Jak se mi rozsvítilo

Featured Image

V diskusi k mému článku „Komu nadáváte vy?“ se rozpoutala debata mezi mojí maličkostí a jistým čtenářem těchto stránek o tom, jak se vlastně správně česky jmenuje jistá paní Zubová, když jméno jejího manžela zní Zubov.

Upřímně řečeno nemám tenhle typ diskuzí, které nejsou k věci rád. Tak jsme si s dotyčným čtenářem vyměnili několik jízlivostí a chystal jsem se na věc zapomenout. Pak jsem se ale jen tak ze zvědavosti podíval, jak titulují paní Zubovou/Zubovovou novináři a vzápětí jsem se přesvědčil o tom, jak důležitá je každá debata bez výjimky.  I ta sebestupidnější může mít  výsledky zcela nečekané.

Část první

Možná, že mně budete po přečtení následujícího považovat za protiruského šovinistu. Přiznávám, že nemám Rusko a Rusy rád. Mojí generaci zkazil politický systém z Ruska přivandrovavší dvě třetiny života a když se určitá skupina lidí pokusila ten systém ne snad přímo změnit, o tom nemohlo být ani řeči, ale udělat ho alespoň trochu  lidštější, už nás válcovaly ruské tanky. Zabere to nějaký čas, než se s Rusy osobně smířím, tím spíš, že dělají co mohou, aby se tak nestalo. Jestli chcete, říkejte tomu šovinismus.

V tomto šovinismu jsem se bohužel utvrdil po tom,  co jsem úplnou náhodou a na základě poněkud slabomyslné debaty o přechylování ruských jmen do češtiny zjistil.

Nemám-li rád Rusy, mám ještě méně rád jejich české poskoky kteří….., ale ne, nebudu vás předem ovlivňovat, ale velmi, velmi(!) vás prosím, abyste si přečetli  tento článek. Jedná se o článek z iDNES, kteréžto medium rozhodně nemůže být považováno za extrémně pravicové a protirusky laděné, čímž by měla být korektnost článku zaručena. Co se tedy dozvíme?

Tak zaprvé. Na rozdíl od předchozích informací např. zde není soudruh manžel Zubov malířem, ale, cituji z dotyčného článku: „…Měli cestovku, Vladimír organizoval zájezdy a staral se o lidi z Ruska. Zařizoval jim víza. Byli oba moc milí. Aktivní byl hlavně on, Olga se na schůzích moc neprojevovala.”

Všimněte si, aktivní byl hlavně on, ale zatím ponechme stranou proč se Vladimír prezentuje jako malíř, když se ve skutečnosti  „…stará o lidi z Ruska a zařizuje jim víza…“.  Podle článku vstoupil do ČSSD v roce 2001 a musel tedy již být českým státním občanem. Jeho soudružka choť vstoupila do ČSSD až rok po něm. Ano, čtete správně, do ČSSD, nikoliv do Strany zelených. Ale o tom později.

Kdy vlastně soudruh Zubov přivandroval z velké země?  Miroslav Václavek o tom na svém blogu uvádí následující:

„Přijel jsem vlakem do Prahy na hlavní nádraží v roce 1978.  Tolik Vladimír Zubov, narozen 29.2.1956, na odpověď k dotazu, směřujícího k objasnění okolností jeho zjevení se v Československé socialistické republice. Tou dobou dle svého tvrzení již absolvent Vysoké školy pedagogické v Moskvě, obor historie, společenské vědy a dějiny umění. Jak prosté. Spadl z oblaků mimo prostor a čas. Na to, že mu bylo pouhých dvacet dva let, se jedná o velmi prapodivnou záležitost, obsahující závažnou časovou nekonzistentnost. Jedná se o nepozornost při interpretaci zpravodajské legendy? Nebo jenom spoléhání se na mdlý rozum místního obyvatelstva, i bezpečnostních struktur? Asi o obé. Stihnout totiž vystudovat pětiletý studijní obor, odbýt si povinnou dvouletou vojenskou službu v Sovětské armádě (v námořnictvu nebo letectvu tříletou), poté požádat Sovětského úředního šimla o povolení studia v ČSSR, přihlásit se ke studiu na Karlově Univerzitě, být přijat, vyřídit všechny byrokratické náležitosti s takovou velkolepou událostí spojené, a poté vystoupit mýrnyxtýrnyx na Hlavním nádraží v Praze za pouhé čtyři roky života, je možné pouze ve zpravodajské legendě. Nebo, že by v SSSR opravdu byli nejmenší trpaslíci a nejrychlejší hodinky na světě?“

Tohle uvádím i přesto, že pan Václavek neudává zdroj svých informací, čímž je jejich věrohodnost poněkud snížena.  Nicméně minimálně rok narození soudruha Zubova dle Obchodního rejstříku souhlasí. Souhlasí i to, že za naše peníze získal titul PhDr. na Karlově Universitě po předchozím, jistě vysoce kvalitním, ruském vzdělání.

Do celkové logiky děje to ovšem zapadá velmi dobře. Soudruh Zubov tedy za popisovaných okolností bez problémů získal v roce 1978 (sic!) svolení demokratických institucí neméně demokratického  Sovětského svazu ke studiu v Československu, tedy v zahraničí, kde následně rovněž bez problémů  zůstává, stává se československým a posléze českým občanem a později se začne politicky angažovat.

Pamětníci, posuďte sami jak je tohle pravděpodobné! Lapidárně řečeno, tohle vyprávějte holubům!

A jen mimochodem, o malířství opět ani slovo!

Ale vraťme se k článku na iDNES. Tento dále uvádí.

„…Zubov měl podle nich ambice obsadit vedení místní ČSSD, ale nebyl zvolen. Od té doby to podle kutnohorských sociálních demokratů začalo skřípat. Přibývali nám noví členové, o kterých nikdo nic nevěděl, a vypadalo to jako černé duše, které někdo přihlásil bez jejich vědomí. Pak asi devět lidí zažádalo o přechod do nové místní organizace. Její vznik organizovali Zubovovi. Místní ČSSD se tak rozdělila na dva ne příliš přátelské tábory. Jenže pak Zubovovi přešli k zeleným, kde vycítili větší šance, a nechali za sebou dvě rozhádané buňky,“ líčí straníci.”

Znovu si všimněte. Po roce 1989 se začal soudruh Zubov angažovat. Nikde se nedozvíte, co dělal a čím se živil před tím. Takže i podle názoru členů ČSSD (b.) přešli (po rozvrácení místní organizace ČSSD a neúspěchu s její ruskou pobočkou) soudruh a soudružka Zubovovi k Zeleným, kde „…..vycítili větší šance…“ (sic!). Šance k čemu, ptám se? Že by opět šance k rozvracení a destabilizaci?

Zřejmě nejvíce se Zubová do povědomí veřejnosti zapsala jako ta, která nepřijela na volbu prezidenta a kolegové ji nemohli najít. Zubová trvá na tom, že byla nemocná a spala doma. Exministryně Džamila Stehlíková, jež se se Zubovou kamarádila a v osudný den ji hledala, to považuje za pohádku pro děti.

„Byli jsme u ní doma, na chalupě, v galerii, v nemocnici. Nebrala nám telefony, ale novinářům pak ano. Sousedé nám říkali, že je viděli ráno odjet, prý asi na chalupu. Ale ani tam nebyla,“ vzpomíná Stehlíková, která Zubovou hledala se svým kolegou Jiřím Hromadou. „Pokazila nám náš zásadový postoj a od té doby se důvěra v našem poslaneckém klubu zlomila. Možná je to jedna z nejhorších političek, které u nás byly. Hledá jen možnosti osobního vzestupu….“ (Podtrženo autorem)

No a co podíl soudružky Zubové/Zubovové na pádu vlády o které její asistent Martin Stropnický uvádí následující.

„…Zprvu jsme na řadu věcí, zejména odmítání radaru a privatizaci zdravotnictví, měli stejný názor. Když narůstal počet nevysvětlitelných kroků, jako třeba spolupráce s panem Soukupem, rozešli jsme se, popisuje Stropnický, podle něhož sehrál Soukup svou roli v rozhodnutí Zubové hlasovat pro pád vlády. Já jí spíš doporučoval vládě nedůvěru nevyslovit. Lidé, kteří manžele Zubovovy znají, se shodují, že je to Zubov, který má hlavní slovo v politickém jednání své ženy. …“

Prosím přečtěte si pozorně poslední větu! Lidé, kteří manžele Zubovovy znají, se shodují, že je to Zubov, který má hlavní slovo v politickém jednání své ženy (sic!). Ano tentýž Zubov, jehož krajně nepravděpodobné curiculum vitae a zjevení se v tomto státě jsem popsal hned v úvodu !

Zajímavé je i další. Soudružka Zubová/Zubovová odchází od ČSSD s odůvodněním, že její odchod byl způsoben sbližováním ČSSD (b.) se skalním bolševikem. Článek k tomu uvádí:

„Když se média nedávno Zubové ptala, proč z ČSSD před lety vystoupila, vysvětlila to příklonem strany ke KSČM. MF DNES má však k dispozici rezignační dopis Zubové z jara 2005, kde o tom není ani zmínka. Své vystoupení ze strany v dopise zdůvodnila atmosférou pomluv, urážek, nepravd a nepřátelství v místní organizaci a její neochotě podpořit kandidáty z vlastních řad.“

Z kterých řad, ptám se? Z řad místní ruské pobočky ČSSD?

O to zajímavější pak je, že po několika letech je klidně schopná se do řad ČSSD v podstatě klidně vrátit, aniž se na vztahu ČSSD – KSČM cokoliv změnilo a když, tak z pohledu občana jen k horšímu. A najednou to soudružce Zubové/Zubovové nevadí. Jak je to možné?

Co je ale přímo šokující, je fakt že je uvítána s otevřenou náručí i přes to, že „…Kutnohorští sociální demokraté mají k politickému působení manželů Zubovových podobné výtky jako Strana zelených, například neloajalitu ke straně….“

Ale přesto:

„…Zubová neprošla primárkami a pražská organizace ji nominovala bez konzultace s kutnohorskou ČSSD, kde Zubová několik let s manželem působila, přičemž dodnes na tuto etapu místní sociální demokraté nevzpomínají v dobrém…. Špičky ČSSD ji schválily, aniž se jí kdokoli na cokoli zeptal, aniž kdokoli ví, jaké názory a postoje zastává….“.

Takže někdo, kdo trpí chronickým nedostatkem loajality a který z dotyčné strany již jednou odešel je ruče zařazen na velmi volitelné místo kandidátky, bez ohledu na názor členské základny a aniž se kdo zajímal o názory soudružky kandidátky. Vzniká ve vás rovněž pocit, že někdo odkudsi někomu z pozice vrchnosti něco prostě přikázal?

Část druhá

Velice zajímavé je rovněž otevřít si firmy, ve kterých je soudružka Zubová/Zubovová angažována. No, nebuďte líní! Nebo, víte co, já to udělám za vás.

Obchodní firma:  Šavlov Vladimír s.r.o. Zapsáno: 26.srpna 1999
Sídlo:  Bahno 6, okres Kutná Hora, PSČ 285 41
Zapsáno: 26.srpna 1999
Jednatel:  Olga Zubová, r.č. 595725/0838 Kutná Hora, Hlouška, Stroupežnického 354/14, PSČ 284 01
Zapsáno: 26.srpna 1999
Společníci:  Vladimir Chavlov, dat. nar. 10.03.1958 Moskevská oblast, Istrenskij raion, poselok Agrogorodok, l5-3 Ruská federace

Obchodní firma:  Olina s.r.o. Zapsáno: 10.června 1999
Sídlo:  Bahno 6, okres Kutná Hora, PSČ 285 41
Zapsáno: 10.června 1999
Jednatel:  Olga Zubová, r.č. 595725/0838Kutná Hora, Hlouška, Stroupežnického 354/14, PSČ 284 01
Zapsáno: 10.června 1999
Společníci:
Vladimir Golikov, dat. nar. 06.01.1950 Kaliningrad-Posjolok Turgeněva, Kaliningradská 28 Ruská federace

Zajímavé, že? No a co říká článek na iDNES o předpokládané politické budoucnosti snad nejhorší političky v tomto státě?

„...V politických kuloárech se spekuluje, že by mohla usednout jako ministryně na resort životního prostředí a její strana by se pomalu rozpustila v ČSSD. Se Zubovou by se tak mohl na ministerstvo dostat i její sponzor Jaromír Soukup. Ten už si ostatně roli náměstka vyzkoušel u zelené ministryně školství Dany Kuchtové….atd.“

Neshrneme si to?

Již v roce 1978 se v tehdejším Československu objevuje dvaadvacetiletý údajný absolvent kdejaké ruské vysoké školy, bez problémů se zde usazuje a stává občanem. Ve světle tehdejších poměrů v Sovětském svazu panujících naprosto neuvěřitelné. Prohlašuje se malířem, ale ve skutečnosti „…měli cestovku, Vladimír organizoval zájezdy a staral se o lidi z Ruska. Zařizoval jim víza….“  No nemůže být pro pohyb dalších agentů lepší řešení a lepší krytí, to snad uznáte!

Posléze se po textilní „revoluci“ i s manželkou politicky angažuje tu v jedné, tu v jiné straně a posléze zase v první či v obou podle toho, kde má více „šancí“. Lidé v okolí vypečené manželské dvojice unisono soudí, že „… je to Zubov, který má hlavní slovo v politickém jednání své ženy. …“  Po rozchodu s ČSSD je s otevřenou náručí přijata zpět a to bez ohledu na nedostatek loajality ke komukoliv, s výjimkou snad svých zaměstnavatelů. Všimněte si, že nikoho nejmenuju. Po dobu svého působení v parlamentu v naprostém rozporu se svou stranou a bez ohledu na doporučení svých spolupracovníků způsobuje krizi. Na druhý pokus se jí to daří!

Bez primárek a proti vůli mateřské organizace  je továrišč Zůbova umístěna na dosti čelné místo kandidátky a proslýchá se cosi o budoucím místě ministra, tedy člena vlády. Souběžně ovšem se soudružka Zubová/Zubovová angažuje u minimálně dvou ruských firem, zabývajících se bůhví čím.

A to vše prosím  v situaci, kdy nás naše vlastní kontrašpionáž (BIS) upozorňuje na návrat Ruska k metodám studené války, varuje před snahou ruských agentů o pronikání do ekonomické a politické sféry, po vypovězení dvou ruských „diplomatů“ a po „zcela neplánovaných, náhodných a neformálních“ setkáních jednoho komunistického velkohospodského s emeritním činovníkem KGB Putinem, atd.

Ne, nejsem paranoik a nikdy jsem různým spikleneckým teoriím proti nám chudáčkům čecháčkům  příliš nevěřil. Když si ale dneska dám dvě a dvě dohromady, běží mi mráz po zádech. Nikomu svůj názor nevnucuji, ale já to vidím následovně. Již někdy na konci sedmdesátých let nějaká bystrá hlava v ruských tajných službách usoudila , že takhle to do nekonečna nepůjde. Že východoevropské prvosledové garnitury vedené různými Husáky, Bilaky, Koldery a jim podobnými dříve, nebo později padnou a že je na čase vybudovat tamtéž druhý sled nebo pátou kolonu.

I začali být tu a tam umísťováni lidé typu soudruha Zubova v roli spících agentů. Těmto se to samozřejmě velmi líbilo, protože život v tehdejším Československu byl ve srovnání s jejich vlastním rájem pracujících stále ještě relativně rájem skutečným. Aktivní začali být tito lidé až po naší textilní „revoluci“.  Otázkou je, kolik takových působilo ve vedení této „revoluce“ samé. Protože taková věc, jako okamžité zrušení víz pro občany donedávna okupační mocnosti se při zpětném pohledu jeví jako blbost naprosto obludných rozměrů. Nebo to snad  nebyla blbost, ale záměr? Odpovězte si sami! Jak jsme proboha mohli být tak naivní. Včetně mne, přiznávám sebekriticky. Jak jsme mohli věřit takovým Pithartům? Vždyť i moje prastará tchyně kroutila nevěřícně hlavou a mínila: „Dienstbierovi, prokrista vždyť je to rodina skalních kladenských komunistů už asi v třetí generaci“. Z čehož vyplývá, že i tchyním by se za určitých okolností mělo věřit.

Když se na věci podíváte z tohoto úhlu, uvidíte v jiném světle i to multi-kulti běsnění a ty projevy bezmezné lásky (a pravdy) ke všem, včetně donedávna okupačních oficírů, kteří se nám  začali pomalu a nenápadně usazovat tu i onde, až jim dneska patří Karlovy Vary a další města budou následovat. Jenže pozdě lkát nad rozlitým mlékem. Otázka zní co dál. Principiálně je to samozřejmě velmi jednoduché. Při volbách vyloučit z politického života všechno, u čeho je sebemenší podezření, že je do těchto tanečků zapojeno. Vyloučit každého bez výjimky, kdo se angažoval v kterékoliv předlistopadové politické straně. Vyloučit každého u koho existuje sebemenší podezření spolupráce s jakýmikoliv mocenskými nástroji komunistického režimu, včetně takových jako „Pomocná stráž VB“, nebo „Mladí strážci hranic“.  Nastane ovšem pokřik o „lidských právech“ a „občanech druhé kategorie“. Omyl milánkové. Na účast v politickém životě žádný apriorní „nárok“ ani „lidské právo“ neexistují a pro mne osobně všichni shora uvedení občany druhé kategorie prostě jsou. Sami a dobrovolně se svého času do této kategorie zařadili.

Tohle všechno je ovšem pustá teorie, protože my jako celek dáme jako vždy přednost „jistotám“.

Jen tak dál milí spoluobčané! Ještě dvakrát, třikrát si navolte „jistoty“ a laciný píííívo a budete mít vládu netoliko ochlokracie, ale ochlokracie v ruském žoldu. Budete mít nejen Paroubka, ale také vládu sociálně cítících kolotočářů spolupracujících s ruskými zločineckými klany, jejichž stavy občas snižují neméně sociálně cítící provozovatelé bordelů, takto emeritní spolupracovníci VKR/StB, což byla  jedna a ta samá organizace. Vládu různých PazDRathů, z bolševických famílií, kde maminka předsedala závodnímu výboru KSČ a tatínek práskal StB (Ratmír Rath, krycí jméno Ras). Vládu politiků, kteří jsa sami na seznamech konfidentů, najímají do svých služeb komunistické super-agenty typu soudruha Srby, takto zloděje a potenciální vrahy. Budete mít „nezávislé soudy“, které se vám vysmějou do očí a ruče propustí na svobodu podvodníka, kterého půl národa vidělo jak si říká o úplatek „pěti v českých na dřevo“ s tím, že se jednalo o „kódovou řeč“, zřejmě běžný způsob dorozumívání ministerských činovníků, atd., atd.

Jen tak dál drazí spoluobčané!

S pozdravem „levičácký intelektuál do domu, hůl do ruky“ se odchází vyblít Váš


18.09.2009 Katoda

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
127x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:59
D-FENS © 2017