Vidim, ze nejsem jediny komu tahle slovni vycpavka krouti nervy. 8-)
Okoli to prubezne odnaucuju s mezioazkou: „Jenom JAKOBY nebo DOOPRAVDY…?“
SkReT
Kdo by chtěl vidět film s řadou zajímavých šukaček tak tady je volně na podívání: https://www.mall.tv/love-2 Akorát se musíte zaregistrovat, ale na to mozek máte, stejně se tam budete chodít dívat protože převzali hodně pořadů ze streamu.
Adanedhel
Bombáá!!!!! Konečně nějaký lidsky přívětivý článek, věnující se něčemu jinému než nekonečné státní zvůli a muslimům. Hned se cítím lépe. Jakoby a tak nějak a protože tak.
monsieur_gadbois
Jakoby ja bych se moc neradoval. Autorem zminovanej termit „piča“ totiz pochazi z francouzstiny ze slovniho spojeni „pipi de chat“ coz znamena „kocici chcanky“. A Francie => muslimove. Nahoda? Nemyslim si.
HonzaV
jen pro mé ochytření – takže to není „petit chat“, kočička? Ty chcánky nejsou zas až tak poetický.
Goro
„Rozšířený výklad, zároveň ovšem často odsuzovaný jako lidová etymologie, odvozuje slovo od francouzského spojení petit chat (vyslovováno „ptý-ša“) – „malá kočka, kočička“, které se mělo dostat na Moravu během napoleonských válek. Takto říkali francouzští vojáci tehdejším prostitutkám, či přímo ochlupené vulvě (srov. anglické pussy i české číča).“ – viz. Wikipedie.
Stejně jsem to slyšel i já. O chcankách jsem neslyšel nic.
monsieur_gadbois
Nerad bych Vam bral iluze, ale ten vyklad z Wikipedie je dost nepravdepodobnou hypotezou; termin „petit chat“ znamena doslova „kocourek“ a ve francouzstine je kocka implicitne rodu muzskyho. To tam mohl napsat jenom nekdo, kdo mel francouzstinu povinne jako druhej jazyk po dobu 2 let, nezna absolutne realie nebo je na urovni nekoho kdo tomu rika „passy“.
Vyraz „petit chat“ se skutecne vyslovuje „p:tit ša“ a ta podobnost by tam byla. Ovsem pro damske prirozeni se bezne uziva zenska forma => „chate“, coz by ve spojeni s pridavnym jmenem „mala“ znelo jinak „petite chate“ „p:titǝ šatǝ“; a tenhle vyraz skutecne pri vysloveni nativnim francouzem zni jinak nez „píča“.
Muzeme se samozrejme bavit ze za 200 let se plno vyrazu zmenilo, ale …
Tu podobnost s kocicima chcankama se mi bohuzel uz dohledat nepodarilo, nevim jestli sem to opravdu nekde cetl nebo jenom slysel. Kazdopadne vzhledem k hygienickym navykum na prelomu 18-19. stoleti, zvlast v podminkach veskeryho poddanstva, bych stal spis za svoji teorii :)
Standa
Takže slovo pipina je vlastně pofrancouzštěnou verzí slova čurina?
pazout
Za tim bych spis hledal anglicke peepee (pee – mocit)
shane
No nevim, krom toho že mi slovník tvrdí že termín pipi je dětský výraz a přímo pipi de chat znamená něco jako čuránky nebo lulánky, tak bych předpokládal, že když se něco označuje jako chcanky, tak že půjde o tekutinu a ne o vulvu. V tomhle teda významově ta kočička sedí líp.
vltava
Máte to nepřesně. Koncový „t“ se nečte, takže „petit chat“ se vyslovuje „p:ti ša“.
V ženským rodě (samica vot kočky) se piše zdvojený „t“ – „la petite chatte“ a vyslovuje „la p:tit šat“, koncový „e“ se nečte.
Sysop
To je jen jedna z hypotez, ovsem nutno podotknout, ze:
– spravne cesky je píča, tedy „s dlouhym“
– tento vyraz se u nas pouzival i pred napoleonskymi valkami
– slovanske narody jej pouzivaji v ruznych podobach take a ze zapadu je nam spise nejbliz vyraz spanelsky
– „petit chat“ se cte „petý ša“, to tak nejak uplne nehraje
Hans38
Pokud zaposloucháte do rozhovoru studentů humanitních studií (často vám nedají šanci neposlouchat,pokud jsou ve vaší blízkosti),můžete také velice často slyšet výraz ..prostě..,který má v jejich úplně bezpředmětném a zbytečném rozhovoru zastoupení v rozsahu 25-33%.
Sysop
…a nebo docela frci „tak rozhodne“.
Jihocech Honza
Nicméně.
Adanedhel
Tak určitě.
trevor12
naprosto idealni je zaklad slovesa „jebat“.. pri, od, za, pro, vy, … mozna idelani sloveso pro vyuku cestiny, jen ten kontext …
spiderman
jebat je ale základem Slovenského jazyka, my jsme to jakoby převzali.
willy50
Z doby kdy jsem byl na vojně na Slovensku si na „jebat“ dobře pamatuju.
Tam to byl opravdu univerzální slovní základ, který se květnatě rozvíjel na všechny strany.
Velmi oblíbené u Slováků a postupně se prijebal na Moravu a do Čech.
Dnes je mezi obecným lidem stále hojně užívaný a to nejen nějakými vyjebanci.
servisdok
Jebat, piča, kokot, dzindzik a ještě pár podobných výrazů bylo základem jakékoliv komunikace východňárů, sloužících ZVS v Čechách či na Moravě.
Východňárštině není těžké porozumět, samozřejmě po určité adaptaci a v konkrétním prostředí.
Spíš s odstupem času překvapí, jak neuvěřitelně chudá byla slovní zásoba i vyjadřovací schopnosti těch lidí, o kterých byste v civilu řekli „vcelku normální dělňas s učňákem“.
Ne tak na vojně. To je fakt specifický prostředí a pomocí několika málo podobných, výše zmíněných výrazů se např. dal pořídit komplet nákup v Armě, nebo nafasovat celou strojopisnou A4 náhradních dílů ve skladě radiokomunikační techniky.
O inteligenci důstojníků ČSLA v 70.letech /až po majory včetně/ netřeba si dělat iluze, třebaže výjimky mezi politruky se nějaké občas našly.
Byl jsem shodou okolností přímo u toho, když takový chudák svobodník, takzvaný „PHM-ák“ z východního Slovenska měl vysvětlit tak neuvěřitelný bordel v papírech, kde mu papírově chybělo asi 600 litrů nafty, ale fyzicky na dvoře autoparku přes dva kubíky přebývaly.
Ten kapitán Kříha z Českých Budějovic byl úplnej hňup a já být na svobodníkově místě, tak šesti-sedmi obratně formulovanými větami ten údajný rozpor vysvětlím, měl jsem to už skoro na jazyku ještě během svobodníkova „obratného“ vysvětlování, z nějž asi nejsrozumitelnější bylo krčení ramen s tou jednou peckou po každé straně.
Bohužel mi do toho nic nebylo, takže chudák svobodník to odesral 14 naostro od velitele útvaru v denním rozkazu, zatímco jeho kolegové z roty večer vesele přes zeď autoparku šoupali plné kanystry nafty, doslova za pár korun či za flašku civilům..
Aby to nebylo jenom na východňáry – dost podobně na tom byli s vyjadřovacími schopnostmi i Slováci, kterým se obecně říkalo „rusnáci“. Nevím úplně přesně, co to je za oblast, ale vím určitě, že jejich dialekt připomínal směs ruštiny, polštiny, východňárštiny, trochu tvrdé slovenštiny jakoby ze Záhorí, když se to hodilo, ale jinak to bylo totálně nesrozumitelné. Nejhorší ale bylo, že to byli normální běloši slovenské národnosti, absolutně neschopni se domluvit v normálním, českém civilním obchodě. To byla pro mě tedy katastrofa – to zjištění, že někde daleko na Slovensku žijí poměrně velké skupiny lidí, schopné domluvit se jen mezi sebou, ale už s nikým jiným a nikde jinde.
Jak jsem napsal, byla to tehdy druhá polovina 70.let. Člověk jako já prostě automaticky předpokládal, že má-li někdo v papírech uvedeno úplné základní a odborné středoškolské vzdělání /většinou lidi od železa či dřeva/, že běžně ovládá ze základky aspoň tu spisovnou slovenštinu a vládne jí slovem i písmem. Tenkrát to ještě nebyla pravda, lidi..
helmiczka
U nás na strednej frčalo „Vlastne“. Neviem prečo to takmer výlučne používaly ženy, zato vskutku hojne.
Na výške som zas jednému vyučujúcemu za jednu hodinu napočítal 100x „De facto“. Ona tá prednáška mohla byť bez toho slova de facto polovičná :)
spiderman
Pravda, vlastně a de facto jsou taky dobrej plevel. Nebo „v podstatě“. Ono i obyčejné éééé je mor.
Sysop
„vole“. Taky bezna vata, zpravidla kulminujici v obdobi puberty, ale ne vzdy zcela vymizejici.
SatanOkkY
Tak ja som bol na strednej v čisto chlapskom kolektíve a tam sme mali cigoša a ten dokázal slovo „vlastne“ použiť aj trikrát v holej vete.
Viro
A já se zase děsím, v jak strašném světě žiju. Všechno je totiž strašně hezké, strašně aleko , strašně chutné, strašně zamilované, prostě strašně tu straší :-)
Jack Torrance
Nový kolega v práci je taky jakobín. Sám bych na to nepřišel (nějak si vůbec neuvědomuju, že by výraz „jakoby“ nějak nadužíval), ale začaly mu to dávat sežrat naše milé kolegyně, tak na tom asi něco fakt bude. Osobně mě tahají za uši úplně jiné výrazy, zvláště, když je slyším z úst těch, kteří by bezvadnou mluvou měli vládnout v rámci své profese (novináři, politici). Když slyším něco na způsob „Odešel BEZ toho, ANIŽ by se (NE)obtěžoval zaplatit“, chytám se za hlavu, jako když někteří jiní slyší „jakoby“…
willy50
Jako, jakoby, prostě, nicméně, tomu rozumím, je pravdou, de facto, v podstatě, atd atd.
Pomáháme si výplňovými slovy vlastně bez významu s obsahem sdělení.
Je smutné, když slyšíte někoho mluvit a polovina slov, které řekne jsou tyto vycpávky, nebo různé floskule.
*
A jak se vám líbí anglikazmy?
..hoď mi pak nějakej fídbek…
..byl to pro mě čelendž…
..kolni mu..
..čekni to..
*
Jistě, jazyk se vyvíjí. Ale tímto směrem?
Nejsem žádný lingvista, ale mi to rve uši.
Sysop
Kdyz se v nasem narode pouzivaly nemecke vyrazy, bylo to v dobe, kdy prakticky tretina lidi tady fakticky nemecky mluvila (staci si precist treba Svejka). Dnes tady zadnou vyraznou anglickou mensinu nemame, takze je to ciste vlezdoprdelstvi, pokud nejde o nejaky hantec v ramci oboru nekde ve fabrice.
trevor12
to pronikani anglikanismu do cestiny v poslednich dekadach ma mozna co do cineni jednak s globalizaci a s tim jak se spolecnost stale vice zaklada na stale novych technologiich – anglictina je docela hutna, jednim novym slovem vyjadri co se jinde musi resit opisem nekolika slov – napr. whistleblower, zkuste v cestine (existuje spousta jinych ted si nevzpomenu ale i cestina umi hezka jednoslovna vyjadreni treba naseptavac). Co mne dela problem, ze anglicky rodili mluvci maji zvyk alespon v pisemnem projevu vsude pouzivat nicnerikajici zkratky a ja mam problem z kontextu poznat o cem je rec, jeste ze je urbandictionary
Myslím, že „brownfield“ je o dost širší pojem. Tedy podle mne každé rumiště je brownfield, to ano; ale zdaleka ne každý brownfield je rumiště, protože mezi brownfieldy patří i prostory, kde žádná bouračka ani zbytky z ní není; stačí, aby byly nějak kontaminované.
Nebo ten pojem chápu špatně já?
montagna
Taky bych řekl, že brownfield je širší pojem, ale podle mě se každé slovo zaměřuje na jiný obor. Tedy brownfield je nemovitost z pohledu urbanistického nebo realitního, zatímco rumiště je spíše ten ekosystém nebo biotop.
Shakti
„brownfield ?“
Vypuštěný hovnocuc v poli.
jak
trevor12: To co se angličan snaží označit slovem brownfield je česky rumiště. Samo slovo brownfield nemá žádný smysl, řeč barbarů v provincii Britannia je založena na náhodných slepencích slov a slepenec nemá vůbec žádnou souvislost s těmi původními slovy.
trevor12
jak – asi jo, je tomu nejbliz i kdyz si nejsem jisty jestli je to naprosto presne
jinak uz se treba u nas ujal Milennials (ove), ted jsem uz videl Xennials
shane
Však věz, co by zapálený vlastenecký jazykozpytec dal za to, aby čeština, chrám náš i tvrz, poklad to zděděný po předcích slynul takovým výrazovým bohatstvím jako jazyk Shakespearův. Leč, žel bohu, není tom tak. Ledva třetinu anglické slovní zásoby náš jazyk milený zná a to jen málokdo dovede plnou krásu naší mateřštiny ocenit a použít. Ó časy, ó mravy.
jak
shane: Pokud slepenec „brownfield“ považuješ za „výrazové bohatství“, pak se nemáme o čem bavit. Na rozloučenou přikládám mrzáka „butterfly“.
shane
čeština má asi 400 000 výrazů, angličtina asi 1 200 000, brownfield nebrownfield
v angličtině je spousta „odborných“ názvů, pocházející z jiných jazyků a zpětně jsou jimi přijímana. A ty budou v současnosti představovat největší počet „anglických“ slov, které však většina lidí vůbec, ale vůbec nezná. Vedle toho například slovo „liberal“ je typickým představitelem naprosto ubohého způsobu užívání jazyka a jak častým.
Childeater
@PD 9:22:
Slovo „liberal“ mi přijde normální. Proč je tak ohavné?
PanPredseda
Na ja, ale milion z nich jsou růsné varianty slůvka „fuck“. ;-)
kaBrnak
To slovní bohatství je že angličtina používá jedno slovo pro deset věcí? Pak člověk hledá na netu nějaké spotřební zboží a vyhledávač mu vyhodí nějaké průmyslové věci. Kupříkladu „coat“ je kabát nebo vrstva, povlak na něčem. „Iron“ používají taky pro spoustu věcí.
Ten primitivizmus v pojmenovávání věcí je až zarážející, oproti třeba němčině nebo češtině.
A hlavně jsou tam všichni pořád „excited“ což používají jako univerzální pojem pro veškeré pozitivní emoční stavy.
Jihocech Honza
Vtipné je taky zoologické a botanické názvosloví.
pest
Ale blbost – každý jazyk má něco. Například v češtině je zcela běžné používat univerzální přídavné jméno „dobrý“. Když chci třeba švédsky říci, že jídlo bylo dobré, nepoužiju univerzální „gott‘, ale zásadně „läcker“ nebo „härlig“ (a mluvím-li třeba o oblečení, bude to zase jinak).
A konec konců i ten „povlak“ může v češtině znamenat kde co…
shane
Tak hlavně že potah nebo povlak maj jeden přesně definovanej význam, žejo. Nebo třeba žehlit. Výrazy „Železné zdraví“ nebo „Nervy ze železa“ pak svědčí o tom, že naši předci používali pokročilou protetiku a větu „Na potoce se udělala mastná oka“ si radši ani nepředstavuju.
Asi by bylo fajn, kdyby si se nejdřív anglicky naučil a pak soudil. Pozitivní emoční stavy maj samozřejmě mnohem víc výrazů. To, že má někdo slovní zásobu cirkusovýho šimpanze na věci nic nemění.
Wildcat
Nie* Praskac je snitch, squealer.
*Uvedomujem si ze mnohi by radi oznacili whistleblowerov ako praskacov, ale tam je situacia zlozitejsia.
PanPredseda
Ad trevor12:
Není to zcela obviousní, ale domnívám se, že naprosto přesný český výraz pro whistleblower je pizda.
Sysop
+1 :-)
trevor12
pokud je to narazka ze i cestina ma jednoslovne vyrazy tezko prekladatelne do jednoslovnych anglickych tak samozrejme ale statisticky jich bude mene
pizda je nejspis ugly girl (woman), byt google translate nabizi pussy coz ale je imho dost vzdaleno
kaBrnak
Národ který přijde o svůj jazyk přijde brzy i o svoji identitu. Ještě že jsme tu měli germány jako Dobrovský nebo ty líté jezovity díky kterým se čeština vůbec zachovala.
Takže to nadužívání angličtiny a nepoužívání diakritiky nás vrhá zpět do doby předobrozenecké s její zpitvořenou německo-česko-nářeční hatmatilkou.
Všimněte si jedné věci. První narozená generace mexických imigrantů v USA se považuje ještě za mexičany. Další 3-4 generace pak umí plynule španělsky, čímž jazykově drtí američany neschopné se naučit jediný jazyk.
A když emigruje český vohnout do Londonistánu? Tak jeho děti už se ani nedomluví s vlastním dědečkem (a ten se chudák na stará kolena drtí angličtinu aby svým vnoučátkům aspoň trochu rozuměl). Naprostá idiocie.
deacon
Velka cast lidi anglikanismy pouziva proste proto, ze bud proto nemaji cesky termin, nebo je to zavedeny terminus-technicus, nebo delaji v mezinarodni firme a kdyz velkou cast dne resis veci v anglictine, tak holt pouzivas anglikanismy.
Ja sice ceska slova z hlavy kolikrat nevylovim, ale kdyz je ctu(i treba bez okolniho textu), tak vim, co ktera znamenaji. Pasivne mam zasobu na nadstandarni urovni, bohuzel nemam moznost to procvicovat, protoze dobre 60 % denni komunikace pacham v anglictine(mluvene/psane). Mozna i vic.
LudwigVonMises
Velká část lidí používá anglikanismy, protože si tak chtějí prodloužit penis. Moje zkušenost je, že čím člověk umí lépe anglicky, tím méně se předvádí a cpe do češtiny anglická slova.
V USA to mohu pozorovat u emigrantů. Jedna rodina kousek odsud emigrovala v roce 1964, a od té doby mluví všude kolem fakticky jen anglicky, jak je v USA zbykem. A přesto, když mluví česky, tak používají česká slova. Anglická jen tehdy, pokud jsou výrazně trefnější či si nemohou vzpomenout.
Sysop
Typickej kokot je Ivan Lendl. V USA byl par tejdnu a v televizi uz mluvil silene lamanou cechoanglictinou. Proste byl sveeetoveeeej…
Chapu, ze nekdy je rychlejsi pouzit anglicke slovo, nebo jde o vyraz v ramci nejake tematicke diskuse, nebo clovek proste celej den mele anglicky a pak mu ceske slovo naskoci az jako druhe,… to samozrejme chapu.
Ale zkusenost mi spise rika, ze vetsina lidi okolo mne pouziva anglicke zkomoleniny proste proto, ze „ted to frci“ a „vono Se to tak rika“ (kdo/co je ten zvratny „Se“?), atd.
Byl jsem svedkem situace, kdy kamarad Honza, ktery emigroval do USA v roce ’69, prijel za maminkou do Ceska (samozrejme mluvil a mluvi stale plynne cesky, pouze pri delsi debate s nim Cecha obcas cvrnkne do ucha spatne umisteny prizvuk) a kdyz jsme debatovali v hospode, prisel clovek, na ktereho jsme cekali, ale ktery netusil, ze Honza je letity American. Protoze prichozi zacal mluvit jako prvni a pomerne huste vkladal ruzna anglicka slova, tak az skoncil, plynule spustil Honza. Samozrejme anglicky. Bylo evidentni, ze onen mluvka zase tak dobry v anglictine nebyl, na vkladane otazky nereagoval, nebo reagoval rozpacite.
Az na to antre se pak vse dal vyjasnilo, mluvili jsme cesky a dal se to nerozebiralo. Ale typek se citil trapne.
Ja jsem se anglictinu zacal itenzivneji ucit pred 25 lety a presto dodnes rikam, ze anglicky dobre neumim a urcite bych nedelal nekde ramena pred cizimi lidmi nejakou radobyhantyrkou. Ale zase musim priznat, ze tento postoj mam az pote, co jsem taktez dostal za usi. Kdyz se mnou triskala puberta, slintal jsem v Brne po jedne holce a kdyz jsem byl v Tatrach, napsal jsem ji pohled ve slovenstine. Myslel jsem si, ze jako forek, zaujmu, bude noha v nohave.
No… az jsem jednou sebral odvahu, zazvonil u nich doma a ze jestli spanila nepujde do kina, otevrel tatik a ja jsem zjistil, ze je to Slovak jako poleno. Takze jsem se dozvedel, ze na te pohlednici jsem nasekal par hrubek a ona tehdy nevedela, jestli vim, ze je napul Slovena a ja si z toho delam blbou prdel, nebo o co go. Proste trapas.
deacon
Jako fakt zalezi, ja pracoval 8 let v americke firme a ted pracuji v nasobne vetsim korporatu. Ja proste anglictinou denne mluvim a vetsinu veci, i v ramci ceskeho kolektivu, pisu anglicky. A pak vecer hraju v mezinarodni guilde a vykecavam se anglicky. Ja uziju cestiny za den min, kolikrat nemluvim cesky vubec (krome hadek na internetech a la DF :D).
Cesky rozumim, ale obcas mi proste naskoci fraze z anglictiny, kterou nejsem schopnej okamzite rict v cestine a kdyz vim, ze mi vetsina lidi rozumi. Je to dost skoda, muj cestinar asi rotuje v hrobe, namlatil do me na gymplu co slo, ale holt anglictina memu dni vladne.
Zase to neni uplne silene prehnany, ale aktivni cestina mi atrofuje :( (pasivni mi udrzuji knihy)
@Sysop, kterej bude podemnou
Ja anglicky umim dobre. Mam mezery v gramatice, ale pasivne rozumim velice slusne a aktivni znalost jazyka je na dobre urovni taktez. Obcas neco zkonim a jako kazdej jinej cech kurvim cleny =)
Ja jsem jeden z mala, kdo si do zivotopisu napise fluent a pak to pri pohovoru predvede. Na druhou stranu cim pozdeji vecer je, tim horsi moje anglictina je. Prece jenom nejsem rodilej mluvci a musim nad tim trochu premyslet.
Sysop
Samozrejme, zakladem skutecne dobreho ovladani jazyka je prepnuti sveho vnitrniho „ja“ (ten clovek v kazdem z nas co povida to, co si myslime) do toho konkretniho jazyka.
Ja treba u sebe to mam tak, ze kdyz mluvim anglicky, tak sice vety a slova mi primo naskakuji anglicky, ale s vyjimkou fakt zavedenych frazi moje vnitrni ja bud mlci, nebo ‚mluvi‘ cesky. Takze mezi tim, co mysli moje „ja“ a co rika huba, je translator.
V nemcine to takto nemam. Prepnu do nemciny, myslim a mluvim nemecky. Samozrejme, ze se zaseknu na nejakem neznamem slovicku a pokud se mi hned nepodari to opsat nemecky jinak, tak pak chvili moje vnitrni „ja“ laviruje cesky. Po vyreseni krize prepne zase do nemciny.
V rustine jsem toto mel take, ale protoze rustinu uz pouzivam jen vyjimecne, je to jako s tou anglictinou.
kaBrnak
Podle mě je to jak před obrozenci. Česky mluvili někteří intelektuálové a vyší vrstva. Ale většina vysoce postavených i učenců používala výhradně němčinu.
A ti slouhové, lokajové a poskoci mluvili dvojjazičnou zpitvořeninou. Z nichž někteří nadužívaní německých výrazů,často zkomolených, považovali za znak jisté nadřazenosti, tzv. „lepšolidi“. Psala o tom i Božena Němcová.
A dnes je to úplně stejné jen jazyk je jiný.
Stejně jako dnes.
Jihocech Honza
Vtipné je, že ve stejné době si J. G. Herder stěžoval, že vyšší vrstvy v Prusku i jinde v říši mluví francouzsky a němčinu považují za řeč podkoní a sedláků :-)
shane
Vyšší vrstvy česky nemluvily. Měšťané a obchodníci používali němčinu (lingua franca střední Evropy) a šlechta francouzštinu (lingua franca celé Evropy). krom toho obvykle ovládali i němčinu coby zpravidla rodový jazyk a spíš orientačně (= špatně) i jiné jazyky jimiž se mluvilo na jejich panstvích.
Řemeslníci při práci používali odborný slang, tvořený převážně německými výrazy. Česky obvykle mluvili na venkově. Na přelomu 18. a 19. století přiškla čeština do módy především ve vzdělanějších měšťanských vrstvách a obrozenci jezdili na venkov za prostým lidem a začali kodifikovat moderní češtinu, většinou podle toho co jim přišlo čistší, především moravský dialekt a poměrně dost bez ladu a skladu.
Jinak i předbělohorská staročeština je germanismů plná.
Jihocech Honza
Ještě bych připomněl latinu, kterou zase ovládali kněží a učenci a která v Uhersku dlouho přetrvávala i jako jednací řeč na sněmu (když Marie Terezie přišla prosit o pomoc proti Prusku a Francii, zvolali magnáti „Moriamur pro rege nostro!“
shane
Pravda, na latinu jsem zapomněl.
Sysop
Jojo, franina frcela u modre krve i v Rusku. Zarizli to az bolsani, kdy se ukazalo, ze z Romanovcu prece jen vytekla cervena.
Shakti
„…imigrantů v USA se považuje ještě za mexičany. Další 3-4 generace pak umí plynule španělsky, čímž jazykově drtí američany neschopné se naučit jediný jazyk.“
Ale hovno, znam spoustu 1.generace mexikanu co nedaji dohromady jednoduchou anglickou vetu po 20-30 letech zivota v USA.
Druha generace… ta to ma obracene, capisce?
jak
willy50: Klídek, obvykle to znamená že na tuto osobu můžete s klidem zapomenout, většinou s ní nic kloudného nepořídíte.
Top je „baby karotka“, „šunková cihla shaved“, „voucher na služby“ :-)
https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/pouzivani-slova-jakoby-v-ceskem-jazyce.A160118_154908_liberec-zpravy_tm
Vidim, ze nejsem jediny komu tahle slovni vycpavka krouti nervy. 8-)
Okoli to prubezne odnaucuju s mezioazkou: „Jenom JAKOBY nebo DOOPRAVDY…?“
Kdo by chtěl vidět film s řadou zajímavých šukaček tak tady je volně na podívání: https://www.mall.tv/love-2 Akorát se musíte zaregistrovat, ale na to mozek máte, stejně se tam budete chodít dívat protože převzali hodně pořadů ze streamu.
Bombáá!!!!! Konečně nějaký lidsky přívětivý článek, věnující se něčemu jinému než nekonečné státní zvůli a muslimům. Hned se cítím lépe. Jakoby a tak nějak a protože tak.
Jakoby ja bych se moc neradoval. Autorem zminovanej termit „piča“ totiz pochazi z francouzstiny ze slovniho spojeni „pipi de chat“ coz znamena „kocici chcanky“. A Francie => muslimove. Nahoda? Nemyslim si.
jen pro mé ochytření – takže to není „petit chat“, kočička? Ty chcánky nejsou zas až tak poetický.
„Rozšířený výklad, zároveň ovšem často odsuzovaný jako lidová etymologie, odvozuje slovo od francouzského spojení petit chat (vyslovováno „ptý-ša“) – „malá kočka, kočička“, které se mělo dostat na Moravu během napoleonských válek. Takto říkali francouzští vojáci tehdejším prostitutkám, či přímo ochlupené vulvě (srov. anglické pussy i české číča).“ – viz. Wikipedie.
Stejně jsem to slyšel i já. O chcankách jsem neslyšel nic.
Nerad bych Vam bral iluze, ale ten vyklad z Wikipedie je dost nepravdepodobnou hypotezou; termin „petit chat“ znamena doslova „kocourek“ a ve francouzstine je kocka implicitne rodu muzskyho. To tam mohl napsat jenom nekdo, kdo mel francouzstinu povinne jako druhej jazyk po dobu 2 let, nezna absolutne realie nebo je na urovni nekoho kdo tomu rika „passy“.
Vyraz „petit chat“ se skutecne vyslovuje „p:tit ša“ a ta podobnost by tam byla. Ovsem pro damske prirozeni se bezne uziva zenska forma => „chate“, coz by ve spojeni s pridavnym jmenem „mala“ znelo jinak „petite chate“ „p:titǝ šatǝ“; a tenhle vyraz skutecne pri vysloveni nativnim francouzem zni jinak nez „píča“.
Muzeme se samozrejme bavit ze za 200 let se plno vyrazu zmenilo, ale …
Tu podobnost s kocicima chcankama se mi bohuzel uz dohledat nepodarilo, nevim jestli sem to opravdu nekde cetl nebo jenom slysel. Kazdopadne vzhledem k hygienickym navykum na prelomu 18-19. stoleti, zvlast v podminkach veskeryho poddanstva, bych stal spis za svoji teorii :)
Takže slovo pipina je vlastně pofrancouzštěnou verzí slova čurina?
Za tim bych spis hledal anglicke peepee (pee – mocit)
No nevim, krom toho že mi slovník tvrdí že termín pipi je dětský výraz a přímo pipi de chat znamená něco jako čuránky nebo lulánky, tak bych předpokládal, že když se něco označuje jako chcanky, tak že půjde o tekutinu a ne o vulvu. V tomhle teda významově ta kočička sedí líp.
Máte to nepřesně. Koncový „t“ se nečte, takže „petit chat“ se vyslovuje „p:ti ša“.
V ženským rodě (samica vot kočky) se piše zdvojený „t“ – „la petite chatte“ a vyslovuje „la p:tit šat“, koncový „e“ se nečte.
To je jen jedna z hypotez, ovsem nutno podotknout, ze:
– spravne cesky je píča, tedy „s dlouhym“
– tento vyraz se u nas pouzival i pred napoleonskymi valkami
– slovanske narody jej pouzivaji v ruznych podobach take a ze zapadu je nam spise nejbliz vyraz spanelsky
– „petit chat“ se cte „petý ša“, to tak nejak uplne nehraje
Pokud zaposloucháte do rozhovoru studentů humanitních studií (často vám nedají šanci neposlouchat,pokud jsou ve vaší blízkosti),můžete také velice často slyšet výraz ..prostě..,který má v jejich úplně bezpředmětném a zbytečném rozhovoru zastoupení v rozsahu 25-33%.
…a nebo docela frci „tak rozhodne“.
Nicméně.
Tak určitě.
naprosto idealni je zaklad slovesa „jebat“.. pri, od, za, pro, vy, … mozna idelani sloveso pro vyuku cestiny, jen ten kontext …
jebat je ale základem Slovenského jazyka, my jsme to jakoby převzali.
Z doby kdy jsem byl na vojně na Slovensku si na „jebat“ dobře pamatuju.
Tam to byl opravdu univerzální slovní základ, který se květnatě rozvíjel na všechny strany.
Velmi oblíbené u Slováků a postupně se prijebal na Moravu a do Čech.
Dnes je mezi obecným lidem stále hojně užívaný a to nejen nějakými vyjebanci.
Jebat, piča, kokot, dzindzik a ještě pár podobných výrazů bylo základem jakékoliv komunikace východňárů, sloužících ZVS v Čechách či na Moravě.
Východňárštině není těžké porozumět, samozřejmě po určité adaptaci a v konkrétním prostředí.
Spíš s odstupem času překvapí, jak neuvěřitelně chudá byla slovní zásoba i vyjadřovací schopnosti těch lidí, o kterých byste v civilu řekli „vcelku normální dělňas s učňákem“.
Ne tak na vojně. To je fakt specifický prostředí a pomocí několika málo podobných, výše zmíněných výrazů se např. dal pořídit komplet nákup v Armě, nebo nafasovat celou strojopisnou A4 náhradních dílů ve skladě radiokomunikační techniky.
O inteligenci důstojníků ČSLA v 70.letech /až po majory včetně/ netřeba si dělat iluze, třebaže výjimky mezi politruky se nějaké občas našly.
Byl jsem shodou okolností přímo u toho, když takový chudák svobodník, takzvaný „PHM-ák“ z východního Slovenska měl vysvětlit tak neuvěřitelný bordel v papírech, kde mu papírově chybělo asi 600 litrů nafty, ale fyzicky na dvoře autoparku přes dva kubíky přebývaly.
Ten kapitán Kříha z Českých Budějovic byl úplnej hňup a já být na svobodníkově místě, tak šesti-sedmi obratně formulovanými větami ten údajný rozpor vysvětlím, měl jsem to už skoro na jazyku ještě během svobodníkova „obratného“ vysvětlování, z nějž asi nejsrozumitelnější bylo krčení ramen s tou jednou peckou po každé straně.
Bohužel mi do toho nic nebylo, takže chudák svobodník to odesral 14 naostro od velitele útvaru v denním rozkazu, zatímco jeho kolegové z roty večer vesele přes zeď autoparku šoupali plné kanystry nafty, doslova za pár korun či za flašku civilům..
Aby to nebylo jenom na východňáry – dost podobně na tom byli s vyjadřovacími schopnostmi i Slováci, kterým se obecně říkalo „rusnáci“. Nevím úplně přesně, co to je za oblast, ale vím určitě, že jejich dialekt připomínal směs ruštiny, polštiny, východňárštiny, trochu tvrdé slovenštiny jakoby ze Záhorí, když se to hodilo, ale jinak to bylo totálně nesrozumitelné. Nejhorší ale bylo, že to byli normální běloši slovenské národnosti, absolutně neschopni se domluvit v normálním, českém civilním obchodě. To byla pro mě tedy katastrofa – to zjištění, že někde daleko na Slovensku žijí poměrně velké skupiny lidí, schopné domluvit se jen mezi sebou, ale už s nikým jiným a nikde jinde.
Jak jsem napsal, byla to tehdy druhá polovina 70.let. Člověk jako já prostě automaticky předpokládal, že má-li někdo v papírech uvedeno úplné základní a odborné středoškolské vzdělání /většinou lidi od železa či dřeva/, že běžně ovládá ze základky aspoň tu spisovnou slovenštinu a vládne jí slovem i písmem. Tenkrát to ještě nebyla pravda, lidi..
U nás na strednej frčalo „Vlastne“. Neviem prečo to takmer výlučne používaly ženy, zato vskutku hojne.
Na výške som zas jednému vyučujúcemu za jednu hodinu napočítal 100x „De facto“. Ona tá prednáška mohla byť bez toho slova de facto polovičná :)
Pravda, vlastně a de facto jsou taky dobrej plevel. Nebo „v podstatě“. Ono i obyčejné éééé je mor.
„vole“. Taky bezna vata, zpravidla kulminujici v obdobi puberty, ale ne vzdy zcela vymizejici.
Tak ja som bol na strednej v čisto chlapskom kolektíve a tam sme mali cigoša a ten dokázal slovo „vlastne“ použiť aj trikrát v holej vete.
A já se zase děsím, v jak strašném světě žiju. Všechno je totiž strašně hezké, strašně aleko , strašně chutné, strašně zamilované, prostě strašně tu straší :-)
Nový kolega v práci je taky jakobín. Sám bych na to nepřišel (nějak si vůbec neuvědomuju, že by výraz „jakoby“ nějak nadužíval), ale začaly mu to dávat sežrat naše milé kolegyně, tak na tom asi něco fakt bude. Osobně mě tahají za uši úplně jiné výrazy, zvláště, když je slyším z úst těch, kteří by bezvadnou mluvou měli vládnout v rámci své profese (novináři, politici). Když slyším něco na způsob „Odešel BEZ toho, ANIŽ by se (NE)obtěžoval zaplatit“, chytám se za hlavu, jako když někteří jiní slyší „jakoby“…
Jako, jakoby, prostě, nicméně, tomu rozumím, je pravdou, de facto, v podstatě, atd atd.
Pomáháme si výplňovými slovy vlastně bez významu s obsahem sdělení.
Je smutné, když slyšíte někoho mluvit a polovina slov, které řekne jsou tyto vycpávky, nebo různé floskule.
*
A jak se vám líbí anglikazmy?
..hoď mi pak nějakej fídbek…
..byl to pro mě čelendž…
..kolni mu..
..čekni to..
*
Jistě, jazyk se vyvíjí. Ale tímto směrem?
Nejsem žádný lingvista, ale mi to rve uši.
Kdyz se v nasem narode pouzivaly nemecke vyrazy, bylo to v dobe, kdy prakticky tretina lidi tady fakticky nemecky mluvila (staci si precist treba Svejka). Dnes tady zadnou vyraznou anglickou mensinu nemame, takze je to ciste vlezdoprdelstvi, pokud nejde o nejaky hantec v ramci oboru nekde ve fabrice.
to pronikani anglikanismu do cestiny v poslednich dekadach ma mozna co do cineni jednak s globalizaci a s tim jak se spolecnost stale vice zaklada na stale novych technologiich – anglictina je docela hutna, jednim novym slovem vyjadri co se jinde musi resit opisem nekolika slov – napr. whistleblower, zkuste v cestine (existuje spousta jinych ted si nevzpomenu ale i cestina umi hezka jednoslovna vyjadreni treba naseptavac). Co mne dela problem, ze anglicky rodili mluvci maji zvyk alespon v pisemnem projevu vsude pouzivat nicnerikajici zkratky a ja mam problem z kontextu poznat o cem je rec, jeste ze je urbandictionary
whistleblower, zkuste v cestine
Práskač.
brownfield ?
To asi už jednoslovně nepůjde, přinejmenším mne řešení nenapadá.
Rozmrdaniště?
Já vím, že to nebude úplně přesné, ale pro pozůstatky jakési továrny, kam jsme si chodili jako malí kluci hrát, jsme používali výraz rumiště.
Myslím, že „brownfield“ je o dost širší pojem. Tedy podle mne každé rumiště je brownfield, to ano; ale zdaleka ne každý brownfield je rumiště, protože mezi brownfieldy patří i prostory, kde žádná bouračka ani zbytky z ní není; stačí, aby byly nějak kontaminované.
Nebo ten pojem chápu špatně já?
Taky bych řekl, že brownfield je širší pojem, ale podle mě se každé slovo zaměřuje na jiný obor. Tedy brownfield je nemovitost z pohledu urbanistického nebo realitního, zatímco rumiště je spíše ten ekosystém nebo biotop.
„brownfield ?“
Vypuštěný hovnocuc v poli.
trevor12: To co se angličan snaží označit slovem brownfield je česky rumiště. Samo slovo brownfield nemá žádný smysl, řeč barbarů v provincii Britannia je založena na náhodných slepencích slov a slepenec nemá vůbec žádnou souvislost s těmi původními slovy.
jak – asi jo, je tomu nejbliz i kdyz si nejsem jisty jestli je to naprosto presne
jinak uz se treba u nas ujal Milennials (ove), ted jsem uz videl Xennials
Však věz, co by zapálený vlastenecký jazykozpytec dal za to, aby čeština, chrám náš i tvrz, poklad to zděděný po předcích slynul takovým výrazovým bohatstvím jako jazyk Shakespearův. Leč, žel bohu, není tom tak. Ledva třetinu anglické slovní zásoby náš jazyk milený zná a to jen málokdo dovede plnou krásu naší mateřštiny ocenit a použít. Ó časy, ó mravy.
shane: Pokud slepenec „brownfield“ považuješ za „výrazové bohatství“, pak se nemáme o čem bavit. Na rozloučenou přikládám mrzáka „butterfly“.
čeština má asi 400 000 výrazů, angličtina asi 1 200 000, brownfield nebrownfield
https://cs.wikipedia.org/wiki/Angli%C4%8Dtina#Po%C4%8Det_slov
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina#Po%C4%8Det_slov
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sanskrt
v angličtině je spousta „odborných“ názvů, pocházející z jiných jazyků a zpětně jsou jimi přijímana. A ty budou v současnosti představovat největší počet „anglických“ slov, které však většina lidí vůbec, ale vůbec nezná. Vedle toho například slovo „liberal“ je typickým představitelem naprosto ubohého způsobu užívání jazyka a jak častým.
@PD 9:22:
Slovo „liberal“ mi přijde normální. Proč je tak ohavné?
Na ja, ale milion z nich jsou růsné varianty slůvka „fuck“. ;-)
To slovní bohatství je že angličtina používá jedno slovo pro deset věcí? Pak člověk hledá na netu nějaké spotřební zboží a vyhledávač mu vyhodí nějaké průmyslové věci. Kupříkladu „coat“ je kabát nebo vrstva, povlak na něčem. „Iron“ používají taky pro spoustu věcí.
Ten primitivizmus v pojmenovávání věcí je až zarážející, oproti třeba němčině nebo češtině.
A hlavně jsou tam všichni pořád „excited“ což používají jako univerzální pojem pro veškeré pozitivní emoční stavy.
Vtipné je taky zoologické a botanické názvosloví.
Ale blbost – každý jazyk má něco. Například v češtině je zcela běžné používat univerzální přídavné jméno „dobrý“. Když chci třeba švédsky říci, že jídlo bylo dobré, nepoužiju univerzální „gott‘, ale zásadně „läcker“ nebo „härlig“ (a mluvím-li třeba o oblečení, bude to zase jinak).
A konec konců i ten „povlak“ může v češtině znamenat kde co…
Tak hlavně že potah nebo povlak maj jeden přesně definovanej význam, žejo. Nebo třeba žehlit. Výrazy „Železné zdraví“ nebo „Nervy ze železa“ pak svědčí o tom, že naši předci používali pokročilou protetiku a větu „Na potoce se udělala mastná oka“ si radši ani nepředstavuju.
Asi by bylo fajn, kdyby si se nejdřív anglicky naučil a pak soudil. Pozitivní emoční stavy maj samozřejmě mnohem víc výrazů. To, že má někdo slovní zásobu cirkusovýho šimpanze na věci nic nemění.
Nie* Praskac je snitch, squealer.
*Uvedomujem si ze mnohi by radi oznacili whistleblowerov ako praskacov, ale tam je situacia zlozitejsia.
Ad trevor12:
Není to zcela obviousní, ale domnívám se, že naprosto přesný český výraz pro whistleblower je pizda.
+1 :-)
pokud je to narazka ze i cestina ma jednoslovne vyrazy tezko prekladatelne do jednoslovnych anglickych tak samozrejme ale statisticky jich bude mene
pizda je nejspis ugly girl (woman), byt google translate nabizi pussy coz ale je imho dost vzdaleno
Národ který přijde o svůj jazyk přijde brzy i o svoji identitu. Ještě že jsme tu měli germány jako Dobrovský nebo ty líté jezovity díky kterým se čeština vůbec zachovala.
Takže to nadužívání angličtiny a nepoužívání diakritiky nás vrhá zpět do doby předobrozenecké s její zpitvořenou německo-česko-nářeční hatmatilkou.
Všimněte si jedné věci. První narozená generace mexických imigrantů v USA se považuje ještě za mexičany. Další 3-4 generace pak umí plynule španělsky, čímž jazykově drtí američany neschopné se naučit jediný jazyk.
A když emigruje český vohnout do Londonistánu? Tak jeho děti už se ani nedomluví s vlastním dědečkem (a ten se chudák na stará kolena drtí angličtinu aby svým vnoučátkům aspoň trochu rozuměl). Naprostá idiocie.
Velka cast lidi anglikanismy pouziva proste proto, ze bud proto nemaji cesky termin, nebo je to zavedeny terminus-technicus, nebo delaji v mezinarodni firme a kdyz velkou cast dne resis veci v anglictine, tak holt pouzivas anglikanismy.
Ja sice ceska slova z hlavy kolikrat nevylovim, ale kdyz je ctu(i treba bez okolniho textu), tak vim, co ktera znamenaji. Pasivne mam zasobu na nadstandarni urovni, bohuzel nemam moznost to procvicovat, protoze dobre 60 % denni komunikace pacham v anglictine(mluvene/psane). Mozna i vic.
Velká část lidí používá anglikanismy, protože si tak chtějí prodloužit penis. Moje zkušenost je, že čím člověk umí lépe anglicky, tím méně se předvádí a cpe do češtiny anglická slova.
V USA to mohu pozorovat u emigrantů. Jedna rodina kousek odsud emigrovala v roce 1964, a od té doby mluví všude kolem fakticky jen anglicky, jak je v USA zbykem. A přesto, když mluví česky, tak používají česká slova. Anglická jen tehdy, pokud jsou výrazně trefnější či si nemohou vzpomenout.
Typickej kokot je Ivan Lendl. V USA byl par tejdnu a v televizi uz mluvil silene lamanou cechoanglictinou. Proste byl sveeetoveeeej…
Chapu, ze nekdy je rychlejsi pouzit anglicke slovo, nebo jde o vyraz v ramci nejake tematicke diskuse, nebo clovek proste celej den mele anglicky a pak mu ceske slovo naskoci az jako druhe,… to samozrejme chapu.
Ale zkusenost mi spise rika, ze vetsina lidi okolo mne pouziva anglicke zkomoleniny proste proto, ze „ted to frci“ a „vono Se to tak rika“ (kdo/co je ten zvratny „Se“?), atd.
Byl jsem svedkem situace, kdy kamarad Honza, ktery emigroval do USA v roce ’69, prijel za maminkou do Ceska (samozrejme mluvil a mluvi stale plynne cesky, pouze pri delsi debate s nim Cecha obcas cvrnkne do ucha spatne umisteny prizvuk) a kdyz jsme debatovali v hospode, prisel clovek, na ktereho jsme cekali, ale ktery netusil, ze Honza je letity American. Protoze prichozi zacal mluvit jako prvni a pomerne huste vkladal ruzna anglicka slova, tak az skoncil, plynule spustil Honza. Samozrejme anglicky. Bylo evidentni, ze onen mluvka zase tak dobry v anglictine nebyl, na vkladane otazky nereagoval, nebo reagoval rozpacite.
Az na to antre se pak vse dal vyjasnilo, mluvili jsme cesky a dal se to nerozebiralo. Ale typek se citil trapne.
Ja jsem se anglictinu zacal itenzivneji ucit pred 25 lety a presto dodnes rikam, ze anglicky dobre neumim a urcite bych nedelal nekde ramena pred cizimi lidmi nejakou radobyhantyrkou. Ale zase musim priznat, ze tento postoj mam az pote, co jsem taktez dostal za usi. Kdyz se mnou triskala puberta, slintal jsem v Brne po jedne holce a kdyz jsem byl v Tatrach, napsal jsem ji pohled ve slovenstine. Myslel jsem si, ze jako forek, zaujmu, bude noha v nohave.
No… az jsem jednou sebral odvahu, zazvonil u nich doma a ze jestli spanila nepujde do kina, otevrel tatik a ja jsem zjistil, ze je to Slovak jako poleno. Takze jsem se dozvedel, ze na te pohlednici jsem nasekal par hrubek a ona tehdy nevedela, jestli vim, ze je napul Slovena a ja si z toho delam blbou prdel, nebo o co go. Proste trapas.
Jako fakt zalezi, ja pracoval 8 let v americke firme a ted pracuji v nasobne vetsim korporatu. Ja proste anglictinou denne mluvim a vetsinu veci, i v ramci ceskeho kolektivu, pisu anglicky. A pak vecer hraju v mezinarodni guilde a vykecavam se anglicky. Ja uziju cestiny za den min, kolikrat nemluvim cesky vubec (krome hadek na internetech a la DF :D).
Cesky rozumim, ale obcas mi proste naskoci fraze z anglictiny, kterou nejsem schopnej okamzite rict v cestine a kdyz vim, ze mi vetsina lidi rozumi. Je to dost skoda, muj cestinar asi rotuje v hrobe, namlatil do me na gymplu co slo, ale holt anglictina memu dni vladne.
Zase to neni uplne silene prehnany, ale aktivni cestina mi atrofuje :( (pasivni mi udrzuji knihy)
@Sysop, kterej bude podemnou
Ja anglicky umim dobre. Mam mezery v gramatice, ale pasivne rozumim velice slusne a aktivni znalost jazyka je na dobre urovni taktez. Obcas neco zkonim a jako kazdej jinej cech kurvim cleny =)
Ja jsem jeden z mala, kdo si do zivotopisu napise fluent a pak to pri pohovoru predvede. Na druhou stranu cim pozdeji vecer je, tim horsi moje anglictina je. Prece jenom nejsem rodilej mluvci a musim nad tim trochu premyslet.
Samozrejme, zakladem skutecne dobreho ovladani jazyka je prepnuti sveho vnitrniho „ja“ (ten clovek v kazdem z nas co povida to, co si myslime) do toho konkretniho jazyka.
Ja treba u sebe to mam tak, ze kdyz mluvim anglicky, tak sice vety a slova mi primo naskakuji anglicky, ale s vyjimkou fakt zavedenych frazi moje vnitrni ja bud mlci, nebo ‚mluvi‘ cesky. Takze mezi tim, co mysli moje „ja“ a co rika huba, je translator.
V nemcine to takto nemam. Prepnu do nemciny, myslim a mluvim nemecky. Samozrejme, ze se zaseknu na nejakem neznamem slovicku a pokud se mi hned nepodari to opsat nemecky jinak, tak pak chvili moje vnitrni „ja“ laviruje cesky. Po vyreseni krize prepne zase do nemciny.
V rustine jsem toto mel take, ale protoze rustinu uz pouzivam jen vyjimecne, je to jako s tou anglictinou.
Podle mě je to jak před obrozenci. Česky mluvili někteří intelektuálové a vyší vrstva. Ale většina vysoce postavených i učenců používala výhradně němčinu.
A ti slouhové, lokajové a poskoci mluvili dvojjazičnou zpitvořeninou. Z nichž někteří nadužívaní německých výrazů,často zkomolených, považovali za znak jisté nadřazenosti, tzv. „lepšolidi“. Psala o tom i Božena Němcová.
A dnes je to úplně stejné jen jazyk je jiný.
Stejně jako dnes.
Vtipné je, že ve stejné době si J. G. Herder stěžoval, že vyšší vrstvy v Prusku i jinde v říši mluví francouzsky a němčinu považují za řeč podkoní a sedláků :-)
Vyšší vrstvy česky nemluvily. Měšťané a obchodníci používali němčinu (lingua franca střední Evropy) a šlechta francouzštinu (lingua franca celé Evropy). krom toho obvykle ovládali i němčinu coby zpravidla rodový jazyk a spíš orientačně (= špatně) i jiné jazyky jimiž se mluvilo na jejich panstvích.
Řemeslníci při práci používali odborný slang, tvořený převážně německými výrazy. Česky obvykle mluvili na venkově. Na přelomu 18. a 19. století přiškla čeština do módy především ve vzdělanějších měšťanských vrstvách a obrozenci jezdili na venkov za prostým lidem a začali kodifikovat moderní češtinu, většinou podle toho co jim přišlo čistší, především moravský dialekt a poměrně dost bez ladu a skladu.
Jinak i předbělohorská staročeština je germanismů plná.
Ještě bych připomněl latinu, kterou zase ovládali kněží a učenci a která v Uhersku dlouho přetrvávala i jako jednací řeč na sněmu (když Marie Terezie přišla prosit o pomoc proti Prusku a Francii, zvolali magnáti „Moriamur pro rege nostro!“
Pravda, na latinu jsem zapomněl.
Jojo, franina frcela u modre krve i v Rusku. Zarizli to az bolsani, kdy se ukazalo, ze z Romanovcu prece jen vytekla cervena.
„…imigrantů v USA se považuje ještě za mexičany. Další 3-4 generace pak umí plynule španělsky, čímž jazykově drtí američany neschopné se naučit jediný jazyk.“
Ale hovno, znam spoustu 1.generace mexikanu co nedaji dohromady jednoduchou anglickou vetu po 20-30 letech zivota v USA.
Druha generace… ta to ma obracene, capisce?
willy50: Klídek, obvykle to znamená že na tuto osobu můžete s klidem zapomenout, většinou s ní nic kloudného nepořídíte.
Top je „baby karotka“, „šunková cihla shaved“, „voucher na služby“ :-)