Když jsem se včera vracel po úmorném dni naplněném tradiční směsicí hektiky, šílených klientů a jarní únavy, stalo se něco, co mne přimělo přispět svou troškou na tento web.
V jednom okamžiku mi došlo, že situace přestala být už sranda a jde už tady skutečně o osobní vendetu socdemí vlády proti občanům jako takovým. Abych to uvedl do bližších souvislostí a tím pádem i do toho co se vlastně stalo.
Včera zkrachoval u nás v ulici krámek s lahůdkama.
Vlastně si za to majitel mohl sám. Zrekonstruoval si barabiznu na vlastní náklady, nešidil ani neokrádal zákazníky, poživatiny měl čerstvé a výborné chuti a ceny normální. Dokonce si jeden čas mohl dovolit i komfort mít jednoho zaměstnance, což díky vládnímu vyhlazovacímu komandu včele s terminátorem Špidlou ho sice rychle přešlo, ale stejně ještě nějakou dobu odolával a snažil se přežít jak to šlo.
A včera zamknul krám, prohlásil že na to sere a je fuč.
V tu chvíli jsem pochopil že jde do tuhého a už nešlo si to vzít jinak než osobně.
To že jsem díky vládní deformě zažil krach firmy, kde jsem pracoval předtím, ocitnul se na dlažbě a požíval „výhody“ sociálních dávek, na které jsem jako vůl platil celou dobu svého zaměstnání (a nemalou měrou, protože podobně jako D-FENS jsou můj obor /D-FENS se už počítači neživí, teď dělá mnohem horší věci – D-F./) aby se mi za velkých keců, průtahů a všeobecného úřednického pohrdání dostalo do ruky něco těsně na hranici životního minima (kterýžto termín považuji za naprosto zhovadilý vzhledem k tomu, že po zaplacení nájmu, elektřiny, vody a plynu mi v ruce zbylo něco pod 2 tisíce na celý měsíc). Tedy i přestože jsem sypal do kasy pro případ, že i mě se stane trabl s prací a hřál se pocitem, že kromě cikánů, bezdomovců, tunelářů, kryplů, státního aparátu, feťáků, zlodějů a asociálů snad zbude alespoň trocha pro mne byl naprosto mylný.
Ani to jsem neřešil – nejsem úplný játro, takže práci sem zase sehnal i když mi pořád nedotejká, proč platím všechny předešle jmenované, když je neznám, jsou mi nepříjemní jako sociální skupina a ani je platit nechci. Taky netuším, proč bych se měl finančně podílet na stříkačkách pro feťáky, od kterých jediná jistota, že mě klidně vykradou byt aby se měli za co sjíždět. Stejným způsobem nechápu, proč bych si měl platit mentálně postižené. Miluju historii a tak vím, že podobné případy se odedávna řešili svržením ze skály, nebo pohozením ve volné přírodě podle pravidla „vlci si to přeberou, když bude dobrej dojde sám“. Chápu to tudíž jako diskriminaci normálního občana na úkor někoho, jehož přínos z hlediska společnosti je nulový. Pokud bych měl nutkavý dojem, že nevím co s penězi, radši budu sponzorovat hrocha v ZOO, který má na rozdíl od výše jmenovaných vrstev výhodu, že sem tam někomu i udělá dobře když se na něj koukne a jeho společenský přínos je v podstatě stejný.
Tady bych rád upozornil, že je řeč o mentálně postižených, nikoliv fyzicky postižených.
Klidně mě nařkněte z toho, že nemám sociální cítění ale nemůžu si pomoct, když já chci panáka, taky mi na něj nikdo z daní nepřispívá a proč by taky měl.
Takže shrnuto: nejen že mne stát obere a já s tím nic nemůžu udělat, ale na druhou stranu když se chovám slušně a něco potřebuji, zase mi nic nedá. Budiž – z hlediska poznání je to alespoň trochu přínos.
Kdysi jsem viděl nějaký rozhovor s Jaroslavem Hutkou. Ať už si o jeho osobě a o jeho tvorbě myslím cokoliv (Nemám v sobě patrně tolik chemicky ošetřené rovnováhy, abych si zapěl „krásný je vzduch“. Jestli to není tím, že pracuju blízko magistrály, kde poměrně dobře vidím co dýchám…) že každý má jasnou chvilku a to se přihodilo i jemu. V rozhovoru říkal, že je občanem jiného státu, protože být občanem nějakého státu je vlastně sdružení lidí stejné národnosti do kolektivu, ze kterého plynou oboustranné výhody.
Tak si říkám, že být občanem České republiky je zasraně blbý nápad. Protože :
Výhoda plynoucí z občanství je jen ta, abych se mohl chlubit, že Játro Jágr se narodil v naší rodné kotlině. Naprosto bezcenný – mě hokej nezajímá. Fotbalista roku Nedvěd to samý.
Mám nárok na policejní ochranu, která nefunguje a není nikde kde ji potřebujete, zatímco je dokonalý přeborník v neobjasněnosti případů, buzeraci a nasazování botiček.
Tedy shrnuto nechat se svobodně okrást, oloupit, zmlátit nebo přepadnout bez šance odvolání a v případě své aktivní sebeobrany být za to odsouzen a zavřen. V tomto bodě spatřuji skutečný posun z totalitní doby kupředu – dnes to mohu udělat DEMOKRATICKY.
Mám vládu, kterou nechci, systém, který nefunguje, džungli legislativy, která je protichůdná, zmatená a nahrává jen vychcánkům a nemakačenkům, zato dokáže bezpečně zničit drobné a střední podnikání a dovolí přežít jen úředníkům a nadnárodním gigantům, protože ty jsou zpravidla vůči institucím imunní, kašlou na ně a neplatí. Vláda sama je na tom obdobně, je jí to zásadě šumák a prozměnu kašle na to, co chtějí občané, protože důležitější je EU, válka v Iráku (věc, kterou každý z nás jistě považuje za důležitější než zdražení rohlíků) a ten, kdo jí podmázne.
Sociální systém, který je postaven tak, aby nadržoval skupinám, které na něm parazitují a zahubil bezpečně každého, kdo ho potřebuje byť je na přechodnou dobu a kdo do něj sazí peníze jak lahváče do regálu.
Mám politiky, které nechci. Moje kámoška mne obvinila, že jsem nebyl u voleb. Na můj argument, že bych volil, ale nemám koho, protože mi ani jeden z kandidátů nebo stran nevoní a nechci ho tam jen vrtěla hlavou. Na tomto místě bych se ještě krátce zmínil o jasném podlezení systému a podtrhu vlády na občany:
Pokud demokracie je diktát většiny a většina se rozhodla nevolit, než si srát na hlavu, je to jako názor ignorováno i když je možné že je to akt lidí smýšlejících podobně jako já – tedy žádná vepřová hlava mi tam nesedí, tak reload, please.
Volil bych, až by se hory zelenaly, jen nemám koho. Nevím jak vy, ale u mne spolehlivě vyvolá zvýšení adrenalinu politická debata. Asi něco skutečně dělám špatně, když nedokážu v jedné větě na to samé říct ano, zároveň ne, že za to nemůžu, ale sem ten pravej a jedinej, kdo to dokáže napravit pokud mě zvolíte i příští období. Vtírá se otázka za kolik a proč nic nedělá už teď a proč já ho v tom mám ze svého platu ještě podporovat.
Likvidace české kultury a podsouvání amerického snu a životního stylu, aniž by o to kdokoliv stál. Ale o tom je řeč na jiném místě tohoto site.
Senát a parlament – opět výborná věc. Kdysi jsem mluvil s jedním senátorem. Přes jeho důkladné mlžení jsem nebyl schopen pochopit k čemu senát potřebujeme, kromě odkladiště padlých politiků. Pokud senát i parlament dělají totéž – to jest staví, revidují a schvalují zákony – jedna z těch institucí je zbytečná, protože buď jedna nebo druhá to dělá špatně a tudíž by měla jít od válu.
No nic, ještě nemáme sněmovnu Lordů, ale třeba to příští rok bude – Kinský se tu zabydluje, třeba to na vládě odklepnou.
Právo chcípnout hladem bez pomoci na jakoukoliv nemoc, čí zranění bez nároku na zdravotní pomoc, kterou si taky docela krvavě platím. Kdo v poslední době dostal chřipku, asi ví o čem mluvím. Brutální Kikina Součková to bere podle hesla: Co tě nezabije, to tě posílí. Zde platí spíš přesnější, když přežiješ zdravotní péči, dorazí tě stát.
Tak když na to tak koukám, tak vlastně jenom solím, solím, solím a nic za to nemám – jenom sem nasranej. Někde jsem četl, že hlavní důvod, proč byla Sametová revoluce bylo to, že se jedni vyvyšovali nad druhé, ignorovali zákony slušnosti i zákony jako takové a lhali a dělali z občanů blbce.
Nepřijde vám to jako definice dnešního stavu ?
V každém případě poselstvím vládě je asi to, že pokud křivdí jednotlivci jako takovému, dá se to ustát protože se jednotlivec nedovolá, ale pokud někomu sáhnou na jídlo (nebo krámek s lahůdkama) může z toho být ošklivý incident.
Otázka je co s tím. Jako normální občan nemám jak to legální cestou změnit, ani kdybych se rozkrájel. Nejsem Onassis mladší, ani starej Toshiba, abych zaplatil Vilízovi za odstřel vlády, nebo podplatil Špidlu, aby táhnul konečně do prdele. Jsem klasická „socka“ co žije od výplaty k výplatě a sem tam si u toho chce užít trochu srandy. Takže přes peníze a vliv to nepůjde. Další varianta je občanská neposlušnost. To bych viděl tak na dva měsíce, než mě zavřou, seberou mi byt a bude ze mě bezdomovec. To se mi moc nechce mám svůj byt, přítelkyni i kočku poměrně rád. Pak už snad jenom zbývá přihláška do Hnusáma bin Kejdá, kde můžu mít trhavinu v množství více než velkém a jednoho dne se proběhnout parlamentem s baťohem na zádech a pojistkou v zubech. Ani to mi nepřijde jako úplně dobrej nápad, protože nejsem muslim a těžko bych se jejich ráji domluvil, protože Arabsky neumím vůbec. Taky můžu emigrovat, ale protože Naše vláda je známá po celým světě, nikdo mě nebude chtít.
Možná jediná věc mi přijde proveditelná. Vyházet vládnoucí třídu z oken na kopí. Za Jana Želivského to mělo poměrně úspěch, za 30tileté války taky. Jenom nevím, kde sehnat halapartnu.
Poradíte někdo ?
(Zatím nikdo nehlasoval)