Kolik peněz platíme státu - zpět na článek

Počet komentářů: 138

  1. Inu článek to hezky vyčíslil, ať už to číslo je realitě blíž, nebo dál, je asi potřeba říct, kromě finanční zátěže, nám stát daní ještě čas a svobodu a to všechno, čím nás otravuje, vydá za pěkný další kus lidských hodnot, které mu obětujeme.

    Namísto toho, aby za ty nehorázný prachy aspoň dali v dnešní době všechno na internet, aby každej nemusel furt jak kokot běhat na úřad kvůli každé píčovině, tak nejenže si člověk musí vybírat osobní volno kvůli marginalitám, ale ještě ho na místě samozřejmě zkasírují za to, že si vůbec dovolil přijít řešit něco, k čemu ho stát sám nutí.

    A nejhorší je, že lidi to ještě podporují, ordnung muss sein.

  2. no, bych byl skeptištější, uvedu příklad: Mám 1.ledna 10tisíc již po zdanění veškerým, za jak dlouho přes to o něj mně připraví stát? Tedy dosáhnu 100% zdanění ?

  3. Přiznám se, že trochu pochybuji o správnosti úvodního výpočtu – na 56% se nedostávám v žádném případě.

    1. Inu jen tak nahrubo: jako zaměstnanec vyjdu ze superhrubé mzdy 134 % nominálu, zdravotní a sociální dá spolu 45 % nominálu (33,6 %), daň 15 % (mínus nezdanitelné částky a odpočty), to už máme nějakých 45 %, zbyde na útratu 55 %, z toho 17 % DPH je dalších 9,5 % a jsem na 54,5 %. Přihodím spotřební daně, daň z nemovitostí a nějaké nevyhnutné povinné poplatky – a že bych to na 56 % nedotlačil?

      1. Těch 56% by měl být jen srážky ze superhrubé mzdy a k tomu jsem se také nedopočítal, bez slevy na poplatníka jsem byl pod 50%. I to je však více než dost.

    2. Máte pravdu, udělal jsem chybu v tom, že jsem počítal soc+zdrav ze superhrubé mzdy, místo z hrubé mzdy.
      Mělo by to být:
      Superhrubá 100%
      – soc+zdrav zaměstnavatel (25% superhrubé = 34% hrubé)= 75%
      – daň z příjmu (15% ze superhrubé) = 60%
      – soc+zdrav (9% superhrubé = 11% hrubé) = 51%
      Za chybu se omlouvám.

      1. Mně to taky nevychází. Od zaměstnavatele mám na výplatnici „celý příběh“ od superhrubé k finálu. Je tam i celkové vyčíslení, kolik peněz z nákladů zaměstnavatele šlo rovnou k Burešovi, i procentně. Za posledních x let a x zvýšení platu se toto „procento berně“ zvýšilo ze zhruba 44% na zhruba 48%. Vzhledem ke stropům pojištění to 50% imho nemůže přelézt, resp. zajímalo by mě, kdy se tak stane. Už jsem bohužel jednou platil i solidární daň, tam už to bylo hodně blízko, ale pořád ne přes 50%.

  4. Potíž je v tom, že velikost podílu, co nám stát sebere, je dané produktivitou práce. Když museli makat všichni, aby uhájili holý život, tak se jim dal sebrat jenom desátek. Ekonomicky aktivních je dlouhodobě pod 50% lidí (ostatní jsou děti, důchodci, ženy v domácnosti, nemocní apod).
    Pro udržení života dnes stačí, když v prvovýrobě (těžba, lesnictví, zemědělství) pracuje jen cca 5% lidí (před 100 lety to bylo 40%) a v průmyslu (sekundární sféra)cca 10-15%. Takže 20% lidí má v rukou skutečnou tvorbu nových statků. Dalších 20-30% se postupně přesunulo do terciární sféry – myjou hlavy, auta, spravují, zpívají, souloží, učí, lečí, pomáhají a chrání …. Takže asi chápete, že paternalistický stát musí lidem sebrat zmiňovaných cca 80%, aby se na každého dostalo. Můžeme si namlouvat, že je to blbě, že každý by byl schopen alokovat své zdroje rozumněji, ale ten dnešní stav vznikl plynulým vývojem.
    Prostě statisticky stačí, aby makalo 20% lidí a stát jim sebere 80% výsledků, aby se neservali s těmi zbylými 80% a začne nadělovat. Spousta lidí se přitom zabaví a nemá čas vymýšlet kraviny. A 80% je většina, a to má v tkz. „demokracii“ svou váhu.

    1. V tom s Vámi nesouhlasím, to že někdo myje hlavy nebo opravuje auta je stejný statek, jako když v prvovýrobě zasadíte strom a pak z něj uděláte prkna/nábytek. Kdybychom přijali Vaši premisu, tak v důsledku automatizace výroby v budoucnu vymřeme, protože nové statky budou vyrábět pouze stroje. Není to o tom, kolik lidí je v kterém sektoru, ale o tom, kolik si stát postupně uzurpuje svobod a práv svých občanů. A pak samozřejmě o rozsahu sociálních jistot, kdy místo, abychom dávky dávali jako slevy na dani, případně stravenky apod., tak vyplácíme hotové peníze. Ono by stálo za to porovnání podílu státu na HDP, kdysi jsem takový graf viděl pro USA a za období od 1. války se tento podíl zněkolikanásobil.

      1. Souhlasit nemusíte, můžete i protestovat …. Terciární sféra je o tom, že radši nechám posekat zahradu nějakému nedoukovi, ačkoliv bych to zvládl sám, protože, když si nekoupím jeho služby, tak mi stát zvedne daně, aby mu mohl dát (voličovi) sociální dávky. Takže ve výsledku já budu udřenej a on vysmátej.

        1. To myslíte vážně? Terciární sféra je o tomhle? Prozradil byste alespoň obecně, čím se živíte vy a kdo trávu seká vám?
          Tamtomu zase stát bere 80% peněz… to je nějaký ekonomický folklorní krúžek nebo spiknutí?

        2. lachimiq: Nutno zde upozornit, že z mandatorních výdajů státu jde více než polovina na důchody – proti této částce je státní podpora „nedouků“ takřka zanedbatelná (byť špatně a zbytečně vysoko nastavená). A díky neexistující reformě (II. a III. pilíř nemá cenu zmiňovat) bude tato částka neustále, díky stárnutí populace, narůstat.

        3. @lachimiq Když to obrátíte, tak zjistíte, že těch 80% z terciéru živí lidi z priméru a sekundéru, protože by jinak neměli komu zboží prodávat. Že je to nesmysl? Asi stejný jako ten Váš argument :). Jinak lidí v prvních dvou sektorech je cca 40% a ne 20%.

          1. Ale představa terciární sféry jako jakési varianty čínské zdi je opravdu taková… neotřelá?

            1. Je to samozřejmě trochu neotřelé, ale nebráním nikomu, aby našel jiná vysvětlení. Danění historicky roste s produktivitou.
              Prostě 20% lidí díky automatizaci a produktivitě vyrobí dostatek životně nezbytných i zbytných statků, aby přežilo 100% lidí. 50% lidí se nepodílí z principu (20% starých, 15% mladých, 5% ofic. nezaměstnaných, 10% co ani neusilují). To samo vyžaduje cca 50% zdanění práce, aby bylo co přerozdělit. Já to nepodporuji a snažím se kličkovat, ale chápu to. Hodnota práce většiny lidí je nižší než odpovídá jejich příjmům. Je to těžké si to přiznat.
              http://vasicek.blog.idnes.cz/c/103161/Zdroje-jsou-ale-moc-drahe.html
              john : řídím firmu na recyklaci odpadů
              dl : souhlas, a řešení bude buď zvýšení přerozdělování, nebo snížení důchodů, vyberte si
              marmess : 40% je to z ekonomicky činných, vztahoval jsem čísla na celou populaci
              john2 : čím více lidí si dělá vše sama, tím je země zaostalejší, protože to není tak efektivní jako dělba práce, když by byla plná automatizace v první a druhé sféře, tak si budeme všichni navzájem vybírat vši apod. a chodit fasovat příděly

              1. Tak abychom se nezamotali do slovíček a čísílek: já považuji za „poněkud neotřelé“ vaše tvrzení, že třetí sféra je tu za účelem umělého zaměstnávání těch, které by jinak musel stát prokrmovat dávkami. Nebo jsem vaše tvrzení pochopil mylně?

                1. Nic proti terciární sféře, větší podíl znamená větší vyspělost, ať už to znamená cokoliv. Historicky ale začala růst až s rozvojem produktivity a růstem „zbytných“ lidí, které je potřeba nějak zabavit. Takže není to umělé, ale přirozené. V uvedeném příkladu jsem chtěl říct, že když nebudu platit kadeřníka, zahradníka, taxikáře, účetního … protože jsem schopen se bez nich obejít, tak mě stát stejně odere na daních a nějakou formou je rozdá. Třeba jako státním zaměstnancům, co mě budou chodit buzerovat. Když lidi přestanou kouřit, tak nebudou mít víc peněz, protože třeba zdraží benzín nebo kafe. Marné hledání rovnováhy v systému, který setrvačně spěje směrem k vyšším výdajům státu. Spirála smrti.

                  1. Uf. Ano, pokud si nezaplatíte kadeřníka, nebude vaše daňová zátěž menší.

  5. Autor článku mírně lká, ale na nesprávném hrobě. A mimoto špatně počítá DPH. Ovšem, to nic nemění na situaci, že přerozdělování produktu je v Čechách opravdu o dost vyšší než 80%.Počítám to skoro každý rok a je to pořád stejné. 80% minimálně a při podrobnějších výpočtech ještě o dost víc. Za tyto peníze dostáváme nějaké služby a také – zajišťuje se jimi jakýstakýs sociální smír. Je to opravdu tak, že cca 10% populace živí komplet celý stát, všechny lidi. To tak ale musí být, jinak nebude společnost fungovat tak, jak funguje. Ono nejni moc funkčních receptů. Stále ještě máme poměrně moderní a relativně stabilní společenství.

    1. Můžete upřesnit, co znamená „živí“? Že do systému cpou víc, než z něj čerpají? A tou populací myslíte individua?

  6. Průměrný počet dní v každém roce, které pracujeme na výdaje státu, je ca 162. Tedy 44,3%. Protože příjmy dlouhodobě nepokrývají výdaje je k nám stát shovívavý, že nás odírá tak málo:-).

    1. Bohužel se moc nehnem do té doby, dokud nás bude stát nutit platit pyramidovou hru v podobě sociálního „pojištění“. Je to vůbec zajímavé, jako za studenta za mě hradí toto „pojištění“ stát a navíc ze svého zaměstnání přispěju přes 9 000 měsíčně (lehce nadprůměrný plat), což dává celkem dohromady průměrný důchod. Jestliže je celkem 3,5 mil vyplácených důchodů (vč. vdovských, syrotčích atd. – pro aktivní obyvatelstvo), a 5 milionů aktivních obyvatel, pak v podstatě 1,5 milionu lidí platí socky, nemakačenka a přížívníky.

      1. Omluva – trochu jsem smotal dohromady sociální a zdravotní, sociální za mě stát neplatí, na druhou stranu za mě platí školu.

      2. Sociální a zdravotní pojištění je ve skutečnosti daň jako každá jiná, žádné pojištění, takže to není pyramidová hra.
        Co je přímo ukázkovou pyramidou, je státní důchod, ten je dlouhodobě v minusu a je financován i z jiných daní než z části sociální daně k tomu určené.
        Změnit systém se nikdo neodváží, protože, a to si uvědomuje jen někdo, současní poplatníci si neplatí svůj důchod, ale důchod předchozí generaci poplatníků, která ho platila zase té předešlé a tak dále. Ke změně systému tak aby si každý platil svůj vlastní důchod je potřeba vyrovnat závazky za důchody současných poplatníků, buď si půjčit nebo zprivatizovat státní podniky/podíly. Kdo tohle udělá má ode mě soukromou CNNovku za ekonomii:-).

        1. Důchodové pojištění je složkou sociálního pojištění, takže jsem to vzal zeširoka dohromady. Jinak souhlas.

    2. To by vypadalo odlišně od tvrzených 80%, ale je potřeba se podívat na definice. Zjednodušeně je to podíl toho co přerozděluje stát přes rozpočet ku nově vytvořenému HDP. Takže v čitateli jsou daňové a jiné příjmy a ve jmenovateli celkové nově vytvořené bohatství. A daňové příjmy státu platí především fyzické osoby , příspěvek DPPO je celkem jenom asi 8%. ( http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/pokladni-plneni-statniho-rozpoctu-cr-20131 ). A naopak HDP se neakumuluje jenom u fyzických osob (růst majetku a úspor), ale především u právnických. Takže těch 44% je výslednicí 80% zdanění zaměstnanců + max 20% zdanění korporací. A to ještě korporace investice odepisují, zatímco Vám chátrá kára bez náhrady. Takže ten majeteček, co vám zbyl po zaplacení životních nákladů, ten je sakra zdaněn.

      1. To by byla pravda v okamžiku kdyby všichni platili daně. Formálně všichni daně sice platí, ale prakticky je těch co tvoří HDP (ať už si o tom ukazateli myslíme cokoliv)jen ca 55% populace, 45% populace jsou čistí příjemci (všichni ti jejichž příjmy plynou z výdajů státu). Den daňové svobody se vztahuje na celou populaci, takže někdo jí má 1. ledna a někdo jiný zase 30. září, a víte jak to je, když jsou dva a jeden sežere celé kuře tak v průměru sežral každý z nich půlku kuřete:-).

  7. Jako ukázka, kolik toho stát cestou shrábne, je to celkem v pořádku, a dokonce by se dalo ještě leccos přidat: většina zboží je dnes z dovozu. U zboží ze zemí mimo EU se zpravidla platí ještě clo a i to je základ pro DPH, čili další daň z daně. U výrobních firem je přidaná hodnota zpravidla vyšší a jejich podíl práce a tedy přímých daní bude vyšší. Na druhou stranu se mi nezdají ty další náklady, z nichž 1/5 jde státu – pokud tím myslíte DPH, tak ta už je jednou započítána a nemůžeme ji počítat znovu.
    Jinak se mi ale tvrzení, že to celé platím já státu, zdá demagogické. Je to skoro jak marxistická teorie nadhodnoty, ale otočená. Beru DPH, beru rozdíl mezi mojí superhrubou mzdou a čistou mzdou, ale neberu náklady na stát, které jsou ve výrobním nebo obchodním procesu na vstupu, protože ty si do svých „nákladů na stát“ započítají ti, kteří se na výrobě nebo dodání vstupů podílí.

    1. +1
      Z ekonomické teorie by to platilo, pokud by byla veškerá poptávka neelastická – pak by veškeré daně dopadaly na spotřebitele.

  8. +1
    Z ekonomické teorie by to platilo, pokud by byla veškerá poptávka neelastická – pak by veškeré daně dopadaly na spotřebitele.

  9. Nedalo mě to a zaregistroval jsem se, neb chci přispět svojí troškou do mlýna… Zabývat se čísly je myslím ztráta času, ta mohou být upravována vládnoucí entitou „dle potřeby“… Je třeba jít k základům problému placení daní… Takže za prvé… Daně vybírá instituce libovolného názvu… Daňový úřad, IRS atd… Tyto instituce byly stvořeny člověkem (by man),tudíž logicky, tento je jim nadřazený… Jedná se o umělé entity, sáhnout se na ně nedá, jsou bez teploty, bez zápachu… Za druhé, pokud tato instituce trvá na tom, že jí něco dlužíte a je schopná svůj požadavek vymáhat silou, nejste nic jiného než otrok tohoto systému… Pro zvídavé, ano existuje cesta ven…

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017