Kimber Gold Match II z pohledu střelce s malým srovnáním s Dan Wesson - zpět na článek

komentářů 47

  1. Za jedna a chválím i transplantaci! A pak, že DoDo (dodělej doma) byly jen výrobky z československých továren :-).

    1. Přiznám se, že ačkoliv jsem věděl co píší na webu, tak mě ta spoušť dost rozladila. Ale povedlo se výsledek je pro mě win-win. Za 14 dní ji beru na první závody, snad se bude dařit :-)

  2. U toho Dan Wessona mě trochu zarazilo, že pistole „na nošení“ má tak lehkou spoušť (1,5 kg). To prohození součástek byl rozumný úkon…

    1. No hlavně byla už „zajetá“. Kdysi jsem s ním hodně střílel a závodil.

  3. Když zde padal slova o nesmrtelné konstrukci Coltu 1911: někde jsem četl, že v padesátých letech se konstruktér Koucký (později ČZ 75) účastnil soutěže na projekt nové pistole pro ozbrojené složky a do soutěže vyvinul klon Coltu 1911; ovšem bohužel se soutěž zrušila nebo dopadla nějak jinak a zůstalo jen u pár prototypů. Nejsou o tom někde bližší informace?

    1. měla to být náhrada za Pi vz. 52, se kterými nevládla v ČSLA zrovna spokojenost. Pistole to zajímavá není – v podstatě M1911 v 7,62×25…

      1. Tak ona v armádě obecně nepanuje spokojenost s žádnou pistolí. Vlasně se dá říct že pistole v armádě bojuje o své místo s čutorou, zásobníkem do pušky nebo teplejma spodkama. Ruku na srdce – když máš s holym zadkem 4kg pušku 4kg munice kdo by se tahal ještě s cca 2kg pistole.

      2. Jestli jsem to spravne chytl, tvrdite, ze pistole vz.52 je vlastne 1911 v tokarevu, tak mozna ve Vasi realite…bez urazky, to je jako srovnavat Sa58 a AK47…jsou to naprosto odlisne pistole…

        1. ne, tos pochopil blbě. Ta potenciální náhrada měla bejt kopie M1911. Vz. 52 je křáp. Původně to asi nebyla špatná pistole, jenže byla dělaná na 9 mm Luger a pak přerážovaná na 7.62 TT kterej je výkonnější než 9 Luger a to ji zazdilo. Měla problémy s rychlým opotřebením a praskáním namáhaných součástek. Konstrukčně podobná(?) vz. 50 v rázi 7.65 Browning byla mnohem lepší zbraň.
          P.S. kdybych chtěl bejt jedovatej, tak ten 1911 v 7.62 TT je vlastně Tokarev TT-33 :)

          1. Právě jste urazil Jana a Jaroslava Kratochvíla. Vz 52 je ojedinělá zvláštní pistole a důkaz naší identity, prostě mít koule jako jediní odmítnout Ruskou zbraň. Nemá v sobě stejně jako C96 žádný šroubek. Její přesnost a energie vždy překoná třeba TT33 s totožným střelivem. Závěr se nepohne a hlaveň se chová jako pevná revolverová a to po celou dobu dokud kulka neopustí ústí hlavně. Tím pistole předá maximum energie. Srdce-kalené válečky vychází z Polského konstrukčního návrhu (později německého MG 42) Vz 52 je plně kompatibilní včetně zásobníku na 7.62×25 nebo samopalové 9×19 stačí prohazovat pouze různé hlavně. Při použití Sellier & Bellot střeliva Vz 52 v Tokarevu dokáže vystřelit 9×19 a obráceně, přežije to. Praskání fosfátovaneho závěru pistolí je hoax který někdo rozšířil a někteří to bez ověření opakují. Vz 52 může dlouhodobě střílet +P s ocelovým jádrem, jen si rychleji opotřebuje hlaveň. Stejně jak, že natažený zajištěný Škorpión vz 61 začne střílet pokud v něm něco praskne, ne nic nepraskne ani v mrazu. Tento hoax rozšířil jeden konkrétní člověk a všichni to jen opakují. Ale zase to sráží ceny těchto hodnotných zbraní a to se hodí. Dobrá je i na nošení, placatá, super spolehlivá, výkonná za auto kolem, plnou popelnicí, sádrokartonem se střelec neschová. Zvládne i tři útočníky za sebou. https://www.imageupload.co.uk/image/EyS2

            1. Co se tyce balistickych vlastnosti, tak ano, je to vrtacka, ale otazkou zustava, jestli to, ze prostreli motor auta je to, co od zbrane na sebeobranu potrebuju. Ja treba ten kult 1911 vubec nechapu, ale zamiloval jsem se do .45ACP, prave pro jeho chovani i na strane strelce – krasna pomala mekka rana – i na strane cile – predani energie…ale ani glock, ani rodina 1911 mi nesedla a nakonec jsem pres TT45 zakotvil u USP tactical. Ale zpet k Vz.52. S tou spolehlivosti a odolnosti to neni zase az takovy zazrak…nekolik jsem jich opravoval a zavady byly vicemene podobne…ochozeny spoustak, zlomeny zapalnik a vybouleny zaver v miste ztenceni pro valecky. O vykysnutych hlavnich za komorou ani nemluvim, sice to je spis otazka nepéče, ale neco to rika i o odolnosti materialu. Nicmene je to vojenska zbran,navic poplatna sve dobe a nejaka extremni odolnost a stabilita se od ni asi necekala, kdo nekdy rozebiral jeji spoustak, tak vi, jak je humpolackej…sam si myslim, ze dnesni vyuziti je spise sbirkove, nebo na takove vyblbnuti na strelnici, kdyz vas necha spravce strelnice strilet i do neceho jineho, nez jen do papiru…jinak pro zajimavost, nejaky american je predelava na fullauto variantu…nekde mam i fotky toho projektu v archivu, kdyby byl zajem.

              1. Zásadní problém s životností 7,62×25 pistolí je fakt že náboj byl několikrát laděn pro potřeby samopalů a východní blok má chaos v jejich značení, kterej se pak v podobě totální loterie přenesl na civilní trh. Ruku na srdce, kdyby každej sřílel z pistole jenom +P+ tak moc spolehlivejch kvérů nebude. Vz.52 může bejt jakoliv dobrá ale Sudajev vydrží prostě víc a soudruzi mu to dopřáli. Jinak z vojenskýho hlediska má přednost průbojnost protože cíle jsou zpravidla kryté.

                1. …se zeptejte pamětníků z vojny, kolik se fasovalo na pistoli munice a kolik ta pistole vydržela. Vz.52 je, byl a bude arcikrám, protože, jak zaznělo výše byla původně zkonstruovaná na náboj 9×19.
                  Ostatně, cena dvaapadesátek celkem výmluvně naznačuje, jaká je životnost tohohle zázraku.
                  Já jsem s tím občas střílel, vždycky jsem z toho měl otlučené prsty od lučíku a celkově se mi z toho nikdy nestřílelo dobře.
                  Moje subjektivní hodnocení – je to střep. Možná s 9mm laufem. Jinak naprd.

                  1. na topmhle je nejvíc fascinující, že Sověti začali opouštět náboj 7,62 TT těsně po skončení války a 9 mm Makarova zavedli už v roce 1951, čili někdy v době kdy Kratochvílové narychlo předělávali pistoli z 9 lugen na 7.62 Tokarev. Už tehdy Rusáci věděli, že ten předimenzovanej náboj Mauser 7.63×25 je pro pistoli na hovno. Akorát my jsme holt te krám zavedli. Asi jako památku na Buzuluk, či co.

            2. Ja mam doma rusandu jen jednu, TOZ-34ER. Vzdy spokojenost, za ty penize na holuby pro radost dobry. Prasklo mi na ni takovy perko, co zveda zavoru vyhazovace. Nu coz, objednal jsem z Ruska nove, pro jistotu hned dve, vsak to stoji hovno.

              Prekvapilo mne, ze prisel polotovar. Jsem zvykly z Ruska na ledacos, povetsinou do-do v detailech, ale tohle je proste vypalek z laseru a zrejme jen tepelne upraveny pro kyzene mechanicke vlastnosti. Nic vic, spadla klec. Koukam na to jako tele a nevericne sedam k Jutrubce, jestli uz tohle nekdo resil. Voila! Rusove to resi celkem bezne, ta zpicena perka praskaji na potkani. No… a vsichni pekne sveracek, pilnicek a jedou… takze z puvodnich cca 2 mm materialu se clovek postupne dopiluje az na 0,5 mm.

              Takze brokna zatim stoji v koute a ja sbiram odvahu, kdy si zacnu hrat na Kajinka a pilovat jak o dusi.

              Bezne dopasovavam dily na ruske veci, od auta pres kdejakej vercajk, co mi za ty roky zustal doma. Povetsinou ty ruske veci vydrzi vsechno a pokud jsem neco zkurvil, tak spis vlastni blbosti. Ale tohle… to jsem jeste nevidel. Byt puskar, taxe asi nedivim. Ale holt nejsem.

          2. Aha, precetl jsem si to znovu a tentokrat pochopil Vas myslenkovy tok…za mne omluva…o tomhle projektu jsem nikdy neslysel a to jsem vicemene z oboru…jinak na pistoli vz.52 mme fascinovaly dve veci…neuveritelne blba miridla a neuveritelne genialni demontaz zaveru z ramu…

            1. Rozborka sborka je pro lampasáka nejdůležitější :-). A že se s tím blbě mířilo? Začínám podezírat Kratochvíly ze sabotáže.

              1. Nevim, co je dulezite pro lampasaky, ale moznost sundat zaver jednou rukou za zhruba vterinu je v mych ocich proste genialni…tohle u vetsiny zbrani nenajdete…a ty miridla? Strilel jste s tou pistoli nekdy? Jinak si mne asi pletete s nekym, kdo tu zbran hani…nic takoveho jsem nepsal, takze nechapu nejake jizlivosti o saboterstvi Kratochvilu…

                1. genialni to je, nicmene pro armadu nedulezity. Tem staci aby k rozborce na beznou udrzbu nebylo potreba dalsi naradi a aby se to nerozsypalo na hromadu drobnejch soucastek. V boji to nikdo rozebirat nebude a jinak na par sekundach navic nesejde.

  4. Našel jsem zajímavou pictolku pro ty co nechtějí absolvovat ten opruz se zbrojákem a případné odebrání registrovaných zbraní ať už kvůli sebeobranné situaci nebo nějaké odzbrojovací reguli EU (což nás asi nemine).
    http://www.streleckarevue.cz/kategorie.aspx/prave-vyslo/clanek/gladiator-do-kapsy

    Moderní dvouranná předovka v ráži .45, na rozdíl od deringeru odpadá opruz s překlápěním hlavní. Bohužel těm výhodám odpovídá i cena kolem 12k. Ale furt je to jednodušší řešení, než donutit někoho kdo se o z braně nezajímá (přítelkyně) k absolvování zbrojáku a té úřední šikany kolem.

    1. Apropos Střelecká Revue se dá půjčovat ve veřejných knihovnách. Aspoň jedna z možností, jak lze tvrdě zaplacené daně nějak čerpat zpátky.

      1. Také se dá koupit. Jedna z mnoha možností, jak podpořit dobrou věc.

        1. Střeleckou Revue a Střeleckej Magazín jsem přestal kupovat někdy na střední škole. Krom občasnýho článku Špička/Novák, Faktora nebo Brycha to většinou stálo za hovno. Pak jsem si občas půjčil několik ročníků z knihovny a okopíroval pár stránek. Někdy mi to přišlo že to píše nějaká sekretářka podle šablony. Komický jsou např článeky o CZ100 a jak se asi do roku 2005 patlaly s úhlovejma minutama.

  5. Pokud budete chtit „ladit“ spoustak, tak se zamerte primarne na vuli v cepu kohoutu i spouste…nelze ladit spoust(kohout) bez perfektne vystruzene diry pro cep kohoutu a samozrejme precizne opracovaneho cepu, vcetne jejich vzajemnych slicovani. Pokud tohle neudelate, daleko se nedostanete a stale budete „tahat hrabe po schodech“ videl jsem uz i spoustaky v hutnenych samomaznych futrech na bazi spekaneho bronzu, a to chodilo jak med…ale zivotnost miziva.

  6. Nemůžu si pomoct, ale subjektivně mi při střelbě vz.52 (na poměrně nekultivované střelivo), připadal o chlup kultivovanější než plastový bazmek Glock na 9×19. Nebo přinejmenším se chovaly stejně. Což jednoho docela překvapí (a to navzdory opravdu nekomfortnímu provedení pažbičky/střenek u vz.52).

    Technické potíže se vz.52, jak je všeobecně známo, vycházely z toho že pistole byla původně navržená pro 9×19, a ne pro výrazně výkonnější střelivo varšavského paktu 7,62×25 na které byla předělávaná. Předpokládám že i tlaky byly vyšší vzhledem k menší ráži a lahvičkové nábojnici.

    Škoda že se nedělají nové pistole na 7,62×25, protože tahle ráže je s rozvojem neprůstřelných vest znovu aktuální. Na rozdíl od 9mm makarovů, škorpionových 7,65Br. apod. Asi mají ti přiblblí amíci averzi k „sovětskému komunistickému“ střelivu, že si to žádný americký výrobce netroufne uvést na trh a místo toho vyrábí pistole na kdejaké málo rozšířené, flusbrokovité (.32acp) nebo předražené střelivo jako .357sig a podobné. A nebo je za tím nepsaná dohoda, že se na americký trh nebudou dodávat pistole s výrazně průrazným střelivem, jinak hrozí systematické kontroly od berňáku a dalších státních agentur.

    1. NP PX-7,62×25-zásobník 17 ran, tvrdochrom -špičková kvalita http://www.rehak-lov.com/m5-kratke-zbrane/m6-pistole/i5218-norinco-np22-px-3/

    2. Na neprůstřelnou vestu potřebuješ bud průbojnou střelu, brutální sílu (energii, hybnost, průřez),palebnou sílu nebo přesnost. Škorpion má palebnou sílu, přesnost. Se škorpionem se mi ještě nestalo abych na 50m netrefil figuru, s glockem je to 40% šance zásahu, s pumpičkou je 5% šance že minu, s AKSU je to 100% snad i když nemíříš. Nic ostatního nestrčim nerozebraný pod bundu. Škorpion my z tohoto pohledu vychází pořád moc dobře a tak klidně se při rychlopalbě nevchová ani ar15 na dvojnožce

      1. 7,62×25 neni takove terno co se tyce prubojnosti, zkouseli surplus ceskoslovenske naboje s ocelovym mekkym jadrem pres expirovanou mekkou balistiku z Tokareva a neproslo, stejne jako bezny celoplast Alsa Pro 9mm Luger z Glocka . Rozdil nastal az kdyz srovnavali Spagin s MP5, kdy Spagin mekkou balistiku bezpecne provrtal, ovsem pouze na kratkou vzdalenost, zatimco MP5 ne.
        U prubojnych strel doslo k prostreleni ve vsech pripadech.
        Sumasumarum souhlasim se silentem, ze pokud chces strilet na cil v balisticke veste, potrebujes rychle strely s tvrdym jadrem ktere udelaji cca 90% rozdilu a tech zbylych 10% rozdilu ti udela 7,62×25 vs 9×19.
        IMHO 7.62×25 se nedela, protoze je vyrobne draha a tim padem je po ni nizka poptavka a tim padem se dela jeste mene a tim padem je jeste drazsi a tak porad dokola, narozdil od Lugeru. A co se tyce razi specialne proti balistickym vestam, tak modernejsi je FN 5,7 x 28, ktera je nekde uplne jinde.

        1. Pro prubojnost samozrejme hovori tvrde jadro, nejlepe podkaliberni a poradnej fofr. Takze energie neni honena hmotnosti, ale ctvercem rychlosti. Jina vec ale je, jakou praci ta strela ma udelat v cili. Prilis mala strela muze proletet jako hovno vetrakem a neprenest moc energie, i hydroefekt muze byt otazkou. Chce to konstruovat a testovat. Sahnout o krabice nejakych vojenskych naboju, ktere jsou prubojne cert vi presne k cemu, nemusi mit zadnou vypovidaci hodnotu. Rozsirene byly prubojne-zapalne a ty by na zivou silu mely samozrejme mensi ucinek, atd.

          1. Pro průbojnost brutální silou je mimo energie důležitá i hybnost (hmnotnost x rychlost). Jinak po proražení balistiky maj střely ranivost tak exelentní že je možná lepší „slabou“ vestu nenosit. Čistě proti kevlaru jsou dva trendy proklouznout vazbou nebo přeříznout vlákna.

            1. Vzdyt to pisu, kineticka energie je hmotnost krat ctverec rychlosti, takze energii kvadraticky zvysujes rychlosti. Samozrejme nemuzes predpokladat, ze vystrelis zubni paratko machem 3 a udelas diru do keramiky. Podkaliberni prubojne strelivo se prave proto dela z extremne tenkych (mala plocha nutna k rozptylu energie na prurazu), relativne tezkych, ale tvrdych materialu. Viz treba ochuzeny uran. Tam o radioaktivitu nejde. Puskove/pistolove prubojne strelivo je pak na podobne bazi. I ten snail ma na sobe olovo jednak pro utesneni podkaliberniho jadra ve vyvrtu, jednak pro „priraz“ jadra v miste dopadu.

              Takova strela nepredava energii pres hmotnost, ale prorazi neskutecnou vrstvu materialu, ztrati stabilitu a uvnit pak udela break-dance.

              1. aniz bych kohokoliv k necemu nabadal, dobry material na jadro je i wolfram, ktry obsahuji napriklad svareci elektrody…. zatim, nez si toho vsimne EU a zakaze to.

              2. Asi takhle – nevím, jestli by pro to párátko stačilo zrovna M=3, ale v principu to tak je…
                Kdysi když byla rozjetá aféra kolem „průbojných“ kulomeťáků s ocelovým jádrem z nastříhaného drátu, tak nějací balistici udělali pokus: stříleli na hardoxový plech jednak ty „kremlíky“, jednak skutečné průbojné a pro srandu taky redukované 7,62×39. A ty nakrátko (snad do 5 m) ten pancíř probíjely právě díky rychlosti…

                1. Uz jsem to tady jednou psal – cas od casu delam s chlapem, co ma co do cineni s atestacemi neprustrelnych bezpecnostnich materialu. A bavili jsme se, pricemz on mi povida, ze .223 Rem prubojny ma vetsi prubojnost, nez 7.62×51 prubojny. Dokonce (nechci kecat, ale myslim, ze to tak tvrdil), je to rozdil jedne bezpecnostni tridy. Uvidim se s nim ted za dva tydny, delame nejaka automaticka pancerova vrata, tak se ho jeste jednou zeptam presne na toto, jestli jsem mu dobre rozumel.

                  Fakt mne to prekvapuje. Energeticky nevim z hlavy, musel bych se podivat na laborace prubojneho streliva, ale mam ten dojem, ze energie byly srovnatelne, coz mne prave prekvapovalo. No, schvalne se zeptam jeste jednou.

                  Ja totiz fanda .223 Rem nejsem.

              3. Pořád mluvíš o kynetický energii E=(v*v*m)/2 a já o hybnosti P=m*v. Chceš li větší energii je výhodnější bejt rychleší, chceš li větší hybnost není od věci bejt těžší. Rozdíl je asi jako dostat direkt od boxera v mušší nebo těžký váze.

                1. Ne,ze bych se s tebou chtel prit,ale prace je funkci energie. Strela musi v dopadisti vykonat praci. Proc resit hybnost? Kdyz mi musi vaha ta facku nadzvukovou rychlosti, jsem bez hlavy taky.

                  1. Protože hybnost určuje „jak dlouho bude střela probijet“. Z pohledu pouhé kynetické energie by byl těžkej pomalej boxer značně indisponovanej. Z pohledu hybnosti to ale už odpovídá realitě. Zatímco zdvojnásobit rychlost je docela problém tak ztrojnásobit hmotnost jde relativně snadno.

              4. technicka – ochuzeny uran sice zni desive, ale ve skutecnosti neni vubec radioaktivni, resp. neni o nic vic radioaktivni nez treba smaltovanej hrnec. Protoze je ochuzenej, zanop. Nicmene je ten sajrajt silne toxickej.
                Pouziva se kvuli tomu, ze je tezkej. Radioaktivni munice by predstavovala docela prekerku pro obsluhu.

                1. Tak ona stejná množství koncentrovaného uranu 235 a uranu 238 budou svítit úplně stejně – oba dva prvky jsou v přírodních rozpadových řadách. V koncentrovaném množství budou „svítit“ o něco málo více než přirozené pozadí ve vzduchu. Pokud se bavíme o neozářeném uranu, tak radioaktivita nesouvisí s ochuzením, klidně by se pro nábojové účely mohl používat i uran 235, ale proč by to někdo dělal, že?

                  1. Uran 235 má kratší poločasy, ostatně proto je ho taky málo, a tím svítí víc. Čili hrudka čistýho U235 (třeba 1 mol) bude svítit výrazně víc, jak stejná hrudka U238. Viz definici veličiny aktivita (počet rozpadů za čas, pokud se dobře pamatuju).

        2. Tak 7.62×25 se furt ještě dělá ne? Sellier a Bellot ji maj v nabídce a nevypadá to na přeprodanej surplus jako u jugošů, i když možný je všechno. Když už na ni ti čongové zkonstruovali pistoli… Problém je spíš v tom, že v ráži 7.62 moc pistolí nevzniklo (vz. 52 a klony TT-33) a nebyl to žádnej trhák. 7.65 Browning je furt ještě celosvětově nejrozšířenější „malá“ pistolová ráže a pistolí na to jsou haldy.

    3. 7,62×25 ve vojenskem provedeni je prubojny proste proto, ze je to prubojny samopalak. Kdyz si udelas prubojnou strelu v 9×19, tak budes mit prubojnou CZ75. Ostatne tohle tema si muzes probrat s Vlastikem Librou.

      1. Tak. Má ocelový jádro a zesílenou prachovou slož. Do pistolí se obvykle tyhle samopaláky nedoporučujou, na druhou stranu prakticky neexistují pistole 7.62×25 který by nebyly původně vojenský.
        Mimochodem, 7,62×25 ZÁSADNĚ NECPAT do Mausera C96 a čehokoliv komorovanýho na 7.63 Mauser, i když tam ty náboje pasujou. 7.62 Tokarev je sice špatně obšlehnutej 7.63 Mauser, ale je podstatně silnější než původní náboj. Takže by C96 celkem spolehlivě udělala pápá. Kdysi v 90. letech o tom byl článek ve Střelecké Revue.

      2. A když uděláš přesypanej průbojnej luger tak budeš mít hustej 9mm samopal a CZ75 který se bude lámat čep už při první stovce. Tj přesně to proč se pistole a samopaly rozešly už v dobách „stejný“ ráže. Sověti nasypali špaginům dali na T36 lepší kanon a vyhráli tím válku.

        1. On ten prubojnej naboj nemusi byt nutne pretlakovanej. Je to hodne o konstrukci strely. Nebudeme si nic nalhavat, v energii, o kterych se tady u pistoli bavime, nebudeme strilet proti tanku. Ale na chranene zive sile muze i Luger s dobrou strelou odvest svou praci. Samozrejme, pokud zbran to umi sypat, pak je sance na uspech vysoka. Samopal ale neni jen o odolnosti vuci tlaku v komore, ale take o chlazeni, a dalsich a dalsich vecech, ze.

          Vychazel jsem z toho, ze nekdo treba potrebuje prostrelit jednou ranou ochranu cile. CZ75 s dobrou strelou muze byt reseni, pokud nema neco lepsiho. Bohuzel ale toto strelivo spise svadi ke zneuziti. Jedna rana na pani za neprustrelnou prepazkou v bance muze byt prave tohoto typu.

  7. OT:
    Residents of a town in Illinois were just handed down an unconstitutional decree from their local government, they now have 60 days to give up their guns or be fined up to $1000 per day…

    1. …aspon maji duvod je vzit do rukou a jit se vsichni oprat mistniho ourady, jak ze presne to myslel.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017