Parlament se zas jednou sešel v bufetu a z tohoto sezení vznikl zákon č. 307/2013 Sb. o povinném značení lihu.
Pro distributory lihu tím začaly docela problémy. Par 43 odst 2 nově ukládá distributorům lihu podat oznámení v den, kdy došlo k prodeji nebo jinému převodu lihu a to elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňující dálkový přístup.
Dále se distributor musí registrovat. Za těchto podmínek: elektronicky, bezdlužnost, spolehlivost atd. a složit kauci 5 mega. V dalších paragrafech následuje výčet možných přestupků a sankcí, které státu umožňují nechat si zmíněnou kauci.Co to znamená v praxi?
Každý distributor si musí nechat provést úpravu software tak, aby tento byl schopen vygenerovat podání.
Háček první. Termín pro podání byl 1.12.2013. Patnáctého listopadu ještě nebyl na stránkách celního úřadu ani formulář pro registraci distributora lihu. Nevadí, to se dá vyřídit.
Háček druhý. Forma komunikace. Ta je vedena přes web stránku nazvanou ORO WebClient. Zde se naimportují XML soubory, které vyplivne software. Jenže ten náš 1.12. nic nevyplivnul, protože struktura byla sice daná, ale ještě ne definitivní. Navíc pro společnosti, které tento software vyvíjí nebyla možnost si jimi vygenerované soubory otestovat. Samotný XML skrýval, jak jsem se přesvědčil u jedné významné společnosti vyrábějící ERP solution, pro některé programátory překvapení. Z mého pohledu to jsou dva SQL dotazy, měli to nad MS-SQL, takže použitím klausule “for xml Path(‚Polozka‘), root(‚Polozky‘), elements” se dalo ulehčit také spoustu práce a jasně, nakonec nějaká ta omáčka okolo, jako evidence, co bylo odesláno a co ne.
Háček třetí: Soubory máme, ale co s nimi? V den kdy došlo k prodeji nebo převodu. Prodáváme-li v sobotu, nedej bože nonstop? Aha, tak druhý den… to je neděle, tak jo, nejbližší pracovní den. Dobrá tedy, musíme dané osobě zřídit podpisový certifikát. Raději více osobám, protože, když má Máňa nemocného kluka, tak to musí za ni podat někdo jiný.
Háček čtvrtý: problém s vlastním číselníkem. ORO web client akceptuje jen EAN13, co když tam je jiná forma EANu? Inu, vrátí to. Co když je to vratka zboží a je tam mínusové číslo? Smůla. Chyby v DIČ, IČO, EANu, objemu a procentu lihu, to vše si musíte upravit. Že máte málo času? Koho to zajímá?
A poslední hák: máme více provozoven a náš software vytváří podání za každou z nich separátně. Struktura XML je taková, že spojení do jednoho je velmi obtížné, ručně určitě ne.
Prozatím to řešíme tak, že posíláme všechny soubory přes datovou schránku. Což nám ovšem vyneslo pouze telefonát z celního úřadu, že to máme posílat přes web a nezasírat jim datovku blbostma.
Suma sumárum, nepřipravená akce ze strany zadavatele.
A co si od tohoto zákona stát slibuje? Já nevím, od toho je dole diskuze.
(Zatím nikdo nehlasoval)