Jak jsem se stal dočasným nepřítelem elektromobilů - zpět na článek

komentářů 252

Přidat komentář
  1. Ropa nedojde. Ve chvili, kdy ji bude malo, se zvedne jeji cena tak, ze lidstvo rychle najde alternativu.

    1. S tema alternativama to moc nevidim, ale zadna velka traga to presto byt nemusi. Ropa proste bude rok od roku drazsi, cimz se existujici alternativy stanou relativne vyhodnymi a dale se budou vylepsovat. Pokud to probehne pomalu, tak se civilizace preorientuje, spotreba se snizi a draha alternativa nakonec zas tak draha nebude. Vice lidi bude pracovat z domu, velke fabriky nabidnou svozy zamestnancu, spolujizda a hromadna doprava se rozsiri a i na elektromobily dojde. Takovy maly orgasmus zelenych.

      No jo… takhle by to byt mohlo, ale nebude. Drive nez zasob ropy vyrazne ubude nas cekaji uplne jine radosti.

      1. Ohledně plynulého docházení lze zaujmout také skeptičtější názor:
        https://www.youtube.com/watch?v=DZCm2QQZVYk
        https://www.youtube.com/watch?v=8WBiTnBwSWc

    2. Asi tak, dojde protože to říkali ftelevyzy, že. Zatím se zdá stále víc, že bude dost možná nevyčerpatelná. A i kdyby, tak se nejspíš benzín nebo něco podobnýho začne delat synteticky. Organické hmoty je na to všude spousta.

      1. Pán je odborník na organickou chemii? Ráčej mě poučit, jak se dělá synteticky? Uhlí vynechme, toho je méně než ropy, to dělal naposledy ve velkém Hitler. Děkuji.

        1. Nejde Vám google?

          http://newatlas.com/co2-water-hydrocarbon-fuel-uta/41976/

          Samozřejmě je pak otázkou, kde vzít primární energii k takovým procesům. Jediná rozumná odpověď je jádro a thorium.

          1. Google mi jde, ale samozřejmě jsem myslel nikoliv experimentální pokus. Myslel jsem rentabilní náhradu výroby benzínu/nafty. Z dostupných technologií. Ne co bude za 20 let s nejistým výsledkem.
            Nebo budeme teoretizovat stejně jako údajní zastánci elektromobilů?

          2. Až půjde do něčeho bezpečně uložit a bezpečně odebrat taková energie, jaká je obsažena např. v benzínu, který ještě pořád nevyužíváme dokonale, pak bude možné se o nějakých alternativách bavit.

            1. Omyl. Vývoj jde postupně. Žádné vývojové gapy neexistují. Proto postupný vývoj i v oblasti aut. Omlouvá vás ale evidentní neznalost v oboru. Stejně jako autora.

              1. Vývoj probíhá spíš tak, že se nějaký prvek postupně zdokonaluje a zdokonaluje, přičemž se pochopitelně projeví klesající mezní užitek, takže v určitou chvíli to přestane mít smysl. Pak je potřeba přijít s řešením výrazně odlišným. Namátkou z automotive karburátor -> vstřikování.

                IMHO jsou dnešní bateriové technologie v bodě, kde byly karburátory začátkem osmdesátých let – ano, ještě chvíli to půjde nějak flikovat, mírně vylepšovat, ale valný smysl to nemá.

                1. No jo, začínám mít taky dojem, že už to bude muset brzo dosáhnout vrcholu. Už jen čekám kdy v Lídlu bude hajzlík na baterky, protože všechno ostatní už tam bylo :D

    3. Správně… Ropa nedojde… Rok dozadu  (2016) proběhle tiskem zpráva, která popisovala, jak kazachstánští ropaři aktivovali staré vrty, které byly „vycucány“ do dna, 8 let předtím… Za osm let se tyto odkudsi naplnily a dosáhly patřičného tlaku… Víme, že nic nevíme… To platí i v tomto případě…

  2. Za prvé dle předpokladů elektromobilomilců se budou vozy nabíjet převážně ze slunečníků a větrníků. A slunečníky jak známo v noci proud nevyrábí. Za druhé dle úvah vedených třeba v Německu by mêla být časem povinnost mít vůz trvale (mimo dobu jízdy) připojen k síti, protoze by ho energetici mohli využívat ke skladování přebytečné energie. A za třetí: Němci zkusili vzít Opel Amperu-e a přejet s ní Německo od východu na západ. 750 km. Což dokázali ovšem jeli cca 40 až 50 km rychlostí, bez klimačky, bez rádia, bez světel (jeli ve dne), v zásadě všechnu energii pouzili jen na jízdu. U nás dělali podobný test s malými vozy redaktoŕi Hn a nedojeli ani do Brna, udrzovacím nabíjením pak skákali od nabíječky k nabíječce
    Takže tak

    1. Není to tak dlouho co byl přenos z Red Bull Air Race z Německa. V dáli les větrníků. Celou dobu bezvětří a vrtule stály. Ale zase svítilo slunce. Nevím, kde byly panely.

  3. Poslyšte, tento článek s těmito argumenty tu už je. Někdo jej napsal asi před dvěma měsíci. A odpověď na vaše argumenty je stále stejná: Nevím. Je to jedno. On to trh zařídí.
    Ale dobře, zkusme to trochu rozvést.
    1) Většina aut toho najezdí fakt málo. V ČR najede třetina lidí 5-10kkm ročně, třetina pak 10-20kkm ročně. Takže pokud dneska elektromobily mají dojezd kolem 130km, tak třetině lidí by už dnes stačilo dobíjet dvakrát do týdne. Docela věřím tomu, že až se elektromobily začnou rozšiřovat, bude normou alespoň 250km. Pak by třetině lidí stačilo dobíjet jednou týdně a další třetině dvakrát týdně. (Ve skutečnosti méně, jak jste si všimli, zaokrouhluji velmi hrubě, beru horní rozsah nájezdu v neprospěch elektromobilů)
    2) Kde budeme nabíjet? Jednak první si elektromobily asi začnou kupovat lidi co bydlí v domech. Těchto lidí je polovina. (Ne každý dům má parkovací místo, na druhou stranu ne každý obyvatel bytu parkuje na ulici.)
    Zbylá polovina lidí tedy nemůže nabíjet ve vlastním. Dle bodu jedna ale budou nabíjet tak jednou až dvakrát týdně. (Tu třetinu co toho najezdí hodně neřeším, ať si pořídí parkovací místo s nabíječkou nebo ať jezdí spalovacím autem, na tom není nic špatného. Dokud nebudeme žít v diktatuře, která lidem přikazuje čím mají jezdit… ou sakra… Hint: Německo 2030, Francie 2040, hloupí jsou na to dost)
    3) Nakonec, auta parkují 95% času. Polovinu času parkují doma a třetinu času parkují v práci. Dvě ze tří továren kde jsem pracoval, měly normálně slušné parkoviště (Zbylý je Koh-i-noor, tam se parkuje kde se dá), takže stačí rozestavět nabíječky. Kartu na oběd už mám, takže úplně stejným způsobem můžu platit i za spotřebovanou elektřinu. Kolik budu platit za kWh, to už je docela dobrej zaměstnaneckej benefit. Továrna nakupuje elektřinu o dost levněji, než já doma, může se o slevu podělit.
    4) Myslím, že když se tomu nechá volný průběh, tak se ukáže jestli elektrická auta smysl mají nebo no. Jestli se do toho začne motat stát, bude to drahý, korupční a stát za hovno.

    1. Trh by to zaridil… nekdy za par desitek let az se cena ropy stane neunosnou a elektromobily se stanou vicemene unosnymi. To se pak spouste lidi vyplati treba i vstat v noci kdyz se uvolni zasuvka. ;)

      Nejake pouziti maji ty kramy uz ted a ja jsem pro. Jenomze melouni si z toho udelali nabozenstvi a spousta vyzirku si z toho udela zdroj obzivy. Takze ke slunecnim baronum pribudou elekromobilni baroni a zasuvkovi baroni a rozvodni baroni a bude potreba zvednout vsechny dane na nejmene 120% aby se to zaplatilo.

      Proste to stat zase kompletne pos* a obcane i on sam na tom prodelaji kalhoty. Copak to uz nekdy dopadlo jinak?

      > Německo 2030, Francie 2040

      Myslim ze tou dobou budou mit uplne jine starosti. Hint: Smi zeny ridit elekromobil?

      1. ty vole, vy už ty muslimy musíte taky nacpat i do diskuze o elektromobilech :(
        Hele, a nepřide ti že tu tvoji teorii nabourává fakt, že maj v muslimskejch zemích i volený političky? A ne zrovna málo? Saudská Arábie opravdu není etalon. Kurva, muslimáci mívaj víc ženskejch v politice než Češi.
        https://en.wikipedia.org/wiki/Muslim_female_political_leaders

        1. A ženy političky znamenají záruku čeho, prosím?

          1. no že ty ženy v těch zemích asi nebudou tak druhořadí občané jak se tvrdí.

            1. Ono se toho natvrdí spoustu.

              1) Žena politička vůbec nemusí mít zájem na tom, aby „diskriminovaná skupina“ (jakákoliv) přestala býti uzurpována.

              2) Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že ve všeobecné demokracii je jedno, jakého pohlaví jest politik – důležité je před volbami hodně naslibovat a po volbách jet podle notiček „shora“.

              (Je jasné, jaký bude nejbližší vývoj na západ od našich hranic: No-go zóny se budou rozšiřovat a bude narůstat jejich počet. Za pár let už bude úplně jedno, kdo bude politikem, poněvadž v no-go zónách si budou ovyvatelé praktikovat vlastní politiku.)

              3) Ženy političky v muslimských zemích mohou být pouhé PR. A to klidně i po staletí. Navíc fakt, že muslimové obecně ženy považují za druhořadé, nutně neimplikuje, že výjimečně schopné ženy nejsou schopni/ochotni ve výkonné funkci akceptovat.

              1. oprava překlepu: obyvatelé

              2. Existence politicek ve vrcholnych funkcich (nejen) v islamskem svete sveci o tom ze
                1) zeny jsou de iure dostatecne rovnopravne aby mohly kandidovat do vrcholnych funkci
                2) ve spolecnosti obecne dostatecne respektovane a uznavane natolik aby mohly byt zvoleny.
                Nebavime se o prislusnicich panovnickych rodu ktere mely uz z principu jine pravni postaveni nez zbytek zeme ale o „zenach z lidu“.
                Procento misogynu bude v islamskych zemich pochopitelne mnohem vyssi nez na Zapade, ale ani tam to neni mezi bilou majoritou zas tak vzacny jev.

                1. …neni ANI mezi bilou majoritou…

                2. ad 1) OK – dokolečka dokola. A možnost žen kandidovat do vrchnolných funkcí je v této diskusi relevantní?

                  ad 2) Kdybyste se trošku namáhal zjišťovat fakta, přišel byste na to, že ti účastníci invaze, která od roku 2014 probíhá, pocházejí z jiných zemí, než z těch uvedených ve vašem srandaodkazu*.

                  ——————————————–
                  *I já sem někdy dávám odkaz na Wiki, ale kurva člověče – rozlišujte mezi relevantními odkazy a Public relations!

            2. Největší utlačovatelé žen, jsou také ženy, dříve utlačovány.

              1. Řekl bych, že jsou to spíš realisti ve vedení firem a států bez ohledu na pohlaví, kdo „utlačuje“ ženy :-)

    2. Prevažná časť áut, ktoré toho najazdia málo sú staré plečky, kde je hlavný problém „cena“. Bežný majiteľ jednotkovej fábie, ktorý na nej chodí do kostola, na cintorín a raz za čas na návštevu k príbuzným, nebude kupovať nové auto v cene trojnásobku ekvivalentu jeho doterajšieho stroja (ak dokonca predpokladáme, že ho kúpil nový). Či ceny batérií klesnú dostatočne v blízkej dobe, to by som neočakával (zvýsený dopyt po elektromobiloch práve môže ceny zvyšovať).

      A pár je takých, čo sú autá do mesta pre bohaté paničky. Tam sa už občas elektromobily uplatňujú, ale len u konzumentov, čo nemajú hlboko do vrecka. Mať totiž drahé nové auto a jazdiť málo, znamená vysokú amortizáciu…

    3. je fakt, že nějakej malej elektrovůz na cestu do práce by se mi hodil. Ono by se hodilo i kdyby tam jezdila MHD napřímo a ne půl až třičtvrtě hodiny s přestupem. Autem to mám čtyři kiláky a necelejch 10 minut. Autu tyhle krátký trasy moc neprospívaj, jenže pěšky je to nahovno, to je tak na hodinu, MHD je taky na hovno, kolo se nedá používat většinu roku a skútr je na tom podobně.

      1. akorát by teda ten elektromobil na cestu do práce nesměl stát ranec.

    4. Michal Lenc:
      1) Dobíjet se bude víc, protože topení, klimatizace a stání v zácpě.
      2) Elektrické vedení do vesnic s elektromobilitou rozhodně nepočítá, muselo by se zdvojnásobit.
      3) Továrna má možná elektřinu levnou, ale rozhodně nemá levný rezervovaný příkon na přípojce a také je tam obávané čtvrthodinové maximum a pokuty za neodebranou energii. Nabíječky pro elektromobily jsou v tomto smyslu velmi drahý špás a nikomu se to toho nebude chtít.
      4) Volný průběh nebude, už teď mají elektromobily samé výhody a jen tak to neskončí. Namátkou neplatí spotřební daň z PHM a dálniční známky a chystá se parkování ve velkých městech skoro zadarmo.

      1. Zrovna ty nabíječky by mohly problém čtvrthodinového maxima docela spolehlivě vyřešit. V okamžiku, kdy něco takového hrozí (spouští se nějaký velký stroj, zapnou elektropec, …) tak automatika vteřinu před tím na nutnou dobu odstaví nabíječky (nebo, ještě lépe, plynule se jim reguluje příkon).

      2. Řekl bych, že vesnice jsou mnohem menším problémem než města, přecijen natáhnout kabely přes pole je jednodušší, než je ve městě zakopat pod zem, o památkově chráněných lokalitách nemluvě.

        1. Tady na Sumave zhruba tak trikrat do roka nejde stava. Proste nekde spadne nejaka bylina na 22 kV a je to. Obvykle vypadek na pul dne, max den. Nijak to neresim, protoze mame centralu. Fakt bych ale rad vedel, jak bych to mel resit v pripade, ze budu mit auto na baterky? To jako si stat mysli, ze budu mit centralu 50 kVA? Na to bude nejaka „centralova dotace“? A nebo ze jako si koupim do zalohy jeden celej akupack? A to bude platit kdo jako?

          Ve finale neni mozne, aby se posilovaly vedeni do prdelakovu, jako je tento, protoze prachy ted tecou do posilovani dratu z Nemecka do Nemecka a z Nemecka do Rakouska. Cesi se sice krouti, ale vypalne za jistic stejne jednou prijde. Jenze to natece do kapes vedoucim v CEZu v podobe qartalovych odmen, na draty nezbude.

          1. CEZ je zejména výroba. Jističe jdou za distribucema a tam je to lokálně rozdělený. Ale hlavní problém je v zelených zdrojích – prostě způsobují horší řiditelnost soustavy. A ten jistič znamená, že když si umyslíte, tak distribučka musí nakoupit horkou zálohu pro vaší spotřebu. Jasně, statistická souběžnost atd. ale v principu je to právo odebírat bez ohledu na stav soustavy. Proto je na hlavu postavený současný systém, kde zelené zdroje se rozpočitávaji jen podle spotřeby. Lokální solárni panely prostě rozdrbávaji místo distribuci .4kV.

            Jinak já třeba mám jističe dimenzované na zimní spotřebu a nikoliv historicky na 3x32A co se dává na chalupy a nikdy se to nevyužije. Prakticky jakákoliv letní chalupa s 3x12A je předimenzovaný luxus.

    5. Nedavno nekdo ohlasil uzasne rychlou nabijecku. No to je super zeano? Rychly vypocet mi rekl ze prikon na jedno auto je 200 kW. Elektrikari chapou jak strasliva je to hodnota. Zvysit hustotu ulozeni elektricke energie je samozrejme take jen sen, ale tak masivni infrastrukturu masove nepostavi nikdo a nikde.

    6. Pane, kolik takových nabíjecích cyklů tahle baterie asi zvládne? A jak „kvalitní“ to nabíjení musí být? Bude se moci nabíjet z 50 % do 100 % bez ztráty živostnosti? Bude možno nabíjet z 50 % do 75 %? Bude možno nabíjet z 0 % do 50 %? A nebo bude nutno nabíjet jen z 0-10 % do jen 100 %?
      Já totiž jezdím tankovat do svého zavšiveného benzínového znečišťovatele Amazonky podle nálady. Někdy až na mě mrkne hladové oko, jindy v půlce nádrže. Samohybu to nijak nevadí. Bude totéž možno s elektromobilem?

      Stačí postavit nabíjecí stojany. Jo, stačí. Moje doba tankování je maximálně 5 minut, tankuji povětšinou u Shell, ale když vidím u konkurenčních benzínek fronty na benzín o dvě kačky levnější a poněkud nervozní popojíždění v té frontě, dvakrát snad i nějaké zatroubení, tak si nedovedu představit, že di takhle dojedu s elektromobilem ke stojanu a budu ho nabíjet kolik – tři hodiny? Půl dne? No, však oni si počkají, ne?

      Ale je možné, že se i tohle dotáhne k dokonalosti – že bude stojan na úplně každém parkovacím místě, takže bude možno „tankovat“ kdekoli a kdykoli. Ale to naráží na několik překážek. Prvně – počet aut a parkovacích stání (ale to se vyřeší zákazem vlastnit auto pro lidi se dvěma a více dětmi, vydělávajícím méně než 10 000 Kč a podobně), za druhé – rozhodně s odkazem na bod 1 – tedy možnost nabíjení „odkud“ až „kam“ a za třetí samozřejmě počítejme s tím, že to nabíjení asi nebude bezdrátové, že ano. Takže z auta přes noc potrčí šňůra do stojanu…

      A propos, poměrně vtipně se teď jeví scéna z Demolition mana – ta, jak Wesley Snipes učí policajty budoucnosti trochu té násilnosti z 20. století. Na konci scény něco provede policejnímu elektroautomobilu… Já vím, sci-fi… Narozdíl od myšlenek zastánců elektromobility. :-)

  4. No, nabíjení doma mne jako kulaka nijak netrápí. Jenže dostanu někde za 300 – 400 kKč auto, které mě od Plzně kdykoliv doveze třeba do Prahy, tam na jednu dvě schůzky a domů se zapnutou klimatizací, haraburdím v kufru a bez obavy, že dojde šťáva, nebo kde mám nabíjet? Těžko, nejspíš se nevejdu do ceny ani s vozy, pro které je 250km za limitem. A jde za tyhle peníze koupit mašinu, která bude běhat dvacet let, natočí řekněme alespoň 300 kkm a opravy zůstanou jen banální, nic srovnatelného s výměnou akumulátorů? To už vůbec ne. Se spalovacím motorem to přitom možné – ještě – je. Víc se domnívám není třeba na adresu těch e-mobilů říkat, prostě hodně peněz a málo muziky.

    1. Jaké „ještě“? Pořád to bude možné, co je to zase za nesmyslnou rezignaci?

      Aby bylo jasno: Jakýkoliv takový zákaz, co jsi měl na mysli, lze bez bouří přijmout jedině tehdy, když ho lidé již předem přijmuli ve svých hlavách. Proto masírky všude možně, proto přesvědčování o nevyhnutelnosti toho či onoho, neustálé válcování jednou a tou samou „informací“ pořád dokola – je to palebná příprava, budování informačního pole ohledně konkrétního záměru. Přijmout ho můžou až ve chvíli, kdy jsou lidi dostatečně zpitomělí a skutečně věří tomu že „to jinak nejde“. To samé viz např. „volební průzkumy“, u těch lidé aspoň již pomalu začínají chápat „jak to pracuje“ a jak je s nimi kýváno.

      Takže se pěkně vy*er na „ještě“ a na dělání ovce, v klidu si kup další benzín a hlavně se vyhni replikování podsouvaných nesmyslů tím, že do diskusí opakuješ nějaká ta negativní „ještě“. Jo, a řekni svým známým, ať jsou taky v pohodě a elektropropagandě a trollům se v klidu vysmějí do ksichtu. Fyzika a chemie se ochcat ani ukecat nedají, a dokonce i na eurovyhlášky zvysoka se*ou. Benzín tu bude pořád.

  5. Docela zajímavý začíná být segment městských elektro-hýbátek. Takový elektro-skútr už je celkem použitelná a praktická věc, pominu-li stále ještě vysoké pořizovací náklady. A nebo známý si pořídil elektro nákladní tříkolku, velmi praktická věc. Osobně vidím v blízké budoucnosti možnost vývoje elektro-přibližovadel, které ale nebudou moci konkurovat automobilům v dojezdu, ale nahradí ho právě pro krátké cesty do práce. Něco jako zastřešený skútr, pro jednu osobu s malým zavazadlem.

    1. Ono takéto elektro-približovadla tu boli už dávno, len sa o tom tak vehementne nepísalo a nediskutovalo. Inak si neviem predstaviť, že aký je to asi pocit keď vyvalíš kopec peňazí za nejakú e-kolobrndu, e-kolo, e-segway, e-trike a príde socialista (napr. Praha 1) a vo svojej uzavretej pomstychtivej obmedzujúcej a obmedzenej hlave presadí zákaz vjazdu daných vozidiel miest kde si ty chcel ekologicky operovať s daný približovadlom.

      1. Homologovaný elektroskútr se značkou nedokáží zakázat ani v Praze – tedy tam, kam ještě můžou ostatní motorová vozidla.

        Kdyby se do toho nemotal stát a nechal to volnému trhu, tak by místo klasických aut s elektromotorem vznikaly mnohem zajímavější věci, i jak píše kolega pode mnou.

      2. ne že bych je chtěl omlouvat, ale problém s elektroskútrama na Praze 1 je v tom, že s tim jezděj jako dřív se segwayema – tedy po chodnících a pěších zónách. Pokud to bude homologovaný, mít značku a jezdit po silnici, tak to nikdo nezakáže. Naopak zrovna tohle bude mít podle mýho celkem budoucnost. Elektroskútrů jsem viděl spousty jezdit v Asii. Tam už začínaj mít velký města docela velký dopravní omezení pro vozidla s naftovými a benzínovými motory, protože smog tam bejvá strašnej.

      3. V centru Prahy budou v budoucnu omezení vjezdu ani ne kvůli ekologii ale kvůli nedostatku místa. Už teď je problém tam najít parkovací místo a to ty zóny odradí spoustu lidí od toho vůbec jet do centra autem a i ten zbytek to tam efektivně zacpe. Tohle je bohužel problém kterej nemá dobrý řešení.

    2. To se budu moc těšit na to, až moje nyní tříletá dcera pojede za dvacet let z porodnice takovým elektroskútrem. V lednu. :-) Asi jí ale spíš koupím kolo…

  6. Ono to spis vypadá na elektromobil – ale s vodíkovým článkem. Infrastruktura stejná jako dnes. Dojezd taky není problém, podobný jako dnes u méně úsporného auta. Problém je zatím cena.

    Toyota loni v tichosti prodala svůj podíl v Tesle. Měli asi 3%. Ptám se proč, když sami jsou ve vodíku a byla to pěkná diverzifikace. A jediná logická odpověď je, že mají nějaký objev, který baterie činí nezajímavé.

    1. Tak Toyote asi opustila potápajúcu sa loď a predala akcie dokiaľ ešte majú dobrú cenu.
      Inak ten vodík sa už tiež dosť rozoberal a došlo sa nato, že proste ma tak nízku hustotu že je takmer nemožné ho nejak rozumne skladovať a navyše jeho výroba tiež nieje najlacnejšia a ani energeticky najvýhodnejšia.

      1. Jak jsem psal cena. Vodík je ovsem pořád relativně levný a cena nepůjde relativně nahoru – protože výrobu lze navázat s tím, kdy svítí slunce a fouká vítr. Je to sice vzhledem k používaným alternativám (benzín, LPG) beznadějně ekonomicky nerentabilní ale na rozdíl o jiných fantasmagorií aspoň logisticky i fyzikálně dnes v pohodě dosažitelné.

        Problém je velikost atomů vodíku – pri velkém tlaku prochází samovolně stěnou nádoby :-)

        1. Ono aj uhľovodíkové palivá sa dajú nejako syntetizovať umelo (aspoň sa mi zdá, že Kubáč to tvrdil) – akurát sa to nerobí, lebo ropa nie je dostatočne drahá.

          Viem si predstaviť, že by nakoniec mohlo vyjsť výhodnejšie využívať el. energiu na syntézu tradičných stabilných kvapalných palív namiesto jej pchania do drahých a ťažkých bateriek.

          1. daj. Z uhli. Delali to Nemci za valky.

            1. linka na výrobu benzínu z hnědého uhlí byla v Maltheuern čili Záluží, a i dnes je teoreticky možno v případě potřeby rozjet výrobu během několika měsíců (tedy bude-li chuť a peníze a vůle nedělat EIA a podobné řehtání úředního šimla, čili třeba v případě mezinárodní krize a utažení kohoutů). v současné době je benzín z ropy furt levnější (a nutno říci, že také „kvalitnější“)

              1. Ten breakpoint byl někde kolem 150$/barel, takže pokud se shale oil pohybuje pod polovinou téhle cifry, není nutno o tom zatím vůbec uvažovat.

      2. Hele papíru můžete popsat stohy, což nic nemění na tom, že vodík jako palivo je naprosto nepoužitelnej. I tam kde to je jednou z velice mála realistických možností, vesmírné nosiče, je s tím strašnejch problémů.

        Mi stačí už teď když občas zahoří nebo bouchne nějakej propaňák, eště aby každej druhej měl v kufru flašku vodíku, no to jo teda.

    2. Vodík se hodí akorát jako sytič třetí fáze čtyřtaktu. Jinak bych to mít pod zadkem nechtěl.

  7. Myslim, ze pohon na elektrinu by mohl mit budoucnost. Ale ne tak, jak se o to pokousi dnes, tedy jako konkurence auta. Naopak, fungovat to muze spis jako doplnek.

    K cemu je dojezd 500km lidem, ktery jedou do prace 10km? Zbytecne se plati za nevyuzitou kapacitu.
    K cemu 4 mista pro nekoho, kdo jezdi sam? Samozrejme ze s tim pak neni kde zaparkovat.
    Vzhledem k cene baterii jsou tyto veci, u aut bezne, zbytecny luxus.

    Elektromobily maji sanci k zivotu jako druha minivozitka prave na takoveto pocukavani, jako nahrada Smartu, Aixamu a jim podobnych. Bohuzel tomu stale neodpovida cena a kdovi, jestli nekdy bude. Ostatne i konvencni miniauta maji stejny problem.

    Take by se muselo vyresit, kam s normalnimi auty. Kdyz vidim situaci se smesnymi P+R parkovisti v Praze, dost pochybuji, ze existuje moznost rozumneho „skladovani“ aut v dobe, kdy nebudou potreba.

    1. No samozrejme, že by to malo byť ako píšeš: rozdiverzifikovať dopravu a dopravné prostriedky naprieč celým spektrom (benzín, diesel, LPG, CNG, elektro, ľudská sila atď.) a elektrika by mohla v kľude existovať ako doplnok (vidím to reálne tak max. 5%) ale za podmienky, že by to nebolo tak šialene dotované.
      Problémov je ale viac:
      Kde priemerný východoeurópan (biely heterosexuál) splácajúci hypotéku na trojizbák a živiaci 4-člennú rodinu zoženie prachy na jeden priemerný rodinný voz (napr. kombík v nejakom rozumnom benzíne) a ďalší mini-povoz v elektrike? Či pôjdeme japonskou cestou a zadĺžime sa tak, že naše hypotéky budú splácať ešte aj naše deti? A obdobné problémy ako priemerný východoeurópan má aj jemne podpriemerný západoeurópan (biely heterosexuál), ktorý má síce vyššiu mzdu ale aj vyššie náklady.
      Kde to množstvo áut budeme parkovať? Stačí pohľad do akéhokoľvek európskeho mesta či väčšej dediny kde sú nejaké sídliska s panelákmi (a je jedno či je to socialistická výstavba, alebo novostavba) a na 90% uvidíme parkovanie všade kde sa len dá (legálne, polo-legálne, nelegálne).

  8. Ad 1 a 4 – tady zlepšení rozhodně nastane. Problém s dojezdem (kapacitou baterií) a cenou je způsobený aktuálně taky tím, že pro elektromobily není vyvinuto dostatek vhodných komponentů – všechno je stále koncipováno na staré dobré motóre (rozuměj těžké jako prase, bo agregát utáhne). Vzhledem k tomu že automobilky používají spoustu komponentů napříč modely/případně s minimální modifikací, není R&R do lehkých komponentů aktuálně úplně prvořadé téma. Nicméně OEMs začínají na tento trend nastupovat.

    Ad 2 a 3 – s větším dojezdem se sníží potřeba nabíjet tak často a hlavně co, Halík, hlavně myslete politicky. Nejdřív na vlně Dieselgate zakážou ty smradlavé diesely v centrech měst, pak je zakážou na sídlíštích (tam si přece hrajou děti!!!), pak bude několik studií jak to vlastně super pomáhá a zakážou se i benzíny a…

    1. K tvojmu Ad 1 a 4 – Tesla staval na zelenej lúke, nieje zaťažený minulosťou spojenou so spaľovacím motorom, nemá v ponuke nič okrem baterkového pohonu a aj tak váži model S okolo 4647,3 lbs t.j. asi 2108 kg keď sa bavíme o „curb weight“ čiže suchej hmotnosti.

      1. Na ty žvásty se nedá už ani odpovídat.

        Samozřejmě že jakákoli automobilka je schopná dělat z kompozitů, akorát nebude stát průměrný auto půl mega, ale dva miliony. Sporťáky se takhle dělají už desetiletí, za tydle prachy to ovšem kupuje akorát hrstka vyvolených. Už vidím, jak se všichni hrnou pro elektrofóbii za dvojku, která stejně i s těma akumulátorama váží dvě tuny :D To přitom dneska jsou už tak běžný vohnoutský auta vodlehčený tak, že je to jenom papír. Tudle sem slyšel jak někdo nějakou Kií nabral při šikmo zezadu roh BMW a zatímco na bávu bylo odřený světlo, tak Kia si ujela půl karoserie. Tolik k laboratorním crash testům, jak bylo ostatně už taky dříve diskutováno.

      2. Keď už ráčite byť yntelygent, čo používa engliš výrazivo, tak ráčte vedieť, že curb weight nie je ani náhodou suchá hmotnosť, je to jej presný opak – „mokrá“ hmotnosť. „Curb“ v zmysle pristaviť auto ku obrubníku, pripravené vyraziť.

        1. když už je tady ta slezina znalců, tak curb weight bych nepovažoval v žádném případě za protipól suché hmotnosti. Suchou hmotnost používají nebo používali výrobci motorek nebo sportovních aut, aby se mohli chlubit. U aut, o náklaďácích nemluvě, tato hodnota zákazníkům nedává smysl, protože vozidlo připravené k jízdě ji má vyšší (a někdy o dost). Takže se udává pohotovostní hmotnost s náplněmi a někdy s řidičem.
          Jako opak bych uvedl celkovou hmotnost vozidla (s plnou zátěží).

        2. Máš pravdu – „curb weight“ je ozaj pohotovostná hmotnosť. Suchá hmotnosť je „trik“ výrobcov (najčastejšie motocyklov) aby lepšie vyzeral pomer výkon / váha na papieri. Hoci u elektro auta by sme mohli považovať suchú hmotnosť aj za pohotovostnú keďže palivo nečerpáme, ale baterky majú konštantnú hmotnosť.
          Máme potom ešte „gross weight“ a to je celková hmotnosť.
          Ale k veci – baterkový povoz s akčným rádiusom porovnateľným s priemerným benzínovým sedanom bude ťažší o cca. 33% aj keď bude vyrobený z high-tech materiálov, ktoré sotva niekto zaplatí.

  9. Soudruhu, jaky topeni a lednicka? Bud je zima, tak si vezmes kabat a klobasky budes chladit za oknem, nebo je teplo, takze se svliknes a klobasky das do termosky. To by bylo, abysme Te nenaucili uvazovat ekologicky!

    1. Myslíš že tam nejde namontovat nezávislý vytápění?

      1. Ale samozrejme. Ale jedine s glejtem vod EU. Maximalni prikon 60 W, kompletne z recyklovatelnych materialu + nalepka fair trade.

        1. kdyz to bude topit, tak at je na tom nalepenej treba mikymauz

Napsat komentář

D-FENS © 2016