Je sto korun hodně peněz?

Featured Image

V současnosti se mediálně přetřásá možnost předčasných voleb do sněmovny. Co by změnily? Pseudopravici by nahradila KSČSSD, zadlužování státu by utěšeně pokračovalo a státní bankrot se neodvratně přiblížil, on se blíží tak i tak.

Je sto korun hodně peněz?

Slovy ministra Kalouska při zavádění dočasné, měsíční, povodňové daně „Nikoliv, jedna krabička cigaret a jedno pivo“.

Je sto korun hodně peněz vydaných jednou za čtyři roky? Zruinuje to rozpočet i těch finančně nejslabších?

Píši to proto, že se mi nelíbí financování politických stran ze státního rozpočtu, tedy z peněz nás všech, podle obdržených hlasů při parlamentních volbách. Prioritně by měla mít politická strana tolik členů, aby dokázala existovat z členských příspěvků dobrovolně jejími členy placenými. Přikláním se i k tomu, aby do sněmovny mohly kandidovat jen strany s minimálním počtem členů, kolik by jich mělo být je na diskusi.

Pokud už je zaveden model placení za odevzdané hlasy, neměly by tyto peníze jít ze státního rozpočtu. A teď jsem u té zmíněné stokoruny. Ve volební místnosti předloží každý oprávněný volič občanský průkaz a současně složí do úschovy volební komise sto korun, Podpisem ve volebním archu stvrdí člen komise, že volič je oprávněn a složil volební příspěvek, proti tomu dostane oficiální obálku na volební lístky. Z volebních archů a počtu oficiálních obálek lze snadno dopočíst kolik peněz by mělo být v úschově volební komise. Po uzavření volebních místností se standardně spočítají platné hlasy a v přesné korelaci s nimi celkový příspěvek občanů jednotlivým politickým stranám. Peníze za neplatné hlasy by připadly volební komisi jako odměna za práci, namísto státního příspěvku.

Dnes dostává politická strana překročivší 1% (tuším) limit za každý hlas 100 korun ze státní pokladny. Platíme spoustu poplatků za věci, které by měly být hrazeny z daní, ale za ten nejdůležitější úřední úkon neplatíme nic. Pokud není vůle přistoupit na většinový volební systém a nejen u poslanců, ale i u místních policejních náčelníků, okresních státních zástupců, či soudců, je to jedna z možností jak sytém poměrného zastoupení poněkud vylepšit.

Domnívám se, že toto by byl skutečně regulační poplatek, který by pomohl zlepšit, nejen labilní složení sněmovny, ale i přispět významnou měrou k ozdravení politické kultury a minimálně vyrovnání státního rozpočtu, jelikož by poslanci byli ochotnější přijímat nepopulární opatření nejen pro plátce daní, ale i pro přebujelou státní byrokracii.

Možná.
 


25.4.2012 Jahl
 

12345 (1x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
100x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:55
D-FENS © 2016