Koalice bude prosazovat úplný zákaz kouření v restauracích. Nebo tak to aspoň psali v internetové verzi deníku Mladá Hovna DNES. No a jak je zvykem, když to „píšou v novinách“ nebo „hlásí v televizi“, tak to musí bejt pravda, sousede.
Inu, nejedná se o žádné překvapení. Militantním populistům jménem Věci veřejné jsou zákazy a silná gesta smyslem jejich existence. Kdyby Věci veřejné existovaly, ale nic nezakazovaly, byly by jako sací stroj, kterej sice chodí výborně, ale nesaje. No a pokud jde o politiky z odSTOP09, tak významná část těchto politiků v čele se soudruhem Borisem Šťastným se o prosazení zákazu kouření pokoušela už v minulosti. Přesto jsem kromě tohoto obecnějšího článku nezaznamenal, že by se o tomto fenoménu psalo na tomto serveru, a tak jsem si řekl, že se toho ujmu já.
Nehodlám rozebírat klady a zápory kouření a jeho důsledky pro aktivního nebo pasivního kuřáka. Každé malé dítě ví, že kouření objektivně škodí zdraví a způsobuje předčasnou smrt. Nezajímají mě statistiky, kolik lidí přestane nebo nepřestane kouřit, když se udělá ten nebo onen zákaz nebo příkaz nebo když Evropská uhnije schválí takový či makový akční plán na boj s neviditelným ďáblem.
Ono totiž vůbec na těchto věcech, alespoň pokud jde o možnost zákazu kouření v restauračních zařízeních, nezáleží. Naši politici totiž pod tíhou té jistě nesmírně náročné a dobře míněné práce pro dobro nás všech zapomněli na dnes již zastaralý a mimo módu postavený oldschool pojem: „vlastnické právo“.
Co jiného je restaurace než soukromý pozemek? Jakým právem si stát dovoluje určovat, co se na něčím soukromém pozemku bude nebo nebude dělat? Vždyť pokud se na to člověk podívá s určitým nadhledem, tak restaurace se nijak neliší např. od bytu nebo domu. Restaurace je prostě byt nebo dům, který je uzpůsobený k tomu, že tam majitel místo sledování Ovrz, luštění křížovek, nocování, kopulování a dalších běžných domácích lidských činností vaří jídlo a připravuje pití, načež obé podává lidem, kteří do toho bytu/domu přijdou a zaplatí předem stanovenou peněžní částku.
Tak jako (zatím) nikdo nenařizuje, jestli u sebe doma smíme nebo nesmíme kouřit, konzumovat alkohol, poslouchat hudbu, rýpat se v nose, stavět se na hlavu apod., tak by nikdo neměl nařizovat, jestli se tyto činnosti smí nebo nesmí dělat v situaci, kdy svůj dům/byt používáme k poskytování pohostinných (nebo samozřejmě jakýchkoliv jiných) služeb.
Něco jiného by bylo, pokud by důsledky těchto činností přesahovaly hranice soukromého pozemku. Tedy například, pokud by se kouř z cigaret nějakou větrací šachtou dostával přímo do obýváku našeho souseda-nekuřáka, nebo pokud by hlasitá hudba otřásala celou ulicí, nebo pokud bychom z našeho nosu vytažené holuby cvrnkali z okna po lidech, kteří na ulici čekají na trolejbus.
Jakmile je ale v hospodě s cigaretovým kouřem nakládáno tak, že ho cítí jen hosté, tak nikdo nesmí říct ani pumpička. Tedy smí, ale neměl by, pokud si chceme říkat civilizovaná a svobodná společnost, což je, uznávám, pro mnoho lidí diplomaticky řečeno ne vždy relevantní předpoklad. Jestli se nějakému příchozímu kouření nelíbí, může se v restauraci ještě před zaujmutím místa k sezení rozhodnout, že ten smrad čichat nebude, otočit se, odejít a už se nikdy nevrátit. Sbohem, šáteček. Toto je jeho svaté právo. Ba naopak, je naprosto žádoucí, aby toto udělal, protože tím vydává trhu signál, že je o jednoho netolerujícího nekuřáka více, a dává tak současným nebo potenciálním provozovatelům restaurace motivaci, aby na základě sledování poptávky a uspokojení své touhy po zisku otevřeli další nekuřáckou hospodu.
Nikdo ale nemá právo nařizovat, co se má nebo nemá dělat na pozemku, který mu nepatří. Kvalita vzduchu je prostě součást celkově nabízeného produktu, stejně tak jako je jeho součástí kvalita jídla, interiér restaurace, profesionalita obsluhy apod. Nikdo nemá žádné právo na restauraci bez kouře. Tak jako nikdo nemá právo na mobilní telefon Nokia vykládaný kafrovým dřevem a vybavený dvojitým vodotryskem ovládaným přes Bluetooth. Každý má právo jen na to, co mu někdo jiný dobrovolně a na základě oboustranně odsouhlasených podmínek kontraktu nabídne.
A skutečně, jelikož poptávka po restauracích bez kouře existuje, tak přesně z toho důvodu existují DOBROVOLNĚ nekuřácké restaurace a hospody. To, že jich je málo, je naopak důkazem, že lidem ten kouř evidentně zase až tak nevadí. A i kdyby na světě neexistovala jediná taková, tak nikdo nemá právo nikoho do ničeho nutit.
Zdá se to být celkem jasné a přirozené (tedy aspoň mně ano), ale naše veřejnost s tím má o poznání větší problém. Nebudu se zmiňovat o vohnoutech a voličích KSČssd, to by byla škoda slov. Tito lidé svojí volbou demonstrují naprostý nedostatek intelektu pochopit základní vztahy, které na světě platí. Je zbytečné snažit se jejich chování nebo myšlení změnit, tak jako je zbytečné se pozastavovat nad tím, že se náš kocour za 13 let života nenaučil, že honit se kolem dokola za svým ocasem nemá smysl. Nehledě na to, že v této sociální skupině bude pravděpodobně spíše více kuřáků, a tedy i odpůrců zákazu kouření (ačkoliv asi ne z důvodu respektu ke svobodě jako spíš z důvodu, že bych musel při každym cigáru lízt ven, vole a to teda nebudu jako).
Nyní mám na mysli „pravicové“ voliče. Většina z nich na Facebooku vehementně propagovala strany jako TOP09 nebo Zelení. Lidi, kteří po volbách neskrývali jásot, jak omladina zabránila Paroubkovi v přístupu k moci a přivedla do vlády odpovědné „pravicové“ politiky, kteří nám (tentokrát už opravdu) zajistí světlé zítřky a nic jiného. Velmi inteligentní, šikovné a iniciativní lidi. Ekonomy, právníky, studenty/absolventy poměrně náročných škol. Lidi, u kterých by člověk čekal respekt základních vlastnických práv a jejich povýšení nad svůj sobecký zájem o prospěch plynoucí z násilného útlaku někoho jiného.
Přesto prostě nedokážou tyto základní principy svobody pochopit. Mají plnou hlavu demokracie a jakékoliv rozhodnutí nesoudí z pohledu vlastnických práv, ale prostě z pohledu toho, kolik procent veřejnosti je pro a kolik proti, s tím, že dané procento je nějakou vhodnou konvexní kombinací posunuté jedním nebo druhým směrem na základě vlastních osobních preferencí, jak „by to mělo“ vyjít. Jakmile je po této transformaci 50.1% populace pro zákaz, tak by hned udělali plošný zákaz kouření. Slýchal jsem argumenty jako „Nechápu, proč jako příslušník stále ještě demokratické většiny nekuřáků musím v hospodě dýchat zakouřený vzduch.“ Nebo: „Zahulený hospody jsou jedna z mála věcí, která nás dělí od civilizované části světa.“
Pokud jde o veřejná prostranství nebo veřejné budovy, tak budiž – ty patří nám všem, a proto my všichni musíme většinově rozhodovat. Sice by těchto veřejných věcí mělo být v zájmu dobře fungujícího trhu co nejméně, ale budiž, když už nějaké jsou, tak o jejich fungování rozhodovat demokraticky. Ale jak se někdo může opovážit sprostě omezovat někoho ve své činnosti na svém soukromém pozemku, ať už je to podpořené třeba 90% většinou, to mi hlava nebere. Při diskusi s většinou těchto lidí si připadám jako z jiného světa. Buď oni tak zdegenerovali, anebo jsem se já zbláznil a všechno je matrix.
Ještě by mě zajímalo, jak by tito soudruzi řešili případ, kdy si Franta do svého bytu pozve 20 kamarádů, uvaří jim jídlo, a oni mu to jídlo zaplatí, a k tomu mu dají ještě něco navrch, za to že ten sraz zorganizoval. S tím, že během celého srazu se bude v bytě kouřit, protože je Franta kuřák a tak to povolil. Aparentně se jedná z pohledu reálného světa o úplně stejnou situaci jako v případě hospody, akorát se tomu neříká hospoda. Zakážou soudruzi kouření i tady? Vlítne na Frantu nějaká obdoba zeleného komanda, jakmile tajné služby zjistí, že takto okázale pohrdá pravidly, která pro něj osvícení ředitelé zeměkoule v jeho zájmu schválili?
No, jestli to takto půjde dál, tak se asi máme na co těšit. Celá ta věc kolem kouření je vlastně prkotina a dostává mě, kde politici berou ten čas na to, aby se zabývali takovou koninou, když tady máme jiné problémy, často existenční (neefektivní státní důchodový systém). Ale bohužel to krásně demonstruje, jak lidi (nejen blbci, ale i chytří lidé) přemýšlí a jakým směrem se takzvaně civilizovaný svět ubírá. A na málokterém případu se dá tak očividně a jednoduše demonstrovat pohrdání základními lidskými právy.
PS: Nakonec bych rád podotknul, že jsem nekuřák. Cigarety jsem v pubertě zkoušel, přesto mi nikdy nechutnaly. Navíc kouření stojí peníze, stojí čas, je zdraví velmi škodlivé, a proto nechápu, proč bych měl kouřit. Kouření mi připadá opravdu dementní. Cigaretový kouř mi vadí a v nekuřácké hospodě bych se cítil lépe než v kuřácké.
(Zatím nikdo nehlasoval)