Se zájmem jsem si přečetl diskusi ke Krkonošským pohádkám, abych zjistil, že většina čtenářů DF již definitivně pozbyla nadhledu. Hej! Je to kurva jen večerníček, ne? Nejde o život, jde jen o milion let starou komunistickou pohádku pro děti.
Kdo jsou hlavní postavy?
Trautenberk. Je vylíčen jako odporný feudál, patrně německého původu. Je tlustý, nosí klobouk se štětkou (odkládá jej jen když je nemocný) a formální oblečení, což je jasně závadné. Nemá jízdní kolo a drží dvě dlouhé zbraně. Určitě je také xenofob a homofob, ale bohužel s ohledem na dobu vzniku se ve filmu nevyskytují Barevní a Duhoví, aby těmto svým vlastnostem mohl dát průchod. Když byl malej, hrál Counterstrike za Prušáky. Tvůrci ho zřejmě chtěli vypodobnit jako boháče, ale při bližším zkoumání zjistíme, že vlastní pouze usedlost v nevalném stavu. Ani bych se nedivil, kdyby mu na hrbu seděla hypotéka a neměl dosud vyběhaný PENB. V dnešní době by se patrně jednalo o majitele vesnického koloniálu a diskotéky, který jezdí ojetým passatem nakupovat zlevněný sádlo do Makra a ve sklepě vyrábí z cukru a kypřícího prášku energetické nápoje, které ilegálně plní trychtýřem do prázdných plechovek od Red Bullu. Měl by to být zmrd, ale nějak to z něj nejde, spíš je to takovej malej vesnickej slizoun, který kouká, kde by udělal nějakou malou zlodějničku (například ukrást Krakonošovi elektronickou fajfku, do které není třeba tabák). Do zblbnutí se realizuje šikanováním podřízených a pochybuji, že by dokázal rozjet něco většího.
Krakonoš je jinej šíbr. Rozložitý muž v goth outfitu nahání hrůzu a má nepokojný pohled, jaký někdy mívají borci, co jedou alkáč ve velkým. Patrně nejpozitivnějším skutkem v jeho konání je, že zcela popřel úřední autority a vyhlásil vlastní stát, který provokativně označil Tady je Krakonošovo. To je naprosto cool a proto mu promineme používání bezpilotních dronů a GMO houby velké jako deštník. Narozdíl od drobného přizdisráče Trautenberka má potenciál na skutečně velké věci. V dnešní době si ho představuji jako významného východočeského kmotra, něco jako knížete Pavla. Chcete, aby zahřmělo? No tak teda zahřmí. Horší je, že Krakonoš cheatuje. Umí kouzla, například znepřehledňování bojového pole za pomoci mlhy, teleportování předmětů, změna identity a především jeho klimatické triky neměly konkurenci až do zveřejnění hokejkového grafu. Ovládl lokální farmaceutický trh (koření), což musíme vidět v souvislostech – antibiotika ani Bepanthen tehdy nebyly a i malé zranění mohlo člověka zabít. Divím se, že Trautenberka ještě baví jít s ním do konfliktu.
Osobnosti Krakonoše však dominuje zlovolnost. Trautenberka většinou za jeho akce naprosto nepřiměřeně trestá k pobavení publika. Dobře je to vidět v epizodě s ukradením krmení zvířátkům, kde Trautenberkovi nejen nařídí odcizené krmení vrátit, ale také ho zcela pro nic za nic zasype sněhem a ještě na něj fouká kouř z fajfky. Tvůrci pohádky dobře věděli, co většinový divák rád vidí. Nechápu, jaký účel má takový trest plnit, je to jen trest pro trestání samo. Dost mi to připomíná myšlení fanoušků dopravní buzerace. Stejně zase příští večer něco vyvede.
Hajnej. Ichtyl a blázen. K čemu je hajnej, kterej nechce střílet na zvířata. To na Příbramsku jsou jiný střelci, ti si troufnou i na větší savce. Jinak je to loajální podřízený a lidi jako Trautenberk právě na takových staví. Podle mně nejnešťastnější postava v pohádce. V pětapadesáti umře na infarkt a nepřijdou mu ani na pohřeb, protože v Poniklí bude zrovna koncert Michala Davida. V dnešní době si jej představuji jako lesního nadšence, který celý rok opečovává fógly v bažantnici a nakonec otevírá její vrata, aby si panstvo a pozvaní politici mohli zastřílet.
Anče. Vesnická dívka ztvárněná překrásnou Hanou Maciuchovou (dost dlouho jsem přemýšel, jak ji asi přiměli v tom hrát, dokud jsem jí neviděl v nějakém to nekonečném seriálu na Nově) je pro mně skrytým hybatelem všech událostí. Zaznamenejme, že se zpravidla nakonec stane to, co chce Anče. Zejména otravnou taktikou Anče je whistleblowing, kdy opakovaně oznamuje různé věci Krakonošovi a také asertivita (klidně řekne Trautenberkovi, že mu nevyhoví, protože právě dojí kozu). V dnešní době by to byla ambiciózní mrcha na střední manažerské pozici, která bonzuje kolegy, kteří nepřijeli do práce na kole nebo MHD, provozuje po pracovní době aktivismus v nějaké dobře zavedené prorežimní organizaci jako Auto*Mat, Děti země nebo Jihočeské matky a čeká na příležitost.
Kuba. Další zoufalá postava. Nekňuba, manuálně nešikovný, zcela ve vleku femdom Anče. Podle mně typický vohnout. Zejména na Kubovi je vidět, jak je to s tím proletariátem – kdyby ho Trautenberk vyhodil, patrně by se neuživil.
Vzniká v příbězích třídní konflikt? Jestli ano, tak má někdo bujnou fantazii. Trautenberk nejen že toleruje vznikající vztah mezi Ančetem a Kubou, což nepochybně dopadalo na jejich pracovní morálku, ale dokonce svolí později k jejich svatbě a nechá se u sebe bydlet včetně kozy. Na něco takového můžeme v moderním sociálním státě zapomenout.
Je Trautenberk zlý? Ne, je to jen vychcanej řepák s mizivými sociálními kompetencemi. Hodně českých manažerů se chová naprosto stejně jako on.
Scénář pohádek je pořád stejný. Trautenberk identifikuje nějakou příležitost na drobnou šmelinku a prezentuje to tak, že si nechce nakrást, ale vykonat dobrý skutek (podobně se dnes prosazuje stavba cyklostezek). Tím do toho vtáhne veřejnost (Anče, Kuba, Hajnej). Ti následně pochopí podstatu celého záměru a někdo o tom uvědomí Trautenberka (Anče, bezpilotní sojka nebo sporadicky zoufalý Hajný), dostaví se Krakonoš a zatočí s ním. Trautenberk nemůže klást odpor i kdyby chtěl, protože Krakonoš má absolutní převahu. Nakonec jsou všichni šťastni, protože se podařilo Trautenberka potrestat a ponížit. Trautenberk zpovykané poddané nevyhodí, přestože ho nabonzovali a tak se celý děj může opakovat další večer v mírné modifikaci znovu. Ve srovnání s nejhoršími komunistickými sračkami jako Císařův pekař nebo Dařbuján feat. Pandrhola jsou to ovšem hluboce lidské a hezké příběhy s někdy mírně amorálním poselstvím.
Fancore Trautenberka jistě ocení zmrdův coming out v dílu o likvidaci strakaté kozy. Anče a Kuba, nyní již sezdaní, jsou sice nadále zaměstnanci Trautenberka, ale současně mají vlastní ekonomické a sociální zájmy. Trautenberk podlehne dojmu, že koza zaměstnává jeho lidi příliš a rozhodne se, že na kozu spáchá atentát. Lze brát takového člověka vážně? To je jistě nejspodnější šuplík v mysli každého vedoucího pracovníka, normálně by si měl zjednat pořádek a vysvětlit Anče, kdo je ve stavení pánem.
Fancore Krakonoše doporučuji epizodu Jak T. vystrojil hostinu pro štěpanického barona. Zde Krakonoš přejde zcela bezdůvodně do útoku. Nudí se a tak jej napadne provokovat Trauteberka a parazitovat na jeho devótnosti. Oslava začne střelbou do vzduchu jako někde v Pákistánu. Krakonoš převlečený za lokální autoritu vypadá jako frontman ZZ Top a vetře se k Trautenberkovi domů. Pod fiktivní záminkou vyžaduje spolupráci při humanitárním vybombardování Krakonoše. Pak se ale ukáže, že návštěvník je převlečený Krakonoš, což bylo beztak evidentní. Následuje jako obyčejně trest.
Osobně si myslím, že za pár let Krkonošské pohádky zakážou. I taková moderní a prověřená pohádka, jako je Mašinka Tomáš, narazila na problém. Chybí tam to, co v moderních pohádkách je a nesmí chybět – multikulturalismus, podlézání menšinám a cyklistika. Vzniká dojem, že každý musí být pracující bílý heterosexuál a že běžné problémy může úspěšně vyřešit i někdo jiný než stát. Pokud tedy veřejnoprávní médium nenatočí remake (Anče! Kubo! Hajnej! Hybaj budovat multifunkční centrum!), zmizí Krkonošské pohádky záhy ze světa.
(13x známkováno, průměr: 1,46 z 5)