V dnešní době čím dál více lidí posuzuje své okolí podle toho jaký má dům, v jakém jezdí autě, jestli má před domem bazén na dvě nebo na čtyři tempa a podle podobných znaků.
Ze všech těchto znaků příslušnosti ke společenské smetánce má v první řadě auto před domem pro kolemjdoucí magický význam. Již při pouhém pohledu dává jeho majitel okázale najevo své postavení a pozici na žebříčku společensko – snobských hodnot. Úspěšný manažer si nenechá stát před svou vilou starou škodovku, i kdyby byla jeho dědečka. To raději zaplatí za její odtažení na záchytné parkoviště, dědečkovi vysvětlí že tam bude dobře hlídána a s úsměvem zaplatí odtah včetně parkovného, jen aby někdo ze sousedů nezahlédl tuto ostudu před jeho domem. Místo toho hned před vlastní bránu vystaví svého Hummera nebo Jaguára, aby každý „nýmand“ v ulici viděl, že on na to má. Co z toho že celou noc nespí aby mu ho náhodou někdo neukradl. Hlavně že všichni kolem vidí s kým mají tu čest obývat stejnou ulici nebo čtvrť.
Všimli jste si někdy chování těchto lidí na silnici? Občas je zajímavé je pozorovat. Majitelé těchto vozidel za dva a více milionů korun shlíží na své okolí jako na obtížný hmyz. Jsou přesvědčeni o tom, že vlastnictví takovéhoto mnohdy terénního stroje je opravňuje k naprostému ignorování nejen vyhlášky o silničním provozu, ale i veškerých pravidel slušného chování. Takovýto arogantní nafoukanec za volantem se vás neustále snaží přesvědčit o tom, že na silnici vlastně nemáte co dělat a dává vám to najevo různými způsoby.
Mezi jejich nejoblíbenější praktiky patří přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého bez použití blinkrů a hlavně bez ohledu na to jestli vedle něj někdo je nebo ne. On má svého právníka, který v případě nehody všem dokáže, že jste tomu chudákovi nabourali auto zcela úmyslně z pouhé závisti. Nejen že musíte zaplatit opravu svého auta, ale pojišťovna uhradí i jeho škodu a vás připraví o bonus.
Dalším poznávacím znakem takovéhoto individua na kolech je dodržování předepsané rychlosti. Zatímco vy si jedete v obci svých 70 km/h (stejně jako všichni ostatní) takovýto exot najednou přiletí v levém pruhu a dálkovými světly se vám snaží dát najevo kdo je na silnici pánem. Pokud mu včas neuhnete z cesty, podpoří blikání ještě klaksonem. V okamžiku kdy proti vám právě nejede žádné auto vás pak suverénně předjede bez ohledu na dvojitou čáru na silnici jen proto, aby o 100 metrů dál (občas) zastavil na červenou. Neopomene vám však ukázat z okna vztyčeným prostředníkem že on je jednička. Aby tomu všemu nasadil korunu, vyrazí pak dopředu již na bliknutí oranžového světla za mohutného řevu motoru a pískání protáčejících se pneumatik.
Parkování by se dalo popsat v několika kapitolách, takže je krátce. Nejoblíbenějším místem na zastavení těchto inteligentů je místo vyhrazené pro invalidy nebo přechod pro chodce. Zřejmě všichni trpí utkvělou představou že ty bílé čáry na silnici znamenají vyhražené parkoviště pro jejich terénní monstra, která nikdy neviděla ani z dálky polní cestu. Zkuste si na takovém místě zaparkovat se svým favoritem. Během 10 minut na něm budete mít elegantní botičku a městská policie si díky vám opět trochu zlepší finanční situaci. Jemu něco takového nehrozí, neboť i strážci zákona jsou si dobře vědomi toho, že takovýto člověk má spoustu známých, přátel a kamarádů, a co kdyby jedním z nich byl právě jejich nadřízený? V takovém případě by se požadovaná pokuta obrátila proti jeho služebnímu postupu a mohla by mít ještě další nepříjemné následky. Proto raději takováto vozidla taktně přehlížejí a pokud se náhodou setkají s jejich majitelem, prohodí spolu pár slov aby si kolemjdoucí nemysleli že „mu to projde“, popřejí mu šťastnou cestu a věc je vyřízena.
Jelikož mne chování těchto lidí na našich silncích občas přivádí k šílenství a v duchu se modlím, aby se takovýto inteligent rozmázl o nejbližší sloup, rozhodl jsem se proti nim aktivně bojovat. Finančně si to nemohu dovolit, tak jsem vymyslel jednoduchou taktiku. Koupil jsem si na protest proti těmto bezohledným zazobancům Trabanta! Na různé popojíždění po městě mi stačí a nedokážete si představit ten blažený pocit, když za sebou vidím v zrcátku zuřivě blikající a troubící monstrum. Pokud to jde, ihned sundavám nohu z plynu a „nasadím“ předpisových 50 km/h. Pokud to nepomůže a zuřivec troubí dál, vytáhnu ještě sytič. Obvykle to stačí, neboť zuřivec ihned zmizí v oblaku modrého dýmu za mnou a kupodivu i zpomalí, nebo raději odbočí. Takže pokud vás takovíto piráti silnic štvou stejně jako mne, kupte si také trabanta a dáme jim za vyučenou……….
(4x známkováno, průměr: 1,25 z 5)