Hrozí v Německu recidiva nacismu?

Featured Image

Osobně se domnívám, že obživnutí nacismu nehrozí, ale probuzení nějakého typu vypjatého nacionalismu se naprosto nedá vyloučit. Nebylo by to ale tím, že by snad generace nejmladších Němců měla nacionalismus nebo snad přímo nacismus nějak zakódovaný v genech. Postarají se o to politici a „intelektuální elity“ svou permanentní propagandou a tou svou bezbřehou tolerancí a „multi-kulti“ politikou.

Uvažuju asi následovně. Narodil jsem se jako první poválečná generace čtyři roky po ní. Již pro mou generaci byla válka a všechno s ní spojené historickou událostí, s níž měla osobní zkušenost jen generace mých rodičů. A to jsem o té historii předválečného a válečného období přečetl patrně víc, než je v kraji zvykem.

Moje děti se narodily řádově půl století po konci války a tato historická událost byla z jejich pohledu záležitostí jejich babiček a dědečků. Jejich pohled na rok 1968 a tehdejší události v Československu byl stejně vzdálený, jako pohled mojí generace na světovou válku. A to jsem se snažil, co mi síly stačily, aby o nich věděly co možná nejvíc.

Generace mých vnuků se rodí řádově tři čtvrtě století po konci Druhé světové války. Pro ně už nebude rozdíl mezi Třicetiletou a Druhou světovou válkou příliš velký. Druhá světová byla záležitostí jejich prababiček a pradědečků, rok 1968 záležitostí jejich babiček a dědečků a u nás ona slavná sametová „revoluce“, v nejlepším případě záležitostí jejich rodičů

Abych (opět) předešel demagogickým námitkám. Tím nechci říci, že by Druhá světová válka, události v roce 1968 a ona velká „sametová“ měly být zapomínány. Především proto, že historie by skutečně měla být učitelkou.

Generační složení v Německu je zákonitě zcela totožné a totožný bude i pohled nejmladších Němců na shora uvedené historické události. Současně ale nesmí ani pípnout, aby na ně establishment okamžitě nevytáhnul nacismus, neonacismus, extrémismus a tak dále, a tak dál.

Každodenně vidí, slyší a čtou o znásilňování od Skandinávie po Itálii, o atentátu na dvojčata v New Yorku, o výbuchu při maratonu v Bostonu, výbuchu ve vlaku v Madridu, výbuchu v londýnském metru, střílení v Paříži, výbuchu v moskevském kině a braní dětských rukojmí ve škole kdesi v Rusku. Vidí záběry lidí podřezávaných před televizní kamerou. Čtou o veřejném kamenování a bičování na základě nějakých předpotopních náboženských zákonů a o pravidlech znásilňování otrokyň. Pamatují si únosy letadel, ve kterých jsou po přistání cestující zaživa preventivně poléváni hořlavinou pro případ, kdyby se vše nevyvíjelo podle plánu. Vidí hořící auta, ba celá předměstí evropských měst, kde už dávno žádné evropské právo neplatí a kam se policie dílem bojí a dílem má zakázáno tam vstupovat, protože pravda, láska, tolerance, multi-kulti a tak dále, to je přece to hlavní.

Říkejte si, co chcete, to vše inspirované a způsobované lidmi vyznávajícími stejné nábožensko-politické učení.
Současně jsou svědky organizovaného a plánovitého přísunu těch samých lidí do své země. Jsou očitými svědky toho, jak „… prvotním spouštěčem jeho akcí (hnutí PEGIDA – poznámka autora) byly aktivity tak zvaných salafistů, bigotní odnože islámu, kteří v některých městech Německa vytvořili hlídky „Sharah policie“.  Tyto skupinky vousatých mladíků v oranžových vestách procházely městy a „upozorňovaly“ kolemjdoucí, ale i návštěvníky diskoték, hospod a barů na nevhodné, s koránem se neslučující konání, jako je například požívání alkoholu, tanec, držení (nezahalené) dívky za ruku a tak dále…“.

Dále jsou rovněž svědky toho, jak establishment prostřednictvím různých „nezávislých iniciativ“ pořádá protiakce a demonstrace za „národnostně co nejpestřejší Německo“.

Když se ale od přírody ukáznění Němci odváží projevit určité námitky proti shora uvedenému, vytáhne se na ně nacismus a neonacismus. V našem „demokratickém státě“ nazývá podobné lidi soudruh ministr Služebnípívo „spodinou“ a spodina jsme jen proto, že nesdílíme stejné názory jako soudruh ministr. Bohužel mu u nás chybí ti nacisté. Že by si za nějaký čas vzpomněl i na ministra protektorátní vlády Moravce a nazýval nás jeho pohrobky?

Jak dlouho si myslíte, že tohle všechno bude nejmladší generaci Němců bavit, než toho začne mít dost?? Jak dlouho bude trvat, než se dostaví reakce? Jak dlouho myslíte, že jim bude trvat, než si řeknou: „Scheisse, jak ještě dlouho nám hodlají tenhle, snad přímo dědičnej hřích našich prababiček a pradědečků otloukat o hlavu? Vždyť už si to nepamatuje ani moje bába s dědkem, o mámě s tátou vůbec nemluvě!  A jen otevřu zobák, že se mi něco nelíbí, už ze mne dělají neonacistu! A to všechno v situaci, kdy se zdá, že tady někdo razí politiku: Německo? Ano, ale pokud možno bez Němců!“

Ti poněkud jednodušší pak začnou uvažovat o tom, zda jeden knírkatý Adolf neměl před sto lety přece jen tak trochu pravdu, když hlásal, že Němcům jde o jejich národní existenci.

Představte si situaci, že by vám establishment neustále otloukal o hlavu vašeho dědečka, či dokonce pradědečka, který narukoval do c. a k. rakousko-uherské armády a bojoval za monarchii. Při nejmenším náznaku toho, že se vám něco nelíbí, by se spustil humbuk, že tím vzniká nebezpečí obnovení dotyčné monarchie. Připadá vám to pochopitelně jako blbost a ona to blbost také skutečně je, ale třetí poválečná generace Němců je právě v této situaci.

No, a výsledky se zcela jistě dostaví! Všechno díky oněm liberálním multikuturalistům a antifašistům!

V jiném kontextu pozoruji sám na sobě dost podobný vývoj. Kdo četl moje předchozí články, ten ví, že můj postoj k Evropské Únii je, diplomaticky řečeno, krajně rezervovaný. Nicméně se to začíná měnit. Když už ne vůči Únii jako organizaci, tak vůči Evropě jako takové určitě.

Ondá jsem totiž měl puštěné rádio. Nevěřil jsem svým uším a nestačil jsem praštět oči. Jakýsi německý politik tam na adresu hnutí PEGIDA (Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes) děl, že patriotem lze přece být pouze hamburským, berlínským nebo frankfurtským, nikoliv však evropským. To že prý je nesmysl! To rádio jsem měl puštěné v autě a více než jeho sledování mne zaměstnával ten blb, co jel za mnou s chladičem zastrčeným pod mým kufrem, takže hrozilo akutní nebezpečí, že při nutnosti zabrzdit plavně zaparkuje na mých zadních sedadlech. Díky této skutečnosti mi jméno toho výtečníka uniklo.

Sakra, nebyli to právě němečtí politikové, kdo razil myšlenku nejen únie, ale dokonce vytvoření jednotné Evropy na úrovni federace? Nebyli to také němečtí politikové, kdo na nás svého času chrlil fráze o Evropě jako o společné vlasti a společném domě? A najednou je podle názoru jednoho z nich evropské vlastenectví nesmyslem a razí se, u nás tak často posmívaná myšlenka jakéhosi lokálního patriotismu. Parádní demagogie, že?

A tak jsem pocítil první záchvěv jakéhosi evropského vlastenectví. To, co se nepovedlo proevropským politikům, to se patrně povede muslimům a jejich importérům. Vždyť já toho přece mám rozhodně mnohem víc společného s Angličany, Italy, Němci a dokonce i s Rusy, než s někým, kdo vyznává bičování znásilněných žen. To vše bez jakéhokoliv ohledu na negativní historické reminiscence co se Němců a Rusů týká.

Ono je těch demagogií víc. Možná, že jste viděli v televizi Primeros, popřípadě četli v Hovínkách.cz „nezvratný důkaz“ toho, jaký druh lidí se zúčastňuje protimuslimských demonstrací u nás. Vždyť ani jeden z nich osobně žádného muslima neznal! No považte!  Páni rektáldoři a paní, potažmo slečny rektáldorky mají tu kliku, že lidé, které přepadnou na ulici, jsou poněkud zaskočeni a mají malou pohotovost k trefným odpovědím.

Víte, jak bych reagoval já? Odpověděl bych protiotázkou, zda slečna rektáldorka osobně zná nějakého fašistu, nacistu nebo neonacistu. Nezná? Tak proč proti nim jejich debilizační médium každodenně chrlí oheň a síru? A nejen to, dokonce vyrábí neonacisty i z lidí, kteří jimi ani zdaleka nejsou! To mám na základě toho, že žádného muslima osobně neznám, zapomenout na Paříž, New York a tak dále? Mělo by to zhruba stejnou logiku, jako zapomínat na Osvětim jen proto, že osobně neznám žádného nacistu, nebo neonacistu. Dost pochybuji o tom, že by se moje odpověď kdekoliv objevila.

S pozdravem intelektuál do domu, klacek do ruky


Váš Katoda
08.02.2015

12345 (4x hodnoceno, průměr: 1,75 z 5)
182x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2016