Klíč k určování zmrdimanagementu

Featured Image

Poslyšte nejprve hluboce lidský příběh z naší současnosti.

Mám jej od jedné své nejmenované blízké příbuzné, která pracuje v taktéž nejmenované pojišťovně.

Začátkem tohoto roku pojal management pojišťovny plán, přestěhovat zákaznické telefonické centrum z hlavního města do levnějšího regionu.
Důvod naprosto jasný – snížení nákladů.
Termín – konec roku.
Pro dosavadní osazenstvo telecentra to samozřejmě znamená konec pracovního poměru. Pro celkové dokreslení situace ještě dodávám, že se jedná většinou o silně proškolené pracovníky, neboť se musí vyznat velmi dobře ve všech produktech své pojišťovny, aby mohli online reagovat na požadavky volajícího.
Normálního uvažujícího člověka okamžitě napadne, že pokud má pojišťovna v průběhu transferu poskytovat služby stálé kvality, musí po určitou dobu fungovat obě telecentra najednou, přičemž noví pracovníci budou postupně přebírat know-how, aby byli po novém roce schopni převzít plný provoz bez problémů na svá bedra.
Pokud má dotyčný normálně uvažující člověk ještě alespoň minimální zkušenosti z řízení, musí mu být jasné, že staří pracovníci telecentra nevyčkají konce roku a budou si hledat novou práci. Když jí najdou, okamžitě odejdou. Přičemž je pravděpodobné, že nejdříve si najdou práci ti nejlepší, což bude mít zřejmě určitý dopad na fungování služby.
Dobře placený management pojišťovny na tyto dvě věci nepřišel, z čehož pro nás plyne, že v něm nesedí normálně uvažující lidé, ale zmrdi. Nebo na ně přišel, ale rozhodl se je ignorovat, což vede ke stejnému závěru.
V této souvislosti vás asi také nepřekvapí, že vedoucímu telecentra je osmadvacet let a ačkoliv je na tuto pozici vyžadována VŠ, neabsolvoval ji. Nedomnívám se rozhodně, že absolvent VŠ je automaticky schopnější než středoškolák (někdy mám dokonce pocit, že je tomu naopak), uvádím to proto, že všechno nasvědčuje tomu, že mladý zmrdoucí je něčí kamarád, dosazený na toto místo bez ohledu na svou výkonnost.

Čili co nastalo v pojišťovně v půlce roku?
Mnozí pracovníci pražského telecentra odešli, regionální telecentrum dosud nefunguje. Zbylí zaměstnanci jsou přetěžováni a ztrácejí motivaci, což je pochopitelné, když jejich dny ve firmě jsou sečteny tak jako tak. Pojistné případy, které mají být řešeny v horizontu dnů mají zpoždění až několik měsíců. To jistě klienty pojišťovny nenadchne, ovšem nezapomeňme, že managementí vizí je snížení nákladů a takové prkotiny je nerozhází.
A do toho všeho přichází zhůry nový systém odměňování, vymyšlený od zmrdího stolu. Zavádí vyšší, střední, nižší a žádné měsíční odměny pro všechny podřízené zaměstnance všech oddělení, ovšem hodnotí je všechny do jednoho žebříčku. Takže definuje srovnávací kritéria pracovníků různých oddělení.
A definuje je blbě.
Ukáže se, že některá oddělení mají téměř všechny pracovníky ve špičce, zatímco v jiných dosáhli na ty nejnižší odměny pouze ti nejlepší. Jistě zcela náhodou patří likvidované telecentrum k té druhé skupině. Se zcela nevyhnutelným důsledkem – zaměstnanci telecentra přestávají pracovat úplně, protože kdo by se honil, když za to nic nemá, že?
Mladý zmrdoucí zřejmě dostává od vyššího managementu pokyn zvýšit angažovanost svých podřízených.
Sáhne tedy po nějaké učebnici vrcholového managementu. Jsou to knihy, které píší ichtylové pro zmrdy a rady v nich jsou pro normální fungování podniku naprosto nepoužitelné. To ovšem mladý zmrdoucí neví a tak se rozhodne motivovat podřízené tím, že jim bude OSOBNĚ po ránu roznášet snídani (rohlík a jogurt).
Jenom zmrd může očekávat kladnou odezvu takovéhoto kroku.
Představte si to – přicházíte ráno do práce, nasraní, protože jste ještě nesehnali novou práci a konec roku se neúprosně blíží a proti vám jde rozesmátý představitel managementu, který se vás zbavil a připravil vás o prémie, a nabízí vám rohlík a jogurt light bez tuku!
Zmrdík může dle mého hovořit o štěstí, že podobný nápad přežil.

Jaký lze očekávat další vývoj v nejmenované pojišťovací společnosti?
Zmrdimanagement nikdy nepřizná své chyby, tudíž začne vystupovat z pozice síly. Místo přepracování debilního systému odměňování bude vyhrožovat a sankcionovat. Netřeba být prognostiky, abychom odhadli, že tím se situace nezlepší.
Začátkem příštího roku, po nepřipraveném přechodu na nové telecentrum, můžeme čekat plnohodnotný kolaps pojišťovny, doprovázený zlatými padáky pro členy vedení.
Tolik hluboce lidský příběh.

Věřím, že mnozí z vás zažili ve svém profesním životě něco podobného (mne nevyjímaje), protože podobný způsob vedení podniku je pro naší dobu, zdá se, naprosto typický.
Zmrdimanagement se vyznačuje tím, že naprosto rezignuje na strategické cíle podniku, dobrá pověst firmy je mu u prdele, nemá skutečný zájem zlepšovat své produkty. Má jediný zájem – vydojit ze spravovaného podniku co nejvíc během co nejkratšího časového období a pak odtáhnout na další štaci.
Zmrd se liší od podnikatele asi jako politik od státníka. Ti první nejsou schopni nahlédnout za horizont vzdálenější než jedno účetní (volební) období. Využívají své pozice, aby nahrnuli maximum na svou hromádku. Jakékoliv jiné cíle, jako třeba snaha něco vybudovat, vylepšit a zanechat, jsou jim naprosto cizí.
Firmu ovládanou zmrdimanagementem poznáte lehce. Panuje v ní atmosféra nasranosti všech na všechny a mezi vedením a řadovými zaměstnanci je vykopán hluboký příkop neporozumění, protože kroky zmrdimanagementu jsou zcela v rozporu s potřebami firmy a potřebami ostatních pracovníků.
Metody likvidace jednotlivých zmrdů, popsané na těchto stránkách, jsou sice možná zábavné a někdy i poučné, ovšem zachránit podnik uchvácený zmrdy nemohou. Jediná šance, když narazíte na podobné okolnosti, je rychle zvednout kotvy a nechat se zaměstnat v přátelštějším prostředí.
Anebo ještě lépe, nějakou zmrduprostou firmu sám založit.

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
331x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:07
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!