Je smysluplné dotovat elektromobily? - zpět na článek

Počet komentářů: 270

  1. Jsou dva parametry u dopravy, na kterých naší civilizaci aktuálně záleží. A to produkce CO2 a produkce jiných škodlivých produktů. Jak při provozu, tak při výrobě.
    Mě je nějakej CO2 u prdele, asi nejsem ten pan civilizace…

    Otázka do diskuse: nebylo by lepší hodit všechny ty ekopošuky do kotle v Dětmarovicích a žít v klidu dál?

    1. ne , do dětmarek ne, bo by přeměněni v elektrony mohli vejít do našich kompů a telek a dál tam škodit , bo jistě sám víte, že ony ekologisty nejde vymítit nijak, oni pak tak nějak vylezají jako např jakobíní, marxisté, sluničkáři, vitalisti , no i jako ekologisti,

      1. Ano, jedine reseni je ekologicko-exorcisticke zpracovani ekoposuku. Snad maji dobrou vyhrevnost. I kdyby ne, vyplati se to urcite.

        Je hezke ze autor hezky pocita, ale kdyz to prevadi na CO2, tak ty magory nakonec utvrzuje v jejich bludu. Produkce CO2 je pro zivotni prostredi asi tak stejne relevantni jako strhavani eteru; to uz i chemtrails mi prijdou uveritelnejsi nez globalismus-oteplismus (protoze na chemtrails si nikdo nevybudoval miliardovy biznis).

        > A pokud dotovat – taky lze naopak zdražit paliva a ať si to trh srovná sám.

        Vetsina ceny benzinu jsou uz davno dane (53% roku 2013, takze davno pred tim nez spadla ropa). Vzhledem k tomu ze zachovani fosilnich paliv pro budoucnost ma smysl, tak by se ty dane snad daly akceptovat.

        Me ale myslenka ze by stat neco vubec reguloval prijde stale vic ujetejsi. Nakonec jde vzdy jen o to, z lidi vytahnout co nejvic penez a co nejrychleji je
        rozfofrovat, pokud mozno smerem k sobe. Samozrejme, dotace jsou vrcholem vseho svinstva.

      2. vymýtit, je to kurva vyjmenovaný slovo

        1. vymýtit, je to kurva vyjmenovaný slovo“
          +1
          :-)))

        2. Jojo, vymítat-vymítit od „exorcism“, to sedí. Jsou posedlí ekosatanem :-)

  2. vážený pane inžiníre, pojal jste to velmi technokraticky, ale pravda já jsem také proti jakýmkoliv dotacím, s vyjímkou těch , které dostanu já, například , dotaci pro mladé geky přes elektromobil, prosím neplést s mobilními telefony, bych raději transformoval na doplatek na lázeńskou léčbu pro seniory, což by mnělo obrovský synergický efekt, počínaje záchranou lázní, po uklizení seniorů ze silnic, kde by v kloboucích nemohli zdržovat ty laciný a jiné pyráty, po nevyjetí paliva, což by jistě vedlo k poklesu cen pro nadbytek, ale ne u nás, bo u nás to jest tak, že když do hospody chodí málo lidí , bo je tam drahý pivo, tak se to pyčo musí kurva zdražit , no ni, ? V praxi by to bylo tak, že na zásuvku v autě by genialníčapista přiondil EED, čili elektroměr elektriky daňový, v němž by nás ochránil před špatným vlivem elektrického proudu, asi jako u cigaret a alkoholu, kde nás daně dobroserně chrání před špatnostmi světa, ale pozor, dovolím si páně na nebesích ministrovi financí dát radu, není třeba montovat ničeho na auta, bo by ti zlodějští čechůni to stejně ojebali, ale je třeba zdanit celou tu elektriku, bo stejně by se ji nejvíc projezdilo a tak vůbec

    1. zatím se nehlásím ani k jedněm, neb není zcela jasno kdo vyhraje, až bude novodobý Chalděj pořizovat fotku z Brusele, kdy ruský vojcl bude měnit vlajku na evropském reichcentru z vlajky ISIL na vlajku Ruské federace, tak se znovu rus stane bratrem, ale jinak, pro případ , že se na nás vyserou, tak mám meku zaměřenou a kobereček zatím maskovaný jako gobelín,

      1. Tipuju, ze ten clovek menici vlajku bude Cinan a nebude to vojcl.

    2. Rusko obklíčené ze všech stran americkými jadernými základnami, s bandou ukroteroristů pravidelně odřezávající Krym od vody a elektřiny (naposled to udělal Hitler během WW2) , s vojenskými manévry NATO 75 km od Petrohradu, s koncentrace nepřátelských vojsk NATO srovnatelnou pouze s počátkem operace Barbarosa opravdu není vhodným místem pro jakékoliv akce prozápadních aktivistů.
      Rusové si jsou schopni své věci pořešit sami a jakákoliv západní joja si musí uvědomit, že ten národ je od olympiády v Soči (dávno před Majdanem) pod brainwashingovou akcí srovnatelnou s Irákem, Libyí a Sýrií, než proti nim byla provedena invaze. Rusové moc dobře vědí, že proti nim probíhá proxy válka Západu, která má potenciál přerůst do otevřené nukleární konfrontace každým dnem, každou hodinou. Pokud to ti borci přežili, mohou mluvit o obrovském štěstí. Nikdo je tam nezval a když už tam jeli sami o vlastní vůli, měli si pořídit relevantní informace před odjezdem.

  3. Tak úředníci v Singapuru už zjistili, kolik CO2 vyprodukuje elektromobil, a to včetně výroby elektřiny. Konkrétně Tesle S přiřkli 222 g/km, takže je na tom dost stejně jako Aston Martin Vantage Coupe 4.7V8 430 S Sportshift nebo BMW 5 Series Alpina B5 Saloon 4.4 BiTurbo. Ano, Singapur má velký podíl uhelných eleltráren a kdyby měli víc jaderných, tak na tom bude ta Tesla výrazně lépe.

    Ale moment, jádro je také „fuj“…

    http://www.autoforum.cz/zajimavosti/v-singapuru-na-to-prisli-emise-tesly-model-s-jsou-realne-vysoke-pokutuji-je/

    1. Singapur nemá ani jednu uhelnou elektrárnu, spalují ropu, plyn a odpad.

      1. Jo, omlouvám se, myslel jsem tepelných. Díky za opravu.

        1. Není ta jaderka také tepelná? Parní turbíně je celkem jedno, čím se topí pod kotlem…

          1. Zas tak moc jedno ne, turbíny pro reaktory jsou trochu oříšek, protože na rozdíl od kotle ta pára nemá tak vysoký teploty a obrovský tlaky, z reaktoru jde jenom kolem 350 °C. Principiálně samozřejmě ano, je to relativně stejný, ale ujalo se to jako označení pro elektrárny, kde se něco pálí, cokoli štepnýho je mimo to.

  4. A nakonec jedna – opět zdánlivá – maličkost, která je však přímo symbolem nového feministického, zeleného, rovnostářského, po německu sport velebícího pohledu na svět. V ranní berlínské dopravní špičce (a dopravním chaosu tisíců aut a kol jsme dali přednost chodkyni a téměř ji srazil vedle nás rychle jedoucí cyklista, který jí přednost nedal) proti nám jela na kole žena, která měla v jakémsi kočárku před sebou dvě malé děti a na prsou dítě třetí. To není výraz zoufalé sociální situace této ženy, to je od ní záměrná agresivní symbolika. Skoro se bojím na závěr říci, že právě tato momentka je pro mne shrnujícím symbolem této mé krátké návštěvy Berlína.

    9. září 2016

    http://www.klaus.cz

  5. Ta výpočtová logika na zdrojové stránce http://arnika.org/soubory/dokumenty/ovzdusi/Ing._Blanka_Noskov.pdf je vůbec podivná. Spálením 6t uhlí vznikne 14t CO2? Vítejte ve světě perpetuum mobile. Ale co je ještě zajímavější: podle p. Noskové při spálení 7t palivového dříví vznikne NULA tun CO2. To jsou věci!

    1. Ta výpočtová logika je zajímavá celkově.
      V článku:

      6,85*10^6/4/1600/1000 = 1,7kg uhlí na vyrobenou kWh.

      Na mé alternativní kalkulačce: 6,85/(4×1,6×1) = 6,85/6,4 = 1,07 [kWh/kg], to odpovídá 0,93 [kg/kWh]

      Průměrně se uvádí, že na výrobu jedné kilowatthodiny (kWh) energie potřebujeme asi 1,8 kg nízkovýhřevného uhlí, zatímco výhřevnějšího stačí polovina.
      V Dětmarovicích se požívá velmi pravděpodobně uhlí z místní pánve, tedy to výhřevnější.

    2. Aniž bych chtěl obhajovat sluníčka z Arniky, ty dva kyslíky v CO2 pocházejí ze vzduchu, nikoli z toho uhlí. Pokud si to ze střední pamatuji dobře, konkrétně spálením 12 kg čistého uhlíku získáte 12+2*16 kg CO2.

      1. „spálením 12 kg čistého uhlíku získáte 12+2*16 kg CO2.“
        Neni to tak jednoduche jak se zda!
        http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Uhl%C3%AD
        :-)))

      2. hehe, skoro jste me presvedcili, ale ma to jeden hacek, podle me hak.
        Pokud budeme pocitat hmotnost vyprodukovaneho CO2 z molekularni hmotnosti cele molekuly CO2 u paleni uhli a fosilnich paliv a z atomove hmotnosti uhliku u paleni dreva a obnovitelnych zdroju, protoze za kazde spalene drevo nekde jinde nejake jine drevo naroste a nejaky kyslik vyrobi z vody a slunecniho zareni a nula od nuly pojde tak kurva drat, jak to ten kyslik z atmosfery rozezna, ze se jednou vaze na fosilni palivo a jednou na horici drevo a jednou je to hrozne spatne a fuj a jednou to je ekologicky OK a hrozne obnovitelny zdroj a jak moc to je smeroplatne na hmotnost vyprodukovaneho CO2.

        Podle me to je uplne sumafuk a pokazde jak spalim 12g uhliku tak na to navazu 2x16g kysliku vznikne 48G CO2, jedno, jestli palim hadry, brikety, plasty anebo drevo. Muj nazor.

    3. Logika pani Noskove neni uplne mimo – pokud budeme predpokladat ze na topeni drevem budeme z dlouhodobeho hlediska udrzovat nejaky objem drevin (vzrostle pokacime, vysazime nove, pristi rok pokacime jinou cast „sadu“ kde mezitim dorostou stromy vysazene pred X lety) tak skutecne spalenim toho dreva bude nula CO2 – protoze ty stromy ho pro svuj rust spotrebovali a opet spotrebuji po opetovnem vysazeni. Narozdil od uhli – jehoz cas na obnovu je ponekud mimo casovy horizont s kterym bychom meli pocitat.
      Ale ono by to chtelo chvilku premyslet, nez jenom jak byk reagovat na rudy hadr „nevladka“ „ekologie“ „obnovitelne zdroje)…

      1. Na Noskovou sere pes, my na vsi víme, již tisíce let. Pokud si má každá rodina postavit celodřevěný dům a pak celý život topit dřevem, ja prostě potřeba určitý objem stromů (u nás převážně smrky). Ty se pěstují jako obilí, jde o věc, kterou zasadíš a pak sklidíš, vysadíš nové. Produktivita je známa, rozlohu pozemků pro rodinu spočítáš. Já to počítal, kdysi dávno, pak zae, pak zase. Dva hektary na rodinu … a máš udržitelnou krajinu i život – perpetuum mobile.

      2. Něco jako můj plat, v podstatě neberu nic, protože to většinou během měsíce utratím za jídlo, pití, palivo… To že stromy CO2 spotřebovávají přece neznamená, že jejich hořením žádný nevzniká, takže logika paní Noskové mimo je, pokud prezentuje srovnávací tabulku, kde uvádí emise vznikající při spalování. To už by se pomalu dalo tvrdit, že když budeme všechno vyrábět ze dřeva, zakážeme ho pálit a vysadíme hodně zeleně, nevzniká při spalování uhlí žádný oxid uhličitý, protože stromy. A jak tak koukám do tý tabulky, zlatej plyn…

        1. Ne, pani Noskova meri o kolik se zmeni objem CO2 v atmosfere. A ma svatou pravdu, ze pokud spalim kubik dreva a pak necham vyrust kubik dreva, tak zmena je (+-)0. Coz je rozdil oproti situaci kdy spalim uhli.
          Nemerit ten rust stromu je stejna chyba jako nemerit vyrobu elektriny u elektromobilu.

          1. pokud jde o ten odkaz, tak ta paní Nosková nic neměří, paní Nosková maluje tabulky a grafy. Ty tabulky a grafy jsou všechny nadepsány variací na větu „Emise při spalování“, takže nula není údaj dokonce ani zavádějící, ale přímo lživý. Mě by to například i celkem zajímalo, stačilo jen uvést do poznámky, že spalování rostlin je fajn, protože část produktů svého hoření využívají k růstu… Když paní Nosková bude používat veškerej hnůj ze svýho chlívku na hnojení, bude tvrdit že její krávy neserou?

      3. Ano, jsou to zelené debilní kecy, jelikož je to v reálu nemožné, možná po vyvraždění 90 % obyvatel. Proč asi do 19 stol. naši předci prakticky českou kotlinu odlesnili, a proč od té doby začíná lesů zase přibývat? Protože do objevu uhlí byly energetické nároky mnohem větší, než mohl les dát, tak aby se stihl obnovovat! Opravdu je to spočítáno na cca 2 ha lesa na rodinu, a v tom není výroba a doprava, nehledě na zemědělství atd. Nosková je jedna z těch, kvůli kterým se kácejí více a více pralesy, místo aby se používalo ekologičtější, jelikož koncentrovanější energie z uhlí, ropy a hlavně jádra.

        1. He? Povedat o niecom, ze su to debilne kecy a potom zabit, ze sa odlesnovalo kvoli energii, lebo v 19. storoci nebolo objavene uhlie???

          Europu (teda aspon v nasich koncinach a tusim aj v Britanii) neodlesnili ziadne energeticke naroky (sice vysoka pec Barbora bude mat na svedomi nejaky ten les), ale mydlo a sklo. Pri ich vyrobe sa pouziva soda (uhlicitan draselny) a ten nasi predkovia vyrabali palenim dreva – z vysledneho dreveneho popola potom luhovanim, varenim a vypalenim vznikla potaš (Pottasche – povod nazvu je zjavny: hrniec + popol). Na 1 kg sody bolo treba 2000 kg dreva, casto sa palilo cisto za ucelom vyroba popola, ktory sa dal odpredat a energia bola niekomu uprdele.

          V 19. storoci neprisiel ziadny zazracny objav uhlia, ktore bolo aj tak uz pekne dlho zname, aj sa tazilo, ale pri prudkom nedostatku stromov prisiel v prvom rade Leblancov proces vyroby sody (tentoraz uhlicitan sodny) z kuchynskej soli (chlorid sodny), co bolo trochu svinstvo s kyselinou sirovou a odpadnou kyselinou chlorovodikovou, dnesne pracovne agentury by vtedajsich robotnikov titulovali „vysoka fluktuacia pracovnej sily“ a neskor Solvayov process, ktory si vystacil so solou a lacnym vapencom, ostatne latky potrebne v medzikrokoch (amoniak, CO2) sa recykluju naspat z neskorsich faz – a tento proces sa pouziva dodnes.

          PS: Presne takto funguje pokrok. Potas sa produkovala v obrovskych mnozstvach, rozbehla sa masova vyroba a ked akosi zacali dochadzat stromy, nebolo z coho vyrabat mydlo, vsetci smrdeli, vykupovala sa kazda lopatka popola z domacnosti, tak prisiel najskor o trochu lepsi proces a potom ovela lepsi proces, ktory uplne spotrebu dreveneho popola zrusil a pouziva sa dodnes, o 150 rokov neskor. Keby hned pri prvom hrnci potase par storoci vopred vyskocil nejaky akofasistickoaktivisticky certik z krabicky, ze „toto nie!“ a ak by ho vtedy obratom vidlami nevyniesli do potoka a naozaj si potas zakazali, tak by si nikto v stredoveku nenavykol na mydlo, nerozbehla by sa vyroba skla, nikdy by nejaky Leblanc nezacal hladat nejake alternativne procesy a dnes by sme miesto letov do vesmiru, okamziteho kontaktu na druhej strane zemegule (Internet) a vysmechu z vacsiny trivialnych chorob na ktore sa este 100 rokov dozadu umieralo sedeli v chajdach drnovych…

          1. … a přitom by jeden řekl, že „soda“ je hydrogenuhličitan sodný, nikoli uhličitan draselný … už jen ono SODa by mohlo ledacos naznačovat …
            Mimochodem, potaš se už někdy od osmnáctého století vyráběla z odpadů.

            1. Sorry, ja som to vzdy amatersky nazyval draselna soda, ale ako pozeram slovniky a encyklopedie, ono sa to oficialne vola draselna sol (a pravda, soda = sodik ma urcite racio) – nie som chemik, mea culpa. Uhlicitany su oba, ale „soda“ je len ten sodny – kazdopadne, kym sa nevyrabala soda, pri vyrobe skla a mydla sa sypala draselna sol, posolstvo mojho prispevku plati.

              Kazdopadne, stojim si za tym, ze za odlesnenim primarne nestala energia (aj ked, ako hovorim, palivove drevo do vysokych peci et cetera par lesov zozralo), ale vyuzitie samotneho dreva a jeho popola. S tym osemnastym storocim nie sme v rozpore, odlesnenie v nasich oblastiach SR/CR prebiehalo plus minus do toho 19. storocia ako aj spomina @jfb a v tom 18.-tom uz drevo dochadzalo (a Maria Terezia vydala patent o obhospodarovani lesov) – takze sa potas sice uz vyrabala z vykupovaneho popola z domacnosti a pod., ale to nestacilo a aj preto Ludovit XVI. vypisal sutaz, v ramci ktorej aj onen Leblanc rozbehol vyrobu sody, ale nakoniec dostal prd, lebo luza nabehla na Bastillu a vyrevolucionalizovala si komunizmus a pecene holuby.

    4. Predstavme si to na vodiku. Vezmes vodu (H2O – dva atomy vodika, atom kyslika) a vynalozis energiu (elektrolyza, termolyza, …) na to, aby si tuto vazbu roztrhol. Vznikne ti vodik a kyslik. No a ked zmes vodika s kyslikom zapalis, tak sa za uvolnenia energie zase spoja naspat. No a ze v autach nenajdeme okrem nadrze na vodik alebo na benzin alebo v domacich kotloch okrem hromady uhlia zaroven aj nadrz na kyslik je v tom, ze sa pouziva kyslik zo vzduchu, principialne je to nieco podobne ako elektricka sustava. Z elektrarne k tebe domov idu len tri draty s fazami a nulak sa ziskava tak, ze elektraren aj tvoj dom je pichnuty do zeme. Takto uvolneny kyslik zostane tam (vypusti alebo spotrebuje) a ty si ho zase vezmes v aute zo vzduchu. (Pre uplnost, toto je skor taka energeticky neefektivna ekologicka rozpravka z ucebnice cakajuca na jadrove reaktory 4. generacie s vysokou teplotou, ktore by vyrabali vodik skoro zadarmo cez termochemicke cykly. V sucasnosti sa vacsina vodika vyraba zo zemneho plynu. Priemyselne sa vodik vyraba zo zemneho plynu.)

      No a na „motoristickom“ webe by som cakal vacsie povedomie o spalovani. Prave o tom je cela lambda regulacia (lambda sonda merajuca vzduch vo vyfuku po spaleni) a dodrziavanie tzv. stechiometrickeho pomeru, pri ktorom hori palivo optimalne. Pre benzin je tento pomer 14,7:1, cize na optimalne zhorenie jednotky paliva treba 14,7 jednotky vzduchu a to pozor, HMOTNOSTNE. Cize na 1 kilogram paliva ide 14,7 kilogramov vzduchu (samozrejme potom su tu rozne rezimy kvoli startu (kedysi sytic), spotrebe, zahriatiu katalyzatora, atd.: mierne chuda, mierne bohata zmes). Sedliackym rozumom to vysvetluje, preco motor so zdvihovym objemom 2 litre nevypali pri 3000 otackach za minutu takmer okamzite celu nadrz, toho paliva tam ide v porovnani so vzduchom velmi malo, resp. opacne, na spalenie jedneho jedineho litra benzinu musi motorom prejst nejakych 12 000 litrov vzduchu (orientacny vypocet pri hustote vzduchu z hlavy nieco cez 1,2 kg/m3).
      Potom:
      1. Vacsina vzduchu je dusik, takze z tych 14,7 kg vzduchu velka vacsina prejde motorom bez zmeny (alebo teda chceme, aby presli idealne bez zmeny, pri neoptimalnom spalovani reaguje aj ten dusik a vznikaju emisie NOx), ale par kg je stale kyslik a ten ide prave do CO2.
      2. Uhlie na tom bude trochu inak, pretoze uhlie je uhlik (vznika CO2), benzin a ine ropne paliva su uhlovodiky (takze sa spaluje uhlik aj kyslik a vznika CO2 ale aj H2O – voda).

      Ale tych 14 ton na 6 ton uhlia vyzera uplne uveritelne, detaily v jednotkach hore dole treba dopocitat z tabuliek.

      No a ten priklad s vodou a vodikom z prveho odstavca plati aj na to drevo. Stromy vznikaju tak, ze zo zeme beru vodu, mineraly, dusik (hnojivo je dusik v roznych podobach, preto sa z neho robia dusikate vybusniny), ale uhlik beru tak, ze na list svieti slnko, list zoberie CO2 zo vzduchu, C si necha a O2 pusti naspat (fotosynteza) – cize strom je taky zivy solarny panel, ktory pouziva energiu zo slnka na roztrhavanie vazby CO2. Teraz asi velmi zjednodusujem s mojimi znalostami este zo strednej skoly, biologom a chemikom sa ospravedlnujem. No a ked potom to drevo nalozis do kotla, tak vezmes ten C, ktory si strom ulozil, stiahnes zo vzduchu O2, ktore tam strom vypustil a vypustis naspat CO2, ktore tam bolo aj predtym. Takze naozaj, drevo produkuje nula CO2, pretoze to, ktore ti lezie z kotla najskor strom zobral z atmosfery.

      Ono to vlastne plati aj pre uhlie a ropu, tiez su to rastliny a zivocichy (teda okrem teorie mozneho anorganickeho povodu ropy), ktore behali po zemi kedysi davno, rastliny brali za pomoci slnka uhlik zo vzduchu, plankton a podobne veci zrali rastliny s uhlikom a potom na roznych miestach tie rastliny aj zivocichy uhynuli a casom z toho pod zemou vplyvom tepla a tlaku vznikli rozne ropy, zemne plyny, cierne a hnede uhlia. Cize princip je uplne rovnaky – ta primarna energia je stale slnko (a ciastocne teplo pod zemou) a pri horeni sa vracia do atmosfery uhlik, ktory tam uz raz bol, rozdiel je len ten, ze stromy vracaju ten sucasny, fosilne paliva ten davny, kedy ho bolo v atmosfere viac. Takze z hladiska status quo plus doba potrebna na narastenie stromu: uhlie CO2 pridava, stromy CO2 nepridavaju.

      Len skoda, ze v sucasnosti je politicko-verejna situacia okolo jadrovych reaktorov taka zufala, je to najcistejsi zdroj energie a ked sa podari dotiahnut reaktory generacie 4 a neskor 5+ (a nie je to ziadne scifi ako fuzne reaktory), tak by to vyriesilo energeticke potreby ludstva na par storoci (vratane zdrojov energie, primordialnych prvkov tu mame na tri prdele, napr. aj v oceanoch). Ale nie, miesto toho sa vypinaju plne funkcne a bezpecne elektrarne (Nemecko) a nahradza sa to panelmi, ktore nedokazu pokryt ani spotrebu v sucanosti…

      Pripada mi to, ako keby sme pri prvom vybuchu dieseloveho motora beziacom na uholnom prachu (relativne slepa vetva vyvoja) miesty nafty vyhodili vsetky dieselove motory, uhlie, nafta, to je jedno – uplne ako strasit nehodou Cernobylu s grafitovym moderatorom a prevadzkovanom na velmi vysokom pozitivnom dutinovom koeficiente, aj kvoli vojenskym palivovym kampaniam – paradoxne, pri tej skuske dobehu parogeneratorov rozbili reaktor 4, ktory vraj v tej dobe bol jediny v civilnej palivovej kampani. Nevhodny dizajn, ktory je uplne diametralne odlisny od varnych a tlakovodnych reaktorov – strasit Cernobylom je ako ukazat na naftovu dodavku a povedat, ze v nej moze vybuchnut uholny prach, zakazme naftove dodavky.

      A nasledne, ked by nejake benzinove auto na prejazde uplne zosrotoval vlak, tak by sme zakazali aj benzinove motory. Vo Fukushima Daiichi sa fyzicky zranilo 37 ludi, 2 ludia boli oziareni a predpoklada sa, ze v dosledku rakoviny zomrie v dalsich rokoch niekolko sto ludi. Ked sa tento jediny udaj vytrhne z kontextu, znie to katastrofalne, ze stovky ludi, preboha, montujme veterniky a slnecniky. Lenze ten udaj vznikol v kontexte zemetrasenia s magnitudou 9,0, ktore obratom a aj spolu s naslednymi tsunami zabilo 16 000 ludi, zranilo 6 000 ludi, 2 500 je nezvestnych a zburalo 46 000 budov (rychle udaje z wikipedie, ale na rady to bude sediet). K vaznej nehode doslo na jedinej z desiatok jadrovych elektrarni v Japonsku, bola medzi najstarsimi (varny reaktor, 1970, prakticky pred odstavenim) – a ono bezpecnostne systemy zareagovali spravne a reaktor vypli, dokonca fungovalo aj pasivne kondenzacne dochladzovanie, ale bolo az prilis ucinne, tak sa vyplo a keby sa tam v ramci dni niekto dostal s dieselgeneratorom a dochladzoval (co sa po takej obrovskej katastrofe nepodarilo), nestalo by sa vobec nic.
      A, sice sa stale dookola omiela Fukushima a strasi sa radioaktivitou, ale otazka je, ci niekto vobec ratal nasledky ostatnych aj historickych priemyselnych zatazi nacatych pocas zemetrasenia/tsunami. Keby k nam prislo take zemetrasenie a vlna (kde by sa zobrala), tak by popadali take chutovky ako dioxinovy barak v Neratovicich (aj ked ten uz tusim uspesne zlikvidlovali), vyplavilo gudrony napustene do zeme Devinskej Novej Vsi, pounikal by chlor a ine veci z roznych prevadzok (a nam uz na brannych cviceniach pri pochodovani okolo skoly v prsiplasti a maske vraveli, ze keby havaroval vlak s chlorom do miestnej tovarne, tak je to aj tak jedno).
      No a na argument „keby to zachranilo aspon jeden zivot“ – no lenze ono to nezachrani. Ked sa odstavi jadrova elektraren, tak slnecniky a veterniky su do poctu pre dobry pocit a nicenie susednych prenosovych sustav (vid Nemecko a kauza transformatory na hraniciach s CR kvoli sustavnemu pretazovaniu ceskej siete), ale aj tak sa miestno nej nastartuje uholna a miesto teoretickeho problemu s jadrovou v pripade katastrofy, uholna chrli do okolia sajrajt nonstop a po odkaliskach sa rozprasuje radioaktivny poplcek plny tazkych kovov – a sposobuje rakoviny. Je to ako vymenit letecku prepravu s velkym narazovym mnozstvom obeti, ked to raz za cas naozaj rachne, ale inak najnizsim rizikom zo vsetkych druhov dopravy, za jazdu na bicykli. Po dialnici. V protismere. V Indii. Za tmy.

  6. Elektromobily vůbec není potřeba dotovat, já sám bych si na nějaký popojíždění jednu krabici s baterkama a elektromotorem koupil s mnohem větším nadšením, než nějakej šrot z budoucí produkce, kterej bude v rámci plnění aktuálních emisních norem plnej neustále regenerujících fitrů, nádržek na kde jakou pomocnou kapalinu, startstopama a dalšíma vychytávkama, co zbytečně zvyšujou cenu, snižujou spolehlivost a zvedají servisní náklady. Ještě trochu zapracovat na těch akumulátorech a jistě si je nakonec všichni ještě rádi pořídí a pístový spalovací motor konečně upadne v zapomnění. Rakušáci budou v okolních (podobně postižených) zemích dál úspěšně zpeněžovat know-how při stavbách spaloven (tuhle jsem potkal jednoho, co se účastní plzeňskýho projektu, inu zákaz skládkování za dveřma a odborníků málo), popeláři budou za vyvezení popelnice dávat peníze na ruku, my postavíme Temelín II, ráno budou ve městech vonět kytičky a tak. Akorát si nejsem jistej, jestli rychlovarný konvice a vysavače zakážou úplně, nebo budou po celý evropě tahat nějakou paralelní sít určenou pro rychlonabíjení.

  7. Je smysluplné dotovat elektromobily? Není.
    Velice jednoduše řečeno.

    Z filozofického hlediska dotování čehokoliv je velmi pochybná činnost, kdy se de-facto zříkáte části svých vydělaných peněz a svěřujete je úředníkovi, s tím, že on s nimi určitě naloží lépe, než vy sami.
    Už svěření peněz státnímu úředníkovi je špatně, protože není horšího hospodáře, než stát. Podívejte se na školství, zdravotnictví, armádu, hromadnou dopravu – vše, co je řízeno státem je zoufale neefektivní, předražené a dotované.
    Pak je tu další rozměr, že dotace kurví trh a objektivní ceny. Na to momentálně dojíždí EU, kde 99% podnikání visí a padá s nějakou dotací a klíčovou postavou firem nejsou inženýři, technici, architekti, řemeslníci, ajťáci, stavbyvedoucí atd., ale odborníci na dojení EU dotací a lobbisti na státní zakázky.
    Pak je tu třetí rozměr a to korupce, kterou jakékoliv dotování čehokoliv logicky přináší. Takže nejlepší dotace jsou ty, které státu neodevzdáte a s čistým svědomím investujete třeba do svých dětí anebo třeba bojkotem křesťanské církve, která už vůbec neslouží původnímu účelu – tj. jako služba bližnímu, ale na férovku se transformovala na velkopodnikání s vlastní právní a bankovní divizí, takže na ježíše milého už ani nemají čas.

    Z čistě technického hlediska je dotování elektromobilů v rámci ekologistických nátlakových skupin technicky opět špatně. Elektromobil žádné emise neušetří, jenom je transferuje o pár kilometrů vedle a to s mizernou účinností kolem 1%. Všechno ostatní (nízká účinnost ukládání elektřiny v bateriích, vysoká energetická náročnost přepravy těžkých baterií, vysoká spotřeba energie při výrobě baterií …) je čistá energetická ztráta a zvýšení emisí a drancování zdrojů.
    Jen málo lidí si uvědomuje, že veškerá elektřina prohnaná elektromobilem se musela vyrobit v (uhelné) elektrárně, což je velmi špatně. Vlivem ekologistické lobby nesmíme budovat jaderné elektrárny, které jediné by s elektromobily dávaly jakýs takýs smysl, za předpokladu, že bychom mohli využívat levný noční proud a měli vhodnou distribuční soustavu. I v tomto případě by to ale stačilo tak na 10% pozemní dopravy, protože domácnosti s 16A jističi fakt nejsou stavěné na to, aby přes noc dobíjely elektromobily s odběrem kolem 150A. Kamiony už by potřebovaly samostatnou trafostanici.
    Přitom na benzín stačí vybetonovat jímku a dát tam stojan a účinnost kolem 40-55% je zaručena. Co se týče emisí, tak je spočítáno, že 1ha zemědělské půdy intenzivně zemědělsky využívané produkuje více emisí CO2 než 1 automobil. Takže můžeme přestat dotovat řepku, místo toho tam nechat růst úhory, které se 2x ročně sesečou a budeme mít nižší emise, než kdybychom zrušili benyínová auta úplně.

    Závěr z toho je takový, že nejde o technický ani ekologický přínos, ale o jistou formu vyjádření loajality našemu střelenému EU vedení. Podpora elektromobilům je asi ze stejného těsta, jako vyvěšování sovětských vlaječek na prvního máje. Obojí je k ničemu, obojí ničemu objektivně nepomáhalo, ale bylo to vyjádření určitého postoje. Pravda, komunistická papírová vlaječka SSSR se obešla bez brutálních státních dotací v řádu miliónů na 1 kus. Toto už je čistě kapitalistický tuning…, aneb dejte bolševikovi kapitalismus a on už si svoji vlaječku najde.

    1. no, ano i ne, uveďme příklad , kdy například J.P.Morgan dotoval Nikola Teslu, ano ano ano , příklad kulhá, ostatně jako každé srovnání, ta vysmívaná fotoelektrika se z dotacemi prokousala tam, kde skoro každý ji může jakýmsi způsobem využívat, viz ceny panelů, učinnost atd, ano, auta na fosilní paliva převálcovala elektroauta jen tím, že tehdá byla elektrika mnohonásobně dražší, jinak v počátcích nebylo žádných výhod ropáckých aut oproti elektro,,,,,,zajímavým projektem se například jeví návrat k pokusům s uhelným prachem, kdy u přímočarých motorů se to nejeví beznadějně, kdy se onen vyrobený prach z uhlí ztekutí semletím na zrna pod 10ppm, asi jako by se vyrobila tekutější grafitová vazelína, zdá se to uhozené na hlavu?

      1. Heh, Tesla – myslite to krachujiciho Muska, co uz potopil projekt SolarCity a Tesla pujde co nevidet za nim ? Kdykoliv prijde rec na to, ze elektromobily jsou v zoufalem pomeru cena/uzitna hodnota, prijde nekdo s tim, ze Tesla funguje. Ne, nefunguje. Je to brutalne dotovany nesmysl, ktery ani pres brutalni dotace absolutne nekonkuruje, protoze je drahy, nevykonny, neprakticky – proste jenom oslovuje uzkou vrstvu frikulinu, kteri jedou na modni vlne a penize ani uzitnost u nich nehraji zadnou roli. Rekl bych, ze Porsche Carrera pro rozvoz rohliku a nakladni tatra 815 jako mestsky autobus davaji vetsi smysl, nez Tesla jako osobni auto. Problem je, ze na Carreru na rozvoz rohliku asi nedostanete zadne dotace, ale spise brutalni ekodan … takze opet jsme u jadra pudla. Kazde dotace kurvi trh a jsou kontraproduktivni – davaji prostor lidem typu Muska, ktere by jinak neviditelna ruka trhu davno semlela na prach. A misto jeho debilni Tesly se ty penize mohly 1000x lepe vyuzit na 1000x ucelnejsi projekty, o kterych ovsem kokoti z EU nepisou. Staci se podivat, jaky technologicky naskok ma oprti EU Cina. Ze bychom nemeli co dohanet se mi fakt nezda. Uz neumime pomalu vyrobit ani blbou televizi, natoz pocitac nebo smartphone, ale budeme dotovat elektromobily, po kterych pes nestekne a nikdo je nechce, snad krom zelenych posuku, regulatoru a vybercich vypalneho, lobbistu, dojicu doataci a statni spravy .

    2. No já nevím, ale co tak sleduju, tak právě o vypouštění emisí někde stranou tady celou dobu jde, copak nějaká ekologie. Ve městech by byl hluk prakticky jen od kol a nějakých vrnítek (počítám že nějakej zdroj zvuku kvůli identifikaci asi elektromobily mají), žádný spaliny, toto… Až sem hezký, jenže v současných podmínkách nemožný, kvůli vzniklým špičkám v přenosové síti se s nějakým masivním rozšířením počítat nedá a zavrhnutí jaderné energie u sousedů tam z toho dělá věc skoro nesmyslnou. Ale fakt mi nejde do hlavy, proč i přes poměrně velkou podporu a popularitu v elektromobilech skoro nikdo nejezdí… Jo aha, ono to není kde nabíjet, protože před panelákem nejsou zásuvky a Teslův bezdrátový přenos energie se nějak neujal (asi hlavně proto, že elektrika se, narozdíl od fifiny v baráku, nedá zaheslovat), a přitom stačí postavit stojan a natáhnout tam dráty ;) Já jsem tedy asi ten poslední, kdo by vyvěšoval modrý nebo zelený vlaječky, ale pokud to bude mít nějakej rozumnej dojezd, bude to kde nabíjet, dokáže to ušetřit peníze a nikdo mě nebude otravovat s emisníma zónama a vším ostatním, co k vlastnictví výfuku patří, tak je to fajn a když na to bude, tak to i koupím. Takže teď určitě ne, moje požadavky to nesplňuje a pořád se ještě dají koupit pořádný auta, možná jednou…

  8. Autor zapomněl zmínit, že otázka pohonu elektromobilů (ale vlastně podoba budoucí elektroenergetiky vůbec) není vůbec jasná a může vypadat zcela odlišně, než je popsáno v textu. Vedle názorů, že jedinou cestou jsou dobíjecí akumulátory (jejich podoba není vůbec definitivní, existuje silný názor, že budoucností skladování elektřiny (a tím pádem i pohonu elektromobilů) jsou technologicky zcela odlišné palivové (zejména si vodíkové) články. Zejména Japonci v tom jsou dost vepředu; a vodík lze získávat buď výrobou za použití elektřiny (třeba z OZE, ale taky třeba z jaderky)nebo rovnou z plynu na topení, což skýtá další velké množství variant (tohle řešení vypadá takto: http://www.proelektrotechniky.cz/inteligentni-budovy/19.php) anebo ty elektromobily můžou jezdit na výměnný elektrolyt, který se nabitý přečerpá u pumpy atd.

    Asi se nám všem bude po spalovacích motorech stýskat, ale myslím, že za dvacet let už se žádná auta na benzín nebo naftu vyrábět nebudou.
    Což nesouvisí s tím, že státy si přitom budou muset hledat jiný zdroj spotřební daně – nějakou dań z kilometrů nebo z elektřiny apod.

    1. no ale jeden aspekt , který patří k tomutu webu, je ten, že benzín či nafta, potažmo líh , petrolej , benzen ,řepkový či jaký olej, a pod, mi dává pocit svobody, bo si mohu nakoupit, či dokonce celkem lehce vypěstovat zásoby na dlouhou dobu, což jaxi u elektriky není možné, mimo to , inteligentní sít dokáže jistě rozeznat vaše auto, a zakázat jeho dobíjení……

      1. on ten vodík si už taky můžete „pěstovat“ sám, není to levné, ale jde to, z OZE je to výroba elektrolýzou; ovšem vodíkové články jako technologie jsou relativně na začátku. Ovšem podle dostupných názorů jsou jasné dvě hlavní cesty elektromobility (a tedy skladování energie vůbec): dobíjecí akumulátory versus palivové články; jeden Čech do vodíku (v USA) právě investoval nějakou miliardu, asi tomu věří.

        POkud jde o špiclování, sledování dat o osobách či lidech, tak to už je zajištěno jinými cestami, než použitým druhem pohonu; budoucí auta mají být (bohužel) dost zaplněna nejrůznějšími „chytrými“ technologiemi, které budou posílat data ve velkém.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017