Rok se s rokem sešel a blíží se nám zase letní sezóna, takže pojedeme, Máňo, zase do Chorvacka. A protože jsou to svině svinutý, co každej rok zdražujou mýtný a benzín a DPH a poplatky a taxy a zmrzlinu a pívo a fšecko, tak jim to tentokrát vrátíme.
Milí spoluobčané, dnes se naučíme ojebat chorvatské mýtné na dálnici Záhřeb – Split a naučíme se, že síla je v kooperaci, když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří, jak to je bylo v tý naší hymně. Využijeme toho, že každý správný Čech jezdí do Chorvacka fsobotu, protože fsobotu se střídají turnusy v hotelích, v apartmánech i čártristi v marínách, takže je lepší, když už, nedej bože, trávíme sobotu v maríně, vůbec nevylézat z lodi, případně neopouštět tu část maríny, která je určena pro jachty užívané přímo vlastníky a nikoli charterované. Čártristi jsou totiž nižší živočišný druh a pokud nemají profesionálního kapitána, je navíc každý do vzdálenosti sto metrů od jejich lodi v přímém ohrožení života, dokud charterovaná loď není pevně uvázána k bójce nebo k molu a ani pak to s tím bezpečím není úplně jisté.
Jak na to, zeptáte se asi. Na té dálnici je uzavřený systém, bez průjezdu mýtnicí se z ní nikde vyjet nedá. Uznávám, že taková mýtnice není protitankový zátaras a je opakovaně vyzkoušeno, že krz ni lze projet bez placení (například padající závora má pud sebezáchovy a pokud fotobuňka detekuje v prostoru, kam se závora spouští, nějaký předmět, závora se nesklopí), ovšem provázejí to čas od času jisté nežádoucí side-effecty, jako například následná nadměrná pozornost policie. Ale kde nestačí svaly, tam nastoupí čáry.
Výchozí situace tedy je, že v sobotu nám jedou kvanta koupáků po A1 ze severu na jih a jiná kvanta koupáků z jihu na sever. Správný český chasník má několik málo typů aut, což dále celou věc zjednodušuje. Poslední důležitá taktická informace je, že existuje odpočívka Vukova Gorica, která v plánu hraje zásadní roli. Proč tam hraje zásadní roli? Odpovím si sám. Protože se od ostatních místních odmorišť zásadním způsobem liší — není půlená, ale vozidla jedoucí různými směry se na ní mohou potkat. Není sice ani náhodou přesně v polovině trasy, ale to vůbec nevadí.
Pro jistotu ještě uvedu, že mýtné na zmíněné dálnici se platí podle ujeté vzdálenosti, přičemž ujetá vzdálenost se počítá od mýtnice, kde si uživatel dálnice uzme karticu. Máme teď tedy na jednom parkovišti vozidla s karticou ze severu, která ji budou vracet na jihu a naopak vozidla s karticou z jihu, která ji budou vracet na severu. Pořád nic? Ani výše zmíněná nápověda když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří nepomáhá? V takovém případě shunpiking neprovozujte a jeďte radši dál, v případě opačném ovšem víte, co máte dělat. Čistě pro jistotu dodám, že dálnici nelze opustit na témže sjezdu, na kterém jste na ni najeli a proč také na sebe upozorňovat, když můžete sjet o jeden sjezd jinde, zaplatit nějaké drobné za krátký úsek mezi oběma sjezdy a pak se za mýtnicí otočit a na onu dálnici se zase vrátit.
Dokonce to celé můžete udělat i zcela legálně. Pokud si na odpočívce se známým či s příbuzným vyměníte s lístečkem i celé auto, je to celé dokonce v souladu s platnými místními zákony.
A protože uvedenou akci vyhlašujeme jako soutěž, tak:
1. titul protřelého shunpikera získá ten, kdo chorvatský stát (protože ten je vlastníkem společnosti Hrvatske autoceste d.d., vlastnící a provozující zmíněnou dálnici) připraví o mýtné nejméně za 333 kilometrů
2. titul velkého obfuskátora cestiny získá ten, kdo chorvatský stát připraví o mýtné nejméně za 666 kilometrů
3. titul mýtného démona získá ten, kdo chorvatský stát připraví o mýtné nejméně za 2000 kilometrů a nezaplatí ani žádnou spotřební daň z pohonných hmot.
4. naopak titul trotla roku získá ten, kdo se při tom nechá chytit a zaplatí za to někomu nějakou pokutu.
A někdy příště si v našich kursech pro začínající a pokročilé asociály povíme, jak s minimálním rizikem jezdit bez známky po dálnicích ve Slovinsku.
(3x známkováno, průměr: 2,67 z 5)