V naší zemi se chystá koncert příznivců jedné odnože socialistického hnutí a mě v té souvislosti napadlo několik rad, na jejichž základě by se mladí neonacisté mohli stát zcela legitimní součástí naší společnosti, aniž by museli změnit svůj politický obsah.
Nápad napsat marketingového rádce jsem dostal při čtení vyjádření mluvčí policie na adresu chystaného koncertu: „Koncert jsme vypátrali operativní činností, i přesto, že pořadatelé existenci koncertu i místo konání tajili.“
„Těstoviny jsme uvařili, přestože byly předtím syrové“, chtělo by se dodat a přemýšlet, jak se Horstu Fuchsovi podařilo proniknout až do naší policie. Těžko říct, jestli jeho marketingové pleonasmy ovlivnily jen paní mluvčí, nebo snad přímo ministra vnitra, který vůči panu Fuchsovi trpí zvláštním pocitem vděčnosti z důvodu Fuchsem propagované 3D nastřelovací pistole HairShot Bujná Kštice a speciálního multifunkčního zásobníku, který si umí poradit nejen s nejrůznějšími vlasy posbíranými v kadeřnictvích a odtokových kanálcích poslaneckých umýváren, ale, soudě podle nejnovějšího účesu pana ministra, i se zbytky Škromachova kníru.
Mou původní myšlenku potvrzují i odborná slova Bc. Miloslava Jásavého, MBA z komunikační agentury Progress Media, kterého jsem požádal o konzultaci: „Je to hodně o tom, že se koncoví zákazníci primárně identifikují s obecnou message, kterou jim marketing daného produktu komunikuje, přičemž skutečný obsah není pro jejich decision making kruciální. Jednoduše řečeno, je to hodně o komunikaci, ale především, a to bych chtěl vyzdvihnout, to je o lidech.“
Když už tedy mladí neonacisté musí hlásat píčoviny, místo aby po vzoru svých umírněných levicových bratří seděli doma na zadku a zvyšovali svou životní úroveň pomocí sociálních dávek a půjček od Cetelemu, někdo jim musí říct, že na to jdou od základu špatně. Co naplat, propaganda 30. let minulého století má už zastaralou patici a na základní desku současné politiky prostě nepasuje.
Měli by si vzít k srdci doporučení pana Jásavého a fokusovat na následující body jejich image:
Symbol hnutí
Především si je nutno přiznat, že svastika, keltský kříž a germánské runy jsou totálně out. Symboly násilí jsou zcela v pořádku, ale je třeba sledovat trendy, neboť jen ty určují, který symbol se smí a který ne. Jako vodítko může sloužit český precedent, podle kterého lze zhojit protiprávnost symbolu hromadného zabíjení jeho přeměnou na něco obvyklého, například ovoce. Ve věcech brandingu (neplést se stejným názvem pro zohavování těla rozpáleným železem) jsem se obrátil na pana Jásavého. „Fantazii se meze nekladou“, radí Miloslav Jásavý, „a je možné si i trochu zaexperimentovat a vyzkoušet třeba zeleninu.“ Jako vhodná zelenina se pak jeví česnek nebo mrkev, neboť ty jsou obvykle vyobrazovány ve svazcích (fasces), přičemž je možné využít jejich druhotný význam – v případě česneku například boj proti (sociálnímu) vampýrismu, který je možné nenápadně otočit jak proti nepřizpůsobivým občanům, tak proti kapitalistům; mrkev zase může sloužit k lakonickému „My nejlépe vidíme, co je pro vás dobré, před čím potřebujete ochránit a kdo si zaslouží po držce.“
Ovšem pozor na taková zjednodušování! „Zeleninu bych nedoporučoval, protože tu si průměrný spotřebitel spojuje s nevýraznou chutí dušené kejdy v závodce. Je to hodně o tom, aby symbol vyjadřoval něco, co je lidem blízké a s čím si spojují chvíle klidu a pohody,“ nabádá Miloslav Jásavý. V tom případě by se mohl hodit svazek hroznového vína, který již od dob boha Bacchuse řečeného Dionýsa představuje odpočinek a radovánky. „Na takové jednoduché úvahy pozor,“ zvedá prst Miloslav Jásavý. „Je třeba si uvědomit, že hroznové víno u nás nepatří k nejlevnějším produktům a průměrný spotřebitel s ním přichází do styku, akorát když šlape po jeho kuličkách, které protekly paletou v Lidlu. Hroznové víno pak pro něj může představovat symbol elitářství a může ho proto odvrhnout jako nepřátelský.“
„Doporučoval bych něco typicky českého, přívětivého; něco, co symbolizuje jednotu v období krize i v časech hojnosti,“ uvažuje Miloslav Jásavý. Co takhle balení šesti Staropramenů v PET lahvi? „Ano, to je výborný příklad: Jednotlivé lahve jsou k sobě přitisknuty pevným obalem, což symbolizuje tradiční český kolektivismus. Forma PET lahví potom nenásilně akcentuje ekologii a nerozbitnost režimu.“ Myslím, že pana Jásavého můžeme opustit, neboť jsme už došli k závěru. „Je to hodně o tom, aby symbol matchoval jak na základní hodnoty hnutí, tak na mentalitu průměrného spotřebitele,“ radí na závěr Miloslav Jásavý. „Při výběru experimentujte s kamarády, uvidíte, že to je zábavné.“
Přeměna na náboženství
Zatímco pro politická hnutí platí přísnější režim, kde trend rozděluje na přípustné a nepřípustné, náboženství požívají výsady naprostého tabu. Pod hlavičkou náboženství se může hlásat jakákoli nenávist a páchat jakékoli násilí, přesto je vždy možné se schovat za mohutný štít politické korektnosti, která jakékoli úvahy o nebezpečné povaze náboženství ostrakizuje už v zárodku. Důležité ovšem je, aby se jednalo o náboženství ve světové populaci silně zastoupené (je možné se prohlásit za jeho ortodoxní frakci), což přináší nesporné výhody: Lze využít jeho starověkých nenávistných textů a tu je uplatňovat doslova, tu se odvolávat na špatnou xenofobní interpretaci, která z mírumilovného poselství svatých proroků dělá nebezpečné hnutí. Úplně nejlepší strategií je začít šířit své ideje v zemích západní Evropy jako azylanti popř. obyčejní přistěhovaci a teprve odtamtud je za pomoci neoliberálů zpětně importovat do vlasti.
Změna rétoriky
Jako základ úspěchu doporučuji přijmout a hlavně si osvojit politickou korektnost. Jednak v jejích hranicích lze hlásat jakoukoli nemravnost a jednak se politická korektnost dá považovat za jazykový nacismus, takže k ní neonacisté mohou pocítit i jisté soudružské sympatie.
Rovněž doporučuju odvrhnout rasismus. Vzhledem k tomu, že nordickou tvář aby mezi mladými nácky jeden pohledal a že by se jejich obličeje daly klasifikovat jako „český knedlík“, nebo, chcete-li globálněji, „středoevropská brambora“, nemají elitářské rasové teorie v tak lidovém hnutí místo. Naopak, místo jakéhokoli elitářství, které se dříve nebo později neúprosně obrátí proti socialistům všeho ražení, je třeba zdůraznit lidovost, masovost a kolektivismus, zkrátka průměrnost.
Pokud není možné vzdát se rasismu, vřele doporučuju použít výše uvedenou náboženskou kamufláž. Jako základ může posloužit kastovní systém v Indii (kastě se tam říká varna, což v sanskrtu znamená barva), který může projít, zabalí-li se do hávu multikulturalismu. Vzhledem k tomu, že hinduismus se v současné Evropě nenachází na výsluní neoliberální protekce, doporučuju špetku islámu, která by jako bonus měla dodat ten správný útočný říz a hlavně hromadu textů, proti nimž je Mein Kampf smířlivou disertační prací a proti nimž se v Evropě nesmí nic namítat. Výsledek by se mohl jmenovat třeba hindosalám a hodí se k tomu pivu.
V každém případě ale doporučuju transformovat nenávist v toleranci, což mohou při správném politicky korektním manévru být i synonyma. Rovněž bych zaměnil negativní rétoriku „proti“ za pozitivní rétoriku „pro“: Děláme to pro vás, protože to většina z vás chce a co chce většina, je vždycky správné. Vůči tomu zbytku bych naopak uplatnil přístup „proti“; dělá se to tak běžně. Ekonomický program bych moc neřešil a opsal ho od ČSSD plus přidal něco od komunistů, protože se jedná o programy téměř identické, akorát už stylisticky – a v případě komunistů i právně – vyladěné.
Trocha štěstí na závěr
Při dodržení výše uvedených rad a zavedení pevné organizační struktury v čele s charismaticky průměrným vůdcem, takovým mužem z lid(l)u, by se úspěch měl dostavit, bude-li přát štestí. Ale jak už řekl jeden fotbalový guru, tomu štěstíčku se musí jít trochu naproti: Chce to ty správné průzkumy veřejného mínění ve správnou dobu. Budeme se pak divit, až budou odpůrci parlamentní NSČM obviňováni z laciného antifašismu a z balkónu stranického sídla v ulici Obětí Nacismu v Chebu vlát vlajka s Hitlerem?
(Zatím nikdo nehlasoval)