Možná mnohým z nás jdou údaje o organizované městské cyklistice jedním uchem tam a druhým ven; není to dobře. Tento článek obsahuje zajímavé údaje.
Zhruba tři kilometry dlouhá trasa vyšla na 140 milionů korun.
Současná provizorní „objížďka“ vyšla magistrát na další jeden a půl milionu korun.
Po cyklostezce z Vysočan do Hloubětína, která slouží už dva roky, v sezoně projede zhruba tisícovka cyklistů denně.
Životnost cyklostezky, tedy doba od jejího uvedení do provozu do doby, než bude třeba její oprava, budiž 15 let.
140 miliónů jsou pořizovací náklady na cyklostezku. Ale to není všechno. Magistrát musel někde ty peníze sehnat. Jasně, dostal je od státu na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Snad nebyl magistrát tak blbej, že si na to půjčil a generoval další kapitálové náklady. Snad nebyl stát tak blbej, aby si je půjčil… i když… ale raději ne. I když, počkat, on si ten stát vlastně půjčil. On si půjčil od nás. Lépe řečeno vzal. Ode mně, od vás, ve formě daní. Představme si, že by nám stát ty peníze nesebral a my bychom s nimi udělali to, že bychom je strčili do banky. Jasně, mohli jsme z nich financovat svoje podnikání nebo nakoupit suroviny a uvařit pervitin pro přátele, což je zhruba srovnatelné, protože cyklostezka také slouží jen pro obveselení pár upocených obsedantů. Nebo jimi zaplatit vzdělání potomka, ze kterého by vyrostl geniální vynálezce (zhodnocení v řádu milionů procent) nebo kripl, co se fláká v neziskovce za státní prachy (znehodnocení v řádu milionů procent). Ale my jsme to neřešili, udělali první co nás napadlo a strčili je do banky na 1,6% úrok. Celých těch 15 let by tam ležely. První rok by banka připočetla úroky a my bychom zjistili, že nám vydělaly 2 240 000 tis. Kč. Tuto sumu bychom nevybrali a příští rok by se úročila opět 1,6%. A tak bychom zjistili po 15 letech, že na účtě už je 174 miliónů.
To ale není všechno. Cyklostezka se musí také uklízet a udržovat. Dejme tomu, že jeden člověk bude provádět její údržbu po dobu 2 hodin týdně. To je celkem konzervativní odhad. Ten nebožák tam bude uklízet bordel, co tam ta prasata nadělala a to stojí letos 200 Kč na hodinu. Příští rok to bude 204 Kč a tak dále, každý rok o 2% více. Není to jen jeho mzda, ale veškeré náklady, které v souvislosti s jeho činností nese jeho zaměstnavatel, například pojištění, pracovní pomůcky, nemocenská, když se nakazí z těch chcrhlů, co cyklomrdi furt kolem sebe flusaj a tak. Taky hodně konzervativní odhad. Za 15 let 345 000 Kč.
Dejme tomu, že tam každý rok budeme muset obnovit dopravní značení, provést revize mostů a světel a tak dál. První rok za 5 000 Kč. Druhý rok za 5 100 Kč. A tak dále. Za 15 let 86 000 Kč.
Jak vidíte, všechny tyto odhady jsou hodně konzervativní, kdybych tam chtěl vrazit dvojnásobek, tak by to pořád bylo reálné. Nejde mi o přesný výpočet, jde mi jen o to ukázat, že cyklostezka nevisí ve vzduchoprázdnu, ale během své existence na sebe váže další náklady.
Neprojede tam každý den 1000 cyklistů, protože jak článek konstatuje, děje se tak pouze v sezóně. Dnes tam například projelo 65 cyklistů. Dejme tomu, že tam průměrně za každý den v roce projede 666 cyklistů. To je dost slušný odhad, co myslíte? Nakonec to na výsledek nebude mít až takový vliv.
Tak tedy sedíme v roce 2027 u stolu a sepisujeme, co máme a nemáme. Nemáme 140 miliónů, které jsme utratili za cyklostezku. Nemáme 37 miliónů, které jsme mohli mít, kdybychom vrazili peníze do banky. Nemáme 431 tisíc, které jsme utratili za údržbu, a nemáme milion a půl, který jsme museli v roce 2012 vydat, aby cyklisté mohli nosit kola po schodech. Celkem nemáme 179 miliónů.
Je něco, co máme? Máme cyklostezku, která je na konci životnosti a o kterou se musíme postarat. Máme cyklisticky uspokojeného Hraboshe a Fillera, ale to není k ničemu, protože tihle lidé nejsou nikdy šťastní, jen se mění hladina jejich zapšklosti. Ať dělám, co dělám, nevidím nic, co by nám cyklostezka přinesla.
Ale ano. Vlastně ano. Máme nějaký užitek. Je tento užitek skutečně užitkem? No, na to si odpovězte sami. Za dobu existence stavby se po ní projelo 666 cyklistů denně. To je celkem 3 646 350 cyklistů, kteří po ní ujeli každý tři kilometry. To je 10 939 050 kilometrů. Jeden kilometr vyšel průměrně na 16 korun 30 haléřů. Jeden průjezd cyklisty od začátku na konec cyklostezky vyšel asi na 50 Kč. A to je přece ohromný luxus. Nedávno jsem narazil na taxík za 18 Kč/km.
Lidé se ptají, kam se ztrácí jejich prachy. Platí daně jako mourovatí, ale nikde to není vidět. Myslí si, že je někdo rozkrádá. Kdyby je někdo rozkrádal, byl by to ten lepší případ. Horší je, že se za ně pořizují věci, které nemají žádný přínos a jsou ohromně drahé. Rozkradené peníze negenerují užitek, ale také negenerují náklady. Prostě si je někdo vzal a utratí je podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, utratí je dost možná lépe než stát nebo magistrát. Koupí si za ně luxusní automobil, luxusní vilu a luxusní dovolenou s luxusní prostitutkou. Určitě si ale nekoupí luxusní cyklostezku, na to vemte jed.
Mimochodem, jsem zcela pro to, aby si cyklisté ty jejich stezky museli platit sami a z veřejných rozpočtů na to nešla ani koruna. Letošní 50% utažení pěnězovodu na cyklostezky vítám jako jedno z mála dobrých rozhodnutí vlády. Jen tak dál, ale ještě víc. 280 miliónů ze SFDI je pořád ještě hrozně moc.
Podle řady mezinárodních studií přináší právě cyklistická doprava levnou a účinnou odpověď na stále více znečištěné ovzduší velkých měst, všudypřítomný hluk, ulice plné parkujících aut, ale také civilizační choroby pramenící ze sedavého způsobu života. (Iniciativa Auto*Mat).
(4x známkováno, průměr: 1,25 z 5)