Čtu rád testy pneumatik. Existují dobrá auta a mizerná auta, dobré tlumiče a špatné tlumiče a dobré pneumatiky a špatné pneumatiky. Rozdíl mezi dobrou a špatnou pneumatikou je, dovolím si tvrdit, ze všech automobilových komponent největší. Proto ty testy čtu.
Autoklub ČR pořádá každoročně test pneumatik. Jejich specialitou je test pneumatik zimních. Do testu bývá přihozena jedna sada pneu letních a to je na tom ještě zajímavější. V probíhající veřejné diskusi, zda je vhodné nařídit povinné použivání zimních pneumatik, nestojím na žádné straně. Zastánci zimních pneumatik nechápavě vrtí hlavou – proč protestujete, vždyť je správné používat zimní pneumatiky v zimě, všichni odborníci to tvrdí! – a odpůrci byrokratické definice obutí zase, že pokud řidič má nést odpovědnost za bezpečnostní aspekty své jízdy, musí mít přiměřenou svobodu volby mimojiné pokud jde o pneumatiky. S určitou obměnou se tyto spory vyskytují ve společnosti neustále (např. klasické žárovky vs. kompaktní „ekologické“ mrkátko) a v prostředí presocialismu končí obyčejně direktivním rozhodnutím, které nikomu nic nepřinese.
Spor o gumy mě, popravdě řečeno, příliš nezaujal. V zimě jezdím zpravidla po zimních pneumatikách, v létě po letních, ale už se mi mnohokrát stalo, že jsem musel absolvovat zimní výlet na letních – a světe zboř se, pořád jsem tu, živý a zdravý. Jsem toho názoru, že by měl někdo vyhodnotit dostupná data o počtu a závažnosti nehod z minulé zimy v úsecích označených značkou „povinná zimní výbava“ a až na základě toho rozhodnout, zda povinné plošné zavádění zimních pneumatik má nějaký přínos nebo ne – podle vzorce, že co je k něčemu dobré, je třeba podpořit, zbytek je na hovno a patří zrušit. Žádný takový materiál jsem však nikde neviděl. Samozřejmě nikomu nebráním, aby jezdil na zimních gumách v půli srpna a klidně i s nasazeným prezervativem, pokud se tak bude cítit bezpečněji, je to jeho volba.
Letošní test AKČR (vznikl v únoru a dubnu 2009) porovnával navzájem celkem 9 sad pneumatik v rozměru 205/55 R16, z čehož bylo osm sad zimních a jedna letní. Část testu zabývající se chováním pneumatik na suchu a mokru se odehrála za teplot 5-10°C, což je mírně více než je obvyklý standard české zimy. Výsledky testu se dají rozdělit do čtyřech částí – chování pneumatik na mokru, chování na suchu, chování na sněhu a provozní ukazatele a vlastnosti. Celkový report o rozsahu 25 stran najdete zde.
Chování na mokru: Prvním ukazatelem byl test aquaplaningu, zjišťovala se rychlost, při kterém proklouznutí předních kol překročí 15%. Nejlepší zimní pneu dosáhla 78,3km/h (Debica Frigo), nejhorší těsně nad 70km/h, letní pneu se umístila někde uprostřed. Při brzdění na mokrém povrchu (s ABS) zvítězila s přehledem letní pneumatika, kdy zkušební automobil zabrzdil ze 100km/h na 46 metrech, přičemž nejlepší zimní pneu na totéž potřebovala 53 metrů, nejhorší pak celých 59,9 metru. V okamžiku, kdy auto na nejlepší zimní gumě právě zastavilo, jelo totéž auto na těch nejhorších ještě rychlostí 33km/h, auto na letních však již dávno stálo. V testu řiditelnosti za mokra ujel testovací jezdec zkušební kolo na nejlepších zimních gumách za 88,2 s, na nejhorších za 93,1s, následovanými letními za 94,4s. Podobný výsledek se opakoval v testu jízdy zatáčkou. To jsou důležité informace pro ty, kteří se domnívají, že letní gumy v zimě zvtrdnou „jako hokejové puky“ a automobil přestane být ovladatelný.
Chování za sucha: Dominovala podle očekávání letní pneumatika s brzdnou dráhou 38,8m (ze 100km/h) následována nejlepší zimní (41,7m). Nejhorší zimní pak 44,7m. To znamená skoro 15% brzdné dráhy navíc. navíc! V tuzemsku populární produkty Barum a Debica s výkony kolem 43m prodlouží brzdnou dráhu o 10% oproti letní pneumatice. Zbytková rychlost – tedy rychlost nárazu do eventuální překážky, bude pak asi 27 km/h. V testu ovladatelnosti zvítězila opět letní pneumatika, ale nikoli výrazně. V subjektivním hodnocení formou známkování získala letní guma přes 25 kladných bodů, zimní pneu 17,5-22,5. Barum a Debica již tradičně na chvostu. (Oprava 30.10.2009)
Provozní vlastnosti: Komfort – všechny pneu stejně, vnější hluk – žádné velké rozdíly jak mezi značkami, tak mezi letní a zimními. Valivý odpor – zhruba stejné výsledky kromě zimní Michelin, která je o poznání lepší než pneu ostatních výrobců. Mezi testovanou letní a průměrnou zimní gumou není výrazný rozdíl. Zajímavou položku tvoří hmotnost pneumatiky – rozdíl mezi nejtěžší a nejlehčí pneumatikou dělá celé jedno kilo.
Máte dojem, že jsem na něco zapomněl? Pokud ano, čtete pozorně. Příčinou nejsem já sám, ale autor srovnání, náš český Autoklub. V odkazovaném reportu, téměř desetimegovém PDF, totiž nejsou vůbec žádné detailní výsledky týkající se chování na sněhu. Co by tam taky dělaly – v době provádění testu byly teploty nad nulou, jak ukazuje druhá strana reportu, a celý report nese nadpis „wet & dry tyre results“. Testy na sněhu byly asi provedeny někdy dříve, protože všechny ostatní testy proběhly v druhé polovině dubna. To je ovšem pouze můj dohad.
Na straně 3 reportu je však tabulka, kterou si s udáním zdroje (tím je Autoklub ČR) dovolím nyní zobrazit:
V této tabulce už výsledky testu na sněhu jsou. Tramtadadá!
Když se však na tyto výsledky podíváme, narazíme na zajímavou věc, dokonce přímo zázračný fenomén. Všechny parametry pneumatik byly totiž ve všech testech, ať za sucha nebo mokra, vyčíslovány jako relativní vzhledem k referenční pneumatice, tou byla pneumatika Continental, která má vždy hodnocení 100. Pokud byla testovaná pneumatika horší, její hodnocení je menší než 100 a v.v. Tedy například v brzdění na mokru zastavilo auto na Continentalech na 53,1 metrech, na Michelinech na 55,4. Tedy – Continental je 100 a Michelin je o 100/53,1 * 55,4 = 4,3% horší, má tedy hodnocení 95,7. A skutečně – v tabulce vidíme 95,8, což je dáno zaokrouhlováním, ale jinak to odpovídá.
Ovšem u letní pneumatiky – pouze u ní – se nám poměrové ukazatele nečekaně propadnou do záporných hodnot. To je mi ale věc – relativní ukazatele se přece nemohou propadat do mínusu. Pokud například referenční zimní pneu brzdila na sněhu na dráze 40m a letní na dráze 120m, je výsledek letní pneu 33,3 (40/120), ale nikdy nebude mít znaménko mínus. Jinak řečeno, ovladatelnost auta může být lepší než na referenční pneumatice (čísla vyšší než 100), horší (nižší než 100), špatná (podstatně nižší než 100) nebo žádná (limitně nula), ale ne záporná.
Dále je zajímavé, že brzdění na sněhu „zvládla“ letní pneumatika s hodnocením -33,2, ale trakce na sněhu je hodnocena (+)40,9. Zrychlení na sněhu je klasifikováno -67,7. Co je to „traction snow“? Trakce je jiný název pro adhezivní tření mezi dvěma objekty, například pneumatikou a vozovkou, přičemž dochází k přenosu sil z jednoho na druhé. Zrychlení a zpomalení jsou dvěma stranami téže mince, na které je napsáno „trakce“. Je proto vyloučeno, aby trakce byla +40 jednotek, zpomalení -33 jednotek a zrychlení -67 jednotek. Kdyby tam nebyly ty mínusy, tak bych to docela bral.
Když se ještě dále zadíváme na výsledky, zjistíme, že celkem věrně odpovídají chování letní gumy na sněhu (které jak známo za mnoho nestojí), když si odmyslíme mínusy. Kdybychom to udělali, dosáhla by letní guma celkového hodnocení v chování na sněhu 38% (což je poměrně realistické) a celkově 81,1%. Výrazná superiorita zimních gum nad letními by rázem vzala za své. Vyslovuji nyní domněnku, založenou na dlouhodobém studiu zmrdí numeriky, tedy metody, s jakou určití lidé pracují s čísly. Chování letní gumy v zimních podmínkách se prostě trochu „vylepšilo“ připsáním několika mínusů. Autoři reportu by se měli příště lépe soustředit, když se rozhodnou ovlivňovat postoje motoristické veřejnosti, protože tohle je velmi průhledné.
Když se podíváme do téhož reportu z roku 2007, uvidíme, že tehdy letní pneumatika Continental na sněhu brzdila s hodnocením (+) 15,3 a dosáhla trakce (+) 40%. Ovladatelnost tehdy byla hodnocena 0, což naši čtenáři právem kritizovali. Něco se však od roku 2007 změnilo. Možná gumy, možná sníh, možná testovací řidiči, každopádně ovladatelnost nám za dva roky o 10% stoupla a trakce o 15,3 – (- 33,2) = 48% klesla. Oops.
Dál jsou tam nesrovnalosti, v porovnání s předchozím prkotiny. Tak se například hned na začátku píše, že k testování byl použit vůz Golf VI (NEW), ale nad tabulkou je uveden Golf V. Zdá se, že tabulka byla generována dodatečně, protože nese datum 15.9. Vliv firmy Continental na provedení celého pokusu je evidentní, viz např. strana 22 reportu, kde je dokonce jako bonus její krásné žluťoučké logo. Nevím jak dalece je firemní zkušebna Conti certifikovanou zkušební autoritou a to celý test odsouvá do kategorie „nezávislých“ testů jogurtů a pracích prášků v televizních reklamách. Nemusím doufám připomínat, že Conti má zájem nejen na tom, aby byly povinné nejen zimní, ale také jarní, podzimní nebo denní či noční pneumatiky, protože pak jednoduše prodá víc gum. V dokumentu nápaditě nazvaném dokument hned na druhé straně dozvíme, že Autoklubu podtekl zásobník
ERROR: stackunderflow
OFFENDING COMMAND: begin
STACK:
Finální verdikt: Pokud jde o popsání chování pneumatik na suchu a mokru za nízkých teplot, popsal test celkem věrně přínosy a negativa zimních gum. Mokro a chladno je typická česká zima, takže test nepřímo naznačuje, že řidič pohybující se převážně po městě v zimě na letních pneumatikách nedělá žádnou zásadní chybu. Na suchu je svému okolí dokonce méně nebezpečný než na kultovních produktech Barum a Debica (co udělalo z Barumek tak mizerné gumy?)
Zpracování dat však nasvědčuje „politickému“ přiohýbání výsledku a tomu tedy fakt fandit nemohu. Netušil jsem, že se politická korektnost vztahuje i na takové úzce specializované oblasti, jako jsou testy pneumatik. Ukazuje se opět, že v ČR chybí silná organizace sdružující řidiče s posláním zastupovat jejich zájmy, zatímco ty stávající jim než ládují blbosti do hlavy (AKČR a ještě hůře ÚAMK). Také chybí nezávislá motoristická publicistika ve stylu Top Gearu, schopná podobné výplody dostatečně kriticky posoudit.
(38x známkováno, průměr: 3,11 z 5)