Já jsem technik, kdo je víc - zpět na článek

komentářů 274

  1. Však u doktorů už to tak je. Vystudoval zmetek za dělnické peníze, a teď nám zdrhne do Němec nebo do Rakouska. Deset let ve špitále v pohraničí, pak si jdi kam chceš!

    1. No a pak se všichni diví, že nám chybí jakékoliv komplikovanější atestace. Zdravotnictví je fakt co se tohohle týče v roce 1970.

    2. „Však u doktorů už to tak je. Vystudoval zmetek za dělnické peníze, a teď nám zdrhne do Němec nebo do Rakouska. Deset let ve špitále v pohraničí, pak si jdi kam chceš!“
      Krasne :) Tenhle stat neni schopny dat lekarum, kteri si delaji atestace slusny VS plat (aspon tak 50-60tk), nicmene soukrome farmaceuticke firmy, kde ma ten doktor polovinu stresu, zodpovednosti, prace a papirovani mu tech 60 daji z fleku.
      Takze doktori nebudou, CT a TV Hovna to vysvetli obcanum, jak je super zrusit pohotovosti a nakonec zrusi i obvodaky a nakonec zrusi i nemocnice a za osetrenim se bude dojizdet do zahranici za komercni nemecke ceny.
      To nas tech par desitek tisic „usetrenych“ na platu ceskeho lekare vyjde fakt „levne“.
      Parada :) Aneb nechci slevu zadarmo.

      1. no ono lidi spíš nějak odmítají pochopit, že je otevřený trh a že prostě doktor je všude jinde ve světě prestižní povolání a ne sluha socialismu. Něco o tom vím, z celé širší rodiny jsem jediný nedoktor. Mama už je v důchodu, brácha zdrhl do německa. Se mohl vysrat robit ve špitále 300 h měsíčně za prachy, které má dělník se základním vzděláním v Hyundai na lince.

        A že ono zdrhnout do jiné země, naučit se kvůli tomu jiný jazyk na velmi dobré úrovni (jednání s pacienty), opustit veškerý majetek, rodinu, kamarády, oblíbené žrádlo atd. není jen tak a taky to dost bolí. Jenže když je ten plat 6x větší, tak není o čem uvažovat. Bráchovi se nechtělo, ale když čekali trochu nechtěně 3. dítě, spočítal si, že v ČR 3 děti prostě neuživí, šel zrobit státnice z němčiny a jel do řiti.

        Tata končí příští rok, říkal že se na ty dementy může vysrat a že nikdo z pacientů vůbec nechápe, že až on odejde tak tam prostě místo něho nebude nikdo a hotovo.

        Asi se dneska lidi domnívají ,že se to pořeší nějakou appkou nebo 3d tiskárnou, když je to 21. swtoletí ….

        1. tak oni nasi lekari jsou hlavne nafoukani, kdyz je to tak easy tak at klidne odejdou vsichni co chtej do ciziny .. jenze ono by se jednak ze i v cizine je konkurence a take by se mohlo ukazat ze uz se pak nebudou mit kam vratit az tady nastoupi lekari z vychodu .. navic krome vysoce specializovanych operaci mozku ci srdce to fakt zadna raketova veda neni

          chirurg je vlastne instalater pracujici akorat na jinem hristi, to samy zubar a delnik se zbijeckou …

          o ostatnich „nasich lekarich“ muzu akorat rict ze muzou libat tomuhle statu prdel ze se muzou prisat cecikem na vybrane zdravotni pojistne (viz falesne uctovany „vykony“ ktere nikdo nekontroluje, vse je preci zalozeno na tom ze kazdy lekar je charakterni clovek)

          jo kdyby jim lide meli platit cash (a s fakturou jit na svoji zdravotni pojistovnu k refundaci) tak by se ukazalo kolik vykonu bylo a je virtualnich, nedejboze kdyby se uplatnil castecne ancap a zadne zdravotni pojistovny nebyly, ceny vzdy musi byt takove aby si je aspon nizsi stredni trida mohla dovolit, jinak bychom pestovali lekarskou turistiku za vykony na vychod, coz delaj ted nemci u nas, vsude je chleba o dvou kurkach

          1. no když je to tak kurva lehká práce pro dementy , jak naznačujete, tak asi kvůli tomu je to na západě ta nejlépe placená, protože tu školu vystuduje každý kretén a hrabat se rukama někomu v prdeli a dýchat viry se tež každému strašně chce ….

            mluvíte jako všichni zedníci ve studentském vlaku, kterým jsem jezdíval, „študovaný zmrdy střílet, neví co je práce“ … jojo, škoda že Husák už nežije, měl by radost

            pičo chirurg je instalater a zubař dělník, já se fakt po….., no ale tak určitě

            1. velke penize se hlavne nevydelavaji v zamestnani

              1. ve zdravotnictví jo, tam to jinak nejde, v nemocnici s operacema apendixů podnikat je tak nějak zakázáno. V Evropě je zdravotnictví státní, jestli jste si nevšiml.

                V americe ne, a stojí to tolik, že si to můžou ovolit jen bohatí.

                1. asi si kazdy predstavujeme neco jineho pod terminem velke penize

                  1. Velký peníze vydělává tak jeden člověk ze 100 000. Tím nemá cenu se zabývat.
                    Pro normálního člověka stačej slušný peníze. A ty se v doktořině vydělat daj i u nás, samozřejmě záleží na oboru.
                    Tuhle byl článek, jak hledaj dětskýho lékaře do Doks. nabízeli nějakých 100 000 měsíčně, superba, pomoc při shánění práce pro partnera a kdovíco ještě. Sháněj marně. Celkem to chápu, jít dělat doktora do pohraničí s třetinou katastru plnou cigošů se moc nechce, ale 100 litrů měsíčně rozhodně není almužna.

                    1. dobrý. to je lepší než jsem si myslel (ten první článek je teda o ničem, že skoro půlka populace jsou mládež a důchodci zas tak nepřekvapí)

                    2. 100 litrů hrubého je prd, v dnešním měřítku. Kdekterý obchoďák si vydělá podstatně více.

                      Ještě je tu jedna věc, kterou běžná populace neví, protože neumí myslet. Dost často se řekne „doktor má 100 000“, kurva jedna zasraná študovaná, chce se říci čtenáři blesku. Jenže ono je to „hrubý příjem ordinace Mudr. Jan Novák je 100 000“, 15 litrů nájem, 30 litrů zdravotní sestra, software,odpisy počítače, nábytek, externí účetní atd. a milý doktor je na 40, což je plat kdekterého ucha v call centru nebo majstra na výrobní lince.

                    3. kazdy pojistenec 25 let zpatky detailni vypis co si kdy kdo co vyuctoval, do vlastnich rukou, povinnost odsouhlasit nebo rozporovat .. posledni zazitek – ulomil se mi kus zubu, muj zubar uz tam nebyl tak jsem sel do lekarskeho domu kde jsem na chodbe odchytil pana lekare, kdyz jsem mu vysvetlil o co jde, chvili se zamyslel, pak rekl at jdu do kresla, podivam se svym zkusenym okem na zub a rekl ze to nic neni, at jdu v ordinacni dobe ke svemu zubari, ani se mne nedotkl, cele to trvalo 5 vterin, vysledek ? vyuctoval si 450 Kc, samozrejme jsem ho udal na sve pojistovne …

                    4. Když vlezete do advokádní kanceláře s blbou smlouvou nebo pro potvrzení k notáři, platíte běžně 1500 za „dobrý den“. Klidně bez jakéhokoliv úkonu.

                      450 Kč Diagnostika, závada uznána za lehkou k další opravě. Kdyby to byl účet ze servisu na auto, ani by jste nemrkl.

                      Já chodím k zubaři pravidelně a neplatím nikdy nic, jen zubní hygienu a nadstandardní plomby …. ono to bude o přístupu

                    5. ne sorry tenhle pristup neuznavam a popravde v nasem zdravotnickem systemu kdy si kdo chce co chce vyuctuje my pojistovne jsem na to alergickej … mam dalkovy pristup, lekari to se mnou maji tezky (kdyz jsem si kdysi jeste postou nechal poslat vypis uctovanych ukonu asi za 5 let zpatky, nestacil jsem zirat kolik tam bylo i opakovanych vykonu od lekaru ktere jsem vubec neznal a nikdy u nich nebyl … advokaty a servisy … nikdy jsem se s nicim podobnym nesetkal, asi si umim vybrat ty slusne lidi a jeste nez k nim zajdu samozrejmosti je ze chci vedet kolik co bude stat a sam se rozhodnu ano ci ne, pokud by se nekteremu z nich se podarilo mne napalit, byl bych u nej naposled a samozrejme bych si to nenechal jen pro sebe …

                    6. vy musíte mít těžký život, všude samý problém. Takový ten typ co volá na souseda policajty, protože u něj štěká pes a soudí se o jabka , co padla na sousedovu zahradu přes plot a žádá náhradu škody. Přesně důvod, proč jsem nechtěl být doktor, i když jsem být měl. Musel bych se s takovýma denně bavit.

                      zajímavé, že na mojí pojišťovně se to neděje a na mě žádná doktorská sekta atentáty nepáchá

                      apropo k tomu zubu: 1) „ulomil se“ ? jak SE ulomil, snad jste ho zlomil Vy ! váš problém, co s tím koho otravujete ?
                      2) doktor je debil, OK, proč jste za ním vůbec lezl? Jako přilepit kus porcelánu na zub lepidlem umím skutečně i j, to jste si mohl přece opravit doma sám

                    7. stolicka – kus se ulomil a jazykem jsem neustale narazel na ostrou hranu, ano vyresil jsem to sam a tu ostrou hranu ztupil pilnickem pred zrcadlem nez jsem sel ke svymu stomatologovi, zajimave s nim problem vubec nemam, netvrdi mi ze amalgam nevede a ze ma jen bile plomby za cash

                      ja nikoho neudavam, nezaluju, chci mit klidny spani, akorat umim „cist hru“ a pokud se nekdo zachova jako kurva prisata na zdravotni system tak se branim aby to z meho uctu nevydojil a nasel si jineho vola kterymu to bude jedno

                    8. Drobná poznámka: ono to vždycky není dojení systému. Někdy máte u nějaké pojišťovny překročený limit na některé výkony, tak holt to na píšete na někoho, u jehož pojišťovny ještě přečerpáno není. Neříkám, že vždycky, ale děje se to.

          2. PS: navíc co si myslíte že se stane s těmi „náhradními“ lékaři z Ukrainy nebo Pakistanu až sem přijedou? Budou už v EU že? Kam pudou? Že by taky do německa?

            1. pujdou tam kde to pro ne bude financne nejvyhodnejsi, ani nemecko neni nafukovaci a ne kazdej nemeckej teenager je tak blbej aby nevedel ze medicina je slusne remeslo na uziveni

              1. asi neznáte funkci migrace lékařů. Doktor v USA má 2x víc než v británii, školy uznávají, jazyk je stejný. Doktor v británii má 2x víc než v německu, školy uznávají, jazyk jiný, ale němci anglicky umí. A tak jsou angláni v améru, němci v anglii, češi, poláci a slováci v německu, u nás albánci, turci, ukrajinci, v turecku indové a v indii je hlavně mnoho lidí.

                Ne každej německej teenager je TAK CHYTREJ aby vystudoval medicínu, ona ta škola je těžká, chápete to vůbec? Ne každý ji může vystudovat. Máte nějaké vyšší vzdělání ? dovete si představit jak vypadá taková zkouška z patologie? několik tisíc stran nazpaměť doslova + obrázky a souvislosti? A to je jen jedna z mnoha …..

                To je právě jádro pudla, že to NENÍ jen debil se zbíječkou kterému stačí 3 týdenní kurz …..

                no jak říkám, dělnický národ

                1. ja netvrdim ze to neni tezke studium, ostatne 6 let a atestace (3 – 7 let) atd.. ale opravdu genialni lidi hledejte spis v jinych oborech

                  1. jj, třeba v diskuzi na DFENS….. :)

                    nebavíme se o genialitě, ale potřebě zajistit nějaký servis celé běžné populaci, což znamená tisíce odborníků, které si už jen z důvodu vysoké kvalifikace prostě vycucat z prstu + konkurenci nabídky na trhu práce.

                  2. Nikdo taky netvrdi, ze ti lide jsou genialni, jenom ze medicina je tezka skola, kterou nedokonci jen tak nekdo. Nikdo taky netvrdi, ze vystudovanim mediciny se z toho cloveka stane dobrej doktor. Ale obecne vzato je medicina velice narocna skola a tedy produkuje relativne slusne odborniky. Samozrejme obcas se sveze blb, kterej v tom umi chodit(nebo ma stesti).

                    1. asi tak. Ale pro trevora je to evidentně jen „študovanej instalatér a dlaždič“

                    2. ja jsem jen citil nutnost sletnout z tech Vasich oblak nekam na zem … nabiflovat se nazpamet na zkousku z patologie fakt vyzaduje hlavne pamet a po zkousce to zase vypustit z hlavy … ve skutecnosti v praxi pak pujde o remeslnou zrucnost kterou ti nejlepsi pak povysi az na neco bliziciho se umeni (malir pokoju x akademicky malir)

                    3. takže už nejen instalatér, teď už i malíř pokojů.

                      Pardon, ale zemanovsko-bolševické myšlení se u vás nezapře.

                      o talent a zručnost jde v každé profesi, i ajťáci se dělí od servisáků, co mění myši a instalujou office po Jobbse nebo Gatese, co udělali díru do světa.

                      stále se bavíme o průměru a medicína je společně s matfyzem, jadernou fyzikou prostě nejtěžší škola. Mohu srovnávat, viděl jsem co se musel učit bratr a co na to svoje Ing. já. To byla tak desetina, možná méně.

                      nemluvě o tom, že se jedná o nepříjemnou práci s lidmi, kterou nemůže dělat každý. Když něco poseru já, maximálně to bude stát nějaké prachy, u doktora jde vždycky potenciálně o život.

                      no přeju vám dobré zdraví, ať se těm zasraným študovaným doktorským debilům nedostanete pod pracky. A kdyby náhodou, tak doufám, že jim svoje názory sdělíte, pošlete je do prdele a apendix si necháte odoperovat instalatérem Pepou z hospody ….

                    4. ja lekarum svoje nazory na ne sdeluji pravidelne pokud jsem nespokojen, nejsou to zadni polobozi za ktere je pokladate

                    5. asi proto s nima máte pořád problémy:)

                      o žádných polobozích tady nemluvíme, jen o vysoce kvalifikovaných lidech. To je prostě fakt, který neuznáte, protože nevím proč. No světový trh práce s vámi naštěstí nesouhlasí.

                    6. v kazde profesi jsou vynikajici odbornici i zoufalci k nicemu, rozhodne bych diplom z mediciny nepovazoval za vstupenku do sveta vyvolenych s tim, ze system je nastaven tak ze nikdo kdo neni vysoce kvalifikovany neuspeje a na diplom nedosahne

                    7. uvědomujete si, že se stále bavíme zejména o důvodech proč jdou ti lidi pryč z republiky? protože jinde si jich prostě cení a tady se LID akorát rozčiluje, co je to za zmrdy ….

                      a kdo by měl podle vás léčit lidi, než studovaný doktor? jako jen tak pepa odvedle, protože je šikovnej? tak proč k němu nechodíte už teď? pamatujete 90. léta a lidové léčitele? určitě stále nějací jsou, tak šup, směle k nim.

                    8. proc na mne furt utocite, jsem vam rozhodil sandal – narusil ty vase vybajene predstavy o lekarich ?, ono jit do zahranici predpoklada mj. i mit necim podlozenou sebereflexi ze sve povolani ovladam na profesionalni urovni natolik ze o me sluzby vubec bude na Zapade zajem, take se radeji nepise o lekarich co se brzy vratili nebot bud profesne nestacili cili se s nimi zahranicni chlebodarce rozloucil nebo z jinych duvodu jejich predstavy narazily na realitu a zjistili ze ono to u nas zase neni tak marny …

                    9. „chirurg je vlastne instalater pracujici akorat na jinem hristi, to samy zubar a delnik se zbijeckou …

                      o ostatnich „nasich lekarich“ muzu akorat rict ze muzou libat tomuhle statu prdel ze se muzou prisat cecikem na vybrane zdravotni pojistne“

                      rozhodil sandál…., nerozhodil, já totiž znám kopec lidí jako jste vy, ale snažím se vymýtit tohle anti-vzělanostní myšlení.

                      Prostě , evidentně jste měl smůlu a někdo ojebal vaši pojištovnu, nakonec Goebells, Langr nebo Che Guevara byli taky doktoři, ale proto nemůžete popírat kvalifikovanou práci založenou na tvrdém studiu a srovnávat to s vypitýma dělníkama od výkopu. Nemám rád např. právníky pro jejich slovíčkaření, ale jelikož právní věci občas řeším vím, že přestože mám práva pár semestů absolutně na ně nemám a prostě jejich práci nerozumím, a tudíž je respektuji, vážím si jich, a když je opravdu potřebuju, obrátím se na ně se slušnou prosbou o pomoc.

                      a ne, nevrátili, znám 3, jeden z nich je brácha. Domů se nevrátí nikdy. Plat několikanásobný, ÚCTA pacientů (byť je pro ně buran z východní evropy), dobrá organizace práce (narozdíl od kocourkova), profesně naopak německo slabší, u nás je vyšší úroveň a hlavně DOKTOR LÉČÍ NEMOCNÉ LIDI !! zatímco v čr se akorát hádá s kverulantama jako jste vy, dává dohromady ožralé houmlesáky co je přejel vlak, blbce co si zlomili nohu na lyžích a operuje umělé kyčle 90 letým babkám, co za týden umřou ….

                    10. kurva je kurva a nazyvat mne kvuli tomu kverulantem je docela drzost .. ano na Zapade maji jiny system zdravotniho pojisteni a uctovani „vykonu“ podvody (ano jsou to proste podvody a dotycni jsou obycejni podvodnici) tam neni mozny

                    11. Ludovi liecitelia su podla mna naspat a v plnej sile. Clovek by neveril, kolko roznych bioterapii, biorezonancii, biolamp, magnetoterapii, elektroterapii mi v meste vyrastlo za poslednych par rokov.

                      Nanestastie, moji rodicia napriek technickemu vzdelaniu nemaju kriticke myslenie a dni stravia (dobrovolne) behanim po tychto kravinach, citanim vystupov a siahodlhym laborovanim a googlenim na skvele odzdrojovanych strankach typu niekohoblog.freewebdomena.sk.

                      Potom si pokupia domov kopu predrazenych kokotin a aplikuju ich na seba, kludne niekolko hodin denne.

                      Posledne mesiace je hitom:

                      Domaca magnetoterapia
                      – drot zasity do podlozky do ktoreho mala cinska lacna krabicka pusta 12V obdlznik za 800 EUR

                      Domaca elektroterapia
                      – dva kovove penisy do ruk a podlozka pod nohy, cele nakrimpovane najlacnejsimi kablami a cinch konektormi, ktore ebay dokaze poskytnut, plus krabicka s jednym 16×2 HD44780 LCD a USB interface pre nahravanie programov
                      – „liecba“ prebieha tak, ze clovek chyti elektrody a navoli si hodinovy program, ktory do neho pusta presne 115243.5 Hz obdlznik, lebo to ma byt rezonancna frekvencia volakeho Staphylococcus aureus alebo kieho slaka (zoznam bacilov a virusov poskytne za XX EUR lokalna biorezonancia) a ten po aplikacii promptne skape
                      – tiez to stalo asi 1k EUR a vyzera to ako niekoho projekt na elektro priemyslovke

                    12. MS: Bohužel velká část toho co chodí z oficiálního zdravotnictví je taktéž léčitelství. To je celý problém.

                      Většina lékařů nezná dobře ani léky, které předepisují. Když se budete chtít hodně zasmát, vyzkoušejte vašeho praktického lékaře ze základů biochemie či fyziologie lidského těla, stačí první úvodní kapitoly v lékařských skriptech – pak zjistíte, že celé studium medicíny často nezanechalo na lékaři ani stopy.

                      K příspěvku: Mimochodem magnetoterapii jsem několikrát absolvoval přímo u lékaře.

                    13. Utrpel som homeopaticke medicinske vzdelanie (pocas studii polovicky sa nejake informacie museli nalepit), takze viem, ze ide o seriozne vysetrenie/liecbu.

                      Ked som si ale vyziadal fotky ich zariadenia, tak by sa dalo povedat nieco o kvalite, vzhlade a hlavne vykone zdroja, ktory zivil magnetoterapiu v nemocnici. Ta domaca bude fungovat asi ako keby som si lahol na subwoofer. Magnet tam je, dokonca aj elektromagnet, co viac chciet.

                    14. Prodává se iluze a katují se kosty. Tak je to všude. Co se dá ošidit se ošidí.

    3. To byla ironie, nebo flashback z novinky.cz?

      1. Myslel jsem, že zrovna na dfensu to nebudu muset vysvětlovat :-)

        Bohužel ten trend je jednoznačný: chybí nemocniční doktoři – absolventi odcházejí za kopečky – místo slušných podmínek (a to zdaleka ne jen finančních) radši mladým doktorům napařit umístěnky a pokuty pokud chtějí odejít…
        Bohužel si tihle hovinkáři neuvědomují, že kdo je schopen provozovat medicínu v cizím jazyce, patří k tomu nadprůměru, který tady bude chybět víc, než by se dle absolutních čísel zdálo. Lakonicky to vyjádřil jeden ředitel školy: zbyli mi nadšenci, anebo druhá liga.

  2. Jsou tu také zájmy velkých tuzemských firem, kterým se zatím vyplatí lobbingová kampaň více než přímá mzdová konkurence, jinak řečeno, potřebují sice pro svoje operace nějaký druh odborníků, kteří momentálně na trhu nejsou, ale také nejsou ochotny pořádně pustit chlup a zaplatit si je nebo investovat do rozvoje těch pracovníků, kteří potřebné vzdělání nemají. Lobbing přijde levněji, stačí zaplatit nějakému pisálkovi oběd za pětikilo a poslat mu již zpracovaný článek o tom, jak hrozivá situace na pracovním trhu vládne a že nemá kdo roztočit soustruhy, na což část veřejnosti bezpochyby skvěle slyší.
    Toto mohu plně potvrdit….

    1. Na toto zase protestuji, protože nás energetiků je málo, sice ano E.On nechce pustit chlup, ale vymstívá se jim to a odserou to lidi co chtějí stavět a budou čekat na el.přípojku dva až čtyři roky.
      Opravdu E.ON je v prdeli a čekám každej den kdy se to sesype, kdy je konečně někdo zažaluje tak aby se z toho nemohli vykroutit a svést to na subdodavatele a začnou padat hlavy. Vždyť už krademe zaměstnance ze státní správy protože z kauflandu to nejde, tam mají víc než my energetici co jsem studovali energetiku, stálo to nemalé finanční prachy a úsilí a teď nic? Jsem hovno v trávě? Nechci jít do jiného zaměstnání, protože já odejdu a v tu chvíli jak odejdu v celém odvětví rázem poskočí prachy nahoru. na to se můžu vykašlat zůstanu do té doby dokud to nezkrachuje nebo to nekoupí číňani. Ale lidi nejsou a za 30.000 měsíčně k nám nepříjdou makat. Když už někdo příjde tak chce 45.000, to je pro nás neutáhnutelné, protože nákladově takovej člověk stojí něco okolo 60-70. měsíčně a na to prostě nemáme. Ale v alstomu nebo jiné strojírenské výrobě mu dají klidně i 50-60… to je prostě masakr, podle mě to je záchrana řecka, miliardy natekly do rozpočtu, naši píčové z čnb intervenovali měnu taky a tohle je výsledek, na dva roky se lidem zvednou platy, všichni budou mít 50.000 platy ale hyperinflace zachvilku tyto platy dohoní a budeme tam kde jsme byli. V prdeli.

      Sranda jak 2+kk krcálek v Praze pro „mladé“ stojí 7mega, s hypotékou 14mega. To je šílené. Lituji ty ubožáky kteří si takovej byt koupí a zadluží se na 60let dopředu. To je prostě sranda, kdy vyrazíme do ulic? https://www.youtube.com/watch?v=vyo7II47ucM

      1. Vy vole, hovno do ulic. Do světa! Ideálně, aby Elon už postavil ty svoje roury. Člověk si pak koupí/pronajme byt v DDR a rourou pojede makat do Mníšku pod Alpama…
        A teď vážně. Proč vy Skřete, i já, ještě děláme cokoliv v ČR? Já to mám z kanclu do Österreichu 15 km. A můžu tam dostávat zhruba dvakrát tolik za zhruba pětkrát méně zodpovědnou a třikrát méně kvalifikovanou činnost. Prostě si sednu ke kysně a budu si drátovat Verteiler od sireny k sireně… Na naše místa nastoupí raketoví inženýři z Pakistánu. Nebo se prostě v čechách začně platit. Spíš ale dřív přijde krize a celé to tu půjde na dalších deset let do prdele.

        1. deset let ? I ty svata Prostato. Tahle ekonomicka krize bude tak na 30 let anebo na nuklearni valku :)
          Rok 2008 bylo jen takove laskovne omoceni palce u nohy v krizi oproti tomu, co je na obzoru tedka.

          1. Ale hovno. Lidi budou dělat kšeft (rozuměj produkovat, prodávat, nakupovat) i bez centrálních bankéřů, kteří si budou hrát na krizi protože makroekonomické ukazatele jsou v konjunkci s Venuší. Chybí někde prachy, tak je kurvy vraťte a neotravujte nás. My je navzali. Možná chvilku jim to budou lidi žrát a pak se prostě vytvoří paralelní struktura.

            1. Venezuela — poulicni gangy decek ozbrojenemacetama se rvou o „lepsi“ teritoria. kde jsou „kvalitnejsi“ odpadky. Neco takoveho jsi myslel ?

            2. Myslím, že dedek má zčásti pravdu. Bankovní sektor si může „krizovat“ jak chce, až k závěrečnému sesypání, protože už nebude koho obírat o virtuální peníze, nepodložené žádnou hodnotou.
              Ale okolní svět bude fungovat dál, lidi budou např. nakupovat stavební materiál a bude fungovat barterový obchod na tom principu, jak fungovala šedá ekonomika za bolševika.
              Ty mi dnes dodáš a uděláš elektriku v patře baráku, já zítra Tobě dodám, nařežu a posvařuju vjezdovou bránu do dvorka atd. Pokud mi paměť slouží, obešlo se to mnohdy zcela bez těch směšných papírků a pokud byly zapotřebí, tak jen nejnutnější množství. Dokonce i v pálenici se dalo zaplatit něčím jiným, než penězi – protislužbou páleničářovi, nebo zahrádkářskému-zemědělskému družstvu, kterému pálenice patřila. Já sám jsem právě takto v pálenici „platil“ několikrát. Bylo to výhodné pro všechny a obešlo se to zcela bez účasti státu a potřeby bankovního sektoru.
              Bankovní sektor za 1.republiky toho má na triku taky docela dost. Současně se nepamatuju, kdy by bankovní sektor, jen prostou /sprostou/ manipulací a šachováním s penězi jiných lidí vytvořil nějakou konkrétní, užitečnou hodnotu.
              Holt třeba obchody se stavebninami budou nakupovat /bez možností dosáhnout na překlenovací úvěry/ jen tolik, kolik budou schopný za měsíc otočit a na kolik si vydělat.
              Trochu to pročistí řady obchodníků a ostatně i těch bank, což je podle mě dobře. Proč by měly dál existovat obchody a instituce, fungující z nepřiměřeného parazitování na jiných?
              A tak to bude se vším. Já bych to dokonce i přivítal – ten život na permanentní dluh se už musí zastavit.
              Asi jsem stará konzerva, ale podle mě nemají nějaký peníze hodnotu dotud, dokud nejsou podloženy konkrétní prací jiných lidí, nebo mne samotného.

              1. s barterem je problém, že založit si na tom ekonomiku domácnosti moc nejde. Lidí co by potřebovalo něco svařit je rozhodně víc než věcí který bys potřeboval udělat ty na svym baráku. A na kšeft typu já ti svařim skleník a ty mi budeš pak tejden chodit uklízet se většina řemeslníků vykašle.
                Pohádka o kohoutkovi a slepičce je názorná ukázka jak to funguje a názorná ukázka, jakej strašnej voser to je určitýho levelu je. Kdyby slepička hned na začátku vytopila keš, tak si ušetřila obíhání a doprošování a nemusel do hry vstupovat pohádkový prvek že kohoutek přežil půl dne bez kyslíku.
                Do jistý míry barter funguje a fungovat bude, ale jen jako vedlejšák na přilepšení. Patrně mnohem lepší efekt to má ve vytváření a upevňování mezilidských vztahů.

              2. za 1.rep. plnily nase banky (hlavne Preiss a jeho Zivnobanka) krome funkce komercni banky (uvery, pujcky, prijimani vkladu obyvatel) take i investicnimi bankami, mely prime podily ve spolecnostech (a jejich spravnich radach atd.) ktere uverovaly, Preiss defacto vlastnil pulku republiky a v podstate jediny co se mu nepovedlo pohltit byly Skodovy zavody v Plzni, jinak mel ucast temer vsude

                umim si predstavit ze kdyby nase banky opet plnily funkci i investicnich bank (otazka je jak by to ovlivnilo zaruky – bankovni garancni fond) tak by v sirsim slova smyslu mohly i „vytvaret hodnoty“, jenze vzhledem k ziskum bank je to asi u nas nepovolene v bankovni licenci, jinak uz by to bylo

                1. hej lidi, vy jste fakt dobri mimoni tady. Mate vubec tuseni, jak vypadaji ucetni knihy centralnich bank, mate vubec tuseni, ze svetova ekonomika stoji a pada s fejkovymi 170 triliony (ponasemu biliony) dolaru vytistenych z niceho na nesplatitelny dluh, vite, ze i ta zkurvena Deutsche Bank, o ktere Merkelova rikala, ze ji nebude sanovat, ma nasekanych pochybnych transakci s nejistym vysledkem v objemu 30 trilionu (bilionu) Euro, tj. petinasobku HDP Nemecka a dvojnasobku HDP Eurozony ? Jaka banka bude co investovat do podniku kurvadrat. Z ceho by to vzala. Vsecko je na dluh centralnich bank, i ten hajzlpapir na hajzlu ve vasi fabrice je na dluh, vsecko je to celosvetove poskladane jak domino, staci do toho drbnout a vsecko to leti smer Ukrajina a Venezuela a takova Severni Korea bude proti nam velky king. Dokonce i ta „duvera investoru“ a „stabilita financnich trhu“ je koupena na dluh. A muzete se me zeptat, kde se ten dluh bere. 17 let valky USA v Afganistanu. 3 triliony (nase biliony) dolaru za valku v Iraku. 1,5 trilionu za F35. 20 barevnych revoluci spachanych USA v rozmezi 5 let. Podpora slunickovych rebelu v Syrii a Saudu v Jemenu. A v neposledni rade dotace zelene lobby, sorosovym neziskovkam, priprchlencum, dobroserum, pochybnym vizionarum ala Musk a euroregulatorum.
                  Zkuste selskym rozumem odpovedet na otazku, odkud by se vsecky ty prachy na ty kokotiny vzaly, kdyby nebyly fejk a kdyby system nekanibalizoval sam sebe. Vubec netusite, jaka je makroekonomicka realita….
                  P.S: Neni to tak davno, co v mainstreamu zesmesnovali Rusko, ze ma ekonomiku jako Italie.
                  Tak se podivejte, kde je ekonomika RUska po vsech tech sankcich a kde je ekonomika Italie po vsech tech dotacich.

                2. hej lidi, vy jste fakt dobri mimoni tady. Mate vubec tuseni, jak vypadaji ucetni knihy centralnich bank, mate vubec tuseni, ze svetova ekonomika stoji a pada s fejkovymi 300 triliony (ponasemu biliony) dolaru vytistenych Z niceho na nesplatitelny dluh, vite, ze i ta zkurvena Deutsche Bank, o ktere Merkelova rikala, ze ji nebude sanovat, ma nasekanych pochybnych transakci s nejistym vysledkem v objemu petinasobku HDP Nemecka a dvojnasobku HDP Eurozony ? Jaka banka bude co investovat do podniku kurvadrat. Z ceho by to vzala. hej lidi, vy jste fakt dobri mimoni tady. Mate vubec tuseni, jak vypadaji ucetni knihy centralnich bank, mate vubec tuseni, ze svetova ekonomika stoji a pada s fejkovymi 170 triliony (ponasemu biliony) dolaru vytistenych z niceho na nesplatitelny dluh, vite, ze i ta zkurvena Deutsche Bank, o ktere Merkelova rikala, ze ji nebude sanovat, ma nasekanych pochybnych transakci s nejistym vysledkem v objemu 30 trilionu (bilionu) Euro, tj. petinasobku HDP Nemecka a dvojnasobku HDP Eurozony ? Jaka banka bude co investovat do podniku kurvadrat. Z ceho by to vzala. Vsecko je na dluh centralnich bank, i ten hajzlpapir na hajzlu ve vasi fabrice je na dluh, vsecko je to celosvetove poskladane jak domino, staci do toho drbnout a vsecko to leti smer Ukrajina a Venezuela a takova Severni Korea bude proti nam velky king. Dokonce i ta „duvera investoru“ a „stabilita financnich trhu“ je koupena na dluh. A muzete se me zeptat, kde se ten dluh bere. 17 let valky USA v Afganistanu. 3 triliony (nase biliony) dolaru za valku v Iraku. 1,5 trilionu za F35. 20 barevnych revoluci spachanych USA v rozmezi 5 let. Podpora slunickovych rebelu v Syrii a Saudu v Jemenu. A v neposledni rade dotace zelene lobby, sorosovym neziskovkam, priprchlencum, dobroserum, pochybnym vizionarum ala Musk a euroregulatorum.
                  Zkuste selskym rozumem odpovedet na otazku, odkud by se vsecky ty prachy na ty kokotiny vzaly, kdyby nebyly fejk a kdyby system nekanibalizoval sam sebe. Vubec netusite, jaka je makroekonomicka realita….
                  P.S: Neni to tak davno, co v mainstreamu zesmesnovali Rusko, ze ma ekonomiku jako Italie.
                  Tak se podivejte, kde je ekonomika RUska po vsech tech sankcich a kde je ekonomika Italie po vsech tech dotacich.

                  1. Tak kolik je teda těch fejkovejch bambiliard?….házíš numerama jak kejklíř pochodněma:)

                    … asi je to tady, rozbil se…..

                    1. misaka: Nerozbil, z definice je fejkových zhruba 90-98 % všech peněz v oběhu, podle místního nastavení povinných rezerv v systému částečných rezerv. K tomu je možno připočíst další záležitosti jako třeba státní dluh, který se dle Paroubka platit nemusí platit.

                    2. To jste trošku namíchal, ale neva. Jedna věc je teorie peněz a druhá doomsaying, který z toho dělá zrg1. A už řádku let mu to nevychází.

                    3. misaka: Nic jsem nenamíchal, banky a státy (a možná další instituce) mají pravomoc vytvářet peníze z ničeho. A obrovského průseru si nevšimnul jen slepý, i největší blbeček už si všimnul že sice má v rukou nějaké papírky, ale byt si za ně už nekoupí.

                    4. ja bych byl v hodnoceni opatrnejsi, preci jen pri tom vsem tisteni je prekvapujici ze je tak nizka inflace (ne spotrebni kos je sestaveny docela dobre). Pokud uz bych nekde videl zvyseni cen jako dusledek tisteni penez, jsou to predevsim akciove trhy coz by ovsem vyzadovalo nejakou fundamentalni analyzu kolik je vlastne skutecna hodnota dane spolecnosti. Ceny bytu nevim, kdyby za tim staly hedge fondy apod. tak bych i uveril ze se ta pripadna vlna tistenych penez z akciovych trhu prelila jiz i do trhu s bydlenim, takove dukazy ale zatim nemam tak zustavam pri zemi ze je to pouze vysledek nabidky poptavky (levna hypo atd..) s tim, ze stranu nabidky spolehlive zejm. v Praze brzdi svymi byrokratickymi obstrukcemi magistrat (zdlouhava stavebni povoleni pri situaci kdy kazda stavebni forma citi, ze na tomhle previsu poptavky nad nabidkou by se dalo hezky vydelat pokud by jim bylo umozneno stavet vice bytu)

                    5. trevor12: Spotřební koš v ČR je vytvořený úmyslně špatně, to se ví už dlouhou dobu, například úmyslně neobsahuje nemovitosti.
                      Byty podražily zejména proto že investoři už neměli kam jinam vrtnout volné peníze a na bankovních účtech jim naordinovali záporné úroky, tomu odpovídá struktura nakupujících, češi jsou v menšině, většinu mají zahraniční vlastníci. Vše důsledkem toho, že peněz se natisklo už tak moc, že je z toho mega průser.

                    6. ale obsahuje nemovitosti (resp. komplexne ceny bydleni), mel jsem v tomto ohledu docela rozsahlou korespondenci s pracovnici ceskeho statistickeho uradu, dokonce ma i spravnou vahu, dneska uz neni politicky pruchodne pri vseobecne znalosti obyvatel o drivejsim pokrivenem spotrebnim kosi hodit dulezite komponenty pod koberec

                      to ze bohati cesi vidi investici do nemovitosti jako bezpecnou (ne kazdy si troufa sam investovat napr. na americkem akciovem trhu) jen umocnilo ten ulet cen bytu v Praze (spolu s tim co jsem uvedl vyse), vse podtrzeno 90. lety kdy se lidem z akcii v SCP a RMS staly bezcenne papirky po vytunelovani (s cestnou vyjimkou CEZ a par bank)

                    7. trevor12: Ve spotřebním koši má bydlení 25,7 % což ani náhodou nereflektuje současnou situaci. Možná je to nějaký průměr za celou populaci, i s těmi venkovskými poloruinami s vnitřním dluhem, na které tamní lidé nemají peníze na opravy, takže skutečně vynakládají málo peněz a to se pak statistickému úřadu dobře počítá, že je bydlení levné :-)

                    8. CR neni jen Praha, souhlasim ze v Praze to je podhodnocene ale jako celek CR (10 mil. obyvatel) je to nastavene docela dobre, to by se musela zvlast delat treba statisticka rocenka pro Prahu, Stredocesky kraj …

                      spis by mne zajimalo jestli vse co CSS zpracovava je ze zakona otevrene nebo jsou polozky ktere jsou v rezimu „duverne, vyhrazene“apod. ke kterym nema verejnost pristup (ted nemam na mysli nic s bydlenim, spis mne to zajima teoreticky, nejake polozky co by mohly naor. sirit poplasnou zpravu ci byt jinak delikatni a verejnost k nim nema mit pristup)

                    9. trevor12: Nemají tajné položky, skutečně to nikdo neřeší …

                    10. Bohužel má naprostou pravdu. Pokud je pouze 99 % financích vycucaných z prstu, tak si můžeme gratulovat, ale je to ještě horší.

                      To házení bambilióny je těžké, protože USA a Evropa používají jiný systém pojmenování vysokých čísel. A pak se občas člověku stane, že chvíli mluví v evropských jménech čísel, jindy v amerických.

                      Nicméně sleduji pasivně diskuse už dlouho, a divím se, že jsem ještě vysírače typu misaka nedal do ignore.

                    11. a mě to zkurveně sprostý hovado máš? byla by to pro mě čest.

                    12. Asi jsi to nepochopil a přečti si ten jeho příspěvek ještě jednou. Zrg adin (aka zitraranoatomovkyvsudejstehovadajavamtorikal@putin.ru) nezvládl ctrlc a ctrlv, bo se asi uprostřed psaní překoukl v notách od řídícího a zapomněl to promazat.
                      Triliony, biliony – pojmy v ruznych jazycích, to opravdu nebylo ani okrajově míněno jako point ty hlavo. Kdybys raději pořádně četl obsah blbče.

                    13. misaka: Druzí nemohou za to, že jsi kretén(ka) a idiot(ka).

                    14. Opravdu mají ve spotřebním koši bydlení i Pražáci, resp. všichni ti, kteří tam vydělávají nějaké peníze, ale za přefouknuté ceny nejsou schopni se s bydlením do toho koše vejít?
                      Spotřební koš je hovadina, protože se bude lišit město od města a kraj od kraje. Nemá to vůbec žádnou vypovídací hodnotu co se týče jedné a téže práce. V profesi instalatéra jste schopni na malém městě vydělat dejme tomu 50, ale ve větším městě až 4x tolik. Jde o jednu a tutéž profesi, stejnou dřinu, ale vy výsledku jsou na tom oba stejně, neboť to větší město má drahé bydlení.
                      A spotřební koš jako měřítko povážlivě kulhá i v případě energií. Může spolehlivě obsahovat možná to jídlo, vzdělání…ale k čemu takové porovnávání je, když to budete muset konzumovat na ubytovně, namísto vlastního bytu?

  3. No, trochu do toho lidem může něco bejt právě přes ten místní socialismus, kdy ten chlív celej platí. Je to perverzní, to souhlas, ale jako celek, ne jen jednotlivý části. Někdo (=hlavně stád, kterej ten systém dohnat a předehnat zavedl a pro jistotu aktivně přiživuje zvyšováním minimálních kvalifikací kdejaké podržtažky na úřadech, a současně otvíráním balastních oborů, který ty lopaty zvládnou) ty papíry vyžaduje, lidi celkem přirozeně volí hlavně ty školy, kde největší překážkou k získání titulu je roztlačení dveří do budovy, a vohnouti to celý zaplatí.

    Je samozřejmě otázkou, na kolik je plně tržní model ve stylu US of A (i když, tržní…možná tak pro bílýho) funkční při víceméně zachování toho ostatního, ale tak to asi stejně nemusíme řešit, tady bude socialismu víc, ne míň.

  4. Vyborny clanek…

  5. Dfensi, poslední dobou se nám trochu radikalizuješ a začínají z tebe padat podivné články. S částí tohoto článku bych se asi dokázal ztotožnit, ale část o tom, že raději vezmeš absolventa humanitního oboru než technicky vzdělané člověka kulhá na obě nohy. Fungovalo by to možná v případě, že bys hledal novou asistentku, ale materiálového inženýra absolventem filozofické fakulty fakt nahradit nemůžeš….

    1. A proč by nešlo „nahradit“ inženýra za filozofa? Znám spoustu lidí, co mají vystudováno filozofii a strčí i nějaké inženýry do kapsy. Filozof může být klidně i technicky zaměřen právě díky tomu širokému rozhledu, jaký má, jsou více kreativní i v myšlení, otevření naučit se v podstatě cokoliv, protože filozofie je hlavně o myšlení, hloubání, ale inženýr bude těžko filozofem, jeho potenciál je částečně omezený. Teď mě inženýři sežerou. :oD

      1. Nebudem ťa veľmi žrať, odbavím to jednou vetou:

        Filozof a absolvent filozofickej fakulty nie je ani zďaleka to isté.

        1. grg: No, to ale není jisté u žádné profese, že? Znám hnojaře, které, kdyby jste postavil na pole, tak začnou brečet. Znám doktory-lékaře, kteří nevědí, kde je přívěsek mozkový. Takže ano, samozřejmě máte pravdu, není filozof jako filozof, ale to není ani inženýr.

          1. Tak kde je ten přívěsek, to bych se taky rád nechal poučit.

            1. No, to byla právě otázka pro toho mýho kámoše lékaře. Byl tak zblblej, že nakonec nebyl schopen pak vyjmenovat ani tři hlavní části, ze kterých se mozek vlastně skládá. Přívěsek mozkový dostal i vás. O votomtoje :oD

              1. Otázka je jestli vy vůbec víte kde je mozek, protože vy ho v hlavě nemáte. Hlavně mít co nejvíc příspěvků, co?

                1. Tak hlavně, že ho máte vy, to je pro tuto společnost skutečně důležitý. Co se týče příspěvků, tak takové cca dva možná tři měsíce tu ode mne nebyla ani řádka. Jsem příznivcem rychlých nárazovek, můj kreativní duch to zbožňuje.

      2. Imho Morpheus zřejmě narážel na úzce specializovaného experta. Naopak v týmu jsou často pozice, které tyto hluboké znalosti nevyžadují. Odhaduji, že tyto pozice myslel pan domácí.

        1. Chápu. Ovšem úzce specializovaných expertů je skutečně jak šafránu. Kdyby byl každý vysokoškolák úzce specializovaný expert, máte tu ráj na zemi.

    2. No ja by som to až tak striktne nevidel.

      Totiž, väčšina pracovných pozícií v priemysle je takých povedal by som „soft“. T.j. že nevyžadujú až také extrémne teoretické znalosti, ale skôr dostatočný základný prehľad o odbore a schopnosť rýchlo chápať. Zvyšok sa človek zaučí a postupne môže v hierarchii postupovať. Asi zo žiadnej školy nevypadáva hotový čo ja viem „administrátor systému HP Operations Manager“ alebo „Cloud Management Solutions Architect“, aby som zostal niekde okolo svojho oboru. A vlastne ani „Java programátor“, ktorý študoval len v škole, ale sám sa z vlastného záujmu veci nevenoval, za veľa stáť nebude. Ale je možné vziať šikovného človeka, ktorého „trochu viac bavia počítače“, na nejakú základnú pozíciu, z ktorej sa vypracuje.

      Výhoda človeka s teoretickým pozadím (z VŠ, ak študoval poctivo a na kvalitnej škole) je, že má lepší prehľad o tom, aké sú limity tej či onej veci, a tým sa ľahšie vyvaruje slepých ciest. Napr. ten programátor, už niečo počul, že existuje napr. niečo ako exponenciálna zložitosť, a teda nebude si myslieť „šak čo, dáme tam silnejši HW“…

      1. Je to velice jednoduché. Dfens mohl tento článek napsat proto, že v České republice se nic pořádného nevyvíjí a nevyrábí. Proto tu v zásadě nejsou ani potřeba ani tak experti, jako spíše běžní dělníci – a to platí i v technice. Pak to dělá dojem, že je to tak, jako si myslí dfens.

        To je důsledek důrazu na montovny, což je ekonomické i technické zaměření České republiky.

        Skutečné znalosti, které by byly třeba jinde, se v České republice nijak neuplatní. Takový odborník udělá lépe, když se naučí pořádně jazyk a opustí Českou republiku, v zásadě i Evropu, a zapomene, že tyto lokality existovaly.

        Tam, kde se houby dělá, jako v České republice, skutečně techničtí ba ani softwaroví odborníci třeba nejsou.

        Je to trochu šok, protože před rokem 1989 bylo zaměření České republiky na odbornost velice vysoké. Ostatně zahraniční korporace si pochvalovaly, že tu mají vysoce kvalifikované lidi za mzdu suché z nosu. Mladí lidé to odsledovali, a tak se zaměřili na něco jiného, což teď generuje ty plačky nedostatku techniků. Ve skutečnosti jsou to plačky, že nechtějí lidé v technice makat za suché z nosy. A lidé jim to žerou.

        Člověk se může leccos doučit. Ale těžko se bude doučovat něco, na co potřebujete 10 let teoretické a praktické přípravy z řady oborů. Takový člověk prostě v České republice buď krní nebo uteče. To je celé. Někteří z nich se pokouší uplatnit na univerzitách, ale moc to nejde.

        1. K tomu se přidává všeobecná neochota managementu technické odborníky disponujícími tvrdými znalostmi rozumně zaplatit. To jsem pozoroval na svém příbuzném, který kolem roku 2010 konstatoval, že čím méně odborné znalosti prodává, tím víc vydělává peněz. Byl smutný z toho, že své expertní znalosti nakonec strčil do šuplíku a živil se něčím, co zvládal i v polospánku. Ne že by po těch hard-znalostech nebyla poptávka, ale ochota platit rozumně za tvrdé znalosti prostě nebyla.

          Párkrát jsem mu dělal doprovod a dodnes ty „managery“ nechápu, jako by se vším prolínala myšlenka „hlavně abychom někoho nepřeplatili“ a bylo jedno kolik peněz to firmě prokazatelně ušetří.

        2. jasně, Češi jsou sice světová špička v nanotechnologiích, ale jinak se u nás nic nevyvíjí a nevyrábí. Tovížejo.

          1. Kromě mikroskopů pro nanotechnologie a antivirového a herního softwaru jsme prosím na špičce ještě v něčem ?

            CIA World factbook vidí průmysl u nás takto:
            motor vehicles, metallurgy, machinery and equipment, glass, armaments

            V čem z výše uvedeného tady probíhá masivní vývoj nebo dokonce výzkum ? Podle mě v drtivé většině konkurujeme cenou a přiměřenou kvalitou a vyrábíme produkty, u nichž přidanou hodnotu tvoří ze značné části zahraniční knowhow, které si mateřské koncerny drží doma. Velkých firem, které by tady měly velká vývojová centra (stovky vývojářů), tady opravdu zatím mnoho není a situace se zlepšuje celkem pomalu.

            1. medicína – vývoj léků a léčebných postupů. Tak je jasný že velký výzkumný a vývojový centra jsou jinde, ale na desetimilionovou zemi na tom zas tak špatně nejsme a už vůbec nejsme taková montovna jak flagelanti tvrdí. Problém jsou u nás holt finance. Zlepšuje se to, ale furt nic moc.

              1. shane: Byli jsme na tom sakra lépe ještě historicky nedávno. Tento trend se jen zhoršuje. To, že u nás máme počet lidí ve vývoji, který je na hranici statistické chyby, nic na faktu, že jsme montovna nemění.

              2. Mohli bychom na tom být ještě mnohem hůř, ale taky líp. Třeba jako izrael – špička ve všem co se týče „security – IT, elektronika, mechanika, zbraně“, ale taky špička v zemědělství a medecíně.
                Odhaduji, že na počet obyvatel má izrael tak 4x víc lidí v oblasti výzkumu a vývoje, než ČR.

                Vývoj léků, hmm to máte asi na mysli ÚOCHB a tým prof. Holého.
                Háček je v tom, že aby byl jeden takový ústav, tak k tomu musíte živit i zbytek AV ČR, protože nikdy nevíte kdo z vědců něco najde a kde vznikne potentní tým. Jenomže díky tomu, že úspěch pak komercionalizuje zahraniční subjekt, tak dochází k socializaci nákladů a privatizaci zisků. Proto ústavy AV ČR nejsou podle mě zcela relevantní. O efektivitě finanací sypaných do vědy svědčí nízké množství spinoff firem.
                Podle mě to souvisí i s tím, že se ze státního rozpočtu finacují VaV oblasti, které nemají komerční uplatnění prostřednictvím domácích firem a udělat takový objev, abyste prorazili hned rovnou na úrovni globální, je docela vzácnost. Navíc měřítkem je počet publikací, protože to se dobře počítá a vykazuje, zatímco dlouhodobá uplatnitelnost výsledků se strašně špatně hodnotí. Tým prof. Holého na tom, pokud se nemýlím, makal cca 20 let.

    3. No znal jsem jistého materiálového inženýra, který mám dojem ten D-Fensův Betrieb šéfoval, než přitáhl k nám dělat koncernového QM. Ten nerozeznal nerez a pozink, nerozuměl vůbec ničemu, co se kolem něj děje, stanovil si cíle ověřitelné v roce 2025 a i v dnešní době, kdy o volného člověka s technickým vzděláním a praxí firma pomalu nezavadí, byl odejit na vlastní žádost do prdele. Hádám, že se svým CV se takhle protluče až do penze, zanechávaje za sebou tu více, tu méně trosek a spálené země, podle množství pravomocí, které mu kde udělí. Než tohle, to už snad i absolventa nějakého bc obrou “čerpač dotací” či “razítkovač lejster”. Ten alespoň bude mít trochu pokory před tím, na co bude koukat.

  6. Říká se a i z vlastního pozorování mám ověřené, že nadpoloviční většina absolventů VŠ dělá něco hodně vzdáleného od svého oboru, takže není divu, že schopnost technického myšlení není v tak těsné korelaci s typem absolvované školy, jak by se asi mělo zdát. Účel vysoké školy je totiž úplně jiný než člověka naučit nějaký konkrétní obor – má se hlavně naučit přijímat poznatky a najít si svou partu „kluků co spolu mluví“ a kteří si jednou budou vzájemně pomáhat se sháněním zaměstnání nebo kšeftů. U některých škol se k tomu ještě přidává matematika, protože pokud se člověk nenaučí vyšší matematiku do 25 let věku, nenaučí se jí už nikdy, ani kdyby ho vzali na dálkové studium pro pracující do Stanfordu.

    Druhá věc jsou pseudoškoly a pseudoobory, které cargokultovými metodami předstírají, že jsou vysokými školami a produkují pseudoabsolventy, kteří plodí pseudodiplomky (https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/158884/). Těm se s chutí posmívám a docela by mě zajímalo, čím se nakonec doopravdy živí (ale i tak očekávám, že mohou mít nadmediánový příjem, protože už to, že ten blábol úspěšně zformátovali ve Wordu znamená, že mají IQ alespoň 100).

    1. Mě třeba sere ta koktina, že technik musí umět cizí jazyk. Vždyť si to odporuje. Technik je technicky založený a není lingvista. Výborný technik tak nebude umět žbletnout cizí slovo a naopak perfektně plynule mluvící technik devíti jazyky bude stát z technického hlediska za hovno.

      1. Kdyby jen technik a kdyby jen jeden. Na zakladnich skolach se vsechny deti aktualne povinne musi ucit DVA cizi jazyky!

        1. Caleb: Což byla nebetyčná kravina, majoritní část populace není schopná zvládnout dva cizí jazyky.

          1. Což o to, oni by je teoreticky asi zvládli*, jenže prakticky to nemá smysl, protože se nesetkávají s tolika cizími jazyka tak často, aby je mohli procvičovat a nezapomenout.
            Učit se povinně dva jazyky je blbost, člověk je rád, když se dokáže plně věnovat jednomu. Nemám problém číst knihy v angličtině a sledovat anglické pořady, ale kdybych k tomu měl ještě přibrat třeba němčinu ve stejné intenzitě, tak nevím kde bych na to vzal čas.

            *naši předci v minulosti bejvali překvapivě multilingvní, minimálně použitelnou němčinu ovládal skoro každý. Nobilita pak plynně ovládala francouzštinu (dorozumívací jazyk evropské šechty a diplomacie), němčinu (jazyk středoevropské šlechty a univerzální jazyk pokud šlo o obchod) a pak ještě na nějaké úrovni jazyky jejich poddaných, protože schopnost poslouchat ponížené supliky nevzdělaných poddaných přispívalo k nimbu vševědoucího a kompetentního feudála co se nemusí spoléhat na nějakého překladatele. A pokud chtěl někdo studovat, tak musel ovládat i latinu. I blbej venkovskej farář z Posázaví musel umět česky aby mu farníci rozuměli, německy aby se domluvil s vrchností a latinu, aby dokázal číst teologické spisky.

            1. Ale poznatků z jiných věd bylo nesrovnatelně míň a ty jazyky se prakticky používaly, to je pak jiná. A umět se domluvit hovorovým jazykem a přednést spatra projev v kultivované společnosti, to je sakra rozdíl.

              1. Tak zrovna vyšší vrstvy si na rétorice a konverzačních schopnostech velmi zakládaly, v tom problém nebyl. A chudina by to nedala ani v mateřštině. Ale jde o to používání. Dneska je těch příležitostí holt míň.
                Na druhou stranu, pro běžného člověka bohatě stačí základy gramatiky, nějaká základní slovní zásoba plus odborné termíny z jejich branže. Číst Nietzscheho nebo Schillera v originále netřeba.
                Vezmi si, co třeba obnášelo studium gymnázia – němčina, francouzština, latina, řečtina. Slovem i písmem, plus konverzace na úrovni. Obchodní školy – Němčina, Franština – konverzace, obchodní korespondence. Řemeslníci – povinný vandr pro tovaryše minimálně dva roky. Takže praktická znalost němčiny minimálně na úrovni středně pokročilý nutnost. Povinná vojesnká služba – povelová řeč v němčině, obcovací řeč u regimentu v ideálním případě čeština, v horším němčina, při kurva smůle maďarština. Pokud narukoval k nějakým národnostně echt smíšeným složkám jako Kriegsmarine, tak tam se mluvilo s oficírama a untroficírama německy a mužstvo mezi sebou pak hatmatilkou složenou ze všech jazyků monarchie. Pokud se potkali dva středo- a východoevropani co neuměli jazyk toho druhýho, tak přirozeně šáhli po němčině. atd. atd.

                1. Já jsem studoval ještě za komunistů. Na střední škole povinně ruština, němčina. A na vysoké škole mi k tomu přidali angličtinu.

                  Problém znalostí jazyků je, že tehdy se to učilo poctivě. Dnes se učí „moderními metodami výuky“, což znamená, že se jazyk nenaučíte ani za 100 let. Neznám jediného člověka, který se moderní metodou naučil anglicky – a to se ptám ve všech zemích, kam přijdu.

                  Moderní metoda výuky čehokoli je o tom, že učitel může učit celé roky, a pořád má kšeft, protože to neumíte a pořád mu platíte za výuku. To je celý problém výuky jazyků. A také celý problém toho, proč USA musí importovat odborníky z okolního světa, jinak jsou v zadeli. Jakmile přestnaou platit, tak USA jde do háje, neboť jejich školy a metody výuky jsou snad ty nejhorší na světě – a mají přesně takové výsledky.

                  1. nevim co je to moderní metoda výuky, ale jazyk se nedá naučit za pár lekcí. Což je něco, o čem se spousta jazykovek snaží přesvědčit svoje klienty. Lidi ráádi slyšej že je něco získaj bez velké námahy. ostatně , už za starého Rakouska byly učebnice „Anglicky/Rusky/Španělsky/Esperanto/Atakdál snadno a rychle“. Ale i sebelepší výuka je k ničemu, pokud člověk ten jazyk nepoužívá a nerozvíjí svoje znalosti.
                    Já jsem se ještě učil ve škole ruštinu. Nepochybně postaru a 3 roky. Jediné, co mi za těch 30 let v hlavě zůstalo je znalost tištěné azbuky a pár slovíček a nesmírně užitečných frází typu Taváryšč učitělníca, izvinite miňjá, ja damá zabil titrád. Pak jsem se učil 4 roky německy. Asi taky ještě postaru, je to dávno. Tam je to trochu lepší, přece jenom dám dohormady pár jednoduchých vět a dokážu přečíst ne moc komplikovaný nápisy. Takže ony ani ty starý metody asi nebudou nic moc. Jedinej jazyk kterej dá se říct že jakýtakž umím je angličtina, protože to je taky jedinej jazyk kterej aktivně i pasivně používám, takže ho neustále obnovuju a doplňuju.

                    1. Těžko vám oponovat. Mícháte různá slova aniž byste znal jejich význam. Například k „získat něco bez velké námahy“ používáte jako synonymum „naučit rychle“ – přitom to má různé významy.

                      I hope your knowledge of English is little better then Czech. And you are less confused in word meanings than in Czech.

                    2. Na druhou stranu – v mládí se učiti, do kamene tesati, v stáru se učiti, do písku psáti.

                      Mimochodem, jak to bylo s tou k.u.K. armádou – Předlitavsko x Zalitavsko? Myslel jsem, že pluky měli své rekrutovací oblasti, takže řadový soldát snad sloužil mezi svýma?

                    3. měly. A dokonce pokud v nějakém pluku dosáhl počet vojáků nějaké nárosdnosti určité procento stavu (tuším 60 procent), tak se jeho řeč stávala plukovním jazykem a všichni oficíři a poddůstojníci měli povinnost ji ovládat (do určité míry, samozřejmě). Povelová řeč ovšem zůstávala z praktických důvodů němčina
                      Ale třeba námořnictvo rekrutovalo podle nějakého klíče z celé monarchie. Víc by o tom věděl JJ, monarchie není úplně oblast mého zájmu.

            2. shane: Nezvládnou to ani teoreticky, ani prakticky.

              Naši předci uměli nanejvýš pár slovíček co pochytili na trhu nebo v hospodě, už proto že majoritní část populace měla jen pět tříd obecních a valná většina ukončila vzdělání v měšťance.

      2. Jak jste na to přišel, že technik nemusí umět jazyky? Tady je to tak, že technické firmy jsou většinou pobočky zahraničních firem, nebo alespoň mají zahraniční zákazníky. Angličtina nebo němčina je nutností, druhý jazyk aspoň na úrovní pochopení textu a napsání jednoduchého mailu věci hodně ulehčí. Aspoň já to tak vnímám někdy od roku 2000, kdy jsem buď byl ve firmě se zákazníky z Rakouska, ČR a SK, kde alespoň základy němčiny byly nutností, pak v dalších zaměstnáních až doposud potřebuju angličtinu denně pro komunikaci s kolegy v rámci koncernu nebo se zákazníky v rámci technické podpory EU-wide.
        A to nezmiňuju fakt, že hodně kvalitní technické literatury, dokumentace a beletrie je pouze v angličtině (a ruštině :).

        1. podle mne je vecna skoda, ze se vice jazyku neuci uz male deti – komunikace mezi detmi je jednoducha, mluvi velmi rychle spontanne se svymi vrstevniky tou svoji jednoduchou anglictinou, nemcinou atd… kdyby jsme zili ve vice jazykove pestrych prostredich, to co by se deti naucily uplne spontanne ve skolce (pocitam ze ve skolce ten cizi jazyk muze mit tak 400 slov, navic by mluvili, zadne memorovani gramatiky spis slovicka skladaji intuitivne ) byl by to pro ne dobry zaklad k pripadnemu pozdejsimu prohloubeni ve vyssim veku kdy uz to do palice tak snadno neleze a spis to jde jen nasilim proti srsti kdyz clovek propasne time slot nejvhodnejsi pro vyuku cizich jazyku

          ale i v pozdejsim veku treba spouste Volynaku nedelalo problem umet cesky, slovensky, madarsky, nemecky, ukrajinsky, rusky, polsky jak se pres ne valili ruzni docasni okupanti

      3. SkReT: Jsou technické obory, kde dokumentace je výhradně jen v angličtině a za života techniků se to už nezmění. Pasivní znalost angličtiny je v takových oborech bezvýhradní nutnost, byť je nutno připustit že pár výborným technikům to dveře do oboru úplně zavře.

        1. Je velký rozdíl mezi schopností číst/psát technické texty a normálně umět anglicky. To první je sranda, to druhé je podstatně těžší. Zvláště, když anglicky mluví takový Japonec…

          1. Ještě horší je, když mluví Angličan nebo Američan. Nejlepší angličtinu mají Skandinávci.

            1. S Angličanem jsem se vždycky domluvil lépe než s Američanem, aspoň co jsem zjistil při svých interakcích s oběma národnostmi. Stejně tak jsem se německy lépe domluvil s rodilým Němcem než s Rakušanem, tu rakouskou hatmatilku fakt nedávám.

              1. Uz som sedel v miestnosti s americanom, anglicanom, nemcom a rusom. Vsetci sme rozpravali po anglicky.

                Suverenne najlepsie si rozumeli nemec a rus – kedze to bol ich sekundarny jazyk, mali vyrazne lepsie.. eh.. error-correction algoritmy. Jedneho vobec netrapilo, ak druhy uplne pokazil vetu. Ak tam boli podstatne slova, alebo ich synonyma, ktore by ale anglican/american vobec nepouzili, vsetko slo ako po masle. Ta ista veta posunuta smerom na anglicana musela byt casto opravena/upravena, aby bola pochopena.

      4. No a je jasné, prečo sa tu furt sťažuješ na E.ON a jeho kruté podmienky a prorokuješ tu obrovskú elektro-energetickú krízu v každom druhom príspevku. Ak by si ako technik vedel aspoň ceknúť po nemecky už si mohol dávno za hranicou ťahať káble za „komerčné západne ceny“.
        V dnešnej dobe sa technik, ktorý sa chce rozvíjať v obore proste bez cudzieho jazyka nezaobíde a je jedno či je to nemčina, angličtina alebo ruština, lebo v týchto troch jazykoch sa dá zohnať (stiahnuť, nájsť) omnoho viac technických podkladov (data-sheet, certifikáty, katalógy…) ako v slovenčine či češtine. No a to nehovoriac o technikovi, ktorý chce za svoju a robotu a znalosti dostať adekvátnu mzdu.
        Ja keď som študoval vysokú školu tak bol dôraz v prvých rokoch na matematiku (hádam 6 či 7 rôznych skúšok som mal z matiky) a až od tretieho ročníka sa riešili odborné predmety. Ale čo bolo najhoršie, tak sme mali len dva semestre cudzieho jazyka, čo sa podpísalo na mojich znalostiach nemčiny dosť razantne (mal som šťastie na základke a na strednej škole na ozaj dobré nemčinárky – obe zhodou náhod staré dievky) a mal som potom v praxi problém nabehnúť naspäť na ten level kde som bol po skončení strednej školy. Mile rád by som vymenil tie matematické šialenstvá (pretože zrátať úhradu v krčme z hlavy som zvládol s matematikou základnej školy aj opitý) za cudzí jazyk v každom semestri môjho vysokoškolského štúdia. A to nehovorím o tom, že druhý cudzí jazyk (angličtinu) som sa naučil v krčme so zahraničnými študentami, počúvaním hudby a študovaním anglických manuálov – takže ny takej vysokej škole by sa uživili aj dva cudzie jazyky bez problémov – jeden primárny s dôrazom na technické výrazy a správnu gramatiku a druhý doplnkový kde by človek prešiel základmi jazyka a slovnou zásobou.

      5. Protože kdyby ses učil cizí jazyky, tak si dneska moh Eonu šéfovat místo Záklasníka ty. Ale protože umíš hovno, tak máš hovno a bereš hovno.
        Krom toho, dobrej technik musí sledovat novinky a pokrok v oboru a tam se bez cizího jazyka neobejde, v češtině vycházej akorát kompiláty nebo překlady a kvalita překladů je v ČR příšerná. A i kdyby byla dobrá, tak to stejně vychází se zpožděním.

      6. Tak aspoň angličtina by měla dneska být naprostou samozřejmostí pro každého. Neexistuje naprosto žádná výmluva proč neumět anglicky pro lidi pod 30-40 let. Navíc naučit se anglicky dokáže každý kdo se naučí číst, psát a počítat na úrovni základní školy.

        1. Spazik: Takové bláboly nemá vůbec cenu psát. Stejně tak jako existují lidé kterým nejde matematika a nezvládají ji, tak existují lidé kterým nejdou cizí jazyky a nezvládají je.

          1. jo, jenže těch je minimum, stejně jako je minimum lidí, co se nenaučí ani malou násobilku. A angličtina má tu výhodu, že je ze začátku docela lehká a těžký části přijdou až na vyšší úrovni.
            U většiny lidí to je tak, že když se to učili ve škole tak na to buď srali (k čemu mi bude angličtina) nebo si mysleli že jim stačej ty dvě lekce tejdně aby se ten jazyk naučili. Jenže jazyky je potřeba procvičovat a neustále na tom pracovat. Škola nebo kurs akorát naučí základy a principy a zbytek je na každém soudruhovi.
            To je jako kdyby před sto lety někdo tvrdil, že plná gramotnost je nesmysl, protože jsou lidi co se číst a psát nikdy nenaučej a dávat za příklad lidi, co se po absolvování obecné školy před dvaceti nedokážou podepsat aniž by museli hejbat rty a nepřeslabikujou ani Pečírkův kalendář.

            1. Angličtina je jeden z nejtěžších jazyků co jsem kdy potkal. Má pouze mírnou učící křivku na začátku, která mate. Je to proto, že je absolutně nepravidelná. Celou angličtinu tvoří jen kupa idiomů a přísloví, jinak by se komunikace v angličtině s těmi zakrnělými zbytky gramatiky neuvěřitelně protáhla.

              Jinak řečeno, angličtina se musí neustále slyšet a cvičit. A stejně jí nebudete nikdy umět dost dokonale.

              Jiné jazyky mají logiku, pravidla a řád. Ze začátku se zdají těžší, ale pak se rozjedete jako draci.

          2. Ve škole jsem se z jazyků taky moc nenaučil, ale angličtině se dnes nedá vyhnout na internetu, ve filmech, PC hrách atd. Tímto způsobem se na základní úroveň porozumění psanému textu, schopnosti se domluvit na letišti, v restauraci nebo s kolegou ze zahraniční pobočky dokáže dostat drtivá většina lidí.

            1. Spazik: Skutečně nemá cenu psát bláboly o luštění nějakých papírů. Znalost jazyka znamená schopnost adekvátně reagovat při jednání s rodilým mluvčím, tak aby řečník nebyl omezen ve vyjadřovacích schopnostech (ne)znalostí jazyka a pro mnoho lidí je tato úroveň naprosto nedosažitelná.

              1. No a? Presne tak to zacina – filmy, hry, youtube. Zaklady sa nalepia, clovek chape coraz viac a viac. Casom prestane k filmom vobec hladat titulky. Ma nejake konicky, mozno sleduje ludi z ich „hobby“ oboru na youtube, ktory je prevazne anglicky.

                Mlada generacia ma sakramentsku vyhodu v online multiplayer hrach. Moj skoro 30r kamarat, do ktoreho bola anglictina tlacena bez uspechu asi 10 rokov v roznych skolskych institutoch zacal pred rokom hravat World of tanks. Najprv pochopil zaklady z chatu, potom zacal rozoznavat co ludia hovoria, nedavno som ho nasiel s headsetom dohadujuc strategiu so zvyskom teamu.. V anglictine, prosim pekne.

                Priatelka sa filmovo/serialovo/komiksovou cestou zacina vcelku slusne ucit korejsky.

                Myslim, ze ked do toho clovek investuje cas a chce, vysledky budu vzdy. V skole je do toho mozno investovany cas, ale to chcenie dost kriva.

              2. Ve většině firem na většině pozic a při běžném pracovním jednání z cizinci není potřeba nějaká super angličtina na úrovni C, ale stačí boahtě nějaké Bčko.
                Vzhledem k tomu že většina lidí v zahraničních firmách taky nejsou rodilí mluvčí a když můžu porovnat – většina Čechů má angličtinu zmáknutou mnohem lépe než mnozí Španěláci, Italové, Francouzi, Němci, Asiati..

      7. Dneska se bez opravdu dobré pasivní znalosti angličtiny neobejde ani prostý televizní opravář + montér sat/ant techniky na malém městě, pokud nějaké takové servisy ještě vůbec existují.
        Pravdu mají ti, kdož říkají, že naprostá většina relevantní technické dokumentace je v angličtině. Třebaže je ta ENG rákosníky gramaticky zprzněná na úroveň znalostí našeho sš prvního ročníku, je zapotřebí tomu alespoň rámcově rozumět, co mám kde nastavit, naměřit apod.
        Jako byla dřív v tomto směru bolševikem nesprávně protlačovaná ruština, tak angličtina se v technice zcela přirozeně prosadila sama, protože ji zcela přirozeně uznává a používá jako technický jazyk téměř celý svět.

      8. Tak já trošku anglicky umím i když filmům moc nerozumím protože melou strašně rychle, jednoduché fráze si přeložím. Se čtením a psaním to až takovej problém není. Ale moje myšlenka byla v tom, že člověk který je technik prostě moc neumí jazyk a nemá na to mozek se to naučit, nebo to jde proti srsti. Ano výhodou je když od mala se s dítětem mluví i cizojazyčně, pak nemají problém ani s přepínáním jazyků. Ale za nás se drtila jen němčina (můžu bejt rád že jsem ruštinou nepolíbenej) a na střední podvodem jsem se dostal k angličitně, protože mi přes pysky leze líp než němčina a navíc ty počítače že ano.
        Dále bych chtěl podotknout že mi místo u E.ONu bylo několikrát nabídnuto, aby mě bylo zamítnuto. Víte proč? Ze stejného důvodu, který říkám, energetici nejsou a když mě zaměstnají u sebe příjdou o dalšího energetika, kterej něco dělá a je to za ním vidět.
        jediný co E.ON drží nad vodou jsme my staří dinosauři, ale až odejde většina dinosaurů do důchodu, to bude teprve masakr, protože mladí nejsou…

        1. To že technik a jazyk se téměř vylučuje je mýtus. Máte snad pocit že ty zahraniční „montovny“ jsou plné humanitních vzdělanců místo techniků ? V těchto „montovnách“ potřebujete nějakou schopnost se domluvit anglicky či německy už na pozici mistra výroby. Na pozici techniků v konstrukci, technologii, kvalitě atd. se bez znalosti jazyka prostě neobejdete. Nikdo nepožaduje po technicích znalost na úrovni profesionálního tlumočníka, ale na úrovni přečíst si dokumentaci a pokecat s kolegou o problému ano a to se zjevně dokáží u nás desítky a možná stovky tisíc techniků, jinak by v těch zahraničních „montovnách“ nikdo na odbornějších pozicích nepracoval.

          Rozumět filmům, kde herci huhlají, šeptají atd. k tomu jsou různé zvukové efekty je trochu jiný level. Zkuste si poslechnou nějaké dokumenty kde se mluví civilně. Je to výrazně snazší.

          1. Na němčinu jsou výborné staré filmové týdeníky, zvláště pokud Vás aspoň trochu zajímá druhá světová.

      9. „Mě třeba sere ta koktina, že technik musí umět cizí jazyk. Vždyť si to odporuje. Technik je technicky založený a není lingvista. “

        Bohužel, většina moderní odborné literatury a dokumentace je k dispozici pouze v cizím jazyce. Typicky v angličtině. Pokud je jazyk vyučován rozumně, tak není problém se jej naučit i pro techniky. Blbý je to, že každému vyhovuje jiný styl učení se. Já se anglicky naučil díky neortodoxnímu vynikajícímu učiteli angličtiny na gymplu, který toleroval můj způsob učení se.
        Hodně mi pomáhá, že pracuji s texty v angličtině. Posunulo mě i čtení jednoduché beletrie. Tragédií je, že spousta lidí nečte ani v češtině …

        Moderní učebnice rovněž nechápu, zkoušel jsem takto pokořit francoužštinu, ale nedal jsem to.

        1. Zrovna čtení v angličtině člověka moc neposouvá v mluvené angličtině. Respektive posouvá méně než by mohlo. Protože zrovna čtené a psané není v angličtině moc ve vztahu.

          Zatímco v češtině, němčině, ruštině, španělštině a dalších jazycích mám vyzkoušeno, že mít načteno znamená obrovský skok i v mluvení a rozumění mluveného. U angličtiny jsem to moc nepozoroval.

          1. Ja jsem se anglinu zacal ucit az na VS. Vysledkem bylo, ze jsem umel naglicky naprosto perfektne a vycerpavajicim zpusobem popsat parogenerator, pripadne silove casti jaderne elektrarny a jejich funkci. Nebyl jsem ale schopen si objednat ani kafe.

  7. To není záležitost vysoké školy, ale základky :-) Kdo neumí anglicky, může naprostou většinu pracovních příležitostí rovnou škrtnout. A naopak kdo navíc umí německy, má tři červené hvězdičky. Tak to je.

  8. V době kdy jsem měl zaměstnance, byl můj nejlepší mechanik vyučenej pekař. Z mechaniků na dílně nebyl ani jeden vyučenej mechanik. Jen tu autoelektriku jsem si musel dělat sám.
    A i když v mém oboru je 99% servisnícvh manuálů v angličtině tak anglicky neumím, ono to co tam píšou jsou ve směs běžně užívaná slova v rámci běžného života.

  9. Dělám v jedné firmě seniorního programátora a dělám i pohovory. Sice jsme proti tak elitnímu oboru jako je DFENS v podstatě žabaři, ale článek zmiňuje jednu strašně důležitou věc – rychlost, s jakou se vyvíjí to odvětví je ohromná a krok nestíhají držet ani soukromé školy, natož školy státní. Když mi přijde někdo na pohovor, je mi v podstatě jedno kolik mu je let a jaké má vzdělání, protože pro moje potřeby je to naprosto irelevantní údaj, něco jako nájezd na autě. Pokud navíc uchazeč zmíní, že opustil studium VŠ, protože ho to kariérně brzdilo, je to instatní veliké plus a můj zájem stoupá. Také se mi úplně nezdá, že za 20 let bude příliš techniků. Myslel jsem si v 18 letech, že ve 30 letech budu v podstatě na odpis a další generace mě rozdupe. Není to tak. Nejen, že to tak není, ale je nás ještě větší nedostatek, protože náš obor nikdo ani dělat nechce. Zkuste si v Praze sehnat programátora .NET, třeba i juniora a na padesátce se nezastavíte, ještě budete rádi když za takovou almužnu jednoho seženete. Je to úplně neskutečný, mám na jedné straně dobré kamarády, schopné a chytré kluky, kteří se musejí otáčet aby se měli normálně a na druhé straně mě stačí pro šesticifernou mzdu v podstatě jen ráno vylézt z postele. Všiml jsem si toho nepoměru, když mi na pohovory začli chodit převlečení svářeči a brigádníci ze supermarketů, kteří IT vůbec nerozumí, ale prostě chodí a zkouší, jestli je někde náhodou nevezmou. Vědí, že by je do měsíce vyhodili, jenže za ten měsíc by si vydělali tolik, co v jejich běžné práci za 3.


    1. Zkuste si v Praze sehnat programátora .NET, třeba i juniora a na padesátce se nezastavíte, ještě budete rádi když za takovou almužnu jednoho seženete.

      Což je při ně mecké minimální mzdê 1500 Eur a průměrné 4000 Eur strašně překvapující.

      1. ty nase padesatkove platy v IT jsou dusledek toho, ze jedna vec je lidi zamestnat a druha udrzet. U nas ti lidi klidne za 50 nastoupi ale pokud ukazou nejaky skill a tah na branku, tak jsou za dva tri roky klidne na dvojnasobku a to nase firmy zacnou kroutit nosem a radeji zacnou hledatr noveho absolventa a ti zkuseni skonci v zahranici.
        Nejdrive vyrabovali pool absolventu, pak vyrabovali pool cizincu a ted jsou v pici, protoze levne ajtaky nesezenou ani na Ukrajine. Ale platy v ceskem IT nezvednou, protoze to nas slavny stat zamereny na dotovani ciganu a zaskladnovani supermarketu ekonomicky nezvlada…

        1. A proc a hlavne jak by mel stat zvedat platy v soukromych firmach? Pane, zatim jsme se oficialne do socialismu nevratili…ale to vam, rudejm bolsevickejm nokum nevadi a uvazujete presne ve stylu „stat dela vsechno“….fuj…komunisto
          …to na konci je zbytecna invektiva, jen si te udrzuju nafouknutyho…abys mi nesplasknul….

      2. Zkuste sehnat rozumnou práci pro cca 50-letého elektromechanika se zaměřením na elektroakustiku, přes 30 let praxe v několika sekcích tohoto oboru. Umíte pasivně velmi dobře technickou angličtinu, aktivně konverzační na úrovni správného nasměrování zahraničního turisty ve vlastním městě.
        Nikdo Vás nezaměstná, je-li Vám přes 50. Klidně můžete přinést čerstvý zdravotní posudek, kvalitní reference…je to hovno platné. Můžete umět co chcete, ale věk.

        1. servisdok: něco mi říká, že to nebude o věku, ale hlavně o atraktivitě daného oboru nebo klidně o přístupu daného člověka. Umím-li něco, o co není zájem, můžu samozřejmě fňukat, ale holt doba kovářů na každém rohu už dávno skončila.

          Nebo třeba dotyčný neumí jednat s lidmi a na pohovorech se chová jako idiot, typicky všechno ví, všechno zná (má přece 30 let praxe) a učit se nic nemusí. Žádný div, že ho nikdo nechce – takový člověk není přínos, ale brzda a rozkladač týmu.

          Tím chci říct, že znám lidi, kterým je 50 a klidně jsem je vzal a jsou lidi, kterým bylo podobně a s jejich katastrofálním přístupem (například práce s využitím 10 let překonaných postupů, ovšem oni mají tu praxi a „tak se prostě dělalo vždycky“ a tak je to správně) je nebylo možné přijmout.

          Jistě existuje nenulové množství případů, kdy takového člověka někam nevezmou skutečně jen kvůli věku, ale pak není na co nadávat, protože do takového prostředí přece člověk stejně nechce, ne?

        2. Kdybych toho chlapa neznal, dal bych Ti zapravdu. Je o dost mladší, než já sám a určitou dobu jsem s ním pracoval jako dodavatel služeb pro stát. Nevím pravda, jak se chová na pohovorech, ale na společné práci jsme vycházeli velmi dobře, až výtečně. Není to ten zbytný kovář ze třetího rohu vpravo, je to bohužel ten nenulový případ, kdy by 50-letému, zkušenému člověku museli dát odpovídající plat, ale pro ty dotyčné firmy bylo mnohem levnější vzít absíka elektroprůmky sice bez praxe, ale s minimálními mzdovými náklady po dobu nejméně 3-4 let, za kterou si ho vycepují, nebo se to „nějak“ naučí. A když nenaučí, nebo uteče, ušetřili jsme tak či tak. Uvažuje takto hodně zaměstnavatelů a to i v odborných profesích.

          1. servisdok: souhlasím, že takto uvažuje nemálo firem. Jenže takto uvažují často proto, že se jim to vyplatí, tedy ty zkušenosti jsou jednoduše přeceňované (tj. nezkušený člověk mívá v praxi jen o málo horší výsledky než člověk zkušený).

            Práci dělím na dvě části – znalosti, které můžu člověka naučit a zkušnosti, které jsou nepřenosné (resp. jen do určíte míry). Mám-li práci, která vyžaduje hodně znalostí a zkušenosti malé, beru primárně člověka, který je ochotný se učit a kolikrát se hodí, že není zatížen praxí, která je od mých potřeb výrazně odlišná.

            Mám-li naopak práci, která vyžaduje zkušenosti, pak je potřeba takového člověka najít, protože u nezkušeného bude příliš dlouho trvat než bude mít výsledky a ani se to nemusí povést (plus toho může v průběhu působení nemálo pokazit).

            Opět, neříkám, že někde prostě nekouknou na datum narození a neřeknou si „duchna, to tady v mladém dynamickém kolektivu nechceme“, ale takový člověk ani nechce tam. Oproti tomu nepochybuju, že jsou firmy, které ty zkušené lidi nejen chtějí, ale jsou i schopné a ochotné je zaplatit, protože si to umí spočítat. Co jsem psal výše není sice úplně standardní přístup a spousta lidí ho nechápe, i když na ně ta fakta přímo křičí, na straně druhé to ani není žádná rocket science a další spousta lidí to ovládá.

            Takže chápu, že ten dotyčný to nemusí mít lehké, zvlášť, když si zvykl na určitý standard v určitém místě. Na straně druhé je potřeba se přizpůsobit realitě (budu tady, ale holt za míň nebo budu mít víc, ale holt se budu muset stěhovat). Nebo může význam zkušeností lépe formulovat na pohovorech tak, aby byl jasný finanční dopad (ušetření funguje lépe než přínos více peněz), nebo může dělat na sebe projektovým způsobem, těch možností je. Pokud se ale někdo upne na to, co měl a přes to nejede vlak (nereálné podmínky typu „X měsíčně max Y km daleko“), může dle svého místa bydliště být dost zklamán. Ale to už jsme u té reality, ne?

    2. Nejen od vás ale z celé diskuze to vypadá, jako by 50 litrů byl nějaký plat. To mají roboši ve škodovce, úspěšní lidi pod kilo ani nenařídí budík.

      Teda já se tluču za mnohem méně, ale nejsem v praze, alebrž v mongolsku (Ostrava) a navíc jen blbý úředník.

      Nicméně v byznyse mám kolegy, kteří nejdou pod 100, to je takový základ, v podstatě minimum, pokud dneska chce člověk dům 130 m2, 3 roky starou oktávku, v létě řecko a v zimě alpy.

      1. Já tomu vašemu komentáři nějak nerozumím. Úpěšní lidé mají „kilo“, ale vy ho nemáte a jenom jste to někde slyšel. 50 litrů pro vás není plat. Bodejť by ne, soukromý sektor má mzdy, ne platy. Kilem patrně myslíte 100.000,- hrubé odměny, což je nicneříkající, virtuální částka (zaměstnavatel platí mnohem vyšší číslo a zaměstnanec dostává mnohem nižší číslo). Tak možná by bylo dobré, kdybyste vyjasnil nějaké pojmy a uvedl tu vaši myšlenku do kontextu. Mě pořád přijde 50.000 na ŽL pro kluka po škole, jako slušná odměna.

        1. jasněže je. Průměr je 30k, medián asi 25. 50k hrubýho a víc má asi 10 procent zaměstnanců.
          To je jako taková ta vesnická představa, jak každej v Praze bere minimálne 30 čistýho.

    3. .NET seniora si mala firma v Praze nemuze dovolit financne. Navic po par pokusech jsme zjistili, ze i kdyz programovat umi, je tezke je k tomu donutit 8h denne :D
      Vyresilo se to naborem studentu – kupodivu z toho nejlip vysli stredoskolaci. Je tam totiz stale z ceho vybirat – z rocniku nejmenovane stredni prumyslovky se zamerenim na IT jsme si stahli 3 nejlepsi kluky a jsme spokojeni :)))

      1. Řešíte nějak ve smlouvách podmínku know-how ? Řeším, že když najmeme člověka, zaučí se u nás tak aby neutekl s naším know-how ke konkurenci. Jsou tyto doložky ještě legální? Něco jako že 5let nesmí dělat to a to pod pokutou xxxx milionů ?

        1. Doložky jsou legální. Ale s tím, že ho po celou dobu, co nesmí dělat v oboru, který si určíte také musíte platit, i když u vás nepracuje. A pokud ho neplatíte, na doložku se může váš ex-pracovník vykašlat. Což jedině vítám, protože pracovní doložky byly koncipovány jako zákaz práce v celém oboru – a pak je jedině správné, když ho tedy platíte, když mu zakážete se uplatnit.

          Když jsem dělal v USA, namísto toho jsem podepisoval NDA smlouvy a dodatky. Kokotiny typu, že člověk nesmí pracovat v určitém oboru, protože knoh-how, to snad už je jedině v ČR.

          1. můžete tedy rozvést ty NDA smlouvy děkuji nebo klidně do mailu skret2@protonmail.com nebudu nikomu nic platit když nebude makat pro mě.

            1. Myslím, že jich na internetu najdete dost. Obvykle to nějaká omáčka o jaké know how jde, kde uprostřed NDA je, že se zavazujete nepoužít komerčně nic co jste se dozvěděli či získali ani pro sebe ani pro třetí stranu – a po dobu třeba pěti let od ukončení kontraktu.

        2. Řeším, že když najmeme člověka, zaučí se u nás tak aby neutekl s naším know-how ke konkurenci.
          Dát mu lepší nabídku než konkurence?

          Jsou tyto doložky ještě legální? Něco jako že 5let nesmí dělat to a to pod pokutou xxxx milionů ?
          Doporučuji ostnatý drát a strážní věže. S tím jsou tady zkušenosti..

          1. jak mu můžu dát 61.000 měsíčně když stěží já senior technik vydělám s vyptěím všech sil 30.000 nevím….

    4. Hlavně IT/programování se do určité míry na určitých pozicích dá dělat i na dálku, takže když chce někdo programovat za něměckou/USA mzdu, nemusí se ani nikam stěhovat…

    5. Já se rád nechám poučit, moje mzda v malé firmě není špatná – všichni jim totiž odešli a pochopili, že když nepřitlačí, tak nikdo nenastoupí. Korporát by platil víc, ale podle mě je to prostě osobní volba. Můžu mít víc a pípat si když se jdu vysrat, nebo budu mít míň a moje výkazy nikdo řešit nebude, protože malá firma nedokáže uplatit takové věci jako „Office Culture Officer“, nebo „Team Spirit Coordinator“. Na druhou stranu mám za sebou pár let v zahraničí (UK-USA) a nemůžu řict, že by ty vyšší mzdy byly nějak k dobru. Jo, sice dostanu o mnoho tisíc eur navíc, jenže ten nájem stojí o mnoho tisíc eur měsíčně víc. My navíc nemáme takové parádičky jako daň z života (Council Tax) v UK, takže moje náklady na život v zahraničí byly astronomické a na obyčejné chlastání a útratu mi na konci měsíce zbylo úplně stejně, jako v Česku.

      Přesto si rád nechám poradit – když hledám juniora, maximálně rok praxe, fakt člověk rovnou ze střední. Dostane 50 na ŽL a nový laptop v ceně 80k bez DPH (není to švarcák, nemá placené dovolené, nedostane k užívání auto, licence musí mít vlastní, atp) na okraji Prahy, je přijde mi to jako férová nabídka a zájemci se skutečně hrnuli. Přijde vám to málo?

      1. Já jsem například člověk tímto nepolíbený, v pc se vrtám rád, ale o programování nevím v podstatě skoro nic. A zajímalo by mě to. Je třeba nějaká možnost, jak se dovzdělat v tomto oboru, popřípadě získat nějaké skills? Jen se ptám, protože na jednu stranu se tu brečí, jak je programátorů málo, ale na druhou stranu je vůbec šance se to po 30ce někde naučit? (Plzeň a okolí)

        1. Asi nejsem úplně fundovaný k tomu vám poradit. Programování je zrovna jeden z oborů, kde jde samovzdělávání dobře. Jestli jste nikdy neprogramoval, táhne vás to a máte třeba blízko k hardwaru, možná bych vám doporučil začít třeba s Arduino startovací sadou. Je k tomu totiž tištěný průvodce, který fakt polopaticky (i v Češtině, ale doporučuji se nekompromisně držet Angličtiny) vysvětluje, jak se v tom jejich primitivním prostředí Arduino programuje a dost z toho pochopíte. A podle chuti pak můžete pokročit k nějakým složitějším technologiím a programovacím jazykům. Pokud vás to chytne, můžete tak svoji kariéru nastartovat, pokud ne, může vás alespoň těšit, že si vždycky bydete umět naprogramovat automatické zavlažování zahrady ze součástek za 300 korun :)

          1. Ok zajímavý tip, díky.

        2. Já dělám programátora profesionálně čtvrtým rokem, v oboru se ale pohybuji už něco okolo patnácti let. Z mé osobní zkušenosti plyne, že nemá smysl hledat místo kde se dovzdělat, ale naopak je naprostá nutnost se vzdělávat sám.

          Sepsal jsem na tohle téma pár obecných textů:

          Programovací FAQ

          Jak se stát programátorem

          Strach z konkurence

          Jinak počítej s tím, že asi jako v každém oboru to bude vyžadovat brutální časovou investici, někde u 10 000 hodin. Ale pokud chceš třeba jen dělat weby, tak na to ti bude stačit pár stovek hodin a už od začátku to bude přinášet uspokojení, protože uvidíš něco reálného od první hodiny.

          1. No těma webama chci asi pomalu začít no. O čas nejde, toho mám i v práci a i po večerech dost právě. A už mě nebaví hrát hry, čumět na filmy atd.. ok, děkuji, zajímavé čtení, přelouskám to určitě :)

            1. Tak v tom případě nezbývá nic, než popřát hodně štěstí a vytrvalosti.

          2. Dal jsem ten „strach z konkurence“ – pěkně napsáno. Jen pro pořádek: to, o čem píšete není „strach“, ale „obava“. Jako programátor máte určitě rád přesné termity :-)

            Strach je akutní, třeba za Vámi běží lev.

            Obava je neurčitá, z toho, že když jdete savanou, co kdyby ten lev někde vyběhl?

            To první je pochopitelné a pomíjí, jakmile lva někdo zastřelí nebo předběhnete pomalejšího turistu. To druhé je svým způsobem nepochopitelné, ale zažíváme to všichni a kdo se s tím neumí poprat, toho to může totálně semlít až na hranici tělesné paralýzy. To druhé je současně jedním ze způsobů, který umožňuje kvanta lidí snadno ovládat.

            1. Point taken. Titulek jsem změnil.

          3. „Velmi časté je to u programátorů, kteří mají na starost historickou codebase. Ti se jen málokdy dostávají k psaní a návrhu aplikací a místo toho se hrabou v kopách hnoje, který na sebe navršil nějaký napůl šílený psychopat, který ten systém před patnácti lety dával ve stresu z šibeničního termínu dohromady.

            Je to jako dělat uklízeče na hajzlech, kde pod některými dlaždicemi jsou schované miny, všude je nablito a nasráno a k tomu někdo ucpal hajzl použitými tampóny. Celý den se v tom hnusu hrabete a doufáte, že nestoupnete na minu a když záchody rozložíte, pochopíte a zase správně složíte a ještě je vyčistíte, nikdo nepochopí, jak moc práce a duševního úsilí vás to stálo. Nikdo to neocení, nebude vás plácat po ramenou, ale předhodí před vás další hajzly, s jinou architekturou, jinými druhy pastí a ještě kratším termínem na jejich opravení.“

            Chlape vy máte dar. Pište!

          4. Bystroushaak… nj, už vím, článek o Dogecoinech v roce 2013, jsem pak nakoupil! :-D

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017