To mě vždycky pobaví, jak zrekapituluješ něco, co tady před tebou napsalo už asi padesát jiných lidí a tvoje zbytnělé ego ti bůhví proč zaveli aby ses u toho tvářil jako původní autor, myslitel a vynálezce
kola 🤣 Tady jsi ovšem, nutno dodat, udělal výjímku a dost neochotně jsi přiznal, že jsi v sedmnácti taky věděl hovno o tom co chceš v životě dělat a vsadil bych se žes neměl ani páru o tom že skončíš takhle 🤣
trevor12
pokud je pravda co dfens pise tak je tedy spousta technickych oboru kde nejake obsahle znalosti vyysi matematiky v realnem zivote a uplatneni vlastne nejsou potreba .. podle mne ta vyssi matematika je to co by vetsina absolventu humanitnich predmetu proste nedala, holt kazdy ma predpoklady k necemu jinemu, neni to posmech (a nebo se u nas matematika neumi vyucovat). Ja jsem jeden z nich. Neumim si ale predstavit jak nekde v tech firme prijmou 25 leteho absolventa a v jeho veku se zapomenutou gymnazialni matikou do nej zkousi narvat tu vyssi matematiku. To by v nejlepsim pripade byly roky investic do rekvalifikace
shane
Tak zase kolik vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců technických firem (možná mimo IT) potřebuje k výkonu práce vyšší matiku? Pokud nesedí někde ve vývoji, tak hádám nikdo.
Jak to už někdy v 60. letech zpívali Rangers, absolventi FS ČVUT – Proč já na tu školu lez, když nevymyslím vynález a nikdy nepochopím to Perpetuum mobile..
trevor12
nejsem ajtak ale podle mne v IT (zejm. programovani) je velmi uzka a specializovana vysec vyssi matematiky
navic nejspis trend bude znovu nevynalezat kolo (nove zpracovani jiz davno zpracovanych 50 let starych algoritmu atd.) a snazit se pouzivat uz prefabrikaty ci polotovary s verejnym API aby byl vyvoj hlavne rychlej a levnej (vic zakaznik nezaplati)
LudwigVonMises
Není. Programovat se naučí každý blbec, když má trochu motivace. V zásadě i mentální retard. Není to žádná supernáročná činnost a znalost. To, že se z toho dělá bůhvíco je jen vypouštění mlhy, ale je to jendoduchoučké.
Tím spíše, že dnes už většina programátorů neumí ani základy algoritmizace, ale více méně jen volají hotové knihovny.
Lachim
Mno, tak ono zas je programování a programování. Když chodím občas k pohovorům, tak vidím, že pro spoustu lidí z oboru je skutečně jednoduchoučké něco smatlat, pokud zadání je „když se klikne sem, tak aby to ten formulář uložilo tam“. Ovšem dát dohromady byť jednoduchý systém tak, aby byl testovatelný, nepotřeboval nesmyslně silný HW a nemusel se přepsat od základu při každém novém požadavku v budoucnosti, to zjevně pro zatraceně velkou část programátorstva jednoduchoučké není. A ještě něc jiného pak bude nějaká AI a podobně…
Už jenom dokázat paralelizovat zpracování něčeho dlouhého je celkem schopnost, kterou nemá úplně každý. Asi není třeba být geniální, ale nějaká schopnost logického myšlení a hodně let upřímného zájmu, ty nutné imho jsou.
LudwigVonMises
To je vleice jednoduché:
1) Testovatelné na 100 % není nic – vylučují to přírodní zákony. Lze otestovat pouze nějaké případy. Lze dělat/udělat unit testy či testy větších jednotek – ale to naprosto nedává žádné záruky bezchybnosti.
2) Napsat udržovatelný systém, který se nemusí od základu přepsat při každém novém požadavku se naučí každý. Stačí mu dát na chvíli udržovat program o miliónu řádek – po pár měsích se buď oběsí nebo se naučí psát udržovatelné programy.
3) Paralelizace a AI je věcí teoretických základů více než programování. To je to, co je podle dfense či mnohých dalších zde fuj a ee. To se totiž naučíte v praxi, tedy prý – já vím, že nenaučíte, protože zejména to AI chce určitou teorii, pokud to má dobře fungovat.
Programování opravu není žádná vyšší dívčí. Stačí jen zapnout zdravý rozum a ignorovat urban legend – např. že OOP je bůh, je třeba zapomenout na různé Lisnikovy a jiné principy, které jsou jen modlitbou k bohu objektového programování jako zlatému teleti.
Stačí se ptát, proč se v programování dělá to a ne ono – a za pár let jste špičkový programátor.
Programování je stejně jednoduché, jako používání šroubováku nebo kleští. Je to jenom nástroj. Naučí se ho každý motivovaný blb. Nic na tom není.
Pak je otázka, jestli chcete jít cestou dfense, to jest umět hovno. Ale dfens stejně nic nepotřebuje, jen poctivé klikače a neznalce. A nebo si uvědomíte, že trochu teorie algoritmizace vás prudce zvedne nahoru. A že právě proto, že programátorů je všude jak natentováno, potřebujete znát ještě další obor, a programování potřebujete jen jako nástroj, jako šroubovák či hoblík.
zrg1
To je sice krasna glosa, nicmene EU zavelela, ze chce mit odiplomovane kazde pako, tudiz kazde pako s IQ80 dela vejsku, na coz vejsky berouci penize na studenta promptne trzne zareagovaly a zminena paka vesele nabiraji a hadejte, kterou vejsku asi tak bude to pako delat, ze by matfyz, nebo medicinu :D ?
Nechci tu DFENSovu vizi borit uplne, protoze na ni je kus pravdy, hlavne to o technickych univerzitach, ktere 40 let kresli jednu a tu samou prevodovku, ale druhy kus pravdy je v tom, ze i ten odbornik na nakup dilu vy mel mit aspon trochu technicky background a urcite by nemel mit IQ80, jako maji ruzni odbornici na gender a na pobirani EU dotaci.
Podtrzeno secteno, nas stat pomerne vysokymi naklady dotuje studia totalne neproduktivnich (spatnych) vysokoskolaku, jednak tim, ze system neni nastaven na kvalitu, ale na kvantitu, coz je problem jak technickych, tak humanitnich oboru, ale tech humanitnich mozna jeste trochu vice, protoze tyto obory zarucuji „uspech“ i totalnim netahlum s IQ houpaciho kone, tudiz se tam tento profil studenta hlasi vice a ma vetsi sanci i odabsolvovat.
Takze nejde ani tak o boj technicke-humanitni obory, ale o boj nevhodny uchazec dodelal stylem daj boze lehko nejakou zbytecnou a statem placenou vysokou skolu a co ted s nim, kdyz praxe je uplne nekde jinde.
No co s nim, dame mu nejaky teply eurounijni job s razitkem a smernici.
P.S: a pak to skonci jako v Italii, kde jsou lidi nasrani, chteji se trhnout z EU, dokonce si to i odhlasuji ve volbach a pak prijde nejaky prounijni „prezident“ a vysledky voleb vetuje, jen aby Italie zustala v EU aspon o mesic dele.
Takovi jsou ti eurosocialisti zoufalci, bolsevici hadr.
ex.lex
zrg: To není tak jistý, třeba státní filozofická fakulta se s vámi vůbec nesere, po prvním semestru vyhází lidí, že byste koukal. Nevím, jak je to na technických školách a jiných školách, ale některé státní filozofické fakulty mají skutečně nastaveny dost tvrdé podmínky – nemáte na to – ven.
zrg1
vyhazet po prvnim roce maximum studentu je best practice veskerych vejsek, protoze penize jsou na studenta, nikoliv za pocet absolventu uplatnenych v nejakem high tech oboru s high tech platem..
ex.lex
Pokud je to takhle, že jde jen o prachy, pak nechápu smysl vysoké školy.
SkReT
já také ne a vypadl jsem od tama protože mě elektrikáře nechtěli pustit k robotum, protože roboti jsou strojírenství a né energetika. Pak ještě vyrobili pár podrazu a tak začlo samostudium doma. A oalala dnes mě lidé nazývají inženýrem i když inženýr nejsem. Ale chápu alespoň proč mou práci inženýři nechcou dělat, protože se po nich chce práce a né flákání.
ex.lex
Takže, je to hlavně o tom, že titul VŠ vám umožní cestu do vyšších pater a za větší plat, není zdaleka o tom, že by to ty lidi skutečně zajímalo, a byli v tom experti. Tak pak je mně to jasné, proč je v každém oboru více Cvachů než Štrosmajerů.
Ja zas nechapu smysl kreditu na vysokych skolach. Kdyz jdu na vejsku, tak nejak chapu, ze napred musim obsahnout nejake vseobecne minimum, abych byl schopen postupovat dal (na technickych skolach rekneme algebra I a II, protoze nasledne se fakt probiraji tak slozite veci, ze se bez toho clovek nikam nehne), ale proc bych nemohl studovat jen to, co me zajima a musim kvuli tomu studovat dvacet dalsich sracek, kazdou za jeden kredit, jenom proto, abych nazbiral kredity? To je jak za bolsevika, kdyz bracha delal CVUT, tak taky musel zaroven studovat obor Marxismus Leninismus a musel z toho skladat zkousku.
Tenhle debilni kreditni system je jeden z duvodu, kterej me odrazuje, abych se vubec o prijeti na nejakou univerzitu pokousel. Co bych chtel studovat me nenechaj a misto toho, abych se ucil co chci ja, tak se budu muset biflovat picoviny, jako kdyz jsem byl malej curacek na prumce. Nasrat… a rozmazat.
ex.lex
No, to je právě ono. Matematika se cpe všude, protože je to jakože univerzální jazyk vědy. K čemu je dobré např. absolventovi sportovní školy, když bude znát, kdo byl Maxwel nebo Mendělejev a co je diferenciální a integrální počet. Takovej absolvent sportovní školy je tam proto, že skvěle sportuje, má k tomu předpoklady a né proto, že z něho bude další Descartes. Prostě ta matematika, jejíž celá ta složitá struktura se zakládá na souborech jednoduchých axiomů, je potřebná hlavně pro vědce typu Celsius, Einstein, Heyrovský, Fermi a nějaký další, který si nevzpomenu, takže pro obor chemie, fyziky apod. A pak tu máte absolventy vysloveně technických škol, které nutí učit se ideologie, což je taky mimo mísu, protože takovej inženýr tam není na tý technický škole proto, aby z něho byl filozof, politolog, sociolog apod. Kdyby byly IQ testy ryze jen z matematiky, tak já osobně pohořím jak papír, protože by mně vyšlo IQ nízký a v občance by mi dali zvláštní kolonku – imbecil. Takže ještě, že nejsou IQ testy jen z matematiky, protože to by pohořela většina z nás, neboť Galilej nabo Faradaj se rodí skutečně minimálně. K normálnímu životu, pokud nejste intelektuálně předurčený být skutečný vědec (neplést s pseudovědci), potřebujete akorát kupecké počty a obecné znalosti z ekonomie, pak něco o výrobě a zboží a hlavně jednoduchý účetnictví – má dáti a dal :oD
Childeater
No, souhlasím tak napůl. Jděte stavět rodinnej domek se zahradou a bazénem a minimálně základy geometrie si slušně osvěžíte.
ex.lex
No, když se podívám dnes na některé novostavby a prolezu je, tak mám někdy pocit, že opravdu základy geometrie by se ti, co je staví, učit měli – hlavně interiéry, to je vůbec diskotéka, většina lidí, co se někam nastěhují, předělávají a dodělávají to, co jaksi stavitel zapomněl anebo zpackal. Takže ano, základy všeho (nejen geometrie) asi určitě.
To mi připomíná knížky od Josefa Vágnera (safari Dvůr Králové), jak černoši vyráběli bedny a ohrady pro odchyt zvířat. Černoušci jaksi žili v buši v chýších z rákosí a hnoje a pravý úhel nikdy neviděli. Takže rozřezali hromadu prken a stloukávali to hlava nehlava, dokud bwana neřekl dost. Ale nakonec jich několik vyškolili a byli docela použitelní.
Sysop
Kamarad stolar nekdy v 90. letech ziskal statni zakazku do Kazachstanu, udelat oblozeni jakychsi vladnich mistnosti drevotriskou a fonyrou. Zakazka velka, Kazasi spechali a meli dost penez. Kamarad resil, ze musi s sebou vzit vic stolaru, ale Kazasi na to, ze to je zbytecny, ze tam maji mistnich dost, ze si vybere. Tak jo, nalozil nakladak vercajkem, Bosch, Makita, Hilti, centralu, proste vsechno mozny. Doburacel na misto a dozadoval se tech mistnich stolaru. Druhej den rano tam mel nastoupenejch dvacet mistnich Kazachu, vetsina v ruce bolsoj molot, ti sikovnejsi sekiru.
Rikal, ze tejden stravil stolarskym rychlokurzem a i tak nezabranil drobnym problemum, kdy napriklad „stolar“ nalepil fonyru na obklad papirem, ze prej se mu to tak vic libi…. Ona fonyra pro obklady totiz ma jednu stranu hnusnou loupanou a tu druhou, brousenou, ma prikrytou papirem, aby se to neposkrabalo. Po prilepeni se papir navlhci a sloupne…
Shi
Ad „Ja zas nechapu smysl kreditu na vysokych skolach. “
Smysl má možná na humanitních oborech, kde je v celku jedno zda absolvujete předmět „Italská literatura“ nebo „Umění v době renesance“, hlavně že absorbujete obsah a pochytíte ducha, koncepci, filosofii doby atd.
Humanitní směry pak razí teorii, že bakalář z historie může dělat magistra na sociologii, reálná průchodnost napříč obory je tam obrovská. A absolventi těchto humanitních univerzitních směrů, kteří o věcech dnes na ministerstvech v celé Evropě rozhodují, nechápou, že jinde to takto neplatí.
Na technických školách, kde není jedno jestli absolvujete Elektromagnetismus nebo Pružnost a pevnost, kreditový systém smysl skoro nemá, protože když v bakaláři dáte na strojárně „Pružnost a pevnost“, tak na magistrovi oboru Radioelektornika budete koukat jako vejr – a samozřejmě naopak. Takže teoreticky může jít bakalář elektrikář studovat magistra strojírenskou technologii, ale v praxi to prakticky nikdo nevyužívá.
Kredit má vyjadřovat studijní zátěž, takež se dá použít na to, že když někdo vystuduje matematiku na fakultě strojní, tak se mu na fakultě stavební dá uznat celý předmět a naopak – za předpokladu že to obsahově zhruba sedí a kreditová zátěž je obdobná. Teoreticky.
Shi
„vyhazet po prvnim roce maximum studentu je best practice veskerych vejsek, protoze penize jsou na studenta, nikoliv za pocet absolventu uplatnenych …“
Kdyby tomu tak skutečně bylo, tak by to znamenalo, že jsou na VŠ úplně blbí. Peníze jsou na studenta na jeden rok, takže tím, že vyhazují studenty v prváku, se zbavují peněz, které by dostali, kdyby je nechali dojít až ke státnicím. Takže asi to bude poněkud jinak.
Ve skutečnosti spíš přijmou skoro každého a v prváku se ukáže, kdo na to má a kdo nemá, protože přijímačky do značné míry testují spíš z jak dobré školy kdo přišel než schopnost studovat VŠ. Znalosti absolventů středních škol mají čím dál tím větší rozptyl. Známá, která učila matematiku na VŠ, prváky ničila písemkami, které testovala na svém potomkovi – žákovi základní školy.
Mimochodem, co jsem měl možnost mluvit s některými lidmi, tak peníze na studenta na spoustě technických vysokých škol už dávno nepokryjí náklady na jeho vzdělávání, takže se výuka dostává stále víc na druhou kolej.
Způsob financování VŠ je poněkud šílený a vámi navržený počet uplatněných absolventů do toho minimálně kdysi vstupoval. Uplatnění v high tech oboru – jak to chcete rozlišit a spočítat?
Uplatnění s high tech platem – od příjmů absolventů by odvodit financování VŠ určitě šlo, ovšem asi bychom se pak divili které obory vzdělávání by vzkvétaly a které by krachovaly, tedy aspoň dočasně, než by se ukázalo, že toto volnotržní řešení je v nevolnotržní ekonomice cesta do pekla.
LudwigVonMises
Nabrat hodně studentů a prosít je v prvním roce je nejlepší způsob, jak podchytit lidi se zájmem a talentem. Nic lepšího ještě nikdo nevymyslel.
Jinak já jsem studoval přesně tak, jak to dfens kritizuje. A nemůžu si to vynachválit. Dostal jsem základy vyšší matematiky i pokročilé fyziky – což je věc, která se nijak léty nemění. Zatím jsem nepozoroval jediný náznak toho, že by fyzikální zákony procházely změnou.
Ale například v IT i elektronice se šíleně nudím, protože principy jsou stále stejné už desetiletí. Co se mění je vnější pozlátko a nátěr, ale nijak zvlášť. V podsatatě minimum. Pro člověka neznající principy a základy letí všechno v technice a programování šíleně dopředu. Pro člověka znajícího principy a základy se mění věci jen minimálně. Zdokonalují se technické a jiné procesy, jsou dokonalejší technologické procesy, ale princip je tentýž.
Univerzity jsou přesně od toho, aby naučily to podstatné. Ne to, co se může měnit každý rok. To se hravě v praxi doučíte sami.
ex.lex
A to bez ohledu na to, zda jste dcerunka ředitele, nebo synáček uklízečky, prostě udělají selekci a šmytec. A tak by to mělo být, si myslím, na všech školách.
SkReT
problém je v tom, že ty školy dostanou peníze na začátku studia – při přijetí studenta. Jestli student studium dokončí nebo ne je jedno, škola už prachy má…
Shi
Vysoké školy dostanou peníze na jeden rok, ne na celé studium. Pro školu je výhodné udržet tam studenta co nejdéle, že to tak nedělají je projevem toho, že jim nejde v první řadě o peníze.
SkReT
No nevím jestli existuje instituce, která by to nedělala pro peníze. To bych vám musel věřit že v Moulin Rouge taky ty masáže nedělají pro peníze…
Shi
To, že VŠ marné studenty netáhne až do třetího ročníku, kde by je pak vyhodili u státnic, asi nějaký důvod mít bude. Přitom právě toto řešení by maximalizovalo krátkodobé i střednědobé zisky. Tím důvodem je asi něco jako vnitřní kultura a osobní integrita. Peníze jsou důležité, ale nejsou úplně všechno. Navíc, jak už jsem psal, peníze za studenty jsou stále méně významným zdrojem financí.
Mozna jsou tim duvodem platy tech profesoru. Kdyby se s takovym stadem pablbu museli jebat vic, nez rok, tak se na to za ty prachy muzou leda tak vysrat a pujdou radsi kopat za Telekomunisty… Odfiltrovat ty nejvetsi pakone v ramci jednoho roku je IMHO neco, co jeste ti profesori psychicky unesou, aniz by zobali prasky jak lentilky.
Taky u zkousek tech dalsich rocniku pak neprosedej cely mladi, kdyz je tech studentu tretina.
LudwigVonMises
Je rozdíl „dělat pro peníze“ a „dělat pouze pro peníze“. Každý člověk/instituce má kromě peněz také určité ideály, chce vidět smysl, nebo má morální zábrany překročit určitou hranici, také chtějí aby věci měly užitek, atd.
Lidi i instituce se liší v tom, kam až daleko zajdou, a jak moc prodejné děvky jsou. I když se podniká pro zisk, přeci jen to není jenom o penězích.
Například univerzita ztratí část svého dobrého jména, pokud bude vyhazovat mnoho studentů po několika letech studia. Zájemci o studium si pak raději najdou jinou školu. Nebo univerzita ztratí jméno, pokud z ní budou vycházet s titulem samí hlupáci.
Pokud děláte věci jen pro peníze, pak jste kurva, a vaše životnost v daném podniku bude odpovídat životnosti mladé kurvy než přestane mít kunčofty, protože je opotřebovaná a hnusná.
jak
jak: Motají se dvě věci dohromady.
– Probíhající nahánění lidí do strojní výroby je důsledkem strojařské lobby, která si zvykla dvacet let žít z levné pracovní síly, která vznikla důsledkem krachu strojírenských podniků navázaných na RVHP. To byli povětšinou otcové od rodin, ochotní vzít jakoukoliv práci za mzdu ne příliš daleko od mzdy minimální. Tito lidé právě odešli do důchodu a nemá je kdo nahradit. Schopní mladí si moc dobře všimli výše mezd ve strojírenství a dávno se naučili dělat věci jiné, tudíž strojařští podnikatelé mají velkou nouzi a chtějí to řešit povinnou maturitou z matematiky na SŠ, aby se potenciálním zaměstnancům co nejvíce ztížilo pokračování ve studiu.
– Koníčkovské humanitní obory jako gender studies, kulturní antropologie a mnoho dalších humanitních oborů, které nemají v reálné praxi vůbec žádné uplatnění, jejich smysl je jediný a to plnit befel z Bruselu na zastoupení lidí s VŠ titulem ve společnosti.
zrg1
to je taky pravdy kus a vicemene to je temer totez, co tvrdim o post vyse. Jestli neni nahodou problem, ze Dfens nebydli v nejakem tom slunickovem postindustrialnim kraji, kde bylo pred plysakem koncentrovano hutnictvi, strojirenstvi a tezebni prumysl, vsecko do jednoho jedineho smradlaveho prumysloveho mesta a po plysaku se uz tak nalomene socialisticke podniky utlumily totalne a propustily vsecko, co melo ruce a nohy a platy jsou tam dodnes polovicni oproti zbytku republiky (a to se prosim tyka nejen strojirenstvi, ale i sluzeb a vseho okolo, vcetne IT). Ano a byvali otcove od rodin jsou opravdsu v duchodu a dalnice je tam zvlnena a nedostavena, tazke zadna montovna nebude.
shane
Bydlí v Budějovicích. Jižní Čechy nikdy nebyly průmyslové srdce republiky.
Childeater
Ale zato tady máme tradici v rybníkářství a zvláště pak v chovu „kapříků“.
shifty
Mě minule jeden kapřík uplaval :(
Jihocech Honza
Přes známosti a přízně to tu funguje odjakživa.
shane
To asi všude. Nepotismus je starej jak lidstvo.
shane
Pravda. On už Krčín z Jelčan v tom uměl chodit a legendy ohledně jeho schopností odklánění fondů a malé domů se vyprávějí dodnes. Pravda, může to být sprostá pomluva, poddaní Krčína rádi neměli, neb je dřel jak pes čubku.
SatanOkkY
Nechápem spojeniu povinnej maturity z matematiky na strednej škole so sťažením pokračovania v ďalšom štúdiu. Ja som mohol maturovať buď z matiky, alebo z cudzieho jazyka a vybral som si matematiku, lebo som chcel ísť ďalej na technickú vysokú školu. Ak by som si vybral cudzí jazyk tak by som to mal pri maturite jednoduchšie, ale na výšku by som robil prijímačky. Kdežto s maturitou som bol prijatý na dve vysoké technické školy bez prijímačok. Takže mne práve maturita z matematiky uľahčila pokračovanie v štúdiu.
LudwigVonMises
jak: Konečně někdo v obraze, na rozdíl od dfense.
Pospec
– „musí mít vejšku“ je sice klišé a je velice populární na studované lidi plivat, protože tohle je dělnický národ a inteligent je sprosté slovo, ale za mě – prostě to jde v práci poznat (většinou). Je ve výsledku jedno, co ten člověk studoval, ale lidi s titulem i když nemají žádné praktické zkušenosti se umí učit novým věcem, pracovat s informacemi, obecně dodržovat termíny, většinou umí aspoň anglicky, zacházet s kompem atd. Ano jsou lidi jen se SŠ, kteří to umí taky a mnohdy lépe, ale na pohovoru se to hůř odhaduje. Mnohokrát se nám stalo, že „SŠ s praxí“ se sice v oboru vyznal a měl zkušenosti, ale prostě na to totálně mrdal, ucházely mu věčně termíny, obecně neměl k práci zodpovědný přístup a netobože když zazvonil telefon s cizím předčíslím nebo se zaváděl nový informační systém. Vzniklé škody byly drahé. U VŠ mladých lidí byť s debilní fakultou oboru marketing v Karviné se to prostě tak často nestává, člověk je práci naučí a on už pak fungujou.
– obecně firmy resp. manažeři mají úplně vyjebáno v hlavě v těhle věcech, jakákoli škola je přece dneska k hovnu v poměru k tomu co se reálně ve firmě dělá. Ano lékař nebo advokát, tam to je jinak, ale u výrobních a obchodních firem je co firma to úplně jiná práce a má si zaškolovat svoje vlastní odborníky. Škola má fungovat jen jako filtr na blbce + nějaký všeobecný přehled.
– jak píše DFENS je to přesně můj příběh ještě s jedním vylepšením. Jsem blbá generace, přihlášku na VŠ jsem vyplňoval v 17 letech na přelomu tisíciletí. Jsem z Ostravska. Kurva to poslední co kdo chtěl dělat byl technický inženýr, stály jich na pracáku fronty, fabriky se zavíraly jedna po druhé. Na gymplu jsme dostali nalejvárnu, že výroba už nebude, že budoucnost je ekonomika služeb, obchod. Rodiče byli doktoři, tloukli se v socialistickém zdravotnictví za regulované tabulkové platy, zatímco mamina sestřenice švadlena stavěla už 2. barák, my hnili v paneláku a žrali točený vuřt s hořčicou. Takže tou cestou to taky nešlo, nechtěl jsem strávit život tvrdým studiem a pak mezi nachrchlanými vypatlanými důchodci za dělnický plat. Tak sem skončil na ekonomce, bo mi šla matika a jazyky. jak jsem vylezl, na piču, kdo by zaměstnal ekonoma, když je jich jak mraky a jak se traduje je to jen těžší gympl pro debily. No nakonec se ukázalo, že ten mix dovedností , co se tam učil, skutečně odpovídá práci v kanclu na obchodním oddělení, a že to vlastně tak na hovno nebylo. Jen plat nízký, protože velká nabídka na trhu práce no, ale stejně to asi nějaký smysl mělo.
shane
nojo, je to tak. To, že je dneska poptávka po technicích nezaručuje, že ta poptávka bude i za 5-9 let, až odpromujou ti, co se nadšeně vrhnou na technický obory. Tohle plánování fungovalo tak možná za socialismu, kdy se plánovalo na desetiletí dopředu a společenské změny probíhaly pomalu.
Obávám se, že časy raných 90. let kdy po určitých oborech byl tak strašlivý hlad že jejich absolvent měl zajištěnej pomalu zlatej důl, už dávno skončily. A paradox byl, že ty časy největšího rejžování se týkaly těch, co na ten nedostatkovej obor nastoupili už za socíku, protože jakmile se ze školy vyřinuly ty tisíce nadšených porevolučních absolventů, tak časy rejžování skončily (viz ekonomka)
SatanOkkY
Som si istý, že technik, ktorý ovláda kvalitne svoje remeslo sa uživí vždy. A je jedno či má skončenú učňovku, strednú školu, alebo vysokú školu. A ak má nebodaj aj znalosti cudzieho jazyka a trochu dar reči tak sa o svoju budúcnosť nemusí obávať, lebo pri najhoršom sa pre-rekvalifikuje na nejakého genderového výskumníka a je to.
Pospec
obávám se , že v roce 1998 v Ostravě to tak skutečně nebylo. Představte si město (kraj), které stálo na průmyslu a ten během několika málo let úplně přestal existovat. Tisíce techniků a co s nima? Tehdy to fakt nikdo na nic nepotřeboval. Za to kdo uměl dobře prodávat kastroly Zepter byl king.
že se „technik bude mít vždy dobře“ se zdá teď, když vyrábíme 1 500 000 aut ročně a na každém rohu je fabrika, ale zdaleka to tak nemusí být nafurt.
deacon
Kolik VS techniku bylo na dlazbe? A kolik asi tak ruznych delnickych profesi? IMO mlady technicky vzdelany clovek byl v pohode. Lamana anglictina s ostravskym prizvukem je sice zlo, ale slo to. Ostatne uz par let pote nabiralo v Ostrave Tieto cokoliv, co melo ruce a nebylo to uplne blbe :D
Pospec
všichni hernajs. Kamošuv tata strojař skončil jako policajt – kriminalista, protože tam ho vzali a s titulem byl king. Někdo podnikal, většina zdrhla pryč. Vždyť byla 28 % nezaměstnanost, 28 % !!
Angličtina je irelevantní, když se nikde nic nevyrábí.
Tieto bralo pokud vím ajťáky, když jsem se tam hlásil před lety já, poslali mě do prdele. Teď berou všechno, protože je konjunktura.
SatanOkkY
Jasne, že ostať sedieť v meste či kraji kde zo dňa na deň skapal priemysel je pre technika pohroma, ale tak buď sa zdvihne a ide niekam kde je o jeho služby záujem (aj zahraničie), alebo sa rekvalifikuje (bohužiaľ), alebo to vezme do vlastných rúk a ide podnikať. Samozrejme na také razantné zmeny treba „gule“, ale je to možné.
Ono samozrejme to na tom Ostravsku nezaniklo za jednú noc, takže kto si dal bacha tak opustil potápajúcu sa loď dávno pred úplným koncom.
shane
Uživí. Ostatně, vysokoškoláci mají dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost, kolem 3 procent.
Pokud nebude mít zábrany změnit obor, tak se o práci bát nemusí. Pokud ale změní obor na delší dobu, tak tím ve svém původním skončil, tudíž asi celkem bylo jedno jestli vystudoval techniku nebo třeba sociologii a techniku měl jako koníčka.
Krom toho mám podezření (a DF to v podstatě potvrdil), že pracovních pozic na které je potřeba konkrétní technické vzdělání je málo a zbytek si vystačí se libovolným vysokoškolákem s jistou mírou technické orientace a zájmem o oblast.
Ostatně, THP pracovník, nákupčí ve fabrice, nedej bože obchodní oddělení asi nebudou nutně vyžadovat absolventa ČVUT, obor Strojírenství.
(podotýkám, že neřeším oblast IT, tam to bude jiné)
SatanOkkY
No ja si osobne myslím, že ak už niekto zvládol technickú vysokú školu tak je u neho predpoklad určitej samostatnosti, priebojnosti, schopnosti sa čo to naučiť a s takým materiálom sa už dá pracovať (v 97% prípadov). Samozrejme aj technická stredná škola vie urobiť svoje.
Ja si len ťažko viem predstaviť absolventa sociológie, že mu hodím schému rozvádzača a on bude vedieť na čo pozerá (istotne sa nájde aj nejaká výnimka) a bude mať snahu to pri zapojení nedokurviť – proste aspoň tie základné pojmy z tej elektrikárčiny musia byť. Tak isto nechať namodelovať nejakú súčiastku v 3D a zakótovať potom výkres je robota viac pre strojára ako genderológa. Samozrejme na oboch stranách existujú výnimky – či už pozitívne alebo negatívne.
shane
jasně. jenže když to schéma rozvaděče předložím geometrovi nebo strojařovi, tak na to bude taky čumět jako puk. A když ti jen tak z voleje šoupnu výkres příhradový mostní konstrukce a budu po tobě chtít aby si spočítal zatížení, tak taky s brekem utečeš.
nemůžeš to brát podle těhle vysoce specializovaných záležitostí. Jak to vypadá když technik interpertuje právnické texty je možno se přesvědčit každou chvíli a když ajťák Urza fušuje do sociologie a politických věd … muhehe…
Pospec
hezky, ten Urza je pěkný příklad :)
ono technická stránka věci to taky není všechno, nejúspěšnější ajťáci nejsou ti, co umí nejlíp programovat, ale ti co mají sociální dovednosti a jsou „lidi“ a ne ufoni. Protože jen ti dokáží komunikovat s klientem a naprogramovat to, co zákazník opravdu chtěl, zatímco „geniální“ šílenci se seknou na nějakém dokonalém kódu a vypotí šílený software, který sice umí milion věcí jen ne to , co chtěl zákazník a ještě se to nedá používat….
SatanOkkY
Tak je istota, že mne elektrikárovi nejaká mostná konštrukcia veľa nepovie, ale myslím, že vypočítať zaťaženie na takej konštrukcii by som mal problém aj ako čerstvý absolvent strojáriny na Žilinskej univerzite. A je pravda, že ak sa hľadá logický systém (ako technik) v nejakých nárokom komplikovane písaných právnických kľučkách tak je to zrejme nemožné….
LudwigVonMises
Urza založil svou sektu, nic více a nic méně. Našel si svého boha (volný trh) a svého satana (stát) – a přemýšlí nyní v černobílých kategoriích, ve kterých přemýšlejí dvouleté děti. Všechno má jediné řešení, odstranit satana, a pak už je možné jen otevřít hubu aby ti pečení holubi létaly do huby sami, a bude ráj na světě. Už vydal i vlastní evangelium. Už chybí jen nějaké ty rituály, křest nových oveček, a bude to komplet.
Urza prostě zblbnul, nic víc. Dodnes jsem nepochopil, proč ho dfens a řada dalších tak preferuje. Že je Urza mimo rozum, je čím dál zjevnější každý další den, kdy se projevuje.
Urza je maximálně příkladem jak to vypadá, když teoretik nemá zkušenosti v praxi.
Acada
Mate pravdu, uzivi. A mate pravdu i v tom, ze po zmene oboru na delsi dobu uz neni cesty zpet k puvodnimu oboru. Ja jsem vysel jako materialovy inzenyr (jak tu specializaci nekdo zminoval vyse) nekdy po prelomu tisicileti. Dokonce jsem i sehnal misto v oboru tepelneho zpracovani. Prace me bavila. Ale zivit se s tim nedalo. Pro jednoho by to slo. Ale moje draha chtela zahnizdit. Nastesti jsem v prubehu studia pricichnul k IT. Takze jsem se do jednoho roku po skole premiklikoval na IT a v tom jsem doted. K tepelnemu zpracovani se dostanu uz jen tehdy, kdyz si pustim na YT jak nekdo kove noze a kali je. A co se tak divam po spoluzacich z kruhu, tak v oboru jsou myslim dva, mozna jeden.
Pospec
ono stačí jestli teďka všichni naběhnou na strojárnu. přičemž se očekává další krize nejpozději do 2 let, ale možná už letos a co půjde první do prdele? Výroba aut, která vlastně nikdo nepotřebuje. A s ní všichni subdodavatelé. Než se krize rozbublá naplno, ti lidi akorát vylezou ze školy a kdo je bude potřebovat?
podlě mě relativně jistá jsou pouze společensky využívaná povolání, která nezávisí na ekonomickém cyklu. Advokát, potravinová chemie, doktor, učitel …. to bude potřeba furt.
zrg1
ja to cele prenesu dfo jine roviny, s dovolenim.
jestli je kdo technik nebo humanitne vzdelany nehraje vubec zadnou roli, zasadni (a skutecne jedina zasadni) vec je, jak EKONOMIKA dokaze ty navzajem odlisne lidi navzajem propojit a je uplne burt, jestli to je repak zemedelec s citem rozmetat hnojivo ve spravny cas na spravne misto, nebo technik, ktery mu naprojektoval nejaky super cuper automatizovany kombajn napojeny na GPS anebo lekar, ktery ho da do kupy, kdyz mu prdnou zada, az na ten super cupr kombajn poleze.
Jinymi slovy, pokud tu mate nekdo nejake sirsi vzdelani, je to svetova ekonomika, ktera je v roli SPOF (single point of failure) a ta je momentalne nejen nalomena, nejen nemocna, ona uz je deset let ve stadiu klinicke smrti a aby se ta zombie nerozpadla, tak na ni kazdy den napatlaji novy mejkup.
Samozrejme, ze az to prdne, tak bude dobre umet prakticky opravit kulomet nebo udrzet v chodu protijaderny bunks, nez teoreticky naimplementovat SQL server a bude lepsi umet pichnout antiboiotika, nez odcitovat Platona.
Stejne to skonci valkou, trh se procisti, veritelu ubyde, zivotni uroven dramaticky poklesne a pocet nemakacenku a odborniku na spekulace se v pomeru k primitivnim zemedelcum a garazmajstr-technikum posune zhruba na uroven roku 1945.
Neni otazka jestli, otazka je kdy. A taky je otazka, jestli to zustane na urovni lokalnich zamrzlych sranda konfliktu ala Ukrajina, anebo se to dopracuje na globalni jaderny reset, ala posledni zkouska ruskych 4xBulava z ponorky Jurij Dolgorukij behem jedne minuty.
Pospec
joj já bych se zas tak nebál. Za mě to bude něco jako před 10 lety, ale horší třeba o 100 %.
o válku nikdo nestojí, co by z toho kdo měl. No a jestli někomu jebne a odpálí atomovky, pro ty účely mám naštěstí pistoli a krabičku nábojů, do hlavy oběma dětem, ženě a pak sobě, nukleární holocaust bych přežívat nechtěl, radši rychle a nezbolestně.
Jihocech Honza
Na ránu do hlavy je vždycky času dost, já bych to přeci jen radši zkusil.
shane
Souhlas. Na smrt se čas vždycky najde a třeba to tak hrozný nebude. Jaderná zima už je překonanej koncept a kdoví jak to bude.
Kolik těch ponorek budou mít v nasazení v poměru k zadkovanejm, 1:1 bude eště úspěch, co?
kaBrnak
To je důsledek nulového plánování v postsocialistickém bordelu neviditelné ruky trhu, kde je heslem dne „ukradni co můžeš, na ostatní sere pes“.
Pak tady máme hordy ne že nezaměstnaných, ale rovnou nezaměstnatelných absolventů na jedné straně (drtivá většina oborů) a v jiných oborech personalisti klečí před uchazečem na kolenách a cpou jim do kapes svazky bankovek, aby šel dělat k nim (IT, strojařina, elektro). Mezi tím se v šedé zóně potácí absolventi ekonomie, jazyků a některých přírodovědných oborů, kteří jakž takž najdou stabilní slušnou práci.
Tohle samozřejmě platí tak pro pár krajských měst, ve zbytku republiky i s diplomem v blízkosti bydliště děláte klidně dělníka u pásu, když nemáte známosti co by vás uvrtali na úřadě.
Děkujeme moc, soudruhu Klausi.
Strojírenské a IT firmy se sem hrnou a ostatní obory skomírají a absolventi čekají až v nějaké postsocialistické instituci umře nějaký geront, aby se za mzdu pokladní v supermarketu mohli na jeho místě uplatnit ve svém oboru. Pár takových lidí znám. Nakonec byli tak zhnusení bordelem a chaosem co tu panuje, že raději utekli do ciziny.
Teď se vracejí zpátky, protože většina evropy má dost vlastních problémů (zadlužení, migráčci) že tam už nestojí ani o vysoce kvalifikované nevolníky z východu.
LudwigVonMises
Já bych spíše řekl, že současní personalisté jsou jedním z důvodů, proč je nedostatek techniků. Velice často personalisté naprosto nerozumí technickémmu/IT oboru, a tak nouzově posuzují techniky podle řeči těla a dalšího. Není divu, že pak procházejí lidé, kteří jsou spíše ztělesněním toho, jak by si daná personalistka vybírala samečka na hnízdění – a na vlastnostech těch lidí je to znát.
shane
absolventi VŠ mají nejnižší nezaměstnanost, asi 3 procenta. Maturanti a nedejbože vyučenci jsou na tom mnohem hůř. takže s těma nezaměstnanejma a nezaměstnatelnejma absolventama to nebude tak žhavý.
Shi
Shane: Ale to možná nebude tím, že prolezli vysokou školou a získali něco navíc, ale tím že lidé, kteří se derou na VŠ jsou dravější, ambicióznější, schopnější nebo inteligentnější a tedy ve výsledku i zaměstnatelnější. Druhý a bohužel možná ještě důležitější faktor je, že obrovské množství absolventů VŠ všeho druhu absorbuje permanentně bobtnající státní sektor, ve kterém tito absolventi nejen že negenerují hodnoty, ale vysloveně ekonomice státu škodí.
shane
to je sice pravda, ale já jaksi reagoval na kabrňákovo tvrzení o „hordách nezaměstaných, neřkuli nezaměstantelných absolventů“
Že je to tím že na vejšku leze ta cílevědomější a schopnější část populace na tom nic nemění.
Shi
Hordy nezaměstnatelných v kontextu toho, že stát zaměstná pomalu kohokoliv, kdo má papír z VŠ, je samozřejmě nesmysl.
shane
On taky stát zdatně tu poptávku po titulech vytváří. Učitelé musí mít VŠ, sestry musí mít VŠ, kdejakej podšéf musí mít VŠ… Přitom jsou to většinou pozice kde by v pohodě stačila maturita.
kaBrnak
Kdyby byl Dfens rektorem nebo aspoň děkanem na (Č)VUT tak by se škola určitě posunula světelné roky dopředu. Ale kdo s jeho schopnostmi tam půjde dělat za poloviční plat než má teď?
Aby se na něj dostal, tak by si musel přikrádat ze stavebních zakázek a dodavatelských služeb jak to dělají současní rektoři a jejich děkanští kuřbuřti. Z valné většiny staré struktury, co se jak améby přelévají z jednoho státního ředitelského místa na druhé a těží z politických kontaktů získaných ještě před rokem 89.
Nechápu jak si někdo může stěžovat na stav českého vysokého školství a na druhou stranu horovat pro co nejmenší stát, nulové daně atd.
Za málo peněz málo muziky. Dnes ve školství zůstavájí už jen zoufalci a srdcaři. Donedávna tam byli ještě staří zkušení chlapi co to nějak chtěli doklepat do důchodu, ti ale do penze nedávno odešli.
Kdyby z učitelského VŠ platu bylo aspoň rámcově možné uživit rodinu aniž by museli večeřet u armády spásy a hadry kupovali ve výprodejích sekáčů, tak by tam i někteří schopní zůstali. Pokud je ale platově dohání už i pokladní z Lidlu, tak…
A to je tam honí jak nadmuté kozy aby kromě výuky a zkoušení měli vědeckou činnost se slušným impakt faktorem (to se dělá po večerech místo věnování se rodině), přičemž vybavení které mají k dispozici pamatuje ještě Husáka, tj. v některých oblastech je tak 50 let pozadu, tam, kde byly zahraniční laboratoře někdy v 60. letech.
Jimmyx
Učitelský plat na VŠ je takové kapesné k dalším přímům.
…
Chceme-li profesora, který pracuje někde jinde, musíme ho samozřejmě patřičně zaplatit, jinak by k nám učit nešel. Pokud si myslíte, že profesoři na VŠE a jinde berou tabulkové platy, kterými se někdy operuje v médiích, velmi se mýlíte. Výplata nejen profesora klidně může dosáhnout sto tisíc měsíčně.
Jak je to možné?
Odměňování na veřejných vysokých školách se sice řídí tabulkovým platem, jenže ten hraje vlastně marginální úlohu. Klíčové jsou další odměny – za vedení kateder, účast na nejrůznějších projektech a pak samozřejmě granty – školní, ministerské, národní vědecké, evropské atd. atd. Když to sečtete, nejsou to vůbec špatné peníze. Vaše překvapení nad výší platů vychází z mylného přesvědčení o tom, že pedagogové na vysokých školách jsou chudáci – ale lidé nevědí, o čem mluví.
„Vychází z mylného přesvědčení o tom, že pedagogové na vysokých školách jsou chudáci – ale lidé nevědí, o čem mluví.“
Až tak mylné to přesvědčení není. Chudáci jsou tam, kde se jen minimálně přerozděluje a chudáci jsou pak ti, kteří většinu času věnují tomu, že učí a snaží se dělat to poctivě. Učit na VŠ je totiž méně lukrativní, než učit na střední škole.
Druhým extrémem jsou ti, co skoro neučí a zabývají se naplno činnostmi, které nesou peníze, což jsou pak ti, díky kterým na VŠ vychází úžasné průměrné platy.
SkReT
Jimmy lžeš, zaměstnáváme jednoho profesora na poloviční úvazek a z té almužny co mu dáváme je nadšený, protože na fakultě mu za poloviční úvazek dali 10 tisíc měsíčně a u nás si dokáže vydělat víc.
Shi
“ … vybavení které mají k dispozici pamatuje ještě Husáka …“
V minulosti nebýval na VŠ problém sehnat peníze na vybavení (až do cca 2010 bývaly projekty FRVŠ), takže pokud někde zůstalo 50 let staré vybavení, tak to bude kvůli tomu, že na daném pracovišti vedení dlouhodobě stálo za starou belu.
Nemohu vyloučit že existovalo pracoviště, kde se lidé důsledně přeorientovali na práci pro peníze, protože odměny z FRVŠ byly buď nulové, nebo almužna, takže proč se trápit projekty na vybavení, když z toho prachy pro rodinu nekoukají. Ale osobně jsem takové pracoviště nepotkal.
LudwigVonMises
Já bych nechtěl studovat na univerzitě, kde by byl děkanem/rektorem dfens. Jednak si nemyslím, že tento článek, který napsal, je tak úplně v obraze. A druhak si myslím, že univerzita by měla především učit podstatné věci. To, že všude je nějaká úlitba bohům, třeba to technické kreslení – to je všude.
Největší problém univerzit je dnes právě to, že honí počty vědeckých článků a impakt faktory, tedy manažersky vykazují „vědeckost“. Když slyším ve zprávách, že „Karlova univerzita dělá nejlepší vědu, protože má nejvyšší počet odborných článků“, tak je to přesně příčina úpadku nejen Karlovy univerzity, která bude pokračovat a zhoršovat se. To je důsledek amerikanizace škol. USA potřebuje mít pro vše kvantitativní manažerské ukazatele, a to i kdyby to mělo všechno zničit.
Shi
Souhlasím – kdyby se d-fens dostal do nějaké takové funkce, tak by se do obrazu dostal a zjistil by, že zevnitř to vypadá jinak, než jak se to jeví zvenčí.
Tragédie se odvíjí od způsobu financování VŠ a u technických škol také od toho, že si v 90 letech nechaly rozbít mnohde slušně vyladěné pětileté studijní programy. Místo toho si nechaly vnutit model tříletý bakalář + dvouletý magistr bez ohledu na to, zda to pro daný obor bylo racionální, nebo ne. Tento mnohdy nevhodný model 3+2 je poměrně solidní tragédie, protože je bezhlavě aplikován i tam, kde by dával větší smysl třeba model 4+1.
K tomu se přidal postupný rozklad základního a středního školství. Ve výsledku se školy marně pokouší produkovat bakaláře, který by byl alespoň stejně prakticky použitelný jako býval absolvent průmyslovky.
Absolvent bakalářského studia má být prakticky použitelný a současně teoreticky připravený pro magisterské studium. V mnoha oblastech si reálně můžete vybrat buď to první, nebo to druhé, ale rozkaz zní oboje současně. A tak nakonec předměty, které byly z dobrých důvodů ve čtvrťáku, skončily řízením osudu ve druháku a všichni zúčastnění zcela zbytečně trpí jen proto, aby byla naplněna Boloňská vize. Ostatně možná i toto je jeden z důvodů, proč Evropa jako celek za světem zaostává.
Kvantitativní manažerské ukazatele jsou jen jedna z mnoha ran, které postihly vysoké školy.
LudwigVonMises
Jednoduše převzali jsme „vyspělý“ model ze států, kde školství je mizerné a má špatné výsledky. Ze států, kteří nábor odborníků řeší importem ze zemí, kde je lepší školství. Nicméně chápu, že v rámci boje proti komunismu bylo třeba zničit i to co fungovalo lépe.
Rozdělení na bakaláře + magistry chápu stejně – umožnilo to efektivně skoro zdvojnásobit počet studijních oborů, tedy zlepšilo to manažerské kvantitativní ukazatele. Na výsledek pro studenty a jejich znalosti se nehledí, to už je mimo čísla ve výkazech.
Navíc jsem si všiml, že v zásadě střední školy dnes učí to, co dříve bylo doménou základních škol. Bakalář je vlastně dnešní střední škola. Dřívější absolvent univerzity pak už není roven ničemu, protože stejné penzum znalostí už získáte pouze samostudiem mimo systém školství.
Prostě volný trh vygeneroval poptávku po titulech nikoli znalostech. A neviditelná ruka trhu prostě uspokojila poptávku. Dnes titul dostane i hlupák, co by dříve měl sotva na učňák. Trh to zařídil. Nejdříve v USA a západních zemích. A my to zkopírovali i s chlupama. A tak si to užíváme.
V dobách mé první univerzity (hluboká totalita) jsem nechápal dnešní názor, že vysoká škola je k ničemu. Shodou okolností jsem vystudoval v dnešní době druhou – a už ten názor plně chápu. Srovnat ten drastický úadek a vidět ho na vlastní oči bylo šílené. Dokázal bych klidně dnes studovat 10 vysokých škol najednou, protože jsou primitivní. Jediná limitace je počet zápočtových prací, které bych odkázal najednou napsat – ale požadavky na znalosti a schopnosti jsou tak nízké, že dnešní univerzitu udělá i člověk s Downovým syndromem.
Shi
Spíš jsme převzali model, aniž bychom chápali jeho podstatu, takže jsme podlehli cargo-kultismu. Školství není anebylo vytaveno volnému trhu, je řízeno politicky, ovšem na politické úrovni je to resort nechtěný, politici se o něj nederou,k je to resort, který vždycky na někoho zbude.
Co se týče volného trhu, kdysi dávno jsem slyšel působivý rozbor toho, kdo co je produktem vysoké školy, kdo je zákazník. Vůbec to neodpovídalo běžným představám, ale bylo to kvalitně vyargumentované a dokonale to vysvětlovalo jak systém funguje a proč nefunguje jak občané očekávají.
Ve stručnosti: Zákazníkem je ten kdo za vzdělání vysokým školám platí a tím je z pohledu VŠ jednoznačně MŠMT, které tím pádem jako jediné musí být uspokojeno. Zaměstnavatel je vedlejší, studenti jsou vedlejší, absolventi rovněž nikoho nezajímají.
Analogicky pak funguje i zdravotní pojištění, kde lékař uspokojuje zdravotní pojišťovnu a pacient je všem ukradený.
LudwigVonMises
Ten, kdo platí je kromě MŠMT také různí sponzoři grantů. Na ty je zapomenuto, ale přitom jsou to právě oni, kdo deformují celé univerzitní školství a celou vědu nejvíce. A co vidím, univerzity se zaměřují především na uspokojení těchto grantů čím dál více.
Když Urza vytlačí pár miliard dolarů na granty pro anarchokapitaismus, tak klidně otočí kormidla celé ekonomické vědy – a to zcela bez ohledu na naprostou blbost celé myšlenky anarchokapitalismu. Studentům se na univerzitách začnou vyplachovat hlavy výhodami anarchokapitalismu. Řada studentů si pak přímo v bakalářkách, diplomkách i doktorských pracech sáhne na témata, která budou dokazovat skvělost anarchokapitalismu. Tito lidé pak začnou v různých komisích a poradenských firmách tuto ideu šířit, a v zásadě změní i politicky mnoho oblastí. Co na tom, že ke škodě všech.
Takto se prosazují genderové vědy. Takto se dokazují superúčinky mnoha léků, které jsou v lepším případě jen neúčinné, v horším škodlivé. Tento vliv jde do téměř všech vědeckých oborů.
Takže MŠMT je uspokojováno až ve druhé řadě.
pzkudk
Ony ty znalosti, alespoň na dobrých školách, přestávají hrát důležitou roli z jednoho prostého důvodu: znalosti jsou v dnešní době na hovno. Než si nabiflujete, v jaké geometrii se brousí ubírací nůž přímý z materiálu S10, tak se a) přestane vyrábět materiál S10, b) přestane se používat ubírací nůž přímý a c) nástroje se přestanou brousit. A objeví se 100 nových věcí, které ani profesor na škole nezná a vám nezbyde nic jiného, než si pořád a opakovaně vyhledávat aktuální informace po celý zbytek vaší kariéry :-) A musíte vědět, co si s nimi počít a jak je začlenit do svého vidění světa. A o tom má být školství :-)
Shi
Abyste se mohl učit nějakým způsobem myslet, musíte mít k dispozici nějakou mentální hmotu, na které se to učíte a tou jsou znalosti. Proto i skutečně zcela zbytečné znalosti mohou mít v některých vzácných případech smysl.
Výsledkem manipulací se znalostmi je, že získáte pro danou oblast cit. Také zvládnete manipulace s hmotou, aniž byste nad jednotlivými kroku musel přemýšlet, což vám umožní se od základních manipulací přesunout k manipulacím složitějším a abstraktnějším.
Znalosti obecně na hovno nejsou, protože je hromada znalostí, které jsou téměř trvale platné (to je třeba fyzika). Čím specializovanější znalosti jsou tím věští je riziko toho, že zastarají nebo že je nikdy nepoužijete. Bohužel se hlásají dva nesmyslné extrémy – biflování trénuje mozek x znalosti jsou k ničemu (všechno mi najde „google“, pamatovat si nic nemusím).
Navíc bez znalostí nemáte o čem přemýšlet. To, co si operativně najdete, vám zůstane jen v krátkodobé paměti, ale na řešení spousty problémů potřebujete mít v hlavě hromadu věcí současně. Pokud v hlavě nic nemáte, tak jste pak schopen řešit jen jednoduché problémy a celek vám uniká.
Já jsem na to narazil, když jsem se pokusil pochopit něco z biochemie mozku, což opravdu není můj obor. Prostě jsem si všechno hezky našel, ale kapacita mé krátkodobé paměti nestačí na to, abych to všechno udržel v hlavě současně a vznikl mi tak ucelený obraz. Všechny informace mám k dispozici a je mi to k ničemu, protože nemám znalosti, díky kterým bych v hlavě udržel komplexní celek a bez uceleného obrazu nejsem schopen vyvodit rozumný závěr.
Naše školství se verbálně snaží biflování eliminovat, ale nevšiml jsem si, že by se udělal posun v oblasti tréninku manipulací se znalostmi (paměťové techniky, rozvoj abstrakce). Jenomže jak by to mohli učitelé učit, když to sami neumí … A když to neumí ani učitelé ani rodiče, tak jsou žáci odkázání k biflování jako za císaře pána.
pzkudk
Ale ovšem, že spoustu důležitých znalostí v hlavě máte. Jenže je získáte tím, že je budete používat, zacházet s nimi. A tím se i automaticky roztřídí co si zapamatujete a jak moc. Když budete procvičovat nějakou dovednost, třeba návrh teplovodního topení, zapamatujete si měrné teplo vody a průměrovou řadu trubek, aniž by vás z toho musel někdo zkoušet a vy sedět doma nad knížkou a ševelit si číselné řady. A když vám to neleze do hlavy, tak si třeba zrovna tuhle informaci budete opakovaně vyhledávat, však se nic neděje. Jenže když to uděláte opačně, nadrtíte do studentů všechny ty fyzikální konstanty a výrobní řady, ještě vůbec to neznamená, že budou vědět co si s tím vším počít. A to už se něco děje :-)
LudwigVonMises
Milý pzkudk, naše společnost udělala z učitelů poslední hadr na podlahu, se kterým si vytírají prdel žáci/studenti, se kterým si vytírají prdel rodiče, ministesrtvo, stejně jako různí rozumbradové typu pzkudk. Následek se dostavil, kdo může, z učitelství uteče jinam.
Dokud nebude mít učitelská profese určitou podmínky a vážnost, tak nemůžete čekat, že budou děti/studenty učit dobří uřitelé! To, že se to plně ještě nesesypalo je stejné jako u těch techniků – dojíždějí staří bardi, kteří to zachraňují. Až odejdou do důchodu, bude sranda.
V technice je to to samé, dokud na místa znalých jedou starší ročníky a generace, může si dfens a další psát, že znalosti jsou k ničemu a dělat haury. Až budou firmy složeny pouze a jedině z těch, co unisono tvrdí, že teorie, znalosti i školy jsou k ničemu, ukáže jim zrcadlo tu ošklivou a reálnou tvář, jak to bude vypadat. Ďábelsky se chechtám a ze srdce to dfensovi i ostatním přeji. Ať si synteticky čistou ideu, že toto vše je k ničemu vypijí do samého krvavého dna.
Nejsem učitel a nikdy jsem neučil, až na pár krátkých štěků spíše jako záskok. Bylo mi to mnohokrát nabízeno, protože jsem dokázal naučit kohokoli cokoli v rekordně krátkém čase.
Ale učitel má přesně tu výsadu všech eunuchů celého světa: Má odpovědnost za všechno, ale nulové pravomoci. Je pak pouze v rukách božích, jestli půjde do kriminálu či nikoli.
O tom, jak si občan ČR váží učitelů a kvalitního vzdělávání mimo jiné svědčí velmi široká podpora ptákovin typu inkluze.
Pokud společnost všechno pohnojí a potentuje, pak se nemůže divit, že to je potentované. A že to nechce nikdo kvalitní dělat.
pzkudk
Že je na tom státní školství i učitelé bídně, vidím též :-) Jeden z příznaků je značně velký poměr znalosti:dovednosti ve výuce, zatímco podle mého přesvědčení by tento poměr měl být menší než 1, možná i velmi výrazně menší. Ale nejsou takhle špatné všechny školy, například některé soukromé základní a střední školy docela pěkně ukazují směr. Jejich absolventi se v životě (ano, už je tu i tento feedback) uplatňují velice dobře, takže se nebojím, že byste snad mohl mít pravdu.
LudwigVonMises
pzkudk: Schopnost se uplatnit není až tak úplně věcí znalostí, ale spíše osobnosti. Většina soukromých škol je daleko horší než státní školy, ale už to, že je musíte zaplatit vás donutí si na ně vydělat. Odejdete z těchto škol s mizernými znalostmi, ale uplatníte se třeba proto, že musíte vydělávat.
Úplně stejně vás naučí uplatnit se v životě třeba to, že povijete dítě, pokud přestanete stačit s penězi.
Jihocech Honza
Inkluzi tady nikdo nechce, jen neomarxisté z ministrstva ji prosadili a nikdo jim to nezatrhnul.
LudwigVonMises
Ony ty znalosti jsou trvale platné. Nevšiml jsem si, že by se fyzikální zákony měnily. Nevšiml jsem si, že by se měnily výrazně matematické věci. Nevšiml jsem si, že by došlo k výrazné změně v řadě oborů. Stejně tak se výrazně nemění psychika a myšlení lidí po staletí, možná tisíciletí. To co se mění je obálka na povrchu, princip je stále stejný.
Pokud nemáte základy, musíte opakovaně pořád vyhledávat po zbytek života. Protože to hlavní, co vám znalosti dají je to, že znáte souvislosti, vazby a vzájemné vztahy. To nikde nenajdete, protože pro vás to po vyhledání bude jen nesourodá změť faktů, které nebudete příliš rozumět, pokud vůbec.
Tato doba je plná ptákovin a dogmat typu „znalosti k ničemu nejsou“, „všechno vyřeší trh“, „soukromé firmy vše udělají správně, stát vždy špatně“, „všechny věci se neustále mění“, „IT prochází prudkým,i změnami“, „dítě už nepotřebuje mámu a tátu, moderní je mít libovolné dva homosexuály“, a já nevím co všechno. Přitom jsou to všechno blbosti na kvadrát.
Znalosti nejsou nabiflované věci z učebnice nebo encyklopedie, jak si myslíte. Znalosti jsou, že tomu rozumíte ve vztazích a souvislostech. Že rozumíte nejen tomu, že „to tak je“, ale také „proč to tak je“ a „s čím to souvisí“. Představa, že člověk bez znalostí si něco v cukuletu najde a bude to hned používat je velice naivní.
pzkudk
Za znalosti se ve standardním českém školství považují právě ty věci nabiflované z učebnice. Kdy se narodil Jan Ámos Komenský? Nevíte? Za pět. A spousta lidí si myslí, že to tak je správně, že se má přesně takhle učit, však my jsme se to učili a neubylo nás. Přitom tahle znalost je zcela zbytná a pokud ji k něčemu budete potřebovat (i když si zrovna nedovedu vybavit, k čemu by se to mohlo hodit), zjistíte ji v řádu sekund. Vztahy mezi fakty, jevy a jejich zkoumání se považují už za nadstavbu, za vrstvu kterou málokdo zvládne a proto ji spousta škol rovnou vynechává :-)
LudwigVonMises
Já jsem myslel, že mluvíme o lidech a jejich uplatnění v životě. Znalosti bereme v tomto kontextu.
Vztahy mezi fakty, jevy a jejich zkoumání zvládne většina lidí – alespoň do jisté míry ve svém úzkém oboru zájmu. Škola není od toho, aby tuto vrstvu učila – tato vrstva automaticky přichází s tím, že získáváte fakta a data o nějakém oboru a cvičíte ho. Mozek si to prostě musí přetavit v bedně až jednou sám řekne „aha!“.
Spíše si myslím, že vy jste žádný obor nikdy neprozkoumal ani do střední úrovně. Zřejmě vás nic nebaví. Soudím i z toho, že znalosti berete jako čistě školní záležitost.
///////////////////////
Škola nechce pouze nabiflované znalosti, což vím z osobní zkušenosti. Ovšem pokud je někdo blbej a hloupej, tak se ho snaží zachránit alespoň tím, že mu dají příležitost se něco otrocky naučit zpaměti.
Kromě toho je třeba ctít vývojové stupně dětí. Děti na prvním stupni ZŠ jsou připraveny na biflování, tedy prostě přijímání faktů i s chlupama, a baví je to. Pokud přijde nějaký sluníčkově-liberální rodič, a začne proti tomu v tomto věku protestovat, tak jen ničí dítě, a zavírá mu cestu k pro něj nejpřirozenější cestě k základům vědění.
Na druhém stupni základní školy pak postupně děti docházejí do vývojových stupňů, kdy se u nich přírodou spouští abstraktní myšlení a nakonec i různé morální a další soudy. Pak je teprve možné začít vysvětlovat souvislosti.
pzkudk
První stupeň si moc nepamatuju, četl jsem si pod lavicí a nedával pozor. Z druhého stupně už osobní zkušenosti mám, ale jsou zcela opačné než ty vaše. Jedna část dětí se poctivě naučila Pythagorovu větu nazpaměť a dostala jedničku. Druhá půlka chtěla vědět, jak na to sakra ten Pythagoras jenom mohl přijít a byla napomenuta, že ruší a ať se neptá na takovéhle věci, dokud se nenaučí základy a prošla stěží s trojkou, protože místo součet obsahů čtverců říkala jen součet čtverců. Mým dětem jsem to preventivně vysvětlil a nijak z toho nezhlouply, takže soudím, že se tehdy škola mýlila :-)
LudwigVonMises
pzkudk: Mě by zajímalo v čem jsou vaše zkušenosti do opaku proti mým – zřejmě jste nareagoval na můj text.
ex.lex
LudwigVonMises: Člověče, tohle jste trefil úplně maximálně. Skvělé, prostě skvělé, tohle, prosím, zarámovat s vaším podpisem: „Znalosti nejsou nabiflované věci z učebnice nebo encyklopedie, jak si myslíte. Znalosti jsou, že tomu rozumíte ve vztazích a souvislostech. Že rozumíte nejen tomu, že „to tak je“, ale také „proč to tak je“ a „s čím to souvisí“. Představa, že člověk bez znalostí si něco v cukuletu najde a bude to hned používat je velice naivní.“
trevor12
smutny pak je ze poslednich aspon 70 let nase skolstvi timto zpusobem nevzdelava, ale nuti deti k biflovani nesmyslu nazpamet (bez proc, s cim to souvisi, k cemu to v praxi muze byt uzitecne atd..) a kdo si ta cisla data fakta pamatuje, ten ma jednicky ackoliv ty obecne principy na pozadi jsou mu utajeny, nektere deti to brzy pochopily (a prestaly se ptat) a jsou jim ukradene, naucily se hrat tu hru na vzdelani a jak dostat jednicku
ex.lex
trevor12: Já si myslím, ten hlavní problém je v tom, že se klade velký důraz na tzv. získanou inteligenci a nikoliv na vrozený intelekt. Pak vzniká přesně to, co popsal Ludwig. Když to úplně zjednoduším na banálním příkladu: Vy budete přesně vědět z mapy, kde je místo, kam chcete dojet, budete mít nabiflovanou i ulici, číslo popisné, ale nebudete schopen tam dojet, protože nepochopíte správně trasu a jelikož budete muset na trase ještě třikrát přestupovat, nakonec se ztratíte. Pak si řeknete, že já blbec nejel autem podle navigace. Navigace – opět získaná inteligence. Váš vrozený intelekt už prostě nepracuje správně, protože vás už nic nenutí ho zapřáhnout.
Panelakovej Picus
D-FENS asi jezdí DEFENSIVNĚ
SkReT
snad DEPRESIVNĚ, když z toho mají ostatní DEPRESE.
To mě vždycky pobaví, jak zrekapituluješ něco, co tady před tebou napsalo už asi padesát jiných lidí a tvoje zbytnělé ego ti bůhví proč zaveli aby ses u toho tvářil jako původní autor, myslitel a vynálezce
kola 🤣 Tady jsi ovšem, nutno dodat, udělal výjímku a dost neochotně jsi přiznal, že jsi v sedmnácti taky věděl hovno o tom co chceš v životě dělat a vsadil bych se žes neměl ani páru o tom že skončíš takhle 🤣
pokud je pravda co dfens pise tak je tedy spousta technickych oboru kde nejake obsahle znalosti vyysi matematiky v realnem zivote a uplatneni vlastne nejsou potreba .. podle mne ta vyssi matematika je to co by vetsina absolventu humanitnich predmetu proste nedala, holt kazdy ma predpoklady k necemu jinemu, neni to posmech (a nebo se u nas matematika neumi vyucovat). Ja jsem jeden z nich. Neumim si ale predstavit jak nekde v tech firme prijmou 25 leteho absolventa a v jeho veku se zapomenutou gymnazialni matikou do nej zkousi narvat tu vyssi matematiku. To by v nejlepsim pripade byly roky investic do rekvalifikace
Tak zase kolik vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců technických firem (možná mimo IT) potřebuje k výkonu práce vyšší matiku? Pokud nesedí někde ve vývoji, tak hádám nikdo.
Jak to už někdy v 60. letech zpívali Rangers, absolventi FS ČVUT – Proč já na tu školu lez, když nevymyslím vynález a nikdy nepochopím to Perpetuum mobile..
nejsem ajtak ale podle mne v IT (zejm. programovani) je velmi uzka a specializovana vysec vyssi matematiky
navic nejspis trend bude znovu nevynalezat kolo (nove zpracovani jiz davno zpracovanych 50 let starych algoritmu atd.) a snazit se pouzivat uz prefabrikaty ci polotovary s verejnym API aby byl vyvoj hlavne rychlej a levnej (vic zakaznik nezaplati)
Není. Programovat se naučí každý blbec, když má trochu motivace. V zásadě i mentální retard. Není to žádná supernáročná činnost a znalost. To, že se z toho dělá bůhvíco je jen vypouštění mlhy, ale je to jendoduchoučké.
Tím spíše, že dnes už většina programátorů neumí ani základy algoritmizace, ale více méně jen volají hotové knihovny.
Mno, tak ono zas je programování a programování. Když chodím občas k pohovorům, tak vidím, že pro spoustu lidí z oboru je skutečně jednoduchoučké něco smatlat, pokud zadání je „když se klikne sem, tak aby to ten formulář uložilo tam“. Ovšem dát dohromady byť jednoduchý systém tak, aby byl testovatelný, nepotřeboval nesmyslně silný HW a nemusel se přepsat od základu při každém novém požadavku v budoucnosti, to zjevně pro zatraceně velkou část programátorstva jednoduchoučké není. A ještě něc jiného pak bude nějaká AI a podobně…
Už jenom dokázat paralelizovat zpracování něčeho dlouhého je celkem schopnost, kterou nemá úplně každý. Asi není třeba být geniální, ale nějaká schopnost logického myšlení a hodně let upřímného zájmu, ty nutné imho jsou.
To je vleice jednoduché:
1) Testovatelné na 100 % není nic – vylučují to přírodní zákony. Lze otestovat pouze nějaké případy. Lze dělat/udělat unit testy či testy větších jednotek – ale to naprosto nedává žádné záruky bezchybnosti.
2) Napsat udržovatelný systém, který se nemusí od základu přepsat při každém novém požadavku se naučí každý. Stačí mu dát na chvíli udržovat program o miliónu řádek – po pár měsích se buď oběsí nebo se naučí psát udržovatelné programy.
3) Paralelizace a AI je věcí teoretických základů více než programování. To je to, co je podle dfense či mnohých dalších zde fuj a ee. To se totiž naučíte v praxi, tedy prý – já vím, že nenaučíte, protože zejména to AI chce určitou teorii, pokud to má dobře fungovat.
Programování opravu není žádná vyšší dívčí. Stačí jen zapnout zdravý rozum a ignorovat urban legend – např. že OOP je bůh, je třeba zapomenout na různé Lisnikovy a jiné principy, které jsou jen modlitbou k bohu objektového programování jako zlatému teleti.
Stačí se ptát, proč se v programování dělá to a ne ono – a za pár let jste špičkový programátor.
Programování je stejně jednoduché, jako používání šroubováku nebo kleští. Je to jenom nástroj. Naučí se ho každý motivovaný blb. Nic na tom není.
Pak je otázka, jestli chcete jít cestou dfense, to jest umět hovno. Ale dfens stejně nic nepotřebuje, jen poctivé klikače a neznalce. A nebo si uvědomíte, že trochu teorie algoritmizace vás prudce zvedne nahoru. A že právě proto, že programátorů je všude jak natentováno, potřebujete znát ještě další obor, a programování potřebujete jen jako nástroj, jako šroubovák či hoblík.
To je sice krasna glosa, nicmene EU zavelela, ze chce mit odiplomovane kazde pako, tudiz kazde pako s IQ80 dela vejsku, na coz vejsky berouci penize na studenta promptne trzne zareagovaly a zminena paka vesele nabiraji a hadejte, kterou vejsku asi tak bude to pako delat, ze by matfyz, nebo medicinu :D ?
Nechci tu DFENSovu vizi borit uplne, protoze na ni je kus pravdy, hlavne to o technickych univerzitach, ktere 40 let kresli jednu a tu samou prevodovku, ale druhy kus pravdy je v tom, ze i ten odbornik na nakup dilu vy mel mit aspon trochu technicky background a urcite by nemel mit IQ80, jako maji ruzni odbornici na gender a na pobirani EU dotaci.
Podtrzeno secteno, nas stat pomerne vysokymi naklady dotuje studia totalne neproduktivnich (spatnych) vysokoskolaku, jednak tim, ze system neni nastaven na kvalitu, ale na kvantitu, coz je problem jak technickych, tak humanitnich oboru, ale tech humanitnich mozna jeste trochu vice, protoze tyto obory zarucuji „uspech“ i totalnim netahlum s IQ houpaciho kone, tudiz se tam tento profil studenta hlasi vice a ma vetsi sanci i odabsolvovat.
Takze nejde ani tak o boj technicke-humanitni obory, ale o boj nevhodny uchazec dodelal stylem daj boze lehko nejakou zbytecnou a statem placenou vysokou skolu a co ted s nim, kdyz praxe je uplne nekde jinde.
No co s nim, dame mu nejaky teply eurounijni job s razitkem a smernici.
P.S: a pak to skonci jako v Italii, kde jsou lidi nasrani, chteji se trhnout z EU, dokonce si to i odhlasuji ve volbach a pak prijde nejaky prounijni „prezident“ a vysledky voleb vetuje, jen aby Italie zustala v EU aspon o mesic dele.
Takovi jsou ti eurosocialisti zoufalci, bolsevici hadr.
zrg: To není tak jistý, třeba státní filozofická fakulta se s vámi vůbec nesere, po prvním semestru vyhází lidí, že byste koukal. Nevím, jak je to na technických školách a jiných školách, ale některé státní filozofické fakulty mají skutečně nastaveny dost tvrdé podmínky – nemáte na to – ven.
vyhazet po prvnim roce maximum studentu je best practice veskerych vejsek, protoze penize jsou na studenta, nikoliv za pocet absolventu uplatnenych v nejakem high tech oboru s high tech platem..
Pokud je to takhle, že jde jen o prachy, pak nechápu smysl vysoké školy.
já také ne a vypadl jsem od tama protože mě elektrikáře nechtěli pustit k robotum, protože roboti jsou strojírenství a né energetika. Pak ještě vyrobili pár podrazu a tak začlo samostudium doma. A oalala dnes mě lidé nazývají inženýrem i když inženýr nejsem. Ale chápu alespoň proč mou práci inženýři nechcou dělat, protože se po nich chce práce a né flákání.
Takže, je to hlavně o tom, že titul VŠ vám umožní cestu do vyšších pater a za větší plat, není zdaleka o tom, že by to ty lidi skutečně zajímalo, a byli v tom experti. Tak pak je mně to jasné, proč je v každém oboru více Cvachů než Štrosmajerů.
Ja zas nechapu smysl kreditu na vysokych skolach. Kdyz jdu na vejsku, tak nejak chapu, ze napred musim obsahnout nejake vseobecne minimum, abych byl schopen postupovat dal (na technickych skolach rekneme algebra I a II, protoze nasledne se fakt probiraji tak slozite veci, ze se bez toho clovek nikam nehne), ale proc bych nemohl studovat jen to, co me zajima a musim kvuli tomu studovat dvacet dalsich sracek, kazdou za jeden kredit, jenom proto, abych nazbiral kredity? To je jak za bolsevika, kdyz bracha delal CVUT, tak taky musel zaroven studovat obor Marxismus Leninismus a musel z toho skladat zkousku.
Tenhle debilni kreditni system je jeden z duvodu, kterej me odrazuje, abych se vubec o prijeti na nejakou univerzitu pokousel. Co bych chtel studovat me nenechaj a misto toho, abych se ucil co chci ja, tak se budu muset biflovat picoviny, jako kdyz jsem byl malej curacek na prumce. Nasrat… a rozmazat.
No, to je právě ono. Matematika se cpe všude, protože je to jakože univerzální jazyk vědy. K čemu je dobré např. absolventovi sportovní školy, když bude znát, kdo byl Maxwel nebo Mendělejev a co je diferenciální a integrální počet. Takovej absolvent sportovní školy je tam proto, že skvěle sportuje, má k tomu předpoklady a né proto, že z něho bude další Descartes. Prostě ta matematika, jejíž celá ta složitá struktura se zakládá na souborech jednoduchých axiomů, je potřebná hlavně pro vědce typu Celsius, Einstein, Heyrovský, Fermi a nějaký další, který si nevzpomenu, takže pro obor chemie, fyziky apod. A pak tu máte absolventy vysloveně technických škol, které nutí učit se ideologie, což je taky mimo mísu, protože takovej inženýr tam není na tý technický škole proto, aby z něho byl filozof, politolog, sociolog apod. Kdyby byly IQ testy ryze jen z matematiky, tak já osobně pohořím jak papír, protože by mně vyšlo IQ nízký a v občance by mi dali zvláštní kolonku – imbecil. Takže ještě, že nejsou IQ testy jen z matematiky, protože to by pohořela většina z nás, neboť Galilej nabo Faradaj se rodí skutečně minimálně. K normálnímu životu, pokud nejste intelektuálně předurčený být skutečný vědec (neplést s pseudovědci), potřebujete akorát kupecké počty a obecné znalosti z ekonomie, pak něco o výrobě a zboží a hlavně jednoduchý účetnictví – má dáti a dal :oD
No, souhlasím tak napůl. Jděte stavět rodinnej domek se zahradou a bazénem a minimálně základy geometrie si slušně osvěžíte.
No, když se podívám dnes na některé novostavby a prolezu je, tak mám někdy pocit, že opravdu základy geometrie by se ti, co je staví, učit měli – hlavně interiéry, to je vůbec diskotéka, většina lidí, co se někam nastěhují, předělávají a dodělávají to, co jaksi stavitel zapomněl anebo zpackal. Takže ano, základy všeho (nejen geometrie) asi určitě.
To je ten vyvoj, no…
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/33602791_1957976004515659_8080403513366020096_n.jpg?_nc_cat=0&oh=247abd6acfc508b6239352bf4e5583b2&oe=5B7CD99E
To mi připomíná knížky od Josefa Vágnera (safari Dvůr Králové), jak černoši vyráběli bedny a ohrady pro odchyt zvířat. Černoušci jaksi žili v buši v chýších z rákosí a hnoje a pravý úhel nikdy neviděli. Takže rozřezali hromadu prken a stloukávali to hlava nehlava, dokud bwana neřekl dost. Ale nakonec jich několik vyškolili a byli docela použitelní.
Kamarad stolar nekdy v 90. letech ziskal statni zakazku do Kazachstanu, udelat oblozeni jakychsi vladnich mistnosti drevotriskou a fonyrou. Zakazka velka, Kazasi spechali a meli dost penez. Kamarad resil, ze musi s sebou vzit vic stolaru, ale Kazasi na to, ze to je zbytecny, ze tam maji mistnich dost, ze si vybere. Tak jo, nalozil nakladak vercajkem, Bosch, Makita, Hilti, centralu, proste vsechno mozny. Doburacel na misto a dozadoval se tech mistnich stolaru. Druhej den rano tam mel nastoupenejch dvacet mistnich Kazachu, vetsina v ruce bolsoj molot, ti sikovnejsi sekiru.
Rikal, ze tejden stravil stolarskym rychlokurzem a i tak nezabranil drobnym problemum, kdy napriklad „stolar“ nalepil fonyru na obklad papirem, ze prej se mu to tak vic libi…. Ona fonyra pro obklady totiz ma jednu stranu hnusnou loupanou a tu druhou, brousenou, ma prikrytou papirem, aby se to neposkrabalo. Po prilepeni se papir navlhci a sloupne…
Ad „Ja zas nechapu smysl kreditu na vysokych skolach. “
Smysl má možná na humanitních oborech, kde je v celku jedno zda absolvujete předmět „Italská literatura“ nebo „Umění v době renesance“, hlavně že absorbujete obsah a pochytíte ducha, koncepci, filosofii doby atd.
Humanitní směry pak razí teorii, že bakalář z historie může dělat magistra na sociologii, reálná průchodnost napříč obory je tam obrovská. A absolventi těchto humanitních univerzitních směrů, kteří o věcech dnes na ministerstvech v celé Evropě rozhodují, nechápou, že jinde to takto neplatí.
Na technických školách, kde není jedno jestli absolvujete Elektromagnetismus nebo Pružnost a pevnost, kreditový systém smysl skoro nemá, protože když v bakaláři dáte na strojárně „Pružnost a pevnost“, tak na magistrovi oboru Radioelektornika budete koukat jako vejr – a samozřejmě naopak. Takže teoreticky může jít bakalář elektrikář studovat magistra strojírenskou technologii, ale v praxi to prakticky nikdo nevyužívá.
Kredit má vyjadřovat studijní zátěž, takež se dá použít na to, že když někdo vystuduje matematiku na fakultě strojní, tak se mu na fakultě stavební dá uznat celý předmět a naopak – za předpokladu že to obsahově zhruba sedí a kreditová zátěž je obdobná. Teoreticky.
„vyhazet po prvnim roce maximum studentu je best practice veskerych vejsek, protoze penize jsou na studenta, nikoliv za pocet absolventu uplatnenych …“
Kdyby tomu tak skutečně bylo, tak by to znamenalo, že jsou na VŠ úplně blbí. Peníze jsou na studenta na jeden rok, takže tím, že vyhazují studenty v prváku, se zbavují peněz, které by dostali, kdyby je nechali dojít až ke státnicím. Takže asi to bude poněkud jinak.
Ve skutečnosti spíš přijmou skoro každého a v prváku se ukáže, kdo na to má a kdo nemá, protože přijímačky do značné míry testují spíš z jak dobré školy kdo přišel než schopnost studovat VŠ. Znalosti absolventů středních škol mají čím dál tím větší rozptyl. Známá, která učila matematiku na VŠ, prváky ničila písemkami, které testovala na svém potomkovi – žákovi základní školy.
Mimochodem, co jsem měl možnost mluvit s některými lidmi, tak peníze na studenta na spoustě technických vysokých škol už dávno nepokryjí náklady na jeho vzdělávání, takže se výuka dostává stále víc na druhou kolej.
Způsob financování VŠ je poněkud šílený a vámi navržený počet uplatněných absolventů do toho minimálně kdysi vstupoval. Uplatnění v high tech oboru – jak to chcete rozlišit a spočítat?
Uplatnění s high tech platem – od příjmů absolventů by odvodit financování VŠ určitě šlo, ovšem asi bychom se pak divili které obory vzdělávání by vzkvétaly a které by krachovaly, tedy aspoň dočasně, než by se ukázalo, že toto volnotržní řešení je v nevolnotržní ekonomice cesta do pekla.
Nabrat hodně studentů a prosít je v prvním roce je nejlepší způsob, jak podchytit lidi se zájmem a talentem. Nic lepšího ještě nikdo nevymyslel.
Jinak já jsem studoval přesně tak, jak to dfens kritizuje. A nemůžu si to vynachválit. Dostal jsem základy vyšší matematiky i pokročilé fyziky – což je věc, která se nijak léty nemění. Zatím jsem nepozoroval jediný náznak toho, že by fyzikální zákony procházely změnou.
Ale například v IT i elektronice se šíleně nudím, protože principy jsou stále stejné už desetiletí. Co se mění je vnější pozlátko a nátěr, ale nijak zvlášť. V podsatatě minimum. Pro člověka neznající principy a základy letí všechno v technice a programování šíleně dopředu. Pro člověka znajícího principy a základy se mění věci jen minimálně. Zdokonalují se technické a jiné procesy, jsou dokonalejší technologické procesy, ale princip je tentýž.
Univerzity jsou přesně od toho, aby naučily to podstatné. Ne to, co se může měnit každý rok. To se hravě v praxi doučíte sami.
A to bez ohledu na to, zda jste dcerunka ředitele, nebo synáček uklízečky, prostě udělají selekci a šmytec. A tak by to mělo být, si myslím, na všech školách.
problém je v tom, že ty školy dostanou peníze na začátku studia – při přijetí studenta. Jestli student studium dokončí nebo ne je jedno, škola už prachy má…
Vysoké školy dostanou peníze na jeden rok, ne na celé studium. Pro školu je výhodné udržet tam studenta co nejdéle, že to tak nedělají je projevem toho, že jim nejde v první řadě o peníze.
No nevím jestli existuje instituce, která by to nedělala pro peníze. To bych vám musel věřit že v Moulin Rouge taky ty masáže nedělají pro peníze…
To, že VŠ marné studenty netáhne až do třetího ročníku, kde by je pak vyhodili u státnic, asi nějaký důvod mít bude. Přitom právě toto řešení by maximalizovalo krátkodobé i střednědobé zisky. Tím důvodem je asi něco jako vnitřní kultura a osobní integrita. Peníze jsou důležité, ale nejsou úplně všechno. Navíc, jak už jsem psal, peníze za studenty jsou stále méně významným zdrojem financí.
Mozna jsou tim duvodem platy tech profesoru. Kdyby se s takovym stadem pablbu museli jebat vic, nez rok, tak se na to za ty prachy muzou leda tak vysrat a pujdou radsi kopat za Telekomunisty… Odfiltrovat ty nejvetsi pakone v ramci jednoho roku je IMHO neco, co jeste ti profesori psychicky unesou, aniz by zobali prasky jak lentilky.
Taky u zkousek tech dalsich rocniku pak neprosedej cely mladi, kdyz je tech studentu tretina.
Je rozdíl „dělat pro peníze“ a „dělat pouze pro peníze“. Každý člověk/instituce má kromě peněz také určité ideály, chce vidět smysl, nebo má morální zábrany překročit určitou hranici, také chtějí aby věci měly užitek, atd.
Lidi i instituce se liší v tom, kam až daleko zajdou, a jak moc prodejné děvky jsou. I když se podniká pro zisk, přeci jen to není jenom o penězích.
Například univerzita ztratí část svého dobrého jména, pokud bude vyhazovat mnoho studentů po několika letech studia. Zájemci o studium si pak raději najdou jinou školu. Nebo univerzita ztratí jméno, pokud z ní budou vycházet s titulem samí hlupáci.
Pokud děláte věci jen pro peníze, pak jste kurva, a vaše životnost v daném podniku bude odpovídat životnosti mladé kurvy než přestane mít kunčofty, protože je opotřebovaná a hnusná.
jak: Motají se dvě věci dohromady.
– Probíhající nahánění lidí do strojní výroby je důsledkem strojařské lobby, která si zvykla dvacet let žít z levné pracovní síly, která vznikla důsledkem krachu strojírenských podniků navázaných na RVHP. To byli povětšinou otcové od rodin, ochotní vzít jakoukoliv práci za mzdu ne příliš daleko od mzdy minimální. Tito lidé právě odešli do důchodu a nemá je kdo nahradit. Schopní mladí si moc dobře všimli výše mezd ve strojírenství a dávno se naučili dělat věci jiné, tudíž strojařští podnikatelé mají velkou nouzi a chtějí to řešit povinnou maturitou z matematiky na SŠ, aby se potenciálním zaměstnancům co nejvíce ztížilo pokračování ve studiu.
– Koníčkovské humanitní obory jako gender studies, kulturní antropologie a mnoho dalších humanitních oborů, které nemají v reálné praxi vůbec žádné uplatnění, jejich smysl je jediný a to plnit befel z Bruselu na zastoupení lidí s VŠ titulem ve společnosti.
to je taky pravdy kus a vicemene to je temer totez, co tvrdim o post vyse. Jestli neni nahodou problem, ze Dfens nebydli v nejakem tom slunickovem postindustrialnim kraji, kde bylo pred plysakem koncentrovano hutnictvi, strojirenstvi a tezebni prumysl, vsecko do jednoho jedineho smradlaveho prumysloveho mesta a po plysaku se uz tak nalomene socialisticke podniky utlumily totalne a propustily vsecko, co melo ruce a nohy a platy jsou tam dodnes polovicni oproti zbytku republiky (a to se prosim tyka nejen strojirenstvi, ale i sluzeb a vseho okolo, vcetne IT). Ano a byvali otcove od rodin jsou opravdsu v duchodu a dalnice je tam zvlnena a nedostavena, tazke zadna montovna nebude.
Bydlí v Budějovicích. Jižní Čechy nikdy nebyly průmyslové srdce republiky.
Ale zato tady máme tradici v rybníkářství a zvláště pak v chovu „kapříků“.
Mě minule jeden kapřík uplaval :(
Přes známosti a přízně to tu funguje odjakživa.
To asi všude. Nepotismus je starej jak lidstvo.
Pravda. On už Krčín z Jelčan v tom uměl chodit a legendy ohledně jeho schopností odklánění fondů a malé domů se vyprávějí dodnes. Pravda, může to být sprostá pomluva, poddaní Krčína rádi neměli, neb je dřel jak pes čubku.
Nechápem spojeniu povinnej maturity z matematiky na strednej škole so sťažením pokračovania v ďalšom štúdiu. Ja som mohol maturovať buď z matiky, alebo z cudzieho jazyka a vybral som si matematiku, lebo som chcel ísť ďalej na technickú vysokú školu. Ak by som si vybral cudzí jazyk tak by som to mal pri maturite jednoduchšie, ale na výšku by som robil prijímačky. Kdežto s maturitou som bol prijatý na dve vysoké technické školy bez prijímačok. Takže mne práve maturita z matematiky uľahčila pokračovanie v štúdiu.
jak: Konečně někdo v obraze, na rozdíl od dfense.
– „musí mít vejšku“ je sice klišé a je velice populární na studované lidi plivat, protože tohle je dělnický národ a inteligent je sprosté slovo, ale za mě – prostě to jde v práci poznat (většinou). Je ve výsledku jedno, co ten člověk studoval, ale lidi s titulem i když nemají žádné praktické zkušenosti se umí učit novým věcem, pracovat s informacemi, obecně dodržovat termíny, většinou umí aspoň anglicky, zacházet s kompem atd. Ano jsou lidi jen se SŠ, kteří to umí taky a mnohdy lépe, ale na pohovoru se to hůř odhaduje. Mnohokrát se nám stalo, že „SŠ s praxí“ se sice v oboru vyznal a měl zkušenosti, ale prostě na to totálně mrdal, ucházely mu věčně termíny, obecně neměl k práci zodpovědný přístup a netobože když zazvonil telefon s cizím předčíslím nebo se zaváděl nový informační systém. Vzniklé škody byly drahé. U VŠ mladých lidí byť s debilní fakultou oboru marketing v Karviné se to prostě tak často nestává, člověk je práci naučí a on už pak fungujou.
– obecně firmy resp. manažeři mají úplně vyjebáno v hlavě v těhle věcech, jakákoli škola je přece dneska k hovnu v poměru k tomu co se reálně ve firmě dělá. Ano lékař nebo advokát, tam to je jinak, ale u výrobních a obchodních firem je co firma to úplně jiná práce a má si zaškolovat svoje vlastní odborníky. Škola má fungovat jen jako filtr na blbce + nějaký všeobecný přehled.
– jak píše DFENS je to přesně můj příběh ještě s jedním vylepšením. Jsem blbá generace, přihlášku na VŠ jsem vyplňoval v 17 letech na přelomu tisíciletí. Jsem z Ostravska. Kurva to poslední co kdo chtěl dělat byl technický inženýr, stály jich na pracáku fronty, fabriky se zavíraly jedna po druhé. Na gymplu jsme dostali nalejvárnu, že výroba už nebude, že budoucnost je ekonomika služeb, obchod. Rodiče byli doktoři, tloukli se v socialistickém zdravotnictví za regulované tabulkové platy, zatímco mamina sestřenice švadlena stavěla už 2. barák, my hnili v paneláku a žrali točený vuřt s hořčicou. Takže tou cestou to taky nešlo, nechtěl jsem strávit život tvrdým studiem a pak mezi nachrchlanými vypatlanými důchodci za dělnický plat. Tak sem skončil na ekonomce, bo mi šla matika a jazyky. jak jsem vylezl, na piču, kdo by zaměstnal ekonoma, když je jich jak mraky a jak se traduje je to jen těžší gympl pro debily. No nakonec se ukázalo, že ten mix dovedností , co se tam učil, skutečně odpovídá práci v kanclu na obchodním oddělení, a že to vlastně tak na hovno nebylo. Jen plat nízký, protože velká nabídka na trhu práce no, ale stejně to asi nějaký smysl mělo.
nojo, je to tak. To, že je dneska poptávka po technicích nezaručuje, že ta poptávka bude i za 5-9 let, až odpromujou ti, co se nadšeně vrhnou na technický obory. Tohle plánování fungovalo tak možná za socialismu, kdy se plánovalo na desetiletí dopředu a společenské změny probíhaly pomalu.
Obávám se, že časy raných 90. let kdy po určitých oborech byl tak strašlivý hlad že jejich absolvent měl zajištěnej pomalu zlatej důl, už dávno skončily. A paradox byl, že ty časy největšího rejžování se týkaly těch, co na ten nedostatkovej obor nastoupili už za socíku, protože jakmile se ze školy vyřinuly ty tisíce nadšených porevolučních absolventů, tak časy rejžování skončily (viz ekonomka)
Som si istý, že technik, ktorý ovláda kvalitne svoje remeslo sa uživí vždy. A je jedno či má skončenú učňovku, strednú školu, alebo vysokú školu. A ak má nebodaj aj znalosti cudzieho jazyka a trochu dar reči tak sa o svoju budúcnosť nemusí obávať, lebo pri najhoršom sa pre-rekvalifikuje na nejakého genderového výskumníka a je to.
obávám se , že v roce 1998 v Ostravě to tak skutečně nebylo. Představte si město (kraj), které stálo na průmyslu a ten během několika málo let úplně přestal existovat. Tisíce techniků a co s nima? Tehdy to fakt nikdo na nic nepotřeboval. Za to kdo uměl dobře prodávat kastroly Zepter byl king.
že se „technik bude mít vždy dobře“ se zdá teď, když vyrábíme 1 500 000 aut ročně a na každém rohu je fabrika, ale zdaleka to tak nemusí být nafurt.
Kolik VS techniku bylo na dlazbe? A kolik asi tak ruznych delnickych profesi? IMO mlady technicky vzdelany clovek byl v pohode. Lamana anglictina s ostravskym prizvukem je sice zlo, ale slo to. Ostatne uz par let pote nabiralo v Ostrave Tieto cokoliv, co melo ruce a nebylo to uplne blbe :D
všichni hernajs. Kamošuv tata strojař skončil jako policajt – kriminalista, protože tam ho vzali a s titulem byl king. Někdo podnikal, většina zdrhla pryč. Vždyť byla 28 % nezaměstnanost, 28 % !!
Angličtina je irelevantní, když se nikde nic nevyrábí.
Tieto bralo pokud vím ajťáky, když jsem se tam hlásil před lety já, poslali mě do prdele. Teď berou všechno, protože je konjunktura.
Jasne, že ostať sedieť v meste či kraji kde zo dňa na deň skapal priemysel je pre technika pohroma, ale tak buď sa zdvihne a ide niekam kde je o jeho služby záujem (aj zahraničie), alebo sa rekvalifikuje (bohužiaľ), alebo to vezme do vlastných rúk a ide podnikať. Samozrejme na také razantné zmeny treba „gule“, ale je to možné.
Ono samozrejme to na tom Ostravsku nezaniklo za jednú noc, takže kto si dal bacha tak opustil potápajúcu sa loď dávno pred úplným koncom.
Uživí. Ostatně, vysokoškoláci mají dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost, kolem 3 procent.
Pokud nebude mít zábrany změnit obor, tak se o práci bát nemusí. Pokud ale změní obor na delší dobu, tak tím ve svém původním skončil, tudíž asi celkem bylo jedno jestli vystudoval techniku nebo třeba sociologii a techniku měl jako koníčka.
Krom toho mám podezření (a DF to v podstatě potvrdil), že pracovních pozic na které je potřeba konkrétní technické vzdělání je málo a zbytek si vystačí se libovolným vysokoškolákem s jistou mírou technické orientace a zájmem o oblast.
Ostatně, THP pracovník, nákupčí ve fabrice, nedej bože obchodní oddělení asi nebudou nutně vyžadovat absolventa ČVUT, obor Strojírenství.
(podotýkám, že neřeším oblast IT, tam to bude jiné)
No ja si osobne myslím, že ak už niekto zvládol technickú vysokú školu tak je u neho predpoklad určitej samostatnosti, priebojnosti, schopnosti sa čo to naučiť a s takým materiálom sa už dá pracovať (v 97% prípadov). Samozrejme aj technická stredná škola vie urobiť svoje.
Ja si len ťažko viem predstaviť absolventa sociológie, že mu hodím schému rozvádzača a on bude vedieť na čo pozerá (istotne sa nájde aj nejaká výnimka) a bude mať snahu to pri zapojení nedokurviť – proste aspoň tie základné pojmy z tej elektrikárčiny musia byť. Tak isto nechať namodelovať nejakú súčiastku v 3D a zakótovať potom výkres je robota viac pre strojára ako genderológa. Samozrejme na oboch stranách existujú výnimky – či už pozitívne alebo negatívne.
jasně. jenže když to schéma rozvaděče předložím geometrovi nebo strojařovi, tak na to bude taky čumět jako puk. A když ti jen tak z voleje šoupnu výkres příhradový mostní konstrukce a budu po tobě chtít aby si spočítal zatížení, tak taky s brekem utečeš.
nemůžeš to brát podle těhle vysoce specializovaných záležitostí. Jak to vypadá když technik interpertuje právnické texty je možno se přesvědčit každou chvíli a když ajťák Urza fušuje do sociologie a politických věd … muhehe…
hezky, ten Urza je pěkný příklad :)
ono technická stránka věci to taky není všechno, nejúspěšnější ajťáci nejsou ti, co umí nejlíp programovat, ale ti co mají sociální dovednosti a jsou „lidi“ a ne ufoni. Protože jen ti dokáží komunikovat s klientem a naprogramovat to, co zákazník opravdu chtěl, zatímco „geniální“ šílenci se seknou na nějakém dokonalém kódu a vypotí šílený software, který sice umí milion věcí jen ne to , co chtěl zákazník a ještě se to nedá používat….
Tak je istota, že mne elektrikárovi nejaká mostná konštrukcia veľa nepovie, ale myslím, že vypočítať zaťaženie na takej konštrukcii by som mal problém aj ako čerstvý absolvent strojáriny na Žilinskej univerzite. A je pravda, že ak sa hľadá logický systém (ako technik) v nejakých nárokom komplikovane písaných právnických kľučkách tak je to zrejme nemožné….
Urza založil svou sektu, nic více a nic méně. Našel si svého boha (volný trh) a svého satana (stát) – a přemýšlí nyní v černobílých kategoriích, ve kterých přemýšlejí dvouleté děti. Všechno má jediné řešení, odstranit satana, a pak už je možné jen otevřít hubu aby ti pečení holubi létaly do huby sami, a bude ráj na světě. Už vydal i vlastní evangelium. Už chybí jen nějaké ty rituály, křest nových oveček, a bude to komplet.
Urza prostě zblbnul, nic víc. Dodnes jsem nepochopil, proč ho dfens a řada dalších tak preferuje. Že je Urza mimo rozum, je čím dál zjevnější každý další den, kdy se projevuje.
Urza je maximálně příkladem jak to vypadá, když teoretik nemá zkušenosti v praxi.
Mate pravdu, uzivi. A mate pravdu i v tom, ze po zmene oboru na delsi dobu uz neni cesty zpet k puvodnimu oboru. Ja jsem vysel jako materialovy inzenyr (jak tu specializaci nekdo zminoval vyse) nekdy po prelomu tisicileti. Dokonce jsem i sehnal misto v oboru tepelneho zpracovani. Prace me bavila. Ale zivit se s tim nedalo. Pro jednoho by to slo. Ale moje draha chtela zahnizdit. Nastesti jsem v prubehu studia pricichnul k IT. Takze jsem se do jednoho roku po skole premiklikoval na IT a v tom jsem doted. K tepelnemu zpracovani se dostanu uz jen tehdy, kdyz si pustim na YT jak nekdo kove noze a kali je. A co se tak divam po spoluzacich z kruhu, tak v oboru jsou myslim dva, mozna jeden.
ono stačí jestli teďka všichni naběhnou na strojárnu. přičemž se očekává další krize nejpozději do 2 let, ale možná už letos a co půjde první do prdele? Výroba aut, která vlastně nikdo nepotřebuje. A s ní všichni subdodavatelé. Než se krize rozbublá naplno, ti lidi akorát vylezou ze školy a kdo je bude potřebovat?
podlě mě relativně jistá jsou pouze společensky využívaná povolání, která nezávisí na ekonomickém cyklu. Advokát, potravinová chemie, doktor, učitel …. to bude potřeba furt.
ja to cele prenesu dfo jine roviny, s dovolenim.
jestli je kdo technik nebo humanitne vzdelany nehraje vubec zadnou roli, zasadni (a skutecne jedina zasadni) vec je, jak EKONOMIKA dokaze ty navzajem odlisne lidi navzajem propojit a je uplne burt, jestli to je repak zemedelec s citem rozmetat hnojivo ve spravny cas na spravne misto, nebo technik, ktery mu naprojektoval nejaky super cuper automatizovany kombajn napojeny na GPS anebo lekar, ktery ho da do kupy, kdyz mu prdnou zada, az na ten super cupr kombajn poleze.
Jinymi slovy, pokud tu mate nekdo nejake sirsi vzdelani, je to svetova ekonomika, ktera je v roli SPOF (single point of failure) a ta je momentalne nejen nalomena, nejen nemocna, ona uz je deset let ve stadiu klinicke smrti a aby se ta zombie nerozpadla, tak na ni kazdy den napatlaji novy mejkup.
Samozrejme, ze az to prdne, tak bude dobre umet prakticky opravit kulomet nebo udrzet v chodu protijaderny bunks, nez teoreticky naimplementovat SQL server a bude lepsi umet pichnout antiboiotika, nez odcitovat Platona.
Stejne to skonci valkou, trh se procisti, veritelu ubyde, zivotni uroven dramaticky poklesne a pocet nemakacenku a odborniku na spekulace se v pomeru k primitivnim zemedelcum a garazmajstr-technikum posune zhruba na uroven roku 1945.
Neni otazka jestli, otazka je kdy. A taky je otazka, jestli to zustane na urovni lokalnich zamrzlych sranda konfliktu ala Ukrajina, anebo se to dopracuje na globalni jaderny reset, ala posledni zkouska ruskych 4xBulava z ponorky Jurij Dolgorukij behem jedne minuty.
joj já bych se zas tak nebál. Za mě to bude něco jako před 10 lety, ale horší třeba o 100 %.
o válku nikdo nestojí, co by z toho kdo měl. No a jestli někomu jebne a odpálí atomovky, pro ty účely mám naštěstí pistoli a krabičku nábojů, do hlavy oběma dětem, ženě a pak sobě, nukleární holocaust bych přežívat nechtěl, radši rychle a nezbolestně.
Na ránu do hlavy je vždycky času dost, já bych to přeci jen radši zkusil.
Souhlas. Na smrt se čas vždycky najde a třeba to tak hrozný nebude. Jaderná zima už je překonanej koncept a kdoví jak to bude.
Kolik těch ponorek budou mít v nasazení v poměru k zadkovanejm, 1:1 bude eště úspěch, co?
To je důsledek nulového plánování v postsocialistickém bordelu neviditelné ruky trhu, kde je heslem dne „ukradni co můžeš, na ostatní sere pes“.
Pak tady máme hordy ne že nezaměstnaných, ale rovnou nezaměstnatelných absolventů na jedné straně (drtivá většina oborů) a v jiných oborech personalisti klečí před uchazečem na kolenách a cpou jim do kapes svazky bankovek, aby šel dělat k nim (IT, strojařina, elektro). Mezi tím se v šedé zóně potácí absolventi ekonomie, jazyků a některých přírodovědných oborů, kteří jakž takž najdou stabilní slušnou práci.
Tohle samozřejmě platí tak pro pár krajských měst, ve zbytku republiky i s diplomem v blízkosti bydliště děláte klidně dělníka u pásu, když nemáte známosti co by vás uvrtali na úřadě.
Děkujeme moc, soudruhu Klausi.
Strojírenské a IT firmy se sem hrnou a ostatní obory skomírají a absolventi čekají až v nějaké postsocialistické instituci umře nějaký geront, aby se za mzdu pokladní v supermarketu mohli na jeho místě uplatnit ve svém oboru. Pár takových lidí znám. Nakonec byli tak zhnusení bordelem a chaosem co tu panuje, že raději utekli do ciziny.
Teď se vracejí zpátky, protože většina evropy má dost vlastních problémů (zadlužení, migráčci) že tam už nestojí ani o vysoce kvalifikované nevolníky z východu.
Já bych spíše řekl, že současní personalisté jsou jedním z důvodů, proč je nedostatek techniků. Velice často personalisté naprosto nerozumí technickémmu/IT oboru, a tak nouzově posuzují techniky podle řeči těla a dalšího. Není divu, že pak procházejí lidé, kteří jsou spíše ztělesněním toho, jak by si daná personalistka vybírala samečka na hnízdění – a na vlastnostech těch lidí je to znát.
absolventi VŠ mají nejnižší nezaměstnanost, asi 3 procenta. Maturanti a nedejbože vyučenci jsou na tom mnohem hůř. takže s těma nezaměstnanejma a nezaměstnatelnejma absolventama to nebude tak žhavý.
Shane: Ale to možná nebude tím, že prolezli vysokou školou a získali něco navíc, ale tím že lidé, kteří se derou na VŠ jsou dravější, ambicióznější, schopnější nebo inteligentnější a tedy ve výsledku i zaměstnatelnější. Druhý a bohužel možná ještě důležitější faktor je, že obrovské množství absolventů VŠ všeho druhu absorbuje permanentně bobtnající státní sektor, ve kterém tito absolventi nejen že negenerují hodnoty, ale vysloveně ekonomice státu škodí.
to je sice pravda, ale já jaksi reagoval na kabrňákovo tvrzení o „hordách nezaměstaných, neřkuli nezaměstantelných absolventů“
Že je to tím že na vejšku leze ta cílevědomější a schopnější část populace na tom nic nemění.
Hordy nezaměstnatelných v kontextu toho, že stát zaměstná pomalu kohokoliv, kdo má papír z VŠ, je samozřejmě nesmysl.
On taky stát zdatně tu poptávku po titulech vytváří. Učitelé musí mít VŠ, sestry musí mít VŠ, kdejakej podšéf musí mít VŠ… Přitom jsou to většinou pozice kde by v pohodě stačila maturita.
Kdyby byl Dfens rektorem nebo aspoň děkanem na (Č)VUT tak by se škola určitě posunula světelné roky dopředu. Ale kdo s jeho schopnostmi tam půjde dělat za poloviční plat než má teď?
Aby se na něj dostal, tak by si musel přikrádat ze stavebních zakázek a dodavatelských služeb jak to dělají současní rektoři a jejich děkanští kuřbuřti. Z valné většiny staré struktury, co se jak améby přelévají z jednoho státního ředitelského místa na druhé a těží z politických kontaktů získaných ještě před rokem 89.
Nechápu jak si někdo může stěžovat na stav českého vysokého školství a na druhou stranu horovat pro co nejmenší stát, nulové daně atd.
Za málo peněz málo muziky. Dnes ve školství zůstavájí už jen zoufalci a srdcaři. Donedávna tam byli ještě staří zkušení chlapi co to nějak chtěli doklepat do důchodu, ti ale do penze nedávno odešli.
Kdyby z učitelského VŠ platu bylo aspoň rámcově možné uživit rodinu aniž by museli večeřet u armády spásy a hadry kupovali ve výprodejích sekáčů, tak by tam i někteří schopní zůstali. Pokud je ale platově dohání už i pokladní z Lidlu, tak…
A to je tam honí jak nadmuté kozy aby kromě výuky a zkoušení měli vědeckou činnost se slušným impakt faktorem (to se dělá po večerech místo věnování se rodině), přičemž vybavení které mají k dispozici pamatuje ještě Husáka, tj. v některých oblastech je tak 50 let pozadu, tam, kde byly zahraniční laboratoře někdy v 60. letech.
Učitelský plat na VŠ je takové kapesné k dalším přímům.
…
Chceme-li profesora, který pracuje někde jinde, musíme ho samozřejmě patřičně zaplatit, jinak by k nám učit nešel. Pokud si myslíte, že profesoři na VŠE a jinde berou tabulkové platy, kterými se někdy operuje v médiích, velmi se mýlíte. Výplata nejen profesora klidně může dosáhnout sto tisíc měsíčně.
Jak je to možné?
Odměňování na veřejných vysokých školách se sice řídí tabulkovým platem, jenže ten hraje vlastně marginální úlohu. Klíčové jsou další odměny – za vedení kateder, účast na nejrůznějších projektech a pak samozřejmě granty – školní, ministerské, národní vědecké, evropské atd. atd. Když to sečtete, nejsou to vůbec špatné peníze. Vaše překvapení nad výší platů vychází z mylného přesvědčení o tom, že pedagogové na vysokých školách jsou chudáci – ale lidé nevědí, o čem mluví.
Zdroj: https://finmag.penize.cz/ekonomika/336399-sel-bych-cestou-dramaticke-redukce-verejnych-vysokych-skol
…
„Vychází z mylného přesvědčení o tom, že pedagogové na vysokých školách jsou chudáci – ale lidé nevědí, o čem mluví.“
Až tak mylné to přesvědčení není. Chudáci jsou tam, kde se jen minimálně přerozděluje a chudáci jsou pak ti, kteří většinu času věnují tomu, že učí a snaží se dělat to poctivě. Učit na VŠ je totiž méně lukrativní, než učit na střední škole.
Druhým extrémem jsou ti, co skoro neučí a zabývají se naplno činnostmi, které nesou peníze, což jsou pak ti, díky kterým na VŠ vychází úžasné průměrné platy.
Jimmy lžeš, zaměstnáváme jednoho profesora na poloviční úvazek a z té almužny co mu dáváme je nadšený, protože na fakultě mu za poloviční úvazek dali 10 tisíc měsíčně a u nás si dokáže vydělat víc.
“ … vybavení které mají k dispozici pamatuje ještě Husáka …“
V minulosti nebýval na VŠ problém sehnat peníze na vybavení (až do cca 2010 bývaly projekty FRVŠ), takže pokud někde zůstalo 50 let staré vybavení, tak to bude kvůli tomu, že na daném pracovišti vedení dlouhodobě stálo za starou belu.
Nemohu vyloučit že existovalo pracoviště, kde se lidé důsledně přeorientovali na práci pro peníze, protože odměny z FRVŠ byly buď nulové, nebo almužna, takže proč se trápit projekty na vybavení, když z toho prachy pro rodinu nekoukají. Ale osobně jsem takové pracoviště nepotkal.
Já bych nechtěl studovat na univerzitě, kde by byl děkanem/rektorem dfens. Jednak si nemyslím, že tento článek, který napsal, je tak úplně v obraze. A druhak si myslím, že univerzita by měla především učit podstatné věci. To, že všude je nějaká úlitba bohům, třeba to technické kreslení – to je všude.
Největší problém univerzit je dnes právě to, že honí počty vědeckých článků a impakt faktory, tedy manažersky vykazují „vědeckost“. Když slyším ve zprávách, že „Karlova univerzita dělá nejlepší vědu, protože má nejvyšší počet odborných článků“, tak je to přesně příčina úpadku nejen Karlovy univerzity, která bude pokračovat a zhoršovat se. To je důsledek amerikanizace škol. USA potřebuje mít pro vše kvantitativní manažerské ukazatele, a to i kdyby to mělo všechno zničit.
Souhlasím – kdyby se d-fens dostal do nějaké takové funkce, tak by se do obrazu dostal a zjistil by, že zevnitř to vypadá jinak, než jak se to jeví zvenčí.
Tragédie se odvíjí od způsobu financování VŠ a u technických škol také od toho, že si v 90 letech nechaly rozbít mnohde slušně vyladěné pětileté studijní programy. Místo toho si nechaly vnutit model tříletý bakalář + dvouletý magistr bez ohledu na to, zda to pro daný obor bylo racionální, nebo ne. Tento mnohdy nevhodný model 3+2 je poměrně solidní tragédie, protože je bezhlavě aplikován i tam, kde by dával větší smysl třeba model 4+1.
K tomu se přidal postupný rozklad základního a středního školství. Ve výsledku se školy marně pokouší produkovat bakaláře, který by byl alespoň stejně prakticky použitelný jako býval absolvent průmyslovky.
Absolvent bakalářského studia má být prakticky použitelný a současně teoreticky připravený pro magisterské studium. V mnoha oblastech si reálně můžete vybrat buď to první, nebo to druhé, ale rozkaz zní oboje současně. A tak nakonec předměty, které byly z dobrých důvodů ve čtvrťáku, skončily řízením osudu ve druháku a všichni zúčastnění zcela zbytečně trpí jen proto, aby byla naplněna Boloňská vize. Ostatně možná i toto je jeden z důvodů, proč Evropa jako celek za světem zaostává.
Kvantitativní manažerské ukazatele jsou jen jedna z mnoha ran, které postihly vysoké školy.
Jednoduše převzali jsme „vyspělý“ model ze států, kde školství je mizerné a má špatné výsledky. Ze států, kteří nábor odborníků řeší importem ze zemí, kde je lepší školství. Nicméně chápu, že v rámci boje proti komunismu bylo třeba zničit i to co fungovalo lépe.
Rozdělení na bakaláře + magistry chápu stejně – umožnilo to efektivně skoro zdvojnásobit počet studijních oborů, tedy zlepšilo to manažerské kvantitativní ukazatele. Na výsledek pro studenty a jejich znalosti se nehledí, to už je mimo čísla ve výkazech.
Navíc jsem si všiml, že v zásadě střední školy dnes učí to, co dříve bylo doménou základních škol. Bakalář je vlastně dnešní střední škola. Dřívější absolvent univerzity pak už není roven ničemu, protože stejné penzum znalostí už získáte pouze samostudiem mimo systém školství.
Prostě volný trh vygeneroval poptávku po titulech nikoli znalostech. A neviditelná ruka trhu prostě uspokojila poptávku. Dnes titul dostane i hlupák, co by dříve měl sotva na učňák. Trh to zařídil. Nejdříve v USA a západních zemích. A my to zkopírovali i s chlupama. A tak si to užíváme.
V dobách mé první univerzity (hluboká totalita) jsem nechápal dnešní názor, že vysoká škola je k ničemu. Shodou okolností jsem vystudoval v dnešní době druhou – a už ten názor plně chápu. Srovnat ten drastický úadek a vidět ho na vlastní oči bylo šílené. Dokázal bych klidně dnes studovat 10 vysokých škol najednou, protože jsou primitivní. Jediná limitace je počet zápočtových prací, které bych odkázal najednou napsat – ale požadavky na znalosti a schopnosti jsou tak nízké, že dnešní univerzitu udělá i člověk s Downovým syndromem.
Spíš jsme převzali model, aniž bychom chápali jeho podstatu, takže jsme podlehli cargo-kultismu. Školství není anebylo vytaveno volnému trhu, je řízeno politicky, ovšem na politické úrovni je to resort nechtěný, politici se o něj nederou,k je to resort, který vždycky na někoho zbude.
Co se týče volného trhu, kdysi dávno jsem slyšel působivý rozbor toho, kdo co je produktem vysoké školy, kdo je zákazník. Vůbec to neodpovídalo běžným představám, ale bylo to kvalitně vyargumentované a dokonale to vysvětlovalo jak systém funguje a proč nefunguje jak občané očekávají.
Ve stručnosti: Zákazníkem je ten kdo za vzdělání vysokým školám platí a tím je z pohledu VŠ jednoznačně MŠMT, které tím pádem jako jediné musí být uspokojeno. Zaměstnavatel je vedlejší, studenti jsou vedlejší, absolventi rovněž nikoho nezajímají.
Analogicky pak funguje i zdravotní pojištění, kde lékař uspokojuje zdravotní pojišťovnu a pacient je všem ukradený.
Ten, kdo platí je kromě MŠMT také různí sponzoři grantů. Na ty je zapomenuto, ale přitom jsou to právě oni, kdo deformují celé univerzitní školství a celou vědu nejvíce. A co vidím, univerzity se zaměřují především na uspokojení těchto grantů čím dál více.
Když Urza vytlačí pár miliard dolarů na granty pro anarchokapitaismus, tak klidně otočí kormidla celé ekonomické vědy – a to zcela bez ohledu na naprostou blbost celé myšlenky anarchokapitalismu. Studentům se na univerzitách začnou vyplachovat hlavy výhodami anarchokapitalismu. Řada studentů si pak přímo v bakalářkách, diplomkách i doktorských pracech sáhne na témata, která budou dokazovat skvělost anarchokapitalismu. Tito lidé pak začnou v různých komisích a poradenských firmách tuto ideu šířit, a v zásadě změní i politicky mnoho oblastí. Co na tom, že ke škodě všech.
Takto se prosazují genderové vědy. Takto se dokazují superúčinky mnoha léků, které jsou v lepším případě jen neúčinné, v horším škodlivé. Tento vliv jde do téměř všech vědeckých oborů.
Takže MŠMT je uspokojováno až ve druhé řadě.
Ony ty znalosti, alespoň na dobrých školách, přestávají hrát důležitou roli z jednoho prostého důvodu: znalosti jsou v dnešní době na hovno. Než si nabiflujete, v jaké geometrii se brousí ubírací nůž přímý z materiálu S10, tak se a) přestane vyrábět materiál S10, b) přestane se používat ubírací nůž přímý a c) nástroje se přestanou brousit. A objeví se 100 nových věcí, které ani profesor na škole nezná a vám nezbyde nic jiného, než si pořád a opakovaně vyhledávat aktuální informace po celý zbytek vaší kariéry :-) A musíte vědět, co si s nimi počít a jak je začlenit do svého vidění světa. A o tom má být školství :-)
Abyste se mohl učit nějakým způsobem myslet, musíte mít k dispozici nějakou mentální hmotu, na které se to učíte a tou jsou znalosti. Proto i skutečně zcela zbytečné znalosti mohou mít v některých vzácných případech smysl.
Výsledkem manipulací se znalostmi je, že získáte pro danou oblast cit. Také zvládnete manipulace s hmotou, aniž byste nad jednotlivými kroku musel přemýšlet, což vám umožní se od základních manipulací přesunout k manipulacím složitějším a abstraktnějším.
Znalosti obecně na hovno nejsou, protože je hromada znalostí, které jsou téměř trvale platné (to je třeba fyzika). Čím specializovanější znalosti jsou tím věští je riziko toho, že zastarají nebo že je nikdy nepoužijete. Bohužel se hlásají dva nesmyslné extrémy – biflování trénuje mozek x znalosti jsou k ničemu (všechno mi najde „google“, pamatovat si nic nemusím).
Navíc bez znalostí nemáte o čem přemýšlet. To, co si operativně najdete, vám zůstane jen v krátkodobé paměti, ale na řešení spousty problémů potřebujete mít v hlavě hromadu věcí současně. Pokud v hlavě nic nemáte, tak jste pak schopen řešit jen jednoduché problémy a celek vám uniká.
Já jsem na to narazil, když jsem se pokusil pochopit něco z biochemie mozku, což opravdu není můj obor. Prostě jsem si všechno hezky našel, ale kapacita mé krátkodobé paměti nestačí na to, abych to všechno udržel v hlavě současně a vznikl mi tak ucelený obraz. Všechny informace mám k dispozici a je mi to k ničemu, protože nemám znalosti, díky kterým bych v hlavě udržel komplexní celek a bez uceleného obrazu nejsem schopen vyvodit rozumný závěr.
Naše školství se verbálně snaží biflování eliminovat, ale nevšiml jsem si, že by se udělal posun v oblasti tréninku manipulací se znalostmi (paměťové techniky, rozvoj abstrakce). Jenomže jak by to mohli učitelé učit, když to sami neumí … A když to neumí ani učitelé ani rodiče, tak jsou žáci odkázání k biflování jako za císaře pána.
Ale ovšem, že spoustu důležitých znalostí v hlavě máte. Jenže je získáte tím, že je budete používat, zacházet s nimi. A tím se i automaticky roztřídí co si zapamatujete a jak moc. Když budete procvičovat nějakou dovednost, třeba návrh teplovodního topení, zapamatujete si měrné teplo vody a průměrovou řadu trubek, aniž by vás z toho musel někdo zkoušet a vy sedět doma nad knížkou a ševelit si číselné řady. A když vám to neleze do hlavy, tak si třeba zrovna tuhle informaci budete opakovaně vyhledávat, však se nic neděje. Jenže když to uděláte opačně, nadrtíte do studentů všechny ty fyzikální konstanty a výrobní řady, ještě vůbec to neznamená, že budou vědět co si s tím vším počít. A to už se něco děje :-)
Milý pzkudk, naše společnost udělala z učitelů poslední hadr na podlahu, se kterým si vytírají prdel žáci/studenti, se kterým si vytírají prdel rodiče, ministesrtvo, stejně jako různí rozumbradové typu pzkudk. Následek se dostavil, kdo může, z učitelství uteče jinam.
Dokud nebude mít učitelská profese určitou podmínky a vážnost, tak nemůžete čekat, že budou děti/studenty učit dobří uřitelé! To, že se to plně ještě nesesypalo je stejné jako u těch techniků – dojíždějí staří bardi, kteří to zachraňují. Až odejdou do důchodu, bude sranda.
V technice je to to samé, dokud na místa znalých jedou starší ročníky a generace, může si dfens a další psát, že znalosti jsou k ničemu a dělat haury. Až budou firmy složeny pouze a jedině z těch, co unisono tvrdí, že teorie, znalosti i školy jsou k ničemu, ukáže jim zrcadlo tu ošklivou a reálnou tvář, jak to bude vypadat. Ďábelsky se chechtám a ze srdce to dfensovi i ostatním přeji. Ať si synteticky čistou ideu, že toto vše je k ničemu vypijí do samého krvavého dna.
Nejsem učitel a nikdy jsem neučil, až na pár krátkých štěků spíše jako záskok. Bylo mi to mnohokrát nabízeno, protože jsem dokázal naučit kohokoli cokoli v rekordně krátkém čase.
Ale učitel má přesně tu výsadu všech eunuchů celého světa: Má odpovědnost za všechno, ale nulové pravomoci. Je pak pouze v rukách božích, jestli půjde do kriminálu či nikoli.
O tom, jak si občan ČR váží učitelů a kvalitního vzdělávání mimo jiné svědčí velmi široká podpora ptákovin typu inkluze.
Pokud společnost všechno pohnojí a potentuje, pak se nemůže divit, že to je potentované. A že to nechce nikdo kvalitní dělat.
Že je na tom státní školství i učitelé bídně, vidím též :-) Jeden z příznaků je značně velký poměr znalosti:dovednosti ve výuce, zatímco podle mého přesvědčení by tento poměr měl být menší než 1, možná i velmi výrazně menší. Ale nejsou takhle špatné všechny školy, například některé soukromé základní a střední školy docela pěkně ukazují směr. Jejich absolventi se v životě (ano, už je tu i tento feedback) uplatňují velice dobře, takže se nebojím, že byste snad mohl mít pravdu.
pzkudk: Schopnost se uplatnit není až tak úplně věcí znalostí, ale spíše osobnosti. Většina soukromých škol je daleko horší než státní školy, ale už to, že je musíte zaplatit vás donutí si na ně vydělat. Odejdete z těchto škol s mizernými znalostmi, ale uplatníte se třeba proto, že musíte vydělávat.
Úplně stejně vás naučí uplatnit se v životě třeba to, že povijete dítě, pokud přestanete stačit s penězi.
Inkluzi tady nikdo nechce, jen neomarxisté z ministrstva ji prosadili a nikdo jim to nezatrhnul.
Ony ty znalosti jsou trvale platné. Nevšiml jsem si, že by se fyzikální zákony měnily. Nevšiml jsem si, že by se měnily výrazně matematické věci. Nevšiml jsem si, že by došlo k výrazné změně v řadě oborů. Stejně tak se výrazně nemění psychika a myšlení lidí po staletí, možná tisíciletí. To co se mění je obálka na povrchu, princip je stále stejný.
Pokud nemáte základy, musíte opakovaně pořád vyhledávat po zbytek života. Protože to hlavní, co vám znalosti dají je to, že znáte souvislosti, vazby a vzájemné vztahy. To nikde nenajdete, protože pro vás to po vyhledání bude jen nesourodá změť faktů, které nebudete příliš rozumět, pokud vůbec.
Tato doba je plná ptákovin a dogmat typu „znalosti k ničemu nejsou“, „všechno vyřeší trh“, „soukromé firmy vše udělají správně, stát vždy špatně“, „všechny věci se neustále mění“, „IT prochází prudkým,i změnami“, „dítě už nepotřebuje mámu a tátu, moderní je mít libovolné dva homosexuály“, a já nevím co všechno. Přitom jsou to všechno blbosti na kvadrát.
Znalosti nejsou nabiflované věci z učebnice nebo encyklopedie, jak si myslíte. Znalosti jsou, že tomu rozumíte ve vztazích a souvislostech. Že rozumíte nejen tomu, že „to tak je“, ale také „proč to tak je“ a „s čím to souvisí“. Představa, že člověk bez znalostí si něco v cukuletu najde a bude to hned používat je velice naivní.
Za znalosti se ve standardním českém školství považují právě ty věci nabiflované z učebnice. Kdy se narodil Jan Ámos Komenský? Nevíte? Za pět. A spousta lidí si myslí, že to tak je správně, že se má přesně takhle učit, však my jsme se to učili a neubylo nás. Přitom tahle znalost je zcela zbytná a pokud ji k něčemu budete potřebovat (i když si zrovna nedovedu vybavit, k čemu by se to mohlo hodit), zjistíte ji v řádu sekund. Vztahy mezi fakty, jevy a jejich zkoumání se považují už za nadstavbu, za vrstvu kterou málokdo zvládne a proto ji spousta škol rovnou vynechává :-)
Já jsem myslel, že mluvíme o lidech a jejich uplatnění v životě. Znalosti bereme v tomto kontextu.
Vztahy mezi fakty, jevy a jejich zkoumání zvládne většina lidí – alespoň do jisté míry ve svém úzkém oboru zájmu. Škola není od toho, aby tuto vrstvu učila – tato vrstva automaticky přichází s tím, že získáváte fakta a data o nějakém oboru a cvičíte ho. Mozek si to prostě musí přetavit v bedně až jednou sám řekne „aha!“.
Spíše si myslím, že vy jste žádný obor nikdy neprozkoumal ani do střední úrovně. Zřejmě vás nic nebaví. Soudím i z toho, že znalosti berete jako čistě školní záležitost.
///////////////////////
Škola nechce pouze nabiflované znalosti, což vím z osobní zkušenosti. Ovšem pokud je někdo blbej a hloupej, tak se ho snaží zachránit alespoň tím, že mu dají příležitost se něco otrocky naučit zpaměti.
Kromě toho je třeba ctít vývojové stupně dětí. Děti na prvním stupni ZŠ jsou připraveny na biflování, tedy prostě přijímání faktů i s chlupama, a baví je to. Pokud přijde nějaký sluníčkově-liberální rodič, a začne proti tomu v tomto věku protestovat, tak jen ničí dítě, a zavírá mu cestu k pro něj nejpřirozenější cestě k základům vědění.
Na druhém stupni základní školy pak postupně děti docházejí do vývojových stupňů, kdy se u nich přírodou spouští abstraktní myšlení a nakonec i různé morální a další soudy. Pak je teprve možné začít vysvětlovat souvislosti.
První stupeň si moc nepamatuju, četl jsem si pod lavicí a nedával pozor. Z druhého stupně už osobní zkušenosti mám, ale jsou zcela opačné než ty vaše. Jedna část dětí se poctivě naučila Pythagorovu větu nazpaměť a dostala jedničku. Druhá půlka chtěla vědět, jak na to sakra ten Pythagoras jenom mohl přijít a byla napomenuta, že ruší a ať se neptá na takovéhle věci, dokud se nenaučí základy a prošla stěží s trojkou, protože místo součet obsahů čtverců říkala jen součet čtverců. Mým dětem jsem to preventivně vysvětlil a nijak z toho nezhlouply, takže soudím, že se tehdy škola mýlila :-)
pzkudk: Mě by zajímalo v čem jsou vaše zkušenosti do opaku proti mým – zřejmě jste nareagoval na můj text.
LudwigVonMises: Člověče, tohle jste trefil úplně maximálně. Skvělé, prostě skvělé, tohle, prosím, zarámovat s vaším podpisem: „Znalosti nejsou nabiflované věci z učebnice nebo encyklopedie, jak si myslíte. Znalosti jsou, že tomu rozumíte ve vztazích a souvislostech. Že rozumíte nejen tomu, že „to tak je“, ale také „proč to tak je“ a „s čím to souvisí“. Představa, že člověk bez znalostí si něco v cukuletu najde a bude to hned používat je velice naivní.“
smutny pak je ze poslednich aspon 70 let nase skolstvi timto zpusobem nevzdelava, ale nuti deti k biflovani nesmyslu nazpamet (bez proc, s cim to souvisi, k cemu to v praxi muze byt uzitecne atd..) a kdo si ta cisla data fakta pamatuje, ten ma jednicky ackoliv ty obecne principy na pozadi jsou mu utajeny, nektere deti to brzy pochopily (a prestaly se ptat) a jsou jim ukradene, naucily se hrat tu hru na vzdelani a jak dostat jednicku
trevor12: Já si myslím, ten hlavní problém je v tom, že se klade velký důraz na tzv. získanou inteligenci a nikoliv na vrozený intelekt. Pak vzniká přesně to, co popsal Ludwig. Když to úplně zjednoduším na banálním příkladu: Vy budete přesně vědět z mapy, kde je místo, kam chcete dojet, budete mít nabiflovanou i ulici, číslo popisné, ale nebudete schopen tam dojet, protože nepochopíte správně trasu a jelikož budete muset na trase ještě třikrát přestupovat, nakonec se ztratíte. Pak si řeknete, že já blbec nejel autem podle navigace. Navigace – opět získaná inteligence. Váš vrozený intelekt už prostě nepracuje správně, protože vás už nic nenutí ho zapřáhnout.
D-FENS asi jezdí DEFENSIVNĚ
snad DEPRESIVNĚ, když z toho mají ostatní DEPRESE.