Je třeba více regulovat prodej potravin

Featured Image

Poslední dobou zažívám blažené pocity při pohledu na naši společnost a její elity. Je zřejmé, že čím dál tím většímu počtu lidí leží na srdci moje bezpečí a blaho. Jsem chráněn při nočních cestách po setmělé vozovce díky povinným reflexním prvkům. O moje zdraví je postaráno například faktickým zamezením dovozu raritních lahví dobrého alkoholu. Kdo by chtěl devět měsíců čekat na spotřební daň ze 499 nepoužitých kolků?

Stejně tak je postaráno o zdraví mých dětí, například v Anglii, když si kdokoliv zapálí v autě s mým dítětem, půjde sedět. Když to budu přímo já sám, odeberou mi jej (jako v Norsku, nebo Rakousku) a o jeho bezpečí se už postará pasťák. Taky se cítím bezpečněji díky označování alergenů, protože kdybych neměl na krevetách napsáno, že mohou obsahovat stopy korýšů, odvezli by mě na ARO. Nemusím se už ani bát hladu, pokud náš nejlepší státní dopravce, České Dráhy, uvízne v námraze. Paní si sice stěžovala na hlad a předražené jídlo, nakonec ale nastal happyend a v rozhlase jsem slyšel, že dostala rohlík a horalku.

Dokonce i v takovém tragickém případě, jako je vražda mladíka psychicky vyšinutou paní se nemusím bát o své blízké, protože se hned ozve ministr vnitra, že doporučí ředitelům škol nakoupit ze sníženého osobního ohodnocení učitelů bytelnější futra ke vstupním turniketům a že budeme víc a navěky zavírat blázny.

Přes tato pozitiva jsem dnes téměř oněměl strachy, když jsem si uvědomil nástrahy, které skrývá obyčejný nákup v supermarketu. Toto odvětví je už sice v některých oblastech regulováno. V dozorčích radách řetězců musí sedět 40% žen a zároveň se EU chvályhodně snaží omezit počet „žen za pultem“ a navíc jim omezuje provozní dobu v noci, o víkendech a svátcích, což tyto nebohé ženy jistě ochrání před nechtěnou zaměstnaností. Dále musí uvádět, odkud překupuje polské potraviny. Na druhou stranu regulovčíkům naprosto unikla smrtelná nebezpečí, která se skrývají v samotných prodávaných potravinách.

Například obyčejná kuchyňská sůl, prodávaná v kilovém balení, vás dokáže zabít čtyřikrát až pětkrát. Toxické množství je totiž 200-280 gramů, zatímco alkohol je toxický až v množství 420-500 gramů. S hrůzou narazíte na mražený špenát, obsahující jedovatou kyselinu šťavelovou. Cukr je mírně bezpečnější, smrtelná dávka je až kolem dvou kilo, nicméně je natolik obsažen ve většině potravin od tatranek po fazole v rajské omáčce, že je možné se k této dávce propracovat poměrně rychle. U zubní pasty stačí neopatrně polknout pár dávek a smrtelná dávka fluoridu sodného (5-10 g) je v našem těle rovněž. Poměrně bezpečná se tak jeví pouze káva, které můžete vypít 80-100 šálků, aniž byste dosáhli letální dávky kofeinu.

A to nemluvím o dalších odděleních super a hypermarketů, kde můžete koupit jedovatou difenbachii na okrasu obýváku, a spoustu různých tyčí, šroubů, hřebíků a jiného materiálu, který je smrtelně nebezpečný. Obyčejné propisky jsou užší, než oční jamka, proto je lze použít k perforaci mozkové dutiny. A kolik lidí můžete uškrtit prádelní šňůrou?

Opravdu budeme čekat, než se někdo otráví, nebo zraní? Jak to, že u vstupu a nad pokladnami všech supermarketů nevisí velké tabule s varováním o výše zmíněných smrtelných dávkách alespoň deseti nejčastěji kupovaných potravin? Který zástupce lidu se tohoto nedostatku ujme a zjedná nápravu, abych se mohl ve své omezenosti a hlouposti cítit ještě o chlup bezpečněji?


07.12.2014 PaulMuadDib

12345 (3x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
164x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:52

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!