Nedávno jsem zapnul čumbednu a vyslechl jsem si informaci o připravované akci Studenti proti totalitě. Ve studiu byli přítomni dvě autorky a jeden autor projektu, kteří svůj záměr představili a mně došlo, s veškerou úctou k dotyčným osobám i jejich záměru, že dámy a pán nevědí nebo vědět nechtějí, co to totalita je a kde ji hledat.
Totalita v podání mladých nadšenců je něco, co bylo. Zmiňovaná akce proti totalitě pak pozestávala z různých akcí směřovaných do minulosti, jako například vzpomínek na oběti komunismu. Přitom komunismus byla jen jedna vývojová větev totalitních režimů, navíc ve srovnání s takovým environmentalismem ještě navíc nepříliš úspěšná. Je to v podstatě vytrvalý mediální stereotyp, kdy je totalita předkládána jako něco, co bylo a zcela se přitom přehlížejí totalitární tendence současné.
Totalitní režim je pro mně každé společenské uspořádání, které po občanu požaduje souhlas se svou doktrínou a pokud ho nemá, tak ho vynucuje. Občan je například povinen dodržovat právní řád České republiky, ale není povinen s ním souhlasit. Také může podnikat různé kroky k jeho změně. Totalitní společenský řád se mu za takovou iniciativu odmění nějakou formou likvidace, v minulosti likvidací fyzickou, nyní především likvidací sociální. Sociální likvidace je výhodnější a praktičtější, protože je společensky lépe snášena, nebudí zpravidla negativní reakce a totalitní režim nemusí dávat najevo svou skutečnou podstatu. Byly to právě fyzické likvidace, které neustále oslabovaly pozici komunistických režimů, protože jim opozice pořád předhazovala Toufara a Horákovou a další. Jednoho nepřítele zlikvidovali a tisíc dalších si jich tím nadělali. Tohle teď odpadá, už se to nedělá špagátem, ale skrze média.
Jste netolerantní? Vítejte v klubu. Já jsem taky netolerantní. Myslím, že to ničemu nevadí, protože je to užitečné. Je to pozůstatek našich prvotních instinktů, které nás varovaly před nepřáteli a jiným ksindlem a a držely nás od nich dál, abychom nekompromitovali svoje zásady a nemuseli obětovat naši psychickou integritu. Nemusíme přece vždy každého kokota tolerovat, třeba když vás chce zabít mačetou, krade v krámě nebo na ulici zapaluje auta. Nemusíte s ani souhlasit s tím, že by takové jednání tolerováno mělo být. Ovšem problém je, že Čtvrtá euroříše vyžaduje nejen toleranci, ale také s doktrínou tolerance souhlas. Pokud jste členem většiny, musíte tolerovat vždy cokoli a kohokoli, a navíc ještě radostně. Dokonce se připravují sankce a jakési koncentrační, pardon, ozdravné toleranční tábory, kde vás z toho vyvedou. Ale oni nejsou tak zlí a bezcitní. Třeba z vás nakonec bude něco dobrého, například mýdlo.
Máte dojem, že není úplně v pořádku, když se lidé odění v divném, někdy až obscénním outfitu producírují po ulicích a snaží se navodit dojem, že se jejich sexuální úchylka stane normální, když se jich sejde hodně? Nesouhlasíte s tím? Nesouhlasíte pak asi také tím, že by se děti neměly svěřovat do výchovy mámovi a tátě? Chyba, souhlas je vyžadován. Pokud nebudete souhlasit, budete mít problém.
Často se tu zabýváme dopravními předpisy. Jsem přesně v tom stavu, že jsem povinen je dodržovat, ale současně s nimi nesouhlasím. Ne v jednotlivostech, nesouhlasím s celým jejich pojetím. Mám ovšem problémy, když to řeknu nahlas. Většinou mě někdo začne obviňovat z hrozných věcí („ty chceš více mrtvých na silnicích“) a samozřejmě nemohu počítat s tím, že by tyto názory byly nějak široce publikovány, protože nekonvergují k oficiální linii. Nejen že máme silniční fašismus, ale máme také silniční totalitu. Cyklofašista Filler, zjevně frustrovaný čím dál zjevnějším krachem „zklidňování dopravy“ a pošahaných tezí hlavního cykloideologa Gehla, přišel nejnověji s revolučním poznatkem, že nesouhlas s organizovanou cyklistikou je než jiným projevem politického extrémismu, což je samozřejmě taky třeba nějak pořešit. Viděl bych to na speciální Einsatzkomanda rachitických bojovníků na černých neosvětlených kolech a přestavbu cyklosauny na ekologickou zyklokomoru. Zde se doktrína vynucování tolerance neuplatňuje, zde totiž platí výjimka, netolerovat lidi s nesprávným názorem je správně.
Máte nějaké problémy s environmentalisty? Eurohujery? Jsou to v podstatě státní církve postavené na nepodložené víře v něco, co se nikdy nestane. Pokud s nimi nesouhlasíte, jak činil například exprezident Klaus v jeho světlejších chvílích, máte zaděláno na skutečně velký problém, ze kterého vám nepomůže ani demonstrativni zakoupení jízdního kola. Skupina českých lékařských prominentů dokonce chtěla tohoto pána za uvedené postoje zbavit svéprávnosti, což je skutečně oldschool metoda sociální likvidace. Neprominentní odpůrce se samozřejmě nemůže těšit takové pozornosti neoreligiózních elit, takže se to s ní odbyde tím, že je prostě blbej, zaostalej, chce zničenou přírodu, chce na hranicích dráty, je spojenec Ruska a jako takový by neměl už nikdy nikde veřejně vystupovat.
Havlisté jsou vůbec úpornými nositeli totalitních praktik. Jeden čas jsme tu řešili Havlovu uličku v Brně. Byl to do jisté míry umělý spor, protože jsem se onehdy došel podívat, o jakou „ulici“ se jedná a pochopil jsem, že je Havlově osobnosti a významu pro město Brno zcela přiměřená. Podobným bulvárům se v Budějovicích říká „Kozí“ nebo „Pochcaná“. Nicméně spor probíhal a také jsem byl jeho součástí, protože jsem anketu o pojmenování uličky nalinkoval z tohoto webu a čtenáři hlasovali v souladu s jejich přesvědčením, takže to nedopadlo správně a bylo nutné přijmout náhradní postup. Havlovec dramaturg Oslzlý pak publikoval v Sobofert times článek, že nesouhlasné hlasy byly vylhané, protože vůbec nedokázal ani připustit, že by s šášulou a jeho odkazem mohl někdo nesouhlasit, protože se připouští pouze souhlas.
Janukovyč asi nepřijede. Ještě před pár týdny ho zval hradní ožralec jako váženého státníka ke státní návštěvě. Nyní je Janukovyčovi Ukrajina malá a vzal čáru. Režim, se kterým nikdo neměl problém a jehož představitelé byli zváni do Kocourkova k oficiální návštěvě, je najednou krutopřísnou diktaturou, kde střílejí po lidech. Já tomu nějak nerozumím. Jak tenká je hranice mezi váženým panem prezidentem Janukovyčem a vyvrhelem Janukovyčem, když se jeden může proměnit v druhého během jediného týdne? A jak tenká je hranice mezi svobodou a diktaturou, jejíž představitelé nechávají na ulicích střílet po lidech? Vždyť to je přece to, co všichni diskutující na Novinkách chtějí, silná dobře vyzbrojená policie s rozsáhlými pravomocemi v ulicích, která „řeší problémy“ se „živlama“ na místě bez zbytečných obstrukcí, soudů a advokátů v drahých oblecích?
Není ono to náhodou tak, že v totalitě žijeme?
(5x známkováno, průměr: 1,80 z 5)