Kotlovaná - zpět na článek

Ano, to je přesná definice.
Která je na to aspoň trochu stavěná.
Tedy z běžné čínské spotřebky prakticky nic.

Solární panely jsou soustava bipolárních polovodičových přechodů a jako takovým by jim EMP do určité úrovně, konkrétně do 100V/m vadit neměl. Horší to bude s ostatní elektronikou /regulátory, měniče, komunikace se systémem a jeho ovládání/. Ty standardně nejsou odolné ani proti vyšší úrovni průmyslového rušení, natož tak proti EMP. Ti chytřejší si regulátor a komunikaci zavřou do uzemněného plechového rozvaděče a všecky vstupy i výstupy budou chránit obousměrnými transily s Uo větším věj o pár voltů nad běžnou pracovní úrověň. Ale transily ne ledajaké-nesmí to být ty tlusté 100kA potvory, jsou příliš pomalé, je potřeba spojit paralelně několik menších a rychlejších, jinak ochrana pomalou přepěťovkou jaksi logicky nemá smysl. Měniče je potřeba uzavřít také do oceloplechu, ovšem intensivně větraného s ochanou všech vstupů a výstupů, jak uvedeno výše. Vše pospojováno minimálně 10mm2, lépe 16mm2 Cu a uzemněno hvězdicově na samostatný zemnič systému, který by neměl mít zemní impedanci pod 0,5 ohmu, jinak to nemá smysl. Výše naznačený systém ochrany mě v určitých místech zařízení stál ještě o něco víc, než samotné chráněné zařízení, bohužel. 100A solární regulátor jako takový neměl ochranu vstupů a výstupů vůbec, ale vůbec žádnou – prostě se s EMP z ekonomických důvodů nepočítá, výrobci velmi dobře vědí, co jejich zařízení ještě snese a co už ne. Když jsem pouze testoval a měřil s několika málo panely, tak vypadávala komunikace mezi malým 30A regulátorem a mobilním monitoringem a ovladačem zároveň – a to už při intenzivní letní bouřce, kdy to pralo do okolních kopečků přímo nad námi.
Nevím, jakou intenzitu vf pole dokáže vyvolat velmi dobře zkonstruované a vyladěné Teslovo trafo, které si ze sítě /pro výkonový vn zdroj a násobič/ bere téměř 2kVA. I trafo smaotné je bezvadně vyladěno do rezonance, navíc je díky kapacitnímu klobouku poměrně širokopásmové. Při plném výkonu je na klobouku sršení „do vzduchu“ o délce 180cm – 2,5m, do uzemněného objektu klobouk šlehá až ze vzdálenosti 5m i větší.
Pttám se na intenzitu pole takového trafa proto, že po finálních úpravách celého systému jsem zkoušel odolnost proti rušení právě s přítomností tohoto pekelného stroje, z něhož jde strach i jen na pohled. Byl vzdálen si 15m kvůli možnosti přímého zásahu některé části konstrukce střechy, nebo i domu výbojem. Jediné, co mi nefungovalo, byla ona bezdrátová komunikace se systémem, systém sám běžel dál – paradoxně vn zdroj Teslova trafa byl napájen z něj, abychom vnutili rušení ze zdroje i do výstupu měniče. Byl jsem výslednou odolností systému vůči přítomnosti takové obludy velmi potěšen – neboť ona obluda umožňuje celem intenzivní svícení až 40W síťových žárovek, držených jen za patici a ve vzdálenosti až 50m, 18W trubice, držené za jeden kolík jednoho vlákna svítily zcela naplno až 150m od trafa a myslím, že v okolí tak 3-5km musel být zcela znemožněn příjem čehokoli /R,TV,WiFi,cokoli/. Zablokovalo to i příjem z místního 1kW ERP vykrývače Radiožurnálu, obecně byl starší analogový FM tuner kompletně zablokován, včetně předzesilovačů ve dvou FM anténách, nebylo možné během asi 15min pokusu cokoli přijmout a myslím, že i cokoli vyslat, co by nemělo větší „výkon“, než širokopásmové vf pole z trafa.
Jsem s tím zatím moc spokojen a nemůžu se dočkat, až přijde zima a sluneční svit klesne z průměrného 22-25h/týden tak na polovinu – jestli to systém ustojí v akumulaci, takto hnusné počasí. Ale co se délky slunečního svitu týká, tak i teď to není žádná sláva, průměrně 12-15h týdně.
Systém mám po stránce akumulace ale dimenzován tak, aby i při pouze 7h plného slunečního svitu týdně vydržel zásobovat dům kontinuálně nejméně dva týdny s tím, že nemá dojít k vybití akumulace pod 40%.
Letošní zima rozhodne, co bude se systémem dál. „Odborníci“, rozumějte lidi, co sice elektronice ani obvodařině nerozumí, ale živí se rádoby fundovanými „návrhy a projekcemi“ podobných ostrovních systémů mi všichni svorně tvrdili, že jsem v tom utopil zbytečné peníze do brutálně předimenzované akumulace, zbytečně výkonného regulátoru /100A při vstupních ss napětích od 12V do 60V/ i zbytečně výkonných měničů. Já si to ale moc nemyslím, minimálně to přispěje k daleko větší životnosti už tak dlouhověkých stabiláků Varta, když je nebudu zbytečně hluboce vybíjet.
Co se týče měničů, tak zrovna podle jejich „doporučení“ jsem měl použít jako hlavní a jediný měnič 5kVA modify sinus, který by si už nechal líbit např. proudové nárazy při zapínání MOT v mikrovlnce, rozběhy kompresoru v kombinované lednici atd.
Já použil klasický trapéz, starší, lacino získaný Siemens, který jsem opatřil na výstupu klasickým LC pí článkem, který naladěn na 50Hz udělá z trapézu téměř sinus – shodí obě hrany. Ještě bylo potřeba vyměnit IGBT blok za proudově lépe dimenzovaný, zpozdit nástup jeho proudové ochrany na 600ms a stačí pak i 3kVA měnič pro napájení užitkových zařízení celého domu. Druhý,, čistě sinusový měnič 2,5kVA jsem si dělal sám a používám ho pro napájení víceméně jen záležitostí, citlivých na zkreslení průběhu napájecího napětí /dnes u mě pouze HiFi/ a nebo těch, opatřených klasickými lineárními nap. zdroji s transformátory a kondenzátorovou fitrací. U těch totiž trapézový, nebo obecně nesinusový průběh vstupního napětí s ostrými hranami vyvolává velké namáhání kondenzátorové filtrace napěťovými špičkami i namáhání bezpečnostní izolace traf. Trapézový měnič totiž zachovává „zaoblené“ hrany jen do určitého výstupního výkonu a nad asi 2kVA výkonu klesá účinnost LC ččlánku na výstupu a hrany trapézu se opět „zostří“.
Tyhle věci „projektanti“ vůbec netuší, nikdo z nich o tom nic neví a pouze se těží z naprosté technicko-elektronické nevědomosti potenciálních zákazníků. Já jsem se po několika „konzultacích“ zařekl, že si od žádného člověka z ČR do této problematiky nenechám mluvit, jsou to ve většině případů buď smluvní prodejci určité firmy či něco podobného a ví o celé solární problematice i návaznostech naprosté hovno, těží se jen z nulového technického povědomí lidí. Ukažte mi, či představte – aspoň deset lidí v ČR, co v tomto oboru dělají a co se někdy na síťové napětí či výstupní napětí zatížených/nezatížených měničů dívali rychlým osciloskopem se šířkou pásma aspoň 50MHz a třeba měřili i DC složku či ji kompenzovali..
Výstup čistého sinusu mám vyveden i v dílně, jednak pro napájení měřáků i opravovaných přístrojů. Obecně mi kompletně zatrubkovaná instalace v domě umožnila rozvádět „dva druhy 230V“ dle aktuální potřeby a uvažuji i o tom, že bych pro některé účely, kde dochází ke zbytečným ztrátám transformací dolů a usměrňováním /třeba zrovna LED osvětlení/ rozvedl i 24V ss z DC výstupu regulátoru.
Ale jak jsem napsal, až po zimě. Potřebuju systém otestovat opravdu natvrdo a tak, abych hlavní 32A přepínač v rozvaděči nemusel na „veřejnou“ síť pokud možno vůbec přepnout.