Tento text je spíše zamyšlením, doprovázený ilustrativními čísly, i z toho důvodu, že dopracovat se ke konkrétním číslům je prakticky nemožné. Liší se to u každého člověka, dle způsobu, jakým vydělává peníze i jak je utrácí.
Nejtypičtějším způsobem obživy je zaměstnání, kde zaměstnavatel platí svým zaměstnancům. V rámci zmatení všech občanů stát přišel s termíny „hrubá“, „polo-superhrubá“, jejich smyslem je zneprůhlednění odvodů státu. Peníze, které jste si vydělali prací (=co Vám platí Váš zaměstnavatel), dělají na začátku, před zásahem státu, 100%. Po odečtení všech daní (i když se tomu v rámci dalšího oblbování říká pojištění a platí ho obě strany), skončíte s cca 44%. Při tomto vypočítání daní je zajímavé to, že se platí daň z daně, ukazatel to skutečně sociálního státu.
Předtím, než vůbec můžete disponovat s prostředky, které jste si vydělali, jste připraveni o 56% Vašich peněz. Zajímavé, že v minulosti se lidé bouřili, pokud měli platit desátky, dnes frčí padesátky. A to jsme se dostali teprve na začátek spirály mocenského okrádání.
Až do teď, u odvodů z příjmu, bylo vše jednoduché a jasné. Nyní se dostáváme do velmi spekulativní části, odvodům z výdajů.
Zbylo Vám krásných 44% Vašich peněz, jak s nimi naložíte?
Domnívám se, že je nejspíše utratíte, to znamená – něco si koupíte. Pro zmatení nepřítele občana existuje několik sazeb daně z přidané hodnoty (zamysleli jste se někdy nad významem jejího označení?), pokud uděláme přibližný vážený průměr, získáme 20%. To znamená, že pětina z ceny jakéhokoliv zboží (služeb), jenž si zakoupíte, jde státu. Ale zůstaneme u ceny oné věci, kterou si chcete koupit.
Do této ceny je zahrnuto: DPH, marže (provozní náklady + zisk), výrobní cena.
DPH je jasné, přesně daná procentuální hodnota. Ovšem daňová zátěž zasahuje i do obou dalších složek ceny. Výrobní cena i marže jsou navýšeny o rozdíl mezi „skutečnou“ (co skutečně dostanou) a „domnělou“ (kolik jim platí zaměstnavatel) cenou práce. Na více než dvojnásobek, jedná se přesně o to samé, co je popsáno před pár odstavci.
Další navýšení je způsobeno daní ze zisku. Každé zboží a služba jsou uváděny na trh za účelem zisku, cca 20% z něj jde státu.
U některých výrobků a služeb může tvořit část ceny doprava, do konečné hodnoty se může promítnout různě (0-100%), dle druhu statku. Doprava je značně ovlivněna daněmi a poplatky, ceny pohonných hmot jsou z přibližně poloviny tvořeny daní, s přihlédnutím k mýtu se dostáváme na více než dvojnásobnou cenou za dopravu.
V neposlední řadě je hodnota vyšší o různé další možné i nemožné poplatky (zelená energie, atesty, povolení, daň z nemovitosti, kolky, odpady, OSA, pojištění,…), co možná netvoří velkou část ceny, méně než 1%, ale byrokraticky zatěžují.
Pokusím se objasnit svůj myšlenkový pochod na příkladu:
Věc má v obchodě cenovku 100,- Kč.
20% DPH, tj. 20 Kč státu.
Zbývá 80 Kč. Dejme tomu, že obchodník ji nakoupil za polovinu, 40 Kč. Druhá polovina je jeho marže.
Z této marže 40 Kč je jeho čistý zisk 10 Kč, z nichž jedna pětina (2% z celkové ceny) jde státu. Ze zbývajících 30 Kč jsou jeho náklady na zaměstnance 20 Kč (z toho polovina jde státu – 10% z celkové ceny), 10 Kč další náklady, z nichž jedna pětina (2% z celkové ceny) jde státu.
Dostali jsme se k nějakým 14% zdanění, které platí obchodník.
Výrobce je na tom podobně, jen u něj přibude ještě doprava:
40 Kč za kolik výrobek prodal. 5 Kč suroviny na výrobu, 20 Kč náklady na zaměstnance (polovina státu – 10% celkové ceny), 5 Kč další náklady, z toho pětina státu (1% z celkové ceny), 5 Kč zisk, z něj pětina daň (1% z celkové ceny), 5 Kč doprava, více jak polovina státu (3 % z celkové ceny).
Ze strany výrobce jsme na 15% odvodu státu.
Pokud všechna tato čísla sečteme, dostáváme se na 49% z celkové ceny výrobku, které končí u státu.
Pokud jste se rozhodli své peníze utratit za perzekuované statky, jako jsou cigarety, alkohol či CDčka, budete platit ještě mnohem více. U kterých se krásně platí daň z daně.
Čili zhruba polovina. (Zde se dopouštím značného zjednodušení, tato část může být velmi rozdílná u konkrétních položek).
Vrátíme se zpátky na začátek, z Vašich peněz Vám zůstalo 44%. Pokud se rozhodnete je utratit, stát dostane polovinu z nich. Tak jinak: reálně máte 22% Vašeho platu.
A z toho, co Vám zbyde, musíte ještě zaplatit další poplatky a daně. Za televizi, rádio, popelnice, psa, dálnice, hotel, vstupné, clo, soudy, úřední dokumenty, pojistky, ekologii, nemovitosti, a další a další…
Obzvláště daň z nemovitosti (která se samozřejmě promítá i do nájmu) Vám uzme dalších pár procent.
Takže všeho všudy skončíte na nějakých 20%. Pouhá pětina vašeho platu náleží opravdu Vám, můžete s ní volně disponovat. A může to být ještě méně. Zbytek se ukradne přerozdělí.
Kdo z Vás na to má?
(356x známkováno, průměr: 1,40 z 5)