Na D-FENS jsem četl několik recenzi na střelné zbraně, ale ještě žádnou na ochranu před nimi. V dnešní době má přístup ke střelné zbraní téměř každý (myslím tím malé ruční, nikoli kufříkové nukleární bomby … i když sehnat se dá téměř všechno).
Jednou že základních a nejvíce rozšířených ochran proti střelným zbraním je, kromě toho že zastřelíte útočníka ještě dřív než po Vás vystřelí, neprůstřelná vesta. Pracují ve firmě, která obchoduje se zbraněmi a mimo jiné se zabývá výrobou osobní balistické ochrany (jak se jinak vestám říká). Mám tedy přístup na místa, kam se mnoho lidí nedostane a které by mohli být zajímavé i pro čtenáře tohoto webu. Prvně se podíváme na to, co je to vlastně neprůstřelná vesta, z čeho se skládá, jak se vyrábí a jaké jsou kategorie, pak jak se testuje.
Není cílem tohoto článku popsat všechny druhý neprůstřelných vést, stejně tak jako není možné v jednom článku zrecenzovat všechny auta od Fabii HTP po Bentley. Spiše by měl dát čtenářům náhled že problém balistické ochrany není tak jednoduchý a že neprůstřelná vesta Vám nemusí vždy zachránit život.
Cílem balistické ochrany je zdeformovat kulku tak, aby se její kinetická energie rozprostřela do co největší plochy, tím zabránila jejímu průniku do našeho těla a způsobila co nejmenší trauma (trauma = to co pod vestou nastane mimo zásahu od modráků až po zlomená žebra). Jak jste si jistě všimli, hrdinové akčních filmu už nejsou co bývali. Takový Bruče Willis dokázal s několika kulkami v těle nejen běhat, skákat, ale i šplhat po mrakodrapech a bojavat na křídle startujícího letadla. Ted už hrdinové balistickou ochranu používají, například Keanu Reeves je ve filmu Street Kings střelen že tři metrů brokovnici a pod vestou má jen modráky. Normální člověk by měl polámaná žebra a z boje by byl vyřazen. Bohužel tím by byl film zkrácen cca na 10 minut a na to by do kina nikdo nešel.
Taková vesta je celkem jednoduchý výrobek, skladá se většinou ze tří částí – a to:
1. Vesta ušitá z odolného materiálu (většinou nylon) s rozličnýmy kapsami, v různých barvách stylech atd.
2. Vlastní balistická ochrana (Kevlar nebo Twaron)
3. Nepromokavá kapsa na balistickou ochranu (100% nylon nebo Cordura)
Postup výroby je následující:
1. Kupte si ca 50m TWARONU CT709 nebo KEVLARU, z něj si vystřihněte 26-39 stejných dílu (podle odolnosti) pro přední a zadní díl vesty.
2. Všechny díly poskládejte tak, aby se vlákna křížila a pořádně je sešijte dohromady. Prvních pár vrstev ještě můžete doplnit o Anti-stab fabric, když očekáváte i útok nožem a poslední vrstvy doplňte o Anti-trauma podložku. Vše pořádně křížově sešijte.
3. Z Cordury nebo Nylonu ušijte pouzdro, do kterého se vloží balistická ochrana a zašije tak, aby byla vodotěsná.
4. Tohle celé vložte do vesty a vyrazte do boje …
… tedy do boje ještě ne, prvně musíte popřemýšlet proti jakým zbraním se chcete chránit. Na běžné nošení si asi nepořídíte NIJ LEVEL IV vestu s keramickým platem odolnou i proti čínským průbojným nábojům s ocelovým jádrem. Kromě toho že by celý komplet vážil cca 10 Kg, tak se to špatně skovává pod sako a nepohodlné se v tom sedí v MHD.
Jak jsem zmínil, vesty se dělí podle NIJ standardu do několika kategorii. Místo dlouhého vysvětlování je následující tabulka. Prostě si najdete čím po Vás budou střílet a podle toho si vyberte vestu.
Dost bylo teorie, kdo se bude chtít dozvědět víc, ať se podívá na Youtube nebo Wikipedii. Najdete tam i Rols-Royce mezi vestami – americký Dragon Skin nebo francouzské vesty Tencate Advanced Armour. Případně pište do diskuse pod článkem, kde se budu snažit zodpovědět případně dotazy.
Nedávno jsem se účastnil testování neprůstřelných vést pro Royal Thai Navy a protože jeden obrázek vydá za tisíc slov, podělím se s Vámi o pár fotek jak se vesty testují
 |
105 neprůstřelných vést po vybalení |
 |
Následuje kontrola váhy u všech kusů. Vesta nesměla být těžší než 5 Kg. |
 |
Rozpis jakými kalibry a do jakého místa se bude střílet. Vesta se testovala na odolnost NIJ 0101.04 Level IIIA. |
 |
Pak následovalo otestování “plastelíny”. Do plechovoé vany která je vyplněna speciální hmotou. se z dvoumetrové výšky pustí 0,5 Kg koule a měří se hloubka jakou po sobě zanechala. Vše se pak propočítává podle přesně stanovených tabulek NIJ. |
 |
Protože se jednalo o vojenskou vestu, následovalo 10ti minutové ponoření do vody. Voda působí hodně problémů, proto se balistický materiál musí zašít do nepromokavého obalu a nebo speciálně ošetřit proti pronikání vlhkosti. Na vestě si všimněte již vyznačených značek pro střelbu. |
 |
Vesta připravena k testu. |
 |
První střela bude kalibr .22. Jak vidíte, nestřílí se obyčejnou pistolí, ale speciálním zařízením, ve kterém se dají měnit hlavně a které je vybaveno radarem pro měření rychlosti vypálené střely. Náboje i rychlost střely je dána výše zmíněným standardem. |
 |
Zásah, první nálepka ustřelená. Ted je potřeba vestu sundat a změřit “trauma” v plastelíně. |
 |
Vesta z druhé strany – je vidět, že vrchní nylonová vesta včetně nepromokavého obalu nevydržela naráz a protrhla se (to je normální). To žluté vyboulené je TWARON, ten zůstal nepoškozený a bez penetrace. |
 |
Trauma – hloubka výdutě jakou do plastelíny kulka udělala byla 37,78 mm. Podle NIJ standardu může být maximální trauma 44mm |
 |
Testovací výstřel dvě. Tentokrát kalibr .357. Jak je vidět, tohle už vesta nevydržela. |
 |
Na této fotce vidíte stopy po obou dvou zásazích. V levém horním rohu cal. .22, vprostřed .357 včetně rozpláclé kulky která se zastavila až o kovové dno vany. |
Příčin, proč vesta neprošla testem, bylo několik:
1. Nekvalitní TWARON dodán z Austrálie. Měl nižší počet vláken na cm2 a navíc vlákna měla asi o 15% nižší pevnost.
2. Nekvalitní CORDURA, materiál který má zabránit proniknutí vlhkosti do vesty.
Takže jak vidíte, pokud jedna část vesty je vyrobená z nekvalitního materiálu, má to vliv na její celkovou funkčnost. Všechny vesty nám byly vráceny a nás teď čeká zdlouhavý a nákladný proces žalob na dodavatele, se kterýmy boužel není jiné domluvy.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)