Norové dostali lekci o tom, že restrikce držení i nošení zbraně je správná áno a nikdy jinak. Kdo bude na řadě další?
Norský střelec Anders Behring Breivik, o jehož motivech není úplně jasno, se v převlečení dostavil na ostrov, kde pobývalo ca 600 mladých příznivců vládnoucí levicové strany na soustředění, a zahájil po nich palbu z automatické zbraně. Počet obětí se blíží číslu 100, počet zraněných bude asi podobný. Breivik ostřeloval mladé levičáky asi hodinu a půl, poté zasáhla policie a zneškodnila ho. V následujících týdnech se asi bude hojně spekulovat o motivech jeho činu, přičemž nám nezávislá média nebudou váhat opakovaně zdůraznit, že byl pravicového smýšlení.
Na táboře bylo přítomno asi 600 lidí, část z toho mládež ve věku 15-20 let, mnoho z nich z rodin politiků a úředníků. Očekávalo se, že tábor navštíví předseda vlády nebo jeho předchůdce. Byli tam přítomní i dospěli, zde se hodí připomenout, že každý muž v Norsku absolvuje povinnou vojenskou službu v době trvání 6 – 12 měsíců včetně zacházení s ručními zbraněmi.
Breivikův plán byl rozhodně dobře promyšlený. Celou hodinu a půl, po kterou Breivik ostřeloval levicové mládežníky, se nenašel mezi nimi nikdo, kdo by se pokusil jeho řádění ukončit. Socialisté raději vložili svoji důvěru v sociální média a policii. Jeden mladý levičák nich napsal na Twitter: „Sedíme na pláži. Muž v policejní uniformě střílí. Pomozte nám! Kdy přijdou policisté pomoci?“. Tato věta v podstatě vypovídá o tom, že mladí lidé zcela rezignovali na svoji obranu a rozhodli se vložit svěřit osud do rukou státu a jeho policejních složek. Jinak řečeno, nechali se pobít jako ovce jediným útočníkem s jedinou zbraní, který evidentně neměl zájem zemřít, nechat se zabít nebo zranit.
To se při věku a počtu účastnků a přítomnosti dospělých nemuselo vůbec stát.
Připadá mi trochu s podivem, že se organizátoři takto velké akce ani nepokusili ji nějak zabezpečit, nikoli proti útoku šíleného střelce nebo teroristy (což je alternativa, se kterou pravděpodobně nikdo soudný v běžném životě nepočítá), ale proti jiným a více očekávatelným nebezpečím. Například zlodějům, únoscům nebo pedofilům. Kdo je měl ochránit? Policie? To nelze. Policie je zde přece proto, aby chytala zločince a tuto roli výborně splnila i tentokrát. A ti zločinci musejí napřed činit zlo, aby se mohli stát zločinci a policie je mohla zneškodnit. Armáda? Armáda brání zemi proti útokům zvenčí. Ochranka? Nebo měli mít zbraně sami účastníci, alespoň někteří z nich? Ano, přesně tak. V jejich situaci by jim bývalo velmi pomohlo, kdyby alespoň několik málo z nich bylo ozbrojených (pokud by jim ovšem nechyběla elementární ochota bránit se). Počet obětí by mohl být výrazně nižší. I kdyby ozbrojený účastník nemohl pokračovat ve střelbě, protože by byl zasažen, mohl se kdokoli jiný zmocnit jeho zbraně a zastavit nebo zpomalit útočníka do doby, než dorazí policie. Co horšího: útočník naplánoval celou akci už s předpokladem, že policii bude nějakou dobu trvat, než zjistí co se děje a než se na ostrov dostane (zde klobouk dolů před norskou policií) a vybral si takový cíl, kde předpokládal, že nenarazí na odpor. Ještě to vylepšil tou policejní uniformou, protože předpokládal, že degenerovaný levičák nepozvedne proti policistovi zbraň, byť by na něj střílel, protože je to přece policista a opora společnosti. Zbraň rukou policisty, nebo alespoň někoho, kdo tak vypadá, je hodná (zatímco jiné zbraně jsou zlé).
Vypadá to však, že mezi přítomnými nebyl ani jeden člověk, který by měl zbraň (kromě útočníka samozřejmě), kdyby mezi nimi byl (a nebyl skutečný policista, voják nebo ochranka), porušil by podle všeho norské zákony. Co horšího, vypadá to tak, že tam nebyl ani jeden levičák, který by byl ochoten se na obranu svých bližních postavit, třeba s klackem v ruce. To je u lidí, kteří mají plná ústa solidarity a odpovědnosti za druhé přinejmenším na pováženou.
Způsob, jakým je regulováno držení zbraní v Norsku, připomíná v některých ohledech českou legislativu, celkově je však přísnější. Norská vláda postupuje salámovou metodou, šroub utahuje postupně, radikální zásahy by v zemi se silnou loveckou tradicí těžko prošly. Poslední zpřísnění nastalo k 1.1.2009. Zbraně lze nyní držet za účelem sportu, lovu, sběratelství nebo sebeobrany. Poslední důvod je však uznáván policií pouze v ojedinělých případech, podle některých informací v poslední době už vůbec ne. Existuje také omezení typem zbraní (no full auto) a maximální ráží (.460 S&W Magnum). Nosit zbraň lze pouze pokud k tomu existuje důvod (cesta na lov, cesta na střelnici), během tohoto transportu musí být zbraň v uzavřeném obalu a samozřejmě nenabitá). V případě držení za účelem sebeobrany (co se nepovoluje…) lze nosit pistoli skrytě. Za porušení zákona existují tresty počínaje propadnutím zbraně a pokutou a konče vězením, což na Breivika, který nyní čelí 21 letům žaláře, jistě muselo udělat dojem.
Je to než další ukázka toho, jak regulace zbraní ohrožuje slušné lidi (pokud takto můžeme mluvit o příznivcích něčeho, co se jmenuje Dělnická strana, ale většina z nich z toho vyroste). Protizbraňová doktrína tentokrát udělala z normálních lidí snadnou kořist pro šílence, který se z iracionálních důvodů (přinejmenším stejně iracionálních důvodů, jako používají příznivci regulace zbraní) rozhodl, že je všechny pobije.
Gratuluji proto Norům k tomuto úspěchu na poli regulace zbraní. Opět se ukázalo, že úsloví „Gun control has NOTHING to do with guns and EVERYTHING to do with control“ spolehlivě funguje.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)