Jak jsem kupoval Alfu Romeo 147

Featured Image

Začátkem roku jsem se ujal zařizovat STK přítelkyně Clia II. O autu jsem toho moc nevěděl, neb je prý v cajku, má vše co potřebuje a o opravy se staral nějaký známý. Že něco není v cajku mě došlo, když jsem z toho dříve při výměně oleje a filtru vytočil asi 4 dl oleje. Proč tato skutečnost ušla pozornosti čidla tlaku či hladiny oleje nevím, ale hlavně že po otočení klíčkem tento vehikl vždy píše na LCD budíků hlášku „OIL OK“ bez ohledu na skutečnost.

Olej z toho zjevně tekl. Doplnil jsem výbavu, vyměnil stírače bez gumiček za stírátka s gumičkami, doplnil chybějících 60% tlaku v kolech a chybějících 100% tlaku v rezervě a vyrazil na STK. Na STK jsem byl upozorněn na únik oleje, mastný tlumič a nesouměrnost zadních brzd a dostal STK na 30 dní (za ty brzdy). Cestou jsem si nemohl nevšimnout značného hluku přední nápravy. Po krátké úvaze, že ty zadní brzdy udělám sám jsem to vzdal. Nebyl jsem schopný identifikovat co tam patří za pakny. Dávali tam postupné více průměrů a šíře bubnů. Našel jsem si servis se specializací na Renault s kladnými referencemi a zadal výměnu zadních brzd a předních ložisek. Oprava se o den protáhla, nebo si objednali špatné pakny a to je prý objednávali podle VIN. Technik mě ještě upozornil na špatný stav tlumičů, vůle přední nápravy, únik oleje a nějaké drobnosti. Dojel jsem dodělat tu STK a začal uvažovat, že je asi čas dát to pryč. Auto pak chvíli stálo a když jsem si ho šel projet, abych se ještě rozmyslel, tak začalo padat do nouzáku. Zajímavostí je, že budíky benzinového Clia mají kontrolku žhavení, která tam plní funkci signalizace stavu chyba motoru, což nevěděli ani v tom servisu, kde dělali ty brzdy. Vyčtení chyby přes bluetooth a Torque ukázalo vadný plynový pedál. Objednal jsem nový na ebay a začal autu hledat ženicha. Výměna potenciometru byla poslední věc, co jsem na tom byl ochotný dělat, protože dohánět roky zanedbané údržby mě nebavilo.

Vznikl požadavek na nové druhé přibližovadlo v rodině, které občas odveze majitelku do práce, občas sveze dítě/děti a dojede na nákup, bude o kousek mladší a méně ojeté než to Clio, bude mít klimu, bude to auto klasické koncepce, 5 dveří a třeba o kousek větší a hlavně mě bude bavit se o to starat. Nejdříve jsem zavrhl všechny frantíky a korejce. Po krátkém nastudování jsem zavrhl všechny Fabie, Pola, Corsy, Fiesty, Focusy, Stila atd. Při investici 50-60 tisíc za auto, což jsem si určil jako strop vzhledem k velmi malému nájezdu auta, jsem zkrátka nebyl schopný najít konkurenta k Alfe 147. Možná tak Grande Punto, ale i ty vycházejí o něco dráž a stejně je to o třídu jinde. Nechal jsem to až jako variantu po AR147. Nedostatky, jako nízká výdržnost ramen, spotřeba dražšího oleje, spotřeba benálu atd. mě jsou vzhledem k pravděpodobnému nájezdu egal.

Nastudoval jsem na co si dát pozor, objednal z Číny měřák na lak za $17.93 u kterého jsem čekal pochybnou funkčnost, ale na kalibračních plastových destičkách a plíšku se to ukázalo jako velmi přesné. Ještě jsem si to ověřil na svém voze, u kterého vím, kde co bylo děláno a byl jsem mile překvapen (origo lak všude cca 0,3 mm – rozstřik na dveřích 0,4 a měněné díly lakované v autorizáku 0,2 mm). Kdyby to někoho zajímalo, tak ten můj je takovej žlutej s nápisem GM200. Prolezl jsem inzeráty a vyrazil na první slibný kus. Moc jich nebylo a když už, tak z nějakého záhadného důvodu vždy v autobazarech u hranic na jihu, nebo severu Moravy.

První exemplář byla stříbrná 147 TS 88kW z roku 2004 s 152t na budících. Dovezená z Itálie v roce 2014 s 143t km. Prodejní cena 52 tisíc od stávajícího majitele u Jičína. Nebouraná. Interiér černá kůže, duální klima, tempomat, ovládání na volantu atd. První obhlédnutí ukázalo zachovalý interiér, předkus kapoty, loupající se rezavý poslední díl výfuku a prasklý nárazník vpředu dole. Studený motor po natočení měl zvuk fajn. Bez známek klepání a kolísání otáček. Změření laku ukázalo přes 1mm tlustou vrstvu na přední části pravého předního nárazníku a cca 0,8mm po celé střeše(?), jinak celkem homogenní 0,3mm. Při projížďce pak tužší chod řazení a poněkud gumovost řazení. Hluk od nápravy jsem nepozoroval, ačkoliv mě majitel upozorňoval na vůli čepu horního ramene vpravo. Ale všiml jsem si nejistoty auta za jízdy, jakési vůle ve středové poloze volantu při točení volantem z jedné strany na druhou. Nikam to netáhlo při brždění, ani akceleraci. Přeřazování v otáčkách se zdálo být také OK. Na jednom zadním kole drobně popískávala asi brzda. Byla to moje první jízda v 147. To řazení předpokládám lanovody + kulisa, ale zarazila mě i tuhost řízení a spojky a poněkud línější akcelerace. Čekal jsem více, ale nemám srovnání a roky strávené ve vozech s turby mohli udělat své. Ohledání pokračovalo po projížďce. Vzadu kotouče prakticky neobržděné, destičky OK. Vpředu sjeté kotouče jen nepatrně a destičky taky OK. Protože se mě to až na to řazení, zřejmě rameno a korozi na výfuku líbilo, šel jsem znovu zkoumat ten předek. Na vnitřní straně z motorového prostoru jsem na vnitřní straně pravého blatníku v místech, kde zvenku byla tlustá vrstva pod lakem objevil dva body bez barvy s barevnou duhou kovu. Zřejmě nějaký bodový svár z druhé strany? Přes veškerou snahu jsem neobjevil nic na nosnících. Zato na druhé straně při otevřených dveřích řidiče jsem zahlédl zbytky barvy na jakési pěnové vycpávce v blatníku, na kterou bylo stříknuto spárou mezi dveřmi a blatníkem. Bližší pohled ukázal i nějakou tu kapičku Steklého laku a s horní hranou blatníku i patrnou linii lakování, která se počínala loupat. Na druhé straně ta pěnová vycpávka ani nebyla. O vůz jsem neměl zájem. Ještě jsem se kouknul přes modrozub OBD/ELM327 aplikací Torque na mobilu na chyby v motoru a žádné nenašel. AlfaOBD mě nějak nechtěla fungovat. Asi jsem s tím jen neuměl, ale nechtěl jsem už ztrácet čas. Rozloučil jsem se s majitelem, vyslechl nabídku slevy a jel. Cestou domů jsem si to tak ještě probíral v hlavě. Co jsem mohl udělat lépe. Přidal jsem si na checklist kontrolu hladiny oleje, na kterou jsem zapomněl a funkčnost klimy. Měl jsem ze sebe dobrý pocit, protože jsem ještě nikdy ojeté auto nekupoval a na úplně první obhlídku auta v mém životě to imho nebyl špatný výkon.

Druhý kus co stál za prohlídku jsem zahlédl v Teplicích. Taky stříbrná (či spíš stříbrnozlatá met.) a taky 2004, 77kW. Najeto 124t, sloužila prý ve službách nějakého autosevisu. Pravidelný servis atd. Interiér béžová kůže, střešní okno, duální klíma atd. Obhlídka na místě ukázala lakování na levé straně. Ne že by bylo znatelné, ale ona pěnová vycpávka v blatníku viditelná ve spáře mezi blatníkem a dveřmi řidiče nesla stopy barvy stejně jako první kus. Na druhé straně byla, ale netknutá. Změření laku ukázalo zřejmě továrních 0,3 na celém voze, až právě na dveře řidiče, kde bylo 0,4mm. Haupna malý předkus. Nejsem si jistý názorem DFENSE, že všechny 147 s předkusem jsou bourané. Viděl jsem docela dost fotek 147 na prodej a už to nějaký čas sleduju na ulici a ještě jsem neviděl žádnou, která by měla přechod mezi haupnou a nárazníkem bez předkusu. Možná je to podobný neduh, jako křivě usazené páté dveře, který je prý také častý. Zpátky k popisu. Brzdy to mělo fajn, zvuk motoru fajn. Pán mě to zvedl a koukli jsme na to zespodu. Viděl jsem stejně prd, protože to čerstvě nastříkal (a vyměnil olej+filtr), ale motor a tlumiče všude suché a výfuk ve výrazně lepším stavu, než ta první. Trochu koroze pod lakem blatníku před levým zadním kolem. Tam co blatník přechází do podběhu. Nadkolí vzadu tvoří totiž jen jakýsi koberec/filc. Za ním je tady dole taková kapsa, která se postupně naplní prachem, pískem či hlínou, které se tam vejde velká hrst. Drží se v tom pak vlhko. Doporučuji vyčistit a nastříkat za filcem nějakým asfaltem. Jali jsme se to tedy projet. Udělali jsme cca 20-30km okruh. Řazení šlo zlehka a přesněji. Řízení nebylo tak tuhé jako u té první a bez vůlí. Když jsem nad tím tak přemýšlel později, tak jsem pojal podezření, že ta první měla spíš něco přímo s řízením, než že by šlo o vůli v ramenu. Nikam to netáhlo při akceleraci ani brždění. Co mě ale oproti té první zarazilo nejvíc byl fakt, že o poznání lépe jela a to šlo o verzi ECO (77Kw). Při klidné jízdě se to netrápilo ani v nižších otáčkách, ale rozhodně jela líp celkově. Ta první tedy měla dravější zvuk. Nevím zda to bylo běžným rozdílem 77 a 88kW, dírou ve výfuku, nebo špatným nastavením motoru, ale ta první měla takový ostrý zvuk kompresorový i na volnoběh a při jízdě řvala, ale za to nejela. Vše na první pohled fungovalo. Zkontroloval jsem drobnosti jako klimu, zámky dveří, stahování okének, zrcátka, diagnostika atd. Nezdála se mě jen povrzávající sedačka řidiče, které navíc nefungovalo vyhřívání. Vyrazil jsem domů a přemýšlel. Auto se mě líbilo. Byl jsem nakloněný ho vzít. Mrzelo mě, že jsem neviděl víc kusů a neměl lepší srovnání. Navíc jsem si říkal, že tady budu za troubu, co vzal hned druhý kus.

Probrali jsme to doma a po krátké úvaze jsem majiteli/dovozci napsal, že ho beru. Vůz má celkem důvěryhodnou historii. Prvních 6 let byl psaný dle původního TP na fyzickou osobu a následně byl přepsán na jeden německý autorizovaný salon/servis Alfa/Fiat/Lancia, kde sloužil až do teď. Ten první majitel bydlel asi 3km od tohoto salonu a vůz tam jako nový původně zakoupil. Toliko fakta z původního německého TP a servisky. Servis vozu tedy probíhal samozřejmě také tam. V tom salonu prý sloužil jako jakýsi referenční vůz a služebák nějaký zaměstnankyně. ECU auta byla z nějakého důvodu v roce 2012 měněná, nebo přeprogramovaná (dle data v ECU) a od té doby najelo cca 22000km (dle odometru v ECU). To sice není důkaz, že to nebylo stočené, ale budu doufat, že si autorizovaný servis Alfa Romeo nestáčel vlastní auto 5 let před prodejem. Servisní knížka vedená správně jen z počátku. Když pak vůz vlastnil přímo autosalon, tak ji nevyplňovali a doplnili zpětně až při prodeji, takže je tam asi tak deset servisů stejnou propiskou, rukopisem a razítkem.

O pár dní později jsem se vydal s kamarádem auto na převozce vyzvednout. Cesta uběhla rychle. Po převzetí auta jsem vyrazil zpátky po silnících paralelně s dálnicí. Jednak jsem nechtěl řešit obstrukce s kombinací dálniční známka + převozní značka a druhak přeci nepojedu s 147 po nudné dálnici. Zpočátku jsem jel svižněji mírně nad limit. Když se setmělo a skočila mě do cesty srna a já si vzpomněl, že zvěř ještě nemám připojištěnou, tak jsem druhou půlku cesty pokračoval spíš mírně pod limit. Průměrná spotřeba za tu cestu domů byla 6.5 l/100km.

Zvědavý jsem byl také na to, kolikrát mě bude cestou chtít nějaká kurva pomoct a ochránit mě od mých pěněz, protože staré auto ve tmě bez značek jen se špatně viditelnou převozkou na skle, jsem považoval za velké lákadlo. Je pravda, že okolo cesty to byla samá kurva, ale nebyli to kurvy policejní. Cestou jsem objevil jen dva nedostatky. Nefunkční klakson a fakt, že když se silou opřu o opěrák u řidiče, tak v pravé části povolí o kus dozadu. Možná to souvisí s tím vrzáním. Možná někdy časem napíšu nějaké postřehy z užívání vozu, nebo z nějakých oprav.

 


11.06.2017 x-f


Související články:


12345 (41x hodnoceno, průměr: 1,51 z 5)
7 724x přečteno
Updatováno: 11.6.2017 — 21:52
D-FENS © 2017