Lockdown není „jediné řešení“. Existuje lepší – Zacílená ochrana zranitelných.

Od prvního okamžiku, kdy alarmistické počítačové modely vyděsily vlády bombastickými predikcemi statisíců mrtvých na COVID, se stala ohromně zajímavá a důležitá věc. Bez jakékoli politické nebo vědecké diskuse bylo nastoleno přísné dogma, že slovy premiérů, prezidentů a epidemiologů údajně „jediné řešení“ je všechny a všechno zavřít do opakovaných Lockdownů bez ohledu na škody – a všechny v nich dusit tak dlouho, dokud nebude vyvinuta vakcína kterou pak všichni budou (dobrovolně-)povinně naočkováni. Jenže to v žádném případě není pravda – existuje lepší řešení.

K onomu lepšímu řešení se veřejně přihlásilo třináct tisíc vědců a 38 tisíc zdravotníků včetně profesorů epidemiologie, imunologie a biostatistiky z elitních univerzit jako Oxford a Harward. Řešení je založeno na nezpochybnitelném faktu, že virus nCOV-19 představuje různé nebezpečí pro různé části populace – a nezáleží přitom na věku, nýbrž na jejich zdravotním stavu.

Nákaza COVID-19 představuje potenciálně až smrtící hrozbu pouze pro zranitelné jedince s oslabenou imunitou, jichž je např. v ČR něco mezi 5% (optimistický odhad prof. Svobody) až maximálně 20% (pesimistický odhad plk. Prymuly) populace. Pro ty má COVID smrtnost v řádu vyšších jednotek procent – ale zranitelní jedinci se dají velmi snadno identifikovat na základě své anamnézy a selektivně, cíleně ochránit.

Pro zbývající více než 80% většinu populace má však COVID i podle studií WHO smrtnost menší než 0,3 % – to je skutečně srovnatelné s obyčejnou chřipkou. Samozřejmě že pokud uděláte aritmetický průměr pro celou populaci dohromady – smícháte extrémně zranitelné s bezproblémovými -, vyjde vám uměle vysoké číslo jako původních strašidelných 3,4 % udávaných nejprve WHO (ovšem následně zkorigovaných výrazně k či dokonce pod 1 %, viz např. „globálně 0,3%“ dle SZÚ). Mávat průměrnou smrtností COVID dohromady pro zranitelné a nerizikové je ovšem přesně stejně relevantní číslo, jako počítat „průměrnou dobu života“ dohromady pro populaci slonů a myší – tzn. vůbec.

Na každý pád nejméně 80% většině by tedy mohlo být dovoleno normálně žít své životy, zachraňovat ekonomiku… A zároveň potlačovat virus tím, že budují přirozenou imunitu.

Zacílená ochrana: co to je a proč jsme o tom neslyšeli?

Pokud si přestaneme lhát do kapsy, že COVID je pro všechny přesně stejně, statisticky průměrně nebezpečný, a začneme důsledně rozlišovat mezi minimálně 80% nerizikovou většinou, pro kterou COVID nepředstavuje nadprůměrné ohrožení, a mezi 5-20% zranitelnou menšinou kterou naopak vážně ohrožuje, logicky se nabízí otázka – lze rozdělit populaci na nerizikovou část, které bude dovoleno normálně žít, a ohroženou část na jejíž ochranu naopak stát vrhne všechny ty stamiliardy Kč, tuny ochranných prostředků a testovací kapacity, kterými nyní vysloveně mrhá na plošné restrikce 100 % populace?

Dogmatici kréda „Jedině Lockdown+Vakcinace!“ na to mají jednoduchou odpověď: „Nelze to“, „je to extrémně neetické“. Prostě to nejde, tečka, zapomeňte a nechte se zavřít do nekonečných Lockdownů a pak si (dobrovolně-)povinně píchnout narychlo vyvinutou vakcínu s extrémně zkráceným bezpečnostním testováním, popř. vnutit ještě cokoli jiného státy prohlásí za výkupné za konec Lockdownů – např. plošné sledování populace. Nepředložili ale absolutně žádné peer-reviewed faktické argumenty a nevedla se žádná vědecká debata.

Naopak – Dogmatici si dokázali prosadit takřka totální cenzuru oponentních vědeckých názorů a jedou dle kréda „vědeckého konsensu“, kde pravdu má automaticky většina a každý disident je ostrakizován a napadán zcela bez ohledu na vědecké argumenty či experimentální důkazy, které přinese.

Jenže „zdravotnický vědecký konsensus“ má dost tragickou historii fatálních neúspěchů. Abych citoval Michaela Crichtona:

V minulých stoletích byla největším zabijákem žen horečka po porodu. Každá šestá žena na tuto horečku zemřela.

V roce 1795 Alexander Gordon z Aberdeenu navrhl, že ty horečky jsou infekčním procesem a že je byl schopen léčit. Zdravotnický vědecký konsensus řekl ne.
V roce 1843 Oliver Wendell Holme tvrdil, že horečka omladnic je nakažlivá a předvedl přesvědčivé důkazy. Zdravotnický vědecký konsensus řekl ne.
V roce 1849 Semmelweiss předvedl, že pomocí sterilizačních technik téměř horečku omladnic odstranil z nemocnice, kterou řídil. Zdravotnický vědecký konsensus řekl že je Žid, ignorovali ho a odvolali ho z funkce.

Ve skutečnosti nebylo dosaženo souhlasu ohledně horečky omladnic až do začátku dvacátého století. Takže zdravotnickému vědeckému konsensu trvalo sto dvacet pět let, než dosáhl správného závěru i přes úsilí prominentních „skeptiků“ po celém světě, skeptiků, kteří byli zlehčováni a ignorováni. A to i přes probíhající úmrtnost žen.

Není nedostatek jiných příkladů. V roce 1920 v Americe umíraly desetitisíce lidí, hlavně chudých, na nemoc zvanou pelagra. Zdravotnický vědecký konsensus řekl, že je infekční a že je třeba najít „bacila pelagry“. Vláda USA požádala mladého brilantního výzkumníka Dr. Josepha Goldberga, aby našel příčinu. Goldberg dospěl k závěru, že podstatným faktorem je dieta. Zdravotnický vědecký konsensus ale zůstal přimknutý k teorii bacilu. Navzdory všem empirickým důkazům, které Goldberg provedl, s ním zdravotnický vědecký konsensus ani nadále nesouhlasil. Bylo to i politické rozhodnutí, většina nemocných pelagrou totiž byla na americkém Jihu.

Historie a empirie nás učí, že „zdravotnický vědecký konsensus“ – tedy to, čemu dogmaticky věří většina – je úplně irelevantní vzhledem k faktům. A fakta tu předložili a o vědeckou debatu se pokoušeli pouze zastánci „Zacílené ochrany“, kdežto dogmatici „Jedině Lockdown+vakcína“ (ke kterým patří kompletní „konsensus“ včetně Wikipedie) jenom nálepkovali bez argumentů („neetické!“), zastrašovali („6 milionů mrtvých v USA!“ – pokud původní strašení Fergusona říkalo, že pokud nebude žádný Lockdown, způsobí to 2M mrtvých na COVID, jak potom může Zacílená ochrana vyvolat ještě 3x více?) a cenzurovali (peer-review vědecký časopis Lancet vytiskl kritiku Zacílené ochrany, ale zakázal vydání vědecké oponentury na tuto kritiku; stejně tak peer-review žurnály odmítaly zveřejnit studie vědců ze Švédska a dalších skandinávských zemí, kteří se prohřešili proti konsensu Lockdownového dogma).

Mezipodotek: není možné chránit lidi proti jejich vůli

Než se podíváme na ochranu zranitelných, musíme torpédovat ještě jedno dogma, které je úplně základní a primární premisou všech vlád v reakci na COVID a které se jmenuje „zero preventable COVID deaths“, neboli česky: „na COVID nesmí zemřít nikdo, koho šlo teoreticky ochránit“ – s nevysloveným, ale implicitním dodatkem „za jakoukoli cenu a bez ohledu na to, zda chtějí být ochráněni nebo ne“. Z rozhovoru s Prymulou (Reflex 15.10.2020):

>Pane ministře, co jste vlastně od premiéra Babiše, když vás uvedl do funkce, dostal za úkol?
> Nedopustit, aby lidé umírali zbytečně.

Zádrhel je v tom, že „zbytečně“ umírá každý, kdo podstupuje jakékoli riziko jako součást aktivit, kvůli kterým život stojí za to. Kdo skáče s padákem, riskuje že se mu neotevře. Kdo jezdí na motorce, riskuje smrtelnou nehodu. Kdo sjíždí řeky, riskuje že se utopí pod jezem. Kdo sbírá houby, riskuje že se otráví hřibem satanem. Příznivci extrémního otužování riskují zápal plic. Gurmeti riskují infarkt z cholesterolu. Diskotékaři riskují kolaps z dehydratace. Horolezci riskují smrtelný pád (a boulderisti třikrát tolik.)

Kdyby si někdo vzal za úkol „nedopustit, aby tito lidé umírali zbytečně“, zakázal by jim všechno pro co v životě žijí. O to nikdo normální nestojí: každý podstupuje nějaké riziko nikoli proto, že miluje nebezpečí, nýbrž proto že ono nebezpečí mu stojí za tu krásu, kterou přinese – ať se jedná o plachtění vzduchem jako pták, radost z pohybu a zdolání skály, potěšení z dobrého jídla, nadšení z muziky a tance, nebo projížďku krajinou s větrem ve vlasech aniž by člověk byl zavřený v bezpečí kastle auta. To bohužel nedochází pachatelům dobra a tak zakazují a zakazují a zakazují s „Vizí nula mrtvých„, protože nedovedou pochopit že pro jiné lidi nemusí být Bezpečí tou absolutní a nejvyšší hodnotou, kterou podřídí všechno ostatní a dobrovolně se zavřou do vypolstrované cely jen aby nikdy v životě neměli bebí. Osobně tomu říkám „Kult Zlaté Klece“. Jenže jak zpívá klasik: „Všichni jednou zemřou, ale ne všichni předtím žili.“

Totéž se týká i zdravotnictví. Pro lékaře „umírá zbytečně“ každý, kdo například v terminálním stádiu rakoviny odmítne být zavřený v nemocnici s nadějí na vyléčení 0,1% a namísto toho v posledním vzepjetí sil naposledy vyjede na výlet do míst, na která vzpomíná a která miluje. Nebo ten, komu je diagnostikováno riziko infarktu a on přesto odmítne přestat sportovat nebo si dopřávat labužnické pokrmy… Nebo ten, kdo nechce být ve jménu ochrany před COVIDem zavřen do domácího vězení ani riskovat potenciální vedlejší účinky nedostatečně otestované experimentální vakcíny, protože chce žít normální život, stýkat se se svými kamarády a příbuznými a chodit kam chce, i když ho to může zabít.

Proto zde odjakživa existoval institut známý jako „Negativní lékařský revers“ – pacient v něm doktoru podepsal, že ano, je si vědom rizika plynoucího z neléčení, ale přesto nechce být léčen, rizika že kvůli tomu umře si je vědom a bere ho na sebe – a teď mně pusťte normálně prožít zbytek mých dní.

Vládní (a mediální) totální primát Kultu Zlaté Klece v podobě „zabránění zbytečných smrtí“ za každou cenu je naprosto šílená a netolerovatelná strategie – nikdo nesmí být chráněn proti své vůli bez ohledu na to, jak moc tím vládě „kazí statistiky“. Každý i ze skupiny zranitelných musí mít možnost podepsat negativní revers a žít plnohodnotný život se svobodou pohybu i ekonomiky když podepíše, že vědomně podstupuje nebezpečí že jej COVID může zabít a klidně se kvůli normálnímu životu zřekne místa v pořadníku na ventilátory, pokud budou nemocnice plné. Jediné další hledisko je ochrana těch, kteří mohou být nakaženi s vážnými důsledky – a to právě řeší Zacílená ochrana rizikových.

Zacílená ochrana zranitelných: jak by to fungovalo v ČR?

Zranitelné osoby je třeba chránit před nákazou nCOV-19 v prvé řadě na těchto úrovních:

Obydlí: aby nepřišli do styku s nakaženými nebo potenciálně nakaženými v místě, kde žijí a spí
Zajišťování životních potřeb: aby nebyli nakaženi při zajišťování si jídla, vyřizování byrokracie, ale i zajištění si „zbytného zboží“ jako nového oblečení apod.
Návštěvy: aby nebyli nakaženi při setkáních mezi sebou či s příbuznými. Nikoho není možné držet dlouhodobě v samotce, to je taková zátěž prio psychiku že se z toho umírá nebo přichází o rozum.

První bod znamená rozdělit zranitelné na dvě části: na ty kteří bydlí sami versus na ty, kteří bydlí pohromadě s nerizikovou skupinou která by zde měla být vypuštěna na svobodu. Zranitelným např. ve smíšených rodinách nebo dvojgeneračních domech nerozdělených na samostatné jednotky je nutné zajistit náhradní ubytování s patřičnými zdravotně-hygienickými standardy, tzn. např. v pronajatých apartmánech nebo v nejhorším případě samostatných vyhřívaných stavebních buňkách. V takových domácnostech bydlelo v roce 2001 51 % seniorů, což se ovšem nedá aproximovat pro odhad zranitelných jedinců, protože množina zranitelných má s množinou seniorů pouze omezený průnik.

Totéž navíc platí i pro ty zranitelné občany, kteří musí využívat společných bytových či nebytových prostor – např. v domech se společnou prádelnou či záchody. A do třetice by bylo nutné provést rychlou analýzu projektové dokumentace bytových jednotek, zda nehrozí přenos infekce společnou vzduchotechnikou.
Nikdo ale nesmí být nucen se stěhovat do „bezpečné lokace“ proti své vůli, protože mezipodotek.

Pro zajišťování základních životních potřeb existují dvě varianty.
Buď zajistit zranitelným dostatek osobních ochranných pomůcek (OOP) k tomu, aby mohli bezpečně projít přes společné bytové a nebytové prostory, přepravit se IAD či MHD do obchodů, úřadů atd. a posléze zpět.
Nebo pověřit plejádu státních zaměstnanců (vojáci, policisté, měštští policisté, Česká pošta atd.) aby rozváželi veškeré potřebné jídlo, zboží a dokumenty zranitelným až do bytu před dveře.

Pro zajištění návštěv existují dvě varianty.
Buď každému, kdo má přijít na návštěvu ke zranitelné osobě, umožnit rychlé otestování na infekčnost nCOV-19 před návštěvou. To je v praxi řešitelné antigenními samo-testy, jaké jsou masově používány v USA. Podotýkám že angitenní testy nejsou „zmetkové oproti PCR“, jen mají opačný problém – PCR testy mají přehnané množství „false positives“, tzn. tvrzení že dotyčný je infekční když není (říkejme jim paranoidní), kdežto antigenní testy naopak detekují až větší dávku viru (říkejme jim optimistické). Jelikož však velikost virové nálože (množství viru) přímo ovlivňuje závažnost průběhu COVID, je vysoce statisticky pravděpodobné, že i drtivá většina z falešně-negativních antigenních testů nezpůsobí při následné návštěvě ohrožující stav u zranitelné osoby.
Alternativa je vyžadovat, aby jakákoli návštěva zranitelné osoby měla po celou dobu návštěvy bez přestávky respirátor FFP3 bez ventilu a tím pádem nenakazila zranitelnou osobu ani kdyby sama byla infekční. To je samozřejmě příznivější pro státní rozpočet, protože každá návštěva by si svůj respirátor musela platit sama. Protože by však zároveň řada takových návštěv buď neinvestovala 80 Kč do FFP3 respirátoru nebo si jej na návštěvě sundala, tato alternativa by „zhoršovala statistiku nakažených“ což je v očích vlády a médií nejhorší věc na světě.

Kde na to všechno vzít peníze? Je neoddiskutovatelný fakt, že Lockdown stojí ekonomiku každý den 1 miliardu Kč – a to jsou optimistické odhady. Pesimistické hovoří až o 4,4 mld. Kč za každý jeden den Lockdownů – právě takových Lockdownů, jaké Kulveit s Levinským et col. požadují nařídit na věky věkův až do hypotetické budoucí totální proočkovanosti vakcínou.

Samotnou Českou republiku bude Lockdown, který Stát na povel matfyzáků všem plošně naordinoval, stát mezi 140 a 220 miliardami Kč na daních které nebude z čeho vybrat, plus programy „podpory“ které mají přispět bakšiš na zrůdný stav, kdy stát někomu přikázal platit daně, sociální pojištění, energie, vody i nájmy, ale zakázal jim na ně vydělávat. Jedná se o COVID-nájemné s 5 mld. Kč, COVID I a II za 15 mld. Kč, COVID-kultura s 1 mld. kč. Celkem tedy 161 mld. Kč.

Uvažujme tedy jako pracovní východisko absurdně nejpesimističtější scénář: tzn. že bychom v ČR měli 2 miliony zranitelných osob, z nichž všichni by chtěli být ochráněni za jakoukoli cenu, žili by v bytech nevyhovujících z hlediska zabránění přenosu infekce, a na jejich ochranu bychom měli rozpočet 165 miliard Kč – tzn. to, co stát aktivně sám zaplatí za plošný Lockdown, ovšem oproti Lockdownu s radikálně důkladnější a účinnější ochranou zranitelných osob a hlavně bez zničujících dopadů na ekonomiku v popředí se segmentem malých a středních podniků a živnostníků – segmentu SME který dává práci 61 % zaměstnanců v ČR.

Jak by šlo chránit zranitelnou populaci s rozpočtem 80,500 Kč na osobu na chřipkovou sezonu pesimisticky počítanou na 6 měsíců, neboli 450 Kč denně?

V prvé řadě pořízením kvalitních osobních ochranných prostředků (OOP). Nikoli běžných roušek, které neochrání nikoho, nýbrž respirátorů FFP2 či spíše FFP3. Respirátor patřičné třídy – nikoli čínský podvodný šmejd KN95 ale skutečně účinný, laboratorně otestovaný s evropskou certifikací, se dá koupit již od 80 Kč i v případě FFP3 jako např. Mobler doc neo 3BHD. Komu se v nich špatně dýchá, ten může podepsat reverz (kvůli statistikám a „hrozbě přeplněných nemocnic“) a namísto toho nafasovat FFP2 respirátor, se kterým se dýchá lépe než v roušce a přitom pořád vysoce chrání proti COVID-19: i pokud totiž propustí virové částice, zmenší jejich množství, tím pádem virovou nálož a tím pádem závažnost průběhu nemoci. (Kvůli vánoční návštěvě polymorbidních=zranitelných příbuzných jsem nosil FFP2 respirátory mnoho hodin a ohromný benefit je, že se narozdíl od roušky nelepí na ústa při nádechu).

V denním rozpočtu zranitelného tedy zbývá 370 Kč.

Následuje ubytování. Možná jste si všimli, že jsem ze seznamu státních „programů na částečnou a selektivně přiznanou náhradu plošného Lockdownu“ nezapočítal program COVID-ubytování za 4 mld. Kč. Mělo to svůj důvod: na jaře stát kompenzoval hotelům každý pětihvězdičkový pokoj, který hotel nesměl pronajímat ~~kvůli COVIDu~~ kvůli Lockdownu ale přitom musel platit personál i energie, částkou 330 Kč. To je samozřejmě směšné, ale pro hotely pořád lepší než nic. Na každý pád se takovýto program namísto toho mohl zaměřit na částečnou úhradu ubytování zranitelných, a jelikož ubytovaný zranitelný narozdíl od prázdného pokoje přeci jen spotřebuje nějakou elektřinu a vodu, zaplatit je částkou 200 Kč na osobu na den.

V denním rozpočtu na zranitelného tedy zbývá 170 Kč.

U testování návštěv je kouzlo v tom, že návštěva nebývá každý den. V době Lockdownu nesměly návštěvy být vůbec a chudáci zranitelní byli v řadě institucí zavřeni na samotku kde viděli jen tvář ošetřovatele celé měsíce. Pokud tedy budeme sponzorovat antigenní test návštěvě dvou příbuzných jednou za měsíc, i v případě domácího antigenního testu jako v USA to vyjde to jen na 43 Kč měsíčně. A další testy potenciálních návštěv si návštěvychtiví příbuzní či zranitelní mohou zaplatit z vlastní kapsy.

Zbývá tedy ještě skoro 130 Kč denně na přívoz a rozvoz jídla, nákupů a jiných životních potřeb. (A to nad rámec toho, že jsme všechny zranitelné vybavili OOP se kterými by si pro ně mohli dojet sami). Za 130 Kč denně by zranitelným nákup přivezli i komerční firmy jako Rohlík či DámeJídlo, natož pokud by se o to staral stát se svými státními podniky a institucemi které jezdí tak jako tak a rozvoz jídla, nákupů a potřeb zranitelným občanům je mnohonásobně bohulibější a užitečnější činnost, než fackování lidí kteří jdou bez roušky nebo číhání s radary za bukem.

Argumenty proč „Zacílená ochrana zranitelných“ údajně nemůže fungovat?

Konsensus se se zacílenou ochranou vypořádal bez argumentů jen skrze výkřiky. Například ministerstvo zdravotnictví na své báječné stránce, věnované „dezinformacím o COVID-19“, udává, že jakékoli úvahy o jiné než plošné ochraně před COVID jsou údajně „dezinformace“ proto, že:

U onemocnění, která jsou mezilidsky přenosná, což covid-19 jednoznačně je, je nutné ochránit většinu populace. Naočkováním vybraných osob bychom sice ochránili jednotlivce, ale virus by se v populaci dále šířil…Vakcinace je nejefektivnější způsob, jak dlouhodobě zastavit šíření epidemie u nás i ve světě.

Tedy žádný argument proč by nestačila selektivní ochrana, pouze tautologie že „pokud chceme zastavit šíření viru, musíme zastavit šíření viru“. Jenže nám přeci nejde o žádné zastavování viru kvůli zastavování viru samotnému (a komu o tautologii „vymýcení viru kvůli vymýcení viru“ jde, ten ať si to platí z vlastní kapsy a nikoli za cenu likvidace statisíců firmiček a živnostníků, uvěznění 10 milionů lidí a oškubání a rušení základních občanských i ústavních práv). Nám jde přeci pouze o to, aby nám v meziročním srovnání neumíralo větší množství lidí než na normální chřipku umírá normálně přirozenou generační obměnou.

Další argument může být, že taková opatření by nebyla dostatečně efektivní protože někdo ze zranitelných by se i navzdory jim nakazil. Jistě, to je pravda – ale paradoxně Lockdown představuje daleko vyšší riziko infekce zranitelných, než selektivní ochrana.
Pokud totiž v „Lockdownu“ zranitelní skutečně nesedí zavření doma a nenechají si jídlo a nákupy vozit od příbuzných či sousedů (tzn. již nyní provozují model „Zacílené ochrany“ na vlastní pěst a na vlastní náklady), musí sami vyrazit na nákupy MHD, kterou jezdí i nakažení, do supermarketů kde jsou houfy nakažených.

Poslední argument proč údajně Zacílená ochrana nemůže fungovat, kdežto Lockdown ano, představil plk. Prymula ještě v roli ministra zdravotnictví:

Redaktor: Praktici i specialisté z řad lékařů tvrdí, že existujé tzv. rizikové skupiny. Řada z nich mi řekla: kdyby nám Prymula dal podnět, jsme schopni během jednoho dne najít všechny rizikové osoby v kartotéce a doporučit jim úpravu jejich chování, aby předešly nákaze. Proč nedat do lockdownu rizikové lidi, poskytnout jim péči a zázemí, ale neškrtit tolik zbytek společnosti a hlavně ekonomiku?

Prymula: To je model, o němž jsem zpočátku uvažoval. Zatímco někteřé lékaři říkají, že rizikových je půl milionu, já si spíš myslím, že jsou to dva miliony. To už je hodně velká skupina, která má kombinaci různých nemocí. Když si představím, že bychom je izolovali a ve zbytku populace nechali infekci běžet, promoříme populaci za dva až tři roky. Tak dlouho rizikové skupiny ve zvláštním režimu neudržíme.

Aha. Takže držet rizikové skupiny ve zvláštním režimu 2-3 roky „nelze“, zato držet plošně celou populaci v Lockdownu 2 roky (2019 počátek infekce až 2021 masová vakcinace) očividně „lze“. No tak určitě, to dává perfektní logiku.

Faktem je, že Zacílená ochrana zranitelných představuje nesrovnatelně lepší ochranu rizikových skupin, než plošný „Lockdown“ s výjimkami pro nutné nákupy a cesty do zaměstnání.

Faktem je, že Zacílená ochrana zranitelných s možností opt-outu (negativní revers) by způsobila o mnoho řádů menší ekonomické, společenské, vzdělanostní i psychologické škody, než plošné Lockdowny donekonečna opakované až do (dobrovolně-)povinné vakcinace – a až se objeví nová mutace či jiný virus, tak zase dokolečka od začátku.

Faktem je, že kdokoli se cítí být ohrožen, může si z vlastní kapsy zaplatit respirátor FFP3, latexové rukavice a dezinfekci a být za bratru 100 +Kč denně ochráněn lépe, než jej kdy ochrání jakýkoli Lockdown.

Faktem je, že Zacílená ochrana nemusí čekat na přirozenou imunitu (která prokazatelně chrání minimálně rok a půl, nikoli pouhé měsíce jak straší Lockdownisti) – protože pokud si vakcínu proti COVID nechá dobrovolně dát zranitelná populace, neexistuje jediný důvod aby byla vnucována nadpoloviční většině nerizikových kteří o ni nemají ani zájem, ani potřebu.

Dogmaticky požadovat plošné represe a Lockdowny může jen zvrácená sorta lidí, která si libuje v represi pro represi samotnou, vysloveně si užívá šikanování a ničení malých a středních firem a živnostníků, popř. sní o „digitální revoluci“ kdy bude úředním razítkem zakázán každý, kdo nemá e-Shop a smartphone.

A kromě nich lidé obelhaní neustálou, Goebblesovsky tisíckrát opakovanou lží, že „Lockdowny a vakcína jsou jediné řešení“. Lží, která je teď snad konečně očividně vyvrácena.

27.12.2020 Jan Mrcasik

Související články: