Tato událost se sice odehrála už na konci loňského léta, avšak události začátku tohoto roku mě donutily sepsat tento článek. Tehdy ještě neznali tyto stránky a doma jsme si všichni mysleli, že policie je tu pro dobro lidí a pokuty platí jen ti, kdož se provinili.
Samozřejmě jsme se nenechali uchlácholit výroky typu „pomáhat a chránit“, ale tak celkově jsme věřili (sice ne v korektní, ale právně správné), fungování policie ČR a státního aparátu vůbec.
Co se tedy stalo? Naše rodina se vracela z Německa z jachtařských závodů domů, 1000 km bez sebemenšího problému, a přibližně v půl jedné ráno dorazila do naší ulice. Protože jsme měli na vleku tři lodě (v hodnotě cca 300 tisíc), v plánu bylo zastavit před domem, vyložit bagáž a mladší ségru a vozejk s loděmi odvézt do loděnice, nechávat vlek před domem se nám nechtělo. Máti zastavila na pravé straně vozovky pod chodníkem, na kterém stály auta. Nalevo od našeho auta zbyl dostatek místa na projetí. Když jsme měli vyloženo, rozhodli jsme se odjet a v tu chvíli se to stalo. Majitel baru na rohu naší ulice, cca 50m od stojícího auta, se vykodrcal ze svého podniku, sedl do auta naproti a jal se odjíždět. Jelikož měl auto zaparkované kolmo k vozovce, vzhledem k jeho stavu měl celkem problém vycouvat z místa, což se mu asi tak na desátý pokus podařilo. Srovnal auto do osy vozovky – směrem k jedinému výjezdu z naší slepé ulice – a už to vypadalo, že konečně odjede, ale místo jedničky tam borec hodil zpátečku a na plnej kotel to poslal směrem k našemu autu a vleku. Někde napůl cesty zpomalil, takže my všichni stojící okolo jízdní soupravy jsme nepokládali za důležité jakkoliv signalizovat onomu člověku, neboť to vypadalo, že zastaví.
Po tomto zpomalení však auto opět nabralo na rychlosti a se vší parádou vlítlo do vleku. Loď naložená na vleku nejníže, přesahovala železný rám vozejku o cca 40 cm (a byla označená odrazným terčem), po nárazu poskočila o pěkný kus, ačkoliv byla pevně přivázaná popruhy s ráčnami. Na první pohled to vypadalo, že je dokonce přelomená vejpůl.
Pana řidiče očividně náraz nevyvedl z míry, hodil tam jedničku a hurá pryč. Brácha, který stál v tu chvíli jeho autu nejblíž, pár dlouhými kroky auto doběhl a plácnutím na střechu dal jasně najevo, že jej nehodláme z místa činu nechat odjet, což mu také oznámil po otevření dveří spolujezdce.
Po seznámení se s nastalou situací řidič tohoto vozidla pan M. prohlásil, že je to stoprocentně jeho vina, že souhlasí s tím, že vše půjde z jeho pojistky. Dušoval se, že není třeba volat polici, že všechno půjde přes pojišťovnu. Jelikož jsme v daný okamžik nikdo netušili, jaká škoda vznikla na lodi, popřípadě jestli nevznikla škoda na vleku, který patří jachtklubu (tzn. třetí osobě), rozhodla se máti nakonec pro přivolání PČR.
Policejní hlídka po příjezdu na místo nehody provedla obvyklé úkony jako je obhlédnutí místa činu a legitimování všech účastníků a přistoupila k dechové zkoušce. (zpětně si uvědomuji, po přečtení mnoha článků zde, že ani jednoho z řidičů před dýchnutím řádně nepoučili). Takže dýchala máti, jako řidič našeho auta – 0,00 a když přišel na řadu pan M., dechovou zkoušku odmítl. Později při sepisování protokolu přiznal, že měl „jen 6 malejch rumů“.
Policistka nadpraporčík se s máti a panem M. zavřela ve služební dodávce na sepisování záznamu a druhý policista začal fotografovat a měřit. Změřil, že jízdní pruh, který vznikl nalevo od našeho auta, měl dokonce 4.4m (rozdíl 1.4 m od zákonem požadovaných 3 metrů). Fotografující policista nás ubezpečil, že za nehodu rozhodně může pan M. a že se nemáme ničeho obávat, že jsme nic špatně neudělali. Škodu zaplatí pojišťovna a pak si bude peníze vymáhat od pana M. sama. Sepsaný protokol nechala policistka máti přečíst a podepsat. Máti měla výhrady na použití slova „zaparkovat“ místo „zastavit“, na což však policistka reagovala tak, že se jedná o to samé a že není důvod to měnit a navíc že je z fotek a plánku patrné, jak se vše událo. Protože byla máti ujištěna, že ona za nic nemůže a vinna je na panu M., rozhodla se nic víc neřešit a protokol podepsat. Po tomto úkonu se policejní hlídka sbalila a pana M. odvezla na lékařské vyšetření.
Po nahlášení škody na pojišťovnu a shánění znaleckého posudku na poškození lodi se pak dlouhou dobu nic nedělo a tak jsme měli za to, že pojišťovna pracuje a vše jde tak, jak má. Když tedy na konci ledna přišlo psaní s modrým pruhem, všichni jsme se divili, o co jde. O to větší překvapení bylo, když se s dopisu vyklubal „Příkaz o uložení pokuty“. Máti má do 15 dnů zaplatit 1500,- Kč za přestupek proti § 25 odst. 1 písm. b) zákona 361/2000 (zákon o provozu na pozemních komunikacích) což jest:
§25 (1) Řidič smí zastavit a stát jen
b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.
Koukali jsme na to jak vyvoraná myš. Na příkazu bylo číslo na pracovníka magistrátu jistého Bc., tak si s ním domluvila osobní schůzku a nahlédnutí do spisu. Do telefonu zněl ten neřád pěkně uštěpačně. Při osobní schůzce se však stal téměř andílek. Máti se dozvěděla, že on za to nemůže, že prý to takhle poslali ti policajti (co tvrdili, že se nic nestalo) a že to nemůže zastavit, neb by ho za to jeho nadřízení perzekuovali. Nakonec máti doporučil, že má sepsat odpor a že se to určitě vyřeší. Ve spise je uvedeno, že viníkem nehody je pan M., tak by mě jen zajímalo, kdo vymyslel, že má máti, jako oběť dopravní nehody, platil pokutu.
Při pročítání spisu jsme zjišťovali další nedostatky. Nejednotná argumentace, kde se vyskytuje jednou ono „zastavit“ jindy „zaparkovat“, je podložená suchým konstatováním, že došlo k porušení zákona, neboť došlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Tečka. Žádné vysvětlení, nic, ačkoliv je v zápise od PČR napsáno hustota provozu: žádná. Nikdo v naší rodině tedy nechápe, co se tedy stalo. Máti v dobré víře v systém státní správy (neboť je také jeho součástí jako inspektor na městské veterinární správě) věří, že tato nekonzistence ve spise je způsobena tím, že onen Bc. pokutu vlastně vydat nechtěl, ale musel, protože na něj tlačí nadřízení, a tímto dal šanci máti vše napadnout.
Dneska, po přečtení mnoha článků zde na D-F již vím, že ti nekompetentní parchanti na úřadě prostě zkouší, co si lidi nechají líbit a nemají vůbec zájem řešit věci podle práva. Bc. prostě něco sesmolil a s vidinou toho, že vzorný ovčan se posadí před jejich pokutou na zadek a prostě zaplatí, rozesílají podobné cancy na všechny strany. Naskýtá se také myšlenka, zda se nesnaží magistrát pokutovat oběti dopravních nehod, protože kvůli nim má pak více práce. (To máš za to, že ses nechal nabourat :-D)
My se nehodláme nechat zastrašit a odpor už je na cestě, jsme rozhodnuti za každou cenu se nevzdat a bojovat.
(5x známkováno, průměr: 1,80 z 5)