Hyundai i30 usage report

Featured Image

Dnes budeme probírat jedno echt české auto, totiž korejce i30. Když jsem zamýšlel napsat tento článek, tak jsem zaváhal. Řeč už tady o něm totiž byla asi šestkrát. Nicméně toto nebude recenze, ale jen jakýsi bodový report z několikadenního užívání, tak snad to zvládnete.

Svěřen mě byl na necelé dva týdny i30 kombi poslední generace. Benzulín, obsah něco okolo 1350, 103kW. Výbava celkem vysoká. Navigace, kamera vzadu, vyhřívaný volant, sedačky, aktivní lane assist, duální klima atd. Najezdil jsem s ním něco přes 3000 km, což by snad mohlo být dost na zhodnocení.

Co by mě řidič jako první udělat, když se poprvé rozjede v i30? No zastavit a zatáhnout ručí brzdu. Bez tohoto úkonu si totiž ani nepřipárujete telefon. Stejná logika byla implementována i na obsah menu LCD budíků, kde se nastavuje vše co se auta týká. Za jízdy se zobrazuje jen vykastrovaná verze menu, kde jsou veškeré položky zašedlé a jediné menu do kterého můžete je menu „Asistent řidiče“. Když jsem se snažil s kolegou při první jízdě zjistit, jak se zapíná tempomat a ze zvědavosti lane assist, tak nám to ve dvou trvalo od Prahy až do půlky dálnice na Hradec. I manuál přišel na řadu, leč byl nám prd platný. Položky v submenu „Asistent řidiče“ jsou totiž tak dlouhé, že se tam nevejdou a vidíte z nich jen začátek, takže vidíte jen „DAW (Varování…“ „FCA (Asistent…“ a „FCW (Varování…“, přičemž ty zkratky nesouhlasí s manuálem. Tím je kastrace menu absolutní. Navíc lane assist se zapíná tlačítkem, které je na palubce vlevo u světel a měl jsem ho skované za volantem. To je poněkud nelogické, protože vše ostatní je na volantu a na LCD. Později jsem zjistil, že celý popis položek v menu roluje opět jen pokud stojíte a zatáhnete brzdu. Popisky jsou dlouhé jak týden před výplatou a tak si na ty věty chvíli počkáte. Nechápu tu buzeraci zatažením ručky, když už je to navázané na stojící auto. Ochcat to nejde zatažením ručky za jízdy, tak proč sakra dvojí pojistka? Už tento první kontakt naznačil, že tohle nebude jen tak obyčejný véhykl.

Co je subjektivní je design auta. Díky urputné snaze evropských automobilek se sice již vnější design asijských a evropských automobilek podařilo sjednotit, ale uvnitř to znát je. Vše vypadá plastově. Přechody jednotlivých plastových dílů jsou výrazné, vysloveně humpolácky vypadají prvky jako krytka slotu na SD kartu radia, ničím nezakrytý panel s USB portem a masivní CL zásuvky u kterých oceníte jen jejich počet atd. Po delších cestách jsme si z auta odnesl bolavé lokty. Jako bych měl odřenou a podrážděnou pokožku od loketní opěrky a panelu dveří, kam jsem zvyklý si k okénku pokládat loket levé ruky držící volant.

Naprosto bizarní mi přišlo, že v obložení dveří po mně zůstal od lokte vytlačený důlek. Netuším, zda je tam už na věky, ale nikdy nezmizel do následujícího dne, takže jsem se na něj díval celé dva týdny. Největší problém jsou ale sedačky. Především opěrák neposkytuje dostatečnou oporu a sedí se v nich skrčeně. Trochu se to zlepšilo, když jsem po dvou dnech objevil tlačítko, které elektricky nastavuje bederní opěrku, o které jsem se do té doby domníval, že jí to nemá. Tlačítko není moc vystouplé a je z boku na sedačce až poměrně hodně dole a vzadu až za a pod pákou kterou se pumpuje sedačka výškově, takže jsem ho z pozice na sedačce prostě nenašel. Druhý problém sedaček je hlavová opěrka, která trčí příliš dopředu a nepřirozeně tak tlačí hlavu dopředu bradou dolů. Bolí z toho za krkem už po pár desítkách km. Trochu pomáhá dát si sedačku více do lehu, ale to je taky špatně. Až koncem druhého týdne jsem náhodou zjistil, že hlavové opěrky jsou polohovatelné, leč už teď ji mám v poloze nejvíce vzadu a posunout jdou už jen více dopředu. Absolutně nechápu, kdo a proč by to kurva dělal. Možná šlo o ústupek nějaké menšině postižených dekapitací, nebo jsou auta testována jen na průměrném Korejci. Těžko říct. Jen ze zvědavosti jsem se s opěrkou chvíli pral a zaujala mě nízká úspěšnost za aretování opěrky v jakékoliv jiné pozici, než úplně vzadu. Díky faktorům výše se častější užívání vozu a delší trasy stávají vysloveně bolestivou událostí. Už jsem nevěděl kam položit ruce a jak si sednout, aby to nebolelo. Ráno nasedáte do auta a bolí vás ještě celý člověk od včera. Když sem se po usazení do sedačky rozhlédl a sklouzl jsem očima na důlek ve dveřích, tak se mě vždy vybavilo utrpení předchozího dne.

A teď bodově… Opruz je také malá nádrž. Navigace prudí, že je málo paliva v nádrži a nabízí naplánování cesty k pumpě. BC odhaduje dojezd na 30km. Odjedete k pumpě a nenatankujete ani 40l. Pak jdete zaplatit tu „plnou“ a díky ceně paliva platíte ani ne tisícovku. Krom toho, že jsem si vždy při tankování připadal jak socka co přijela natankovat za 500,-, tak mě to přišlo, že jsem furt u pumpy. Přitom jsem někde vygooglil, že nádrž je prý 50l. Jestli je to pravda, tak skovávání 11 litrů paliva před řidičem je úchylárna.

Rádio při připárovaném BT usekává nejenom začátek, ale i konec audia. Hlasové příkazy z navigace v telefonu pak tedy místo „za tři sta metrů na kruhovém objezdu odbočte prvním výjezdem“ zní asi takto „sta metrů na kruhovém objedu odbočte pr“.

Podsvícení budíků se zapíná samo. Zároveň se přepíná LCD do nočního režimu invertovaných barev. Bohužel je to jen dvoustavová záležitost bez plynulé regulace. Couvací kamera má ve tmě mizerný obraz s velkým šumem, ale aspoň vás po zařazení zpátečky tak oslní, že nevidíte nic už ani v zrcátkách. Některé prvky ve tmě musíte hledat. Například kolečko na nastavování sklonu světlometů není nijak osvětlené. Má vedle sebe sice podsvícenou ikonku, takže víte že tam někde je, ale najít ho musíte po hmatu a co je tam kde napsáno je ve hvězdách.

Když jsme u světel, tak vůz byl osazen světlomety se třemi projektory + svítítkem do boku. Blinkr je v DRL a mlhovka má dole vlastní projektor. Nejdřív jsem si myslel, že to vzhledem k absenci nivelace a ostřiků bude nějaký 25W xenon, ale svítilo to hezky. Jal jsem se to ohledat a vysvětlení přebývajícího projektoru ve světlometu je takové, že na potkávačky svítí dva a třetí jsou dálkové. Že by tedy šlo o celkem originální přístup, jak se vyrovnat s legislativní regulací zdrojů světla nad 1500 lm? Bohužel ani světla nebyla ušetřena nějaké absurdity. Vůz byl vybaven kamerou a funkcí automatických dálkových světel. Nikde jsem nenašel, že by se funkce dala vypnout. Ono to tedy funguje docela hezky. Bezpečně to poznávalo protijedoucí auta a dokonce i koncová světla aut přede mnou. Když páčkou kliknete od sebe, tak se vždy nejdříve zapne režim automatiky. Když kliknete znovu od sebe, tak se manuálně dálka zapne. Dalším klikem od sebe se to vrátí do automatiky a tak stále dokola. Když tam máte automatiku, tak klikem k sobě pustíte světelnou houkačku. Dobrých 100km jsem nemohl přijít na to, jak se to vypíná a musel jsem vždycky zhasnout a rozsvítit celé auto. Zkoušel jsem všelijaké dvoukliky, dlouhé kliky, ale nic. Nakonec jsem náhodou přišel na to, že se to vypíná klikem k sobě (tam kde je jinak světelná houkačka), ale jen v okamžiku, kdy dálkové svítí a to buď manuálním rozsvícením dálkových, nebo pokud dálkové zrovna rozsvítila automatika. Problém totiž je, že automatika nepozná jízdu obcí a klidně v ní svítí dálkou. Pokud tedy přijíždíte k obci a chcete systém vypnout, tak buď musíte nejdřív pustit dálkové, aby to šlo vypnout, nebo musíte počkat, až je rozsvítí systém a pak to vypnout. To je totální pakárna.

Zavřít dveře se mě a ani žádnému spolujezdci nepodařilo snad nikdy na poprvé. Jako když veškerá kinetická energie dveřím udělená kamsi zmizí dříve, než se dotknou zámku. Podobně se chovají páté dveře. Toto je sice o zvyku, ale všichni jsou zjevně zvyklí na něco jiného.

Roleta v kufru jezdí po stranách v drážce, která je u pátých dveří ohnutá do „háčku“. To je celkem standardní řešení, až na to, že zde je drážka ve tvaru háčku ohnutá nahoru. Když zatahujete roletu tak je ji pak na konci třeba tahat k sobě na nahoru, aby se tam zahákla. I já jsem s tím zápasil. Chtěl bych vidět, jak to jde padesátikilové příslušnici druhého pohlaví (počítáno od předu) co má 160cm.

Klimatizace jako by někdy postrádala plynulou regulaci. Na 21,5°C regulérně zebou nohy, ale po otočení na 22°C je za chvíli horko.

O systému varování před překážkou několik set kilometrů nevíte a to ani když vám to někdo pošle na dálnici před čumák a dobrzďujete jen tak tak, ale pak vás s ničeho nic vystraší při poklidné jízdě kvůli autu na krajnici za čárou.

Systém varování opuštění jízdního pruhu reaguje až když jedete tak půlkou auta mimo. V běžném provozu to znamená už srážku v protisměru, nebo příkop.

Aktivní lane assist je schopný ujet 10km po dálnici sám, aniž by si všiml, že nemáte ruce na volantu. Zjevně si všímá jen toho, zda se volant pohybuje (na rozdíl např. od Tesly, která pozná sílu působící na volant a v 30s intervalech se dožaduje ověření přítomnosti aplikací síly vetší než malé, ikdyž volant držíte a pokud aplikovaná síla je o 0,7N větší, než měla být, tak se deaktivuje), přičemž si vystačí i s pohybem, který dělá sám a jelikož nějaká ta zatáčka tam vždycky je a jelikož nedokáže jet rovně v pruhu ani na rovince, tak si nepřítomnosti řidiče dlouho nevšímá. Na běžné silnici vás ovšem pošle při nejbližší příležitosti mimo. Funguje jen při rychlostech cca nad 60kmh a při poloměru zatáčky do několika stupňů. Vyvádí ho z koncentrace, když je za čárou cokoliv jiného, než silnice. Pokud například na dálnici za středovou čárou stojí kužely, či sloupky, tak má tendence to do nich poslat. Stejně tak pokud je hned za čárou svodidlo, nebo příkop atd. Nepříjemně mě tahal do svodidel i pokud házely stín na silnici, vyřadí ho slunce zpředu atd. Na budících je kontrolka, která svítí zeleně, pokud je systém zapnutý a řídí. Když ztratí kontrolu, tak přepne na bílou bez jakékoliv další signalizace a pustí volant. Někdy dokonce systém zvládá stále signalizovat zelenou, že se orientuje v pruhu, zatím co je už půlkou auta v jiném jízdním pruhu a pípá na vás, že jedete blbě. Já vím. Není to autopilot. Jen jsem tím chtěl říct, že to umí jet rovně po dálnici a nic víc. Za všech ostatních okolností vás to nepříjemně tahá za volant do všeho vokolo a pokud má někdo představu, že mu to třeba zachrání prdel, až jednou na vteřinku zachrápe za volantem, tak o tom pochybuju. Spíš vás to pošle do svodidel, až to nebudete chvilku hlídat.

Vůz s 6 tisíci km na tachometru měl už prasklou pružinku ve vystřelovacím klíčku, mírně se třepalo řízení okolo 130kmh a při brždění.

Celkový pocit z auta byl takový, že tam nic nefunguje na 100%. Vše je takové nedomyšlené a nedodělané. Ovládání je neintuitivní a to nejhorší je, že to skutečně není pohodlné. Když jsem po těchto dnech strávených v i30 usedl další den ráno ještě celý bolavý do svého auta, byla to slast.

 


29.05.2020 x-f


Související články:


12345 (164x hodnoceno, průměr: 1,82 z 5)
17 201x přečteno
Updatováno: 29.5.2020 — 23:50

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!