Příznivce Davida Grubera může potěšit (a naopak…) jedna knižní událost našeho globálně zamrzlého předjaří, totiž že David Gruber porodil další knihu.
Její název sice může vyvolat dojem, že autor podlehl lákadlu tak populárních partikulárních východisek, ale tato obava se hned po prvních stranách ukáže naštěstí zcela planou. Kniha není se svými 99 stranami žádnou vědeckou publikací a lze ji pomyslně rozdělit na dvě části téměř přesně v polovině, tedy na straně 51.
První část: Gruberův FSM
Tváří v tvář nové době sestavil Gruber v první části knihy manuál pro přežití v poli. Doba se změnila, množství informací, které můžeme získat za určitý čas, se změnilo, filozofie mezilidské komunikace se změnila, je třeba změnit priority. Pojmenoval čtyři faktory, které ovlivňují soudobou komunikaci mezi lidmi. Gruber se také kriticky zabývá rostoucím komerčním rozměrem svého oboru, ve kterém se ročně otočí několik desítek miliard, a tím pádem čelí útoku zmrdů, kteří nažhaví svoje povrpojnty a jdou proplachovat lidem hlavu fiktivními vzdělávacími programy, protože si pořídí různé obskurní certifikáty a otevřou si jimi pomyslné dveře do prostředí, které certifikáty vyžaduje, totiž k velkým zbyrokratizovaným firemním zákazníkům. Výsledkem je, že i přes veškeré vynaložené stamiliony ti zájemci o přežití, kteří jsou ponecháni napospas zmrdům nebo podlehnou jejich zmrdí klamavé reklamě plné leštěných prdů, spíše přešlapují na místě, než aby uchopili kvalitní záchranný pás v dnešní bouři informací. Jsou slabí – a stávají se relativně ještě slabšími. Silní se oproti tomu mohou stát ještě silnějšími – pokud se vypořádají s dilematem správné volby. Ve své podstatě je kniha šancí pro všechny, kteří nepodlehli nebo se chystají nepodlehnout.
Druhá část: Řešíme rovnici
Pomyslná druhá část knihy asi vyvolá částečný pocit něčeho již dříve známého u těch čtenářů, kteří četli Gruberovu stěžejní publikaci, Zlatou knihu komunikace. Ale to jen zpočátku. Zde je to další rozvíjející zábavné čtení a hezká alegorie na některé zákonitosti Kocourkova. Kosmonaut z naší současnosti dorazí na vzdálenou zaostalou planetu, aby zjistil, že tam provádějí něco skutečně komického. Nebudu prozrazovat do detailu co to je, protože je to hezký vtípek, jehož výchozí situace se u nás opakuje v podstatě denně, většinou bohužel bez povšimnutí a také bez východiska. Jedná se o řešení rovnice enumerací. Výhoda tohoto postupu je v tom, že spolehlivě vede k řešení, nevýhoda je, že pro každou kombinaci koeficientů je třeba enumeraci provést znovu od začátku. Zdlouhavě, s vynaložením enormní námahy, na účet toho nebožáka, který to celé platí, v uvedeném případě daňového poplatníka.
Kdo zná Grubera, asi pochopí, kam se s tím chtěl dostat. Aby naše planeta nebyla tou směšnou zaostalou planetou, je třeba jít na to jinak: Lidé jsou různí, mají různé koeficienty, ale stejný základní aparát, který jim byl nadělen. Kdo tedy pochopí základní vzorec, ten nemusí začínat vždy znova od začátku. Vzorec… Gruberova nauka tomu říká psychovzorec, představuje to jeden ze základních a nejdůležitějších pojmů, které se od Grubera dozvíte.
Padající chleba
Jen na přiblížení a jako ochutnávku, jeden z těchto vzorců – budu tomu s dovolením říkat vzorec, slovo psychovzorec se mi moc nelíbí – je „haló efekt“. Není to úplně přesné, haló efektem se označuje něco jiného – proto ty uvozovky. Gruber to nazval psychovzorcem lidského zkreslování. Například lidová poučka o tom, že chleba padá vždy namazanou stranou dolů. Ve skutečnosti tak nepadá, ale zaručeně si všimnete, když tak jednou spadne. Dokonce to většina lidí chce tak vidět, protože to vyhovuje jejich vidění světa, a každý další pád chleba na namazanou stranu je vždy znovu ujistí v tom, že jejich svět je v pořádku. Co horšího. Anebo co lepšího, záleží jak to chcete použít: Dříve nebo později se objeví někdo, kdo toho využije a bude sdílet všechny jejich pocity ohledně padajících chlebů. Nepochybně si získá jejich přízeň a přístup k jejich penězům… voličskému hlasu… pohledné dceři… v podstatě čemukoli, k čemu se mu zachce… aniž by on něco ztrácel a vy jste něco ztráceli. Až na ten detail, že chleby dál padají jednou tak a podruhé zase jinak.
Je to tak nebo není? Vítejte ve světě moderního zpravodajství. Jak se jmenuje ten podvečerní pořad, kde nakonec všechny chleby spadnou namazaným dolů? Televizní noviny. Byl jsem rád za tento příklad, i když to teď vypadá, jako by mi Gruber vkládal slova do úst, když tvrdím, že po dálnici projede denně desítky tisíc aut, miliony řidičů usedají denně za volant a vracejí se domů živí, zdraví a zcela bez úhony, aby si večer poslechli, jak to bylo zase na silnicích hrozné a o život šlo za každým rohem.
A další podobný příklad: Kolik lidí s nadšením přitakává Murphyho zákonům… Zdá se, že každý, kdo přijde s nějakým jejich rozšířením ve smyslů původní Murphyho filozofie, si může s těmi lidmi dělat co chce. Libovolně jimi manipulovat. Gruber říká: Nenechejte se. Zde máte „Murphyho antizákony“, kterými ty manipulátory pěkně naserete. A dále zde máte „Murphyho mezozákony“, které jsou sice bez pozlátka, ale asi realitě nejblíž.
V těchto místech se v knize jedná o dialog mimozemského návštěvníka Burgera, který k nám přiletěl tentokrát z cizí vyspělejší planety, s běžným pozemšťanem Zdeňkem. Dojde mezi nimi na polemiku ohledně některých stěžejních zahraničních publikací z oblasti soft skills, přičemž se ukáže, že jde vlastně o jakási mimovolná generika výše popsaných vzorců, včetně toho, který používám často a rád někdy také jako fintu sám na sebe. Jmenuje se vzorec opozice podvědomí. Zjistěte si, o co jde. Hezky to funguje, podle hesla „co se musí, to se hnusí“. Také se vám tak příčí dodržovat maximální dovolenou rychlost 90 km/h, přestože byste na té samé silnici sami o vlastní vůli stejně nikdy víc než 90 km/h nejeli?
(Další z psychovzorců dává Gruber k dispozici i s výkladem zcela zdarma zde, na popis je poněkud složitější než předchozí zmíněné, ale v knize o něm také něco najdete a jeho pochopení vám pomůže, když se vám do něčeho ani za nic nechce a nejraději byste to odložili někam hodně daleko. Aplikaci tohoto psychovzorce můžete sledovat i na tomto webu, kdy aktualizace nahrávám pravidelně v neděli večer, protože jinak bych se k tomu vůbec nepřiměl. Poněkud drze a v rozporu s mistrovým doporučením jsem tak na prokrastinaci zaútočil součinitelem N = návyk).
Kniha je průletem Gruberovou tvorbou v pořádně rozjetém Starfighteru a jako takovou ji využijí ti z nás, kdo nemají takovou důvěru v Grubera, aby investovali do Zlaté knihy komunikace, nebo se obávají toho, že by tato mnohostránková publikace byla pro ně příliš rozsáhlá, ale současně se chtějí něco dozvědět. Kromě toho Gruber, pardon Burger, mluví jako by hovořil Gruber…
Užijte tuto informaci ve zdraví, vám, vašim blízkým a naší zemi kupomoci.
Informaci o knize přímo od autora naleznete zde. Získat ji můžete zde anebo třeba zde, aby mě zase někdo nepodezříval, že mám z něčeho provizi, protože to je samozřejmě největší hřích.
Dá se tušit i skvělá sešlost protizmrdích bojovníků na křtu této Gruberovy knihy – v knihkupectví Neoluxor v Praze na Václavském náměstí 41, a to už ve středu 7. 3. od 17 hodin.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)