Kolik lidí asi krade? - zpět na článek

Počet komentářů: 156

  1. No jasně, to je jedna z theorií proč Bureše volí tolik – jsou to sami kriplové a pro ně je to vzor, takovej Taťka Kripl.

    Jinak toliko k drobným krádežím a vandalismu – mi napřed při jedné ožralakci ukradi z auta jednu anténu, pak jsem pojal i podezření, že při další mi to poskákali. Eště že je to poctivý ocelový auto, navíc je už spíš na hovno než naopak, tak to ani není pořádně poznat. Nějakou dnešní popelnicí by se pravděpodobně propadli do kabiny.

    Co se týče účtovky, tady je vidět co je to za pošuky https://ekonomika.idnes.cz/uctenkovka-zavislost-sberaci-vymena-uctenek-fnt-/ekonomika.aspx?c=A171221_090851_ekonomika_pas&setver=full

    1. *navíc je už lak spíš na hovno, auto ještě takž-takž slouží, i když už půl roku potřebuje velkej servis :D

    2. Behemot: Agenta STB Bureše volí především retardovaní nefakčenkové, kteří žijí v (marné) naději že Bureš okrade bohaté a ty co si „nakradli“ a o lup se s nimi rozdělí, ale opět se mýlí tak jak vždycky v historii, Bureš se dělit nebude.

      Už jsme tady jednou v historii likvidaci drobných živnostníků a malých a středních firem měli a víme jak to dopadlo a způsobili to právě dědové a pradědové těchto retardovaných nefakčenků, teď se to opakuje znovu.

      1. Já si myslím, že ani nečekají, že by se s nimi rozdělil, bohatě je uspokojí vidět sousedovu kozu „hore kopytami“:-(

      2. to: neuromancer
        ale dělí se, ne že ne – se státními zaměstnanci, s důchodci, se zaměstnanci vlastních firem (dotační podnikání), tj. se všemi „nacuclými“ na stát – produktivní část společnosti už nemá dost let v demokracii šanci, prohrála všechny budoucí volby v okamžiku, kdy se stala menšinou. Jinak mám stejný názor – lidé (rádi) volí někoho, kdo za ně okrade někoho úspěšnějšího, a z lupu jim aspoň trošičku dá (ale otevřeně to nepřiznají – kolik z těch, co ho volili, se Vám k tomu přizná? Nikoho takového neznám. Tak nějak to vypadá, jakoby ho nikdo nevolil..). „Hnus, Velebnosti“

  2. IMO by Uctenkovku pouzivalo mnohem vic lidi, kdyby to scanovani kodu bylo rychle a spolehlive. S kolegy v praci jsme se celkem dobre zasmali, ze na tech uctenkach neni treba QR kod a OCR scanovaci aplikace ty plaintext kody snima spise nahodne:

    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/2260432-do-uctenkove-loterie-se-uz-registrovalo-70-tisic-lidi-po-prvni-kritice-ji

    Ctecku QR kodu si pritom muze kazdy stahnout do mobilu zadarmo. No jo, jenze to by na ministerstvu financi nesmeli sedet „zaslouzili“ idioti, kteri ani netusi, co ty divne zubate cernobile obrazky jsou. I kdyz to je v tomto pripade vlastne dobre…

    1. Nenapovídat!

    2. Problém by asi byl QR kód z většiny jehličkových tiskáren, které jsou u kas.

      1. To asi jo. Ale vetsina pokladen dnes tiskne na termopapir, protoze je to rychlejsi a tissi. Maji kupodivu i celkem solidni rozliseni, vetsinou okolo 200 dpi. Precist z termopapiru QR kod by nebyl zadny problem, zvlaste pokud by se v kodu pouzil silnejsi korekcni kod (level Q nebo H). Ostatne podobnou technologii tisku pouzivaji i prepravci baliku pro tisk stitku na zasilky.

  3. Podle meho jsou v clanku 2 veci spatne.
    1) _kazdy_ (no dobre drtiva vetsina) zlodej si nejak zduvodni, proc to ukrast neni spatne – on vi, ze je, ale vymysli si duvody, aby si to obhajil
    2) Popisovanej ani ne uplne zlej kriplik neni vyplodem teto spolecnosti, ale duvodem, proc spolecnost vypada jak vypada. Prave taci, voli ty megakriply, nechavaji si od nich omlouvat ty male kradeze – on si stejne nakrad, nejsou ochotni nic resit, jen predaji svuj osud do rukou toho, kdo mu slibi, ze se bude bez prace mit dobre na ukor tech „co si nakradli“.

    1. ad 1) Myslim, ze drtiva vetsina nema potrebu si to zduvodnovat. Zduvodnovat si neco ma potrebu clovek, ktery ma alespon nejakou moralku. Spis myslim, ze jedina emoce je radost, jak zas s nekym vyjebali, protoze vyjebat s nekym je v techto koncinach narodni sport.

    2. Přesně tak. Zaměňuje se příčina za následek – lidi nejsou, jací jsou protože Stát a společnost, ale Stát a společnost jsou takové, jaké jsou, protože lidi. A ani anarchokapitalismus by na tom nic nezměnil.

      1. Funguje tam pozitívna spätná väzba… takze obaja máte pravdu.

        1. Tohle me napadlo, kdyz jsem prispevek dopsal, jenze pak mi doslo, co to znamena, a jeste porad tomu nechci uverit.

        2. Je to tak – jedno ovlivňuje druhé.
          Nevěřím, ještě jednou opakuji: NEVĚŘÍM, že všichni ti, kteří zde píšou moralizující komentáře a články (tedy včetně D-fense samotného), jsou tak morálně čistí, že nikdy, nijak, nikde…
          Každý máme (… většina z nás…?) nějaké morální zábrany. Je jen otázka, co už pokládáme za jejich porušení.
          A stejná otázka je, co JEŠTĚ pokládáme za jejich porušení.
          Každý z nás se někdy chová amorálně, je to jen otázka vlastních, vnitřních, hranic.

          1. To možná jo, ale je taky na okolí, aby člověka případně usměrnilo místo utvrzování že zmrdství je správně. A je sakra rozdíl mezi výjimečně, někdy, někde a pak běžně, většinou, téměř všude.

  4. Některé z těch udavačů si můžeme i prohlédnout. https://www.youtube.com/watch?v=6nIMYLIdLGY&t=1s

    1. Bože tak to nemá chybu. „Kolega mě k tomu přivedl…“ Ten krypl buď ví že je udavač nebonje od přírody stydlivej – pro takový je appka ideální bonz nástroj. A ta souška … No k poblití

  5. Asi dva roky co máme dům, mám dílnu volně přístupnou prostě odemčenou, je v ní plno věcí jako nářadí, sekačka, vrtačka, atd a nikdy se nic neztratilo ani auto nezamykam když stojí venku… Celý léto se nám po zahradě valí hračky, někde lopata nebo tam stojí míchačka a nikdy nic se neztratilo… Buď ty žiješ v divnem kraji a nebo ja.

    1. Vysvětlení je prosté – bydlíte na vesnici s nulovým počtem romských spoluobčanů a váš dům je dostatečně na očích,tudíž případný shánčlivý spoluobčan má strach,aby v případě čórky neměl s ostudy kabát.Druhá možnost je vlastnictví dobrmana,rotvajlera nebo brazilské fily (té obzvláště)popř.celé smečky,jejichž razantní odpor spolehlivě zažene choutky i ostříleným zlodějům.Třetí možnost je nasnadě – bydlíte na samotě u lesa.

  6. Ja si uctenky beru kvuli moznosti reklamace. Slysel jsi o tom nekdy? Nebo ti ty vzpominky taky nekdo ukrad?

    1. PAVUK: Založit účtenku do šuplíku kvůli reklamaci je OK. Posílat její kopii agentu STB je kolaboranství s nepřítelem.

      1. Na podobne tema. Kdyz vecer prijedu domu a nemuzu zaparkovat v modre zone i kdyz mam predplaceno, je v poradku volat policisty kdyz tam parkuji auta bez predplaceni? Nebo je to kolaborace? Je potreba se u toho stydet? Nevim.

        1. Není to v pořádku, protože nejste magistrátní počítač, abyste věděl, jestli má někdo předplaceno. V pořádku by bylo pořídit si vlastní dlouhodobé parkování (asi placené, že?) a na zóny nespoléhat.

        2. PAVUK: Ano je, modré zóny jsou podobné téma.

    2. On zjevně myslí jen ty bežné účtenky z potravin, za benzín a tak. Těch záručních člověk zase tak moc nesesbírá.

      1. Ja si beru uctenky i kdyz kupuji potraviny. Uz se mi stalo, ze jsem pokazeny jogurt nesl zpatky do prodejny. I s uctenkou.

        1. To asi dokážu pochopit i když já bych prostě jogurt vyhodil. Těch 5-20kč by mě asi nestálo na to se vracet zpět do krámu.
          Mě teda určitě ne, protože obvykle nakoupím cestou z práce cca 50km od domova. Ale ani kdybych nakoupil „doma“ tak by mi to za to nestálo.

          Co nevyhazuji hned jsou účtenky od tankování. Zejména pokud tankuju na čerpačce, kterou neznám. Tam už se můžeme bavit o desítkách tisíc, pokud by došlo k poškození motoru. Ty odkládám ve voze a vyhazuji hromadně při úklidu.

  7. Při mé poslední návštěvě naši skorovesnické restaurace si účtenku ve vidině hodnotné ceny od estébáka odnášeli dva lidé. Oba paradoxně extrémně připitomnělá pravdoláskařská sluníčka, jeden fotograf, druhý dlouholetý gymnaziální vymytý mozek, TOPáci jak vyšití, přesto, nebo právě proto jim účtenkovka přijde jako něco naprosto normálního. Předpokládám, že zapojili celou rodinu… :-)

  8. Jako chatař bych řekl, že číslo uváděné autorem je asi tak 10x podhodnocené…
    D-fens si však stále neuvědomuje kde žije.
    Somálsko nebo Zimbabwe nebo Česko.
    To jsou skoro stejné země.
    Jen tu ještě není tak horko.

    A jak to tak pozoruji – tento národ prostě potřebuje děvky, vexláky a stbáky jako svině drbání.
    A za Babiše nic lepšího bohužel nemáme, nabídnul bych profíka:

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Mugabe

    Ten by sem sednul jako prdel na hrnec!

    1. Stav infrastruktury, hlavně silnic, poslední dobou ve většině země skutečně připomíná východní Ukrajinu…

      1. Ale no tak, už zase tohle hloupé plivání na stav dopravní infrastruktury v naší zemi? Já jsem letos na Ukrajině byl se sportovní motorkou a kvalitu jejich silnic bych si k té naší nedovolil přirovnat ani omylem. Ano, na hlavním tahu podél hranic s Polskem a Slovenskem skutečně byl fungl nový koberec, ale to jen tam, kde nedocházelo ke křižování s jakoukoli dopravní stavbou. Každý most či železniční přejezd nejenže asfalt úplně postrádal, nýbrž v tom uježděném makadamu co tam byl zely díly o rozměrech větších než má sedmnáctipalcová kola a hloubce ve které i to zadní s rozměrem 190 mm zmizelo pod úrovní terénu. O detailech v podobě nekonzistentní šířky vozovky či totální absence jakéhokoli vodorovného značení už se snad ani nebudu zmiňovat. Takový sjezd z horského úbočí v ostrých serpentinách na šotolince za kterou by se nemusela stydět rallyová rychlostní vložka s 266 kilo těžkým 200 koňovým motorem vybaveným mastodontem s tuhým podvozkem není zrovna něco, nač by se pilot těšil…

        1. – díry jako vrata? potkávám běžně – check
          – celkově strašnej povrch, kterej je popraskanej, rozřezanej, zvlněnej a na kterým je místy víc záplat, než původního koberce? potkávám běžně – check
          – absence VDZ? potkávám běžně – check
          – nekonzistentní šířka vozovky? taky o takových vím – check

          S ohledem na to, že mluvím o silnicích kde denně projedou tisíce až desítky tisíc vozidel a za posledních deset let se na ně nesáhlo, přičemž poslední tři už zhoršování jejich stavu nabírá exponenciální rychlost…a prachy NEJSOU i když daně jsou stále horší a pazoura stádu nenechavější…za pět let už to tímto tempem přestane připomínat asfalt a už to bude spíš ta šotolina.

          1. Po naší vlasti jsem toho najezdil poměrně dost, ale s tím, co popisujete jsem se ve větším měřítku ještě nesetkal a to se naprosto běžně pohybuji po cestách nižších tříd, dálnice navštěvuji jen výjimečně. Můžu vědět v jakých okresech (krajích) k těmto jevům dochází? Rozřezaný, popraskaný a zvlněný povrch je oproti stavu silnice I. třídy na Ukrajině rovný, jak deska stolu. Opravdu hlubokých děr potkávám v ČR jen pár na desítky či stovky ujetých kilometrů, ovšem ještě nikdy se mi nestalo, že by to byly takové pasti na mamuta, jaké jsou na UA běžné. Silnice jsou tam v takovém stavu, že pokud se snažíte vyhýbat alespoň největším dírám, pak Vaše rychlost málokdy překročí 60 km/h. Na mostech je naprosto běžné, že se dírám nelze vyhnout vůbec, protože jsou od sebe vzdáleny ne víc než půl metru. Vodorovné dopravní značení, které je u nás mimo silnic třetích tříd naprosto běžné se tam většinou nekoná ani na důležité státovce první třídy. Nekonzistencí šířky vozovky jsem nemyslel české půl metru sem, půl metru tam, ale stav, kdy se silnice o šířce tří pruhů bez varování zužuje na dvoupruh kde se protijedoucí musí navzájem vyhýbat. A ten třípruh předtím nemá žádné rozumné opodstatnění ani třebas jako stoupací už jen proto, že tam skoro nikdo nejezdí. Fungl nový asfalt má občas udělanou i drenáž či škarpu, jindy je ponechán svému osudu v podobě podemletí, které nikoho netrápí. O veselostech typu stáda býků, které pasáčci vedou ve Vašem směru jízdy po celé šířce vozovky a vůbec se nenamáhají nechat kohokoli v klidu projet už se ani nezmiňuji. Se stejnou motorkou jsem si letos střihnul i Balkán a i tam byla silniční infrastruktura v lepším stavu než ve velké zemi na východě.

            1. OK, tak snad východní Ukrajina ještě ne – zatím. Východní Rumunsko bude možná pasovat více.

              1. V Rumunsku jsem ještě nebyl, tak nemůžu sloužit, ale jakmile to napravím, podám raport. :)

          2. Opravdu si nemyslím, že je v naší zemi všechno v nejlepším pořádku, a už vůbec nechci tvrdit, že by se správa silnic u nás nedala dělat lépe. Ale srovnání s Ukrajinou kulhá na obě nohy, věřte mi. Pro nás je šotolinka i na obyčejné trojce docela ufo, zatímco pro ně je to běžný stav. Ostatně jako ufo jsem si u nich připadal i já, protože se tam tak na mě všichni koukali. Zdvižené palce a gesta k vytáčení motoru za normálních okolností potěší, ale po desítky kilometrů trvající monotónní šedesátce kdy už necítíte zápěstí, o prstech ani nemluvě a už si nepřejete nic jiného, než vrátit se „zpátky do civilizace“.

            1. Přesně co a přesně proč máte proti šotolinám?!? Kéž by jich u nás bylo víc (a toho ohavného hnusného asfaltu méně)…

              1. Proti gustu žádný dišputát. Jakožto majitel supersportovní motorky a továrně snížené Alfy 159 TBI TI preferuji kvalitní asfalt, ale to určitě neznamená, že každý musí mé preference sdílet. ;)

                1. Ono je trošku problém, že u nás by ta šotolina nevypadala jako ve finsku, protože tu prostě nemáme takové podloží. A české polní nebo lesní cesty takové terno nejsou. Já to sice s felicií projedu všechno úplně v klidu, ale finskou rychlou a hlaďounkou šotolinku bych si představil radši…

                  1. Tak určitě, na takových šotolinkách se dá bezpečně blbnout i s břichoplazy od Ferrari či Lamborghini. Dokonce jsem před pár lety zaregistroval takové video i na YouTube. Jenže to asi nikdy nebude případ ČR. To už radši ten hrbatý, záplatovaný asfalt. :) Ve středních Čechách je spousta takových zapomenutých okresek s minimálním provozem a parádními zatáčkami. Ze začátku tam Alfice dostávala zabrat, ale pak jsem pochopil, že je to všechno řešitelné jízdním stylem. Táhlé klesání, v dolní třetině rozbitý asfalt s příčnými vlnami a hned na to levotočivá zatáčka. Pod plnými brzdami těsně před zatáčkou rány jako by se auto mělo rozpadnout – tlumiče stlačené téměř nadoraz a poměrně velké osmnáctipalce s nízkoprofilovými pneu už nemají moc jak tlumit. Jenže když člověk odbrzdí ještě před začátkem vln, přes ně nechá udržovat tempo přes kvalt bez plynu a rovnou to pustí do zatáčky, pak auto sice poskakuje, ale žádné tupé rány od podvozku nejdou.

                    1. Zjevně jste předtím nevěděl, že při nájezdu na nerovnosti je záhodno pustit brzdový pedál. Já si nedokážu představit, že bych sebemenší nerovnost přejel a přitom brzdil. Ta, představa, jak to celá náprava i s brzdama dostává takové rány… no hrůza. Jako poučku mně to někdo říkal, když jsem se učil jezdit.

                    2. Žádný učený z nebe nespadl, já s ježděním začínal až těsně před osmnáctinama. Tehdy jsem si sice udělal papíry, ale najezdil jsem houby, páč na vlastní přibližovadlo nebylo a tátova Felicia bylo rodinné stříbro, kterého jsem nebyl nikdy pořádně hoden. Namísto otcovských rad se mi dostalo tak akorát pojebu že všechno, co dělám, je špatně. V pětadvaceti jsem začal s motorkou a do té doby jsem o řízení vůbec nezakopl. Motorka mě začala čím dál víc bavit a stačila mi na zábavu i občasné cesty za prací. Až před čtyřmi lety, když jsem začal pracovat pro zahraničního klienta, se ukázalo, že autobus i vlak jsou dost nepraktické a dojíždět je potřeba i v zimě, kdy je motorka mimo provoz. Řízení mě baví a tak jsem na radu kámošky s díky vrátil služební Fabii HTP a pořídil sobě Alfici 156. Nikdy jsem neměl po ruce nikoho, kdo by mě vedl a na všechno jsem si musel přijít sám. Chápu, že pro někoho jsou takové věci samozřejmost, já se k tomu holt dostával tou složitější cestou.

                    3. Ono kdyby mi třebas tehdy táta místo blbejch keců radši vrazil do ruky něco jako Umění řídit od Zdeňka Treybala, mohl jsem si spoustu věcí typu pokus/omyl odpustit. Tu knížku jsem objevil úplnou náhodou, někdo ze zdejších mazáků ji zmínil v diskuzi a tak jsem si ji díky jednomu antikvariátu nadělil k Vánocům. Přelouskal jsem ji jedním dechem a určitě se k ní budu rád vracet.

                  2. Ono v severovychodnom Madarsku maju siet polnych ciest paralelnych s hradskymi co su fajn. Jazdit 100 Km/h+ po polnacke s S110L bolo celkom zabavne.

              2. Co přesně míníte výrazem šotolina?
                Štěrk frakce 4-8 má mnoho způsobů použití (vizte například Stavební hmoty a konstrukce I, S.Prudil, B.Vítek, Brno, 1974) a je mnoho konstrukcí krytů vozovek (vizte např. TP 170 nebo některý z katalogů konstrukcí vozovek pozemních komunikací).

  9. Je pravda, ze jsem ze sveho okoli slysel jen od jednoho cloveka, ze se te uctenkovky ucastni.
    Bracha. A on je skutecne takovy ten shancivy clovek. Jako nekoho jen tak by neokradl. Jako z hrobu, z auta, z baraku atd. Ale jinak v praci a vubec se neustale zajima co je kde co by se mu hodilo, co od koho ziskat a za co atd. A ze je to kradene je mu jedno.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017