Jsem kádrovák, kdo je víc? - zpět na článek

Počet komentářů: 114

  1. Tak abychom to opět obrátili směrem k faktům.

    Tzv. kádrovací proces zcela jistě nefungoval tak, jak to popisuje pan autor. Bylo to naopak.
    Kádrový posudek si nesl každý už od základní školy. Ten určoval, kam může jedinec dosáhnout.
    Od úrovně řekněme středního managementu šlo o tzv. nomenklaturu, tedy lidi, které si režim vychovával k manažerské práci _napříč_ odvětvími.
    Po odchodu starého praktika do důchodu měl tedy režim jasného nástupce i nástupce jeho nástupce.

    Kádrové oddělení nemělo přístup do „archivů, matrik, spisů gestapa“.

    Nižší kádry byly umisťovány podle potřebnosti, kde škraloup samosebou znamenal škraloup – a záleželo za zaťatosti nebo potřebnosti profese, kam až to režim chtěl táhnout (jsi lékař osmašedesátník? Nepůjdeš k lopatě, půjdeš na venkov, nebo si tedy „vyber“).
    Většinou to bohužel táhnul do hoven.

    Škraloup znamenal stopku nejen napříč povoláním, ale i napříč společností.

    Pokud tedy autor míní, že nějaké požadavky na výkon vysoké státní funkce, která s sebou navíc z definice nese vysoké nároky na mravní integritu, jsou srovnatelné
    – s poptávkou na schopnosti vykonávat běžné povolání?
    – s nároky nomenklatury na výkon funkcí za minulého režimu?
    Inu, tak plácá bábovičky z hoven, které si sám nasral.

    Proč?
    „Nikdo z nás u toho před těmi čtyřiceti lety nebyl, tak nemáme právo soudit, a už vůbec ne novodobí fanatičtí kádrováci.“
    Cože? Nebyli jsme tam, tak se to nestalo?
    No ale budiž, kdyby prof. Válková řekla „Byla jsem mladá a potřebovala jsem pen… nomenklaturní maso,“ dalo by se o tom mluvit. Ale ona řekla, že nevěděla, kdo Urválek byl.
    A to je průser mnohem větší a to jí zlomilo vaz.
    Protože proč tam mít takovou paní?
    „Je to stejně primitivní, svinské a hnusné jako udání, že jste před čtyřiceti lety sáhli s dvěma promilemi v krvi nějaké patnáctce na kozy.“
    No jasně.
    A pak je na vás, jak se k tomu po těch 40 letech postavíte.
    Jestli budete kníkat, že to bylo jen 5 cm od bradavek, nebo že už jste od té doby na kozy nikomu nesáhli,

    PROHRÁLI JSTE.

    A přesně to se stalo Válkové.

    A kdyby autorovo srovnání mělo smysl, tak by znamenalo, že prof. Válková už si neškrtne ani jako ombudsmanka, ani jako vyučující na VŠ, ani jako zmocněnkyně při Úřadu vlády ČR;
    nebude pracovat jako právnička
    a ani na jakékoli kvalifikované pozici.

    Děje se to?

    Ani hovno.

    Autor si důsledek vyvodí sám.

    1. „Tak abychom to opět obrátili směrem k faktům.“ No jistě. :-D

      „Tzv. kádrovací proces zcela jistě nefungoval tak, jak to popisuje pan autor. Bylo to naopak.“ Vůbec nejlepší je kritizovat autora, že něco napsal špatně, a vzápětí jeho slova potvrdit, že. :-) Pan autor to popisuje zcela správně. O kádrové posudky se starali kádrováci, kteří byli součástí kádrového oddělení. To, že si jej nesl každý už od základní školy, na věci nic nemění.

      „Od úrovně řekněme středního managementu šlo o tzv. nomenklaturu, tedy lidi, které si režim vychovával k manažerské práci _napříč_ odvětvími.“ To nijak nezpochybňuje to, co je v článku.

      „Ale ona řekla, že nevěděla, kdo Urválek byl.“ No a co? V té době to věděl málokdo. Aneb po bitvě každý generál.

      Abych to uzavřel: zcela zbytečný komentář míchající jablka, hrušky a buldozery.

      1. Podotek to popsal velmi dobře. Že s vám to nelíbí nebo nezapadá do obrazu světa však není problém vysílače, ale chyby přijímače.

        1. Souhlas s MB. Je také nutno vzít v úvahu, že jmenovaná ( dle mého názoru velmi nesympatická ) paní je dávno v důchodovém věku a mohla by včas odejít. Minulost si nelze koupit a to platí jak o hlavním guru koblihožroutů tak o této paní. Jestli to vyšťourali až dnes je druhořadé. Mlha třeba ten článek Peroutky nevyšťoural dodnes…

        2. Podotek to nepopsal dobře. Že s ním souhlasíte, na věci nic nemění. ;-)

          1. Až si přestanete plést kádrováky (dnes succession planning) a uliční výbor (dnes libdem sluníčkový a oteplovací aktivismus), tak snad pochopíte, proč jste byli úplně mimo.

            1. Hm, a v uličních výborech jako že nebyli kádrováci? Jenom jestli zbytečně neslovíčkaříte. :-/

              1. Kadrovak byl za to placen. Uličního výbor byl sbor dobrovolníků zdarma.

              2. Ne, Romane, nebyli. Tam byly většinou prostě jen svině.

      2. Tak určitě. Že o zkurvysynovi Urválkovi nevěděla stará Vomáčková, jejíž celej svět byly slepice a humna za chalupou, to by se dalo pochopit. O procesech věděli kurva všichni kdo chodili do fabrik, vždyť je sváželi na procesy autobusama, tak co to meleš?

        1. Skoro mě ty příspěvky rozhodily, tak jsem se zeptal jednoho dosti starého příbuzného. Považuje to za vyloučené, probíralo se to tehdy všude a člověk, který by už tehdy nevěděl kdo je Urválek, musel být buď velice hloupý nebo úplně ignorovat realitu. Obojí je samozřejmě absolutní kontraindikace pro funkci … vlastně pro jakoukoliv veřejnou funkci :-)

          1. Ono se o těch procesech poměrně otevřeně mluvilo v šedesátých letech, koneckonců Urválek byl na ono místo odklizen.

            1. Mluvilo se o tom v době procesů, to znal Urválka fakt asi každej, pak se to utnulo, Urválka uklidili a ticho po pěšině. Pak se to propíralo v osmašedesátým, v rámci obrodných procesů a rehabilitací. A pak zas nic. Až pak po plyšáku. V době procesů byly Válkový zhruba dva roky, tudíž to poslední co ji zajímalo byl nějakej Urválek. V osmašedesátým jí bylo sedmnáct. Nakolik v tý době sledovala politický dění do hloubky je otázka, kdo chtěl se to dozvěděl, ale na titulní stránky se ani tenkrát Urválek nedostal a v sedmnácti má většina lidí jiný starosti.
              Něco se teoreticky mohlo dozvědět mezioborovou šuškandou, ale je otázka co a jestli ji to zajímalo.

              Resumé: je klidně možný že v tý době Válková opravdu hovno věděla co dělal Urválek v padesátejch letech, byla to mladá slepice a zas tak se o tom za komančů nemluvilo. A popravdě jí to bylo asi fuk a asi oprávněně, byla hluboká normalizace.

              1. Těžko soudit tehdejší dobu. Na jednu stranu lidi neměli henty internety, na druhou stranu měli čas. Někde ve fabrice asi nezjišťovali, co dělal nějaký ředitel v padesátých letech, ale na akademické půdě…

                1. Ono kdo chtěl se doptal. Na druhou stranu, on vlastně kolikrát ani nebyl důvod se ptát. Co se získanou informací. A ne každýho baví se hrabat v minulosti. Mohla vědět kdo byl. Mohla taky jenom vědět že byl kdysi velký zvíře na prokuratuře a měl něco do činění s TĚMA procesama a že pak byl nepohodlnej a tak ho uklidili. A vlastně už to ani tenkrát nebylo moc důležitý. Byl šéf kriminologickýho ústavu, ona byla jeho podřízená. Pokud chtěla s vlky výti, tak by se stejně nebouřila. A považuju za určitej rozdíl pomáhat mu s procesama a nechat se od něj podepsat na svoji práci (V ničem jinym ta spolupráce stejně nejspíš nespočívala, velký šéfové nechoděj s elévama po večerech psát práce. Leda by jí píchal)

                  1. Ale vždyť víme, jak tohle spoluautorství funguje. Šéf je vždycky spoluautor.

                    1. Právě. Ne ze bych se chtěl ty stary krůty zastávat, ale zrovna tohle je fakt boure ve sklenici vody a jedna z poslednich veci co bych ji vycital.

                    2. No buď to byla Tvoje práce, nebo to byla práce taková, že teda fakt nevim :-)

              2. Urválkova „práce“ v 50. letech se probíraly v roce 1967 a 1968 v novinách i v televizi, vyvrcholilo to na jaře 1968 po zrušení cenzury tisku. Svobodné Slovo po něm šlo jako po uzeném, informací o jeho „práci“ bylo tehdy ještě víc, než je dneska, protože nebyly zničený archivy. Ale stejně nikdo nenašel koule ho postavit před soud, na to bylo krátký i Pražský Jaro.

              3. Urválkovy „výkony“ se denně vysílaly rozhlasem a dokonce – tam na dědinách, kde neměli obecní rozhlas, tak ho právě kvůli tomu instalovali. Byla o tom reportáž v televizi, jak místní dobrovolníci zadarmo montují tlampače na střechy a natahujou dráty. Aby všichni, i na nejmenší dědině dobře slyšeli, jak jsme s nimi zatočili.
                Nevědět ani na dědině, kdo a co je Urválek, na to bylo asi nutný bydlet v hájence či na samotách. A i tak se to člověk v hospodě u píva dověděl, co zas vysílal rozhlas.

                1. Vždyť říkám, že v době procesů ho znal každej. Ale to byly Válkový dva roky.

                2. V době, kdy vypracovávala ten článek, jí bylo tuším 28.
                  Nejde jen o samotný fakt, že popírala, že by věděla, kdo je Urválek.
                  Ona na té spolupráci ani neviděla nic špatného a to je mnohem horší.
                  Kůň s klapkami na očích taky nemá vidět vlevo vpravo, ale jít jenom dopředu. Ona je přesně ten typ, kterej si i vnitřně odmítá připustit, že ty klapky na očích měla.
                  Ať to beru ze všech stran, tak pro zmocněnce pro lidská práva je to jeden z důležitých diskvalifikačních parametrů.
                  Že se tak v důsledku vůbec neděje, je vinou nevyrovnání se s bolševikem po roce 1989.
                  Ti lidi, kterých bylo fest přes milión, neměli viset na lampách, jako kdysi členové ÁVH a maďarskýho bolšána, ale měli mít doživotní stopku pro jakoukoli funkci ve státním aparátu, jakoukoli podotýkám.
                  Všecko jsou to jenom následky toho nevyrovnání se s minulostí.
                  Těžko chtít po synovi, aby oběsil svýho otce za to, že ten byl majitelem rudý knížky, aby se mohly děti dostat na školu. Oběsit ne, ale nepřipustit už nikdy, aby dotyčný měl přístup ke kariéře – a to neznamená automatickou likvidaci. V obživě rukama či hlavou by jim nikdo nebránil.
                  Jenže spousta majitelů rudých knížek byla tak neschopná, že se byli schopni uživit právě jen DÍKY vlastnictví té knížky, bez ní by byli v řiti.
                  Jen jsme neměli jakkoli dopustit, aby se tohle opakovalo – že členové jakékoli strany si budou hrát na lepší lidi a budou nečlenům posírat životy, jako se to dnes děje u členů ANO.
                  Neměli jsme už nikdy dopustit, aby lidi jako Válková, byli ministry spravedlnosti apod.
                  Bude to imho jedna z věcí, kvůli které se tahle společnost nikdy nesjednotí, jako kdysi zmínění Maďaři. Každý na každýho něco má.

                  1. Češi jsou Češi, Maďaři Maďaři. Už jsme to v historii zažili, ve správný čas (konce 16. a začátek 17. století) stačilo konvertovat ke katolictví a kariéra byla zajištěna…

                    Lidi, kteří byli protipólem Válkové, už u moci byli. Prokázali neschopnost řídit stát i oslovit voliče. To je pak těžký.

                  2. Jo, s tim se da celkem souhlasit, akorat k tomu ze na tom neviděla nic spatnyho… Vzato kolem a kolem, vedouci se na praci podrizenych podepisuje v podstate automaticky a kdyz si vezmu tehdejsi realitu, co ji zbejvalo. At pujde kam pujde, stoprocentne tam bude ve vedení kovanej komous, coz v roce 1978 znamenalo Stara svine co tu nastolovala rezim a co ma primo ci nepřímo ruce od krve. A Kriminologicky ustav zase nebyl tak exponovanej dzob kde by se dotycnej automaticky namočil do rudejch sracek. Kriminologie je zajimava veda a je to ciste teorie, nechodis k soudu.

                    1. V roce 1978 už té krve moc nebylo. Optikou stalinismu byla normalizace večírek nedělní školy.

                      Pohledem věčnosti: kapitulovali jsme tehdy, protože nám moc nehrozilo, anebo nic nehrozilo, a a tak jsme kapitulovali?

                    2. Ja myslim krev z minulosti, z dob kdy se tu teprv budovala diktatura proletariatu. Teda 40. a 50. leta, nekdy jeste za valky.. Vetsina papalasu z roku 1978 mela koreny prave v tech letech.

    2. Tak dá rozum, že si to měla najít na internetu. Tam je to naprosto jasně napsáno nad jakoukoliv pochybnost!
      Hele, zkusíme malej test – bez internetu: kdo byl Petr Zgarba, co udělal a jaké to mělo dopady? Záchranná otázky: Jan Morava. S tím se dnes můžeš potkat ve veřejném životě, tak jestli z hlavy dáš, kdo to byl ;-)

    3. @podotek
      Milý pane, přečtěte si prosím úvod tohoto blogu. Jestli se vám to nelíbí, nečtěte to. Zjevně jste tak zoufale načichlý neomarxismmem, že vám stálo za to ve dvě ráno psát příspěvek skoro stejně dlouhý jako článek sám. Vaše analýza má jisté mezery, ta zásadní je, že já nemám vědomosti vyčtené z knížek, já to PROŽIL. A nikdo z vykladačů historie mi mou paměť nevezme, bohudík, možná až ten Němec, co mi občas schovává věci. Máte myšlení jako můj tehdejší soused, kterého se všichni báli, ale za rohem si všichni odplivli. Ale tak, aby je nikdo neviděl… Pokud vám nevadí kádrování po čtyřiceti letech, mě ano. Je to mezistupeň, klasické overtonovo okno. Za pár let byste tyhle lidi nejraděj zavírali, potažmo jejich děti a pravnuky.
      Přeji vám hezké neomarxistické ráno. Koukejte raději jen na ČT09, tam se vám to bude líbit, a neotravujte slušné lidi.

      1. Takže stejnou logikou bychom neměli zmiňovat donašečství páně Burešovic??? Podepsal to přeci táááák dávno. A byl tááák mladý…

        Ale pobavilo mě to. Pipka přes lidská práva, co se vyučila u Urválka. :-) Inu když je premiérem StBák!?

        A tu dobu jsem také zažil. Ale některým slintům prostě nevěřím a některá svistva neodpouštím. A opravdu nejlepší je, když toho co s vámi nesouhlasí, nazvete neomarxistou. A příště to bude zemanovec a příště třeba kavárník.

      2. Vás také nikdo nenutí číst komentáŕe k vašim výtvorům. Ach ta autorská hrdost…..

  2. Na každého, kdo tehdy nebyl zrovna ve stádiu klinické smrti, se dá něco vyšťourat, problém je, že u někoho to vadí u jiného ani omylem. Kdyby Válková poctivě docházela do Knihovny Vency Vožraly a napsala občas článek pro Forum24 už by byla nejen jistou budoucí ombudsmankou ale i kandidátkou na protektorátního prezidenta. Přechytralí, hluboce moralizující blbečci, kteří tu dobu nezažili ať raději drží hubu, jejich případné hrdinství (spíš nechutnou kolaboraci) si dovedu barvitě představit…

    1. Kolik takových, s ohledem na výši funkce, bylo?

    2. JInak mluvíte jak nějakej chlapík, co je dodneška hrdej, že v roce 1981 složil zkoušku z pevnosti matryjálu a je ing a vůbec byla taková doba co vy víte

      1. Vím docela dost. Žít se dalo i bez ohnutí páteře. A průser není to, že ona ji ohnula až k prdeli vrchnosti, ale že jí na tom ani dnes nepřijde nic špatně.

        1. jenyk:
          Jsi dost naivní…

        2. Dalo. Vím to minimálně z okruhu své rodiny. Člověk sice mohl zapomenout na střední a vyšší řídicí funkce, ale zase nemusel poklonkovat hlupcům s červenou knížkou.

        3. Znám stále ještě lidi, kteří byli v KSČ a zcela samozřejmě to ospravedlňují tím, že „to bylo přece jenom kvůli práci“. Na „přece jenom“ už jsem ale dost dlouho alergický, tak se s nimi raději moc nebavím :-)

          1. pzkudk:
            Seš „Y“…?

            1. Nee. Fungoval jsem už za komoušů a mám za sebou i jednu nabídku na „kandidáta na členství v KSČ“ :-) Odmítl jsem a nic se mi nestalo (ale to už byla 80. léta; vím, že před tím to bylo složitější).

              1. pzkudk:
                OK.
                Já jen tolik, že ono to bylo někdy dost různý, jak byl člověk tlačen až natlačen do členství či kandidátství.

                Pavlík se roku 1985 vyučil Škoda-truhlářem. Hlavou i rukama měl na víc, tož chtěl zkusit rozšíření maturitou na nový obor Technologie plastických hmot. Ale někde tam seděl lovec kandidátů pro stranu a Pavlík se mu jevil jako vhodný cíl. Přiložil kudlu na krk, Pavlík vyměkl a stal se kandidátem. Po maturitě ho čekala vojna a v poddůstojnické škole narazil na dalšího lovce. Těžko bylo odporovat, z Pavlíka se stal člen. Ale nijak ho to nezměnilo, stále to byl vcelku dobrosrdečný tlouštík.
                Druhým rokem vojny, když už směl ven, rád vyrážel na oblíbené pivo. Jednoho dne mu dávka Prazdroje lehce zatemnila soudnost a Pavlík se postavil fyzické překážce – vysokému plotu z vlnitého plechu, kterým byla předělena ulice, kterou mířil k cíli. Na vrcholu překážky si ošklivě poranil prsty obou rukou. Krev prosakující kapsami vycházkového pětaosmdesátkového kabátu však v tramvaji upoutala pozornost bdělého občana a Pavlík skončil ve vojenské nemocnici. Bohužel díky „bdělému“ byla zaangažována i Veřejná Bezpečnost. Při výslechu Pavlík zachyboval a příslušníkům nakukal přepadení tmavými. Tehdá ještě platilo, že případy se neodkládají a šetření odhalilo fakta.
                Pavlíkovi hrozil regres. A pěkně mastný, bo po ukončení pobytu v nemocnici strávil ještě tři měsíce v rekonvalescenci na Slapech.
                U útvaru na oddíle, kam Pavlík patřil, byl velice odporný ZVP. Říkali mu pro jeho vzhled „Kačer“. Tento hnusný RSDr. si na Pavlíka zasedl. Průser s hrozícím regresem byla voda na Kačerův mlýn.
                Naštěstí jediným trestem bylo komisionální vyloučení Pavlíka z KSČ před tribunálem Západního okruhu a regres se nekonal. To bylo v létě 1989.
                O několik měsíců později měl Pavlík odslouženo, v Praze zabili Šmída a počátkem roku 1990 měl Pavlík založeno vlastní truhlářství.

                * * *

                I takoví „komunisté“ byli…

                1. Ano, vím, že se to někdy u někoho dá tolerovat, stejně jako se dají najít třeba formálně vrazi, kterým by se to ale dalo vzhledem k situaci prominout. Teď už je pozdě bycha honit, ale nejlepší vypořádání s takovými lidmi by bylo „tehdy“ doživotně zakázat vykonávat jakoukoliv veřejnou funkci lidem, kteří byli členem. Protože to byli velkou většinou kariéristi nebo naopak lidé slabí, zranitelní, hloupí nebo vydíratelní. A nikoho takového nevidím rád ani v parlamentu, ani třeba jako starostu malé obce.

                  1. pzkudk:
                    Nu jo, tak kariéristi či další jinak nevhodní(…slabí, zranitelní, hloupí nebo vydíratelní…) jsou téměř v každé partaji.
                    Takovej KSČ/ODS Topolánek, KSČ/ODS Stráský, KSČ/ODS Klak, KSČ/ODA Dlouhý…?
                    Nebo ODA/ODS/TOP09 Pospíšil, od malička bonzák, podlejzák, podrazák…?
                    Copak máme za materiál v ANO, namátkou Kolovratník…?
                    A pomatenci Jurečka či C. Svoboda z KDU-ČSL…?
                    Vymatlanci Poche, Petříček a Hanák z ČSSD…?

                    1. Zrovna Topolánek, pokud vím, nic s KSČ společného nemá.

                    2. Langsam:
                      Co sis vyčetl z wikipedií a podobných „zdrojů“ není důležité.
                      Jako zaměstnanec Energoprojektu ve straně byl.
                      A mimochodem, zrovna u týhle figury bych nepovažoval za to nejhorší zrovna zmíněné členství…

                    3. K tomu je všelijakých zdrojů fůra. Ve spoustě rozhovorů s ním se o tom mluvilo, a kdyby o tom lhal, dávno by to na něj někdo vytáhl. Nebo ty k tomu kromě svého tvrzení nějaký zdroj máš?

                      A to s tím Energoprojektem je kravina, kterou snad ani nikdo, kdo bolševika pamatuje, nemůže napsat. V žádném takovémhle podniku nebylo členství v KSČ podmínkou zaměstnání na řadové pozici, to by jim tam neměl kdo dělat. Jiná věc samozřejmě byla, když někdo chtěl být třeba ředitel nebo náměstek.

                    4. Langsam:
                      Fajn, větu opravím, aby ses neměl čeho chytat:
                      >> V době, kdy pracoval v Energoprojektu, ve straně byl. <<

                    5. Hm. A kdy a proč teda ze strany vystoupil? A nějaký ten zdroj by k tomu fakt nebyl?

                    6. V druhý půlce sedmdesátek na nás, nesvazáky a nestraníky pořádali hony jak na nějakou zvěř.
                      V tý první totiž vyházeli spousty lidí, co byli zároveň i schopný. Začalo jim to docházet až v tý druhý půlce, když hospodářství začalo jít do prdele ještě víc, než v tý první.
                      Měl jsem tehdá jenom maturitu a stejně se se mnou na vedoucí funkce nikdy nepočítalo – kádrový posudky rodičů, víte?
                      Znal jsem jednoho aktivního svazáka, co se prosvazákoval až do členství „u nich“. Byl to takovej navoko straník, protože nebyl úplně blbej, tak mu to procházelo i přes četný průsery.
                      Právě on mi poradil, jak se z toho celkem osm roků vykrucovat, aby to nemělo nějaký následky.
                      Úplně jednoduchý to nebylo, neboť když si Vás pozvali na schůzi buňky, tak tam do Vás bušil Váš vedoucí, bušil do Vás předseda podnikový buňky a tři další zapálení bolševici. A to fakt nebyli „ti u nich“, ale ten kovanej, oddanej základ zespoda..
                      Dneska mě z toho docela mrazí, když si vzpomenu, jaký přesvědčovací metody u toho používali. To bylo skutečný hardcore, ti tehdy padesátiletý lidi tomu fakt věřili. Stačil jeden blbej přešlap, aby Vás i jako nestraníka pracovně i lidsky oddělali.
                      Nejsem na to hrdej, že mě tehdy vůbec někdo viděl v jejich společnosti. Ale pro obyčejný přežití to bylo nutný.
                      Mrzí mě, že není dost lidí, co by tehdejší poměry pravdivě popsali a jak bylo pro úplně obyčejnýho člověka těžký, odolat tomu lákání lepšího života pro sebe i pro svý děti.

                    7. servisdok:
                      „Mrzí mě, že není dost lidí, co by tehdejší poměry pravdivě popsali …“
                      – – –
                      Tak snaha docpat do strany nové kusy frčela z různých důvodů.
                      Např. ing. Palička měl touhu kariérně stoupat a do KSČ sám chtěl. Byl ovšem THP a ve velkopodniku platila podmínka pro nová členství „jeden THP = dva dělníci“.
                      A tak položil na krk kudlu dvěma obyč. kvalif. děl., co opravovali radiostanice a zesilovače – vstupte do strany a dostanete 8. TKK, navíc výhledově budete zařazeni do polodenního turnusu… (další prachy navrch, možnost vedlejšáku).
                      Radiáři Kulík a Franc podlehli tlaku a bylo.
                      Ti dva nikomu neudělali nic špatnýho. Kulík byl trochu chlap vod rány, ale kdykoli se ho někdo ptal na cokoli z oboru elektro, hlavně VF, velice rád poradil. Dost často i někomu něco opravil a nechtěl ani na pivo.
                      Franc se členstvím trochu žral, nebyl tak tvrdej jak Kulík. Strana mu vyčítala malou aktivitu, tak mu přišili aspoň funkci kronikáře. Skoro brečel.
                      Oba se z toho vyvlekli po zabití Šmída.
                      A ing. Palička?
                      Ten i potom stoupal hore po žebříku funkcí díky kontaktům, až ho smetla nová garda. Ale to už byl rok 2011…

                    8. Corono, něco podobného „hrozilo“ i mně.
                      Taky jsem byl přesvědčován platovým postupem až tam, kam nestranící běžně nedosáhli, vyšším počtem bezproblémově získávaných výjezdních doložek atd.
                      Jistěže to bylo lákavé. Dal jsem si dycky na druhou misku váhy to, že bych přišel o sebeúctu, většinu opravdu dobrých kamarádů, zbytek by se mě bál a rodiče by mě vydědili.
                      Osm roků jsem tomu úspěšně odolával a někdy 1987 už dali pokoj sami od sebe.
                      Výjezdní doložky za účelem nákupu zde nedostupného materiálu, jsem mezitím získával i tak. Jenže přes úplně jiný lidi, který to nepřímo potřebovali a našemu vedení dali příkazem, aby moji žádost o doložku neprodleně orazítkovali. Výsledek byl ten, že už v tom roce 1987 byli při jednání se mnou mírně opatrní.
                      Celou dobu jsem jimi pohrdal, byli to v podstatě sráči, ale už ze svých nízkých funkcí podnikové buňky uměli člověku znepříjemnit život tak, že byl zralý na odstěhování na druhý konec republiky. A počítám, že i tam by mě to dostihlo.

                  2. pzkudk:

                    1948-1949: Matka Ctirada a Josefa Zdena Mašínová je členkou KSČ. Snažila se tak udržet vliv ve Svazu bojovníků za svobodu. O iluze přišla po procesu s rodinným přítelem, generálem Heliodorem Píkou. Ze strany vystoupila a zákonitě tak putovala na index „nepřátel“. Krátce nato skončila na popravišti její spoluvězeňkyně z protektorátu, politička Milada Horáková.

                    I takoví komunisté byli.

          2. Zásadní je, jestli někomu škodili. Babička (věřící katolička, režimem drobně šikanovaná) vždycky rozlišovala, kdo byla „komunista“ a kdo „u komunistů“.

            1. Mně jsou méně nesnesitelní komunisté, protože to byli generičtí hlupáci, než ti u komunistů, což byli většinou vyčůránci.

              1. Ono je to složité. Strejda je třeba zapálený myslivec (spíš péče o zvěř, než střílení, i když zvěřinu neodmítne) a když chtěl moct držet kulovnici, tak vstoupil do strany. Nikomu neublížil, nic z toho nikdy neměl, než tu flintu.

              2. Mimochodem, tohle se řešilo už před dvěma tisíci lety, když Římané pronásledovali křesťany. Někteří se nechali umučit, jiní tu úlitbu pohanským bohům (doslova) udělali. Vtip je v tom, že Církev přežila díky oběma – i mučedníkům, i těm, kteří se ponížili a předali víru dál. A i tehdy byli morální absolutisté, kteří pro tuhle lidskou slabost neměli sebemenší pochopení.

                1. Odpovídáte na neexistující diskusi. Problém nneí v tom, že kolaborovala (i když…to ale nebudu rozebírat), ale to, že na tom ani dnes nevidí nic špatného a navíc se uchází o přímo konfliktní roli.

                  1. Řekl bych, že Šabatyše tu funkci ombucmáni zprofanovala tak, že už je úplně jedno kterou figurku tam dosadí.

        4. Žít se dalo i bez ohnutí páteře

          To je poměrně odvážné tvrzení. Kupříkladu takový Jan Patočka páteř neohnul… a nežil. A ani zdaleka nebyl jediný.

  3. Milé Pako, děkuji Ti za nefundovaný výblitek, který mě velmi pobavil.

  4. Viděli jste Švihlíkovou jak řádí? Teď dokonce zaobaleně naznačila, že politiku i ekonomiku stále ovládají privatizační estébáci, a proto jde náš stát do sraček:
    https://www.youtube.com/watch?v=rKx-10hQFGs
    Vypadá to že jí taky už dochází trpělivost.

    A tady je něco o bezhotovostní totalitě:
    https://www.youtube.com/watch?v=5n9nloE2aqk

    Z tohoto budou urzotariání rodit ježky bodlinama napřed.

    1. Je zajímavé, jak se někdy názorově sejdou lidé velmi různého založení:

      „Kuponové knížky byly klíčem k bohatství prodávaným za hubičku, tedy za tisícovku. Jen část veřejnosti – pozdější tuneláři, miliardáři a další – si to ale tehdy uvědomovala. Ale to bylo v pořádku. Šlo o součást plánu. Spočíval v tom, koncentrovat kapitál, který byl tehdy po Česku příliš roztroušený, než vše zabetonují nově utvářené zájmové skupiny. To mělo jistou logiku. Pohleďme, jak je dnes obtížné prosadit třeba důchodovou reformu. Reformy obdobného, ne-li většího rozsahu a dopadu se přitom v první půli 90. let uskutečňovaly každých čtrnáct dní.

      Součástí plánu koncentrovat celospolečenský kapitál v rukou několika protřelých bylo i to, že regulátor kapitálového trhu vznikl až tři roky poté, co se na pražské burze začalo obchodovat, i to, že sám premiér v půli 90. let veřejně vystupoval proti zřízení institutu ochrany minoritního akcionáře.

      Zdroj: https://finmag.penize.cz/anketa/412310-prazska-burza-na-kapackach-recept-na-oziveni-ocima-expertu

      1. Jenže v 90. letech ty „co 14 dní“ reformy řídili přímo operativci CIA ve spolupráci s německou tajnou službou a s českými estébáky. Tak to odsýpalo. Vlastně všechno to bylo podle jednoho mustru, akorát se to upravovalo místním podmínkám. Proto nás okradli rafinovaně přes kupóny a rusy zcela nadivoko a přímo.

        Důležité bylo nastavit status quo, udělat ze země vykradenou kolonii. To bylo potřeba udělat rychle a profesionálně. A pak už bylo jedno, který zloděj a diletant tu jakože vládne a přihrává svými zákony různým drobným zlodějíčkům. Důležité bylo, jen udržovat co bylo v devadesátkách nastavené. Ti privatizační estébáci jsou dodnes základním pilířem americké moci u nás, proto se tam drží jako hovno košile.

        Švihlíková taky trefně pojmenovala dvě věci ci nás ožebračily a ožebračují dodnes. To byly 2 měnové reformy a podtržení kurzu koruny.

        1. Ještě jsi zapomněl na Reptiliány a Vesmírné lidi. :-D

          1. To je známá skutečnost, že ty největší „kapitány průmyslu“ byli vybírání osobně americkými poradci. Že si nějaký náměstek s kádrovákem vytuneloval drobný řemeslný podnik nebo výzkumák, to bylo pod jejich rozlišovací schopnosti.
            Ale rozkradení obřích průmyslových celků stylem Chemapol nebo celých surovinových zdrojů (MUS) a podobně, to bylo potřeba svěřit lidem co budou 100% loayální vůči USA a 0% loayální vůči této zemi. Většinu majetku vlastní hrstka miliardářů, zcela beztrastných (Bakala, Keller, atd).

  5. 1. technická: paní Válková nikdy nebyla v kriminalistickém ústavu, nýbrž v kriminologickém…
    2. obsah toho článku i dalších jejích prací o ochranném dohledu je nejspíš v pořádku i z dnešního pohledu…
    3. Urválek byl v té době její šéf – na jednu stranu se s ním těžko mohla dohadovat, na druhou stranu se o něm na ústavu muselo dost klevetit…
    4. to podstatné nakonec: na wikipedii je spousta dehonestujících tvrzení (asi i pravdivých, nemám jak to ověřit) o jejím působení v akademické sféře a na ministerstvu. Co tam ale chybí, je aféra kolem odvolání ředitele Vězeňské služby – to ta paní jako profesorka právní vědy nevěděla, že zákon byl schválně, cíleně, záměrně a já-nevím-jak-ještě napsaný tak, aby to nešlo?
    To je podle mě úplně zásadní selhání – to i „taxikář“ Kubice při odvolávání policejního ředitele postupoval chytřeji…

    1. Já tu paní nehájím. Odvolání ředitele vězeňské služby byla prasárna, i když taky mám jen kusé informace. Pokud by se rozvířila tato kauza, asi by článek nevznikl. Mne jen děsí, jaké hrátky s archivy současní kádrováci provádějí. Měli bychom být na pozoru, o tom je ten článek, ne o té paní.

  6. Míra stourani je závislá na povaze funkce o kterou má dotyčný zájem. Válková mohla dělat cokoli, ale v momentě, kdy se bezpaterni kariérní komous snaží získat funkci ochránce práv, tak je to trošku chucpe a nadzvedne to dost lidí, kteří pamatuji dobu kdy dělala kariéru u Urvalka a pocítili dobrodinni toho ochranného dohledu. Je to podobné jako když prezident odmítl jmenovat ústavním soudcem někoho, kdo jako poslanec dělal prilepky k zákonům. Dělali to všichni včetně toho prezidenta, ale pro funkci někoho kdo má dohlížet na právo a ústavu je to diskvalifikujici.

    1. Míra šťourání je závislá na lecčems…
      Kdo si dnes vzpomene na Kurta Waldheima? Nejdřív dělal generálního tajemníka OSN (Válková ministryni), což je formálně vyšší funkce, a jeho minulost za WWII nikdo neřešil, potom kandidoval (na rozdíl od Válkové úspěšně) na rakouského prezidenta a najednou byl prašivý…

      1. To bude asi tím, že OSN je každému u prdele. A za studené války byl úplně super tajemník. Ani z východu, ani ze západu, ani z žádného kolonialniho negristanu a ještě vydiratelnej. No neberte to. V domácí politice asi narazil na odhodlanější a informovanější nepřátele. Dtto Válková. Nema cenu picovat s moralkou do funkci kam ji dá silná vlada. Nelíbí? Voliči tak chtěli. U Ombudsmana už je to trošku jiné.

      2. Přitom koho zajímají nějací Jugoši…

  7. čus
    kurva fix Vladimiře, mně, jako generačně stejného jako ta podpisovatelka, ale ale i křečka kubery zemana, není jasné, proč se ti lidi serou do politiky a funkcí, místo aby si uživali důchodu, či občas zapracovali třeba coby právnici na nějakém zajímavém případu , třeba nad tou zhovadilostí z hovadilostí multitotalitní a to zodpovědnosti provozovatele,stejně jako ja, když udělám občas elektriku na baráku, zvláště pokud jde o hardcore majitele, co si přeje naprosto bezmozkovou domácnost, kde jednadvacaté století reprezentuje wifi a tv anténa,

    1. Protože moc je strašně návyková droga.

  8. Já nevím co věděla a nevěděla Válková a po pravdě řečeno je mi to po těch 40 letech u zadele.
    Já jen vím, že dnes v době internetu 95% lidí netuší jaké důsledky měla a má válka Západu proti „terorismu“ pro postižené země. A i kdybyste jim to strčili až pod nos, tak budou všechno popírat a mlít kraviny, že naše armáda bojuje v Kábulu za Prahu.
    Takže dost dobře věřím tomu, že Válková věděla kulový, Němci zase věděli kulový o holocaustu a my taky o tom o čem nechceme nic vědět, nic nevíme. Asi to nějak souvisí s tím, že všichni věříme a doufáme, že za to „nevědění“ nepřijde účet.

  9. Autor na konci svého příspěvku popírá, co předtím rozebíral. Válková je mu sice u zadele, ale ponechme si tento vzorový případ.
    Autor považuje ty staré činy za promlčené. Prosím, ale vždyť také nejde k soudu. Jen předvedla mnoho důvodů, proč je pro veřejné funkce u slušných lidí nepřijatelná. My jsme odsouzeni si prožít ne sice přesně tamtu historii, ale s Burešem, Válkovou a dalšími mravními kapacitami něco jiného, podobného.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017