Před časem jsem si koupil nové boty a kalhoty (poměrně drahé, dříve kvalitní značka). Kalhoty byly za měsíc prodřené, botám za dva měsíce praskla podrážka. Nedávno jsem dostal batoh. Ten se za měsíc doslova rozpadl, protože někdo usoudil, že je třeba šetřit na nitích.
Za týden potom jsem si koupil nový pevný disk. Zanedlouho poté už jsem ho nesl na reklamaci. Pro srovnání mám doma pár disků, které běží 10 let non-stop. U nových disků se běžně reklamuje 20% a je zázrak, pokud vydrží déle než 3 roky (každý správný výrobek se rozbije po záruce).
Poslední dobou mám pocit, že už skoro není možné koupit kvalitní výrobek/produkt, bez ohledu na to, jaké značky a v jakých cenových kategoriích člověk nakupuje. Toto je důsledek trendu, kterému říkám katovaní kostů (z anglického cost cutting).
Každá úspěšná firma časem dospěje do stádia, kdy její produkty už neprodává tolik kvalita, jako spíše setrvačnost, dobré jméno značky, nebo ve spoustě případů i úplatek na správné místo (zkuste dnes poctivě vyhrát výběrové řízení na nějakou velkou zakázku). Takováto firma je už zpravidla tak velká, že koncentrace zmrdů překračuje únosnou mez – čím větší firma, tím více klesá efektivita a to je výborná živná půda pro zmrdy a samozřejmě i vohnouty.
Mnohokráte jsem zažil, jak zmrdi vyštípali slušného pracovníka a po cca roce jeho objem práce dělá už 10 lidí a pořád si stěžují, jak nestíhají. A nikomu to nepřijde divné, protože nadřízení se dnes vybírají hlavně podle počtu pseudotitulů alá MBA a jestli mají zkušenosti s vedením týmu. To jestli danému odvětví rozumí je pro HR zmrda naprosto nepodstatné, protože i on sám pořádně neví, co vlastně lidé uvnitř firmy dělají a jak jejich práce vypadá a tak si dělá alibi léty jejich praxe a certifikáty. U kolegy v práci na místo vedoucí oddělení informatiků přijali holku, která o IT nevěděla totálně nic a to když její podřízení zjistili, tak přestali cokoliv dělat, každé kliknutí myší byla najednou práce na dva týdny. A tak se začali nabírat další a další lidi……Každý si asi dokáže představit, jak musela jít nahoru produktivita.
V dnešní době je zisk až na prvním místě, na tradici, morálku, nebo nedej bože nějakou kvalitu se už přestává hrát. Na každém správném dývlopmentu se budoucí zmrdíci dozvídají zcela světoborné nou-hau, které říká, že pokud chcete zvýšit zisk, je nezbytné katovat kosty.
Pro každého manažerského zmrda je zmrdi-prostředí firmy naprosto normální věc a proto když přemýšlí, jak katovat kosty, tak místo aby vyhodil sám sebe, případně začal řešit efektivitu vedení, nebo pracovníků obecně, tak se rozhodne, že nejlepší bude šetřit na výrobě. Což pak může být v závislosti na činnosti firmy nákup levnějších (a méně kvalitních) surovin, šizení výrobních postupů, šetření materiálu zmenšením robustnosti součástek, přesunem výroby do Číny, čí Indie, případně najímáním těch nejlevnějších pracovníků, zanedbávání bezpečnostních předpisů a podobně.
Ve všech těchto případech se to časem začne projevovat na kvalitě produktu. Pečivo a ovoce je plesnivé druhý den (plesnivé ovoce odrbeme v mýdlové vodě, sýry potřeme olejem aby se pěkně leskly, plesnivá mouka je o dost levnější a ultimátní katování je pak zpětné rozemletí neprodaných kousků do těsta), uzeniny toho s masem moc společného nemají (ať žije chemie, tuk a kostní moučka), oblečení se rozpadne za měsíc (dvě řady švů na namáhaných místech je plýtvání, takto ušetříme až 50 haléřů na jedněch kalhotách), poruchovost výrobků je rok od roku vyšší snad ve všech odvětvích (když použijeme o 20% méně materiálu, tak to snad dva roky do konce záruky vydrží), za čistotu a rychlost kódu aplikací velkých softwarových firem by se styděl i programátor začátečník v informatickém kroužku na základní škole (že Franta patlal neslyšel o indexech v tabulkách DB je jedno, v nejhorším si zákazník koupí silnější HW, to jako není náš problém, hlavně Franta dělá jen za 60/hod. I když asi už vyhodíme i Frantu, protože Ching Tung v Číně dělá za polévku a rohlík denně) a jistě se dá najít celá řada dalších příkladů.
Dalo by se namítnout, že člověk přece nemusí být tupý konzument a může si kvalitu najít a připlatit si za ní. Tohle ještě nedávno platilo, bohužel i kvalitní značky začínají katovat jak černé. Osobně vidím dva důvody, proč tomu tak je:
Zmrdi-managment potřebuje neustále vykazovat větší a větší zisky a co je jednoduššího, než pořádně okatovat, trochu zlevnit a tím si výrazně rozšířit cílovou skupinu zákazníků. Navíc značka má stále dobré jméno, takže průměrný konzument bude štěstím bez sebe, že i on má nyní na prémiovou značku, to mu bude soused panečku závidět.
Druhým důvodem je to, že marketingový zmrdi už nemají naprosto žádné zábrany, takže i ty nejlevnější značky jsou nyní prezentovanými parametry daleko za hranicemi použité technologie. Pěkným příkladem je třeba skutečná doba odezvy LCD monitorů oproti hodnotě papírové. Ani nevím, jestli už se mám smát nebo brečet, když výrobky na nějaké technologii, která má svá omezení, mají papírové hodnoty třeba 10x lepší, než je vůbec teoreticky možné. Aneb vítězství marketingu nad fyzikou. Před lety se ještě drželi zkrátka, to přihazovali maximálně desítky procent, dnes přihazují desetinásobky a podobně. Další fintou je pak zavedení klamných jednotek (např. PMPO), jejichž hodnoty jsou pak astronomické, protože konzument má rad vysoká čísla za málo peněz.
A v tu chvíli začaly být poctivé značky v nevýhodě, protože konzument pak vidí papírové hodnoty výrobku a vidí, že za 5x nižší cenu dostane 5x vyšší čísla, takže s radostí nakoupí a ještě si cestou domů píská, jak na ty zloděje předražený vyzrál. Takže s většinou z nich to dopadlo tak, že začaly dělat totéž. Pár se jich sice ještě drží, ale otázkou je, jak dlouho.
Existuje z toho cesta ven? Osobně si myslím, že ne. Konzument si zvykl na nízké ceny a i pokud se čas od času objeví někdo, kdo se rozhodne prorazit s kvalitními produkty, tak zpravidla zkrachuje ještě dříve, než o něm vznikne nějaké povědomí, protože cenově nemůže konkurovat levným šmejdům. A průměrný konzument si jde raději koupit párek do Lídlu, protože je přece nejlevnější a v životě by ho nenapadlo si koupit něco 2x dražšího, i když to bude opravdu z masa. Důkazem toho je i to, že spousta kvalitních značek šidí už i své top řady, protože je pro ně výhodnější vyrábět šmejdy. A z toho pak vzniká bludný kruh. Konzument chce nízkou cenu, tak mu začnou vyrábět šmejdy. Pak někdo přijde ještě s levnějším a ještě více okatovaným šmejdem a konkurence se musí přizpůsobit. A tak to jde pořád dokola.
V souvislosti s tím mě napadá ještě jeden poměrně nepříjemný důsledek. Ekoteroristé neustále prudí s CO2 a jak je nutné snížit do roku 20xx emise o 10% a podobné nic neřešící nesmysly, nicméně důsledky katovaní kostů nechávají každého naprosto chladným. A tím důsledkem je ohromné mrhaní přírodními zdroji. Mnohokráte jsem viděl nefunkční výrobek, který se rozbil jenom proto, že nějaký kus plastu za 40 haléřů byl směšně poddimenzovaný. Ale samozřejmě se to vyhodí celé, případně záruční servis místo dané součástky mění celý blok, protože je to rychlejší a hradí to výrobce, tak co….
(14x známkováno, průměr: 1,93 z 5)