Náš národ stanul tváří v tvář hrozbě z nejstrašnějších. Ne, není to uzavření marketů Lidl ani speciální daň na pivo. Poslední ránu naší zkoušené zemi by mohla zasadit hromadná emigrace Rómů z naší země.
Tento proces, který se bolestně dotkne života každého z nás, nastane, když vláda nezruší extrémisty. Těžko říci, jak je ohraničena ta skupina extrémistů ke zrušení. Může se jednat o nějaké holohlavce z organizace, jejíž název Dělnická strana napovídá, že půjde o ultrapravici nejutrapravicovější. Také se může jednat o občany, kterým už leze krkem pozitivní diskriminace provozovaná bez jejich souhlasu, proti jejich vůli a na jejich účet. Nebo občané, kterým se protiví situační morálka, kdy libovolný přečin cikána je brán jako veselá taškařice nebo dokonce projev národnostního útlaku, protože oni jsou prostě jiní.
Tato fotka byla 17.11.2008 večer na tn.cz.
Teď už ji tam nenajdete.
Zatímco se v Janově dovádělo a najíždělo na koních do lidí, děti „ze sociálně slabých rodin“ přetvářely etnicky i mikrobiálně sterilní prostředí nemocnice v Prostějově v duchu svých nejlepších tradic zavedených ve slumech jako Chánov, Janov nebo Máj, vyprávěla mi moje skoropříbuzná historky z jejího nedlouhého ale intenzivního působení na jedné škole v Českých Budějovicích. Silně to připomínalo román Džungle před tabulí od Evana Huntera. Působila tam jako pedagog, ale jak jsem vyrozuměl, spíše se jednalo o činnost dozorce. Podstatnou část žáků tvořila cikánská menšina, která se lokálně stala většinou. Gádžovští rodiče celkem správně vytušili, že v tomto prostředí jejich ratolestem pšenka nepokvete a v tichosti přesunuli svoje genetické repliky někam jinam, kde nebudou tak silně vystaveni multikulturnímu obohacování.
Jednalo se běžnou základní školu. Některým příslušníkům menšiny není pro jejich intelektuální vyspělost základní škola dost nóbl a studují proto hned školu zvláštní, například Sorbonnu v Chelčického ulici. Součástí společenského standardu se stalo oslovovat učitelku „ty pyčo“. Občas se řešilo sexuální obtěžování, například obnažování se s obscénními komentáři. Pokud učitelka hodlala zadat třídě písemku, menšina prostě řekla, že nic takového – mají prostě silný smysl pro demokracii. Ve třídách docházelo neustále k drobným roztržkám, například pokud některý ze zbylých gádžů odolával multikulturnímu obohacování a nehodlal vydal menšině mobil, svačinu nebo peníze. Škody byly vždy kolaterální, třeba zlomená ruka nebo rozbitá hlava, takže nestály za žádné velké vyšetřování.
Menšina se dovedla docela dobře zabavit i sama sebou. Například jeden příslušník menšiny se krásně rozhovořil o svém citovém životě: „To jé Bára a Baša, móje hólky. Ty já šukám, ale teď jen Bašu, Bára má krámy“. Zbývá dodat, že ani jednomu z účastníků tohoto harmonického vztahu nebylo více než čtrnáct, což odsouvá navrhovanou změnu občanského zákoníku do oblasti šedé teorie. Jindy se zase dva příslušníci utiskované menšiny rozhodli narvat třetího příslušníka utiskované menšiny do odpadkového koše. Nebožák, patrně výsledek opakovaných incestních praktik, byl totiž poněkud zakrslého zjevu a potemnělé inteligence, takže rozhodnutí jeho brothaz nepostrádalo určitý racionální prvek.
V případě plánované emigrace může menšina narazit i na navigační problémy. Už nevím, zda to byl Munár, Tóth nebo Horváth, kdo na otázku, kde stojí socha svobody, odpověděl, že v Českém Krumlově. Moje skoropříbuzná rezignovala po několika týdnech, během kterých se velmi silně multikulturně obohatila. Nestačila už menšině vysvětlit Ohmův zákon ani anatomii psa, protože se raději rozhodla učit postižené děti ve speciálním vzdělávacím zařízení.
V minulém týdnu jsme byli svědky vystoupení různých aktivistů za práva menšin, přičemž jejich projevy byly ještě plamennější než hořící auta městské policie. Navrhovali různá opatření, jak by měla většina přizpůsobit své chování, aby to menšina měla s ní snazší. Ochrana práv menšin je jistě výborný byznys, protože se z této pozice dají nasát dotace od státu i lokálních autorit. Ale kdo ochrání práva většiny před menšinou, když toho většina není schopna? No?
Myslím si, že ze vzniklé situace nevede žádná použitelná cesta ven a není nikdo, kdy by přišel s řešením. Je jisté, co současnou situaci způsobilo. Léta vydržely státní autority řešit problém asociální menšiny pozitivně diskriminačním způsobem. Chyba byla vždy z principu na straně většiny – když si cikán zdemoloval byt, byla to chyba většiny, když vymlátil okna, byla to chyba většiny a když ukradl radiátory, byla to také chyba většiny, protože nevytvořila podmínky k tomu, aby cikán nedemoloval byt a nekradl radiátory. Ústupky požadavkům cikánských předáků byly enormní a oko nad cikánskou kriminalitou přimhouřené. Různé nevládní organizace si mastily kapsu na romabusinessu a vyhledávání projevů rasismu, xenofobie a diskriminace i za cenu, že by si je měly vymyslet. Jaký je výsledek této činnosti? Žádný. Myslím, že je vhodná doba ptát se, jaký efekt přinesly peníze vynaložené na projekty typu „Panáčkové“ a „Z ghetta ven“, které vždy vyvrcholily tiskem předražených triček a vznikem stupidních internetových stránek. Já osobně nemám žádný zájem ze svých daní podporovat hýčkání kriminálníků a v blížících se volbách dám hlas každému, kdo projeví ochotu s touto lumpárnou skoncovat – pokud jste na tom opačně, klidně mě označte za rasýztu.
Vlastně jeden výsledek se dostavil. Vznikla určitá doktrína, která používá prostředky ne nepodobné těm totalitním – například cenzuru v tisku, potlačování „nesprávných“ názorových proudů, podivný politicky korektní speak a vytváření mediálních potěmkinovských vesnic tak, aby to všechno budilo dojem uspokojivého fungování. Události v Janově ukázaly, že tahle doba asi končí. V těchto dnech se asi rodí nějaká nová a lepší doktrína, tak se nechme překvapit. Při její aplikaci do našich hlav se možná bude hodit slovníček.
Jedna z mála objektivních reportáží o událostech v Janově. Je skutečně dobře napsaná a doporučuji pročíst včetně diskuse.
Sledujte dvě gerontní ultrapravicové nacistické radikálky v pozadí
Youtube pyčo móre – Sláva Obamóvy
(4x známkováno, průměr: 1,50 z 5)