Jak se u nás měří. - zpět na článek

komentářů 34

  1. Jeste bych doplnil, ze Polcamy jsou jeste v nejakem malem poctu na moto Yamaha. Instalovalo se to snad na 10, nebo 20ks. Ale postupne to prendavaji do aut.

  2. Jedna drobnost: „0,5 mW až po 2 mW (u starších verzí to bylo tuším max. 5 mW). Taková WiFi používá maximální výkon 100 mW, takže v případě Rameru jde opravdu o nízkou úroveň.“

    Prave proto, ze vyzarovaci paprsek rameru je NEPOMERNE tensi, nez je plocha vyzarovana antenou WiFi, je naopak uroven vyzarovani Rameru docela VYSOKA. Ale na to defekuje bilej tesak, ozarovani jsme vsim moznym, s tim souhlasim.

    1. Máte pravdu. Ale anténa WiFi vyzařuje obvykle 365° dokola, ale ne nahoru a dolů. V těchto směrech je vyzařovací úhel poměrně malý.
      Ramer vyzařuje 5°. Když to podělíme 360/5, tak by intenzita signálu v dané směru byla stejná, pakliže by byl použit u rameru 72x nižší výkon. V případě Rameru 10 s výkonem 0,5mW je to ale 200x méně, takže signál bude slabší, i když má jeho anténa vyšší zisk v paprsku 5°. Nicméně je to o jeden řád vyšší frekvence, než u té wifi a signál se šíří trochu jinak. Navíc něco jiného je chytat wifi, která má jet ideálně na přímou viditelnost a něco jiného je detekce radaru, kde chytáte vždy odrazy a signál se na odrazu vždy utlumí. Bylo to jen přirovnání. Aby si lidi nějak představili intenzitu signálu. Takový magnetron mikrovlnky generuje vlnění na frekvenci podobné wifi a má příkon přes 1000W. Proto mě někdy pobaví lidé, kteří nechtějí v ložnici wifi, protože by je to ozářilo a do mikrovlnky čučí jak na TV. Přitom jde o intenzitu deset tisíckrát vyšší a nedělám si iluze, že by ta mřížka za sklem zastavila vše.

      1. Uhly musite pocitat v prostoru, ne v rovine. WiFi v drtive vetsine pripadu pouziva pulvlnky a ctvrtvlnky, kde „vyska“ laloku povrchoveho sireni neni jen do 5 ° ani omylem. Nemam ted chut se s tim pocitat, ale hodne hrubym odhadem reknu, ze vykon WiFi do 5 ° paprsku bude proti Rameru tak 15-20x slabsi. Nesrovnavam ted efekt srovnateleneho vykonu na 2,4 GHz a 34 GHz, to jsme zase nekde jinde, ze… kazdopadne by to chtelo kompletni smerovou charakteristiku Rameru vcetne postrannich laloku a pak technicke detaily, jaky presne vykon jde kam.

        Predpokladam, ze se bavime o vyzarenem vykonu, ne vykonu na koncaku bez zohledneni ztrat vedeni a zisku anteny. I proto se u WiFi nepovoluji ziskove anteny (jen pro kompenzaci ztrat vedeni + konektoru, tedy do 3 dBi).

        Pro mereni policejnich radarovych cipu je laborator v Linci, byl jsem v ni pred par lety, mam tam pratele, kdyztak se jich poptam (ale nevim, kde presne se tyto jejich cipy pouzivaji, bohuzel).

        Utlum te slavne mrizky na mikrovlnce je opravdu brutalni a prunik tohoto zareni plechem je prakticky zanedbatelny. Mam tady spektrak do 3 GHz, az se mi to bude chtit vlacet do kuchyne, mohu zmerit. Ale musim nejprve sestavit nejakou sondu, aspon 1,5 dBi, at je to o necem.

        Ale vem detaily cert, kazdopadne v tom clanku je to napsane opacne.

        1. Ano. Vertikalni vyzarovaci uhel u tech obycejnych pendreku u WiFi byva tak 10-20°. Ramer ma myslim 5° v obou rovinach.
          Jak rikam, melo to byt jen srovnani pro obycejne lidi, abych jim to priblizil.

          Ad mikrovlnka. To by me docela zajimalo, kolik toho pres dvere projde :)

          1. Ramer je smerovka jako prase. Takze tech 5 ° bude zrejme brano pri obvyklem utlumu -3 dB. Pokud budu stejne brat charakteristiku pulvlnneho dipolu, coz je nejcastejsi bezna domaci WiFi (neresme vnejsi stacionary a neresme zrcadleni do zeme), ktera splnuje normu, tedy ani s zadnou smerovkou, pak pro -3 dB charakteristiku se bavime o uhlu 78 °. Ne deset. Ne dvacet. Sedmdesat osm. Fakt je to v jinejch cislech.

            1. Ano to je. Co se tyka mych praktickych zkusenosti, tak muzu rict, ze pokud si s nim stoupnou nejak nestandardne, napriklad kolmo k silnici (coz ovsem znemoznuje mereni), tak je velmi spatne detekovatelny. Nejsou totiz detekovany nejake jeho postrani laloky, ale odrazy. Tech je samozrejme nejvice, pokud stoji v ose se silnici.
              Pokud se tu bavime o intenzite signalu v paprsku, tak je treba take rict, ze detekovan je az signal po jeho odrazu, obvykle i vicenasobnem a az po rozptyleni do mnohem sirsiho smeru.

              1. Vzhledem k pasmu, ve kterem to meri, je antena v podstate vlnovod a tim padem se smerovani bez pobocnich laloku dela docela dobre (ted fakt nerozebiram narocnost vyroby anteny na tuto frekvenci). Umim so predstavit, ze je to opravdu paprsek.

                Ja s rychlosti problemy nemam. Jsem schopny zvladat veci vcas, takze nemusim svoji pripadnou neschopnost kompenzovat rychlou jizdou a plnit kapsy statniho aparatu vice, nez je nutne. Takze ja osobne na pasivni obranu proti temto meridlum prdnim z vysoka. Jestli mereni je, nebo neni svinarna je jina vec. Proste takova jsou pravidla hry. Pokud nas bude vetsina, kterym se to libit nebude, muzeme zkusit to zmenit (timto zdravim Ocse a vim presne, co na to namitne :-)). Jinak je to plytvani energii, ktera se da vyuzit a uzit jinde.

                1. Tak jsou i lidé, kteří do mají jako koníček. Stejně jako má radioamatér koníček ve vysílačkách a anténách, investuje do techniky a činí mu radost každé spojené, které se mu povedlo navázat, tak jsou i lidé, kteří nakupují a sbírají detektory a mají radost z každého radaru, který objeví.

                  Osobně si myslím, že největší část uživatelů jsou lidé, kteří prostě jen hodně jezdí.

        2. Mřížka v μvlnce má útlum na 2.4 GHz zhruba řádově 60-80 dB podle konkrétního modelu a reálné výkony magnetronů domácích μvlnek se pohybují v rozsahu 500-1000 W. Takže extrémně zjednodušeně je aktivní μvlnka z pohledu světa podobný emitor záření jako wifi router se základní pendrekovou anténou..

          1. 60 dB utlum je prave ten kilowatt. Paklize je tedy utlum te mrizky 60 dB a vice, pak z 1 kW nenamerime nic.

          2. Používejte termín „řádově“ opatrněji. Rozdíl mezi 60 dB a 80 dB je dvacet řádů.

          3. Pardon, já jakmile přemýšlím v decibelech, tak deset decibelů už neznamená tak intenzivní desetinásobek jako při přepočtu do lineárního světa (inu zvukař no..)

            Pokud z magnetronu leze kilowatt a mřížka má 60 dB útlumu, tak je mikrovlnka považovatelná za víceméně sektorový zářič s vyzářeným výkonem v daném směru 1 mW. Kolik mají dnešní wifi routery? 20-50mW do čtvrtvlnného pendreku?

            1. Taxem teda zvedl prdel a spektrak. Udelal jednoduchou sondu s rezonanci na 2,4 GHz plus minus. 10 cm od predni mrizky 750W mikrovlnky pustene naprazdno jsem nameril 0,4 dB na sonde. Volne prelozeno pro laiky, nameril jsem uplny hovno. naopak muj router, ktery je na zdi, tak 1 metr od nej mam 14,7 dB spicka. Takze asi tak.

  3. x-f, máš nějaký mail, nebo jak tě mohu kontaktovat neveřejně?

    1. Napis sem kontakt a napisu ti.

  4. Opakování matka moudrosti. Díky.

  5. Výborný článek, díky za něj!

  6. Skvely! Diky za clanek!!!!!!

  7. Díky za lehký úvod do problematiky pro případné zájemce

  8. Palec nahoru, dobrý článek. Jako úvod do problematiky jednoznačně chválím. Domnívám se, že by si zasluhoval případně pokračování – podrobnější rozvedení. Třeba autora hecneme k dalšímu dílu.

    Ze svých zkušeností mohu říci asi tolik:

    Problematiku jsem řešil cca před rokem, kdy jsem usoudil, že měřickou činnost polichčije *) budu napříště raději považovat za nevyžádanou službu a pokud možno se odhlásím z jejího odběru. Ne, tohle nechci; dokonce ani za své vlastní daně neé :)

    Je dobře, že téma bylo otevřeno na D-F. Ostatně, explicitní doporučení k použití antiradaru je na road-fens*cz/co_delat_aby/ **). Dodejme, že existují fóra, která se na daném téma specializují, za všechny např. www*antiradary-forum*net . A také uveďme stránky dodavatele této techniky, www*antiradary*net.

    Tak i já jsem přemýšlel, co koupit. Chvíli jsem študoval na netu, a potom zavolal do antiradarů net. (Ponechme stranou technickou nepřesnost lidového označení „antiradar“ jako takového.) Obchodní zástupce byl komunikativní a potvrdil mi, že mají v zásadě dva druhy zákazníků. Jedni si koupí přenosný detektor, aby měli „aspoň něco“; ti druzí jdou do komplexního řešení, tzn. pevná montáž včetně aktivního antilaseru. Drtivá většina jejich zákazníků jsou slušní lidé; určitě nehovořil o tom, že by u nich nakupovali vybodovaní piráti silnic, vrazi maminek s kočárkama na přechodu či podobné týpky.

    Přenosný „antiradar“ (krabice na přísavce za čelním sklem) se dá pořídit kolem 15 tis Kč, v současnosti asi vede Genevo One S (hint: neváhejte se prodejce zeptat, jestli je schopen jít na nižší než katalogovou cenu). Šel jsem do toho a nechal si jeden exemplář zabalit
    k narozeninám.
    Pevné montáže kvalitního antiradaru (např. Protector, který má, podržte se, atest ministerstva dopravy) v kombinaci s antilaserem (např. AL Priority, který je homologován jako parkovací asistent, sic !) už přijde v součtu někde na 50-60 tis Kč (ale jako jediný to chrání i před laserem).

    Doporučuji všem k pročtení stránky antiradary*net/, případně s lomítkama (jinak – sekce Články):
    /nejlepsi-antiradar-recenze-vyber-antiradaru/

    /levne-antiradary-ka-narrow-cz/
    …vysvětluje, proč zahraniční detektory v ČR zhusta selhávají, neboť neumí dost dobře Ka-narrow pásmo PČR 34.0 GHz (MP 34.3 GHz), v němž pracují Ramery, což je lokální česká specialita. Jo, a taky nezapomeňme, že Ramery mají vertikální polarizaci, takže přenosný detektor musí být pro ČR na skle přicucnutý svisle (= vertikální držák) a nikoli vodorovně.

    /antiradary-legalnost-zakon/
    … vysvětluje právní aspekty věci. Pasivní detektor radarů není v ČR zakázán žádnou právní normou. Teoreticky je zakázána aktivní rušička radaru, ovšem tu nikdo nepoužívá. Principiální je radar zjistit a vědět, že se měří, nikoliv jej rušit.

    Trochu problém už je s antilaserem. Přenosná zařízení umí laser detekovat, ale pouze pevně montované antilasery jej dovedou i rušit. A jelikož změření rychlosti laserem probíhá poměrně rychle (někoklika pulsy, řádově 0.5 sec), pak samotné zjištění laseru nestačí: pokud je laser zjištěn, v tu chvíli už je rychlost vozidla změřena. Takže ano, chcete-li se laseru bránit, musíte jej na chvíli rušit. Máte cca 3-4 sec na zpomalení vozidla a teprve poté se auto „nechá“ změřit. Tohle už legální není, ale: 1. policajt nemá možnost AL zjistit (z jeho strany to vypadá, jako když se mu na chvíli roztřese obraz, a až potom může měřit. Pokud by tvrdil, že „zaručeně“ máte v autě AL, je to z jeho strany čirá dojmologie). 2. AL na vozidle těžko může policajt fyzicky zjistit, montáž krabičky je diskrétní. 3. Pokud by policajt našel krabičku, tak nezapomeňte, že je to homologovaný parkovací asistent. Navíc funkce rušení se dá kdykoli vypnout a tím se zařízení legalizuje (i když třeba v zahraničí bych se o tohle s policajtem asi hádat nechtěl). 4. dosud nevím v ČR o případu, kdy by použití antilaseru bylo řidiči dokázáno a on za ně pravomocně potrestátn. Osobně se domnívám, že vozidel chráněných pevně montovanou aktivní laserovou rušičkou (vzhledem k ceně tohoto technického řešení) není asi v ČR tolik, aby to policajtům citelně snižovalo plánovaný výběr rychlostní daně. A i blbý policajt si umí spočítat, že kdo má na BMW pevný antilaser, bude mít zřejmě i na dobrého právníka. A že počkat si příštího na dědulu ve škodofce bude taky jistá čárka, a s menší námahou. Tož asi tak.

    K jednotlivým modalitám měření.

    1. radar: stačí pasivní ochrana, viz výše, přenosná zařízení z tohoto hlediska zcela vyhovují – umí jej detekovat, ale musí být pro ČR (mít „české“ Ka-narrow pásmo)

    2. laser: viz výše, pasivní ochrana nestačí, aktivní je z hlediska zákona na hraně.

    3. Polcam (zavěšení se za vaše vozidlo a srovnání rychlosti s policajtským cejchovaným tachometrem). Ano, to je problém, proti tomu obrana z principu není. Pokud ale projedete kolem benzínové pumpy na dálnici trochu rychleji, než se sluší, a on se od pumpy rozjede a zavěsí se vám za kufr černý Prassat, toho by si pozorný řidič asi mohl všimnout … :)

    4. Stacionární měření. Ať už je technicky realizováno jakkoli (radar, úsek se čtením SPZ, indukční smyčka), je zařízení napevno lokálně vázáno. Takže tohle řeší GPS databáze stacionárních radarů (či jiných hrozeb). Jak píše autor, v detektorech s GPS modulem, stejně jako i v mapách do nekomerčních navigací je dostupná solidní databáze (např. Map Factor Navigator), případně i s průběžnými komunitními příspěvky k věci (Waze :). Své Genevo One S aktualizuji 1x měsíčně a nestalo se, že by před stacionárním měřičem nevaroval. Poslední poznámka ke stacionárním radarům: domnívám se, že je přímo naší povinností hodit do toho vidle starostenské zpupnosti, domnívající se, že i v Horních Prdelákovicích se musí vylepšovat obecní rozpočet výběrem rychlostního výpalného.

    V souhrnu lze říci, že přenosný antiradar řeší cca 70% rizik, která vás na silnici mohou potkat. Pokud vás okolnosti donutí prohodit si auto s manželkou, přenosný antiradar si můžete přehodit do jejího :)

    Nakonec se ještě podělím o jednu babskou radu, kterou jsem zaslechl; zní to primitivně, ale v zásadě to má logiku. Jak víme, policajti jsou hodnoceni čárkovým systémem, a čárky se jim počítají zpravidla na konci čtvrtletí. A když hrozí, že nebudou prémie, pak i jindy líný a tupý policajt se náhle stává aktivním v postávání s měřicí technikou za bukem. Takže jejich zvýšenou aktivitu lze očekávat vždy před koncem kvartálu. Jak jsem koupil, tak prodávám. Ještě poprosím, buďte slušní a ohleduplní, blikáním i jinými vhodnými způsoby upozorňujte ostatní řidiče na ty, kteří jim chtějí pomáhat a chránit :)

    —–
    *) vč. Městap obecních a dále činnost aktivních hajzlů z místních samospráv, vylepšujících si rozpočet instalací buzerbudek, případně ve spolupráci s bývalými estébáky z fy. Czech Radar … viz starší články zde
    **) tečky v url adresách nahrazuji standardně hvězdičkama, aby příspěvek prošel zdejším redakčním systémem

  9. Díky za pěkný a pochopitelný článek.

    Měl bych dotaz: Prahou nejezdím často, ale když už, tak občas zavítám do tunelů. Můj dotaz je, zda takové ty červené blikající proužky umístěné zhruba ve výšce dopravních značek představují nějaké zařízení na měření něčeho souvisejícího s provozem, nebo co to je vůbec zač. Je to vidět např. tady: https://goo.gl/maps/4Ky7PsqAtLH2
    Dík.

    1. Je to mizerna kvalita fotky, ale pokud myslite takove ty slabe servene svitici veci, ktere vypadaji jak halogenovy reflektor, tak to jsou infracervene prisvity pro kamery usekovek.

      1. Je to mizerná kvalita, ale lepší jsem (zatím) nenašel. Ono se to blbě hledá právě proto, že to rychle blíká a ten Googlí snímač to většinou zabere, když to zrovna nesvítí (jeho fotka je ještě krásná oproti těm meganoiselům, co jsou na seznamáckých mapách). Infračervený to imho není, má to normální viditelné červené spektrum, jen to rychle bliká (ještě pomaleji než ty dopravní značky, které často ten Googlí foťák taky nezachytí celé).
        Další ten krám je tady a to na obou stranách: https://goo.gl/maps/evWvXaTRoA52 – na obrázku je vidět na levé straně vozovky (bohužel poté, co k němu „přijedu“, už na žádném snímku „nesvítí“, tedy není zachycen v momentě, kdy by to bliklo do objektivu). Po asi dvou krocích vpřed (zde: https://goo.gl/maps/pSQrux57oHF2) je to vidět i na pravé straně. Vypadá to trochu jako maticový LEDkový displej, ale neukazuje to čísla a všechny ty „segmenty“ prostě jen rychle blikají jako celek.

        1. Ano, toto jsou ir reflektory. Ma to trochu presah do viditelneho spektra cervene, ale je to ir prisvit pro kamery usekovek, ktere tam jsou taky.

          1. Nevíte jak je to v Klimkovickém tunelu na D1? Na obou stranách cca po 100 metrech taky ir krabičky, dvě na pravé straně, ale u konce tunelu už nejsou takže to není úsekové měření, ale jenom okamžité?

            1. Dobrý den.
              Lidi si obvykle všímají IR přísvitů, ale nevšimnou si kamer. Přísvit bývá jen na začátku, nebo na konci úsekovky. Mít zřetelný obličej na fotce stačí jen jednou. Udělat fotku auta zvládne kamera i bez přísvitu.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017