Malá teorie o velkých historických procesech

Featured Image

V historii a mytologii se často střetáváme s cyklickými jevy. Dokonce i každý moderní produkt má svůj „Life-Cycle“. Zrod – mládí – produktivní věk – stáří – smrt. Zde se ale nebavíme o produktech, nýbrž o „historických jevech“, které se ovšem tak nějak opakují…

Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.“

Lucifer, Světlonoš, byl údajně nejkrásnější, nejmoudřejší, a nejlepší dirigent nebeského sboru andělů Páně – něco jako první důstojník samotného nejvyššího Boha. Avšak pokud máme věřit některým zprávám: Lucifer začal závidět Bohu, že je Šéf, a rozhodl se, že Šéfa sesadí, a sám usedne na nejvyšší trůn. Za to ovšem dostal okamžitý vyhazov z Nebe, a pln vzteku se z něj stal Ďábel.

Ale Lucifer v tom není sám: Například nejmoudřejší král všech dob, Šalamoun, na to šel podobně. Po dlouhém, dobrém, a velmi produktivním životě, během kterého si vysloužil světovou slávu, Šalamoun si začal užívat s tisícem manželek, a výsledek byl katastrofální pro celé království. Šalamoun zapomněl kde mu hlava stojí, a komu vlastně slouží.

Šalamoun sloužil celý život Bohu – germánsky Good = Dobro, Zboží, Boží, atd. Ale poté co zblbnul, Šalamoun začal sloužit bohům svých manželek, a to se projevilo tak, že těm bohům začal stavět svatostánky, a aby na to měl, Šalamoun zdanil Israel na 666 talentů zlata ročně. Kromě toho – jméno „Šalamoun“ je údajně šest set šedesáté šesté jméno jmenované v knize knih. To dává větám z biblické knihy zjevení, proroctví o konci světa, takový lehce daňově správní rozměr:

A rozkazuje všechněm, malým i velikým, bohatým, i chudým, svobodným i v službu podrobeným, aby měli znamení na pravé ruce své, aneb na čelích svých, A aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má znamení aneb jméno té šelmy, aneb počet jména jejího. Tuť jest moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet té šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a šest.“

Zkrátka – 666 je číslo člověka, a ten člověk je zřejmě Šalamoun! Co tedy udělal nejmoudřejší král historie, že si zasloužil takové ďábelské číslo? Jak již bylo řečeno, udanil Israel k smrti. Kvůli manželkám…

Je pravděpodobné, že Šalamoun je (na základě instrukcí jistého Mošeho) vynálezce „mešity“, jakožto sociálního systému spojeného s docházkou do chrámu, kde si poslechnete něco moudrého, ale na místě také dostanete bezúročnou půjčku, nebo vám tam dají zdarma najíst. To je podle některých indícií „Šalamounův Chrám“. „Nosit oběti do chrámu“ znamenalo, že lid byl z charitativních důvodů povinen zásobovat chrám božím zbožím.

Boží zboží v chrámu přijímali a dále porcovali Levité, jeden ze dvanácti kmenů Israele, alébrž ten, který měl zakázané soukromé vlastnictví. Pravděpodobně to bylo čistě z protikorupčních důvodů. Levité byli kromě jiného také kuchaři, takže když jste do chrámu přivedli obětní kozu, za pár hodin vám jí tam možná naporcovali a upekli, a vy jste si jí dali hezky okořeněnou. Anebo jste na oplátku dostal oplatku, a kozu snědli potřebnější – například „andělé“?

Myslím, že právě proto nejsem daleko od pravdy když píšu, že muslimské mešity, dohromady s halal obchody kolem, jsou historicky něco jako malé kopie Šalamounova chrámu, který byl Boží. Ale ani naši předci zřejmě nebyli daleko pozadu: Oběť – Oběd. Slovo Hospodin a hospoda mají stejný základ. Vesnice má uprostřed kostel, kde se modlí, a vedle hospodu, kde se člověk nají. Hospodinův chrám vybudovaný Šalamounem byl na stejné brdo: Vevnitř se modlilo, okolo se jedlo, pilo, kouřilo se kadidlo, půjčovaly se tam peníze, umyli jste se tam… Komunitní centrum, Starověk Edition.

Šalamounovo poslední chyba byla, že jako vedoucí logistiky a financí Chrámu Páně přestal sloužit Bohu/Dobru, ale začal sloužit „člověku“. A člověk je, jak víme, plémě hříšné, ovládané pekelnými touhami…

Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora. Nebo po dokonání dvanácti měsíců, procházeje se po palácu královském v Babyloně, Mluvil král a řekl: Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé?

Ještě ta řeč byla v ústech krále, a aj, hlas s nebe přišel: Toběť se praví, Nabuchodonozoře králi, že království odešlo od tebe, Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou, a s zvěří polní bydliti budeš. Bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, ažby sedm let vyplnilo se při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je. V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi.“

Nabukadnesar byl také skvělý král: Náturou pravěpodobně takový „stavbyvedoucí“, a skutečně kompetentní „manažer-koordinátor“. Co ale urazilo Nejvyššího na Nabukadnesarových slovech bylo to „Já“. Jednak všechny dobré nápady údajně padají zhůry, a tudíž královo mozek to všechno nevymyslel… A navíc, on král ten Babylon ani vlastníma rukama nevybudoval: Rukama dali cihlu k cihle lidé, jeho poddaní. Král byl sice na té privilegované pozici, že říkal co se vybuduje a kde a jak, ale Babylon prostě nevymyslel ani nezbudoval Nabukadnesar sám. Že na to zapomněl, Hospodin Nabukadnesara sesadil z trůnu, na sedm let.

Ten Hospodin, jehož „chrámem“ je údajně každé lidské tělo: To znamená bezdomovci, syrotci, vdovy… Ale také multimiliardáři, kněží, a králové… Všichni kolektivně jako celek tvoříme Boží Chrám – momentálně napadený ďábelskou dřevomorkou, která jednotlivým stavebním prvkům říká: „Dělej si co chceš, vždyť je to úplně jedno, a jenom na tvém „Já“ záleží, a na ostatních nezáleží. A když se ti něco nedaří, tak je to chyba těch okolo, všichni jsou blázni jenom ty jseš letadlo!“ Trám si pak myslí, že je letadlo, odstartuje, a letí… A kus Hospodinova Chrámu se při tom zbortí.

Proč o tom všem píšu? Protože jsme pravděpodobně svědky naznačeného myšlenkového life cyklu – takříkajíc „live!“

Lucifer to měl zařízené nejlíp v celém vesmíru, ale bylo mu to málo, tak si posral celý život a spolu s tím život mnoha dalších andělů a lidí.

Šalamoun zase vymyslel sociální stát, ale nepochopil, že „jeho manželky“ taky neumí říct dost. Aby ufinancoval výdaje na sociální zabezpečení chudiny, a své rodiny, Šalamoun zdanil Israel tak, že ihned po jeho smrti vypukla občanská válka o daně. To lze vysvětlit pouze tak, že během Šalamounova režimu v Jeruzalémě vznikla mocenská klika závislá na výběru daní, neochotná zdaněným porobeným upustit uzdu.

I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?“

Isn‚t it ironic, don’t you think?

Nabukadnesar se nakonec ukázal být dobrého charakteru, když se po sedmi letech vrátil zpět na královský trůn, uznávaje veřejně zásluhy Hospodina Zástupů na kráse Babylónu, a světa vůbec, a že se omlouvá za svou dřívější pyšnou blbost.

… Když se přenesu do současnosti: Občas, když sleduji evropské byrokraty, jak mluví v newspeaku „expertokracie“… Jako čistý teoretik bych se odvážil tvrdit, že vládnoucí vrstva EU byla zasažena „luciferiánsko/šalamounsko/babylonským komplexem“, což ve zkratce znamená něco jako „absolutním egoismem“.

„Koukněte!“ Říká bohorovně evropský úředník: „Tahle civilizovaná Evropa, to je naše zásluha – tu jsme zbudovali my, uředníci EU. A uděláme jí ještě lepší, to budete koukat!“

Nebo policajti: „Koukněte, tady by byl chaos a občanská válka, kdybychom tu nebyli. My jsme zákon, a že je tady alepoň jakž takž pořádek je naše zásluha, můžete bejt rádi, že nás máte…“

Nebo emeritní vysokoškolští profesoři: „Jsme držitelé a ochránci všeho vědění! Bez nás byste neměli ani pythágorovu větu…“

Dokonce i muslimští uprchlíci ospravedlňují svůj příchod do Evropy slovy: „Evropa se nerozmnožuje, Evropa vymírá, proto nás potřebujete, bez nás jste ztracení…“

Mezitím mezi lidmi, kteří vlastníma rukama staví a udržují všechny ty baráky a mosty kolem, bublá nespokojenost, když EU bezostyšně ignoruje demokratickou vůli většiny, anebo na oplátku vyhovuje požadavkům 4 procentních menšin proti vůli většin. Do toho byl spuštěn ze řetězu model tištění peněz donekonečna: Marshallův plán XXII: Gimmigranti dostanou granty přímo na místě, a přímo na místě ty peníze utratí u místních evropských podnikatelů. Tak vzroste poptávka, a HDP poroste. Dokonce to je pro změnu zase takové demokratické: Vůle neproduktivní většiny v tomto případě rozhoduje spolehlivě: Zdroje jsou!

Jenom aby se pak pracující, tváří v tvář sociálním dávkám zadarmo, v kombinaci s extrémním zdaněním práce, nevykašlali na pracování, a zdroje nebudou.

Co pak? Šalamoune, poraď! Konec konců tobě ten sociální systém, včetně budování veřejných staveb, a živený intenzivním daněním… Tobě ten sociální stát přece šlapal solidně po mnoho desítek let. A Israel při tom vypadal jako ráj na zemi, takže se dokonce králové a královny zdaleka jezdili dívat, jak ti to klálovství, Šalamoune, skvěle šlape!

Cože? Že to skončilo občanskou válkou o daně, a následným rozdělením Israelského království vedví? Jo ahá… No my už jsme určitě moudřejší…

Ostatně, víte jak začíná Nový Zákon? No přece tím, že se Císař Augustus rozhodne zapsat celý svět do knihy. Proč? No přece aby Římu na daních neunikl ani Denár.

I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.) I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.“


24.09.2017 Barn Swallow

12345 (92x hodnoceno, průměr: 2,25 z 5)
6 235x přečteno
Updatováno: 25.9.2017 — 22:43
D-FENS © 2017