V předchozím nástřelu jsme suše konstatovali, že Stát není nic dobrého a inflace, kterou Stát způsobuje je také svině, protože nás okrádají, ničí naše úspory a je tedy třeba se jim účinně bránit, tudíž vhodně investovat.
Předpokládejme dobrého muže, nazvěme ho pracovně třeba Lojza, který chce:
1. Koupit chatu (nákladní auto, šlapku atd). Předpokládá jaké příjmy z chaty (nákladní dopravy, šlapky) mu poplynou v podobě výnosů z nájmů a z jejího pozdějšího prodeje. Dále hodlá veškeré výnosy z pronájmu chaty ukládat u finanční instituce s úročením např. 7% ročně. Lojzova otázka zní: Kolik budu mít v bance za 5 let? Dokáže-li to Lojza spočítat, pak zjistí tzv. budoucí hodnotu dnešní investice. Lojza tedy potřebuje zjistit, která investice je výhodnější, zda koupě chaty nebo nákladního auta či šlapky, tedy potřebuje, porovnat jejich budoucí hodnoty.
Lojza na začátku roku kupuje chatu za 700.000,- Kč a začíná ji pronajímat. Už ví, že roční vývar z pronájmů bude 50.000,- a je rozhodnut, že chatu po pěti letech opět prodá za 700.000,-. Jednoduchým výpočtem zjištuje, že po pěti letech bude mít v kapse 950.000,-Kč.
Jenže Lojzu straší inflace (právem) a tak tedy každoroční příjem, který obdrží vždy na konci každého roku hned ukládá na účet úročený 7%. Stav na účtu se Lojzovi pochopitelně zvyšuje vklady a nabíhající úroky z nich. Po pěti letech a prodeji chaty (tohle jde ještě spočítat pěšky) má Lojza na účtu přesně 975.966,56 Kč. A to je právě ona budoucí hodnota Lojzovy dnešní investice. Pro zjednodušení příkladu ponechme stranou inflaci, zdanění příjmů, hypotéku apod.
Život je ale samozřejmě mnohem komplikovanější. Ve skutečnosti neexistuje investice, z níž bychom v pravidelném čase měli stejné výnosy; v těchto případech je pochopitelně výpočet budoucí hodnoty trochu složitější, proto k výpočtu použijeme např. tabulkový editor nebo finanční kalkulačku s funkcí FV (budoucí hodnota).
Pozn.: Omlouvám se, obecné vzorce sem nedokáži napsat, neb v editoru nezvládám lomítka v závorkách, mocniny a pod.
2. Koupit chatu (auto apod.), zná všechny budoucí příjmy (výnosy), ale zatím ani v koutku duše netuší, za kolik chatu (auto) koupit právě nyní. V tomto případě potřebuje zjistit tzv. dnešní hodnotu případných investic.
Lojza ale neví, za kolik právě teď chatu (auto) pořídit. Potřebuje nutně znát dnešní hodnotu investice.
Lojza má spočítáno, že součet nájmů a následný prodej chaty hodí bratru 950.000,- Kč, ale uvědomuje si samozřejmě riziko, které je vždy s investováním spojené. Chata může shořet, auto nabourat, šlapka umrznout v příkopu, atd. Proto Lojza od investice požaduje více, než například od běžného, nebo termínovaného vkladu pro obyčejné smrtelníky. Předpokládejme, že od investice požaduje opět zúročení ve výši 7%.
Znovu pomocí PC nebo finanční kalkulačky (s funkcí PV) Lojza vypočte dnešní hodnotu investice. Číslo vlastně Lojzovi napovídá, že chatu může bez obav koupit za tuto částku (a pochopitelně nižší), pokud požaduje ono 7% zúročení. Pořídí-li chatku za více, bude se muset smířit s nižší než 7% výnosností investované částky v průběhu pěti let.
Lojza se tedy naučil, že ze známých budoucích výnosů investice může kdykoliv vypočítat její dnešní hodnotu, požaduje-li určité procento ročního zúročení investice. Toto požadované procento se v businessu nazývá výnosové kritérium a společně s vypočtenou dnešní hodnotou nám napovídá, zda do dané investice jít nebo zkusit štěstí jinde a jinak.
3. A do třetice si představme, že Lojza má opět možnost koupit chatu nebo nákladní auto (apod.). Chata ponese příjmy ve formě nájmů, auto bude též v různém čase a výši vydělávat a Lojza potřebuje nějakým způsobem spočítat, zda je pro něj výhodnější koupit chatu nebo náklaďák. Potřebuje tedy zjistit tzv. vnitřní výnosové procento obou těchto investic a porovnat je mezi sebou, aby zjistil, které je z nich výhodnější.
Je důležitý ukazatel, jež je určen vztahem mezi dnešní hodnotou naší investice a budoucími výnosy, které z investice poplynou . Víme-li tedy jakou částku potřebujeme na pořízení investice a známe-li budoucí výnosy, vnitřní výnosové procento lehce (zpravidla funkce IRR) opět pomocí Excelu nebo finanční kalkulačky spočítáme.
Výnosové procento lze:
– Počítat před vlastní investicí (pomocí odhadů)
– Počítat po ukončení investice (ze skutečných čísel) a potvrdit si tak svůj dobrý/špatný odhad
Výnosové procento ve své podstatě neříká nic jiného, než na jak vysoko úročený účet musíme uložit peníze, které chceme obětovat na investici, abychom si mohli každý rok vybírat totožné částky jako budoucí výnosy investice. Samozřejmě platí, že čím vyšší výnosové procento, tím pochopitelně výhodnější investice. Pomocí vnitřního výnosového procenta tak máme možnost porovnat různé druhy investic.
Lojza tudíž:
– odhaduje budoucí příjmy z jednotlivých investic, počítá z nich jejich budoucí hodnotu a tyto budoucí hodnoty mezi sebou porovnává
– odhaduje budoucí příjmy z investic, ale nemá ahnung, za kolik dnes tyto investice pořídit
– odhaduje budoucí příjmy z jedné investice, ví, kolik ho to bude stát, ale potřebuje si porovnat tuto investici s jinými
Příklady
Za Lojzou se zastavil ředitel fabriky na prezervativy a nabídl: Za půjčku 700.000,-Kč na tři roky slíbil prémii na konci prvního roku ve výši 100.000,-. V dalším roce věděl ředitel, že místní mateřskou školku opustí poměrně silný populační ročník, tudíž očekával radikálně zvýšenou poptávku po jeho produktech a nabídl tedy pro druhý rok prémii 150.000,-Kč. Pro třetí rok byl ředitel smířen s faktem, že školáci se už jeho výrobky kupovat nebudou a přislíbil tudíž pouze 70.000,- a vrácení půjčky; dohromady tedy celkem 1.020.000,-Kč.
Zároveň ovšem Lojzu oslovil místní kulak s prosbou o půjčku 10.000,-Kč od 1.ledna s tím, že v polovině roku vrátí celkem 10.600,-. Bude-li ale Lojza od té dobroty a počká mu do 20.srpna, vrátí 11.500,-. A počká-li mu Lojza do konce roku, vrátí dokonce 12.350,-Kč.
Variant a kombinací mnoho, Lojza se začíná potit. Kartářka není doma, vševědoucí Asiat s vizáží nájemného vraha nemá čas, protože zrovna kandiduje na prezidenta, široko daleko nikdo, kdo by poradil. Ale opravdu není důvod přemýšlet o provaze nebo skákat do přehrady.
Světem protřelého a dravého investora Lojzu samozřejmě zajímalo, která půjčka je pro něj z hlediska výnosnosti nejzajímavější. Během minutky naklepal čísla do kalkulačky a hle, nejvyšší výnos slibovala kulakova druhá nabídka. Proč? Lojza si prostě spočítal % výnos jednotlivých nabídek.
Zde jsou Lojzovy výsledky:
Ředitel: 13,37%
Kulak: 12,36%, 24,41% (vítězí), 23,50%.
Lojza už totiž ví, že při investování nejsou tak úplně důležité částky, ale zejména procentní výnosnost investice a čas, po který investice trvá!
V případě investic se uvažují a počítají mnohé další veličiny, ale tyto (FV, PV a IRR) jsou opravdu základní a měl by je znát a zvládat každý, kdo hodlá investováním své peníze a majetek před Státem a inflací chránit. Neznalost se opravdu tvrdě trestá – nepomáhá prohlášení k příchylnosti multikulturnímu či zelenému náboženství, přísahání věrnosti Evropské unii a socialismu, pobírání sociálních dávek, nebo být černý a ještě lépe k tomu homosexuál. A to je dobře!
(9x známkováno, průměr: 4,11 z 5)