Malá úvaha o tom, kde žijeme, část třetí - zpět na článek

komentářů 225

Přidat komentář
  1. Citace: „Sudetští Němci byli přece občané Československé republiky a tudíž se dopouštěli velezrady.“ – 1938/9-1945
    „To paní Merkelová nikdy neviděla dokumentární záběry sudetských Němek a Němců s knírkem a la Adolf, hystericky jásajících v ústrety Wehrmachtu?“

    O 20-24 let dříve: Rakouští Češi a Moravané byli přece občané Rakousko-uherské říše a tudíž se dopouštěli velezrady. – 1914-1918
    To pan Katoda nikdy neviděl dokumentární záběry rakouských Čechů a Češek s červeno-bílou kokardou, hystericky jásajících v ústrety Legií?

    1. Je zajímavé, že od těch „milovaných“ Rakušanů a Uhrů se tehdy odtrhli všichni. Asi holt byli všichni oportunistické a nevěrné krysy. Navíc, Habsburkům jsme nestáli ani za to, aby se alespoň symbolicky nechali korunovat naším králem. R-U byla jen epizoda v historii české státnosti.

      1. Jestli EU bude stejne dlouha epizoda, tak teda potes klobas.

      2. Adanedhel: Šlo o to, že Vídeň kolem roku 1900 brala z okrajových částí akorát tak prachy a nestarala se o jejich zájmy. Přesně jako dnešní Berlín (oficiálně Brusel).

        1. Chudáci, no, pod vlivem kdemohkradistů si s těma daněma teprv pomohli, trololol.

          1. Behemot: Pomohli, krize nastala až celosvětovou krizí, která by byla problémem jako pro samostatné ČSR, tak pro Čechy jako součást R-U.

            1. No, strašně, šak šly jen bajvočko na dvojnásobek, úměrně tomu rostla byrokracie…to chceš.

            2. Nepomohli, CSR sla ekonomicky dolu setrvale od roku 1919. Treba Skodovy zavody v roce 1923 zkrachovaly a koupilja francouzsky Schneider. Ta ztrata vnitrniho R-U trhu byla citelna

            3. A politicky ani nemluve. Ze zeme se kterou se jedna jsme se stali zemi o ktere se jedna. RU byla velmoc, byt lokalni, CSR byl ocasek Francie.

            4. Dřív šly nespravedlivé progresivní daně s horní sazbou cca 5% do hnusné byrokratické Vídně, zatímco dnes demokraticky skončí cca 50% našich příjmů ve státu. Možná bych se vrátil k tomu prvnímu modelu.

        2. Technické:
          1. Fakt bych bral daňové zatížení, jaké v českých zemích bylo kolem r. 1900.
          2. Vídeň do života v českých zemích kecala jen minimálně, což mělo velmi blahý vliv na rozvoj průmyslu v českých zemích.

      3. Pokud je mi známo, tak většina Habsburků měla normální korunovaci v katedrále sv Víta. Na rozdíl od korunovace v Uhrách není obřad nezbytný pro to, aby se dotyčná hlava stala králem, občas do toho vlezla válka nebo jiné okolnosti. Takže méně Jiráska, více opravdové historie.

        Např. František Josef I neměl korunovaci proto, aby v citlivé době nenasral české a tím i ostatní Němce, protože by tím upevnil postavení Čechů, tak to nechal raději být, když byl králem tak jako tak.

        Když se podíváte jak se měli Uhři za Turka nebo jak se měli polabští slované za pruska, tak R-U byl ten útvar, který nás před obojím úspěšně bránil a koneckonců i to obrození nás, Poláků a dalších se odehrálo v rámci R-U a to nikoli nějakým vojenským násilím jako v Irsku, ale normální politikou. Srovnejte si průběh 1848 v Praze a ve Vídni a budete ten žalář národů vidět v trochu jiném světle.

        1. Nebo at se podiva na Polaky pod Ruskem, pod Nemeckem a pod Rakouskem. Sami Polaci brali rakouskou cast jako oazu svobody.

          1. Navíc jak se traduje, že nás tu germanizovali – tak to jen proto, že poměr čechů a němců tu byl cca 2:1, navíc němčina byl jazyk státní správy a armády. V Haliči německy nikdo nemluvil, V Terstu se zase mluvilo italsky a slovinsky atd. země od země.
            Prostě Alois Jirásek spolu s Otakarem Vávrou a dalšími zanechali trvalé jizvy v našem dějepise.

            1. Faktická: němčina sice byl jazyk armády, nicméně rakouská armáda své důstojníky česky učila. Konečně, vojenská akademie ve Wiener Neustadt byla první vysokou školou, kde se češtině vyučovalo…

              1. Museli se nějak domluvit s mužstvem i mezi sebou. Měli to tak i s maďarštinou?

                1. Každý pluk měl svou vlastní plukovní řeč – nebo dvě, nebo i tři, podle složení mužstva. Důstojníci k pluku převelení se museli všechny plukovní řeči naučit. Ať to byl český důstojník u maďarského pluku nebo naopak. Mužstvo bez ohledu na vlastní jazyk muselo ovládat i cca stovku základních povelů v němčině pro zajištění elementární interoperability s jinými jednotkami.

                  U námořnictva to bylo ještě jinak, ale už si nepamatuju detaily. JJ to bude vědět, pokud sem ještě zabrousí.

        2. Když se řekne A tak se musí říct i zbytek: Takže národní obrození vzniklo z vlastní iniciativy a NAVZDORY tehdejšímu názorovému proudu. Dále: Čí byly ty paže které držely meč a štít a pěstovaly obilí aby měli všichni co žrát? A byli jsme v takovém srabu, že se proti turkovi bránili lidé pospolu, protože jeden po druhém by byli pro Osmany jen soustíčko. Ti Němci už tehdy byli na území Českého království po staletí a na původní pozvání předchozích pánů a králů. Dokud se vynucovala poslušnost po všech a nedělaly se rozdíly, tak byl relativní klid. Když „jeden nechtěl popudit toho druhého“, tak začaly problémy. Jako dnes.

          1. Ono i národní obrození Němců bylo navzdory vůli státní moci. Dokud to nerozesrala parta národovců ze všech zemí, tak lidé pociťovali loyalitu ke své zemi a spory se vedly po ose katolík-nekatolík, císařský-stavovský(centralista, decentralista).
            Ve všech zemích si po francouzské revoluci začali uvědomovat/budovat politický národ a všude to tak nějak korespondovalo s hranicí států – kromě Němců, takže si to začali budovat kulturně-jazykově a my a jiní to obšlehli. Takže nakonec v R-U Němci chtěli připojit k Prusku, Maďaři chtěli pryč od Vídně, atd. A šlo to cvalem do řiti.
            Z pohledu toho jak kecal do života stát tehdejší a dnešní, nejsem si jist jestli rozpad byl krok správným směrem.

        3. Problém monarchie byl v tom, že se včas nereformovala a hlavně že se pod vlivem Německa pustila do nesmyslné války proti logickým spojencům. K té nereformaci bychom se mohli vrátit až do roku 1848 na Kroměřížský sněm, kde se projednávala nová ústava a bylo z toho hovno a zbytky reforem se po pár letech zrušily úplně.
          V roce 1918 všichni opustili všechny a Rakušáci opustili monarchii možná ještě dříve, než Češi, a Habsburky od té doby nemůžou ani cejtit. Moc nechybělo, a Rakousko se spojilo s Německem rovnou.
          Monarchie samozřejmě sehrála velice pozitivní roli, nakonec i naši moderní politici a filozofové jako Palacký, Havlíček, Masaryk a další v tom vyrostli a po žádné likvidaci RU nevolali, naopak, až do zničující války.
          To, že Škodovka jako zbrojovka přišla po válce o kšefty pro jiné země bývalé monarchie, je fakt, ale k tomu by došlo tak jako tak, když po Velké válce málokdo měl peníze a chuť zbrojit a nakupovat zbraně; to přišlo jako nutnost až s nástupem Adolfa Hitlera.

          1. No, právě, 60 let lidé doufali a věřili, že ty přijatá stanoviska ze sněmu budou konečně uvedena v platnost.Něco se navrhlo a schválilo, pak se něco pomalu a nedůsledně implementovalo aby to nakonec bylo zadušeno. Vždyť kolik bylo výmluv pro odsouvání korunovace až do roku 1914? Je to hodně podobné celé naší EU.

            1. A vsim sis, ze FJI umrel 1916 a Karel Posledni projevil ochotu se nechat korunovat? A ze pred valkou neexistoval nikdo, kdo by pozadoval samostatnost Ceskeho Kralovstvi? Tak jakejch zase 60 let cekani?

              1. Ochotu nechat se korunovat po válce. Chápu že po roce 1914 už měli v Hofburgu důležitější věci na práci. Ale co, je to mrtvé a je to pryč a my už o tom můžeme jen plkat a radši se starat sami o to, abychom neskončili ještě hůře.

              2. Karel se chtěl nechat korunovat, ale jako obvykle začali řvát Maďaři.

                1. To že Maďaři řvali, to bylo jejich legitimní právo. Také pro Rakousko neudělali málo. Češi a Poláci pro ně taky málo nedělali. A pak to je tedy na Rakušanech, co je pro ně větší priorita.

                  1. Karel nastoupil příliš pozdě. Také dal milost našim politikům, co dostali přetzím trest smrti za vlastizdradu – Rašín a spol – ale proti vůli Němců vystoupit z války prostě nedokázal. Kdyby Karel nastoupil o 10 let dříve, nebo kdydby nebyl sarajevský atentát, vše mohlo být úplně jinak.
                    Jen ať ty pomníky s nekonečnými soupisy jmen mladých mužů, co jsou u každé vesnice, kteří padli „za císaře pána“ někde v boji proti stejným chudákům, jako byli sami, ať ty památníky zůstanou na věčné časy, do jaké krvavé lázně nás RU vláda dovedla. Dodnes je prý vidět v porodnosti a počtu lidí ta díra, která tehd yv populaci vznikla, nemluvě o tom, že zemřeli živitelé celých rodin.
                    Počet přímých obětí bojů z českých zemí se odhaduje na 300.000.

                    1. Ano. Řekls to trefně.

                    2. Vzhledem k tomu kam lidi jakákoli vláda té doby i dob následujících dovedla je jedno kolik pomníků kde je, lidi se stejně nepoučí. Jediná naděje svitla o vánočním příměří 1914. Kdyby to dotáhli a společně postříleli vlastní důstojníky, mohlo být po válce.

            2. Obávám se ale, že i tehdy ten hlavní problém byl na české straně, neboť česká politická reprezentace se nebyla schopna dohodnout a každá strana si hrabala na vlastním písečku. Konečně, je to tak dodnes.
              A je jedno, jestli se státní správa řeší asi 20 let pozemky na 3 km dálnice u Hradce, na trase pražského okruhu, nebo třeba na umístění Slovanské epopeje. Základ je, aby protistrana na tom nemohla vytřískat politický kapitál.

          2. „Moc nechybělo, a Rakousko se spojilo s Německem rovnou.“
            Vůle lidí v obou zemích k tomu byla, možná i parlamenty by na to kývly, přesto k tomu chybělo mnoho – souhlas mocností, které toto výslovně zakázaly.
            Dva body ze St.germainske smlouvy
            Zakazuje se používání názvu státu „Deutschösterreich“ – Německé Rakousko.
            Zakazuje se připojení Rakouska k Německé říši.

            Nešlo o nějaké sebeurčení a podobné sračky, šlo o to uzemnit centrální mocnosti na tak dlouho, jak to jen půjde. Nikomu z vítězů by neprospělo po válce vyrobit zas velké Německo.

    2. …a pritom jak Sudetaci jasali pri vzniku CSR, ze. Masarik za nimi prisel, zeptal se „chcete byt obcany CSR“? A oni vsichni rvali unisono „jawooooohl“! Protoze ale nase urady si nebyly zcela jiste (jak jen mohly pochybovat?), tak si jeste Sudetaky svolali 4. brezna 1919 v Kadani a tam se jich, naprosto slusne zeptali znovu. A co Sudetaci? Vytahli kulomet a zacali do tech chudaku Cechu strilet!

      Velezrada, velezrada, velezrada. A pritom to sami chteli!

      1. Na druhou stranu, žádný zuřivý boj až do statků a hrdel proti republice Němci nevedli. Proti úsilí legií to byly jen takové rumrejchy.

        1. Tehdy šlo o to nechcípnout hladem, když se zavřely hranice a zásobami potravin disponovala pražská vláda. Navíc veškeré mocnosti, které by mohly stát na jejich straně byly na straně poražené, takže zemřít hladem nebo padnout za cca 2dny ad hoc namalovaný Deutsch Böhmen asi nebyla úplně nosná myšlenka, za kterou by stálo zemřít.

      2. Ted je na idnesu na technetu peknej serial o vzniku CSR. Slovensko jsme v podstate vojensky anektovali, jeho hranice si upravovali jak se nam libilo, Prespurk jsme dokonce museli dobyt (padlo asi 25 obyvatel), pricemz ovsem Poszony vubec nebylo slovensky mesto, slovaku tam zilo asi 20 procent, ale hodila se nam jeji poloha, atd. Neni divu ze se CSR nakonec sesypalo jak domek z karet, kdyz dobra pulka obyvatel o zadny CSR od pocatku nestala.

        1. Jo, jeden cas jsem dost jezdil do Karlovic a jeden starej mistnak, co me tam nechaval ubytovat, mi vypravel, jak prej jeho dedek jako vojak se pretahoval se Slovakama o hranici nahore na Javorniku. Uplne slunickovy to tehda nebylo.

          1. Nebylo. Na Slovensku byli Slovaci mensinou, zeme byla historicky soucast Uher, neexistoval historicky precedens pro Slovensko, ani hranice. Tak jsme si proste vzali co se nam libilo.

            1. V tom s Tebou souhlasím. To čemu se dnes říká Slovensko, to mělo zůstat Uhrám. Na druhou stranu, až do roku 1938 jsem ne nevšiml, že by se lidé kterým říkáme Slováci nějak vzpouzeli ohledně společného státu. To co vím, tak bylo tak nějak na úrovni hádek mezi takzvanými Moraváky a zbytkem ostatních. Spíš bych býval kvitoval původní rozvržení ČSR v historických hranicích Českého království před válkou s Pruskem. Vratislav by byla druhé největší české město.

              1. Pan je pametnik? To vis ze se vzpouzeli, ale predmetem nebylo odtrzeni ale slibena autonomie. Vis, ono se totiz z pohledu Slovaku zas tak moc nezmenilo. Z madarskyho podruci se akorat presunuli do ceskyho podruci. Jo, polepsili si, Češi byli mnohem lepsi pani nez Madari, ale furt byli Slovaci pod nekym. Slovensky stat v roce 1940 nevzniknul jen tak.

                1. Jo jo, pamatuji si to, o čem jsem četl. Že se také Maďaři k Felvidéku chovali jako ke kolonii, to tomu taky moc neprospělo. Vidíš, tak vzniknul stát který posílal do plynu židy a ještě za každého Německu zaplatili. To bych raději moc nerozmazával. To je podobné tomu, co je dneska na Ukrajině. Staví pomníky Banderovi a dalším takovým. Ale to je jedno.

                  1. Co by nestaveli pomnik Banderovi. Celou valku byl v koncentraku a ukrajinsky dejiny jsou spletity a krvavý. Nejvetsi jezdeckej pomnik v Evrope ma jistej zeman Jan z Trocnova, zvany Zizka, jehož voje si s banderovci nijak nezadaly. Karel toho jmena Ctvrty, zvany Otec vlasti, zase podporoval pogromy v Němcích. A co se toho u nas po nem jmenuje…
                    Hod kamenem kdoz jsi bez miny a tak…

                    1. Ano, je to tak. Ovšem tuto debatu, hlavně ve střední Evropě, nemá smysl vést. Tady není nikdo bez viny a nějaké dělení „dobří“ a „špatní“ pozbývá smyslu.
                      Vemte si Osmany, ať rozvedu vaši myšlenku vice-versa. Tady na ně nikdo nemá dobrýho slova, ale organizačně, ideologicky a vojensky šlo o nejvymakanější systém hned po Římanech.
                      Celá infrastruktura Balkánu stojí na tom, co tam Osmani vybudovali. Balkán zažil 200 let míru, klidu a osvícené vlády. Ale ne, to tam nějakému četniku, nebo ustašu prostě člověk nevysvětlí…

                    2. Ono to nevysvětlíš ani u nás. S tím Tureckem je to fakt, s vyjímkou pohraničních částí bylo většinu doby bezpečnější žít v Osmanské říši než v imrvére rozválčené Evropě kde si nikdy nevědl, jestli ti někdo nezdupe pole, neukradne zásoby a neznásilní všechno co neuteče. A nemusel to bejt ani Němec cizozemec nebo Pes pohanský, ale bohatě stačilo když se tvůj pán dal do sporu se sousedním pánem a už hořely stodoly.

                    3. Osmani… Jo, mimochodem, když se dneska podíváme, kde se to furt mele, Palestina, severní afrika, Arábie… tak to jsou místa, kde se to mlelo a válčilo pořádně během první války. Naši tam válčili na straně Osmanské říše taky, hlavně jako dělostřelci, výcvik a poradenství pro dělostřelectvo, rakouské pomocné jednotky, dodávky zbraní.

                      Mele se to teď na úplně stejných místech, protože po 1. válce se to území pospojovalo neživotaschopně, asi jako Jugoslávie. Tam to bouchlo v devadesátých letech, ty nahromaděné tlaky a křivdy.

                  2. „Že se také Maďaři k Felvidéku chovali jako ke kolonii“

                    To je zaujímavé tvrdenie. Má to znamenať konkrétne čo? Uhorsko vrátane Slovenska bolo rozdelené do samosprávnych žúp a nie je mi známe, žeby zrovna župy obývané prevažne etnickými slovákmi dostávali nejaký „special treatment“ v negatívnom slova zmysle (ako napr. exploatácia zdrojov, zotročovanie atď). Navyše, keď si vezmeme, že župné „zastupiteľstvá“ boli tvorené z 50% virilistami, kde kľúčom bol objem odvedených priamych daní, tak správať sa k nejakým župám ako ku kolóniám nebolo technicky možné.

              2. Cože? Tohle je vtip?
                Na iluzi autonomie vyrostli v tu dobu na SK všichni – udělali se na tom Hlinkovci (Hlinka byl dokonce přímo ve Versailles inkognito na pokoutná jednání v tomhle směru) – až po komanče, kteří slovenskou autonomii dokonce stavěli před bolšánský internacionalismus (hlavně Husák, proto nebyl u Gottwalda/Šmidkeho oblíben).
                Se slovenskou kartou ti Maďaróni operovali pořád, někdy více, někdy méně. Naštěstí pro ČSR to tam v zásadě šéfoval jediný politický formát, kterého čoboláci měli – Vavro Šrobár. To byl politik světového kalibru.

              3. „až do roku 1938 jsem ne nevšiml, že by se lidé kterým říkáme Slováci nějak vzpouzeli ohledně společného státu“

                Keď odmyslíme 4 návrhy na autonómiu predložené parlamentu v priebehu 20 rokov (aj keď ten posledný by sa tam asi počítať nemal), tak v zásade nie. Ale. Slovenský roľník z Litova by uvažoval jednoducho – čiže pod čechom bude asi lepšie než pod maďarom. Problém je stratifikácia spoločnosti – žilo tam 300t nemcov, 150t zidov, rusini, poliaci, madari a tam by som si nebol istý, či túžba zotrvať v RU nebola väčšia. Plus začínajúci priemysel (uhlie, železiarne) pracoval pre uhorské odbytištia, vzdelaná vrstva preferovala Uhorsko a primárne uhorská šľachta vlastnila na Slovensku ohromné majetky, ktoré si nehodlala nechať ukradnúť.

                1. Plus treba jen takova perlicka, ze cela slovenska infrastruktura byla orientovana severojizne na Budapest a po anexi Slovenska byla v troskach a musela se prebudovat na Zapadovychodni smerem na Prahu. Coz pocitam taky dost komplikovalo zivot na Slovensku

                  1. Z Brna je taky blíž do Vídně, než do Prahy.

                2. „slovenský roľník z Liptova“ je dobrá metafora. Poukazuje totižto i na to, co se odehrávalo v Sudetech.
                  Většina tzv. obyčejných lidí byla totižto politicky vlažná, resp. byli to takoví normální oportunisté. Chci orat a vychovávat rodinu. Když mi tady řvou ordnéři, tak se na ně usmívám, když mi tady řvou národní gardy, tak se budu taky usmívat….
                  No a pak na zrůdnosti typu „odsun pryč“ to usmívání nestačí, protože v Kennkartě mám „Deutsch“ a je vymalováno.

                  1. Ono, živit rodinu z hospodářství 20ha v Krkonoších, bratru 800 m/m., nejbližší soused 300 metrů, venku půl metru sněhu a vánice, tak ti je taky jedno, jestli ten soused je Němec nebo Čech, protože když potřebuješ pomoc, tak moc jiných možností nemáš. A konečně – on také ne.
                    A že jste si na tancovačce rozbili před měsícem hubu, protože on se mlátil za Henleina a ty proti němu, to se fakt neřešilo. Sousedka prostě šla pomoci rodičce, chlapi dojeli pro porodní bábu a pak se vožrali, aby to mrně přežilo do dospělosti a bylo zdravý…

              4. My jsme potřebovali Slováky, abychom mohli vytvořit Čechoslováky a bylo nás ve státě naoko většina, Slováci zase potřebovali nás, protože jinak by zůstali pod Maďary a tak malej stát by jim nikdo nepřiklepnul. Taky jsme jim naslibovali autonomii na kterou jsme se bohorovně vysrali. Takže si V ČSR rozhodně polepšili a až se naskytla příležitost, šli si po svých – stejně jako jsme to udělali my v roce 1918.

        2. Jak to bylo v manifestu „Mým národům!“ ? –Moje vláda užila tenkráte krásného práva strany silnější–

          1. A to lidi nevidí a nezajímá je to a tak dokolečka….

          2. Jiste. Ale pak nema cenu rvat, kdyz to pravo strany silnejsi nekdo uzije proti nam. V roce 1918 jsme byli na koni a brali vsechno co slo, v roce 1938 byli na koni Nemci a schytali jsme to my.

            1. Jo, tak až se někdo silnější rozhodne že Ti ublíží, okrade a zotročí, tak taky mlč a nechtěj to řešit. Do manželství s Habsburky jsme nešli jako nějací zaostalí žebráci. O naši korunu byla rvačka.

              1. No, troufnu si rict, ze v roce 1914 na tom byly cesky zeme radove lip nez v roce 1526.
                Pokud akceptujes pravo silnejsiho, tak ale zaroven musis akceptovat ze ne vzdy jsi ty ten silnejsi. Nemuzes vyzobavat hrozinky.

                1. Jiné právo než to silnějšího v mezinárodních vztazích neexistuje.

                  1. Akorát to kdo je silnější, to se hodně rychle mění.

              2. Tehdy se to řešilo tak, že kandidáti upláceli sněm a k tomu veřejně slibovali, že zatáhnou panstvu dluhy, které jim vnikly při správě země a půjčkách předchozím panovníkům. kdo nasliboval a uplatil nejvíc, byl ve férové (dělali to všichni) soutěži zvolen. Problém je, že jakmile byl takový někdo zvolen, on byl zákon a na některé své sliby tak nějak zapomněl a nebyl kdo by mu je připomněl.

                1. Ona především celá ta věc byla neskonalá šaškárna – Ferdinand, coby manžel Anny měl na českou korunu nezpochybnitelný dědičný nárok. Vladislav měl jednu dceru, nevznikaly tedy pochyby o pořadí nástupnictví (které tehdy ještě zemské právo u žen neřešilo). Na Moravě a ve Slezsku byl také Ferdinandův nárok bez větších problémů přijat. Pouze české panstvo využilo příležitost Ferdinanda podojit a zpunktovalo volbu. Ferdinand potřeboval Čechy kvůli válce s Osmany a tak jim na to kývl a byl zvolen. Na sliby Ferdinand nezapomněl – po prvním stavovském povstání si zpětně vynutil uznání dědičného nároku a následně se tak slibů oficiálně zbavil.

  2. Jsme malý národ a vždycky budeme figurka na šachovnici, to že došlo ke zradě od spojenců pro nás bylo hrozné a můžeme se z toho poučit do budoucna, ale to je tak všechno co uděláte. Půjdeme všichni do války kvůli Estonsku nebo když se Rusko pokusí o celou ukrajinu ? Půjde USA jako spojenec NATO do konfliktu s Ruskem ? No to nikdo neví, každý národ zvažuje co je pro něj výhodné a co ne a karty se můžou zamíchat I když na papíře je napsáno že jsme všichni spojenci NATO.

    Stěžovat si samozřejmě můžeme jak se máme vedle těch němců hrozně, pravdou ale je od převratu můžeme být rádi že jsme jejich sousedi uprostřed evropy a že k nim exportujeme docela dost zboží. A co se EU týká když vidím naši politickou garnituru a jak tu polovina lidí smýšlí buďme rádi za „mantinely“ EU protože kdo ví kam by se to opět zvrhlo. Já si nemyslím že bez EU bysme byli takový malý nezávislý perspektivní „švýcarsko evropy“ naopak posrali bysme si to tu parádně.

    1. No, jen ta, z naší strany, jednostranná orientace na Německo bude docela ořech. Ale být rád že jsme jejich soused? To je jako říct, že za teplého letního dne je dobré a lepší zůstat venku než si stavět srub na zimu. Jo, všude slýchávám jak „život není o penězích“ a pak obratem slýchávám „obchodní zájmy“ a tak si o pokrytectví a hlouposti ostatních, můžu jen myslet své.

      1. Sousedy si clovek nevybira a v trznim prostredi se proste firmy orientuji tam kde to dava zisk a to je nemecko a ne napr. Rumunsko. Jsou silnejsi ekonomikou a take si odnaseji nejvetsi marzi – jake ma Cesko unikatni schopnosti kde je schopno prevalcovat ostatni staty ? Co vidim ve statnim skolstvi a na univerzitach tak tam zadna inovace neprobehla. Ale nadavat a svejkovat nam jde dobre to umime.

        1. Ano, to je recht. Máte unikátní schopnosti udělat daňový ráj pro velké firmy a nechat se podplatit bez větších průtahů :)
          ČVUT je na tom skvěle, i ve srovnání se světem. No a robotika na ČVUT je několik koňských délek před celým světem.

          1. To je fakt. Ale zatím se mi nezdá, že by z toho ČVUT a nebo Čechy něco měly. Je to jako s ČZ 75. Výborná zbraň, prý nejkopírovanější na světě, bilionový byznys v globálu a jelikož nebyla patentovaná, tak z toho není nic. Něco podobného se děje na TUL s nanovlákny.

            1. neznam podrobnosti ale opravdu je CVUT lepsi nez napr. MIT nebo CalTech s jejich ekonomickymi a dalsimi moznstmi ktere tady proste nejsou ? pochybuju …

              1. No, to že někdo má větší balík peněz neznamená, že je efektivněji využívá. Vzhledem k počtu neziskovek, ziskovek a nadací a bůhvíjakých vůbec organizací nalepených na tyhle giganty, bych se nedivil, když by na čirý výzkum a vývoj nešlo procentuálně tak nějak stejně. Plus to věčné handrkování o gender a tyhle další zhovadilosti, který se vyskytuje nejen na katedrách sociologie, ale i lékařství, architektura etc….

                1. Tys tam studoval, ze tomu tak hovíš?

                  1. A Ty? http://news.mit.edu/2017/closing-the-gender-gap-in-mit-mechanical-engineering-0731 http://diversity.caltech.edu Dál předpokládám že se podíváte hlouběji. Jinak, na vlastní triko si můžete říkat co libo.

                    1. Na CVUT jo. Ta skola je dobra, ale v zebricku svetovych univerzit je nekde na 400 miste. Nejlepsi je Karlovka a ta je 300. V prvni stovce jsou akorat americky a britsky univerky. Ale urco je to sorosovo spiknuti a nebejt EU, tak je UK prvni a CVUT jeste prvnejsi, bo UK je humanitni a to neni poradna skola.

                    2. Ale fuj, to rozhodně nemyslím. Za Sorosem vidím jen klasickou chamtivost a touhu po velikosti, co je pravda, tak to ví jen on. https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/unikatni-naplast-z-nanovlaken-vyvinuli-na-technicke-univerzite-v-liberci.A180614_144538_liberec-zpravy_tm také https://kyr.fel.cvut.cz/obrovsky-uspech-katedry-ridici-techniky-na-svetovem-kongresu-ifac tak proč tam není nějaká ta univerzita z toho žebříčku? Navíc záleží jen na interpretaci. Nemáme se za co stydět.

                    3. To nemame. V rade oboru patrime ke spicce. A v rade oboru je spicka ten MIT nebo Caltech.

                  2. shane: když nevím, tak se zeptám. Děsivé, pečlivě ozdrojované dokumentární čtení o zrodu toho, co dnes bují všude (pozitivní diskriminace všeho druhu, přepisování předmětů, genderové, LGBT a další rasistické sračky):
                    The Diversity Myth : Multiculturalism and Political Intolerance on Campus

                    Spoluautorem je Thiel, který tam v inkriminované době studoval. Pokud to jméno neznáš, pak je to jeden ze zakladatelů PayPalu, součást tzv. PayPal Mafia, tedy lidí, kteří zbohatli po prodeji PP eBay v roce 2002 (jedním z nich je pochopitelně i Musk, který se tam dostal díky tomu, že se s PP zmergoval v době, kdy měl konkurenční službu). O PP a Muskovi je zajímavé čtení další Thielova kniha, From Zero to One. Mimo jiné tam Muska chválí za to, jak skvěle zmákl timing a podojil stát o 576M USD těsně před tím, než „dotace do obnovitelných zdrojů“ padly.

                    https://www.amazon.com/Diversity-Myth-Multiculturalism-Political-Intolerance/dp/0945999763

                    1. On maloktery miliardar vzniknul opravdu jen tim ze poctive sedel na prdeli ve sve firme a makal. Presne takove ty veci jako insider info, statni dotace, danove raje, zakony site na miru, velmi spatne znalecke odhady …to vse pomuze drapnou nasobne vetsi majetek a tradaa kouzlem jste miliardar.

                    2. ale nerad bych snizoval jejich schopnosti, inteligenci, usudek – jsou to v urcitem ohledu geniove.

                    3. Nojo, poctivá práce je holt dobře a práce kapitálu… Hm… To je přece nepoctivé, o tom nám nic neříkali…!

                    4. Kdo je pan Kapitál?

                    5. Si tacuisses, philosophus mansisses

                      — no i když, v tvým případě asi ani to ne.

    2. martinw: Ale nepovídej, to už jsi zapomněl jaké to bylo před vstupem do EU? Bez zemědělských dotací z EU by V4 byla díky třetinovým mzdám evropským premiantem v zemědělské a dále automobilní výrobě. EU nám sabotuje zemědělství od samého počátku a výrobu automobilů zakáže za 12 let dočista.

      1. Hele uprimne nevim, nejsem zadny zasadni fanousek EU a ekonomice zemedelstvi nerozumim. Divim se ze v CR neni nikdo kdo by rekl – potravinova sobestacnost je dulezita musime alespon v omezene mire neco provozovat… jenze to nikdo nerika, doprava je dnes tak levna ze mate na jednom pultu ovoce z celyho sveta a zelenina je taky z cely evropy… citim ze to neni idealni situace ale odbornik na to nejsem.

        Bez nemcu by Skodovka v MB pravdepodobne zkrachovala co jsem slysel.

        1. martinw: Dotace do zemědělství jsou nespravedlivé od samého počátku EU a významně poškozují české zemědělce.

          Volkswagen vstoupil do Škodovky kdy? Odpovím si sám, cca 14 let před vstupem do EU.

        2. Bez Němců by škodovka dopadla jako Lada. Roky by to stát držel, aby to nepadlo a tisíce lidí nepřišly o práci… a nakonec by to stejně pohltil nějaký Renault (který si na to dělal zálusk už tehdy).

      2. jenze oni nejsou blbi, okamzite by nasadili dovozni cla .. cili maximalne bychom si s temi levnymi vyrobky mohli vytapetovat pokud by nahoudou ohledne socko zemi nevznikla RVHP2

        1. Oni by si na vlastní, u nás levně vyráběné výrobky nasadili dovozní cla? ;-)

          1. mluvim o situaci kdybychom nebyli v EU, bylo by zajimave zjistit jak to ma treba ukrajina s exportem zemedel. produkce do EU

            1. A kdybychom nebyli v EU, tak by to nebyly jejich výrobky z jejich továren? Myslíte, že by je prostě zavřeli a odešli?

              1. ne, jen by meli problem dostat to na trh EU (pokud by ceny byly treba tretinove ci polovicni), ta Ukrajina by mne zajimala

                1. Oni by měli problém dostat na trh EU své vlastní zboží? A například se zbožím vyráběným v Číně (nebo kdekoliv jinde) ten problém nemají? Zvláštní.

                  1. maji, viz Harmonizovany celni sazebnik EU

                    1. Odhady celních dopadů Brexitu bed dohody nan trh VB – EU: Kvalifikovaný odhad říká, že kdby VB odešla z jednotného trhu / celní unie, tak britské zboží by na sobě neslo cca 2,7 % cla a unijní zboží v Británii zhruba 3,6 % cla oproti současnosti, ovšem jiný dopad by byl mnohem horší:
                      – jednak v tu ránu by se na každý obchodní prd vedlo celní řízení, několikeré celní poplatky, zdržení při odbavení, veliké zdržení zboží na hranicích.
                      – zboží, které je pod nějakými normami a je nyní vyrobeno v Unii a víceméně spadá pod ta společná a jednotná pravidla a volně se s ním obchoduje, by ten automatický status najednou ztratilo. Přitom nějaké certifikace, atesty, jsou velice drahá věc a dovolit si je může prakticky jen velký vývozce nebo dovozce; menší firmy mají potom utrum. Proto teď mají Britové obavy o potraviny nebo naopak Unie o léky, které se dovážejí z Británie; letecká doprava nemá žádnou takovou úpravu; britské banky by přišly o automatickou licenci pro celou Unii atd atd.

                      O rychlé výrobní logistice, dnes tak oblíbené, kdy se díly do výroby sjíždějí na hodiny a minuty přesně, potom nelze ani přemýšlet, a továrnu radši postavit jinde, v území se společným trhem nebo aspoň celní unií.

                    2. Cerny Mor: Celní řízení jde vyřídit i ve vznitrozemí, nemusí se stát v noci na hranicích, nějaká byrokracie a zdržení to ale bude, to je nepochybné.

                      Problém se zbožím import-export se vyřeší elegantně tak, že GB bude uznávat certifikaci EU. Exportéři GB z-do EU budou certifikovat tak jako dřív, tedy podle standardů EU. Všichni výrobci v GB nad to získají možnost vyrábět a prodávat zboží uvnitř GB, které v EU nelze certifikovat, tedy dojde ke zvýšení možností firem v GB.

                    3. jak: Celní řízení jde vyřídit i ve vznitrozemí, nemusí se stát v noci na hranicích, nějaká byrokracie a zdržení to ale bude, to je nepochybné.

                      Kurva, skoda ze som toto doteraz nevedel. Kedykolvek som prechadzal hranice s tovarom, tak som si musel odstat svoje, potom ist na spediciu s papiermi z mesta exportu, nechat to sprocesovat a nechat sa poukazat na vnutornu colnicu. Velmi elegantne.

                  2. Kucí, vám je 16??

        2. trevor12: Z toho neměj strach, německé auto vyrobené čistě německou pracovní silou s trojnásobnými platy, včetně všech subdodávek, by si koupilo jen pár skalních jedinců. Recipročně za uvalení cel bychom mohli lépe kontrolovat odliv zisků do zahraničí.

          1. Anebo by jim ty platy patřičně klesly.

          2. Ano odliv zisku do zahranici je nas velky problem. Bankovnictvi, tel. operatori jsou take typickym prikladem…

            1. A jé. už zase. Ten zisk jsou výnosy ze soukromých investic. Pokud by společnost nekrachla, tak by odliv výnosů z investic (aka zisků) pokračoval i po vystoupení z EU. Pokud by se tomu česká vláda snažila nějak zabránit, tak by to akorát znamenalo odchod investorů. Co by to zanmenalo pro naši ekonomiku je nabíledni.

              1. shane: že je to výnos ze soukromých investic není v rozporu s tím, že je to pro nás problém. Současně když člověk začne zkoumat pozadí, jak se ty soukromé investice k nám dostaly a proč, zas taková pohoda to není. Resp. je v podstatě zničení spousty našich fabrik pomocí úplatků a natažení cizích investorů pomocí téhož skutečně to, co lze oslavovat a bagatelizovat tím, že jde o „soukromé investice“?

                Zde pro změnu doporučuji jinou knihu (už jsem ji tady párkrát zmiňoval), Perkinse a jeho Confessions of an Economic Hitman. Pojem „soukromé investice“ pak nabírá úplně jiný obsah.

                1. ono to ani jinak dopadnout nemohlo (tusim ze Klaus chtel prosadit aby do kuponovky sla i mladoboleslavska skodovka), nasi podnikatele nemeli zkusenosti, prislusne kontakty a tim padem pristup na zapadni trhy, zaostala technika, male know-how atd.. trhy na vychode se rozpadly, odbytiste nebylo, bohuzel nejspis muzeme byt radi ze nam davaji praci aspon jako montovna Evropy, jinak viz Marxuv Kapital

                  1. To jim nevysvětlíš. To je furt ta stará čecháčkovská písnička jak jsme úžasní, chytří, pracovití a vůbec dokonalí a jak nám všichni ubližujou a kdyby nám neubližovali a neházeli klacky pod nohy kde bysme dneska byli. Tenhle přístup nás už v historii dostal do spousty průserů a do spousty průserů ještě dostane

                    1. Ja tu starsi generaci chapu, z jejich pohledu si ale opravdu vystacili s tim co se delalo v CR a ve spratelenych republikach. Proto jsme (byli) tak dobri v improvizaci jak co opravit – takova schopnost lidem v zapadni evrope casto chybi. Samozrejme ze se casy zmenily a uz nestaci byt jen takovy a takovy…

                      Nedivim se tedy te starsi generaci ze je napadaji takove veci jako vystup z EU ze si to budeme zase delat po svem – pro mou generaci (+-30let) je to neco nepredstavitelneho, krok zpet.

                    2. Vystoupit z EU je chiméra, kterou nemá smysl jakkoli řešit. Některý jízdenky jsou holt jenom jednosměrný. Když vidím, jak z EU „vystupuje“ GB, tak jsem si jist, že pro nás by to byla katastrofa. Musíme holt počkat, až se EU rozpadne a intenzivně tomu napomáhat, ale snažit se to korigovat, aby bylo co nejmíň násilí. Alespoň u nás. Ostatně, v tom jsme nejlepší…
                      Tvrzení, že zbavit se EU je najěké zpátečnictví je totéž, jakoby Němci poválečnou denacifikaci vnímali jako krok zpět… na EU není jediná pozitivní věc, jediná pozitivní myšlenka, je to jen čistá koncentrace svinstva a hnusu. Není žádný důvod plakat nad neodvratným koncem této totalitní centralistické diktatury. Naštěstí EU nemá téměř nevyčerpatelné surovinové zdroje, jako měl SSSR, takže nebude mít sílu klást tak tvrdý odpor vůči vlastnímu osudu.
                      Vstup do EU se sice dnešníma očima může zdát jako chyba, ale podle mě nebylo jiné cesty. I kdyby tehdejší referendum řeklo ne, utahly by se kohoutky a hlasovalo by se znovu tak dlouho, dokud by nepadlo, co chtěl Brusel. Je to jako úvahy co by kdyby o únoru 48. Kdyby to mladej Masaryk neposral v únoru, posral by to o půl roku či o rok později. A jestli on, nebo někdo jinej, je úplně fuk, Prostě by si Stalin holt musel najít jinej způsob nebo jinýho koně než Gottwalda. Ale taky nebylo vyhnutí, taky to byla jednosměrná jízdenka. Jako EU.
                      Tuhle surovinově bezcennou, ale na makačenka docela bohatou kotlinu chtěl totiž Franz Josef, Hitler, Stalin a chce ji stejně tak i Brusel. Češi moc nereptaj, nechaj si srát na hlavu, přitom o určitejch věcech docela solidně přemejšlej (o jiných zase zásadně nepřemejšlej), vždycky víc vytvořej než spotřebujou a některý věci zvládnou i přesto, že jsou nerealizovatelný (od průmylu v RU přes výkladní skříň socialismu až po dělení Československa bez jediný kapky krve). Jen jsou Češi holt děsný nacionalisti, ale to snad nějak zvládnem.

                    3. Integrale: Kolik osob v EU musí být znásilněno, ubodáno, podřezáno a jinak poškozeno na zdraví, abyste uznal že je třeba vystoupení z EU řešit? Abychom věděli jakou pro nás má EU cenu.

                      Nepřekvapivě mám na mysli odzbrojovací tendence EU a současně dovoz agresivních negramotů.

                    4. jak 18:42:
                      kam byste chtěl asi tak vystupovat? Vzhledem k tomu, že ČR je po anšlusu v roce 2004 další spolkovou zemí, tak vystoupit není odkud ani kam. To si jenom liboši hýčkají vlahé sny, že bychom se zbavili diktátu Brusele a byli děsně svobodný.
                      ČR o svém osudu nerozhoduje. V ČR nejsou žádné soukromé firmy, které by lidem daly práci, chléb a hry. I ten Babiš je sakra malej hráč. Co si myslíte, že po czexitu přijde nějakej střihoun a vyfikne tady pár koncernů typu Škody a zaměstná tady statisíce lidí? Leda hovno. Až bude ČR ekonomicky na vlastních nohou, pak může přijít debata o czexitu na pořad dne. Zatím teda ani omylem…

                    5. Problem je v tom, ze jsme silne exportni zeme a exportujeme predevsim do EU. Pokud bychom nemeli pristup na evropsky trh, pripadne ne za podminek, za jakych je to ted, tak tu 50% lidi nebude mit praci.
                      Coz je resitelne, ale bylo by jaksi potreba to vyresit dopredu. Coz by znamenalo, aby se cela ceska ekonomika uplne preorientovala. Coz v dnesni dobe nejde.
                      A to pisu jako zastance vystoupeni. Skalni zastance. Bohuzel v soucasne dobe by nas to zcela zlikvidovalo ekonomicky.

                    6. Nesmysl. Především, ekonomika není podstatná; podstatné jsou svobody — kvůli těm je nutný czexit. A dále pak, ekonomika megaagrofertů už vůbec není podstatná, naopak: co potřebujeme (my lidé, nikoli „my Češi“ apod.) je mnoho decentralisovaných malých firem. Současná cesta „čím dál tím méně velkopodniků“ vede přímou cestou do pekel.

                    7. ocs 20:31:
                      pomíjíte velmi zásadní fakta. Kdybyste ráčil vystoupit z Vaší sociální bubliny, viděl byste, že v tuhle konkrétní chvíli, je pro naprostou většinu národa mezi slovy „svoboda“ a „peníze“ rovnítko. Je to svoboda nakrmit děti něčím jiným než tuřínem, svoboda dát si maso kdykoli v tejdnu a svoboda vyjet si na dovolenou nebo si pořídit vlastní bydlení. Na ty moje a Vaše svobody (zbraně, informovanost, méně státu atd) nám naši spoluobčané zvysoka serou. Ti chtějí makat ve Škodovce a odbory, které přitlačí body do Cafeterie + firemní Octavii.
                      Jak je přesvědčíte k pokání, tvrdé práci a tvorbě hodnot za zlomek mzdy a k czexitu, když tvrdíte, že ekonomika je nepodstatná?
                      Prachy jsou nepodstatné pro Vás, protože pracujete v úzkoprofilovém oboru a narodil jste se s tím božským darem, že jste inteligentnější než 99% populace. Jenomže je to i prokletí, protože Vaše hodnoty a možnosti s Vámi může sdílet jenom naprosté minimum lidí.
                      Jestli mi nevěříte, založte si politickou stranu, hlásejte Vaše evangelium a řekněte mi pak, jak jste uspěl. Můj hlas máte.

                    8. ekonomika neni podstatna je kandidatem na vyrok roku …

                    9. Lojza: Co chcete exportovat? Jeden z našich největších exportních artiklů – auta a autosoučástky – končí z rozhodnutí EU v roce 2030. Už dnes nemůžeme ani exportovat služby, třeba levnou kamionovou dopravu, přinutili nás platit řidičům místní mzdy.

                  2. trevor12: jasně, že tady nebyly znalosti a schopnosti na vedení firem na jiné než socialistické úrovni, však většina ředitelů a vedoucích pracovníků obecně byla jmenovaná dle toho, jak moc jsou správní soudruzi a koho znají a až pak dle toho, jestli jsou svou práci schopní vůbec dělat. Však v RVHP nic víc potřeba nebylo. Současně tragická zastaralost výroby a nekonkurenceschpnost ani neumožňovala většinu velkých firem udržet při životě za stávajícího stavu (Tesla, Škoda atd.).

                    ALE, to ani v nejmenším neznamená, že není problém, že dnes většina zisků z ČR jde ven. To prostě problém je. Spousta lidí se diví, že tady máme drahé bankovnictví a telefony, přitom T-Mobile za 2017 poslal do Německa pěknou dividendu 5 Mld (!). To jsou prachy, které jsme zaplatili za svou neschopnost, stejně jako výnosy Kapsche a dalších a dalších. Skutečně je Kapsch „soukromá investice“? Pokud ano, pak vlastně nemá cenu řešit ani Anofert a je vše v pořádku, silnější pes mr.á, pohoda jazz.

                    1. A proč ten problém s drahým voláním a daty nemaj třeba Poláci? Z Polska dividendy neodcházejí, nebo jak? Češi si prostě nechaj srát na hlavu, to je to. Hlavně že maj na koho nadávat.

                    2. shane – podle mne zaklad je v tom, ze mame spatny zakon o ochrane hospodarske souteze – smesne pokuty proti na zapade beznych % z trzby ci zisku, ktere by varovaly predem

                      dale pak po minule zkusenosti s arbitrazemi se bojime do toho stouchnout aby nebyla dalsi arbitraz, pokud by opravdu fungovala konkurence nemuzeme mit data o tolik drazsi nez treba Polaci .. na to nepotrebuji vedet nic vic nez kolik mld zisku nasi mobilni operatori rocne vygeneruji (zajimave by bylo srovnani kolik mld rocne generuji telco v Polsku byt je to o dost lidnatejsi zeme)

                      neumime zajistit aby mezi operatory opravdu fungovala soutez (jak technicky to udelat nevim, tezko neco ve stylu Standard Oil ,AT&T v USA, spis proste prokazat tu tacitni (mlcky dodrzovanouvsemi operatory) kartelovou dohodu)

                    3. Jistě. Chyba je jako vždycky na naší straně. Jenže to bolí a je nevlastenecké, takže je lepší obvinit z toho zlé cizáky, že nás vysávají a utěšovat se myšlenkou, jaký by u nás nastal ráj, kdybysme ty cizácké pijavice vykopali. Jenže nenastal, protože chyba není v nich, ale v nás, takže bysme si to kurvili sami i nadále

                    4. T-mobile byl Pegas a předtím „náš“ Český Radiomobil. Vodafone byl „náš“ Oskar.

                      Tj. české soukromé firmy se naprosto dobrovolně prodaly za velké prachy zahraničním korporacím. Protože „podnikání je soustavná činnost za účelem dosažení zisku“, žhe.

                      Předepisovat jim, jaký nesmí mít zisk a jaké musí mít ceny je návrat k centralizované ekonomice před 1991.

                      Ačkoli samozřejmě chápu, že „gulášový socialismus“ je něco, po čem teskní polovina národa :-(

                    5. To neni o predepisovani, ale vo tom, ze kdyz se 3 dominantni hraci na trhu domluvi, tak zakaznik je na tom bitej. Coz je realnej stav mobilniho trhu v CR. Ke komu chces odejit? U operatoru uz ani moc nefunguje vyhrozovani odchodem. Sice se cukaj, ale nakonec z nich ten kod pro prevod cisla dostanes, ale vyrazne lepsi nabidku na volani ne. Proc? Protoze KE KOMU PUJDES??? A rad bych zduraznil, ze ne kazdej bydli v pohranici. Aby tu zase nebyly rady o tom, jak je fajn jezdit na nakup do Rise…

                    6. deacon: Situace s mobilními operátory je demokraticky neřešitelná, protože v éteru není dost frekvencí pro dostatečný počet konkurentů, možná můžeme mít celoplošně 3, možná 4, ale určitě ne 10. Virtuální operátoři jsou pouze takové lhaní do kapsy.

                      Nedemokratické řešení je převzít infrastrukturu týkající se šíření mobilního signálu pod státní kontrolu, jako třeba dálnice nebo železnice s tím že jednotlivé soukromé telekomunikační firmy budou platit nějakou formu pronájmu nebo mýta.

                      Tak a teď se do mě můžete kolektivně pustit :-)

                    7. Jen ze jdu okolo…
                      Onehda asi pred rokem jsme resili nutnost tarifu s neomezenym volanim a bez velke nutnosti internetu.
                      Po par telefonatech jsme prevedli temer nepouzivanou kartu na kredit od Vodafonu na pausal, a to za 250kc neomezene volani+SMS po CR+500MB dat.
                      Dat to neni moc, ale nejsou na tomto cisle potreba, takze jsme to odkyvali. Imho to neni uplne spatna cena…
                      Pred asi 3 rokama jsem resil neco podobneho na jinem cisle, a mame tam opet neozemene volani s tusim 1GB datama asi za 400kc.
                      Podle me to nejsou uplne spatne ceny, urcite by mohly byt lepsi, ale jsem s tim docela spokojenej…

                    8. Hehe, tak toto vychadza tak na patinu toho co by by podobna linka stala v Kanade v absolutnych cistach a asi 40 percent pri prepocte cez PPP. Myslim ze diskuteri vyssie nemaju predstavu ze co su to drahe telekomunikacie.

                    9. Jo, aj u nas sa vyskytol takyto poskytovatel. Dokonca jeden z jeho vysokopostavenych manazerov bol cech. Mali na kanadske pomery fantasticke ceny, pravda dost obmedzene pokrytie. A potom ako ziskali zakaznikov, ich ceny postupne vyliezli nahor. Uvidime ake budu mat ti taliani ceny o dva roky.

                    10. A jakou relevanci má kartelová dohoda s „vyváděním prostředků do zahraničí“, resp. jejich zákazy?

              2. Ja sem teda spis pro sektorovou dan v pripade toho bankovnictvi, ani by me nenapadlo to resit odchodem z EU.

                1. martinw: tomu říkám řešení. Prachy, které zaplatíme se nepošlou do Francie, ale Babišovi. Z bláta do louže.

                  1. no ale do české louže, nakonec se na něco použijí v ČR…

                    1. martinw: jo, na další buzeraci nás, občanů. To radši ať za to ve Francii fízlují svoje lidi.

                      Mě neštve, že tady banky nebo operátoři neplatí daně, ale že nám berou peníze, které pak putují jinam. Mě by se nelíbilo je zdanit (to mi nic nepřinese, naopak mi to větši státní buzerace ještě zhorší), mě by se líbilo, kdyby nás nedojili (tj. bych ty peníze navíc nemusel vůbec platit). Ano, marnost si uvědomuji.

                    2. no jo no, tak si zatim uzivejme to ceske zdravotnictvi zdarma co stoji na prescasech vsech zamestnancu, protoze az to vezme do rukou nejaka korporace treba… treba jen castecne… tak welcome in the new world. Nejaky poplatky za telefon nebo bankovni ucet pak budou jen srandicka.

  3. Katodo, vím že Vy se nedáte odradit spoustou negativních komentářů, které se na Vás jistě sesypou. Budete zpátečník, offce, budete ujišťován že bez EU a Německa si ani neutřete pwdel a espéďácký terorista. Ale to je jedno. Pravda je taková, jakou jste ji předestřel. Co se týče sudeťáků, tak jsem si dřív myslel že to byly chudáci a že to bylo unáhlené a neprozíravé, tím spíš, když moje generace byla v ZŠ masírována nářkem sudeťáků a byly nám vyprávěny příběhy o pilných a na právech ožebračených sudeťácích, kteří přirozeně chtěli nápravu. Tak jsem se začal věnovat tomu životu před válkou a pak jsem i část evropy viděl na vlastní oči a lidi uvnitř. No, dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo. Já jen doufám, že moje rodina to přežije ve zdraví.

    1. Viděl jsem kdysi dokument – vzpomínky staré sudetské Němky. Říkala, že se v létě 1945 děly ošklivé věci, ale naprostá většina Němců to přežila. Zatímco naprostá většina jejích židovských známých a spolužaček nepřežila. Takže asi tak.

      1. Ano, to je celkem dobré shrnutí v kostce.

      2. TREFA! Viz odsun ze Sudet a odsun z bývalého pruska: cca 3 500 000 odsunutých a podle maximálníhc odhadů 350 000 mrtvých a raněných. Z pruska 12 500 000 a z toho bylo podle některých statistik 1 230 000 MRTVÝCH a neupřesněný počet zraněných. A kdo si kopne do Poláků.

  4. Články snažící se o obejmutí a charakteristiku všehomíra mají obecně problém, kterýmžto jest povrchnost. Čest výjímkám (třeba S. Komárek). Spousta i politických rozhodnutí má za sebou expertní znalosti. Radil bych autorovi, ať předostře hloubku své odbornosti u konkrétního tématu a pak se snažil o zobecnění stravitelné veřejnosti, potažmo návrh pro politickou/správní agendu. Takovýto postup je jedním z pilířů naší racionální západní civilizace (narozdíl třeba věštění z jater).
    Moje žena je akademická pracovnice v přírodovědě (škoda, že né želvy, byť se nám načerno tady loudá mississipská) a je občas žádaná o expertní posudek, který je pak použit v nějaké argumentaci, dokonce i u nějakých oficiálních řízení. Třeba na malárii a její přenašeče. Neboli bylo by libo, ať tady zase máme anofely na Berounsku?
    Ne všechno, co se posuzuje „zdravým selským rozumem“ a odkývá v hospodě, je ve skutečnosti pravda. Tento web budiž zářným příkladem.

    1. Kéž by všechna politická rozhodnutí měla za sebou expertní znalosti. Nepříjemně vysoký počet politických rozhodnutí je totiž jen ideologicky nebo zištně motivovaná sračka.

      1. Za vlády expertů a znalců zahynulo ve 20. století více lidí než za válek.

        1. Nikoliv. Za vlády sobeckých a nekompetentních politiků, které volili hloupí voliči. Již tehdá experty nikdo neposlouchal. Třeba německé rasové teorii se vysmál každý začínající antropolog, ale idioti na ni slyšeli.

          1. Vodotesny Kapr: technická: jiní než „hloupí voliči“ nejsou. Všude jsou jen a pouze lidi a všude funguje Gauss. Navíc německá rasová teorie nemá nic společného s antropologií, ale má mnoho společného s politikou.

            1. 1. Já vím, že nejsou. Ale pak je nutné natvrdo říct, že:
              – nejsme moudrá racionální společnost
              – nejsme ciilizačně výš, než Křováci a „islamisté“ a tudíž nejsme oprávnění jim vnucovat naši vůli
              – byly doby, kdy sice lidi nebyli moudřejší, ale vážili si expertů. Jakýpak měl společenský status středoškolský profesor v 19. stol a jakýpak dnes?
              2. Prosím, nepoučujte mně o zdrojích rasové teorie a souvislosti s antropologií. Mám v knihovně všechna díla Gustafa Kosinny a to originály z let 1911 – 1930.

              1. Vodotesny Kapr:
                ad 1) Co to je „moudrá racionální společnost“? Proč bysme kvůli tomu neměli být na vyšší civilizační úrovni? To přece není binární, od toho jsou tu ty úrovně. Současně nevím, co myslíte tou „oprávněností“ někomu vnucovat vůli. Pletete strašně moc věcí dohromady.

                ad 2) Já Vás nepoučuji, jen reaguji na to, co jste napsal. Jasně, že se té teorii každý soudný člověk vysmál, ale proč by na tom nešlo vystavět politickou moc, když to šlo na (z dnešního pohledu) mnohem absurdnějších základech (náboženství všeho druhu)?

                1. Nemyslím si, že se tomu každý smál, navíc s tehdejšími znalostmi a postoji – proto se na tom dala dělat ta politika. Koneckonců pokud pozorujeme různí kulturní a civilizační stupně lidstva a zároveň dokáže antropolog o kostře říct, zda je to černoch nebo asiat, pak na tom něco je. V normální vědě by pak vybádali, že na tom nic není nebo naopak je, ale je to něco co lidi intuitivně vnímají a politik tomu jen dodal ten šmrnc, že vědci měli předem známý a očekávaný výsledek. Politiku nejde dělat úplně z ničeho, musí to stát na nějaké vlastnosti nebo názoru širších mas.

                  Proto se také tiše stopil rasový průzkum v Protektorátu, protože jim z toho vycházelo, že češi jsou větší árijci než sudeťáci. Vědec, co by to někde publikoval by asi druhý den dělal v polním lazaretu u Moskvy.

                  1. @Ada: no to by mne zajímalo, kdo byl ten větší árijec, vzhledem k totální pošahanosti celé árijské rasové teorie, jak si pomatenej Himmler pospojoval germánské, keltské a francké legendy a nějaké báchorky, šoupnul do toho kus z náboženství a popletené mytologie, kousek historie „pivního puče“ z roku 1923 a vytvořil „nového člověka“, kterému se bokem posmíval i blázen Hitler.
                    V rámci těch nesmyslů o árijské rase němečtí antropologové běhali po Tiberu a měřili místním hlavy, aby našli prazáklad árijské rasy.

                    Ovšem pokud jde o očistu německého národa od psychoušů a magorů, tak ta árijská teorie asi zafungovala, protože většina těch SS-dementů, co šli sloužit svojí rase z přesvědčení, se konce války nepochybně nedožila.

                    1. @Cerny Mor
                      Po záminkou očkování proti tuberkuloze měřili v protektorátu lidem i hlavičky a potichu si mapovali, kdo tu po válce zůstane, koho poněmčit, koho sterilizovat a taková ta běžná říšská agenda. A podle těchto kritérií jim to prostě nevycházelo – respektive nevyšlo to jak mělo , že nejvíc tabulkové hlavičky mají sudeťáci a pak ten slovanskej póvl, tak toho nechali a pak už měli jiné starosti.

                  2. Pokusím se kvalifikovaně odpovědět:
                    1. Pozor, neredukujte to jen na fysickou antropologii (fyziognomie). Třeba kulturní antropologie definovala německý Lebensraum na základě stop „Pragermánů“ – zcela ve smyslu primitivní etnické archeologie – tento hrnec v zemi vypadá jako ty naše germánské, ergo doklad germánské kultury, ergo tady byla pragermánská pravlast a máme na ni právo. Zcela identický prtitah udělal Borkovský na Pražském hradě (a bacha, za Protektorátu) – našel „slovanskou keramiku“, kterou prohlásil za tzv. Pražský typ (čímž podprahově sděloval, že Praha byla vždy slovanská).
                    Na druhé straně byli lidi jako Lothar Zotz, esesman, který působil v Ahnenerbe a ten dělal výzkumy i na východě – pod přímým zadáním Himmlera najít stopy Germánů. Ten tlak z politické objednávky musel být nesmírný – a on jej ustál. Publikoval fakta, ale nikdy se nesnížil k laciným interpretacím, prostě se z toho vykroutil.

                    https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Borkovsk%C3%BD
                    https://cs.wikipedia.org/wiki/Kultura_s_keramikou_pra%C5%BEsk%C3%A9ho_typu
                    https://en.wikipedia.org/wiki/Ahnenerbe
                    https://de.wikipedia.org/wiki/Lothar_Zotz

                    1. Pokud byste někdy vyrazil do Mostu, navštivte Ústav archeologické památkové péče na Žižkově ulici. Ředitel Jan Blažek tam má celý německý archeologický archiv z války, to vám polezou oči z důlků, čeho je schopná věda v rámci politiky.

                    2. Asi byl Lothar Zotz nadšený vědec, který využil režimu pro lepší zdroje pro svou práci, narozdíl od jiných, kteří naopak využili režim, aby se z nich stali „vědci“.

                      Jeden archeolog shrnul prehistorické bádání nějak takto. Představte si, že máte období tisíc let pokryté dvěma nálezy. Případně představte si, co by se objevilo za teorii, kdyby po nás našli v zemi sem tam nějaké džíny. Hned by byla pracovní teorie, že nejdřív to bylo v americe a postupně pak všude, tedy, že lid modrých kalhot postupně ovládl celý svět.

                2. OK, jinak:
                  ad 1.) Racionální moudrá společnost je taková, která svůj politický systém, ekonomiku a blahobyt zakládá na poznání odvozené od logiky, matematiky, unierzálně platných logických pravidlech, svobodné lidské vůli, zákonnosti, nenahodilosti v soužití a jednání. Typicky – západní civilisace od reformace podnes. Neboli, ať to dáme do kontrastu – je to něco jiného, než byzantský systém založený na zjevení, nebo aztécké eschatologie. Nebudeme se přít o podrobnosti, napsal jsem, jak slina přinesla. Ale zase bez Googlu :)
                  ad 2.) Rasové teorie a německý antisemitismus byli primitivně lživé. Pokud by lidé podrobili bližšímu zkoumání to, co tvrdili, tak by museli vědět, že nemají pravdu a nemohli by s nima souhlasit. Na to člověk konec-konců nemusí být Kantem: pokud mi někdo tvrdí, že „židovská krev je otrávená.. mají zakřivené nosy….“, ale vidím všude kolem, že židovství je konfesní, nikoliv fyziologická záležitost, tak tady něco nehraje.

                  1. Současná levičácká EU zakládá svůj systém na poznání odvozeném od matematiky a logiky?

                    1. Je to možné, nevím. Na takhle obecnou otázku neumím odpověděť. Nicméně se tak minimálně tváří.

                    2. Komunisté tomu říkali „Vědecký komunismus“… Tihle s nimi mají dost společného(IMHO).

          2. Nezpochybnitelní experti svého oboru byla parta Oppenheimer, Fermi, Einstein etc… Když si s hrůzou uvědomili, co zkonstruovali, naléhali na Trumana, ať se to nikdy nepoužije. Poslechl je?

            1. A dobře udělal. Jinak by byla atomové zbraně použity v daleko větším měřítku v budoucnosti.

              1. Nehodnotím výsledek a morální aspekty. Odpovídám na dotaz, jestli někdo poslouchá experty a řídí se jejich radama.

        2. Příklad?

      2. Zajisté. Já z toho nemám radost. Je ovšem chybou lidí (v případě demokracií voličů; v případě např. bolševiků jejich nohsledů), že jim dopřávají sluchu. Mají poslouchat odborníky a kriticky je posoudit.
        Zajímavé je, že to funguje v normálním životě – na stavbu baráku si zavoláte eperta (zedníka). ale co se týče řízení státu a mezinárodní politiky, tak to si žádný člověk nenechá poradit politologem, to je každý expert per se.

        1. Měl jsem kamaráda, ze kterého udělali „experta-politologa“. Nechali jej načíst všechny levicové autory a udělali z něj salónního socialistu, který se však nadále považoval za „pravicového“.

          Ano, to je člověk přímo povolaný k tomu, abychom si jím nechali pěkně poradit.

          1. Podívejte, i politolog je schopný matematické analýzy. Sociologie a ekonomie dokáží pracovat se statistikou a modelováním společnosti. A taky vyjádřit míru pravděpodobnosti určitého jevu. Takže si to můžu nechat vyložit/přečíst a dle toho se nějak zařídit.
            Třeba teď v politologii frčí multiagentní procesy v systémové teorii. To je celkem těžká multivariační statistika. Proč ne.

            1. Jo, takže vzrůstající počet příznivců „radikální pravice“ je zodpovědný za narůstající počet smrtících útoků proti ženám ze strany migrantů?

            2. Ježkovy voči. Vy věříte na „objektivní pravdu“ a „matematickou přesnost“ v humanitních vědách, že?

              1. Ty vole, promiň za vulgarismus, ale tohle nemá cenu. Ani matematika nemusí „přesná“ věda. Existuje ovšem způsob, jak stanovit míru spolehlivosti, aneb něco jako omezení vyplývající z definičního obor funkce; stochastiky a pod.. Tohle vážně nemá význam, jedu pro děti do školy.

      3. Experty jako třeba soudní znalce?
        Experty jako docentky z Gender studies?
        Experty jako „dopravního experta“ Humla?
        Experty jako antropomorfní oteplovače z IPCC?
        Experty jako onobelovkovaného Krugmana?

        Dnes žijeme v náboženství (pseudo)věd, kde „expert“ či „vědec“ rovná se „kněz“: neptej se na důkazy protože tomu ty, prostý laik, nemůžeš rozumět; namísto toho koukej věřit a bezpodmínečně poslouchat, nebo jsi kacíř a vyřídíme si to s tebou.

        K čertu s takovými „experty“. Tvrdých, nezpochybnitelných faktů je asi 100x méně, než „experti“ tvrdí. Vláda takzvaných expertů je modla radikální levice, která si nárokuje „vědeckou pravdu“ stejně jako marx-leninismus a dialektika, a tedy jen jiný název pro totalitní teokracii.

        1. Expert je člověk, který je schopný specialisované analysy a je schopný svá tvrzení dokázat logickým/matematickám aparátem. Píšu někde něco o nějakých gender studies?

          1. Tvrdá data sama o sobě nic neznamenají, pokud se patřičně nevysvětlí a hlavně nepochopí. Jak může být průměrný obsah cholesterolu v jednom vejci být v roce 2000 příčinou obezity a v roce 2018 je najednou ten samý cholesterol zdravý a potřebný?

            1. cholesterol nikdy nebyl považovaný za příčinu obezity, ale kardiovaskulárních onemocnění a je za ni považován i nadále. Akorát se mezitím přišlo, že cholesterolu je víc druhů.
              Ale já vím, Vysokou školu života nic nepřebije, že?

              1. Tu blbinu o vysoké škole života si nechte,v tom já nejedu. Ano, nevyjádřil jsem se přesně. Už jsem četl studií o tom, že cholesterol je spíše potřebný pro zesilování oslabených cév. Čert to vem.

                1. Ono těch cholesterolů je totiž víc typů a každej má trochu jiný účinky. jenže to se před dvaceti nebo kolika lety ještě nevědělo. Stejně jako se nevědělo, že žaludeční vředy způsobujíá bakterie a proto doktor Sova řezal jak o život.

                  1. Technická, doktor Sova byl ortoped… ;-)

          2. Analýza a logika je na řešení komplexních problémů málo. Potřebujete i zkušenost, moudrost, intuici.. To často úzce specializovaní experti nemají.

            1. Přesně. To všechno jsou ale subjektivní pocity a poznatky, neměřitelné a nekvantifikovatelné, takže jsou asi irelevantní. Prostě např. u deseti milionů blesků uhodí do lidského obydlí či člověka tak jen deset za bouřku, takže stavět hromosvod je tmářství a iracionální jednání.

            2. Jistě. Proto se taky dělají expertní teamy. Líder vede a ukazuje směry, asistenti dělají lopaty.
              Práce experta není jen objevování nového, ale taky verifikace stávajících paradigmat. Uvádím tady v diskusi někde mojí ženu – tu často vidím, jak dělá něco triviálního a když se ji ptám, proč pipetuje tuto kokotinu, tak odpoví, že si kontroluje set empirických dat. Nezměnilo se něco? Nelhal někdo? Je ten set dat pořád spolehlivý?

              1. Tomu se v jiných odvětvích říká kontrola jakosti (a v jiných zase jinak), a jako u všeho platí, že je to esenciální součást, ale s mírou. Zmrd navymejšlí milion výkazů, aby se cítil důležitě, v praxi pak nikdo nemá čas na kloudnou práci. Na druhé straně lopatám všechno věřit bohužel taky není úplně ideální varianta, a tak se mnoho firem zvrhne v totální bordel.

        2. Marxismus-leninismus není vědou a Marxova stěžejní díla postrádají znaky vědecké expertní práce. Jsou na to stohy analýz, ty opravdu dobré z 50. tých let. Věříte mi, nebo mám vstát a jít do knihovny?

          1. Na každé téma existují stohy analýz, které se navzájem na hlavu vyvracejí logickými argumenty podloženými statistikou. Je jen otázka náboženské víry, které si vyberete.

            Skutečně objektivní vědu – tzn. verifikaci testovatelných, falsifikovatelných hypotéz skrze interpersonálně měřitelné, replikovatelné, double-blind experimenty s kontrolní skupinou – lze totiž provozovat jen v 1% rozsahu toho, co se „vědecky zkoumá“.

            Jenže „věda“ bez těchto kritérií si „objektivitu“ nárokuje prokazatelně lživě: má jen subjektivní interpretaci nejednoznačných dat. A proto je většina vědy vyjma taotologických oborů (matematika) či zkoumání neživé substance neobjektivní, nemá a nemůže mít absolutní platnost, a kdo tvrdí opak, je pouhý neochvějně věřící náboženský dogmatik.

            A „věda“ se definitivně stala náboženskou vírou, když „tvrdou vědu“ podle Poppera porazila „demokratická náboženská věda“ podle Kuhna.

            1. S tim posledním souhlasím, ovšem já mentálně zamrz na Popperovi. Ten princip verifikace vyvrácením je neprůstřelný. Kuhn ho ostatně nezpochybnil, jen tvrdí, že nelze vyvracet paradigma nástroji zvenčí toho samého gnozeologického systému.

              1. Promiňte, to podstatné jsem nenapsal. Věda se pořád pozná dle toho, že u konkrétní hypotézy/paradigmatu explicitně nabízí i instrumentárium k jejími zpochybnění Pak se jedná o vědeckou hypotézu. Příklad profláklý a známý: Einstein nabídl způsob, jak vyvrátit obecnou teorii relativity.

                1. Viz níže: podstatné je, že „Popper+“ vědu nelze použít ke zkoumání lidstva, tzn. v „soft“ oborech. Prostě není možné provádět měřitelné experimenty na lidech (ačkoli aby jim byl vyčleněn okres na experimenty na plebsu vyžadovali intelektuálové-experti za francouzské revoluce), a i kdyby, neexistuje kontrolní skupina, a i kdyby, nebude to double-blind.

                  Protože nemůže být zmapována kauzalita protože otevřený systém a protože svoboda volby a protože prvek náhody v lidském rozhodování.

                  1. Vědu lze a taky se používá pro zkoumání soft oborů. Výstup je ale kvalitativní, poměrně komplexní navíc s nižsí spolehlivostí než v exaktních oborech – ve svém důsledku vždy potřebujete překlad do řeči běžného lidoopa a do této role se pasuje kdekdo.
                    Ostatně z tohoto pohledu to není lepší ani v exaktních oborech. Ani běžný čtenář DF neumí číst a nerozumí základní statistické analýze.

                    1. „Vědu“ nikoli, pouze „vědeckou metodu“ – a to je zásadní rozdíl.

                      Pokud člověk dvakrát projde stejným komplexním testem, odpoví na část otázek jinak. protože se změní nějaké jeho parametry (nálada, únava apod.)

                      To ovšem znamená, že objektivně chybí „replikovatelnost“ požadovaná pro skutečnou vědu: jakékoli dedukce o kauzalitě jsou pak „na vodě“, protože není možné prokázat, zda jsou dány tím, co je testováno, nebo tím, že testovaný subjekt uviděl barevného motýla.

                      Např. astrologie také používala některé „vědecké metody“, v 19. st. byla chvíli uznávaná za „vědu“, a přesto vědou nebyla protože jí objektivně chyběla mj. falsifikovatelnost a interpersonální měřitelnost.

        3. Ráčíte-li dovolit, uložím si, krásně a (hlavně :D) stručně řečeno, klobouček :)

  5. Ne všechno, co se posuzuje „zdravým selským rozumem“ a odkývá v hospodě, je ve skutečnosti pravda.
    To určitě není. Ale zrovna tak není zdaleka pravda to, co nám tady hlásají ti novodobí hlasatelé té jejich jediné pravdy.

    1. Inu… existuje přeci propracovaná metoda, jak se dopátrat pravdy. Na tom přeci ta naše novověká civilisace stojí. Popper nám to ukázal, tak to používejme.
      Našim problémem není EU, ani islám, ani sluníčka, ani cojávím sluneční skvrny. Našim problémem (a tady v diskusi to vyhřezává), že se řve a nadává, místo věcné argumentace. A proto nemám rád „selský rozum“ a „hospodu“, protože se za nima skrývá ponejvíce to řvaní a demagogie. Babiš per esempio.
      Jak se chceme poprat s problémy, když většina lidí si nedokáže analyzovat ani základy? Pak by se teda měla odevzdat do rukou expertů/elit. Ale to se tady v tom antielitářském všudepřítomném duchu nedá…
      Chcete příklad? Nejhezčí a nejmoudřejší prezident na světě vyhlásil, že „každý terorista je muslim“. Hezký bonmot. Ale už i rychlý pohled na statistiky ukáže, že to není pravda ani v rámci světa, ani v rámci výběru Evropy, ani rámci ČR, ani v rámci EU, ani v rámci posledních 50 let, ani v rámci posledních 30 let atd atd…
      Ne, místo toho retardi, bohužel s olebním právem, volí tohoto nejhezčího prezidenta, i toho Japonce s gulášem místo empatického centra.
      Mám rád dýfensove články proto, že jde na dřeň a analyzuje, jak se věci skutečně mají. Ale většina populace, zdá se, věří pohodlným „pravdám“ a mají problém sestavit gramaticky správnou větu…
      To je skutečná hrozba tzv. západní civilizace.

      1. Tak mi dej vědět, až Ti špatná gramatika ufikne kebuli.

        1. Jo, ma pravdu, nemusis to jeste zduraznovat.

          1. Nemá.

      2. Co je Vám platné, že se dopátráte pravdy, když Vás přeřve a přehlasuje druhá parta, která věří jen své pravdě, své ideologii, svým emocím, a žádná věcná argumentace ji nezajímá. Krásně to bylo vidět například na projednávání směrnice o zbraních. Věcné argumenty ze strany komise žádné nebo překroucené, jen ideologie a emoce. Přitom by členové Evropské komise měli být těmi elitami, o kterých mluvíte. Bohužel, jsou to spíš lháři a bezpáteřní svině.

        1. Dobře, vy na to dete z pragmatického hlediska a to máte pravdu. Jenže pokud je nějaká civilisace založená na mimikrech a lži, tak je to neudržitelný model, a padne. Protože se nedržela pravdy a rozumu. Tak jako Římská říše. Tu nerozebrali barbaři, nýbrž ztráta rozumu a pragmatického jednání. Ono to havlovské „Pravda vítězí“ má určitý skrytý (metafysický) význam.
          Já přeci netvrdím, že EU je bůh a má patent na rozum. Vadí mi ale, že její direktivy se nerozebírají věcně, ale hned se najde spousta nýmandů, která začne: „diktát EU… co za sviňárnu to vymysleli byrokraté atd.“.
          Víte, právě tady na stránku dfens.com zavítal jeden člověk, kterého osobně dobře znám a je expert přes motory. Je konstruktér. Položil jednu věcnou otázku (netechnickou) a nikdo z křiklounů nebyl schopen věcně odpovědět. O to jde.

          1. Tak až možná přestaneš hodnotit binárně tak se možná někam dostaneš. Další hint by mohl být, že nadávání a řev není bug, ale feature většinové populace.
            Stačí nakouknout do historie méně i více vzdálené a poměrně dlouho udržitelné jsou dost velké sračky, stačí třeba sovětský komunismus. Problém pak jaksi spočívá v tom, že než se „lži a nepravdy“ dostanou na svůj konec tak v nich budeš muset prožít třeba většinu svého života či tě lež a nepravda za hlásání tvojí pravdy terminuje. Hard mantinely jsou poměrně daleko.
            Ve skutečnosti tedy ve lži žijeme pořád, protože tupé vohnoutstvo je pořád nutné manipulovat, ve finále pak jde jenom o nastavení té lži, v které se bude nejlépe žít. Proto jsou různé pravdoláskařské fráze k smíchu, protože se jen snaží tu svojí lež vydávat jako objektivní pravdu.

            1. Myslím, že nehodnotím binárně, ale to je vedlejší.
              Zajisté, že můžu být „terminován“. Ale hledání pravdy je taky záležitost morálky. Cítil bych se prostě osobně špatně, kdybych dělal něco, o čem mi rozum říká, že je nepravdivé.
              Koukněte. I já se ožeru a spáchám volovinu. I já třeba podvedu manželku a tak. Nechovám se jako robot. Ale pokud bych si měl vybrat, jestli budu v žiotě dělat politika a mlátit lži za mítincích za 100k čistýho, nebo kácel duby v lese za 15k čistýho, beru ty duby.

              1. Politici také nechtějí lhát. Kromě psychopatů nikomu není příjemné přiznat si při pohledu do zrcadla, že je lhář či šmejd. Proto si každý kriminálník a každý politik vymyslí výmluvu a systém, který mu ze lží magicky udělá pravdu a ze zla morální dobro, za které právem bojuje.

                Stačí se podívat na vážené pany aspirující univerzitní profesory, kteří v roce 1969 psali o nutnosti vyvolat krvavou občanskou válku genocidálního charakteru aby se dostali k moci (Weatherman manifesto): viděli se jako genocidální šmejdi? Ovšemže ne, vymysleli ideologii která jim to ospravedlnila „bojem proti imperialismu“… A rázem z nich byli bojovníci za lidská práva.

      3. Super, Karl Popper.

        Popper a jeho nástupci správně vyprecizovali, že „objektivní věda“ je pouze pokud jsou splěny *všechny* z podmínek:

        1) je definována hypotéza
        1a) která je testovatelná
        1b) která je falsifikovatelná
        2) hypotéza musí být ověřitelná empirickým pozorováním
        2a) které je interpersonálně,
        2b) které je opakovatelně,
        2c) měřitelné
        3) pro zamezení zkreslení musí existovat
        3a) kontrolní skupina
        3b) double-blind proces pro zamezení placebo efektu a biasu

        Teď mi ukažte, jak takhle skutečně vědecky „expertně“ prozkoumáte, zda „gun control“ funguje. Nebo zda je člověk viníkem globálního oteplování. Nebo jak vysoké by měly být daně. Nebo jaká je správná policy ohledně masové migrace.

        Pokud nemáte naprosto identický paralelní vesmír, kde si na expertní skupině můžete ověřovat dopady parametrických změn experimentu, NEMŮŽETE mít „objektivní znalosti“ a jacíkoli „experti“ pouze extrémně subjektivně interpretují extrémně malou podmnožinu dat podle toho, čemu věří, co je napadne a co chtějíaby vyšlo kvůli jejich přesvědčení.

        Lidstvo z principu není možné zkoumat ani řídit vědecky. To si myslí jen arogantní sociální inženýři.

        1. Popeer OK, souhlasím.
          Neříkám, že lze zkoumat vše. Ale hodně toho zkoumat lze. Třeba výrok pana prezidenta, kvůli kterému začala tato diskuse, skoumat lze. Největší databázi teroristických útoků na světe má zatím Marylandská universita. Na jejím základě lze hravě usvědit Zemana z laciné lži. Tečka.
          Identický paralelní versmír nemusí být až takový problém. A to vám říkám jako draze placený expert na virtualizaci.
          S poslední větou si na základě volného expertního odhadu (Popper fáze 1) dovolím souhlasit napůl: myslím si, že lidstvo je možné zkoumat vědecky. Řídit asi ne.

          1. Nelze – pohoříte už na tom, co je a co není teroristický útok.

            Terorismus je nejpřesněji definován jako „cílený útok na civilní obyvatelstvo s cílem vyvolat mezi občany takový strach, že sami donutí svou vládu vyhovět požadavkům teroristů.“

            Je, nebo není „terorismus“ když někdo
            – s cílem „vyvolat strach“ zabije 1 člověka?
            – vybombarduje nepřátelské město cílíc na civilní populaci? A co když jsou civilivé totálně nasazení do válečné výroby?
            – zabije 200 lidí ale nechce tím dosáhnout ústupků od vlády, jen si zchladit žáhu za údajná příkoří?
            – zastřelí pár policajtů (což by správně mělo být „povstání“ ale rádo se to nazývá „terorismem“)
            – zastřelí pár politiků (ditto)?
            – s kamarády provede pogrom na nepřátelskou komunitu (např. muslimové na křesťany)? A co když je to v reakci na trestný čin z té komunity? A co když se jedná o domnělý t.č. který se ve skutečnosti nestal?

            Podle toho, co uznáte a neuznáte za „terorismus“ vám vylezou diametrálně odlišné statistiky.
            A do toho, co uznáte a neuznáte za terorismus vám mluví další externality které musíte zohlednit
            nebo odignorovat.

            A nikdy nemáte objektivně jednoznačné, kde nastavit dělící čáru. Vždy je to subjektivní.

            1. Jistě, to ovšem pokrývá jakž takž sampling theory.
              Každý statistik si musí stanovit obor/vzorek.
              Tak to necháme na jedné dohodnuté definici a uděláme statistiku pro tento obor hodnot. Co na tom není věděcké? :) Formulovaný výsledek ma platnost nad touto a právě touto množinou hodnot :)

              1. Vědecké na tom není to, že nikdy nedostanete tak rozmanitá data založená na 1 definici. Každý to prostě hlásí podle své definice. Viz statistiky „znásilnění“ kde ČR reportuje skutečná znásilnění a Švédsko plácnutí přes zadek. Taková data jsou úplně k ničemu, ale lepší neseženete protože neexistují. A v horším případě ani nevíte, že jsou tak nehomogenní, protože to nikdo neřekne.

                1. Noo, počkejte, počkejte. Teď hodnotíme kvalitu/povahu vstupních dat a jejich „úplnost“. Mám dojem, že touto argumentací bychom se mohli dostat i do zpochybňování fysiky, kde, jak přiznám, vím kulový. Třeba v urychlovačech se vysílá hodně částic, ale jejich chování se odvozuje jen od mizivého procenta (to, co se na nějakém stínítku, či co to je, podaří zachytit). Tímto způsobem můžu spochybňovat úplnost experimentu („vždyť jste nezměřili všechny neutrony“). Já vám dám reálný příklad analýzy ze „soft“ oboru (humanitního) a Vy mi řekněte, jestli to považujete za vědu:
                  1. vstupní hypotéza je založena na předběžném poznání římské společnosti, která byla hodně racionální a efektivní (poměr cena výkon a tak). Hypotéza zní: „římská infrastruktura a využívání prostoru byla podřízená ekonomickému a praktickému užití“
                  2. Jak to budeme testovat/zkoumat: vememe si třeba římské provinciální silnice a matematickou metodou prokážeme/vyloučíme, že se snažili protínat prostor nejvýhodnějším způsobem/směrem.
                  3. Máme mapy římskych silnic i mapu reliéfu. Pomocí počítačové simulace (least cost path) si necháme vykreslit ideální cestu mezi římskýma městama. Simulace posuzuje členitost terénu a vzdálenost, aby výsledná energie na překonání A – B byla co nejmenší (= co nejvíc přímo a co nejméně stoupání). Není to až tak triviální algoritmus (problém tzv. meziúdolí a vrcholového optima atd…).
                  4. Výslednou vypočítanou liniii porovnáme s linií římké cesty – na velikost shody. Pokud je tam statisticky velká shoda, tak to potvrzuje, že Římané špekulovali ty svoje cesty ekonomickým stylem – tak jako dnes my. Není to triviální zjištění – třeba Aborigénové mají ty svoje cestičky v buši klikaté a z našeho pohledu „nesmyslné“, protože duchové, zapovězená místa, tabu a pod.
                  5. Experiment je opakovatelný (i na jiných místech v rámci Impéria), lze přidávat parametry (třeba říční síť na brody a tak). Je postavený na myšlence, že lidské konaní a myšlenkové vzorce (rychlost, efektivita a pod.) se manifestují do materiální kultury (způsoby vyměřování a stavění cesty) a proto je materiální kultura (měřitelná a kvantifikovatelná) proxy lidského jednání a dokáže o lidech něco vypovídat.

                  Chcete jiný příklad? Třeba sociologie?

                  1. To je vědecká metoda, nikoli však věda, protože chybí falsifikovatelnost: pokud by cesty vedly jinudy, neexistuje žádná možnost tím dokázat, že římané byli neefektivní, protože nevíte kauzálně proč to vedli tak jak to vedli (kvůli lepším pastvinám pro poštovní koně, např.)

                    Ale souhlasím že mrtvé a statické věci se ještě relativně zkoumat dají. Ale podívejte se na „odborné studie“ o „gun control“: milion MUDr, JUDr, CSc, Ing a každý si na základě těch samých dat vyvodí „vědecky“ úplně jiné, každopádně však extrémně katzegorické a zásadní analýzy kauzality a doporučeného legislativního řešení.

                    Protože říct „mně zbraně vytáčí a nechci je“ nemáty ty grády jako říct „peer-reviewed multi-source vědeckou studií s použitím AI a Big Data jsme prokázali, že čím více zbraní, tím více vražd!“

          2. A to je, BTW, součást té dnešní „krize elit“: progresivní levice si zvykla slepě důvěřovat svým selektivně vybraným a subjektivním statistikám jako kdyby to bylo slovo Boží a matka všech objektivních pravd, a z toho vyvozovat kategorické závěry.

            Přitom každý kdo se v tom začne vrtat vidí, že ty zdroje jsou děravé jako řešeto, a interpretace těch zdrojů téže.

            Já se zase živím odbornou analytikou, takže mne baví vaše důvěra v analytiky, statistiky a práci se zdroji. Jak praví oborový vousatý vtip, „analytik je člověk, který vám zítra precizně vysvětlí, proč se dnes mýlil.“

            1. To vám závidím, tu práci. Já jen třískám bajty do železa. Chtěl bych si to zkusit, tak to dělám jen jako hobby po večerech, a teď pozor… v humanitním oboru :)

              1. Dnes každý tříská bajty do železa. I analytici. Tedy vyjma těch z humanitních oborů :)

                1. No… balit studentky na to, že jsem analytik a odkrývám hluobky poznání mi připadá více pravděpodobné, jak balit holky na to, jaký nový firmware jsme natáhli na řadič a kolik to má ajopsů…

                  1. Co já mám zkušenosti, tak se dnes analytici spíše stydí, protože když se řekne „analytik“, každý si představí nějakého ňoumu z Accenture. Popřípadě samozvaného debila „bezpečnostního analytika“ na Parlamentních Listech.

        2. Nepadá mne jeden takový příklad: I. světová válka. Britský premiér Asquith si výslovně zakládal na tom, že válka je záležitost vojáků a civilisté se jim do toho nemají plést. Rezignoval v roce 1916, po Gallipoli a Sommě.

      4. Neřikal něco ve smyslu že každej DNEŠNÍ terorista je slimák? Jo, jasně, v reálu to není 100 %, je to třeba 90 %. Občas i lidem v Indii, Indonésii apod. z těch neustálejch útoků slimáků mrdne a tak jde křesťanská/hinduistická a občas i budhistická část vesnice napíchat na kůly tu slimáckou.

  6. Když vidím jaké jsou problémy s některými invazivními druhy živočichů, které nějaký zodpovědný podnikatel nechal uniknout z farmy/množírny do volné přírody a teď s nimi marně bojujeme zatímco oni vesele vytlačují naše původní druhy a nebo po přemnožení sežerou vše na co příjdou…

    Jen tak namátkou:
    Mýval
    Ondatra
    Rak mramorový (račí mor)
    Plzák španělský (ze španělských skleníků)
    Karas stříbřitý
    Střevlička východní

    Bolševník
    Akát
    některé netýkavky

    Navíc nějakého eko-pitomce napadlo že bychom mohli pěstovat invazivní Křídlatku japonskou na biomasu (pálení v kamnech).

    A vzhledem k oteplování se tady podobným invazivním druhům z jihu a z asie bude dařit čím dál líp.

    1. Tak když se změní klima, tak to nebudou druhy invazivní, ale přirozené. :-D

      1. No on i leckterý druh který považujeme za domácí je vlastně invazivní.

  7. Volím SPD Tomio Okamury !

    1. Asi bych neměl psát nic ale já Ti to napíšu: Já Ti to přeju.

    1. A to vše bez zákazů a trestů, ale pod rouškou udržitelného rozvoje a technického pokroku.

  8. Nasírací poznámka: první generální tajemník NATO, sir Hastings, prohlásil že „účelem NATO je udržet Rusy venku, Američany uvnitř a Němce dole„. Téhle doktríně se říkalo „double containment“, dvojí zadržování.

    Jak se ale Němci oklepali, v 80. letech jako kdyby přijali opačnou doktrínu „Američany venku, Rusy uvnitř a Němce jako vůdce“. Pro neznalé – statisticky více Němců nedůvěřuje USA než Rusku, všichni žijící kancléři (západního) Německa vyjma Merkelové oficiálně schvalují anexi Krymu, Siemens ad. pilně vyrábí a exportují v Rusku, a práce na Nord Stream 2 určenému k obejití Střední Evropy aby šla za trest odpojit od ruského plynu bez negativního vlivu na německo jsou v plném proudu. A již v 80. letech SRN pilně sabotovala plány NATO na obranu proti sovětské invazi a její kancléři pilně kolaborovali s Moskvou pod záminkou „Neue Ostpolitik“.

    Tvrdím, že Rusko a Německo jsou úplně stejně škodlivé a destabilizující vlivy, které nejsou z principu „nepřátelské“ ale přirozeně tíhnou ke spojení za každou cenu aby společně ovládly Evropu, lhostejno zda po dobrém (viz porcování Polska a Molotov-Ribbentrop; viz německé zlato a Lenin; dnes se podle hlavních Moskevských ideologů jako A.Dugin Evropa parceluje na „ruskou a německou sféru“; atd.) či po zlém.

    Nejšílenější ironií je, že navzdory historické koluzi a imperialismu Německa a Ruska lidé pořád fanaticky věří falešnému dilema „buď jsi s Německem, nebo s Ruskem, třetí cesta neexistuje“…

    …i když by je mělo varovat už to, že se na téhle propagandě záhadně Německo/EU a Rusko drží za ruku a říkají úplně totéž. Dnešní dvojička „buď zlá EU, nebo zachránce Putin“/“buď zlé Rusko, nebo zachránce Brusel“ je jen aktuální varianta na druhoválečné falešné dilema „buď Stalin, nebo Hitler“.

    Do háje s Ruskem i Německem.

    1. Když už jsme u těch citátů, tak M. Thatcherová řekla něco o tom, že má Německo ráda, takže bude radši, když na mapě budou dvě. Západní Německo bylo hospodářsky i demograficky srovnatelné s Francií či GB. Sjednocené Německo je kolos.

      1. Británie měla vždy k Německu zdravý vztah, protože byla motivována primárně tím, aby v kontinentální Evropě neexistoval žádný hegemon. To je i náš eminentní zájem, protože jakýkoli hegemon v Evropě (ať už jím bylo Německo nebo Rusko, nikdo jiný se jím nestal, ehm) si z nás udělá otrocký protektorát.

        Proto fandím tvrdému Brexitu – úplně klíčové je, aby se namísto podružných pitomostí jako irska či imigrace odřízli od podřízenosti Evropskému Soudnímu Dvoru a povinnosti přijímat a držet EU regulace a direktivy. Protože pokud se od právní podřízenosti EU legislativě neodříznou, EU si s nimi stejně udělá cokoli se jí zachce.

        Teď je největší hrozba ta marxistická rudá bestie Corbyn, protože kdyby to dostal do pracek, způsobí přesně tohle – opije Brity rohlíkem „irska a bezcelního obchodu“ a udělá z nich nesvéprávný protektorát povinně transponující EU legislativu.

        1. Jinak Rusko a Německo jsou protiklady, které se navzájem přitahují. Rusové, nebo alespoň ruské elity, vždycky vzhlíželi k pruské organizaci, armádu budovali podle pruského vzoru, i dost Němců v ruské armádě sloužilo. Koneckonců Romanovci byli v zásadě německý rod. Němci naopka od svého sjednocení pošilhávali po surovinových zdrojích a zemědělské půdě, kterou Východ má. Bismarck do dokázal docela dobře ukormidlovat.

          1. Ano. A nejhorší eventualita je mírová aliance či dokonce politické sjednocení Ruska a Německa, protože to by fakt celou evropu zotročili v impériu kombinujícímu to nejhorší z obou národů, aniž by existovala reálná šance že jim to kdkoli zevnitř či z vně rozbije. To by bylo peklo.

            1. Víte, že na jihovýchodní straně Evropy, podél hranic říše Ruské, přebývají národové mnozí, původem, jazykem, dějinami a mravem znamenitě rozdílní – Slované, Rumuni, Maďaři a Němci, o Řecích, Turcích a Škipetařích (Albáncích) ani nemluvíc – z nichž žádný sám o sobě není dosti mocen, aby přemocnému sousedu svému na východě odporovati mohl s prospěchem po vše budoucí časy. Toto mohou jen tehdáž, když je svazek ouzký a pevný bude spojovati všechny v jedno. Pravá životní žíla tohoto potřebného svazku národův jest Dunaj. Oustřední jeho moc nesmí se od řeky této nikdy daleko uchylovati, má-li skutečně vůbec platna býti a zůstati. Zajisté, kdyby státu rakouského nebylo již odedávna, musili bychom v interesu Evropy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve, aby se utvořil.

              1. C.k. monarchie se ovšem nezamýšlela spojit ani s Rusy (s nimiž občas válčila), ani s Němci (s Prušáky válčila ještě výrazně častěji), ale naopak se sveřepě snažila uhájit svou nezávislost ve Střední Evropě, svobodu a svébytnost ;-)

                Návštěvníci, jako často nepochopený Mackinder, si pochvalovali, že narozdíl od agresivních, netolerantních a lehce vyšinutých Rusů a Němců jsou Vídeň a Praha oázy klidu, pohody a tolerance…

                1. A píše snad Palacký v tom citátu něco jiného, než Vy v prvním odstavci? ;-)

    2. „Nejšílenější ironií je, že navzdory historické koluzi a imperialismu Německa a Ruska lidé pořád fanaticky věří falešnému dilema „buď jsi s Německem, nebo s Ruskem, třetí cesta neexistuje“

      Rozděl a panuj.

    3. Do kamene tesat.

    4. Můj tajný sen o depopulizaci lidstva dostal vážnou trhlinu. Zjistil jsem, že kdyby lidstvo pochcípalo, tak jaderné elektrárny by v nějakém horizontu dejme tomu půl roku až rok fungovali, ihned potom jakmile by nastal nějaký problém by se vypnuli a přešli na zásobování z náhradních zdrojů dieselagregátů, kterým by po týdnu došlo palivo-nafta nebo na co to jede, jaderné aktivní palivo by se přestalo chladit, moderátory by se vypařili a následoval byl černobyl, 2.0, 3.0, 4.0, 5.0 až n.0… no jen v Německu je 34 aktivních jaderných elektráren. U nás dvě, polsko, slovensko… To není tak jednoduché jak se zdá, populace sice chcípne, ale jaderné elektrárny zlikvidují i faunu a floru a to je špatnééééé mooocc špatné. Nejprve je potřeba spalit aktivní palivo v jaderných elektrárnách do nuly, zakopat pod zem a teprve potom se může začít s depopulací.

      1. SkReT: Klídek, většina reaktorů v provozu jsou tlakovodní a z tlakovodního se nestane Černobyl, ale jen Fukušima.
        Nikde jinde v Evropě se nedaří divoké fauně tak jako v okolí Černobylu, ukázalo se, že přírodě škodí víc přítomnost lidí než přítomnost radioaktivity, tudíž tvoje tvrzení o likvidaci fauny a flory jsou mylné.

        1. Nechápejte mě špatně, ale pokud to nevybuchne tak stejně člověk chcípne. Takže představa že se skovám do bunkru a pak vylezu ven a budu si tady žít jako král je bohužel v troskách, protože tady všude bude radiace. Ano zvířata se namnoží, ale člověk ne, ten umře na nemoc z ozáření protože žije delší dobu než zvíře.

        2. Obě elektrárny Fukushima mají varný reaktory (vodní, ne grafitový jako RBMK), přičemž ovšem Fukushima II má reaktory modernější i s novějším kontejnmentem. Trochu se divím, že to doteď nenechali znovu spustit, jednak bývá zasažená zemětřesením mnohem míň, dál je modernější a taky z toho má Toshiba nedozírný ztráty, taky už začali odprodávat divize, jinak by to lehlo.

Napsat komentář

D-FENS © 2017