Pro citlivé čtenáře jsem připravil novou verzi článku, která je prosta vulgarismů. Jsem si vědom, že jsem to měl udělat ihned, ušetřil bych tak spoustě jemných duší neklidné noci.
Ono je to těžké. V dětství mi maminka sice říkávala: „Fuj, Slušňáčku, sprostá slova se přece neříkají“, ale znáte to, zakázané ovoce nejvíc chutná. Proto jsem se zvrhlými spolužáky o přestávkách na záchodě pilně trénoval správnou výslovnost. A výsledek se dostavil. Jednou jsem dokonce založil Malý slovník nadávek. Posbíral jsem jich 366, a tak jsem měl v zásobě jedno sprosté slovo na každý den, včetně přestupných roků. Čeština je na nadávky bohatý jazyk a chtěl jsem využít všech výrazových prostředků, které mi nabízí. Ale zároveň chápu, že ne každý je tak otrlý, aby mé jadrnosti strávil.
Hospodská verze:
Člověk se rodí nesvobodný. Už v momentě zplození je mu předurčeno státní občanství, rodné číslo, je jisté, že bude chodit do školy a platit daně. Možná, že snížená plodnost mužů je dána tím, že spermie tuší, do jakého zkurveného světa by se oplodněné vajíčko dostalo, a tak děti vznikají jen z těch nejblbějších a podle toho tady vypadá. I moje vajíčko mělo tu smůlu na nějakou pitomou spermii a já byl nakonec vyplivnut do našeho podělaného státečku. A tak koukám kolem sebe a nestačím se divit. Divím se lidské malosti a pachtění za žvancem, který člověku stejně někdo s hurónským smíchem sebere. Někdo, kdo byl chytřejší (nebo zkaženější) a uvědomil si, že cesta k dobrému bydlu je nejsnazší přes chytračení a okrádání. Na druhou stranu se nedivím rozčarování zneužitých studentů, kteří v roce 1989 věřili, že pomáhají budovat lepší společnost. Společnost bez lumpů a zaprodanců, lidí, kteří uvěřili, přesvědčili sami sebe, že není jiná cesta k úspěchu, než nestydatě okrást svého souseda. Neřádů, kteří si usmysleli, že hromaděním nakradených statků budou zvyšovat svoji lidskou hodnotu. Primitivů, kteří uvěřili, že elita se počítá podle majetku a kteří chcípnou, aniž by tohle pochopili. Svět přeje blbým, aneb hovado je na světě nejšťastnější, protože mu ke štěstí stačí málo. Nedivím se přitroublé skupině Chinaski a nejen jim, že zpívají hovadiny o ničem. Prázdné texty totiž dokonale odráží stav naší společnosti a její směřování, tedy plácání se na místě od ničeho nikam. Je jim třicet a neví co dál. Neví, co se stane s naší malou zemí, kdysi tak respektovanou a prosperující a potažmo s nimi samotnými.
Takže tady mám vzkaz pro všechny: jděte do prdele. Jdi do prdele Český Telecome, který v upachtěné honbě za zakoupením dalších dvaceti firemních Fabií udržuješ ceny internetu nesmyslně vysoko. Jdi do prdele ČEZ, která za existence Temelína a všech skvěle odsířených tepelných posraných elektráren prodáváš elektřinu do zahraničí a mastíš si kapsu. Jděte do prdele vy báječné hypermarketové řetězce, které mi nabízíte shnilé pomeranče za pouhých 9,90. Jděte do prdele vy nadějní muži kapitalismu, kteří jste přechcali včechny občánky v kupónové privatizaci a honíte si péro na Bahamách se slastným pocitem jednookého zlodějíčka mezi slepými na našem dvorku. Užijte si své zaloužené miliónky a chcípněte na rakovinu. Budiž vám přáno. A jdi do té nejzasranější prdele, ty česká levicově komunistická vládo, rozhazující cizí peníze na pochybné socialistické experimenty. Já vím, že to není vaše vina, páni ministři. Kdybyste nezastávali lukrativní posty vy, udělal by to za vás někdo jiný. Vy se alespoň snažíte něco částečně napravit, když už tam jste. Jiní by možná neudělali ani to. Pak si můžete se zadostučiněním říci: „No co, aspoň jsme se snažili“. Já vím že za svojí tupost nemůžete, to voliči. Ale ani oni nemůžou za svoji blbost. Možná za to může naše rádobydemokratické zřízení, které má jednu velkou slabinu. Za předpokladu, že všechny politické strany jsou založeny primárně za účelem rozkrádání ve velkém, alespoň jedna z nich musí být vždy zvolena a vytvoří vládu. Ale jakou vládu? Takovou jakou si zasloužíme. Vládu, která nás spravedlivě jebe, kam se podíváme. Protože my sami nejsme jiní. Protože nám nevládnou mimozemšťané, ale zlodějíčkové z našeho středu, kteří mají rozkrádání na čtyři roky legitimované. Vždyť je to spravedlivé. Dnes my a po nás, až se znemožníme (komu by to vadilo!!!) dostane svou šanci zase někdo jiný. Každý si užije svých 15 minut slávy. A když je nedokáže využít, jeho chyba, šanci dostal.
Za situace, kdy takzvaná sametová revoluce byla jen pouhým předáním moci, to však nejde jinak. Kdybych založil novodobou NSDAP, byl bych se svojí politickou stranou postaven mimo zákon ještě než bych si stačil pořádně zahajlovat. Ale zasloužilé staré struktury se na nás v parlamentě tlemí svými otylými křivými držkami dál. A tlemit se budou, dokud nechcípnou, ale budiž jim přáno. Když jsme tak blbí a nedokážeme ta boží hovádka, jimž jsme sami propůjčili moc nad námi jednou pro vždy zlikvidovat a zadupat do prachu dějin, dobře nám tak. Protože máme co si zasloužíme. Jsme-li národ Švejků, kteří se staví vůči situaci po švejkovsku, nečeká nás nic jiného, než mudrování v hospodě a kšeftování s kradenými psy. Nečeká nás nic jiného než řiťolezectví vůči národům, které byly chytřejší, průbojnější nebo vychcanější. Dál budeme pokorně a poslušně přispívat na dobré živobytí těm, kteří se v naší zemi roztahují, ačkoli by měli být úplně někde jinde. Možná se dokonce jednou dočkáme i jejich vlády. Do parlamentu se dostane zástupce té či oné etnické menšiny. Spravedlivost musí být! Možná nám pak nějaký přivandrovalecký buran vymezí nějakou rezervaci v horách ve které můžem žít a pracovat na jeho tlustou prdel. A budem pracovat rádi! Dějiny přejí silnějším! Možná, že nám ale ten kdysi nevítaný host ukáže cestu z pekla. Snad nás naučí jak sami sobě dobře hospodařit. Třeba se i asimiluje a přenese svoje dobré geny na nás. A třeba ty dobré geny ve středoevropském guláši národností a ras nezaniknou a bude zase dobře. Snad si budou moci naši potomci jednou říci: „Ještě že naši pradědové byli tak mazaní a předali vládu těm, kdo vládnout umí. Jinak bysme se nikdy neměli tak dobře jako se máme teď.
Slušňácká verze
Jděte do háje!
Člověk se rodí s poněkud omezenými možnostmi. Už v momentě zplození je mu předurčeno státní občanství, rodné číslo, je téměř jisté, že bude chodit do školy a platit daně. Možná, že snížená plodnost mužů je dána tím, že spermie tuší, do jakého vajíčku nepřátelského světa by se oplodněné vajíčko dostalo, a tak děti vznikají jen z těch s nejkratším bičíkem a podle toho taky mají všichni krátké vlasy. I moje vajíčko mělo tu smůlu na nějakou spermii s krátkým bičíkem a já byl nakonec vyexportován do našeho hezoučkého státečku s nepříliš dlouhým porostem na hlavě. A tak pohlížím kolem sebe a nestačím se divit. Divím se lidské pilnosti a pečení dobrého koláče, který si od člověka stejně někdo s vděčným úsměvem vypůjčí a pak ho zapomene vrátit. Někdo, kdo byl smělejší (nebo světáčtější) a uvědomil si, že cesta k dobrému koláči je nejsnazší přes slušné požádání. Na druhou stranu se nedivím rozčarování zneužitých studentů, kteří v roce 1989 věřili, že pomáhají budovat lepší společnost. Společnost bez úředníků a byrokratů, lidí, kteří uvěřili, přesvědčili sami sebe, že není jiná cesta k vydání rozhodnutí, než nestydatě orazítkovat svého souseda. Bez gentlemanů, kteří si usmysleli, že hromaděním nastálo pronajatých hmotných statků budou zvyšovat svoji lidskou hodnotu. Bez přímo uvažujících lidí, kteří uvěřili, že elita se počítá podle kupiček hnoje a kteří zesnou, aniž by pochopili, že kupička hnoje nikdy vonět nebude. Svět přeje prostým lidem, aneb Róm je na světě nejšťastnější, protože mu ke štěstí stačí jen sociální dávka a sem tam nějaké to autorádio. Rómové jsou totiž muzikální, a tak se nedivím, že poslouchají duchaplnou skupinu Chinaski, která zpívá písničky, které netrvá dlouho napsat. Skromné texty totiž dokonale odráží stav naší společnosti a její směřování, tedy setrvávání na místě od ničeho nikam. Je jim třicet a neví co dál. Neví, co se stane s naší malou zemí, kdysi tak respektovanou a prosperující a potažmo s nimi samotnými.
Takže tady mám vzkaz pro všechny: jděte do háječku zeleného. Jdi do háječku zeleného Český Telecome, který ve starosti o nohy svých zaměstnanců plánuješ zakoupit dalších dvacet firemních Fabií a udržuješ tak ceny internetu na takové úrovni, aby mi nikdy nepřestal být vzácný. Jdi do háječku zeleného ČEZ, která za existence Temelína a všech šetrně odsířených tepelných a nyní plicím prospěšných elektráren prodáváš elektřinu do zahraničí a rozděluješ bohaté dividendy mezi své akcionáře. Jděte do háječku zeleného vy báječné hypermarketové řetězce, které mi nabízíte pomeranče 4. jakosti za pouhých 9,90. Jděte do háječku zeleného vy nadějní muži kapitalismu, kteří jste obehráli všechny občánky v pokeru zvaném kupónová privatizace a pilně cvičíte s pružinami na Bahamách se slastným pocitem částečně prozřelého slepce mezi ostatními, jimž zbývá jen bílá hůl. Užijte si své zaloužené miliónky a najděte zhoubu ve zhoubném bujení. Budiž vám přáno. A jdi do toho nejzelenějšího háječku, ty česká lidově demokratická vládo, rozdělující svěřené peníze na důkladně promyšlené reformní kroky. Já vím, že to není vaše vina, páni ministři. Kdybyste nezastávali lukrativní posty vy, udělal by to za vás jiný odborník. Vy se alespoň snažíte něco částečně přerozdělit, když už tam jste. Jiní by možná neudělali ani to. Pak si můžete se zadostučiněním říci: „No co, aspoň jsme se snažili“. Já vím že za svoje nekomplikované myšlení nemůžete, to voliči. Ale ani oni nemůžou za svoji unáhlenou volbu. Možná za to může naše ranědemokratické zřízení, které má jednu velkou slabinu. Za předpokladu, že všechny politické strany jsou založeny primárně za účelem přerozdělování ve velkém, alespoň jedna z nich musí být vždy zvolena a vytvoří vládu. Ale jakou vládu? Takovou jakou si zasloužíme. Vládu, která nám spravedlivě přerozděluje, kam se podíváme. Protože my sami nejsme jiní. Protože nám nevládnou mimozemšťané, ale odborníci z našeho středu, kteří mají přerozdělování na čtyři roky legitimované. Vždyť je to spravedlivé. Dnes my a po nás, až rozdělíme všechny atomy v republice (atom prý nelze dělit !!!) dostane svou šanci zase někdo jiný. Každý si užije svých 1461 dní přerozdělování. A když je nedokáže využít, jeho chyba, šanci dostal.
Za situace, kdy takzvaná sametová revoluce byla pouhou gentlemanskou dohodou, to však nejde jinak. Kdybych založil novodobou NSDAP, byl bych se svojí politickou stranou postaven mimo zákon ještě než bych si stačil pořádně ukázat pravicí kamsi vzhůru. Ale zasloužilí velební kmetové se na nás v parlamentě příjemně usmívají svými nesouměrnými papulkami velikosti XXL dál. A příjemně usmívat se budou, dokud neodejdou do nebe, ale budiž jim přáno. Když jsme tak nekomplikovaní a nedokážeme ta boží stvoření, jimž jsme sami propůjčili moc nad námi jednou pro vždy penzionovat a nařídit jim domácí vězení, dobře nám tak. Protože máme co si zasloužíme. Jsme-li národ Švejků, kteří se staví vůči situaci po švejkovsku, nečeká nás nic jiného, než mudrování v hospodě a obchodování se zaběhlými psy. Nečeká nás nic jiného než uzavřít výhodné mezinárodní smlouvy s národy, které byly chytřejší, průbojnější nebo prohnanější. Dál budeme pokorně a poslušně přispívat na dobré živobytí těm, kteří do naší země přicestovali, ačkoli měli jízdenku úplně někam jinam. Možná se dokonce jednou dočkáme i jejich vlády. Do parlamentu se dostane zástupce té či oné etnické menšiny. Spravedlivost musí být! Možná nám pak nějaký nezvaný gentleman vymezí nějakou hezkou vesničku v horách ve které můžeme žít a pracovat na jeho statné pozadí. A budeme pracovat rádi! Dějiny přejí silnějším! Možná, že nám ale ten kdysi nevítaný host ukáže cestu z pekla. Snad nás naučí jak sami sobě dobře hospodařit. Třeba se i asimiluje a přenese svoje dobré geny na nás. A třeba ty dobré geny ve středoevropském guláši národností a ras nezaniknou a bude zase dobře. Snad si budou moci naši potomci jednou říci: „Ještě že naši pradědové byli tak mazaní a předali vládu těm, kdo vládnout umí. Jinak bysme se nikdy neměli tak dobře jako se máme teď.
(Zatím nikdo nehlasoval)