Maslow se odstěhoval do Jesenice

Featured Image

V souvislosti se řáděním zlodějských klanů ve středních Čechách mě zaujalo jedno mediální vyjádření, totiž že policie nemá dost lidí.

Policie České republiky má čtyřicet tisíc hlav. V roce 2012 někdo spočítal, že více policistů na jednoho obyvatele má jen Kypr a Malta. Něco podobného konstatovala média i v roce 2016, kdy si zase někdo povšiml, že máme více policajtů na jednoho občana než srovnatelné země. K dalším analýzám už nedošlo, asi to není vhodné. Nicméně tehdy měla policie asi 39 tisíc služebních míst. Od té doby se počet tabulových míst navýšil na 44 tisíc služebních míst, tedy asi o 10%, aniž by to bezpečnostní situace vyžadovala. Pokud tedy nějak zásadně nenarostla policie na Maltě a Kypru, tak jsme je nejspíš předehnali.

Z těchto 44 tisíc tabulkových míst je 2500 míst neobsazených. Údajně těchto 2500 neobsazených míst, tedy míst, která fakticky neexistují a nikdy neexistovala, protože jsou pouze vypsána, může za to, že policie selhala v ochraně majetku občanů clusteru satelitů kolem Prahy, kteří se rozhodli celou věc řešit svépomocí. To je ale kravina.

Máte málo policajtů?

OK, asi vím, čím to bude. Může za to jistý Abraham Maslow.

Jestli mě něco skutečně děsí, tak je to představa, že by můj syn jednou přišel domů a řekl „tati, já bych chtěl být policajt“.

Snažím se Kakunovi na různých příkladech ukazovat, proč by slušný člověk takové povolání vykonávat neměl. Například jednou jsme ve městě potkali úplně blbého městapáka, což je jako potkat v lese strom. Došli jsme až k němu a já povídám: „Kakuno, koukej na něj, tohle z tebe bude, když se nebudeš učit“. Městapák z toho neměl radost, ale trochu to pomohlo. O definitivní lekci se však postarala Policie České republiky sama,

Jednoho dne jsme s Kakunou jeli vyzvednout Jáju z baletu. To je vždycky drama, protože baletní škola je v oblasti zvané „Palačák“, kde byl zaveden dopravní Kocourkov, tedy modré zóny. Před školou je vyhrazeno několik míst právě pro auta rodičů žáků, ale když na čtyřech parkovacích místech stojí dvě tlustá SUVčka, tak není kde zaparkovat. Když tedy nenajdete místo, musíte objet několik bloků systémem jednosměrek a mezitím doufat, že se nějaké místo  uvolní. Samozřejmě se zase rozběhl ten dopravní opruz a do toho nás zastavila policejní hlídka.

Pan policista navlečený do čerňáků ve mně nastolil otázku, jaký je vlastně vizuální rozdíl mezi policistou a zločincem vykrádajícím vily v Jesenici. Od osoby zastupující stát bych očekával něco jako dress code, tedy formálně uniformu, která vypadá jako uniforma, a ne jako montérky pro kominíka nebo noční košile ilegála z Donbasu. Nakonec jsem usoudil, že rozdíl existuje. Zločinec by zřejmě slušně pozdravil, kdyby něco chtěl. Jinak arogance až do prdele, namyšlená gorila ověšená vším tím haraburdím, co nikdy v životě nepoužije, aby si připadal důležitej, a povídá mi:

„Pane řidiči. Viděli jsme vaše auto, jak projíždí jednosměrkou ve špatném směru.“

Neřekl jsem na to nic. Proč taky. Není to výzva, není to žádost o podání vysvětlení, není to dokonce ani otázka, jen mi fízl sděluje, že něco viděl. Což je sice zajímavé, ale co já s tím.

„Co nám k tomu řeknete?“

No jo. Já mám nápad. Já už vím, co vám k tomu řeknu, pane fízle. Já vám k tomu řeknu hovno.

Ano, určitě jsem někdy ve svém životě jel v jednosměrce v opačném směru, jen už nevím, kde a kdy to bylo. Kdybych si náhodou vzpomněl a chtěl se z toho vyzpovídat, tak půjdu do kostela.

„Vůbec nic. Pokud máte nějaké poznatky, že byl spáchán přestupek, oznamte je místně příslušnému správnímu orgánu k dalšímu řešení. Ještě něco potřebujete?“

Tím to skončilo. Prohlédli si doklady, aby si přečetli, kdo že to s nima vyjebal, beze slova mi je podali a zmizeli někam do tmy hledat si nějakýho jinýho hejla.

„Tatí, co nám chtěli?“

„Nic.“

„A proč nás teda zastavili?“

„No, oni to takhle zkouší. Na něco se tě zeptají a čekají, co odpovíš. A když řekneš něco nešikovnýho, tak ti napaří pokutu. Třeba zastaví nějakého starého člověka, nebo někoho, kdo se v tom nevyzná a od toho pak vyberou pokutu. Jejich velitelé je platí za to, kolik pokut vyberou, takže si musí nějak poradit.“

„A cos jim řek?“

„Že se s nimi nebudu bavit a nic jim nezaplatím.“

„A co budou dělat?“

„Já nevím. Já bych byl nejradši, aby přestali otravovat a šli chránit slušné lidi před zloději a násilníky.“

Chvíli byla pauza. Kakuna to zpracovával. Nakonec vydal finální statement, kterým nad Policií České republiky definitivně zlomil hůl.

„Policajta bych teda dělat nechtěl.“


Jednoho pozdně letního dne přišla bouřka.

Měli jsme před domem takové dva vysoké stromy. Jeden rostl do podoby velkého Y. Při té bouřce se strom v místě větvení Y rozlomil. Jedna nalomená velká větev visela do ulice. Problém byl jen v tom, že větvení bylo asi 8 m nad zemí a já neměl tak dlouhý žebřík.

Přemýšleli jsme se ženou, co s tím uděláme. Hrozilo, že se větev ulomí úplně a na někoho spadne, což by ho zcela jistě zabilo, protože to byla větev jak kráva. Uříznout větev jsem nemohl, protože nemám tak dlouhý žebřík. Uvažoval jsem uříznout strom u země, stejně do něj bylo hovno, ale to nebylo s ohledem na povětří bezpečné, protože mohl spadnout libovolně a není asi nejlepší nápad zamezit pádu větve a přitom skácet na lidi celý strom. Nakonec jsem páskou známou jako „mlíko“ ohradil chodník pod větví a žena dostala nápad. Zavoláme hasiče.

Člověk na druhém konci linky byl velmi vstřícný a ochotný (už jste někdy volali na 158?). Nechal si to popsat, požádal nás, abychom mezitím zajistili, aby pod větev nikdo nevstupoval a že tam pošle hasiče.

Očekával jsem, že přijedou dva maníci v dodávce, nicméně za pár minut jsme slyšeli sirény a přijel firetruck jak kráva, jmenovitě třínápravová Tatra. Až vám budou zase někde v telce vykládat, že hasiči nemají peníze na vybavení, tak jim nevěřte, měli všechno v profi kvalitě, včetně dlouhého žebříku. Byli ohromně vstřícní. To je dobře, pane, že jste nás zavolal, tohle mohlo dopadnout špatně. Mohlo to na někoho spadnout nebo někomu mohlo zničit auto. Taková větev může klidně zabít člověka. Dobře že jste si toho všiml. Vůbec nás neobtěžujete, to je naše práce a máme na to vybavení. Máme uříznout i tu druhou větev, když vidíme, že je také oslabená? Chcete to nařezat na nějaké menší kusy? My to klidně uděláme, máme čas, zrovna nikde nehoří.

Celý crew byl velmi přátelský, vyjma jednoho kokota, který se choval jako primadona, ale toho k žádné práci nepouštěli a nechali ho jen řídit provoz.

Za deset minut bylo hotovo. Ani se nestačili shromáždit čumilové. Tady nám to podepište a děkujeme, že jste to nepodcenil. Nashledanou.

Kakuna byl v sedmém nebi. Nejradši by s nimi zalezl do Tatrovky a zůstal tam až do penze. Od té doby chce být hasičem. Někdy mám strach, že něco zapálí, aby zase přijeli jeho kámoši hasiči. Nejsem s tím úplně OK, ale pro začátek dobrý. Lepší než ty policajti.


Nevěřte novinám a televizi, kde pořád ukazují nějaké hajzly. Lidé jsou ve své podstatě slušní. Lidé chtějí ostatním lidem pomáhat. Nejrůznějšími způsoby. Vymýšlet léky proti nemocem. Konstruovat stroje, které usnadňují práci. Opravit pračku. Uříznout nalomenou větev. Slušní lidé povědomě hledají činnosti, které jim nepřinesou pouze plat a přemrštěný opulentní náborový příspěvek, hledají činnosti, které jim přinesou kromě toho uspokojení a uznání. Nějaký Maslow se tím poměrně intenzivně zabýval a našel jednoduchý grafický model, kterým to celé popsal.

Nemáte policajty? To bude asi tím, že to nikdo nechce dělat. Všichni, komu postačují dolní patra pyramidy v podobě mezd, benefitů a výslužného už tam jsou. Také jsou tam ti, které přitahují nejrůznější nehmotné benefity, jako například mít možnost honit se jako debil v autě s nějakým magorem a někoho u toho beztrestně přizabít. Nebo získat levně roh z nosorožce. Podařilo se získat i ty, kteří měli potřebu spolunáležitosti ke sboru. Tam to ale skončilo.

Pak pobíhá po světě dalších mnoho tisíc potenciálních policajtů, kteří o službu u policie avšak nemají zájem, protože nevidí seberealizaci ani společenské uznání ve stupňování represe vůči běžným občanům kvůli získání kreditu v policejním čárkovacím systému. Taková situace je povede k tomu, že musejí odmítat řešit věci, které je obtížné vyřešit (například domovní krádeže v Jesenici), ve prospěch věcí, které lze řešit snadno, tedy například vybírat prachy od řidičů za neexistující přestupky.

Takže on je to takový ten problém, co nikdy nikdo nevyřeší. Na jedné straně zkostnatěli policejní velitelé požadují víc a víc čárek, aby měli dostatečnou objasněnost a aby byl splněn plán ve výběru pokut od populace, na druhé konstatují „personální krizi“, kdy se jim nedaří plnit plán v náboru nových policajtů. A pravděpodobně vůbec nechápou, že obojí spolu souvisí.

A k tomu všemu ještě nedostanou Kakunu.

 


01.03.2020 D-FENS

12345 (457x hodnoceno, průměr: 1,22 z 5)
20 889x přečteno
Updatováno: 1.3.2020 — 22:07

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!