Zhruba před třemi měsíci jsem zde vydal článek „Budoucnost EU a jak v ní přežít“ a slíbil pokračování.
Než ale začnu udělovat rady, jak učinit svůj život lepší, nebo snesitelnější, myslím, že je třeba ještě trochu více zkoumat. Jít blíže k podstatě systému a zároveň dál od konkrétních problémů. Začnu samotnou podstatou systému a můj úvod bude zdánlivě mimo téma.
Lidská historie je historie válek. Je to historie, kdy si jedni usurpují moc nad druhými. Nemyslím pouze války mezi státy, myslím války a konflikty mezi jakýmikoliv dvěma nebo více subjekty. Dále jen válka.
Podstatou války je vlastní síla a vlastní zájem. Mám sílu na to abych porazil druhého a mám nějaký zájem (motivaci), kterou mi porážka druhého splní. Můžu tedy ukradnout babičce peněženku, nebo vpadnout do Iráku a svrhnout režim, který neskáče tak jak pískám.
Pro jednoduchost zůstaňme u příkladu babičky a její peněženky. V přepadení babičky mi zabrání pouze dvě věci. Za prvé, strach ze sankce, neboli strach z toho, kdo má větší sílu než já. Sílu jsem již zmínil. Za druhé, mi v přepadení babičky zabrání morálka. Pojem morálka můžeme rozšířit o svědomí, hodnoty, zvyklosti, pravidla atd.
Máme tedy tři základní prvky systému: 1) sílu , 2) zájem a 3) morálku.
Jaký je rozdíl mezi sílou, zájmem a morálkou? Asi tušíte. Zatímco sílu a zájem lze celkem jasně definovat, morálka je konstrukt, který nemá jasně dané rozměry, je v podstatě uměle vytvořen a v čase se vyvíjí.
Předpokládejme, že máme dva subjekty kteří spolu soupeří a mají stejnou sílu a zájem. Jeden z nich je ale omezen morálkou. Který vyhraje? Samozřejmě ten, co omezen morálkou není. To asi není třeba dále rozebírat. Tato zákonitost vysvětluje, jaký typ lidí nám ve skutečnosti vládne.
Když má někdo větší sílu, neznamená to, že vždy vyhrává. Tygr, který útočí na antilopu, má sice věší sílu a v případě boje do konce by vyhrál, nicméně antilopa má nesporně větší motivaci (zájem), protože pokud prohraje, prohrává vše – svůj život. Tygr nebude riskovat zranění a najde si jinou, nemocnou. Proč policisti nechytají zločince, ale kontrolují lékárničky? Pro policistu je snadnější zkontrolovat lékárničku, neboť „pachatel“ je méně nebezpečný, je zde menší nebezpečí pro policistu. Zároveň motivace „pachatele“ odporovat policistovi je v případě lékárničky daleko menší, neboť mu hrozí maximálně pokuta. Opravdový zločinec může jít do vězení a proto se bude bránit mnohem účinněji. Můžete namítnout, že policisti kontrolují lékárničky protože to mají nařízeno, mají tabulky, pravidla atd. To ano, ale takovéto důvody jsou zástupné, a ony tabulky a pravidla byla vytvořena právě z důvodu existence mechanizmu popsanému v tomto odstavci.
Když to celé shrnu, svět se řídí právem silnějšího. Všechno ostatní je jen marketing a pohádky pro ty níže postavené.
A to je ono. Jednoduché, jasné, všichni to ví, zkrátka nic nového. Můžete si myslet, že jsem asi trochu na hlavu, když vysvětluji takovéto banality. Když se dívám okolo sebe, vždy docházím k tomuto jednoduchému závěru. Ve skutečnosti málo kdo toto pravidlo dokáže přijmout. Pak se rozčiluje, že byla přijata ta nebo ona regulace a že vůbec nedává smysl. Je to tím, že hledá příčiny regulace tam, kde vůbec nejsou.
Když se podívám na tuto jednoduchou kostru, tak mi to nedá abych nenapsal: Kdokoliv, kdo bere v potaz jakoukoliv jinou motivaci subjektu, než vlastní zájem subjektu, tak je prostě hlupák. V tom případě jsme ale hlupáci všichni včetně mě, neb takovýto způsob uvažování je nám vtloukán do hlavy neustále a dopouštíme se ho denně.
„Státní potravinářská inspekce kontroluje potraviny pro naše bezpečí, policisté kontrolují štítky STK pro bezpečí na silnici, Babiš půjde do politiky, aby nás ochránil před neschopnými politiky“.
NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO. Kdokoliv říká opak, tak lže.
Abstrahujeme nyní od toho, že to když někomu například zachráníme život, tak tím v sobě uspokojujeme potřebu pomáhat lidem. Na vrchol se dostávají ti, kteří kašlou na okolí. Nejsou omezeni morálkou. Vůdce tlupy je vždy ten největší grázl.
Toto je základní schéma. Vždy když se budeme bavit o konkrétních problémech, tak si vystačíme se třemi základními prvky: sílou, motivací a morálkou.
(Zatím nikdo nehlasoval)