Ideozločin v armádě

Featured Image

Krátce po skandálním odhalení ultrateroristické buňky, jež hodlala vyhodit do povětří vltavskou kaskádu plynovkou a odčarovat temelín zdviženou pravicí, se objevilo nové Téma.

Na začátek si dovolím pominout hodnocení společenské nebezpečnosti, prospěšnosti, rozumnosti a bravurnosti výpovědí zúčastněných ohledně daného činu. Zůstanu u toho, že každý máme svá hobby a své názory.

Na začátku máme dva vojáky jež si svou strůj ozdobí nepříliš znatelnou “hobby“ nášivkou. Po nějaké době jsou obě “hobby“ nášivky velením shledány nedostatečně “cool“ a je nařízena jejich likvidace, jež je záhy provedena. Potud by mohl příběh skončit, protože z celé události nevyplynulo nic co by negativně ovlivňovalo výkon daných vojáků, či dokonce ohrožoval splnění úkolu kontingentu.

Příběh dále pokračuje – vojáci se po úspěšném průběhu mise a dosažení vytýčených úkolů navrátí do vlasti kde jsou (předpokládám po zásluze) vyznamenáni ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu.

Uplyne však málo dní a nějaká dobrá mstivá duše v náhlém pohnutí spravedlnosti upozorní mediální mrdky na spáchaný ideozločin.

Průběh červeného poplachu jež se po uveřejnění ideozločinu rozsvítí ve všech redakcích “nezávislých“ a “vyvážených“ médií je již věrně znám a pravidelně cvičen. Jeho výsledkem je “spravedlivá“ intenzivní mediální masáž a tlak na hlavní aktéry i jejich nadřízené. A s ním spojená dehonestace “viníků“.

Pravda, nepočínali si ve vysvětlování svého činu nikterak obratně, ale je otázkou nakolik je v téhle mediální inkvizici možné sejmout ze sebe cejch nejhoršího a už předem odsouzeného zločince….

Aby toho nebylo málo, krom obvinění i odsouzení se “ideozločincům“ dostane i dýky do zad ze strany nadřízených – jeden den je člověk někým vyznamenán, aby byl tím samým v den druhý vyhozen. To něco svědčí o páteři a charakteru páně ministra. Pokud tímhle populistickým krokem nechtěl dát najevo, že armádě vlastně nevelí on, ale mediální pakáž. Pokud dnes médiím stačí jen ukázat prstem a vyřknout verdikt k likvidaci kariéry libovolného člověka, pak je to velmi smutné.

Pan ministr by si měl také uvědomit, že se z něj tímto rozhodnutím stál panák, jež nestojí za svým slovem. Pokud někoho vyznamenávám, nejde přeci vždy jen o formalitu a podpis na příslušném formuláři. Jde o uznání práce, výkonu a profesionality daného jedince – pokud ne, nemá vyznamenání cenu jinou než kovu, z nějž je vyrobeno. A pokud jednou někoho vyznamenám, svým jménem, minimálně morální povinnost mi velí nevydat jej lacině napospas, dokud nebude prokázána jeho vina či přečin.

Pan ministr také zahodil nemálo finančních prostředků a času jenž armáda vynaložila na výcvik a vzdělání dotyčných. A v případě npor.Čermáka to jistě nebylo málo. Můžete si o jeho osobě, IQ, politických preferencích a zdatnosti v komunikaci s médii myslet cokoli, ale ani v AČR není zvykem (a vůbec ne u “bojového“ útvaru, jež dělá to co dělá) aby byl na funkci velitele roty, navíc v rizikové misi někdo nekompetentní a neinteligentní. Mít zodpovědnost za více než stovku životů svých podřízených, za materiál v řádu miliónů a zbraně, není opravdu jednoduché ani na domácí základně, natož v Afghánistánu….

Nakonec i člověk pracující v současné AČR se krom flákání, spaní, chlastání, fetování a stahování pedoporna snaží kupodivu občas i konat svou práci. A ta je mu zpestřována krom jiného i žertovnými brainwashingovými besídkami s tématem ošklivosti extrémismů a diskriminací, potřebnosti extra toalet pro dámy, extra ohledu pro jinak orientované, nemluvě o přínosných informacích ohledně ženevských konvencí. Kde se dozví, že je zakázáno střílet na nepřátelské parašutisty ve vzduchu, na sanitky, kostely, mešity, řádně neoznačovat minová pole, svlékat či překrývat stejnokroj a hubovat civilnímu obyvatelstvu. Dozví se, které symboly jsou zlé – nejlépe z úst různých ex-STB právních poradců, aby byl posléze zjebán za nějaký zásadní nedostatek, jenž neodpovídá dosud platnému předpisu dosud ozdobeného hrdou rudou hvězdou.

Vystaven působení toho všeho jste pln vnitřního klidu, míru, lásky a víry v to, že jdete páchat dobro a následně vrženi do A-stanu. Kde jsou místní občané celí nadšení z toho že jim jdete pomáhat stavět školy, mosty, elektrárny a mcdonaldy. Tedy přes den. V noci si darebáci neobléknou stejnokroj talibanu a věnují se raketovému modelářství. Občas i nějakou tu minovou nástrahu zrobí, ani ji darebáci neoznačí normovanou páskou a symbolem minového pole. Nemluvě o tom, že vás i někdy ostřelují z osad, ve kterých se vyskytují i “civilisté“ (čti Taliban, mimo službu). To však nevadí, oni to mají v popisu práce a jsou to přeci ti zlí talibánci kteří se v písku zhmotňují ze vzduchoprázdna, my jedeme pomáhat těm “hodným“.

Třeba vás tahle situace a rozpor v tom co musíte dodržovat vy a co (ne)dodržuje protivník hodí do lehké schízy. A věřte že pokud vám od ní odpomůže dávno mrtvý symbol, coby možná rádobyfrajerská psychická berlička – je to ještě ta nejmírumilovnější varianta……


Drewid

Poznámka pod čarou :
Autor protentokrát nevařil z vody, ale minimálně s jedním aktérem aféry se osobně zná..
 

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
125x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:59
D-FENS © 2017