Korespondence s jedním přítelem na téma islámského nebezpečí - zpět na článek

To neodpovídá pozorování, ani to nedává moc smysl. Každý člověk, bez ohledu na fyzickou sílu a intelekt, je ve skutečnosti hrozně slabý. Třetinu dne je v bezvědomí, jeho zdraví jej pravidelně zrazuje a jeho čas i kapacita pracovat jsou poměrně omezené. Skutečná síla spočívá v tom, že lidé respektují Vaši vůli sami od sebe, bez nutnosti je přesvědčovat jakýmikoliv metodami. Toho lze do určité míry dosáhnout dlouhodobým působením vyčůranosti a fyzického násilí, které oběti tak vystraší, že poslouchají na slovo. Ale jen do určité míry. Mnohem spolehlivějším nástrojem je oboustranná výhodnost transakce. Zaměstnanec poslechne, protože dostane zaplaceno, stejně tak najatý řemeslník, prodejce rovnáků na vohejbáky atd. A aby to celé fungovalo, je třeba mít vymezená vlastnická práva. Díky nim to všecko funguje a nemáme se tak docela špatně. Kdybychom se měli neustále přesvědčovat, jak jsme silní a že máme právo na tohle nebo tamto, tak pochcípáme hlady, do jednoho.

RE: Coyot, 3.5.2016 v 14:51

Dosti zneužitelný pohled na věc. Kupříkladu: „Tenhle boháč je špatný, protože dělník je chudý a ve vyjednávání o mzdě tahá za hodně krátký konec provazu.“ Nebo moderněji: „Chudáci zaměstnanci supermarketů musí dělat i o svátcích a víkendech, jinak by s nimi vyjebali.“ Tlak, o němž hovoříte, může totiž být definován opravdu hodně libovolně. Dokonce se domnívám, že tím tlakem je vlastně všechno, nebo lépe, že vždycky nějaký je. Volím přeci vždy tu z alternativ, která je mi nejméně nepříjemná (nebo nejvíce příjemná, to je jen úhel pohledu). Pod nějakým tlakem tedy jsem vždy.

To „nenásilí“ je přitom jen taková šikovná zkratka. Dobrovolná směna je ta, při které se obě strany současně domnívají, že si skrze ni polepší oproti stavu, kdy by možnost směny neměly. Jenže do hlav jim nevidíme! A tak jako náhradní pozorovatelný příznak bereme přítomnost násilí. Není-li přítomno, bude to asi dobrovolné, a naopak. Se zapojením rozvinuté levicové fantazie lze určitě vymyslet nějaké situace, kdy tenhle náhradní ukazatel selže.

Fanklub volného trhu dostává nejvíce na budku za tohle tvrzení: „Existuje úplné vymezení vlastnických práv, v jehož rámci všechny transakce mohou být dobrovolné.“ To nezní nijak převratně, že. Ovšem už jen takový přípustek, že lze postavit společnost výhradně na dobrovolné směně, je solí v očích neuvěřitelné spoustě lidí. :) Přitom je dost možné, že čistý kapitalismus je jen metastabilní uspořádání společnosti. Není v něm sice nic tak rozporuplného jako v různých vizích socialismu či komunismu, ale třeba časem odhalíme v lidské přirozenosti charakteristiky, které dělají jeho dlouhodobou existenci nepravděpodobnou, třeba chorobnou lásku k moci, potřebu vzhlížet k vůdci atd. S ohledem na naši evoluční historii by mne to ani nijak nepřekvapilo. Ale o tom nikdy sporu není! Většinu lidí urazí už jen ta vize svobody.

Dobrovolná směna předpokládá, že obě strany současně si transakcí polepší (přesněji domnívají se polepšit si). Když na vás namířím zbraň a vy zvolíte spíše odevzdat peníze než život, já se určitě budu mít lépe o obsah vaší peněženky, ale vy jste doufám od celé transakce nečekal zlepšení své situace. Anebo ano?

Definice dobrovolnosti nepředstavuje potíž. Má snad jedinou vadu, a sice že vede k závěrům, které jsou mnohým – vám ostatně také – velmi nelibé.

A abych nezapomněl, já jsem se s vámi neshodl, že každé rozhodování je pod nějakým tlakem. Naopak jsem tak chtěl ukázat absurditu celé vaší konstrukce. Volím-li černý čaj před zeleným, jsem snad nucen k černému čaji? A skoupí-li někdo všechny okolní pozemky a já nemám zajištěno právo jízdy na svůj pozemek, jsem skutečně nucen k prodeji? Já v tom vidím situaci, kdy jsem se svou hloupostí, anebo hloupostí svého právního předchůdce, dostal do situace, kdy hodnota mého pozemku klesá. Za to si mohu sám a stěží proto mohu někoho – tentokrát reálně – nutit k tomu, aby mi něco poskytl proti své vůli. Navíc pokud můj pozemek dotyčný potřebuje, dosti možná s trochou trpělivosti jsem to já, kdo jej může postavit do nevýhodné situace, protože vše kolem už zakoupil, a tak má zřejmě větší zájem na získání zbytku. Kuafix, vy vůbec ani ve svém příkladu nevíte, kdo vlastně je k něčemu nucen a kým.