Kráčející skála – o chlapovi, kterému nechyběly balls…

Featured Image

Toto není primárně recenze akčního filmu, byť stručný popis děje se tu objeví, ale především připomenutí a vzpomínka na chlapíka, který svým koulím dělal čest a je dodnes nejen místní legendou.

Tedy, místní míněno Tennessee a okolí – příběh tedy není z Čech ani z Moravy a kdo film nezná, nepočte si tady o statečném Jeníkovi, který bohatým bral a chudým dával…protože poslední kluci s gulema opustili Československo roku….eh, no nic, prostě se dozvíme něco o životě legendárního amerického šerifa jménem Buford Pusser.

Nejprve pár slov o filmu z roku 2004, který je remakem filmového hitu z roku 1973. První verze o legendárním šerifovi se dočkala pro velký úspěch dvou pokračování – v roce 1975 a 1977. K nejstaršímu filmu bych pro ty, co odkazy ignorují, zmínil mj.celkem zábavné info, že “ film má rating PG-13, přičemž je mu dovoleno užít slovo fuck více než jednou…“, což je zjevně podmínka pro udělení ratingu PG-13…Trochu Hlava XXII. (nasosáno z webu csfd.cz, díky). Stručný obsah děje nikterak zásadní akční podívané zmíním spíše za „zásluhy“ – na jeho konci je totiž věnování a zmínka o skutečně žijícím Bufordu Pusserovi, který se stal pro film předlohou a bez které bych asi nejen já o existenci tohoto zajímavého chlapíka vůbec neměl ponětí. A to by byla docela škoda.

Tedy – hlavní můví hírou, člen elitní vojenské jednotky Chris, zvaný Rock (skála), se vrací do rodného městečka. Městečko se ovšem nenachází ve stavu, v jakém jej kdysi opouštěl. Městu vládne drogová mafie a jeho bývalý kamarád, nyní majitel kasina, stojí v čele fšech lokálních špatností. Zavřel továrnu, která byla dříve obživou místních, zkorumpoval policii, bývalé Skálovo děfče je strip tanečnicí v jeho kasinu a vůbec to jeho dřívější kamarád celé pořádně podělal. Nabídne sice Skálovi nějaké ty požitky zdarma, ale Skála odmítá a celé přivítání rodným městečkem končí slušnou rvačkou. Hromadných bitek je ve filmu celá řada, při jedné je Skála téměř připraven o život, neb ještě není takticky zcela v obraze, leč poté, co přežije téměř jistou vlastní smrt, se odhodlá město vyčistit. K tomu mu mj.poslouží nefalšovaná dřevěná hool, dřevěný trám tak odhadem 120x10x10(cm), který si vezme namísto střelné zbraně, aby nebyl zkorumpovanou policií zatčen pro užití hole hromové ještě dříve než to doopravdy začne bejt ve městě hustý.  Tato hool má historický kontext, originální Buford používal pro boj s gangstery dřevěnou pálku na kriket, dnes k dostání kopie s razítkem „pravosti“ za 15 USD v šerifově muzeu, no comment…

Filmový Skála se posléze také stane místním šerifem, město očistí od zlořádu, kamaráda z dětství odešle do míst, odkud již není návratu a dojde i na oživení fztahu s pokleslou dífkou, která je v závěru filmu již od svého hříchu tak nějak očištěna. Jeden z pěkných momentů je, když po svém zvolení šerifem propustí Skála celý zkorumpovaný policejní sbor a založí si svůj. Ajnžto je zkorumpovaná policie a radnice častým filmovým motivem, asi si i v Americe užívají s poldama a ouřadama svoje radosti. Inspirativní…Ve filmu mně docela bavil herecký výkon záporňáka Hamiltona (Neal McDonough) a zábavný Skálův parťák Ray (Johnny Knoxville). Na rozdíl od nových Bondovek s D.Craigem u Kráčející skály pravděpodobně neusnete a občas je to i docela ftipné, jinak dobře odvedený průměr, řekl bych.

A nyní ke skutečné postavě šerifa Buforda Pussera. Narozen roku 1937 v Tennessee. Po absolvování Adamsville High School v roce 1956 nastoupil do armády. Z důvodu astma propuštěn. Přesto vynikal ve sportech – fotbal, košíková, byl profesionální zápasník. V roce 1959 se oženil, roku 1961 se s manželkou a třemi dětmi vrací from Chicago to rodný Adamsville a roku 1962 se stává hlasováním šéfem policejního sboru, čímž ve funkci vystřídá svého již dosluhujícího otce. Od tohoto momentu se začne odvíjet příběh neohroženého bojovníka s podsvětím, který Buforda proslaví i po jeho smrti v roce 1974.
Výčet některých zajímavostí z Bufordovy praxe – osmkrát postřelen, semdkrát pobodán. v souboji porazil šest týpků najednou – tři šli rovnou do vězení, tři nejprve do špitálu. prorazil čelní okno jedoucího kcháru a zpacifikoval týpka, co ho chtěl přejet. bylo na něho spácháno mnoho atentátů, při jednom z nich zavražděna jeho žena + poškozena Bufordova čelist, což je patrné na většině fotografií. mj.jezdil v Corvettě, (to se počítá) a nakonec v ní i zemřel, pravděpodobně to byl jeden z mnoha pokusů jej odstranit mafii z cesty.

 Dílčí epizody z jeho kariery bojovníka s podsvětím určitě stojí za to, leč volně k prostudování nejsou, zato je možné si na Bufordových webofkách zakoupit některou z knih o jeho životě, případně kuchařku oblíbených receptů pozůstalých příbuzných a kamarádů, případně čepici nebo aspoň přívěšek na klíče včetně již zmíněné hole s razítkem, což mne tak nějak přivádí k zamyšlení, zdali občas Bufordova origo hool nerotuje ve vitríně, když maká i „po smrti“ na své pozůstalé a jak je to vůbec s těmi „tradičními“ hodnotami

Buford bojoval s tím, co tehdejší mafii zajímalo – pašování alkoholu v době prohibice, prostituce a hazard. Vezmu to odzadu. Hazard má celkem každý soudný moderní člověk v pr..eli. Koho to baví, ať si dá, jinak absolutní nezájem. S prostitucí je to vlastně totéž. Byla tu i za dob Ježíše Krista, viz.Bible a příběh s prostitutkou (kdos bez viny , hoď kamenem, že…), je tu teď a pokud se něco nezlomí, asi tu ještě pár století bude. Jediné, kde zásah státu očekávám, když už tedy stát kasíruje svoje daňové výpalné, že zasáhne v případě únosů dívek, které to dělat nechtějí, jsou někde násilím drženy bez dokladů atd.a zde je akce organizovaných státních milicí na místě. Jinak vo ničem. Poslední věc je ta prohibice. No, už dlouho se tak nějak ví, že stát někdy prohlašuje za zlé to, co je dobré nebo prostě zlé není a za dobré prohlašuje to, co je v důsledku pro lid velmi, velmi špatné. Prohibice byla samozřejmě píčovina a výdělek podsvětí za její výrobu a pašování po zásluze vysoký. Dá se říci, že Buford bojoval za „tradiční“ hodnoty, nazval bych to „za Ameriku čistou a neposkvrněnou“, tak nějak křesťansky nekompromisní, což asi odpovídalo době, (období 1.republiky a sladkomedové reklamy na navlékač jehel jsou možné o tomtéž) , dělal to dobře, určitě si to i užíval a jeho odvaze a výsledkům čest. Nicméně ta sádrová, šťastná evil-less vize, se kterou tak zdatně pracují na svých dobových reklamních předmětech některé kchompenýz jako Coca Cola (a mnohé jiné mi poněkud svírá vnitřnosti a asi celkem zákonitě je společenskou protivahou Buforda namátkou takový James Dean, Hells Angels apod. O podsvětí nemluvím, to je svět sám pro sebe a nezajímá mně, nicméně v případě prohibice je namístě otázka, zdali bylo „podsvětí“ podsvětím anebo jen šikovní obchodníci reagovali na potřebu obyvatel nabídkou své vlastní whisky and bourbon atd. Podobně jako zlý zlý vekslák „uměl“ bony, pokud pracující ofčí poctivec zatoužil proměnit několik platů z Kolbenky za jedny imperialistické Riflevoe a džískuvoeftůzu. Tedy se jedná o velmi relativní pojmy. Pro mně osobně je Buford  hustotýpek nejhrubšího zrna s nějakou tou výhradou. Ne tak pro otevřené násilí, ale že když se do toho jednou dal, už nepovolil. Nemusel, neměl to zapotřebí, ale nevzdal to a pořád stál proti neviditelné přesile. Mockrát to schytal, přišel o ženu, ale nepřestal. Takovou dávku prostě každý neustojí. Byť s některými ideály, které hájil, prostě nejde souhlasit.  Buford ovšem naprosto zaručeně nekoresponduje s nesmírrrně tajuplnými lidskými bytostmi, jejichž niterrrný rrrozměrrr je neměřitelný ehmchrchelch a divuplně rrroztodivný, že…a zaručeně nepociťoval neznámou bázeň před prrrrapodivnými tajemstvími věčnosti, že. Asi dělal, co mu velelo svědomí a to ihned a nekompromisně a to se počítá. Prostě statečný chlapík. Mám za to, že to, co se asi může odehrávat v nitru takového člověka, má nakonec k pradávným tajemstvím a neuchopitelné podstatě lidství (TM) mnohem blíže, než aktuální impotentní filosofie korektnosti  a všeobjímajícího chápání.

 Poslední filmový Skála se na rozdíl od prvního filmu od původních příhod šerifa Buforda poněkud vzdálil, byl upgradován na aktuální zlořády – celkem neřeší hazard a šlapky, alkáč už vůbec ne, ale vyhraňuje se proti drogám, korupci v řadách policie i státní správy.  Možná tiché přání autorů, aby se objevil v hlubinách Matrixu nový Buford Pusser a zevnitř jej po „Pusserovsku“ dřevěnou holí pročistil. Když už to po demograticku moc nejde. Otázka tedy zní, kolik chlapů s gulema a vlastním přesvědčením je aktuálně k dispozici a kde bydlí, protože když dojde na lámání chleba, nakonec nehumánně a zcela primitivně rozhodují počty holí a odhodlání je použít, jak lze aktuálně sledovat například v severní Africe, že…emhchchrchl…

Šerif Pusser je ve svém kraji oblíben , trailer k prvnímu filmu Walking tall.
 


 06.03.2011 t.t. jouda

 

 
 
 
 

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
135x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:56
D-FENS © 2017