Kdo vydělává na stravenkách - zpět na článek

Počet komentářů: 165

  1. Stravenky pro ty co je pouzivaji vcelku výhodné jsou. Pro zaměstnavatele je vyhodne ze tak muze pridat zamestnancum aniz by musel to samy vyplajznout statu, protoze jsou min zatížené dani. Pro zaměstnance jsou výhodné v tom, ze jim zamestnavatel muze pritopit na penezich, coz by si dvakrat rozmyslel kdyby musel to samy jeste jednou vyplajznout statu na danich. Pokud neni nekdo schopen ty stravenky utratit, je to jen jeho problem. Opravdu to neni problem ani pro člověka co do hospod nechodi.

    1. Jestli on skutečný problém nebude právě v tom, že „stravenky nejsou zatížené daní“, což je velká hovadina a svinstvo, namísto hypotetického, řádově rozumnějšího a smysluplnějšího, a proto v demokratickém světě zcela politicky neprůchodného přístupu „odměna pro zaměstnance, určená k refundaci jeho stravy, není zatížena daní, a to zcela bez ohledu na to, je-li vyplácena v korunách, eurech, zlatě, plátýnku nebo vybělených mušličkách“.

      Což mám dojem je plus mínus zhruba asi tak to, co chtěl autor článkem vyjádřit (spolu s předsvědčením, s nímž se neodvažuji polemisovat ani v nejmenším, že jednou z významných příčin je to, že si na té hovadině po cestě spousta demokratů řádně nacpe kapsy).

      1. Furt lepsi kdyz je bez daně aspon neco. Na muslicky a hadi kuze si holt musime nechat zajit chut, no.
        Jinak onen slavny navrhovany „stravenkovy pausal“ povede v prvnim kroku ke krachu stravenkovych firem a v druhem kroku k tomu, ze ten pausal bude zrusen, se zdůvodněním, ze nejde zajistit aby si za to lidi nekupovali chlast, prezervativy a praci prasky a bez lobbingu stravenkovych firem to projde bez problemu. Výsledek bude ten, ze bud lidi prijdou o penize a nebo bude muset zamestnavatel poslat dalsi prachy statu, aby zaměstnanci neřvali, ze prijdou o penize.

        1. Ano, myslím si, že přesně tenhle scénář by následoval.

        2. Tak to už mohou zrušit už dnes, protože běžně na stravenkovou kartu nakupuji drogerii typu prací prášky. :-)

          1. To je ale způsobeno neuvědomělou obsluhou která se nedrží litery zákona. Já třeba zatím nenarazil na prodavače který by mi v košíku lidského jídla odpustil pikslu psího žrádla. Když jsem platil stravenkami, vždycky jsem těch 18 korun musel vytáhnout.

            1. Vím. Ale právě se nad tím chce zamyslet, zda to není jedno.
              Přes den chodím do hospody na oběd, která moje stravenky nebere, takže tam zaplatím v hotovosti a večer si za stravenku koupím prací prášek. V součtu prostě utratím stejně, jako kdybych v hospodě platil stravenkou a večer prášek v hotovosti.
              Tak proč mít stravenky, které opravdu slouží jen jako paralelní měna s desátkem pro jejich vydavatele?

      2. V civilizovaných zemích jsou především potraviny a další základní potřeby zatíženy max 5% daní.
        Ve vykradených východoevropských estébakovech jsou vysoké daně, protože oligarchové a papaláši mají daňové úlevy, a tak je daňová zátěž na bedrech dolních 10 mega žebráků.
        Aby bylo z čeho platit policii, soudy a armádu, kteří ty oligarchy a papaláše chrání před těmi žebráky dole.
        Což logicky nemůže dlouho fungovat, když z chudých děláte ještě chudší a z bohatých ještě bohatší.

        O tom že ekonomika služeb taky nemůže fungovat když ji zatížíte 15% daní, ani nemluvě.

        1. Buď lžete, nebo je Rakouská republika vykradeným východoevropským estébákovem:
          DPH v Rakousku je v základní sazbě 20%, na některé komodity se uplatňuje snížená sazba 13 % na vnitrostátní lety, vstupenky na sportovní či kulturní akce, nebo na víno. Snížená sazba 10 % se vztahuje na farmaceutické produkty, tištěné knihy a jiné komodity, například základní potraviny. 0% sazbou DPH je zatížena vnitrostátní a mezinárodní doprava s výjimkou silniční a železniční.

    2. shane: napsal jsem to pod původní článek, napíšu to i sem – pokud to pro někoho problém je, zaměstnavatel určitě nebude nadávat, když dotyčný stravenky chtít nebude. Je to benefit, nikoliv povinnost.

      Nechápu, kde je problém. Rozumím tomu, že se na tom někdo napakuje, ale klidně dám Edenredu 4.50 když sám jsem dostal 45 Kč. Jeden z důvodů, proč to zatím funguje je ten, že Edenred a ostatní mají zájem to udržovat v chodu a tedy pro to něco dělají. Zrušení stravenek by velmi rychle vedlo ke zrušení příspěvků jako takových, kdo by za ně kopal?

      Připadá mi to jako klasická vohnoutská závist – podívejte na ty zmrdy ze stravenkových firem, mají zisk, fuj! Zničit! Přitom že právě tento zisk zajišťuje, že je ještě vůbec aspoň těch pár kaček možné dát zaměstnanci nezdaněných? To je jedno, hlavně, když ten zlý kapitalista o zisk přijde, jo! Že zaměstnanec přijde o víc? Koho to zajímá, cílem je zničit krtka.

      Trochu mi to připomíná tradiční předvánoční články o povinných státních svátcích. Dnes je populární litovat chudáčky, kteří se na rozdíl od běžných zaměstnanců mají špatně, protože jsou doma s rodinou, ale nemají za to peníze. Když se tahle zrůdnost zaváděla, bylo hlavní, aby prodavačka nemusela být na svátek v práci. Teď to najednu vadí, protože za svátek nemá příplatky a musí si svoje hodiny odmakat (jaká hrůza!). Čekám, že za pár let bude tlak na zavedení nějaké formy kompenzace pro prodavačky za to, že o státním svátku nemakají, protože jim to ten zlý stát zakázal. Dělostřelecká příprava už začala a Mihola (KDU-ČSL), který to tehdy tlačil, už projevil zájem – „rád se bude podněty zabývat“.

      1. Podle mych rozhovoru s prodavackami to vypadalo, ze sluzby o svatcich byly za odmenu(jak sokujici), az takovy o ne byl zajem. Takze to vypada, ze se udelalo neco pro rodiny techto zamestnancu, aniz by o to dani zamestnanci stali. Asi neco, jako kdyby se prijal zakon, ze kazdy mesic ti musi zavest nadmerny buttplug do analu, protoze proto. Urcite se najdou zamestnanci, kteri to oceni, ale troufam si tvrdit, ze jich vetsina nebude ;)

        1. deacon: otázkou je, kdo v odborech to tehdy chtěl a proč. Klidně to mohla tlačit část zaměstnanců, která záviděla těm, kteří nejsou líní chodit do práce ve svátky. Když oni ne, ať jsou doma všichni. Hlasy, že lidi přijdou o příplatky se ozývaly i tehdy, ale to byl důvod k ostrakizaci úplně stejný jako dnes říct něco proti greténům. Tady jde přece o rodiny (klima), jak to někdo může přepočítávat na peníze! Fuj, pryč s kacířem!

          Přitom by bylo jednoduché to zrušit. Jenže si myslím, že směr „nápravy“ bude zase jako vždy v okrádání ostatních, jak to mají socani rádi. Co takhle rozdělit mezi zaměstnance peníze, které by dostali, kdyby bylo ve svátek otevřeno? Pěkně všem, ne jen těm, kteří by byli v práci – musí to být spravedlivé přece. V práci nikdo, prachy všem. Jo! Jen se podívejte na ostatní zaměstnance, sedí si doma ve svátek a berou náhrady. Copak to jde, aby to u chudáčků v hyper-super bylo jinak? Možná by stálo za to zvážit zrušení nerovnoměrné pracovní doby nebo přidat nějaká omezení, aby „to zaplatila firma“, tedy klasický eufemismus pro „zacvaká to zákazník“ (jako je teď moderní u emisního výpalného, které „zaplatí automobilky“).

          1. Nooo, vzhledem k tomu, ze lidi jsou lini, maji derave hlavy a malych obchodu se to netyka, ja bych si vsadil na nejakyho lobbistu skupiny malych obchodu.

            Mi je to jako celkem burt, jenom mi v tom delaji bordel, protoze v nekterych svatcich se zavira, jindy ne, kdo se v tom ma kurva vyznat ;)

            A docela bych veril, ze se to procpalo ve spolupraci s nasranejma lemplama, kteri se na ty priplatkovy smeny nemohli dostat ;) Ale ja do toho nevidim a jsem linej to zjistovat, not my business.

          2. To už tady přece jednou bylo, za minulých komunistů. Sobotní práce byla za +50%, nedělní za +100% základu a pokud bylo splněno, tak i nenárokový měsíční a kvartální prémie k tomu.
            Jedni, co chtěli, šli klidně do práce v sobotu, nebo i v neděli. Druzí si o víkendu převážně vylévali palice špiritusem, protože buď byli zhnilí, nestačili na některé složitější věci, nebo jen vychcaní. Různé kombinace.
            Ten správný mazec ale nastal v den výplaty. Tehda se výplaty nosily na pracoviště, ve jmenných, k tomu určených sáčcích, používaných opakovaně celoročně. Takže bylo nutné sáček vzít, mrknout na výplatnici, zda je tam všecko správně, podepsat převzetí, před ostatními peníze vysypat, spočítat a sáček účtařce vrátit.
            Nedejbůh, aby některý závistivější spolupracovník (ze stejného zařazení i třídy!) viděl, že máte v sáčku o dva až tisíce víc, než on!
            Že to byly peníze právě za ty soboty i neděle, že někteří máme na výplatnicích skoro o 50-60h v měsíci víc, než oni – to už nikdo v tom momentu, doslova fialově rozzuřené závisti, nikdo neviděl ani nechtěl vidět.
            Tehdy i dnes prostě klasika. Na pracovišti, kde je celkem 13 lidí, včetně skladníka, přijímacího technika a vedoucího, se prostě nic neutají, tím méně v hodně frekventované RTVS.
            Za tehdejších komunistů jsme byli na pracovišti jenom dva pravidelně, občas tři, co jsme byli ochotní a bez keců jít o víkendech dělat. Většinou to všecko, na co se kolegové přes týden buď úplně vysrali, nechtělo se jim do toho, nebo na to neměli.
            Nepřímo úměrně téhle snaze a odpoledním fuškám, mít se pak s rodinou „o cosi líp“. Než většinově všichni ti, co převážně trávili sobotu a neděli flinkáním a nadáváním, jak úplně všecko stojí za hovno.
            Nám pak mzdová účetní dávala výplaty o den později a úplně bokem, mimo pracoviště. Nejčastěji ve svém kanclu, aby ty bankovky prostě nikdo druhý nemohl vidět. Přišla s tím právě ona, kvůli závistivým kecům, co se šířily jak mor a neštítily se vůbec ničeho.
            Když potom /často/ chyběla ve skladu nějaká frekventovanější, používanější položka – tak to nikdy nebylo tím, že je nákupčí prostě debil a neumí to sehnat.
            Bylo to tím, že „subotnici“, jak nám tehdy ostatní říkali, toho prostě moc spotřebovali o víkendech! A možná si toho zbytečně nafasovali víc, aby měli na svoje odpolední fušky! To tehdy bylo fakt neskutečný..
            Dostalo se to až do THP části podniku a nebylo nic příjemného vysvětlovat, že jenom díky vlastní snaze a zákonným příplatkům bere někdo výrazně víc, než náměstek ředitele. Notabene jsou to všecko odmítaví nestraníci, o jejichž politických postojích se vůbec nic neví, co podezřele často získávají výjezdní doložky – a tak!
            Musel to jít vedení vysvětlovat můj vedoucí i mzdová účetní. A samozřejmě tam potom párkrát padla i věta „a nechcete se na ty soboty kluci radši vysrat, ať je zase klid..?“ Nee, nechceme. Dokud nám to písemně nezakážete, tak ne. Jsme mladí, máme rodiny a chceme se mít aspoň trochu líp, když to trochu jde.
            Dokud bude takový množství práce, že se z různých důvodů nestíhá v pracovních dnech /nebo jde o otravný špekový závady, co pomalejší zhniloši nechcou dělat/, tak se na to vysrat nechceme.
            Udělejte radši něco s těma zhnilýma parazitama, co se v pracovním kolektivu jen vezou a díky kterým se některé práce vlečou tak, že je potřeba jít dělat i o víkendech.
            Trvalo to takto celých osm let.
            Jak vidím, tak za současných komunistů to není o nic lepší, navíc zkomplikované nesmyslnou byrokracií a stejně tak různými, zase zhnilými parazity, co se zase jen vezou. Nicmoc se nezměnilo.

            1. servisdok: nic se změnit nemohlo, protože tehdy i dnes jsou kolem nás lidé. Tehdy i dnes závidí, jsou líní a jsou ochotní investovat více snahy do toho, aby se měl jiný špatně než do toho, aby se oni měli líp. Tak to je, bylo a bude. Proto bude vždy dost voličů jakéhokoliv socanského systému, který bude jedny okrádat (čím víc, tím líp) a druhým dávat (jedno kolik, hlavně ne víc než jemu).

              Nakonec proto taky fungují celebrity – závistivé špíně nevadí miliony co vydělává kopačka, hokejka nebo hérečka. S těmi se totiž nemají jak srovnat. Ale že má víc soused jim nastavuje zrcadlo jejich vlastní lenosti a s tím je potřeba zatočit.

      2. A čo keby som ja ako zamestnanec chcel, aby mi zamestnávateľ vyplatil príspevok na stravné v korunách namiesto gastráčov? Nemôže, lebo potom by vydavateľ lístkov nezarobil. To je ten problém. Že nejaká debilná tlačiareň lístkov zarába obrovské peniaze a neposkytuje za to žiadnu užitočnú službu. Jediný dôvod, prečo toľko peňazí ide niekomu nezaslúžene, je ten, že sa dohodol so štátom, že bude mať zo zákona monopol.

        1. Pathy: na to se u nás už léta říká „já bych zase chtěl hodinky s vodotryskem“.

          Pokud Vám přijde, že stravenky nejsou užitečná služba a vadí Vám výdělek „debilní tlačiarne“, mám docela prostou radu: stravenky nepoužívat. Easy. Nevydělají na Vás ani cent.

          Rozčilujete se tak kvůli všemu, kde na Vás někdo vydělává 10% a co přitom nemusíte používat?

          Jinak pravděpodobnost, že bez stravenkářů by tento systém velmi rychle celý skončil, vidíte jako malou?

          1. Poznámky o debilných tlačirniach jsou zastaralé, stravennkové firmy již dlouho poskytují i platební karty.

      3. Souhlasím s Vámi, že je to typicky vohnoutská záležitost. Ale vohnoutem jste vy.

        Vy jste zadobře s tím, že dostanete 45 za svých 4.5. Ale na čí účet? A opravdu je nakonec dostanete? Pojďme si to rozebrat. Prve si řekněme, že o blaho lidí nikdy nikomu nešlo, a šlo o to vydělat na nejchudších (protože bohatším je 40kč u piči a ve stravenkách nejedou, ani v hospodách, kde je berou). V politice to vždy funguje tak, že si vyberete většinu lidí, s jejichž podporou a spokojeností trochu pobičujete skupinu druhou. To se stalo i zde. Určité vrstvě zaměstnanců byly stravenky nabídnuty jako benefit, zatímco různé uklizečky dostaly hovno. Ovšem ceny v hospodách se zvedly všem. Takže kdo je na tom nejvíce tratný? Nejchudší část populace, která nemá vypičené stravenky a chodí jest do hospody. Nebo lidi, kteří chodí jíst častěji či za více, než kolik nám nakázal stát, že máme správně jíst. Jsou to právě lidé s mentalitou „klidně dám Edenredu 4.50 když sám jsem dostal 45 Kč“, kteří tento zrůdný systém doprovodili na svět, a jen díky nim žije a nejde zrušit. Zatím stále máte prospěch, na úkor druhých, ovšem(protože ač také jedí, oni žádné daňové zvýhodnění nedostali a ještě jim zvedli ceny). Ale nekončíme. Nashova equilibria bude dosaženo. Více a více profesí si ty stravenky vyřvává, aby nebyli biti pro Váš prospěch. Nakonec je budou mít (zaokrouhleně) všichni. A co se stalo? Všichni máme dražší jídlo v sumě o 4 miliardy ročně, a musíme se srát s dvěma papírkama. Kdyby se všem papírky zrušili, ušetří se 4 mld a dostanete stejnou službu za méně peněz. Kdo bude mít prospěch pak? Pak už jen příjemce 4mld, jak hovoří článek, parazituje na celé společnosti. Avšak ani tady to nekončí, protože lidé s mentalitou „klidně dám Edenredu 4.50 když sám jsem dostal 45 Kč“ chápou pomaleji, a nevymírají. Dlouho před dosažením stravenkového nashova equilibria se vynoří další píčus, kterej jim nabídne další cestu, jak skrytě okrádat nejchudší, a oni budou nadšeně přijímat, protože „klidně dají Edenredu 4.50 když sami dostanou 45 Kč“. Na ostatní srát. Principy morálka jdou stranou, když se bavíme o osobním prospěchu na cizí účet.

        1. Pokud se někdo skutečně domnívá, že jídlo v hospodách zdražilo kvůli stravenkám, doufám, že se jedná o devatenáctiletého idealistu bez životních zkušeností.

          Protože opačná alternativa je děsivá.

          1. Správně by mělo být „jídlo v hospodách je dražší také kvůli stravenkám“.
            Stravenky jsou čistě legislatovním produktem a pokud se nabídne možnost stejných daňových úlev i pro vyplacení hotovosti pro stravné, tak po stravenkách neštěkne ani pes.

            1. jídlo v hospodách zdražilo kvůli stravenkám. Ta věta je prostě správně. Nikdo neříká, že to kreje veškeré zdražování, ale stravenky nutně musely způsobit zdražení, protože majitel hospody není idiot.

              1. Jo, jednorázově tak před čtvrt stoletím, dyž strvenky vznikly. Jelikož poplatek je tak celou dobu stejnej, od té doby už nikdy nikdo z tohodle důvodu nezdražil. Máte tam eště něco jinýho? Tadle deska začíná být drahně vohraná.

                1. To je snad jedno kdy zdražilo, ne? Když budete mít na sobě přisátýho parazita, tak se ho nezbavíte s argumentem, že už ho máte 25 let? Co to je za přiblblou argumentaci?

                  1. Dyž za tu dobu přibude dalších sto parazitů, tak ten jeden už se fakt vůbec nepozná.

          2. @Jan Mrcasík:
            Není mi devatenáct a nejsme idealista. Ale jestli máte v městě hospodu / jídelnu, která prodává hodně obědů v pracovní dny lidem se stravenkami, tak mi řekněte, jestli těch 10% navýšení ceny kvůli vícenákladům za stravenky v té ceně není zahrnuto. těším se na odpověď. Celková ziskovost na obědech není kdovíjaká a už vidím, jak se někdo jen tak vzdá potřebného zisku.
            Když jde o hospodu, kde platí stravenkami jeden z deseti, tak je to jistě o něčem jiném.

            1. Tak proč je nepřestanou brát? Není to povinnost. Pokud je ta hospoda dobrá a nemá vedle sebe konkurenci, tak tam část těch stravenkářů bude chodit stejně. (pominu, že část těch nákladů dostanou zpět tím, že na stravenky nevrací. Platební karty jsou horší, tam se taky platí poplatek a účtuje se na halíře). Mnohem větší zdražení přineslo EET a růst ceny práce.

              1. jo, sorry, špatně jsem čet

              2. Znám hospody kde neberou nic: „takové píčoviny, které nám zvyšují práci na úkor ceny jídla nepodporujeme“, a ani nejsou extra nóbl. Znám i hospody, kde berou jen něco, protože dnes musíte brát N druhů papírků a M karet.

                Platební karty jsou principielně totéž. Každému se zvedla cena zboží, ať už kartou platí či ne. A přitom to šlo udělat korektně: platíš zboží. Chceš platit kartou? Poplatek je N za transakci. Kdo si chce koupit rohlík, koupí si rohlík. Kdo si chce koupit rohlík a pípnutí, připlatí si, a koupí si obojí.

                Každou podobnou píčovinou platí všichni to, co mnozí nechtějí. Fakticky bych zde měl jásat jako mnozí obhajovači těchto kokotin, protože se z toho platí i můj plat ;) Ale já prostě řeknu, že je to píčovina, která v sumě víc lidi okrádá než jim užitku přidává, nejvíce však bič dopadá na ty, kteří jsou nejzranitelnější, na chudé. Ale je mi jasné, že s tím nic neudělám, omamný pocit kdy „plast pípne“ a už se nese guláš je příliš silný.

                1. Znám hospody kde neberou nic: „takové píčoviny, které nám zvyšují práci na úkor ceny jídla nepodporujeme“, a ani nejsou extra nóbl. Znám i hospody, kde berou jen něco, protože dnes musíte brát N druhů papírků a M karet.

                  Platební karty jsou principielně totéž. Každému se zvedla cena zboží, ať už kartou platí či ne. A přitom to šlo udělat korektně: platíš zboží. Chceš platit kartou? Poplatek je N za transakci. Kdo si chce koupit rohlík, koupí si rohlík. Kdo si chce koupit rohlík a pípnutí, připlatí si, a koupí si obojí.

                  Každou podobnou píčovinou platí všichni to, co mnozí nechtějí. Fakticky bych zde měl jásat jako mnozí obhajovači těchto kokotin, protože se z toho platí i můj plat ;) Ale já prostě řeknu, že je to píčovina, která v sumě víc lidi okrádá než jim užitku přidává, nejvíce však bič dopadá na ty, kteří jsou nejzranitelnější, na chudé. Ale je mi jasné, že s tím nic neudělám, omamný pocit kdy „plast pípne“ a už se nese guláš je příliš silný.

                  A nepřestanou je brát z problému, který trochu připomíná „dolarovou aukci“. Nejde jim o zisk, je se snaží vyhnout ztrátě. Totiž: máme tu hordy lidí s lístkama. Pokud je neutratí, budou jim v lednu lístky k hovnu. S kartama to bude o to urgentnější. Musí je utratit za každou cenu. Proto hospoda, která přijímá, je výhodnější, než ta, která nepřijímá. Oni se toho „musí“ zbavit, jinak budou kupovat 15kg těstovin jako já na silvestra! Přijímání stravenek není pro hospodu výhoda, nepříjímání je však nevýhoda. Další nashovo equilibrium. Je to pro všechny hospody nevýhodné, ale přesto to všechny dělají, protože kdyby to nedělaly, byly by na tom hůř jako ostatní.

                  1. Technická poznámka 1): stravenky s platností do prosince příštího roku dostávají zaměstnanci od října.
                    Technická poznámka 2): časové omezení je u všech podobných prostředků stejné, i u věrnostních karet a slev vydávaných nejrůznějšími prodejsi – například od MOL mi přijde na e-mail upozornění, kolik bodů si do konce roku musím vybrat, aby nepropadly.

                2. „Platební karty jsou principielně totéž. Každému se zvedla cena zboží, ať už kartou platí či ne. A přitom to šlo udělat korektně: platíš zboží. Chceš platit kartou? Poplatek je N za transakci.“

                  Tak to se musíte zeptat těch obchodníků, proč to skoro nikdo nedělá; Vybavím si asi dvě benzínky a to je tak všechno.
                  (Technicky se to tedy dělá obráceně, protože z nějakého důvodu přirážka za platbu kartou se účtovat nesmí, ale sleva za platbu hotově je v pořádku.)

                  Zřejmě to bude i tím, že pro obchodníka má platba kartou i výhody (nemusí řešit hotovost) a možná mu to ~1 % navíc nestojí za vopruz a marketingové potíže s tím poplatkem.

                  Navíc připočítáním třeba 1 % k těm marketingovým cenovkám vznikne dost nepěkný efekt, třeba z 99,90 se stane 100,89.

            2. Jak dlouho fungují v ČR stravenky? Od poloviny 90. let. Takže plakat nad TEHDEJŠÍM zdražením skrze stravenky v roce 2019 je dosti zvláštní.

              Pokud máte kamaráda hospodského, zeptejte se jej na „koláčový graf“ nákladů. Zjistíte, že zdaleka nejhůře rostou personální náklady, následované cenami surovin a náklady na nemovitost+energie. Korunu tomu pak nasadilo EET.

              Stravování je obor s asi nejmenší provozní marží v celé republice, pročež hospodští využití JAKOUKOLI příležitost, která jim projde bez konkurence „stávkokaze“, ke zdražení.

              Stravenky s tím nemají takřka nic společného už alespoň 15 let.

              Nehledě na „detail“, že řada hospod za stravenky vůbec neplatila žádných 10%, nýbrž za ně obratem nakoupila u asijských nebo kreativních českých dodavatelů maso. Např. Edenred si stěžoval, že mu tisíce a tisíce stravenek vykazuje velkoobchod-řeznictví.

              1. pořád jsou tu lidé, kteří stravenky nemají, a jsou z vrstvy, která počítá každou korunu. Tedy již od 90 let, je-li pravda co říkáte, platí vyšší love v hospodách a nedostávají daňové zvýhodnění skrze stravenky.

                Není podstatné, jak moc velkej ojeb na lidi to je, protože pořád je to ojeb na lidi. Ti nejchudší jsou na tom pořád biti.

                Nehledě na „detail“ — no vidíte! Tak jste nám odpověděl, proč edenred tak tlačí na přestup z papírových na karetní stravenky, kromě vyšší pravděpodobnosti procházení stravenek. Host restaurace tedy zaplatí přímo edenredu a stravenka se „znehodnotí“ znemožňujíc další kšeftaření s ní + úspora na tisku & distribuci. Nevím sice proč edenredu vadí, že mu stravenky vykazuje řeznictví, ale tuším, že tam bude další trik.

                1. Pyčo už, ti co počítají tu tvou každou vole korunu, tak sou buď ti, co si v hospodě chodí vylívat palici (ale v nějaké čtvrté nálevně), nebo mají-li zbytek soudnosti, tak do hospody nelezou co je rok dlouhej, protože si ju kurva nemůžou dovolit. Za strvenky nakoupí levný věci a mají studenou, nebo si vaří doma, což je vyjde asi tak na polovic na porci.

                  Ale rozhodně NIKDO z nich se nechodí do hospy obědvat, protože pokud bere minimálku, tak si to fakt nemůže dovolit, strvenky-nestrvenky. Hospody krmí úplně jiní, konkrétně nejčastěj úředníci, ať už stádní, nebo soukromí.

              2. Tak, a pokud se vyměňuje zhruba od milionu vejš (což je tím zajímavější pro řezníka, dyž u něj skončí desítky milionů), tak ten poplatek spadne někam pod 4 %, tak ať už s tím desátkem pálí všichni do piče :o)

            3. Těch deset procent ste si všichni vytáhli z které prdele?

            4. Ekonomika hospod je asi většině diskutujících neznáma, nebo zapomněli, že existuje.
              Pokud restauratér chce prodávat obědy, musí jich prodat tolik, aby vytížil směnu (která pak nemá od dvou do pěti do čeho píchnout), respektive kapacitu kuchyně. Z toho důvodu se mu vyplatí přilákat do restaurace zákazníky i se stravenkami, případně prodávat obědy s výraznou slevou, často prakticky za výrobní náklady.
              Stačí se podívat na jídelní lístek, přemoci svou hrdost a výjimečně si prohlédnout i pravý sloupec. Pokud někdo namítne, že je i druhá cesta, tedy orientovat se na jinou klientelu a místo „menu“ nabízet „byznyslanč“, má pravdu, ale tam je trh mnhoem užší.

        2. alfonz19: tak jste se nám tu vyblinkal a uklízet to bude kdo? Už jsem to tu psal v jiném příspěvku, stravenky nemám. Těm, kteří je mají je nezávidím, nejsem alfonz19, takže jim přeju, že mají aspoň něco navíc.

          Srát se alfonz19 s ničím nemusej. Nebo Vy snad stravenky, to amorální zlo, máte?

          Bylo by dobré si ujasnit, jestli stravenky nemáte a tedy brojíte proti těm amorálním osobních prospěchářům, kteří je dostávají, nebo jestli je máte a vadí Vám se s nimi srát.

          1. V příspěvku jsem vám napsal, proč jsou stravenky amorální. Ti kdož z nich mají něco navíc, to „něco navíc“ mají na úkor nejchudších lidí. Je pochopitelné, pokud je už někdo dostává, že se jich z racionálních důvodů nezřekne, protože není, jak Mrcasík psal, idealista. Přesto, každej kdo není sráč, musí z podstatny stravenky odsuzovat. Stát mohl „nějakým způsobem“ snížit daňovou zátěž všem, a bylo by to ok. Ale z toho by nemohla mít favorizovaná skupina lidí extra prospěch. Proto jak jsem řekl: pár sráčům umožnil stíhat jejich stavenkový sen, kteří jej budou bránit vlastním tělem, a pár lidí obětoval. Není to o závisti bohatším o pár kaček denně(jo, fakt je reálný, že lidi na tomto webu závidí 50kč denně, zdejší sociální skupina jsou extra socky, pro který je 50 relevantní[sarkasmus]), je to o nesraní na nejchudší. Obhajováním stravenek člověk obhajuje okrádání nejchudších. A takový člověk je sráč.

            1. Okrádání nejchudších? Jo a kterejch konkrétně?

              1. už jsem to tu napsal vícekrát. Buď si to přečtetě znovu, anebo to vzdejte. Z vašich komentářů bohužel čtu zásadní neporozumění. Ano, nejde tady jen o pár kaček za poplatek v hospodě extra, a chudí budou biti i když do té hospody nepudou. Ale jak už jsem říkal, pokud je to příliš složité na pochopení, nic s tím neuděláme.

                Můžete na to jít ale sporem. Co konkrétního pozitivního stravenky přinesly všem bez rozdílu a co by nešlo zrealizovat jinak a snáze? Mělo by existovat daňové zvýhodnění na stravu pouze některým zaměstnancům? Je rolí státu vytvářet takový zákon, který vytváří obchodování s daňovými úlevami zaměstnancům?

                1. jo.
                  je to samozřejmě výsledek lobingu stravenkářů a možná hospodských, ale to spíš ne, to jsou individualisti, možná v tom jedou kantýnové korporáty (a za tři miliardy se už dá snadno zaplatit pár poslanců a celá smečka odborářů), který slušného umírněného anarchokapitalistu nasírá.
                  ovšem onen umírněný anarchokapitalista z lenosti a zbabělosti pracuje v korporátu, a stravenky má, páč nechat prachy válet na zemi by bylo příliš zásadové.
                  nápadně to připomíná ono reálsocialistické „kdo nekrade, okrádá rodinu“.

                2. Jo vole a co konkrétního přineslo VŠEM to, že některý ty kačernovičíkovy oblíbený třeba montovny mají závodku, dotovanou, což je mnohdy sice pěknej humáč (mám z druhé ruky insidera), ale za ty prachy tam chodí většina směny? No kůůůůůrvááá, chudáááácííí z toho nic nemají…

                  No další rovnostářskej bolševik, že všichni musí mít stejně. Leda piču.

                  Systém je sice na hovno, ale rozhodně míň na hovno, než dyž režim nedá nic, protože pak ti tví ach tak chudáci (co nic neumí, proto dělají nejpodřadnější práce) dostanou akorát po piči, protože za ty daně co to bude stát jim zaměstnavatel nedá nic. Todle sou jediný dvě varianty – na hovno, a úplně v prdeli. Tak kterou si vybereš?

            2. alfonz19: můžete zkusit aspoň rámcově vysvětlit:
              – Kterak ti, kteří stavenky mají, to mají „na úkor nejchudších lidí“? Jak se to konkrétně projevuje? Jak majitel stravenky „okrádá nejchudší“?
              – Jak je určitá skupina „favorizovaná“? Stravenky může dávat úplně každý zaměstnavatel jako benefit svým zaměstnancům. Neexistuje žádná „favorizovaná skupina“, která by na to nárok měla, zatímco jiní by chtěli, ale nemůžou.

              1. vogo dyť jsem to tu napsal nejmíň třikrát. Pokud toto nebylo dostatečně srozumitelné, pochybuju, že čtvrtou inkarnaci vysvětlení pochopíte či budete ochoten přijmout. A pokud to nebudete věřit mě, na youtube se dají najít pěkná videa jistého Miltona Friedmana, kde vysvětluje, jak státní vysoké školství parazituje na nejchudších. Stačí to abstrahovat + si k tomu přidat, jak fungují peníze, či systémy peněz různých kvalit. Pokud chcete mít pravdu, dávám vám ji: máte pravdu. Pokud chcete zjistit o čem jsem mluvil, dejte si pár přednášek od friedmana. Funkce peněz ve vztahu se společností je pěkně vysvětlena v rothbardově „peníze v rukou státu“ — jistě ten byl rakouský ekonom, kteří zde nemají nejlepší jméno, ale ten popis peněz je tam velmi pěkný.

      4. Stravenka neni nic jineho, nez navyseni zakladni odecitatelne castky DPFO ve forme potistenych papirku.
        Proste navyseni teto odecitatelne polozky o castku stravenek (coz Babis deklaruje) ma naprosto stejny efekt, ani by bylo nutno plati nic nevytvarejici parazity s potistenyma papirkama.
        A navic, papirky ani Babis nechce rusit, proste chce pridat moznost bud papirky nebo proste navyseni odecitatelne polozky.
        A kazdy nechte se rozhodne, jak moc je „sluzba“ poskytovana Enderedem pro nej potrebna.

    3. Bude li to dostatečně daňové zvýhodněné, budou lidé klidně zase platit kameny to ale neznamená že by kameny byly jakkoliv dobré platidlo.

      Oproti penězům to nemá žádnou reálnou přidanou hodnotu. A pokud někdo díky státu profituje aniž by lidem poskytoval nějakou hodnotu je to pro mě šmelinář.

      1. Hodnota koupit si žrádlo, nebo si nekoupit nic, je sice poměrně blbej výběr, ale pro většinu lepší, jak drátem do voka, tím pádem to je docela zajímavá hodnota, a tak z toho má holt pár papalášů malou domů, ale všichni ostatní mají další možnost výběru a pokud se rozhodnou pro, můžou si koupit potraviny, na který by jinak museli vydat z menší hromádky peňazí.

  2. Článek zase hrozná sračka, plná manipulací tak pro děti ze základky:
    „Předpokládám, že kdyby si lidé mohli vybrat, jestli dostat platidlo v hodnotě 1000,- Kč nebo 900,- Kč, tak by si vybrali spíše těch 1000,- Kč. Jenže nemůžou, a proto je 900,- lepší než nic.“

    A že se to týká pár lidí, kteří chtějí stravenky vyměnit za cash, to nic? Drtivá většina lidí si vybere 1000 Kč, protože stravenky utratí, nikoliv vymění. Takže jaképak „nemůžou“? Si myslíte, že tady na D-F jsou jen kreténi jak na tom Vašem facebooku? Tam si docela živě dovedu představit, komu imponují žvásty o zlých kapitalistech, kteří tyjí z těžké dřiny chudáčka zaměstnance, aniž by jim docházely širší souvislosti.

    1. Vy tomu článku moc nerozumíte. Všichni si nedobrovolně vyberou 900, protože provize stravenkovým firmám. Širší souvislosti autor právě popsal. Snaží se říct (napsat), že místo daně z těch peněz ulupuje stravenkář, potažmo ten, koho pase. Co je na tom k nepochopení?

      1. jenyk: to jo. A z práce dělníka ulupuje kapitalista, protože mu dá mrzkou mzdu, která je několikanásobně nižší, než hodnota, kterou dělník vytvořil. Nadhodnotu pak místo spravedlivého rozdělení mezi dělníky spotřebuje pro své nekalé rejdy.

        Taky odporný supermarket nedá zaměstnanci odpovídající hodnotu za jeho peníze, protože sojový buřt z Anofertu je zatížen zlou marží. Zaměstnanec by si jistě rád odnesl zboží za 1000 Kč, ale nemůže a odnáší si jen za 900 Kč, hrůůůůza!

        Ale vážně:
        – Přijdu do supermarketu, odvezu si zboží za 1000 Kč, zaplaceno penězi
        – Přijdu do supermarketu, odvezu si zboží za 1000 Kč, zaplaceno stravenkami

        Kde tam vidíte „nedobrovolně vybraných 900“?

        1. To je jako bankovní socializmus, kdy lidé co používají hotovost dotují lidem platícím kartou to, že obchodník musí zdražit ceny o vydřipoplatek z platby kartou. Přičemž si do zákona banksteři prolobovali, že si ten obchodník nemůže poplatek zahrnout do platby selektivně jen pro lidi platící kartou.

          1. @kaBrňák
            jenom jestli já se svou kartou a scan and go nevyjdu kšeft levněji , než Vy se svou hotovostí a odbavením u pokladní. Ona ta manipulace s hotovostí taky není zadarmo.
            Ale jinak samozřejmě, stát by neměl kecat do toho, kolik si obchodník za platbu kartou/hotovostí účtuje.

            1. Jen na okraj,
              manipulace se stravenkami musí být pro pokladní očistec, tedy načíst celkový nákup, oddělit potraviny …, pak sdělit zákazníkovi hodnotu ve stravenkách, počítání kolik stravenek a v jaké hodnotě – bereme nejvýše 5 ks … zbytek doplatit hotově nebo kartou, každou stravenku orazítkovat … pokud před Vámi stojí obchodník z večerky s balíkem stravenek, tak je to test trpělivosti.

              1. tam kde na tom záleží to dneska už udělá kasa sama, tam kde je to fuk je to fuk (u Vietnamců třeba. Nebo u řezníka). Když jsem dělal v mekáči, tak největší opruz bylo spočítat kolik mi toho ten zákazník v těch stravenkách dal, jelikož tam občas bejvaj dost prapodivný hodnoty. Nebo to holt zadávat jednu po druhý ručně do kasy. Orazítkoval to manažer po šichtě. Většinou se prodejci sichrujou že jich vezmou jen určitý množství na jeden nákup.

                1. Ale to bylo dávno pradávno. Dneska už se stravenky skenujou do systému přes čárovej kód a sečte to kasa sama. Mnohem lepší než zákazník s pytlem drobasů.

              2. Popravdě, stravenky byly celkem v pohodě. Nejhorší byli zákazníci s pětilitrem a podobně. Když ti první tři zákazníci s dvoulitrem vycucnou depozit z kasy…

              3. Dragonscale: když o něčem víte kulové, je lepší se zeptat než vymýšlet hlouposti a dělat ze sebe dementa. Jak Vám napsal shane, stravenky se skenují – píp, píp, píp a zbytek se doplatí hotově nebo kartou. Očistec je to asi takový jako naskenovat tatranku.

                Jak vypadá ten obchod, který na stravenky nemá limit a jak často se tam „obchodníci z večerky s balíkem stravenek“ vyskytují? Ještě jsem to nezažil, tak ať vím, kam nechodit (a Vy tak taky nelezte, jednoduché, nebudete muset testovat svoji trpělivost).

                1. fatdwi:
                  Možná máte pravdu, tedy se skenováním, s tím dementem … no nevím, až půjdu příště nakupovat, tak budu dávat pozor, zda pokladní
                  skenuje a dám Vám vědět. Měl jsem za to, že spočítá hodnotu stravenek, orazítkuje a částku zadá do kasy, pokud melu nesmysly, pak omluva.
                  Limit na stravenky je správný nebo nesprávný?

                  1. Pak zjistíte, že moderní kasa vám z platby stravenkami vyloučí nepotravinářské zboží, které zaplatíte penězi.
                    A takovou kasu, na rozdíl od prodavačky, neukecáte.
                    Na druhé straně vám jistě někdo nabídne:“…kdybyste tu láhev chtěl zaplatit stravenkami, řekněte to předem, umím to udělat.“ – i zde funguje neviditelná ruka trhu.

                  2. Stravenky se razítkovaly a ručně počítaly ještě před pár lety. nevylučuju, že se s tím v nějakejch malejch provozovnách ještě dá setkat. To razítkování přímo na pokladně byl výmysl prodejců, povinnost to nebyla. Třeba v McDonaldu se to hromadně razítkovalo až po šichtě, když se zaměstnanci počítala kasa.

                    1. Čárák skenují tak minimálně pět let, to je doba že už ani nepamatuju kdy sem to potkal.

                      Razítkování je nejspíš vochrana kšeftu před opakovaným používáním, jako to třeba právě rákosníci a podobní posbírají a pak po balících nechají v nějakým kšeftě, místo aby to voni jako kšeft vyměnili u vydavatele.

                    2. Len blbec by tie stravenky vrátil vydavateľovi za 90% hodnoty, keď to môže nechať napr. v Tescu za 100%. V tomto vietnamcom držím palce. Úplne najlepšie by bolo, keby to nikto nevracal naspäť a všetko by to cirkulovalo v ekonomike, časom by to došlo aj k zamestnávateľom naspäť a tí by to zase dali zamestnancom. Stravenkové firmy by rýchlo prišli o kšeft.

                    3. cirkulovat to nemůže, protože maj omezenou platnost

                    4. Pathy
                      19.1.2020 v 19:03

                      Jenže to porušuje podmínky užívání, že ;-)

                      Každopádně tesko je ve výsledku spokojeý, protože si prostě jednou za čas vymění místo sto litrů jak rejžák rovnou sto milionů, tam už dostanou smluvní marži 1 %, a s ohledem na jejich cash-flow si můžou dovolit počkat, až se jim to nastřádá.

            2. To je docelas možné, že bezhotovostní čipová totalita vyjde levněji než zacházení z hotovostí.
              Jen abyste se jednou nedivil, když nějaký ekonom spočítá, že je mnohem levnější vás i s celou vaší generací nemlít do psích konzerv, než vám vyplácet důchod.

              1. @ kaBrnaku
                no ja myslím kaBrňáku,já jsem si skoro jistej, že ta naše generace socialismem donucená ke schopnosti zvládnout minimálně patero řemesel, se ještě bude hodit.
                Na variantu bez důchodu se víceméně připravuji.

                1. Patero? Já už počítám šestý devatero :o) :D

        2. Nápověda: kolik za ty stravenky v hodnotě 1000 kaček zaplatil zaměstnavatel?

          1. O dost míň než za 1000 Kč cash rovnou do vejplaty (což je zhruba další litr na daních a odvodech)

    2. za mne je to napsáno velmi dobře a není to žádná „sračka“ jak říkáte, asi máte malou slovní zásobu.
      Že nechápete kde je problém jde k Vašemu mínusu. Já to zase chápu zcela jasně.
      Chytrolíni s požehnáním úřadů tisknou vlastní „měnu“ navíc s omezenou platností, osvobozenou od daně a za jakousi správu inkasují minimálně 10%. Je to přeci úmyslně prosazeno pro podnikatele a firmy bez daně protože jinak by to přeci nepoužívaly.
      Vždyť jen ta omezená platnost je lumpárna a jasný úmysl, že se jich tisíce zatoulá a propadnou. Příjem stravenek již omezilo Tesco, neberou je v Lidlu a jinde. Přicházejí o část rabatu. Už chybí aby byly volně směnitelné na finančním trhu.
      Máme každý jiný názor, ponechme si ho ale za mně je to prostě lumpárna výhodná zase jen pro někoho a dotovaná oklikou daněmi lidmi v pracovním procesu co je nedostávají.

      1. Možná by stálo za to se probudit a zjistit, že lídl omezil některý konkurenční papírky hlavně proto, dyž jejich mateřskej korporát (co vlastní i kauf, proto je v obou krámech často totéž za stejnou cenu a stojí vedle nebo naproti sobě) vyrobil svoje vlastní. A s mnohem lepšíma podmínkama.

        Vono těch 10 % je nesmyslnejch pro nějakej stánek s pečivem, ale hospoda vměstě co čistě na strvenkách trhne jenom na obědech desítky tisíc denně nemá problém, protože tam už mají taky provize v malejch jednotkách procent (sou tam množstevní slevy).

        1. Lidl, hochu, cizí stravenky nepřijímal nikdá.

          1. Můžu se plést, nicméně mám za to, že kdysi dávno tušim nějaký jo, stejně jako kauf. Zrušili to pak právě skrz tu obecnou nevýhodnost. Kauf časem začal brát zase, teď si udělali svou vlastní.

            1. Dobrá, opravuji své tvrzení takto: od roku 2008 až dosud Lidl stravenky cizích emitentů nepřijímá. Před rokem 2008 jsem v Lidl v dosahu neměl.

      2. bullshitoza: no tak jistě, že „zcela jasně“ to chápete jen Vy.

        Já jsem rád, že to takto „zcela jasně“ nechápu.

        Pojďte mi jen tak pro srandu zkusit vysvětlit, jak jsou stravenky „oklikou dotované daněmi lidí v pracovním procesu co je nedostávají“.

        S ohledem na to, že jsem jeden z těch údajných sponzorů (stravenky nemám), třeba se ještě přidám na Vaši stranu.

      3. Stravenky jsou „dotované z daní“, jo?

        To jakože stát z mých daní posílá peníze na stravenky soukromému sektoru?

        No to je hustej matroš.

        Kontrolní otázka: pokud se někdo vyhne placení daní, okrádá tím ostatní spoluobčany?

    3. V minulém článku jsem popisoval nevýhody stravenek oproti běžným penězům. Zde jsem jenom odkazoval na to, že trh reálnou cenu stravenek určil na cca 90% hodnoty pravých peněz. Trh. Nikoliv já.
      Lidé budou klidně platit vlastními fekáliemi, když to bude dostatečně dotované / daňově zvýhodněné. To však neznamená, že je na tom cokoliv dobrého. A nedejbože pokud z toho ještě třetí strana profituje.

      Pokud vnímáte firmu / člověka co vydělává na šméčkách se státem (ohýbání legislativy a umělé zvýhodňování) jako kapitalistu, tak prosím. Já ale businessu babišovského typu moc nefandím.
      Myslím, že se mnou v podstatě souhlasíte, akorát to ještě nevíte, protože jste článek zjevně nepochopil. Doporučuji tedy přečíst ještě jednou i s tím minulým, a následně lajkovat můj facebook :-)

      1. Trh? Myslíš ty dva zoufalce na bazošu, z nichž jednomu to už loni propadlo, v celé Pze a okolí?

        1. Holt jsem žádnou burzu stravenek nenašel, takže ano vycházím z toho co nabízí zoufalci na bazoši.. a taky z vlastního selského rozumu, kterému ta hodnota +- 90% odpovídá.

          1. Chtěl bych napsat něco vtipnýho vo našem školství a statistice, protože ani dementi ze ziskovek si nelžou do kapsy se statistikou o dvou členech, ale to je asi marný, tady je na místě spíš politování.

            Ale nevěšte hlavu, neb blahoslaveni jsou chudí duchem…

            1. Ok, už jsem to psal v jiném komentu. Pokud si myslíte, že reálná hodnota 100,- Kč stravenky, je stejná jako 100,- Kč v penězích, tak pro vás mám skvělou nabídku k odkupu relativně velkého množství stravenek každý měsíc za 98%. Domluvíme se?
              Předpokládám, že ne, protože si sám uvědomujete, že peníze, byť mající stejnou nominální hodnotu, jsou přeci jen o něco lepší..

              1. Dovolil bych si to celé shrnout:
                vy jste tedy na stará kolena objevil, že existuje nepeněžní plnění, jehož hodnota je v penězích vyjádřitelná.
                Nezbývá, než vám blahopřát.
                I pro čtenáře je to lepší, než kdybyste takto pátral a presentoval své objevy třeba v silozpytu či lučbě.

              2. Aktuálně tu mám hromadu železa ke zpracování (k čenmuž potřebuju spoustu chybějících komponent), což je poněkud lepší investice, nicméně nevylučuju, že bych třeba někdy časem za pajcku nevzal. Šak kontakt tu snad bude.

      2. Svejdos: pokud Vy vnímáte nezdaněné příjmy jako cokoliv špatného, tak doufám, že taková ta šméčka jako odpočet na poplatníka, případně manželku nebo děti neděláte. A snad neokrádáte ani jste nikdy neokrádal nejchudší tím, že byste si odpočítaval úroky z hypotéky.

        Rozumím, že ve Vašem virtuálním světě nepřejících sráčů na fejsu jste king a lajkování vnímáte jako něco důležitého, ale zklamu Vás, fejsbůkových profilů mám tolik co stravenek.

        1. Jde o to, že kdyby stravenky nebyly daňově zvýhodněné, tak by po nich neštěk pes, je to uměle vytvořená věc jenom kvůli tomu, aby se někdo mohl obohatit.
          Představte si, že by Bureš zvedl daně na 100%, ale dal by vám možnost, koupit si speciální nedaněné poukazy, za které byste si mohl pořídit dobroty v kosteleckých uzeninách atd.
          Jeden pohled je ten, že je poukazy jsou super, protože jinak byste neměl nic. Druhý pohled je ten, že je to prostě křivárna udělaná za účelem, aby se někdo napakoval.

          Jinak nemám samozřejmě nic proti lidem, co stravenky využívají. Sám je zaměstnancům dávám, protože prostě tak jak je systém nastaven, tak je to výhodné. Šmelináři nejsou ti, co stravenky používají, ale ti co si prolobovali neférovou výhodu u státu.

  3. Vždyť to je základní princip vydělávání peněz v kapitalizmu. Okrást co největší množství hejlů o relativně malou částku. A nejlépe si přitom zajistit monopol přes napojení na stát.
    Banky jsou nejzářnějším příkladem, kdy bankovní poplatky dělají až 50% příjmu průměrného bankovního socialisty, který si pak nakonec ztráty z jejich švindlspekulací nechá zaplatit daňovým poplatníkem. V USA se to už stalo, v EU nás to po schválení fiskálního paktu čeká v ještě brutálnější formě.

    Estébácký kapitalizmus v ČR má ještě ty specifika, že kromě žebrácké mzdy je potřeba pracující dobytek všelijak šikanovat a ponižovat, Třeba tím, že ne nepodstatnou část té žebrácké almužny vyplatíme v nějakých papírcích a dotyčný se nemůže rozhodnout zda se za to koupí jídlo, nebo jiné zboží které potřebuje. Když měte 13k čistého, tak ty 2-3 litry ve stravenkách jsou docela klíčovou složkou příjmu.

    1. No a proto se podařilo po (pravděpodobně letech úředních kunďáren) mateřskýmu korporátu lídlu a kaufu vyrobit vlastní strvenky. Provize jen 2,5 %, takže to má šanci rozšířit se i na hospody (aniž by musely mít tržby těžký miliony ročně, aby dosáhly na nižší provizi), ale hlavně, většina prachů zůstane u nich, protože tendle plebs s 13k měsíčně nechá prachy u nich místo u konkurence (do hospod stejně nechodí). Přičemž Kaufland má obrovskej výběr (šrot i dobrý věci) a lídl jde s kvalitou ustavičně nahoru (byť sortiment není tak velkej, ale zas akční tematický tejdny).

      Takže zaměstnavatel spokojenej, plebs spokojenej, lídl s kaufem spokojený, niet problema.

      1. Taky si užívám dobrodiní těchto stravenek. Po každé návštěvě Lidlu zvažuju, jestli to u zaměstnavatele neodhlásit a obejít se bez tohoto dobrodiní. Snad se to časem rozšíří na víc hospod.

      2. To je právě ten korporátní fašizmus co tu byl už v 19. století který se opět vrací. Zaměstnanec pracuje v montovně uprostřed polí, bydlí v předražené ubytovně vlastněné montovnou, dostává lokální stravenky za které se nažere jen v montovně (kde taky najít konkurenční restauraci uprostřed polí), případně si potraviny nakoupí taky v podnikovém obchůdku, bo do nejbližšího supermarketu je to 20 kilometrů.

        Takže tam dře za almužnu a stejně většinu z toho co vydělá shrábne zaměstnavatel zpátky.

        1. Sis těch prášků zobl moc, nebo spíš nedostal?

        2. Mohl si vybrat, buď dřít v montovne a většinu toho co vydělal vrátit továrníkovi a nebo se sebrat a vrátit se zpátky to chatrče do prostředí poli a dřít se od svítání do západu na poli. Jíst ke snídani obědu a večeři brambory a když byla slušná sklizeň dvakrát do týdne si je mohl i osolit.. nevím proč ale ty lidi si vybrali práci u hrozného pana továrníka, magoři.

          1. U nás po válce zjistili že obě možnosti jsou nahovno, tak si v roce 1948 zvolili možnost třetí.

            1. To zvolili o dva roky drive. V roce ’48 uz jen koukali.

          2. No ja teda nevim, ale zatimco tem delnikum v chatrcich v zaplivanych delnickych ctvrtich komari v 50. letech nic nesebrali, tak naopak tem „chudakum“ na vesnicich toho sebrali docela dost, protoze tam bylo ukrast co. Ostatne o tom prece cela revoluce proletariatu (=chudeho xindlu) prece byla. Tem, co neco meli, to sebrat a pak z toho zit.

            Jiste, ze na vesnicich se take nasly pastousky, bezzemci a dalsi chamrad, ale hodne lidi zde dedilo majetky, o ktere se ucili odmala starat a cela pokoleni se na nich ucila hospodarit. V montovnach ve mestech koncily vetsinou zcela nekvalifikovane pracovni sily, co jim prace na poli smrdela. Kdo se snazil a umel hospodarit, mohl zit pomerne slusne i na te vesnici. Ne jako kral, ale jako slusny clovek a ne chudak, co nekde zebra o praci v montovne.

            1. Zas to s těma netáhlama nepřeháněj. Spousta z těch co odešli by na poli asi i ráda pracovala, ale když jseš mladší syn a panuje zásada nedělitelnosti gruntů, tak ti moc možností nezbejvá. Ona tu sice je teoreticky povinnost mladší bratry nějak vyplatit, ale v reálu to dopadalo tak, že jim maximálně posílali naturální přilepšení, protože hotových peněz v zemědělství nikdy nebylo nazbyt. Praděda z matčiny strany měl kliku, že byl z velkýho statku, takže ho mohli poslat na studia a stal se státním úředníkem. Pokud si se narodil jako mladší potomek chalupníka, tak si dostal do života akorát hovno a dobrou radu.

        3. Jako bych slysel predcitat Kapital.

          Predevsim – ten, kdo lidi nejvice okrada, neni ten kapitalista, ale ten socialni stat. Zatimco delnik mel moznost jit k jinemu zamestnavateli, tak rolnik mel pole jen svoje a pritom musel statu odvadet.

        4. Měl se líp učit :-)

          1. Tak, my co jsme se lépe učili, nemusíme jen nástroje podávat…

  4. Poněkud primitivní manipulace.
    Stravenky jsou v zásadě příspěvkem na stravu těm zaměstnancům, jejichž zaměstnavatel neposkytuje levné závodní stravování, takže argument s kupováním jiného zboží nemá smysl – co má paměť sahá, ze spolupracovníků jedl každý.
    Když někdo má 13 k čistého, těžko dostane ve stravenkách 2-3 litry:
    Příspěvek zaměstnavatele se počítá jako 70 % z hodnoty stravného na pracovních cestách. Ta je od 1. ledna 2019 stanovena na 97 Kč denně, takže 20 dní x 97 Kč x 70 % = 1 358 Kč < 2 – 3 litry.

    Zákon o dani z příjmů pak umožňuje firmám uhradit maximálně 55 % z ceny stravenky. Zbývající část doplácí zaměstnanec, v některých případech ji hradí i zaměstnavatel, ovšem už bez slevy na dani.

    1. V minulém článku (na který je odkazováno) jsem popisoval nevýhody stravenek oproti penězům. Jsou to prostě jakési horšopeníze. To o kolik jsou stravenky horší než peníze vyčíslil trh viz oněch +-90% hodnoty. Pro lepší ilustraci si představte speciální dotované platební kameny. Dostal byste v nich hodnotu 1000,- Kč nicméně abyste je utratil musel byste je někam táhnout v batohu.. asi vidíte, že i přesto, že nominální hodnota kamenů je stejná jako tisícikoruny, tak že byste radši bral tu tisícovku, než pytel šutrů. Takové kameny by se stejně jako stravenky prodávali na sekundárním trhu (bazoš atd..), akorát by zřejmě měly hodnotu ještě menší.. třeba 30%, protože otrava spojená s jejich používáním je podstatně větší než při používání stravenek.
      Aby tedy ty kameny vůbec někdo používal musely by být dotovány více než ze 70%, aby výsledná hodnota dávala smysl.

      Stravenkové firmy nedělají reálnou hodnotu, ale vydělávají jen díky umělému zvýhodnění jejich produktu ze strany státu. Kdyby zvýhodněné nebyly, tak by po nich neštěk pes.

      1. Trh vyčíslil cenu stravenky na 100 % nominální hodnoty. V žádném obchodě nebo restauraci ode mě dosud nechtěli za stokorunový nákup více než stokorunovou stravenku.
        Setkal jsem se i s tím, že obchodník, který stravenky nebere, si přesto nechá občas stravenkou zaplatit a respektuje její nominální hodnotu.
        Stravenky pak nejsou penězi již z definice, což jste ve svém díle velkoryse zanedbal, takže objevy v něm presentované pozbývají smyslu.

        1. Ok, a vy tedy považujete stravenky za stejně dobré platidlo jako peníze?
          Kdybyste si mohl vybrat zda dostat tisícovku v penězích nebo stravenkach tak je vám to úplně jedno..?
          Předpokládám že ne, protože stravenky nemají žádnou reálnou výhodu oproti penězům a naopak mají spoustu nevýhod.

          1. Na tuto otazku bych odpovedel: To zalezi na okolnostech.
            Predevsim na okolnostech, za kterych se dostavaji.
            Pokud v tuto chvili jsou stravenky nezdanene a penize zdanene, tak je rozhodne lepsi dostat stravenky, protoze kdyby clovek dostal stejne penize, tak mu z nich stat kus sebere.
            Coz stale jeste prevazuje problem s tim, ze se za ne da koupit jen nejake zbozi.
            Samozrejme idealni by bylo, kdyby nebylo zdanene nic z toho a pak by se videlo… A uplne idealni by bylo, kdyby nikdo nikomu nenarizoval, jake musi ci nemusi prijimat penize a v jakych platit.
            ale to uz jsme nekde jinde…

          2. K vaší první větě: Stravenky považuji za běžný benefit, nikoli rozhodujícího charakteru.
            Pokud mě chtěl někdo zaměstnat, vždy uváděl benefity (samozřejmě ne všechny vyjmenované najednou) – týden dovolené navíc za každý týden vybraný v lednu či únoru, software pro soukromé použití, telefon, automobil, jazykové kurzy, příspěvek na sportovní a kulturní aktivity, maximum byla poukázka 800 EUR na nákup jízdního kola v případě, že prokáži zapojení do akce „na kole do práce“.
            Proto mi vaše otázky nedávají smysl – je to jen jeden z mnoha benefitů, které mají oproti penězům tu výhodu, že je zaměstnanec dostane, zatímco ty peníze nikoliv. Zaměstnavatelé se chovají pragmaticky a mají své daňové poradce.
            Když jsem byl sám zaměstnavatelem, tak mé zaměstnance velmi mrzelo, že jsem jim nedával stravenky. Údajně jsem tehdy nesplňoval nějaká množstevní kritéria, nebo co, již si opravdu nevzpomínám.

            Technická poznámka:
            Historie stravenek začíná roku 1946 ve Velké Británii. První velká společnost v oboru distribuce stravenek tam vznikla v roce 1954, stravenky se pak rozšířily do Francie a dále do Evropy.
            Kromě České republiky se stravenky používají ve Velké Británii, Francii, Belgii, Itálii, Švédsku, Finsku, Německu, Řecku, Rakousku, Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku, Lucembursku, Nizozemí, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Slovensku a Švýcarsku. Nejvyšší hodnoty stravenek mají ve Francii a Švédsku.

            1. no a kdybyste si mohl vybrat, zda si ten benefit vybrat ve zcela stejné čisté hodnotě v penězích, nebo ve stravenkách..?
              Protože přesně tuto možnost v tuto chvíli navrhuje vláda.

              1. Vy nechápete, že nepeněžní plnění přímo v penězích vybrat nelze, takže pokládáte nesmyslné otázky.
                To, že vláda navrhuje nesmyslné řešení problému, který neexistuje, vím. Vlády obecně jsou touto činností proslulé.

    2. „ze spolupracovníků jedl každý.“

      Ano. Vždyť například lékaři a učitelé chtějí jíst prakticky každý den :-)

  5. Jeden zásadní negativní dopad stravenek: navýšení cen za jídlo v restauracích. Kvůli zmíněné marži kolem 10%, kterou platí majitelé restaurací těm darmožroutům ze stravenkových firem, musí zvýšit o tu marži cenu jídel, zejména pak ty restaurace a jídelny, které prodávají jídlo vesměs za stravenky. Kdo stravenky nemá, zaplatí kvůli stravenkářům zvýšenou cenu.
    Podobně to bude v obchodech, kde se hodně platí stravenkami. Jestli má obchodník marži třeba 25% a z toho mu 10% (takže skoro 40% jeho marže) uteče ve stravence, musí to někde jinde promítnout.

    Je to byznys pro pár firem za naše peníze, nic víc.

    1. Cerny Mor: zkuste si ujasnit, co je vlastně problém. Pokud někde „prodávají jídlo vesměs za stravenky“, pak se navýšení ceny týká jen malého procenta zákazníků, kteří ale současně těží z toho, že vůbec mají kde jíst.

      Současně není vůbec jisté, že se stravenky jednoduše nezaplatí na nižších nákupních cenách. Tj. KDYBY stravenky nebyly, prodeje by šly dolů a je pravděpodobné, že i náklady na suroviny (rozhodně by se zvedly fixní náklady na jedno jídlo). Jestli by to bylo nebo nebylo 10% nemám jak přesně spočítat, ale rozhodně to nebude tak růžové, jak si myslíte. Jediná možnost, jak by mohlo jídlo slevnit je, že by se stravenky zrušily a přitom by to nijak neovlivnilo počet lidí, kteří chodí na obědy. Tomu snad sám nevěříte.

      Konec stravenek by rozhodně nevedl k nižším cenám jídla, protože by šel dolů prodej a tedy by šly nahoru náklady. Současně by některé hospody skončily. Rozhodně to není tak, že na tom vydělávají jen stravenkářské firmy – vydělává na tom spousta restaurací. Nepřímo totiž lidi motivují do nich chodit. Při pohledu na bankovku by si spousta lidí řekla, že si radši koupí něco jiného. Je to sice jen můj názor, ale podložený zkušeností i realitou v podobných jiných „papírcích“ (benefitové poukázky atd.).

      1. @Fatwdi: víte, k čemu je takové deformování cen o nějaké přirážky různých vyžírků? Akorát je vše dražší.
        Žena dělá v lékárně a přišel si tam někdo vybrat na nějaký flexipas (něco jako stravenky) standartní zboží, na kterém má lékárna asi 20% marži, ze které musí vyžít. Poplatky jsou zhruba 10% z ceny (takže polovina marže fuč) plus papírování oproti penězům nebo platební kartě. Tak dotyčnému, protože jinak s tím skoro nikdo neplatí, řekli, ať laskavě zaplatí normálně, protože kvůli jeho benefitu nebudou sebe šidit o zisk.
        Kdyby tyhle benefity začali nosit skoro všichni, tak musí to zboží zdražit všem, protože by se rázem dostali do ztráty.
        Chápete?

        1. Cerny Mor: tak jsme koukám zase někde jinde. Co zůstat u toho nejdřív u toho jídla? Nebo mám Váš úhybný manévr brát jako uznání toho, co jsem napsal a teď mi tedy škodlivost chcete dokazovat na něčem jiném?

          Zatím není žádný zákon na to, aby lékárna musela flexipasy brát. Kde je problém? A když budou flexipasy nosit skoro všichni, no tak holt skoro všichni vydělají, protože ani po zdražení pravděpodobně nebude výhodnější to koupit bez flexipasu v levnější lékárně, která je nebere.

          Současně se taky může stát, že vyšší obrat díky flexipasům vyváží nižší marži a zdražovat se nebude vůbec nebo jen minimálně. Chápete?

          1. Podľa mňa iba ohýbate realitu, aby vám vyšlo to čo chcete. Stravenková firma zarobí za rok „miliardu“. Tú uleje do zahraničia, kúpi si za to jachty, vily v karibiku, bentley flying spur a podobné srandičky. Tá miliarda mohla ostať „medzi ľudmi“ v mikroekonomike, ale neostala, odišla. O to sú všetci kolektívne chudobnejší. To, že zrovna vy ste o stravenky bohatší, je iba zdanie, lebo nevidíte to, čo nie je na prvý pohľad vidieť (copyright Bastiat). Štát zaviedol takýchto drobných vylepšení hafo. Každé z nich niekomu „pomáha“ a v sumáre všetkým škodí a v sumáre tých sumárov sú všetci o dosť chudobnejší, ale pár vyvolených má vily na riviere, alebo plný trezor zlata v ktorom môžu plávať.

        2. Na druhé straně si můžou vybrat poloviční zisk, nebo žádnej, pokud pude jinam, že?

      2. Vaše představa o tom, že kdyby nebyly stravenky, tak by si lidé nekupovali jídlo mi přijde celkem kuriózní :-)

        1. Svejdos: to proto, že jsem nic takového nenapsal. Ale to už jste předvedl v minulé diskusi, že čtení a chápání nepatří k Vašim silným stránkám.

      3. Jde o to, že je víceméně normální, že existuje vztah mezi zákazníkem a prodejcem. Zákazník si u prodejce koupí nějakou věc, a prodejce na tom něco vydělá, tak funguje normální obchod.
        Pak máte třeba firmy co poskytují platby kartou. Poskytují nějakou přidanou hodnotu v podobě toho, že placení kartou je prostě pro spoustu lidí pohodlnější, než platit penězi. A zároveň i pro prodejce je to výhodné, protože nemusí odnášet cash do banky , nehrozí že mu to zaměstnanci rozkradou atd. Je to tedy služba, ze které profituje jak prodejce, tak zákazník, a banka si z toho po právu vezme nějakou provizi, přičemž je plně na prodejci, jestli se rozhodne platby kartou akceptovat nebo ne.

        Pak tu jsou stravenky / flexipussy atd, které fungují přesně opačně. Pro zákazníka je to věc navíc v peněžence, a placení tím asi uznáte určitě není v ničem lepší, než platba penězi nebo kartou. Lidé tím zkrátka platí, protože to mají, a potřebují se toho zbavit.
        Stejně tak, jako není žádný benefit na straně zákazníka, tak není ani žádný benefit na straně prodejce – naopak mu tím vznikají další byrokratické povinnosti + z toho odvede poměrně vysokou provizi.

        Prodejce se samozřejmě může rozhodnout horšopeníze nepřijímat, nicméně tím, že to lidé mají, a někde se toho zbavit potřebují, tak se nepříjímáním jeho pozice oproti stavu, kdyby nic takového neexistovalo zhorší. Lidé zkrátka kvůli tomu, že mají stravenky, mají méně peněz. Ideálně si to představte na extrémním případu, kdy by bylo možné kupovat neomezený počet stravenek se stejným daňovým zvýhodněním. Pak by lidé měli třeba 80% výplaty v různých poukázkách místo peněz, a asi je vám jasné, že člověk, který to přijímat nebude, to může rovnou zabalit, i přesto, že se přeci může sám rozhodnout, zda to přijímat bude nebo ne.

        Prostě se tu zcela uměle vytváří poptávka po něčem, co je objektivně k ničemu. Biopalivo byste si asi dobrovolně do auta taky nečepoval. Kvůli tomu, že se to ale musí, tak uměle vzniká poptávka, a Bábovi to jde na odbyt.

        1. Mezi výběrem nedostat nic, nebo dostat stravenky o nominálu téměř dvakrát vyšším, než kolik za ně zaměstnanec „zaplatí“, to je pro mě teda výhoda až za roh, ale je známo, že já sem asi divnej, tak se mnou nemusíte znepokojovat.

          1. Tak von je Svejdos podle buď závistivej socan co závidí těm co stravenky dostávaj a těm co na nich vydělávaj, nebo dělá někde v hospodě a sere ho, že za stravenky musí platit, ale už mu nedochází, že bez těch stravenek by měl nejspíš těch zákazníků mnohem míň, prootže snad každej kdo dostává v práci stravenky má spoustu kolegů co choděj na oběd zásadně za stravky a až jim dojdou, tak choděj s kastrůlkem z domova nebo baštěj tláču z papíru.

            1. Tak, to tady furt patlali vo nějakejch příjmově nejnižších vrstvách, ale z těch do hospody chodí právě maximálně ti, co pár strvenek dostanou, páč díky tomu zvýhodnění je to stojí asi podobně, jako když si vaří sami, ale nemusí nic dělat, jen se nechají obsloužit. Bez nich by tam nevlezli vůbec. (Řada z nich tam neleze ani tak, protože si za strvenky nakoupí v kaufu a uvaří dvakrát tolik).

              Esli to zruší komplet, tak za pár let padne dalších 10 % hospod a tam, ke přežijí závodky, tak ovšem se lidem na pět let zmrazí mzdy, páč přece budou mít jako benefit dotovanou závodku. (Bude se to aspoň kurva dát šoupnout do nákladů??)

              Jinak co kastrůlky, já už si vozím vlastní butaňák, po těch stavbách a jinejch prdelích kde jezdím, tam není nic :o) Že se docela často trefím tak, že závodka je kilometr za 120 a do těch pár hospod v okolí radši nechodit ani přes oběd, páč každej není stavoš, aby si dovolil takovej luxus :D Asi mě někdo trestá nebo nevim. Jediná výjimka byl Kosina v centru, ale tam zas byla na piča ta práca…

            2. Shrnul jste to stručně a přesně.

          2. omg jistě, že v tuto chvíli při současném daňovém zvýhodnění to výhodné je. Stejně tak když se budou slevy na dani rozdávat za to, že si necháte dát kopanec do koulí, tak to mnoho lidí využije (pokud ta sleva bude adekvátní), to ale přeci neznamená, že to ze systémového hlediska není naprostá kokotina.

    2. Cena jídla se řídí jen tím, kolik jsou lidé ochotni zaplatit. Nějaké zdražování kvůli stravenkám je tedy nesmysl.

  6. On ten výpočet není buď 900 na stravenkách, nebo 1000 na výplatě, ale minimálně buď 900 na stravenkách, nebo 1000 HRUBÉHO na výplatě. Nemluvě o tom, že ti zaměstnavatel nechce přidávat to, co musí tvrdě danit.

    Primární chybou je výše zdanění práce pro lidi a samozřejmě i pro zaměstnavatele v období těžké konjuktury.

    Hodnocení nechápu, už jednou tady tahle blbost byla, v diskuzi podobně jako výše tady to rozumní diskutéři roznesli na kopytech.

    S reklamou na fejsbůček jdi autore laskavě do prdele. Za mě za 5.

    1. Rozumní diskutéri s tým súhlasia, že treba stravenky zrušiť, lebo ide o nemorálne obohacovanie sa darmožráčov a politikov na obedoch ľudí.
      Nerozumní a hlúpi diskutéri naopak stravenky chcú, lebo sa boja, že by prišli o svoj mrzký benefit.

      1. Já stravenky nemám, a přesto nesouhlasím s jejich rušením.

        Wooo, DOES NOT COMPUTE, co? Mrzký trapný manipulátore – falešné dilema je ta nejubožejší a nejprimitivnější forma manipulace, a falešné dilema s urážkou je absolutní inteligenční bahnité dno.

        1. Současný návrh vlády, který je na stole je v podstatě ideální řešení. Pokud se někdo bojí, že by všechny peníze utratil za cigára a chlast, tak si může nechat stravenky, a ti ostatní si mohou nechat vyplatit ten samý obnos s tím samým daňovým zvýhodněním v pravých penězích.

          1. A to právě nejde, protože „jídelní peníze“ jsou jednak daňově zvýhodněný oproti „pracovním penězům“ a jednak na těch papírkách profituje firma, co je obchoduje.
            První vlaštovku kdysi vypustil jakýsi Eurest, jako formu „závodky“. Ale v devadesátkách to přepálili tolik, že na to lidi po pár měsících srali, až jim došlo, jak jsou zaměstnavatelem okrádaný. A nosili si do práce kastrůlky.
            Na to konto se zaměstnavatel pokusil zakázat kastrůlky, až z toho byla stávka jak řemen.

          2. Zapomněl jsem zdůraznit, že pokud by lidi chtěli vyplatit peníze, tak dostanou méně – citelně méně, o ten daňový rozdíl mezi daněním práce a jídla.
            Takže by stejně lidi zůstali u těch stravenek. Člověk si snadno spočítá, že by ty samý peníze prožral tak, nebo tak.
            No a co se týče klasického, českého postsocialistického ojebávání ala chlast a cigára za stravenky, tak k tomu snad není co dodat. Kolik takových lidí asi je?

            1. No právě že to co teď řeší vláda je, že by si člověk mohl stejný daňový bonus započítat i na klasické peníze. De facto se tedy jedná o zrušení stravenek, protože bez neférového zvýhodnění oproti penězům to nikdo používat nebude.

          3. Současný návrh vlády je šméčko jak ty nedaněný benefity zrušit a aby získali podporu, tak se jede kampaň proti těm nenažranejm vyžírkům ze stravenkových společností. Jakmile to bude možný (tj, až krachnou stranevnkový firmy a jejich silný lobbing), taks e celej ten stravenkovej paušál zruší pod záminkou že není adresný a nelze zabránit aby si za něj lidi nekupovali něco jinýho. Případně Agrofert koupůí stravenkkvý firky a stravenky obratem zase zavede, ale to enni tolik pravděpodobný.

            1. Tak to jsou ovšem všechno spekulace. Pokud by tomu tak bylo, tak souhlasím. Každopádně tenhle krok sám o sobě mi přijde naprosto v pohodě. Pokud někde stravenky chce, tak mu tu možnost nikdo nebere. A ten kdo usoudí, že jsou pro něj lepší normální peníze, tak si vezme normální peníze.

          4. Současný návrh vlády je socialistický nesmysl. Jde o zásah do hájemství soukromých firem, které si nejlépe dokáží rozhodnout, jaké benefity kterému pracovníku poskytnou.
            Vláda by, což je naopak plně v její kompetenci, mohla zvýšit nezdanitelnou část příjmu.

            1. Což ovšem neudělaj, protože vláda potřebuje prachy a nelze od nich čekat nic, co by daně snížilo, ledaže by se to snižování týkalo především Agrofertu. V tom případě by to ovšem obratem kompenzovali jinde.

              1. Naopak, vždyť jsem to tu psal už několikrát. Daňové zvýhodnění stravenek si budou lidé moci vybrat i v normálních penězích. Tzn. kdo si bude chtít vybrat 1000,- Kč ve stravenkách, dostane stravenky v nominální hodnotě 1000,- Kč, a kdo si to bude chtít vybrat v penězích dostane také 1000,- Kč. Na daních odvodech atd. zaplatí oba 2 úplně stejně.
                https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/stravenkovy-pausal-bude-podle-navrhu-alternativou-ke-straven/r~c1cb1b7a36fb11ea84260cc47ab5f122/
                Z článku.. „Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den, uvedla ministryně. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.“

                1. 150 komentů a tak 90% mě úplně fascinuje svojí tupostí pseudoliberálních obhajovačů pseudobyznysu s papírky na jídlo.
                  Začnu ještě jednou i když to tu už bylo psáno, kdo neposkytuje závodní stravování může poskytnout stravenky.
                  Původní idea byla, aby tupý lid obnos určený na stravu neprolil hrdlem nebo neprokuřil či neutratil za děvky či v automatech (občas výherních).
                  Na to se navázal byznys stravenkových firem, restaurací ve kterých by prý bez stravenek nikdo nejedl a jánevímčehoještĕ.
                  Pokud je návrh x Kč ve stravenkách nebo x Kč v penĕzích, pak každý svobodomyslný občan volí peníze.
                  Jestli si pak za ně koupí v pajzlu na růžku smažák nebo 5 rohlíků a 20dkg salámu a Redbull nebo dvacku cigaret je jeho boj.
                  Sorry jako!

      2. Pathy: já s Vámi musím nesouhlasit, máte v tom hokej.

        Jsem rozumný diskutér, který chce stravenky zachovat a přitom je sám nemá, takže mi o „můj mrzký benefit“ může jít jen těžko.

        Naopak Vy je chcete zrušit, protože nepřejete mrzký benefit ostatním. Nějak mi z toho vychází, že „nerozumný a hloupý diskutér“ jste Vy.

        1. já Vám teda zkusím vysvětlit jak to mám já. tedy válí-li se prachy na zemi, nesebral by je jen zásadový blbec, potud s Vámi souhlasím kapr plave v rybníce a málo se stará, zda je stavidlo zavřené v souladu s morálními principy. ovšem rozcházíme se v tom, jestli je dobře, že se prachy válí na zemi. můžeme se dohodnout, že Vy mě budete považovat za bláznivého idealistu, a já Vás za vyčůraného oportunistu, budeme se dál zdravit, vesele diskutovat, a krajinou bude zvonit dětský smích.

          1. pardon, omlouvám se, jak jste jistě při vrtění hlavou zjistil, zařadil jsem příspěvek nesprávně. za trest si nedám po večeři doutník, což je trest velmi tvrdý, uvážíte-li, že jsem měl poslední doutník zhruba před dvanácti lety.

    2. Shifty, přesně takto jsem to pochopil já.
      Protože jsou tady nepochopitelné výše zdanění práce /oproti zdanění jídla/, tak je pro zaměstnavatele daňově výhodnější, dát Vám benefit „jako jídlo“, než ve hrubé mzdě.
      Kdo všecko a kolik se na tom pakuje, to netuším a ani to nezjistíme.
      Každopádně to ale nedělají všichni zaměstnavatelé. Ti, co to dělají, pro daný postup mají nějaké pádné důvody, myslím finanční. Jestliže je benefit zaměstnavatelem vydán „na jídlo“, tak pokud ho opravdu za jídlo jde spolehlivě utratit, tak kde je problém? Problém by byl, pokud by je utratit nešlo, nebo silně limitovaně – to se ale neděje.
      Že benefit dostávám já, jako tvůrce nějakého nepřímého zisku pro firmu a uklízečka v téže firmě ne?
      To je na diskusi, neboť i ta uklízečka tvoří nepřímou hodnotu tím, že jiný tvůrce nepřímého zisku neshnije ve špíně a nemusí tvořit v bordelu. I skladník ve šroubárně tvoří nepřímý zisk tím, že je všecko perfektně po ruce a není v tom bordel.
      Ale pořád mám ten dojem, že idea rovnosti všech se všemi, už tady jednou byla. A nedopadla zrovna dobře, mám-li možnost osobně soudit.
      Jestli jsou tendence znovu tu ideu zkusit aplikovat, tak bych před tím varoval.

      1. rotože jsou tady nepochopitelné výše zdanění práce /oproti zdanění jídla/, tak je pro zaměstnavatele daňově výhodnější, dát Vám benefit „jako jídlo“, než ve hrubé mzdě.
        Vzhledem k tomu, že zdanění práce je v relativní hodnotě přibližně stejné jako na západě a absolutní je o hodně nižší, tak se posouvámé k jádru problému. Tím je výše mezd a jejich poměr nákladům na život. Protože mzda je nesmyslná, tak se vymýšlí podobné hovadiny jako stravenky.

      2. Já bych se raději držel poměrů v ČR a netahal do toho cokoli ze zahraničí.
        Taky bychom mohli zjistit, co se děje například v pobočkách Amazonu či Foxconnu v Británii – a na ně navázaných strukturách.

        1. Já bych se raději držel poměrů v ČR a netahal do toho cokoli ze zahraničí.
          Ale jasně, hlavně neporovnávat, protože pak by občané mohli začít přemýšlet, že bych mohli chtít mzdu jako v Německu.

          Taky bychom mohli zjistit, co se děje například v pobočkách Amazonu či Foxconnu v Británii – a na ně navázaných strukturách.
          Taky makají za stejné mzdy jako v Dobrovízi?

          1. v přepočtu na britský platy zcela určitě, možná i horší. Britové nemaj důvod ty Pákistánce a Poláky co tam makaj přeplácet a v Británii jsou ty příjmový nůžky mnohem víc rozevřený než v ČR.

            1. v přepočtu na britský platy zcela určitě, možná i horší. Britové nemaj důvod ty Pákistánce a Poláky co tam makaj přeplácet a v Británii jsou ty příjmový nůžky mnohem víc rozevřený než v ČR.

              Sice nechápu, proč sem taháte zemi, která je už skoro mimo EU, ale i tak bude životní úroveň těchto pracovníků vyšší než zde.

              Při pohledu do našeho regionu. Pokud bude německá minimální mzda vyšší než než česká průměrná při velmi podobných nákladech na život, tak to není o žádných přiblblých stravenkách, ale o nesmyslných mzdách.

    3. No vždyť to je právě ta pointa. Kdyby ta možnost byla, tak by si pravděpodobně všichni vzali radši cash, což potvrzuje i fakt, že v podstatě nikdo si víc stravenek, než na kolik je daňová výhoda nekupuje.
      Samozřejmě, že je problém ve vysokém zdanění, a v danou chvíli je lepší mít stravenky, než nic. Nicméně kde je reálný důvod pro to, nesnížit o poměrovou část zatížení práce, místo dávání stravenek?

      Nebo si to představte naopak. Jste schopen jmenovat alespoň jeden jediný rozumný důvod, proč by se mělo daňové zatížení práce ještě zvýšit, a být kompenzováno více stravenkami?

      1. Snizit danove zatizeni je fajn, ale jestli sis nevsim, momentalne jsme ve fazi rustu dani. Zadne snizovani nebude, maximalne pro velky korporace, ale ne pro bezny lid.

        1. Njn. Prostě moje pointa je taková, že když bude daňove zvýhodněné to když se necháte nakopat do koulí, tak v období kolem daňového přiznání bude většina lidí pokulhavat. Nemyslím si ale že by to jakkoliv značilo že kopance do koulí jsou jakkoliv přínosné.

  7. mě se jako vohnoutovi líbí, že si za stravenky můžu koupit cigára a chlast :-) a mám je tak levnější o těch pár korun

  8. Pro všechny co se mnou nesouhlasí v tom, že stravenky, leč mají nominální hodnotu stejnou jako peníze, mají reálnou hodnotu nižší mám skvělou nabídku. Prodám v podstatě neomezený počet stravnek, v kurzu 1:1. Tak se přihlašte kdo má zájem..

    1. Fajn, ja prodam v podstate neomezeny pocet originalnich pravych platnych ceskych korun v cene 1:1. Korunu za korunu. Jdes do toho? A proc ne?

      1. Ok, dostal jste mě. Co tedy za 98%. Pokud svou nabídku dorovnate tak já to beru :-)

  9. Je to pořád to a samé! Zloději všech kategorií zjistili, že krást přes Internet (rozumněj v elektronickém (kyber)prostoru) je jednodušší. Pamatujete na kauzu: „Lehké topné oleje“? To byl asi první (myslím u nás) zločin, který použil lobbing ve státní sféře, zloději si vytvořili, pomocí politiků, legislativu, která krádež umožnila. Podle mě to byl první logisticky dobře zvládnutý zločin. Dodnes není úplně jasné, kdo to vymyslel, zato je úlně jasné, kdo to umožnil. Pořád jsme se nedokázali poučit a tedy pořád je možné tento model malinko obmněnit a použít. Stravenky a libovolné jiné poukázky na „NĚCO“ jsou na tomto principu. Zatímco firmy provozující platební karty si svou provizi značně snížily a ještě uživateli, který to platí, nabízí určitý komfort při rozhodování, ale hlavně, nejsou přisáté na veřejné peníze. Provozovatelé poukázek oberou uživatele, prostřednictvím jeho zaměstnavatele. Ale zaměstnavatel není ten „poslední“ kdo to zaplatí, Černý Petr, jako obvykle, zůstává státu. A ten si platíme MY, MY všichni! Pro mě, jako zaměstnance je výhodné vzít stravenku, porotože mi na ní připlatí zaměstnavatel! Stravenka za stovku mě přijde na 55,- Kč a to se vyplatí! Provizi těm, co stravenky vytisknou, zaplatí zčásti i můj zaměstnavatel ale hlavně Ti, co stravenky nemají, ale platí daně. Jsou to především ti malí, třeba živnostníci nebo zaměstnaci nejnižší platové úrovně. Přerozdělování, to je to skryté zlo, ale kam se hrabeme na přerozdělování v rámci EU! Je to symbol (nemocné) doby, ve které žijeme. My, co pamatujeme reálný socialismus s jeho regulacemi si dobře uvědomujeme současné regulace a upřímně, občas mi to splývá. Princip je stejný jenom pravidla se změnila.

    1. Jakým způsobem zaplatí daňový poplatník provizi sodexhu? Prosím rozepsat.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017