Pokud člověku stačí menší auto, tak mohu jen doporučit Jeep Cherokee XJ s řadovým čtyřlitrovým šestiválcem. Na Grand Cherokee je ten motor už trochu slabší, ale v XJ je to tak akorát a žere o poznání méně než V8 5,2 nebo novější 4,7 v Grandech.. Navíc se v XJ velmi často vyskytuje velmi příjemná přídavná převodovka s více režimy, než mají „modernější“ GC.
Childeater
…to už je dnes veterán… ;-)
JJ
Může být. A vadí to něčemu? U letadel a lodí se nějaké desítky let stáří moc neřeší, tak proč by podobný přístup nešel uplatnit u auta?*
Mimochodem, někde jsem četl, že ve Vietnamu se tu a tam stávalo, že A1-Skyraider byl starší, než jeho pilot. A dnes tohle bude k vidění u ještě více typů.
___
* Otázka napůl řečnická, já vím. Technicky by to šlo, ale marketingem podporovaná posedlost vším novým to výrazně komplikuje po stránce obchodní.
Marty...
Technicky by to šlo, ale marketingem podporovaná posedlost vším novým to výrazně komplikuje po stránce obchodní.
1) Vozidla by nestála to, co stojí.
2) Nové generace vozidel lépe uspokojují potřeby uživatele.
JJ
1) Jistě. Auto, které by bylo projektováno na 30 let by stálo třeba dvojnásobek toho, co auto, projektované na 5 let, to nepopírám. A nevidím na tom nic špatného.
2) Nové generace vozidel samozřejmě lépe uspokojují stále nové a nové normy a úřední buzerace. U části uživatelů pak také bezesporu uspokojují touhu po nové věci notně přiživovanou tím marketingem. Pokud jde o jízdní vlastnosti, bezpečnost, spotřebu, tak tam jsou z mého pohledu vylepšení v posledních deseti letech mizivá. Ne že by se tu a tam něco nenašlo, ale mezní přínosy jsou mizivé a IMHO těžce neúměrné vynaloženým prostředkům.
Marty...
1) Koupil by si ho pak dostatečný počet lidí?
2) Přes všechny proklamace, tak osobně pozoruji s novými modely snížení spotřeby a zvýšení bezpečnosti.
Jan Mrcasik
1) koupil, stejně jako si dnes lidé kupují auta za 300,000 i za milion.
2) snížení spotřeby je virtuální: dílem podvod a dílem vykoupené častějšími a dražšími opravami zatěžovanějcích motorů.
3) zvýšení bezpečnosti je virtuální, kromě přidaných airbagů což je dáno jen snižováním jejich ceny se „bezpečnost“ zvyšuje prakticky jen v „ochraně chodců“. Zkuste se podívat na jiné NCAP než na ty Euro.
Marty...
1) Sám vidíte, že když na trh odolná auta jsou (Dacia, některé japonské modely), tak majorita prodejů je jinde.
2)Pokud dodržujete servisní plán, tak je naopak oprav méně. Samozřejmě když si koupíte pojízdný průser od VW, tak je to blbost dané osoby, ale to už platí 15 až 20 let, co se okolo vozidel pohybuji a je to furt stejná písnička.
3)Ano, mluvím o bezpečnosti jako celku a tomu asistenty značně pomáhají. Můžete se vztekat, nadávat, ale na ABS, ESP, Front assist v běžném zdůrazňuji v běžném provozu opravdu pomáhají.
Ice cream
Front assist je tak zpíčenej systém, že dokáže v situaci, kdy nic nehrozí způsobit krizi takovýho rozsahu, že jde o život. Vyměním jeden front assist za 1000 startstopů, a že startstop nesnáším.
CzechDave
Asi budu v menšině, ale mně tihle asistenti spíš vadí, protože mne efektivně izolují od dění kolem vozidla a pod ním. Jsou vylepšení, která vítám (deformační zóny, výztuhy apod., nebo konečně už mnou dříve zmiňovaný audiosystém s handsfree a ovládáním na volantu / maxidotu), ale bez mnoha se milerád obejdu, pokud bych tu možnost měl. Většinou jsou spíše ke zlosti a rozhodně mi nijak nepomáhají.
Lojza
Front assist….to je takove to, jak jedes, blizis se k nakladaku pred Tebou, poustis auto, co Te prave predjizdi s tim, ze vis, ze az budes 2 metry od toho nakladaku, tak uz budes mit misto na predjeti a v okamziku, kdy tedy otocis volantem, ze zacnes predjizdet, to auto zacne zurive brzdit, protoze jses moc blizko k nakladaku pred tebou?
To rozhodne chci do auta no, to uzasne zvysuje bezpecnost… http://www.autoforum.cz/zajimavosti/hammond-sepsul-asistencni-systemy-rizeni-modernich-aut-a-nejhorsi-je-ze-ma-pravdu/
Marty...
Ice cream Front assist je tak zpíčenej systém, že dokáže v situaci, kdy nic nehrozí způsobit krizi takovýho rozsahu,
Lojza ze az budes 2 metry od toho nakladaku,
Primární důvodem je nedodržování bezpečné vzdálenosti, pak to holt otravuje, ale to je pak chyba Běžného Fraty Uživatele.
Lojza
tvl co je to „bezpecna vzdalenost“ ???
To je neco, co nejakej urednik nekde rozhodl od stolu?
Pro me je bezpecna vzdalenost takova, abych nikoho neohrozil / idealne ani neomezil. A idealne udrzoval plynulej provoz.
Klidne dojedu auto na dalnici na 2-3 metry a pak az predjizdim, protoze me zrovna miji jine auto a ja cekam, az me predjede – a nevlitnu mu tam jak kokot, aby musel brzdit.
Marty...
tvl co je to „bezpecna vzdalenost“ ???
Vzdálenost, ze které jsi schopen zastavit přes překažkou před tebou.
Klidne dojedu auto na dalnici na 2-3 metry a pak az predjizdim, protoze me zrovna miji jine auto a ja cekam, az me predjede – a nevlitnu mu tam jak kokot, aby musel brzdit.
Nelze než doporučit aplikování tohoto chování co nejčastěji hlavně za kaminony….:-)))
S ohledem na to, že brzdná vzdálenost kamionu s nějakou tou desítkou tun na hrbu je po kokot (=odtialto až hentam kadesi do piče), tak v tom nevidím problém. V nejhorším případě si lehce ťukne předek, spíš ale bez potíží zabrzdí, protože jeho zrychlení-zpomalení bude trochu někde jinde i s Thalií.
starter25
Behemot: Podcenujes to hezky. Dneska uz vraky z devadesatek na dalnici nepotkas a nove kamiony jsou na tom s brzdenim podstatne lepe i diky ruznym asistentum. Problem ale podle me spociva v trochu necem jinem a to je reakcni doba. Jet prilepeny za kamionem znamena, ze absolutne nevis, co se deje pred nim a odhadovat jak moc zrovna hodla brzdit reakcni dobu znacne prodluzuje. Ale to je kazdeho boj. Ja teda kdybych nevedel co se deje pred autem prede mnou tak uz bych taky parkrat nekomu navstivil kufr. Lepit se na kamion je mi vylozene neprijemne.
ygorek
Vzhledem k tomu, že se svou plně obsazenou tureckou Dacií (thx HonzaZZR) jezdíš trasu Praha – Brno průměrnou rychlostí 180 km/h, je odhad toho, co míníš vzdáleností „2-3 metry“ velmi obtížný.
SatanOkkY
pre Lojza 20.12.2017 v 22:14
Ak to predbiehanie realizuješ v danej situácii (púšťaš rýchlejšie auto, ale nechceš sám príliš brzdiť kvôli následnému predbiehajúcemu manévru) na tie 2-3 metre ozaj často, tak je len otázkou času keď dôjde na situáciu, že si minimálne poserieš spoďáry (neprajem ti to, ale štatisticky si k tejto situácii veľmi blízko).
Takéto predbiehanie na diaľnici ako opisuje Lojza je pomerne bežné a aj ja sa snažím nemeniť prudko rýchlosť nejakým brzdením za kamiónom (niekedy to ale inak nejde), ale ozaj na vzdialenosť 2-3 metre som sa dostal asi len dvakrát v živote – držím si odstup väčší. Bohužiaľ moja skúsenosť s adaptívnym tempomatom (Mercedes Benz ML300 CDI r.v. 2010) je v tomto smere veľmi veľmi zlá. Aj pri minimálne nastavenej vzdialenosti (citlivosti) to pri diaľničných 120-130km/h začne znižovať rýchlosť od kamióna pred tebou v takej vzdialenosti, že to ani ten najopatrnejší šofér tak nepredbieha – odhadom okolo 75 metrov. Proste nedokážeš ísť na tom adaptívnom tempomate plynulo ak je na diaľnici hoc aj len slabšia premávka a ty nechceš byť hulvát čo ide v kuse v ľavom pruhu.
Marty...
120-130km/h začne znižovať rýchlosť od kamióna pred tebou v takej vzdialenosti, že to ani ten najopatrnejší šofér tak nepredbieha – odhadom okolo 75 metrov
Což nečekaně odpovídá bezpečné vzdálenosti pro 130 km/h…
SatanOkkY
pre Marty 21.12.2017 v 8:59
viem, že ak budeme vychádzať z toho, že pri 130km/h idem 36,111m/s tak pri 2 sekundovom bezpečnom odstupe (ktorý si vycucal raz niekto z prsta – typujem na dopravného experta čo absolvoval Žilinskú univerzitu a pracuje ako „odborník“ na Výskumnom ústave dopravnom) to ozaj vychádza na 72,222 metrov, ale nezabúdajme na fakt, že kamión predo mnou ide 90km/h čo je jeho maximálna povolená rýchlosť na diaľnici u nás aj u Vás.
Tak si to ešte raz prerátame – ja idem 130km/h a kamión predo mnou ide 90km/h takže rozdiel v rýchlosti je závratných 40km/h z čoho mi po prepočte v hlave vychádza 11,111m/s. To jest pri 2 sekundovom bezpečnom odstupe sme na 22,222 metra a to je tak nejak ako aj ja zvyknem na diaľnici obiehať pomalšie vozidlá (nehovoriac o tom, že 130km/h jazdím zriedkavo, pretože jazdím pomalšie). Takže vďaka „múdrym hlavám“ je adaptívny tempomat dokurvený na max. bezpečnosť v rámci nejakých debilných prepočtov a v skutočnosti vyrába zmätky na ceste, lebo tak defenzívne nejazdia ani macedónsky dôchodcovia na rakúskych diaľniciach v strednom pruhu. A ak mi chce niekto argumentovať, že 22,222 metra pri rozdiele rýchlosti 40km/h na diaľnici je nebezpečných tak nech ide na pivo, lebo diaľnica za ktorú platím (niekoľkokrát) má byť v stave aby takýto manéver bol bezpečný. Howgh.
Goro
Pokud jedete za někým na dálnici 20 metrů daleko a on začne z nějakého důvodu urputně brzdit, má cca 1 sekundu náskok. Pokud máte stejně účinné brzdy, můžete se akorát modlit, že brzdit přestane, případně změnit pruh, jinak srážce nezabráníte.
Ve vzdálenosti 2-3 metry ten vzadu nestihne ani šlápnout na brzdu.
S takovou jízdou zbývá jen spoléhat na to, že vidím, co se děje před tím přede mnou, že nemá důvod brzdit a že je to rozumný řidič.
SatanOkkY
Pre Goro 21.12.2017 v 11:22
Ak mám reakčnú dobu 3 sekundy na stlačenie brzdy a moje brzdy nebrzdia, ale len spomaľujú tak nemám čo hľadať 22,222 metre za autom predo mnou – samozrejme to nevylučuje fakt, že ja si môžem nechať tých 70 metrov odstup, ale sa mi tam nasáčkuje najaký šulín.
Stalo sa mi párkrát na diaľnici v BRD+DDR, že som šiel okolo 125km/h (na úseku s neobmezenou maximálkou) a proste sa predo mňa jebol kamión kurva natesno, lebo sa mu to akurát hodilo ako vhodný predbiehací manéver – ubrzdil som s rezervou a bez mokrých spoďárov, ale je pravda, že som mladý, krásny , výkonný s výbornou reakciou a neviezol som sa v aute, kde sú brzdy na ozdobu, ale aj fungujú.
Pri tých 2-3 metroch (ak je to pravda čo píše Lojza) je to ozaj, len o šťastí a sebadôvere – ale ak by aj Lojza zaparkoval osobákom v kufri nejakého náklaďaku ktorý to zaflekuje naostro tak ublíži len sebe, lebo aj ak by išiel 130km/h a kamión by to dal z 90km/h na 60km/h na tak krátkej trase ako sú 3 metre (čomu neverím) tak normálne auto pri rozdiel rýchlosti 70km/h musí náraz absorbovať v pohode.
Goro
SatanOkkY: Zkusím to napsat ještě jednou a ještě víc polopaticky.
Jedu v autě po dálnici a přede mnou jede naprosto totožné auto (se stejnými brzdami). Jedu 20 metrů za ním. On na to skočí a brzdí naplno. Moje brzdy brzdí velmi dobře, ale jeho taky. Ta 1 sekunda způsobí, že on má dejme tomu o 30km/h méně. Já začnu brzdit, ale on je pořád cca o 30km/h pomalejší, přibližuju se k němu až do něj narazím.
Kamion neřeším, ten bude brzdit pomaleji, takže mi „dá čas“.
SatanOkkY
Pre Goro 21.12.2017 v 13:01
Tak ak ide predo mnou totožné auto tak mu do kufra nekukám (nemám to rád ani ja keď mi niekto čumí do kufra). Ja som sa bavil o predbiehaní (hlavne o dosť pomalších vozidiel) a vzdialenosti 22,222 metrov – že mi to nepríde nejak nebezpečné. Ak idem po diaľnici a nieje predo mnou výrazne pomalšie vozidlo tak si nechávam odstup aj viac ako tých „bezpečných“ 2 sekúnd. Ja som narážal pri tých 22,222 metroch, že to sú vlastne 2 sekundy rozostupu pri rozdiely 40km/h.
sroubek
Goro:
Reakční doba 1 vteřina je nonsens. Zkusil jste si někdy, za provozu, odpočítat „jednadvacet“ jako eventuální dobu pro reakci na nějakou událost?
Reakční doba pro zaregistrování změny situace, rozhodnutí o adekvátní reakci, a reakce samotná (tedy impuls příslušným svalům, aby provedly odpovídající /re/akci) nezabere u normálně disponovaného jedince víc, než 0,3 sekundy, spíš se to pohybuje mezi 0,1 až 0,2 (někde na netu je test s utíkajícími ovečkami, kde si reakční dobu lze ověřit).
A když už někoho tailuju (a přiznávám, že to občas dělám – zejména na „rychlých“ úsecích – v naivní představě, že toho osla přede mnou, jedoucího tachometrových 85 km/h u středové čáry přiměju k rychlejšímu pohybu, nebo alespoň k tomu, aby uhnul), tak mám „oči na šťopkách“ a zcela jistě nesleduji upřeně jen jeho stoplampy, ale sleduji celou situaci na silnici před námi (třeba brzdovky auta předchozího, ale samozřejmě nejen…) – což mi umožňuje reagovat na dopravní situaci s určitým předstihem – přinejmenším přesunutím nohy z pedálu plynu na pedál brzdy.
Ale vraťme se k číslům. Reakční doba (0,25 sec) + nějaká mechanická prodleva může dát dohromady nějakých 0,4 sec, maximálně 0,5 sec. Za tu dobu při 130 km/h ujedete necelých 18 metrů. A znovu zdůrazňuji, že dávám nejvyšší možné tolerance… Ale ani auto před Vámi nezastaví „na fleku“ – i ono pouze lineárně zpomaluje (víceméně lineárně, ale nezabíhejme do úplných detailů).
Z toho mi vyplývá, že i při rozdílu rychlosti 5 km/h (a víc to, při v podstatě „sourychlosní jízdě“, nemůže být) je 20 metrů vzdálenost pohodlně dostačující.
Závěrem: Reakční doba 2 vteřiny, o které hovoří „dopravní eksperťy“ z Besipu, je časový úsek dalece převyšující reakční dobu mojí jedenaosmdesátileté matky, a jako referenční hodnotu je nutno ji zcela opustit. Dokonce i Vámi uváděná 1 sec. je značně nadlimitní, a pokud se někdo chce těšit takovému časovému komfortu, rozhodně nemůže mít ambice někoho tailovat a měl by důsledně držet zákonem zmiňavaný „pravý okraj vozovky“. Respektive – měl by pro svoje přesouvání zvážit možnost (M)HD… ;-)
Lojza
Jak uz psal Behemot – kamion to nezahamtne na fleku. Kamion si jede tech svych 90…
Mam slabe auto, musim s nim jezdit adekvatne k tomu. Nemuzu si dovolit na dalnici zpomalit na 90 a pak zacit predjizdet kamion. Teda, ne ze bych nemohl – ale to bych se choval fakt jako kokot, protoze nez to moje auto z 90 zrychli na 130-140, tak me davno dojede nekdo , kdo je jeste kilak vzadu a zrovna jede 160 :-)
Takze se snazim jet plynule s tim, ze kamiony klidne predjizdim tim zpusobem, co jsem popisoval.
Cimz nechci rict, ze bych si snad nedej boze nedrzel „bezpecnou vzdalenost“ pri beznem provozu. I kdyz je to jak kdy, podle situace. Stane se mi, ze jedeme na dalnici ve vlacku 150 a mame mezi sebou tak 10-15 metru, a stane se mi, ze mam rozestup mozna 100 metru.
pzkudk
Daleko zajímavější je situace, kdy v ten okamžik začne bezdůvodně brzdit ten co vás zrovna předjíždí. Což se děje docela často, ztratí vás ze zorného pole a přestane udržovat tu šílenou, vražednou rychlost, ke které se vybičoval jen na pár vteřin kvůli předjetí náklaďáku.
Jan Mrcasik
2) mne tedy nové generace vozidel uspokojují podstatně méně. Já chci auto, které budu ovládat výhradně já, nikoli auto které se bude ovládat samo a já mu pouze budu moci předávat svá uctivá doporučení.
Tj. pro mne použitelné MY aut končí asi někde okolo roku 2005.
jatobyl
Z evropské produkce použitelnost asi do 2002, ovšem vzhledově přijatelné končí už 1993-4
Sprosty Podezrely
Jak ktereho uzivatele. Porad je dost uzivatelu, kteri stoji pouze o spolehlivost a jizdni komfort, ktery byl normou nekdy pred 20 lety. Mel jsem ted moznost presednout z moderniho (par let stareho) komfortniho evropskeho garazovaneho mestskeho auticka, vlastneneho velmi peclivym automechanikem, auto je ve stavu predvadeciho modelu, do patnactileteho korejskeho vozu, ktery byl tim nejlevnejsim, co AAA z tech stovek aut nabizelo. Dobre, korejec ma svoje mouchy, uvedene v kupni smlouve, ale co se komfortu tyce, asi by to vyhral. Nebavim se ted o mnohem vyssim vykonu, lepsich materialech v interieru a vzhledu obecne, ale o tom, jak dobre je to odperovane, jak to s clovekem hazi v zatackach, jak se tam nasklada jeden za druheho…
Nebavim se ted o pomeru cena/kvalita, ale ciste o kvalite jako takove. Pochopitelne nove auticko stoji tak ctvrt milionu, zatimco ta stara plechova nadhera mela cenovku, jako iphone, s tim, ze se do toho bude muset vrazit jeste tak hodnota dvou dobrych veceri na servisu.
Sprosty Podezrely
A to by mi taky nejaky ten milovnik modernich auticek mohl vysvetlit, proc stare auto, ktere vazi o pul tuny vic, ma vic, nez dvojnasobne vetsi objem motoru, vic, nez dvojnasobny vykon a je o dvanact let starsi, ma jen o litr a pul vyssi spotrebu, nez to nove, mnohem mensi a slabsi.
Lojza
Nejsem ten, koho zadas o info, ale zkusim odpovedet – je docela mozne, ze je to proto, aby ta auta splnovala vserozlicne emisni limity a podobne veci.
Co jsem slysel asi pred 2 roky nejaky rozhovor s jakymsi reditelem nejake automobilky (uz si nevybavim, o koho presne slo), tak ten rikal, ze v dnesni dobe by nebyl nejmensi problem, aby auta stala 1/2 ceny a mela 1/2 spotreby pri zachovani soucasne urovne, ale proste to nemohou udelat, protoze musi plnit to ci ono…
Sysop
Muj Mountaineer je 2002, Low Emission Vehicle 4.0 V6 a na emisich mi nameri vzdy nula nula hovno nic.
Childeater
Mountaineer? To mi připomíná mého Explorera. To bylo doslova strašný auto. Taky 4.0 V6…
Wildcat
Hmmm, priklad takejto dvojice by nebol? A rezim v ktorom sa to zrovnava? Pretoze na tom zalezi strasne.
Priklad z domu: Manzelkin ’09 Nissan Altima, 2.5l I4, 130kW/244Nm, 1460 kg v porovnani so synovym ’04 Lincolnom Town Car, 4.6 V8, 178kW, 389Nm, 1920kg.
Na dialnici pri jazde rychlostami tuto beznymi (tak do 140km/h) si Altima vezme 7.5, Lincoln 10.5. Ale pri motkani sa po meste Altime staci desina (11 v zime ked je snehu ako nasrateho), ale Lincoln si cucne 25.
Sprosty Podezrely
Jedna se v tomto mem pripade o prakticky novy renault clio 1.2 benzin, atmosfera, co jsem si driv pujcoval na svoje jizdy od tchana a starsi hyundai sonatu (2002) 2.7 benzin, atmosfera, co byla mnohem levnejsi, nez ostatni auta, ze stejne doby, se stejnym najezdem, protoze spousta lidi se boji „velke spotreby“. Jizdni rezim prakticky shodny, zejmena mesto a okresky, relativne malo dalnic, vetsinou obsazeno dvema lidmi se strednim mnozstvim kramu. Jizdni rezim „lehka noha“.
Naprosto presnou spotrebu sonaty muzu dodat z teto nadrze, vydycky po natankovani plne nuluju pocitadlo, vychazelo mi to akorat asi o litr a pul vic, nez u toho clia.
Ja nevim, jak ma ktere auto „papirovou“ spotrebu, vetsinou s temi starsimi jezdim za vyrazne min, ale posledni dobou hodne ctu stiznosti lidi se sluzebaky, ze se do te papirove nemuzou vejit.
Wildcat
K tomu viem tazko nieco dodat, teda okrem tej papierovej spotreby. Tam je to uplne jasne, auta su naladene na to aby davali idealnu spotrebu na standardnom okruhu, nie v beznej premavke. Niektori vyrobcovia to dokonca aj otvorene priznali.
Krasne to bolo vidno na aute co som mal pozicane od nedele 10.12 do predvcerajska. Bola to Jetta 1.4 TSi s DSG6, ktora ma udavanu fantasticku spotrebu. Najazdil som na tom 488km, nejaku cast v meste, ale vacsinu po dialnici rychlostami do 120 km/h. A ked som to v utorok vecer pred vratenim Hertzu natankoval, vliezlo tam 40 litrov. BTW, Chrysler300S s 3.6l Pentastarom a prevodovkou 8HP mi pri rovnakom pouzivani zobral o dva litre viac.
Sprosty Podezrely
Na 1.4 je to docela fantasticka spotreba, to mi zral muj byvaly dvoulitr z devadesatych let, ale ten mel stabilni nahon na vsechna 4 kola a aerodynamiku lednice Calex.
Treba pri mereni spotreby na okruhu vypnou v pulce motor a zbytek co cile skacou na starter. Takova mensi inspirace z testovani hybridnich vozu, kdy jedou velkou cast na elektriku, protoze ta se do spotreby nepocita.
Wildcat
Nie je to zle, ale udavaju tomu 8.5 mesto/6.0 dialnica. K tomu som sa ani len nepriblizil. Co je presne to co hovorim – standardny okruh je nerealisticky. Aj v severnej Amerike, nieto este v Europe.
Sprosty Podezrely
No me to prijde opravdu dost spatne, kdyz se clovek podiva na veliost toho motoru a na ty penize, co stal ten vyvoj. On totiz ten dvaceti, tricetulety dvoulitr odnekud ze zemi ryzovych poli a bambusovych haju zral stejne a daval podobny vykon. Ne na papire, ale ve skutecnosti.
Chapu, jakym procesem v automobilkach dosli k tomu „hele, nema smysl snizovat spotrebu, staci jen ojebat ten test“.
SatanOkkY
No ja neviem či Vám pomôžem v tejto spotrebovej dileme, ale skúsme:
Sprosty Podezrely dal jasný príklad – 1,2 liter v malom ľahkom aute vs. 2,7 liter v min. o 10 rokov staršom a ťažšom aute. Väčší motor má dvojnásobok výkonu (papierovo) ako malý motorček + ťahá o 500kg viac. Oba auta jazdil, tankoval a meral jeden človek na približne tej istej trati takže vplyv šoféra na spotrebu je minimálny ak nie nulový. Väčší motor na počudovanie nevykazuje dvojnásobnú spotrebu oproti malému motoru ale len o 1,5 litra väčšiu. Ak by sme si dali do rovnice spotrebu Clia na 7 litrov na sto tak tak Sonata (Arctica) bude na 8,5 l/100km – takže Sonata zožere 21,4285714% viac ako Clio. Ako je to možné ak Sonata má dvojnásobný výkon – no jednoducho preto, lebo obe autá nejdú vkuse na 100% svoho motorového výkonu ale majú počas jazdy často ustálene režimy kde potreba výkonu nieje 120kW (ako je max. výkon motora) ale len 13kW u Clia a 15kW u Sonaty (čísla sú vycucané viacmenej z palca na nohe) takže preto je taký malý rozdiel v spotrebe. Čo vplýva na spotrebu v ustálenom stave: aerodynamika, valivý odpor pneumatík, odpor pohonného príslušenstva….
Problémy s dodržiavaním papierovej spotreby u služobných áut boli už aj v dávnych dobách, ale od príchodu EURO4,5 a 6 je to čoraz vypuklejšie, lebo papierová spotreba sa robí v labáku a nie v realite – ale tomu by mal byť koniec podľa novej pripravovanej vyhlášky o meraní spotreby. Som zvedavý ako to dopadne….
Sprosty Podezrely
S tou spotrebou to tak je, ale nevim, jestli ten aktualni vykon je v realnem provozu tak maly. Vliv sofera je skutecne zanedbateny, jezdim porad stejne, at chci, nebo nechci,v relativne hustem provozu.
Otazkoupak zustava, jak by se spotreba projevovala na dalnici, kde stara sonata je pri 120 -130km/h otackama dost jinde, nez nove clio, jak by se to chovalo, kdybych nalozil 4 lidi a nahazel do kufru dalsi metracek veci… Mam dojem, ze pro mnohe lidi spotreba muze vyjit stejna u neceho takoveho (sonata je pry stejna trida, jako passat), jako u maleho priblizovadla.
Wildcat
On je o dost vyssi ako Satan spomina, ale aj tak o dost vyssi ako maximlne vykony dnesnuych motorov. Zda sa mi ze som kdesi cital ze kompakt potrebuje na udrzanie 90 km/h na rovine 29 kW na kolesach.
Wildcat
Oprava: o dost nizsi ako maximalne vykony
Edit naozaj chyba…
Sprosty Podezrely
Jo, tak to by se mi zdalo mozne. Kdyz si to porovnam s motorkou, kde se na hranici vykonu prece jen pri vyssich rychlostech dostavam (na chopper to ma maly motor).
Ale co jsem jeste chtel dodat k sonate 2002 – jako mobil pouzivam nokii 7110, baterka uz neni nic moc, ale jeste porad slouzi dobre. Ted, po nakupu auta jsem narychlo otestoval drzak na mobil (ktery jsem pokladal pouze za nefunkcni pahyl) – piplo to, display se rozsvitil a ukazalo to „car“. Je hezke, kdyz aspon malickosti funguji…
SatanOkkY
pre Wildcat 21.12.2017 v 19:16
Ako som písal – tie čísla som si vycucal z prsta. Tých 29kW je reálnych čo si ty písal – odpovedá to spotrebe 3,3333 litra na sto kilometrov.
Wildcat
A este by som dodal, ze skor vidim minimalny rozdiel medzi malymi a vacsimi autami co si poziciavam. Ale taky Chrysler 300 ci Dodge Charger s tristokonovym Pentastaom zeru invariabilne menej nez synov 239 hp Lincoln. A to su iba asi tak o 100 kil lahsie nez Town Car. Ale to ze 30% vykonu motora sa nepouziva na ohrievanie prevodoveho oleja jednoducho vidno.
JJ
IMHO je většina papírového snižování spotřeby někdy od roku 2000 dána zmenšováním „provozní obálky“. Je to mj. velmi dobře vidět na tom, jak neustále přibývají rychlostní stupně u převodovek.
Felicia 1.3 nám jezdívala standardně za ca 7 litrů, když se naložila nebo honila, tak dejme tomu 9 – a to už ji musel člověk sakra honit. Haťapka jezdí po městě za skvělých 5 až 5,5 litru, jenže když do ní dám tři lidi se zavazadly a vyjedu mimo město, bude najednou žrát víc, než ve stejné situaci žere naše pětimetrové MPV s V6 3,3…
Sprosty Podezrely
Rozumim tomu tedy spravne, ze u novych aut se nekde napise, ze maji mnohem mensi spotrebu, nizsi emise vseho a pak je akorat problem v tom, aby to pri STK ty silene podminky splnilo? U tech rychlostnich stupnu, ono by to v principu nevadilo, sestka mi casto schazi.
Felicie mi jezdila za 8-10 litru, kdyzi, ale ta byla nejaka upravena na vyssi vykon… Jo, kez by toho mechanika napadlo spis vylepsit brzdy. Hatapka, co s ni bydlel znamy na kopci ve meste (Masarykova ctvrt, Brno), zrala bezne 12 litru, ackoli jezdil hlavne sam. Asi prilis kratke cesty, nebo co.
JJ
Šestka Vám schází právě proto, že máte motor s moc malým rozmezím použitelných otáček :-)
Ale jinak ano. Můj V8 4.0 má psanou kombinovanou spotřebu podle nějaké staré normy tuším 12 litrů/100 km. Já s ním jezdím většinou za 10-12 (a to i kratší cesty po menším městě kde nemáme zácpy). Když se hodně snažím, tak za 9 (tj 75 % udávané spotřeby), když na to šlapu, tak 15, (tj. 125 %, ale to dá fakt hodně velkou práci).
Novější a menší auta se na svoji udávanou spotřebu dostanou horko těžko za velmi specifických podmínek, na druhou stranu v suboptimálních podmínkách budou klidně jezdit za násobky té oficiální hodnoty.
Sprosty Podezrely
Me se muze klidne tykat, ja jsem na internetu od hlubokych devadesatych let…
O ten pouzitelny rozsah nejde, tam se pohybuju, ale jde mi spis o pocit, proste nemam rad, kdyz se to toci nad 2500, nejlip miz zni tak 2000.
vcr
To je jak kdybys mluvil o mých dvou autech. Jedno je 2litr, čtyřválec, 206 kW, 1770 kg z loňska, druhé 6litr, 12válec, 412 kW, 2300 kg z roku 2005. Výbava zhruba stejná. Obojí benzín.
První má teď z Prahy do Brna a zpět (mimo špičku) spotřebu 11 a půl, druhé 17 a půl.
Ve městě si v zimě 2litr vezme 13, 6litr 29.
To ale není o litr, že ne… Takže je to dost individuální.
Nicméně velký motor nemusí jít při zátěži do takových otáček jako
malý. Což by asi mohla být odpověď na tvůj dotaz.
zceyee
2) .. vezmu to z jiné stránky, uživatel se do auta nechce srát, nechce se zajímat, nechce opravovat, chce jenom jezdit nebo nechat věc vyřešit servis .. ok, to je jedna věc … bohužel k tomuhle kroku se právě dostávají lidé který žádný opravy nikdy nezažily a začínají právě na těch high-end verzích za 6k na splátky a když si chtěj něco už třeba opravit tak ne-ne-ne protože pozor záruka. Takže přichází generace která o autech ví jenom to co se dočte na facebooku … což o to, jejich rodiče / prarodiče jim snad ještě něco vtloukli, jenomže nebude dlouho trvat a jejich potomci budou taky na silnici … a to bude teprve něco. :)
Jan Mrcasik
Ono by bohatě stačilo, kdyby byl u auta na velkou výdrž naprojektovaný rám a uložení celků a zbytek byl modulární.
Motor s převodovkou by byl Powerpack jako u tanků a kdo by chtěl, mohl by vyměnit EURO1 za EURO5, nebo 60kW za 120kW za pár desítek minut.
Elektronika by byla v podobě „LRU“ zásuvných modulů zapojených do sběrnice jako u letadel a displeje zrovna tak.
Plechy, podběhy apod. by šlo svěsit a vyměnit za nové kdykoli by začaly reznout nebo byly ťuknuté.
Po lehčí havárii by se zmačkané či zničené deformační zóny vyměnily jako modulární pancíř u tanků.
A nebyl by to neudržitelný model, protože automobilky by podle mně na masově prodávaných „upgrade modulech“ za pár šupů vydělaly více, než když prodají běžné rodině jedno auto za 10 let.
Sysop
Nejmene spolehliva soucastka v elektronice je konektor. Takze spolehlivost modularniho systemu zacina na tom, jak drahe konektory tam nastouchame a ono nejde o nejaky salovy pricitac, ale o stroj, ktery rezne a jezdi ve srackach, plus jim obcas proleze mys, nebo kuna.
Modularni system mechaniky zase vyzaduje urcity zpusob fixace, coz je zase dalsi story o tom, jaky zpusob spojovani je spolehlivy, nevrze, neklepe a nestoji ranec.
Ono u vojenske techniny se pohybujeme trosku v jinych cislech, to se tam ten MIL-SPEC dela paradne.
JJ
S konektory problémy nejsou, pokud se používají přiměřeně svému návrhu. Problémy nastávají, když nějaký mamlas oasdí blbé dutinky, dá tam kabely mimo specifikace, honí tím násobky proudů a/nebo si myslí, že kontektor, který je konstruovaný na 50 cyklů jich vydrží 5000.
Pokud bych vzal nejporuchovější elektronické a elektrické díly na svých autech, tak s přehledem vede MOSFET pro regulaci výkonu ventilátoru topení u Chrysleru Grand Voyager. Následují špatně pájené spoje u infocentra na Grand Cherokee. Konektor mi za dvacet let na autech kleknul jediný – u Hallovy sondy na vačce u T613. Takový bílý třipinový ksindl zjevně ještě předlistopadového původu.
Capoditutticapi
Tak si kup poradne japonske nebo nemecke auto avne ty americke shitty.
JJ
Na v mém okolí provozovaných německých a japonských autech to bylo spíš ještě horší:
– u Japonců typická situace že se vysype malá součástka, co by byla za pár korun, ale k mání je pouze jako součást velkého a drahého celku. Konkrétní případ: mikrospínač v sestavě spínačů okolo volantu u Hondy, pokud vím, tak podobná je situace u podvozkových sestav.
– u německých aut takové lahůdky jako vačky u Passata V6 2.5 TDi (výměna 105.000), turbo, dvouhmotové setrvačníky, vzduchové podvozky (Mercedes V, BMW), vše minimálně za vyšší desítky tisíc. Vrcholem byla převodovka u Audi (Q7?, nejsem si jist) za tuším 400.000.
to si radši co dva roky vyměním ten MOSFET za 17,50 Kč (a když budu lempl, co neumí pájet, tak koupím celou sestavu za necelých 100 dolarů).
Zatím se mi nejvíc osvědčily americké konstrukce, vyráběné v Rakousku. Je pravda, že u originálů, montovaných soudruhy z UAW problémy s kvalitou občas objevovaly.
Sumy
U japonců se nechá podvozek rozatomizovat na jednotlivé silenty, ramínka a ostatní pitchoviny v hodnotách pár Kč, a elektronika mi za cca 900tkm na 7 japoncích nikdy nezkukala. Teda krom čidla venkovní teploty na 626, to stálo 300,- a letos v létě na pajeru snímač tlaku oleje(začal pouštět olej) za 75,-Kč.
jatobyl
S konektory opravdu problém nebývá, stačí máznout vazelínou. Častější problém je uklepaný drát za konektorem. Modulární auta údajně měla rozjíždět nějaká čínská značka, četl jsem o tom před pár lety článek, bohužel nic nového už jsem nenašel.
Childeater
Asi takhle, zrovna XJ je tam kde vznikl bohapusta spotřebka, nikterak drahá. Ojezdit, vyhodit, nebo prodat do indiánské rezervace. Odzibwejske jeepy popírají fyzikální zákony… :-D
Zeptejte se Daveho, na jeho Jeepa, teď jezdí tuším Octavií. Uvědomte si, že každý nadšený XJ jeepar má svářečku a dílnu, anebo zná někoho, kdo to tak má. Mít veterána je krásné, ale na hony daleko od kupříkladu mých představ, tzn. denně s tím do práce, na ryby, do lesa a vracet se jinak než na laně plus údržba 2x ročně a neběhat okolo toho. To Vám žádný třicet let starý pelech prostě nenabídne…
CzechDave
Pravda, teď je Jeep ve věku, kdy začínají odcházet mrňavé, ale celkem důležité součásti, jejichž selhání má vysokou pravděpodobnost smrti motoru. Poslední vzrůšo bylo to, když mi za jízdy praskl ventilek v plastovém vypouštěcím šroubu na chladiči motoru a chladící kapalina se vychlístala ven. Poznal jsem to jen tak, že auto přestalo najednou topit. Je to díl za 75 kaček, ale co může způsobit škody jeho selhání. Přesto si myslím, že důležité části jsou tak robustně postavené, že vydrží podstatně více, než by jeden čekal. Uvidíme, jak se to bude rozvíjet dál, zatím ale na mne jeep udělal opravdu obrovský dojem.
Oktávku používám pro dálkové jízdy, jeepa na každodenní cesty do práce a na záležitosti pracovního rázu (kupříkladu vozík s matrošem pro domek nebo návoz dřeva atp.).
Capoditutticapi
Jeep sucks
JJ
No třeba USPS používala XJčka ve velkém jako doručovací vozidla a slyšel/četl jsem na to jen chválu.
Nutno také přiznat, že zejména ty drobné díly, které zmiňuje Dave, u XJ rozhodně na 30 let provozu dimensovány nejsou. Jenže ty se dají klidně co 5 let preventivně měnit, pokud je to auto jako celek navrženo solidně a majitel ví, že zůstane u těchto prkotin za pár korun.
Childeater
…je mi to známo a tuším dokonce některé s pravostranným řízením, aby mohl pošťák vhodit list přímo do schránky a nemusel vylézat z vozu. Dlužno podotknout, že pokud je mi známo, tak USPS neprovozuje XJ třicetileté ani náhodou, měněním těch drobných dílů které zmiňuje Dave se nikdy nezabývala a všechny svoje XJ zakoupila zcela nová.
Já jsem velmi pevně přesvědčen, že nafta patří do kamen; takže osobně bych doporučil Disko II V8 — chvíli jsem s tím i jezdil, je to velmi příjemné (a na rozdíl od jiných landroverů celkem málo poruchové).
Pokud ovšem je primární spolehlivost a méně důležitá průchodivost, pak rozhodně ameriku; něco jako připostaršího Blazera, Dodgesku (míval jsem RamChargera, ňuňu!), apod.
Sysop
Tak. Nafta patri na pole. Autor zcela vynechal fakt, ze zatim lze aplikovat LPG, coz benzinaky dost zasadne vraci do hry. Ted v zimnich mesicich, kdy se snadno stane, ze v palivovych trubkach je spis parafin, nez palivo, benzin vyhrava. Navic udrzba benzinoveho motoru je cenove nekde jinde.
Ameriky, at uz SUV a nebo pickupy, jsou pro ceskeho cloveka na bezne jezdeni terenni az dost. Ted jsem s Mountaineerem stahoval z lesa drivi a nemel s tim nejmensi problem. A kdo chce fakt ofrout, tak na to ani beznej hNissan nestaci.
Kos
To je fakt, kombinace benzín+LPG mi taky začíná připadat jako nejlepší. I když spousta lidí to moc neuznává, nemá rádo…
Sysop
To je dobre. Kdyby to mel kazdy, stat si vzpomene, ze nenaparil tucnou spotrebni dan a ze je to vubec nejak moc levne jezdeni.
Adam
To by udělal jen těžko. LPG se používá na vytápění/vaření apod. a tak musí zůstat zdanění relativně malé, jelikož v momentě, kdy by existovaly „dva druhy LPG“ tak tu máme opět na scéně divoká 90. a jejich lehké topné oleje.
JJ
A jako LTO by to taky vyřešili, pokud by to zdanění mělo nastat. Pěkně kupujte i s daní a pak každý měsíc vrátíme daň za to, co jste ten měsíc prokazatelně protopil. A pokud budeme mít pochybntosti, tak tu daň vrátíme třeba za půl roku. Když budete drzý, tak ji nevrátíme vůbec a ještě vysmahneme sankci zda pokus o daňový únik.
Jan Mrcasik
Existuje jasný plán/roadmap na zrušení daňových úlev pro LPG s cílem dotlačit lidi k CNG. Nebo alespoň takové byly informace před asi 3 lety když jsem na to narazil.
Od začátku se ale počítalo s tím, že daňová úleva pro LPG je pouze „dočasná“.
neuromancer
Jan Mrcasik: Rovněž již existuje plán na zrušení daňových úlev na CNG a udělat z lidí stejné blbce, jak onehdá s přímotopy, s topením na plyn, s CNG.
jenda
Vždyť také existují dva druhy LPG, ten u silnic už zatížený spotřební daní je, byť malou. Stáčený topný plyn nikoliv. Známému, který má auto na LPG a zároveň topí LPG se stalo že po „upozornění“ zřejmě sousedů mu do baráku naběhla celní správa a aby náhodou do auta netankoval ze stabilní nádrže, mu zaplombovala všechno co šlo.
Adam
Ono LPG ale zase není žádná výhra. Časy, kdy postačil primitivní a spolehlivý podtlak (jednoduše hadica s plynem do sání) jsou už v tahu. Dnes je to téměř výhradně sekvenční vstřikování (alespoň u těch mainstream motorů, které sleduji) a to už jsou +/- docela problémy.
Jestli to nakonec bude v autě fungovat, záleží na konkrétním typu motoru (přičemž celá řada z nich LPG z nějakého důvodu nesnáší) a nakonec i na kvalitě montáže, která bývá občas tristní – hlavně zásahy do elektriky.
Sysop
Mam LPG ve dvou autech, slape, obcas vymenit filtr plynne faze a jinak o tom nevim. Pboji pres 10 let stare, vstriky. Zaplatilo se nekolikanasobne.
CzechDave
Mám v mém, téměř čtvrtstoletí starém, Jeepu 4.0 sekvenční LPG a zatím jsem na něj najezdil bez nejmenších provozních potíží skoro 100 000 km. Za největších veder nebo nejtužších mrazů, co tady byly. Já jsem osobně extrémně spokojen.
Skalik
U těch Disco II 4,0V8 praskaly bloky motorů, takže taky žádná výhra. Bohužel.
SatanOkkY
No a čo tak Fiat Panda 4×4? Kamoš to jazdil v klasickej dvojkolke ako firemné auto a vedelo sa to dostať do ozaj tvrdého offroadu.
No alebo potom stále dostupný Suzuki Jimny – otočíš to na 10-korunáčke, nič to neváži, nežerie veľa aj keď je to benzín a v rôznych „nezávislých“ porovnaniach spoľahlivosti sa to derie na popredné priečky čím je to auto staršie. Navyše máš to na ráme, permanentný pohon zadku plus natvrdo priraditeľný predok bez medzinápravoveho diferenciálu a redukcia k tomu. A komu by bolo málo tak máš vpredu aj vzadu tuhé nápravy – môžeš zdvihnúť podvozok v pohode o 5cm s nejakým prestavbovým kitom.
PeopleLover
Nezlob se, ale jsi úplně mimo.
Obzvláště mě zatahala část o Pajeru. Obecně Pajero V60, ideálně z let 2004 – 2006 je neskutečnej stroj a koráb. Podle mě hned po Landcruiserech jeden z nejvšestranějších strojů s absolutně předimenzovaným vším.Poslední pravej OFFROAD svého druhu bez eko serepetiček, auto na kterém se fakt nešetřilo (vyjma klasicky koroze), jako u všeho z Japonska.
Bohužel Vy, stejně jako jiní neznáte problematiku a bohužel tuto neznalost produkujete i v článku.
Motor 3.2Di-D je neskutečnej stroj. Kromě gigantického krouťáku ve spojení s automatem vyniká obzvlášť svou výdrží. Rozvod obrovským zdvojeným řetězem, na kterém by jste mohl tahat lokomotivu. 3.2Di-D NEMÁ PROBLÉMY S ČERPADLEM. Problémy s čerpadlem jsou zapříčiněné špatnou údržbou a opět – překvapivě korozí. Slabina Pajera jsou totiž (a platí to až do roku výroby 2014) špatně vedené rozvody hadiček pro naftu nešikovně nechráněné na podvozku. Zároveň špatná ochrana plnícího hrdla palivové nádrže. Toto časem koroduje (i ze vnitř) a drobné částečky hadiček a trubky se uvolňují do palivového systému – KDE ZADŘOU ČERPADLO, které v tom bývá nevinně. Dá se tomu předejít jednoduchou údržbou a správným mytím na wapkou od bláta, soli atp. Pak máte auto na pořád. Auto se kterým pohodlně cestujete 2000km v kuse aniž by Vás bolela záda, hlava, uši. Auto se kterým můžete do tak těžkého terénu jaký si jen umíte představit, často 99% majitelů Pajer nedosáhne na jejich hranici. Převodovka Super-select 4 je jedna z nejdokonalejších věcí v offroad vozech tohoto typu vůbec. Jasně. Není to dříč jako Patrol…Jenže s Patrolem se zase téměř nedá rozumě jet po silnici, Patrol je neohrabanej traktor, co zvládne lecos – jen né cestovat po asfaltu více než 300km v kuse…
Jinak Terrano je OK. V dané cenové relaci je pravda, že lépe člověk asi nesežene. Ale s Pajerem, Patrolem, Pathfinderem, natož s Lanďákem – do těch má daleko asi jako my na Mars…
Zdravím, je to samozřejmě věc názoru, mě připadá že jste zaujatý pro Pajero V60. Mě třeba nesedí vaše „poslední pravej OFFRAD“ u auta co má kastli bez rámu a ani jednu tuhou nápravu. Nechci ho hanit, jezdí se mi s ním krásně, ale motoricky se to prostě moc nepovedlo.(můj názor a zkušenosti)
PeopleLover
Nezlob se, ale Pajero V60 JE NA RÁMU. Ještě to řeknu takhle, aniž bych chtěl cokoliv hanit, nebo někoho urazit. Pokud se Ti zdá Terrano v terénu a spolehlivostí dobrý – tak proti Pajeru nemůžeš říct křivého slova, protože věř, že v každém aspektu bude 10x lepší , včetně průchodnosti, včetně jízdních vlastností atd. Chápu, každý má jiný názor, nicméně V60tky poslední ročník kdy se dělala, například 2006 jsou extrémně povedené offroady/cestovní křižníky. Odpovídají tomu naštěstí stále i ceny. nejlevnější, pěkné, v automatech a výbavě nejsou pod 200tis. Občas se objeví i fakt pěkný kousky kolem 220-230tis, jsou pryč do týdne max.
Jinak neadoruji za něj protože ho mám. Měl jsem X offroadů – od Patrola, po Pathfinder a vzal jsem to i přes obrovskou chybu a značku, která se minula povoláním – Land Rover (měly dělat spíše nábytek) a Pajero se nedá rovnat s ničím. Rádoby velká auta typu Cherokee a bohužel i Vaše Terrano do výběru nezařazuji, to jsou prostě taková ořezávátečka.. Jediné, před čím by mohlo Pajero (a všichni ostatní smeknout) je LandCruiser – pouze LC100, případně LC V8. Ty mezimodely jsou děs. Ale stovka Lanďák, to je ještě o level jiný stroj. Ideálně se 4.2TD, nebo 4.7 V8 – auto, které přežije lidstvo a podle mě král všech velkých cestovních offroadů vůbec……………….
Kos
Taky se nezlob, nechci do toho tahat nějaké emoce, ale V60 má samonosnou karoserii.
Jsou tam integrované výztuhy, ale klasický rám to prostě není. Jinak souhlas co píšeš…
Sumy
Poslední Pajero na rámu je 2, tedy od 1991 do cca 2003(poslední ročníky se už kryly s 3. generací. V článku chybí zmínka o motoru 4m40, tedy 2,8TD, nesmrtelný motor, který se dodnes vyrábí a montuje do stavebních strojů. 3,2 je z něj přímo odvozena a motory se dají vzájemně křížit. Generálka čerpadla na 2,8 je za 500,-( pětset) Kč včetně práce a je to na cca 300tkm. Výstřiky vyjdou komplet na 2000,-Kč a opět výdrží 300tkm. Převodovky jsou naprosto bezproblémový, kolem 400tkm začnou hucet ložiska-oprava za 5.000,- Kč. Navíc superselect je geniální. Zadokolka, silniční čtyřkolka, zašperovaná čtyřkolka-to vše řaditelné do 100km/h za jízdy a pak redukce + zadní špéra už při zastavěným autě. Mám hodně už 4 rokem, najel jsem na něm cca 100tkm(nyní 370tkm) jezdil expedice, závody, skákal, tahal, prostě používal.
Jinak i 3 Pájo bez rámu zvládne hodně https://youtu.be/1ml5liWvEPk, ale 2 snese víc https://youtu.be/SmmPsXxmybk
Sumy
A ještě ke „krátký“ převodovce. Blbost, běžný dálniční přesuny v economy režimu 110-120(spotřeba kolem 10), na hulváta klidně 140+, ale to už si vezme víc jak 12 litránků. Navíc je mi proti srsti pospíchat s autem této kategorie a věku. A i těch pneumatik je mi líto, přeci jen slušná sada 31″ ATček přijde na 15 tKč a pod 10mm jsou v terénu ku prdu. Ano 2,5 má kratší převody v diferácích, ale 2,5 je celkově né zrovna superodolnej a výkonej motor a mě to do baráku nesmí.3,5 jsou parádní, berou do 14 a existují i Pajera 3.g s klasickým MPI, ne jen GDI, ale jsou vzácný.3,0 jsou slabý a užraný. A co mě nejvíc ser.., do pajera kabrio, který nutné „potřebuju“ se dávala jen 2,5 a nebo 3,0 :-/
Kos
Vždyť se shodujeme :-) …já zmiňuji: „bohužel u 2.5 TD zase převodovka, hrozně pomalá“ a vy píšete „Ano 2,5 má kratší převody v diferácích, ale 2,5 je celkově né zrovna superodolnej a výkonej motor a mě to do baráku nesmí“ A jestli jste jezdil s 2.5TD a máte srdce, tak víte jak ten motor trpí :-)
Sumy
Já jen že je krapet nefér hodnotit model vozu dle jeho nejslabší, základní motorizace. A zcela upřímně,raději 2,5 než hNissan veTerano. Osobně mě tento vůz neoslovuje naprosto ničím a jediné, v čem je napřed před pajerem je promořenost kovomorkou.
netlife
Ja jsem si do vsech aut dodelal palivovej filtr – takovej plastovej bazmek, co se koupi za par kacek, pruhlednej s papirovym filtrem uvnitr a jen se rozrizne hadicka a prida se to tam. To tady nejde dat?
Kos
Trochu pomůže podobný filtr, který má v sobě magnet, ten bych dával asi do všech dieselů, ale třeba tady u Pajera to chce fakt vyměnit nádrž a hrdlo.
Adam
A to vám funguje ?
Když si vemu, jak jsou filtry na benzínových autech normálně velké (asi jako plechovka Red Bullu 0,25l) – teda aspoň ty co jsem viděl, tak si neumím představit funkčnost toho pidi filtru na víc než jednotky tisíc km.
netlife
tak kolik to vydrzi nevim, holt jednou za cas tan bazmek vymenit, asi lepsi nez vymenovat cerpadlo, ze
SatanOkkY
To to Pajero 3,2Di-D nemá palivový filter pred vysokotlakým čerpadlom už od výroby? To je ako možné?
Sumy
Jsou to doslova mikrosupinky. Běžně se dá sehnat nerez hrdlo a je klid. Navíc 90% 3,2 už má tuto závadu za sebou a hrdlo vymeneny.
SatanOkkY
Filter o veľkosti 5 mikrometrov už zachytáva aj červené krvinky.
Sprosty Podezrely
Coz by mohlo pusobit jiste problemy ve stodesitce skodovce, model ferat, nebot tam naopak musi byt zajisteno proudeni krvinek pokud mozno co nejhladseji.
Sumy
Fajn, ale to asi v nafťáku v zimě nechceš ;-) Prostě dat nerez hrdlo a je hotovo. Na dvojkovým pajeru (rotačka) mám taky malej průhlednej předfiltr. Ale mám ho tam hlavně kvůli čerpání v zahraničí při toulkách po Balkánu. To už jsem v něm našel leccos.
SatanOkkY
No na Nissane PickUp D22 s rotačným čerpadlom mám pred týmto čerpadlom z výroby namontovaný filter na palivo – ten je ale trochu komplikovanejší ako klasicky prietokový filter, lebo má aj spiatočku do nádrže plus odkaľovaciu skrutku. A nepočul som o tom, žeby sa tieto čerpadlá zadierali vplyvom nečistôt v prívodnej hadičke / trubke. No a ani v zime mi v tom filtry nemrzla nafta.
Ale u tej 3,2Di-D ak je tam common-rail systém tak by podľa mňa mal byť filter na vstupe vysokotlakého čerpadla. Riešenie je aj nerezové hrdlo či plastová nádrž, ale….
Sumy
To má snad každej ropák, jde o propustnost toho filtru. Na před ním mám malej průhlednej průtokáč a rovnou vidím jakej bordel jsem nabral u nějaký pofidérní pumpy. Holt v Romale si pumpu nevybereš.
kaBrnak
Vážně existuje offroad, který by nebyl náročný, extrémně nákladný a nespolehlivý jako podnikatelová blonďatá osmnáctiletá dcera? Já jsem offroady už vzdal, když jsem prolezl všechny možné fóra a viděl, jak jsou náročné na údržbu a nakonec vás stejně nechají ve štychu někde daleko od civilizace, a kladivem a šroubovákem to nespravíte.
Kromě toho, že žerou jak tank, až na ty nejmodernější, které nemá smysl kupovat ojeté.
Japonci jsou spolehlivější, ale ojetiny vás finančně sežerou na drahých dílech. Natož něco z roku 2000 co je určeno ke kompletní rekonstrukci, nepo pro fandu, který má vytápěnou obří garáž kde můžete sundat boudu a máte čas rok pod tím ležet a spravovat to.
Ameriky jsou méně spolehlivé, ale zase z améru seženete velmi laciné díly.
Pokud to má rozumnou cenu, tak je to většinou šrot, pokud ne, tak to stejně může být past u které nevíte, kolik ještě do toho nasypete prachů.
Kdysi jsem uvažoval o poměrně populárním malém a docela úsporném Opelu Frontera, ale tam jsou zas nemožné dieselové motory a drahé díly.
Nebo ještě z opačného konce Ford Maverick fbenzínu fLPG. Jenže ten má zbytečně velký výkon, celkově je obří a podvozek má proklatě nízko.
Clayton
Pokud chcete jezdit v opravdovém terénu, tak to prostě není levná zábava. Jako hračka převážně do terénu stačí nějaký hezký Samurai. Ale jediné opravdu spolehlivé auto do terénu je Toyota Land Cruiser. Pokud převážně do terénu, tak sehnat nějakou hezkou 70 series (např. LC73). Jako rozumný kompromis silnice/terén je ideální LC 100 a ani stará LC 80 není k zahození, pokud to má být víc do terénu a je ve slušném stavu. Kdo chce opici, musí mít na banány…
JJ
Do opravdového terénu ať si pořídí koně nebo možná ještě lépe mulu.
Clayton
To důvěrně znám od nás z Nevady. Jeli jsme hodně upravenými Jeepy na jednu horu v poušti. Dojeli jsme skoro nahoru, ale pak už to opravdu nešlo, takže posledních pár stovek metrů jsme museli pěšky. Nahoře samozřejmě dvě malé holky na koních :-)
Sumy
Tak není to provozně laciná legrace. Na druhou stranu, nemusí být ani finančně likvidační. Ano mít dost peněz, tak chci LC80. Ale na toyky díly opravdu něco stojí. Na pajero(a i na ostatní běžné Japonce) jsou díly naprosto stejně drahé/laciné, jako na jakékoliv jiné auto. Náklady na takřka 100tkm bez pneumatik mám kolem 50tkc(spojka, turbo, vstriky, komplet tlumiče, všechny čepy a silenty,desky, kotouče, dodělání pneumatického odpružení/měnění světlé výšky na zadku, šnorchl, naviják, ofiko zápis větších pneu 31″ atd, atd. A to beru jen „lepší“ součástky, žádný strachlajn. Třeba Billstein přední tlumiče 1600,-Kč/ks.
No a pneušky vyjdou na cca 15 tKč sada a ta vydrží tak 50 tkm. Z druhý ruky jsou díly za pytlík chipsů. Naštěstí, protože třeba zadní světla v průměru 2x ročně rozbiju. Komplet plechařinu i se světly, dveřmi a okny byla za 3.000,-
Jinak nejzásadnější vliv na náklady spojené s provozováním offu je jeho využití. Mě to jako rodinný přepravník, hlavně v létě využívaný i na cestování po Balkáně mimo silnice a občasný vyjížďky + lehký trial + dělník při samotěžbě dřeva finančně nelikviduje.
Ale ano, tak během 1-2 let plánuju komplet generálku, kde jen díly vyjdou přes 100… Práci krom motoru si udělám sám.
Sysop
Nemyslim, ze ameriky jsou nespolehlivejsi ve srovnani s evropskymi vozy. Ze jsem jich par mel… zeby klika?
Nas lesak mi rikal, ze cely roky mel Nivy, ale holt ty uz rezave sjizdi z vyrobni linky. Ted jezdi jakousi malou chrchlou, ani nevim poradne co to je, nejaky Korejec ci co, pripinatelne 4×4, myslim, ze i redukci tam snad ma. Je to maly, ale otoci se s tim na traktorce a tuhle jsem sel po jeho stopach ve snehu (hledal jsem, kudy vjizdi do konkretni casi lesa) a vylozene jsem se nasral, kdyz najednou obe stopy objely uprostred stojici a trcici parizek, ktery bych ja se SUVem nedal. A pro UAZe se mi nechtelo.
Bohuzel nevim, co to je, musim se priste podivat.
Sysop
Taxem mu volal, pry to neni Korejec, ale Jimny. S redukci.
Clayton
Jimny je nástupce Samuraie, v monohém se Samuraiem vlastně stále shodný. Pokud to někomu stačí prostorově a nevadí mu, jak to jezdí po asfaltu, tak cenově nejlepší možné řešení. jak z hlediska pořizovacíh, tak i provozních nákladů. A často to projede tam, kde neprojede nikdo jiný. Je to maličké, otočí se to na pětníku a je to lehké, takže to nezapadne tam, kde se těžký a velký offroad beznadějně zahrabe. Navíc obrovský fun factor, nejlépe když projedete někde kolem zapadlého Patrola :-)
SatanOkkY
Ja som nad Jimnym rozmýšľal tiež keď som potreboval druhé auto na jazdenie do roboty, ale pri tých cenách čo chcú za jazdenky (a v akom stave) som radšej zobral starší a väčší Chevrolet Tahoe. Áno viem vyzerám ako ženská, ktorá nevie čo chce a neprestane kým to nedosiahne, pretože skočiť z mini-off-roadu pre dve osoby do full-size SUV amerického štýlu….
kaBrnak
Clayton:
To jo, pro průměrně příjmového s rodinou je to hodně nákladná legrace.
a) Moje požadavky byly: snadná údržba, spolehlivost, přijatelná spotřeba.
b) Praktické využití: cesty na chalupu, dovolené na horách v zimě a v odlehlých končinách evropy (Alpy, Balkán, Skandinávie atd).
c) Potenciální využití v nouzi: SHTF a kalamitní události, bo zcela neschopný a rozkradený stát který nezvládl ani malé lokální povodně.
Proto je na 1. místě spolehlivost a snadná údržba.
Uvažoval jsem i o nějakých dodávkách 4×4, MPV 4×4 nebo podobné neofroutové kategorie. Protože dodávky jsou často odolní pracanti a ne kasička co vám vysaje rodinný rozpočet, jako většina offroadů a SUV.
Potíž terénních aut ve střední evropě je v tom, že ho v 95% případů provozujete na silnici, ale občas potřebujete aby vás dostal z nějaké šlamastyky, a tam je třeba co nejlepších terénních vlastností.
Clayton
Já vím. Také jsem zkoušel ledacos, než jsem kdysi dávno přešel na Toyotu (pro každodenní ježdění, pro extrémně těžký terén mám upravený Wrangler). Ten land Cruiser je sice velká počáteční investice, ale na provozních nákladech se to brzy vrátí.
Kos
Přesně pro vás by bylo Terrano :-)
Ideálně původem z Itálie, 2.7tdi facelift, dlouhá verze… a budete max. spokojeni
CzechDave
No a co Duster? Párkrát jsem si byl projet čtyřkolovou verzi a docela se mi to líbilo. Interiér docela pohodlný, motor měl dostatečný výkon (byla to benzínová šestnáctistovka) a celkově se to chovalo i u nás na Chajdě a v kopcích kolem docela sympaticky. Na dlouhých cestách při dálničních rychlostech to holt takové pohodlí neposkytne jako klasický břichoplaz (to koneckonců můj Jeep také ne), ale použít se to dá a nepojede se celou dobu 160 km/h, ale do 130 km/h. Čili mít to jako pracovní auto, co se nelekne lehčího terénu, si dovedu představit.
Childeater
Tobě se ten benzín líbil? Pro mne zklamání. Oba dva IMHO blbě, jak 1.6 tak ta 1.2.
CzechDave
Možná je to kravina, ale z toho honu na dieselové čarodějnice nabývám dojmu, že benzínové motory budou o něco bezpečnější před úřednickou ekošikanou. Ono to stejně skončí tak, že nám seberou právo řídit a budeme se dopravovat autonomně řízenými bloby pod kontrolou federálního ministerstva dopravy EU, ale do té doby budou benzínové motory IMHO méně na indexu.
Childeater
Ale tak to bezpochyby.
Jenom konkrétně v Dusteru mě ty malorážky nenadchly…1.6 nejede a 1.2 trochu míň nejede a žere jako prokoplá…
SatanOkkY
No tá atmosferická 1,6-tka je vraj ozaj slabá – z počutia mám túto info.
Adam
Existují dvě verze 1.6
Slabší 8V, ta se dávala někdy do 2015/2016 (to je stará Renaulťácká)
Silnější 16V, označená jako SCe, ta má myslím 80 kW, nebo tak nějak (ta je od Nissanu)
Ani jeden motor jsem nikdy neřídil, takže jen z doslechu – ta slabá, žravá je ta starší 8V, novější 16V prej jede o dost líp (v porovnání s tou starou) a kupodivu že to ani moc nežere. Navíc je to vlastně jeden z mála posledních motorů „staré školy“ (benzín, atmosféra) – pro značnou část řidičů představuje poměrně neodolatelnou nabídku
SatanOkkY
Najazdil som v Dusteri 4×4 r.v. 2010 s 1,5DCi a okolo 100 000 km na odometri (mal som ho k bezodplatnému užívaniu) asi 5000km, ale nemôžem toto vozidlo niekomu odporučiť. Proste zanechalo vo mne zlé pocity. Samozrejme malo aj dobré stránky – sedelo ozaj veľmi dobre na ceste aj v zime (normálne zimné gumy), ale negatívne stránky prevládali – biedny a hlučný motor, rozsypaná prevodovka (hlavne tretí prevodový stupeň), biedne držiace plasty v interiéry, zlá ergonómia ovládačov, nic moc výhľad z vozidla. Čo ma ale dostalo bolo ostrekovanie predného skla – normálne to funguje tak, že aktivujem ostrek predného skla a ono mi to sklo ostrieka a zotrie stieračmi. Tento rumun, ale okno len ostriekal takže na zotretie si musel aktivovať páčkou funkciu stieračov – na pojebanie.
A pre kaBrnaka:
tvoje požiadavky na auto sú protichodné, takže sa nečuduj, že ti v tvojom výbere nič nefiguruje.
jatobyl
Mě právě neskutečně sere to automatické stírání. Trochu stříknout a 3x setřít – ten poslední tah už je na sucho a ničí lišty. Nedejbože když mě posere pták a potřebuju přidat více vody – to pak jede nasucho klidně i 5 cyklů.
CzechDave
Já měl půjčenou už tu předposlední faceliftovanou verzi. Poslední facelift byl tuším někdy letos, tohle byla verze, co už měla tlačítka ovládání oken na konsoli na dveřích, ne na středovém panelu palubky. Bylo to jen rok a něco staré, verze Arctica. S převodovkou jsem problémy neměl, ale to ještě nemusí znamenat, že se nevysype později. Trhač asfaltu to taky nebyl, ale to od takového auta nečekám. Já to zkoušel spíš ve směru projet i mimo asfaltku na blátě, ledě nebo sněhu do kopce, odtáhnout tamtéž větší vozík s pár metráky dřeva nebo písku či mít rozměry dostatečně kompaktní, aby to projelo portálem vrat do garáže v suterénu mého domku. PLus aby interiér nebyl úplně oholený, ale aby to mělo aspoň elektrická okna, nějakou nenáročnou klimu, tempomat, bluetooth handsfree a centrál na DO, abych nemusel pořád hledat ve tmě klíčovou dírku. Ostřikování jsem ani nevnímal, jak funguje, ale mám pocit, že to snad setřelo automaticky po ostříknutí, fakt už si nepamatuju :).
No a duster v tomhle mém soukromém testu obstál velice dobře.
SatanOkkY
K tej prevodovke – na jednom suzukifóre to rozoberal chlapík (rozhodoval sa medzi Dusterom a novou Vitarou), že už u testovacieho modelu s 1,6 atmosférou sa mu nezdala ta prevodovka (hlavne tretí prevodový stupeň). Zobral, ale nakoniec Dustera, lebo ho nutne chcel dať do plynu.
ygorek
kaBrnak: Poč by měl stát zvládat malé lokální povodně? Řešení těchto je v kompenci obcí.
SatanOkkY
Otázka znie, prečo by mal štát z „mojích“ peňazí sanovať škody po lokálnej povodni u ľudí, ktorý si postavia domy v záplavovom pásme 5 metrov od rieky, lebo sú tam kurva lacné pozemky? To je ako kúpiť lacný pozemok vedľa diaľnice / železnice a potom spisovať petície aby ti (a ostatným špekulantom) štát postavil protihlukovú bariéru za niekoľko mega.
ygorek
Otázka znie, ako súvisí váš príspevok s mojou pripomienkou.
Nijako, však?
(Aj keď s vaším záverom súhlasím.)
SatanOkkY
Si tvrdil, že riešenie malých lokálnych povodní má riešiť obec – ja som písal, že sa mi to nepáči ak to rieši štát / obec / neZiskovka z našich (teda aj mojích) daní. Proste dať povolenie stavať v záplavovej oblasti by malo byť trestané guľou do kožucha a za samotné stavanie v záplavovej oblasti vytrestá majiteľa nehnuteľnosti samotná príroda (v prípade, že si prezieravo nepostavil hausbót – vtedy je všetko OK).
ygorek
Riešenie lokálnych povodní rieši obec, teda samospráva.
Aj keď sa vám to nepáči.
Povolenie stavať hocikde dáva štát, teda štátna správa.
Riešenie lokálnych povodní začína územným plánovaním, v ktorom sa zvykne určiť, ktoré pozemky je vôbec možné zastavať.
Ďalej sa stanovia odtokové množstvá povrchovej vody a navrhnú retenčné plochy a ďalšie opatrenia (pred rokmi takto mesto Pribyslav kúpilo kritické pozemky na svahoch a zatrávnilo ich, takže príjazd do mesta nebol po búrke zanesený bahnom, napríklad).
Chybou je, že mnohí investori vedia navhnuté limity obísť.
Samotné stavanie v záplavovej oblasti nesúvisí s riešením lokálnych povodní.
Otázka: kto iný by mal riešit ochranu pred lokálnymi záplavami než občania posteníctvo samosprávy? Sú to predsa ich obydlia, cesty, záhrady, polia.
SatanOkkY
Viem, že nie sme v Egypte počas vlády faraónov, ale tam vtedy na záplavy čakali aby im doniesli na vysušené polia závlahu, úrodnú pôdu a prírodne hnojivá, aby im tam potom niečo vyrástlo.
Ale keďže sa každý kto má dieru v riti snaží skrotiť a ojebať prírodu tak to potom tak vyzerá – tam kde pred 100 a viac rokmi tiekol potok celým meandrom sa to zregulovalo a postavili domy. Potom sa ľudia čudujú, že v na hovno zaizolovanej pivnici majú vkuse vodu a že každých 6 rokov prídu 100 či 1000 ročné vody, ktoré im domy zaplavia. A hneď tu máme tým pádom lokálnu povodeň, ktorú treba riešiť. Proste stavať tam kde naši predkovia chodili chytať za dažďov vyplavené ryby je postavené na hlavu a sú zato skrz sanovanie lokálnych záplav trestaní všetci.
Nerobím si ilúzie, žeby v štátnej správe pracovali mozgom takže ma také umelo vytvorené katastrofy vytáčajú neskutočne.
ygorek
Riešenie lokálnych povodní rieši obec, teda samospráva.
Návrh alebo rozbor podmienok spracováva odborné pracovisko, tedy súkromý sektor.
Kto a čím pracuje v štátnej správe je z tohto hľadiska irelevantné.
Povodne sú pozdĺž vodných tokov typickým javom a dákych sto alebo tisíc let je iba štatistika z podkladov starých okolo päťdesiatich rokov – keď hore v hore stromy vykátia, podmienky odtoku sa zmenia a stoletá voda príde dva razy do mesiaca. A keď nevykátia ludia, aj vietor to vie. Atď.¨
Žialbohu, sto je také pekné guľaté číslo a každý kokot si ho vie zapamätať.
Cerny Mor
Povodně:
příčiny leží v lidech jen částečně, ale řešení toho, co je reálné zlepšit, o dost více. Osobně jsem zažil kromě lokálních bleskových povodní, které jsou čím dál častější, tři skutečně velké. 1997 – zhruba stoletá povodeň od Krkonoš po Moravu; desítky mrtvých, nefunkční záchranný systém. 2002 – pětisetletá voda na Vltavě: totální selhání a zaplavení Metra, zničení částí vesnic na Mělnicku; naštěstí již lepší záchranný systém a evakuace. Od té doby sát i samospráva řadu věcí provedla (mobilní bariéry; protipovodňové zdi a valy; vylepšení IZS), zpětné klapky na ohrožených kanalizacích; ovšem řada věcí se nedodělala nebo ani nezačla dělat. 2012: neodvratitelná padesátiletá povodeň na Frýdlantsku; škody za 10 MLD, liknavá obnova některých míst probíhá dodnes, protiopatření nejsou skoro reálná kromě toho, že některé domy zůstaly již neobydlené.
Ovšem na druhé straně stojí ty lokální bleskové povodně, kdy během hodiny naprší 100 mm, potok má úzké koryto a na poli je kukuřice, která sjede i s blátem; a tam se toho dá dělat hodně, ví se, co je třeba, a někde se to dělá a někde na to všichni hází bobek a potom jim hasiči tahají bláto ze sklepa.
No a na konci jsou ty zmíněné exktrémy, kdy někdo postavil nevyvýšené domy v místech bývalých rybníků nebo povodňových koryt a tam to je o tom, že přijde pojišťovák, vytáhne si aktualizovanou povodňovou mapu a už nikdo proti povodni barák nepojistí.
Takže o samosprávě, státní správě i majitelích to z určité části je a kdo prevenci podcení, tak bude mít smůlu. Koneckonců i povodí mají své majitele, kteří mají povinnost nějakou údržbu provádět.
Zrovna teď se dostavuje spousta kancelářských budov v na Praze 8 mezi Karlínem a Libní, kde to bylo komplet zatopeno v roce 2002. Developři jistě garantují odolnost proti povodním. Ovšem Metro bylo taky projektováno jako protipovodňový kryt a potom bylo půl roku nebo déle mimo provoz a ve stanici Palmovka tenkrát plavaly rakve z nouzových zásob. Halt nedržely průchodky; netěsnili vrata atd atd.
ygorek
Ne. Povodí majitele nemají.
Podniky Povodí jsou státní a spravují toky (stejně jako jiné toky spavují Lesy ČR) – uržují koyta, nádrže, břhové porosty.
Pozemky v povodích jsou převážně v soukromém vlasnictví.
Porta
U toho Mitsubishi Pajero (gen V60?) zvažte zážehovou V6 (ideálně verzi 3.0). Pokud spočítáte náklady na pořízení, servis, příp. opravy, provoz, vychází spolehlivější bezíňák ekonomicky lépe. Zbytek auta je odolný a spolehlivý dost.
PeopleLover
Jenže benzínů je u Pajer extrémně málo v Evropě. A když už nějaký, tak z prvopočátku výroby V60tek někde kolem 2000 – většinou již auta po smrti. Nehledě na to, že 3.5GDI V6 byl docela propadák. Běžně jezdí kolem 20ti, téměř, protože nemá absolutně žádný krouťák to auto vážící 2.6 tuny prostě neutáhne, strašnej lenochod a v terénu abslotuně nepoužitelnej. Ta nafta 3.2DI-D je opravdu v pohodě. Motor je stavěn hodně odolně, pokud se člověk stará o palivovou soustavu a dává běžnou, možná trochu nadprůmněrnou péči o servis – bude jezdit bez extra nákladů do skonání časů…
Vše je jen o údržbě a prevenci.
Ten motor a celková koncepce auta a elektroniky je skvělá, líbí se mi i ta nabubřelost – v autě jsou například 2x 100A baterieco napájí tuhle elektrárnu, téměř vše je tam zdvojené. Strašákem se stalo 3.2DI-D hlavně kvůli zmíněným čerpadlům (které sami o sobě nejsou vadou) a kvůli zase zanedbané údržbě. Třeba málokdo ví, že je třeba každých 60tis nutno měnit vrchní vodící lištu řetězu, která je z nepochopitelného důvodu kovovo-plastová. Plast se vydírá a až se vydře, řetěz přeskočí. Je to součástka asi za 400Kč origo Mitsu a výměna tak na hodinku. Na to každý sere a pak se brečí že to jsou nahovno motory – nejsou. Jsou jen nahovno lidé co to neumí správně udržovat.
Motor, kterej má na sobě stupidní píčovinu co se vydírá a způsobí přeskočení rozvodů, pokud se to pravidelně nemění, je na piče dvě. A kdo to navrhoval je kokot.
Stejně tak měnit nějaký nádrže a hrdla a furt to kontrolovat a hlídat – jste se posral, ne? To je auto na hovno a ne na běžný používání. Samozřejmě za to můžou hlavně burešovo sračky, co do sebe tahají vodu, a místní klimatický podmínky, tak ale žaponec má myslet hlavou, dyž vidí, kam to posílá, a udělat to proboha v plastu. A to kovový pořádně nalakovat.
Porta
Ta benzínová V6 3.0 žádnými chronickými problémy netrpí. V Pajeru Sport jezdí za nějakých 14-15 l/100. Fakt je, že jich moc není, chce to hledat.
SatanOkkY
To ozaj toľko žerie ten trojliter?
Bol som kukať aj jedno Pajero Sport v autobazáre a teda katastrofa – ako jednanie bazárnika a jeho kamaráta tak aj stav auta, ktroé malo byť podľa slov bazárnika v telefóne vo výbornom stave…..Týmto nehaním Pajero Sport ako také – auto sa mi páči a nejdú na neho nejaké zlé reči.
Porta
Určitě to půjde i za míň; se spotřebou pod 11 bych ale moc nepočítal.
I dlouhá Frontera 2.2 100kW v lihu brala podle stylu jízdy od 9 do 18l, typicky nějakých 12-13l.
SatanOkkY
Som sa len začudoval, že jazdím s Chevrolet Tahoe s 5,7 V8 a jednoznačne vyššou pohotovostnou váhou za 13 až 14 litrov na stovku v zmiešanej či diaľničnej premávke.
Wildcat
Objem motora nie je vsetko. Mne tiez berie 2.5 litrovy stvorvalec v pickupe okolo 15 v meste a 11 mimo mesta.
PeopleLover
V podstatě s Vámi musím souhlasit… Trochu jsem si to prověřil ještě.
1) Ta vodící lišta řetězu je dokonce v servisním plánu – interval výměny 80tis km, takže vlastně to takovej problém nemusí být. Možná fakt u prvních Pajer, kde si je někdo dnes koupí za pár desítek tisíc na doježdění a diví se, že se to po 400tis km vysere.U těch lepších kousků kolem 2005+ to asi nehrozí.
2) Ano ta ochrana je na píču. Kor u auta kde se tak nějak počítá s tím, že se s ním nebude jezdit po červeném koberečku, ale mnohdy v hodně tvrdém prostředí.
S tím hrdlem to je ještě složitější v tom, že od podběhu je chráněno takovým plastovým krytem. Za kryt se samozřejmě dostává bordel – bahno, sůl atp. Samozřejmě stačí tlakovou wapkou při každém mytí auta pořádně prostříkat i prostor tohoto krytu – krásně je vidět jak z něj ty hovna na druhé straně vytékají. Nátěr a ošetření je také otázka pár desítek minut – ale kurva pravda, tohle má být už z výroby. V tom ostatním se však jedná o příjemně předimenzovanej stroj a je to vidět fakt na všem.
SatanOkkY
Ak je tá lišta plánovana ako spotrebný diel tak v tom nevidím problém – ak to stojí ozaj 400Kč a výmena je na hodinku tak pri intervale 60 000km je to v pohode. Lepšie ako sa jebať čo 75000 s rozvodovým remeňom (či nedaj-satan s reťazou) a všetkými kladkami.
Že im hrdzavejú palivové trubky a nádrž zvnútra tak to je už ozaj hanba, ale ak by tesne pred vysokotlaké čerpadlo dali palivový filter (ktorý budeš meniť raz za rok) s filtračnou kartušou o veľkosti 2-5 mikrometrov tak by sa tie špony a hrdza do čerpadla nedostali. A kľudne môže byť filter aj pred podávacím palivovým čerpadlom – ak niečo také existuje v Pajere. U vlajkovej lode Mitsubishi je to prúser podľa mňa.
já bych byl spokojený s korres s 2,5TDI…
https://www.youtube.com/watch?v=yIApK8BB2nY
Pokud člověku stačí menší auto, tak mohu jen doporučit Jeep Cherokee XJ s řadovým čtyřlitrovým šestiválcem. Na Grand Cherokee je ten motor už trochu slabší, ale v XJ je to tak akorát a žere o poznání méně než V8 5,2 nebo novější 4,7 v Grandech.. Navíc se v XJ velmi často vyskytuje velmi příjemná přídavná převodovka s více režimy, než mají „modernější“ GC.
…to už je dnes veterán… ;-)
Může být. A vadí to něčemu? U letadel a lodí se nějaké desítky let stáří moc neřeší, tak proč by podobný přístup nešel uplatnit u auta?*
Mimochodem, někde jsem četl, že ve Vietnamu se tu a tam stávalo, že A1-Skyraider byl starší, než jeho pilot. A dnes tohle bude k vidění u ještě více typů.
___
* Otázka napůl řečnická, já vím. Technicky by to šlo, ale marketingem podporovaná posedlost vším novým to výrazně komplikuje po stránce obchodní.
Technicky by to šlo, ale marketingem podporovaná posedlost vším novým to výrazně komplikuje po stránce obchodní.
1) Vozidla by nestála to, co stojí.
2) Nové generace vozidel lépe uspokojují potřeby uživatele.
1) Jistě. Auto, které by bylo projektováno na 30 let by stálo třeba dvojnásobek toho, co auto, projektované na 5 let, to nepopírám. A nevidím na tom nic špatného.
2) Nové generace vozidel samozřejmě lépe uspokojují stále nové a nové normy a úřední buzerace. U části uživatelů pak také bezesporu uspokojují touhu po nové věci notně přiživovanou tím marketingem. Pokud jde o jízdní vlastnosti, bezpečnost, spotřebu, tak tam jsou z mého pohledu vylepšení v posledních deseti letech mizivá. Ne že by se tu a tam něco nenašlo, ale mezní přínosy jsou mizivé a IMHO těžce neúměrné vynaloženým prostředkům.
1) Koupil by si ho pak dostatečný počet lidí?
2) Přes všechny proklamace, tak osobně pozoruji s novými modely snížení spotřeby a zvýšení bezpečnosti.
1) koupil, stejně jako si dnes lidé kupují auta za 300,000 i za milion.
2) snížení spotřeby je virtuální: dílem podvod a dílem vykoupené častějšími a dražšími opravami zatěžovanějcích motorů.
3) zvýšení bezpečnosti je virtuální, kromě přidaných airbagů což je dáno jen snižováním jejich ceny se „bezpečnost“ zvyšuje prakticky jen v „ochraně chodců“. Zkuste se podívat na jiné NCAP než na ty Euro.
1) Sám vidíte, že když na trh odolná auta jsou (Dacia, některé japonské modely), tak majorita prodejů je jinde.
2)Pokud dodržujete servisní plán, tak je naopak oprav méně. Samozřejmě když si koupíte pojízdný průser od VW, tak je to blbost dané osoby, ale to už platí 15 až 20 let, co se okolo vozidel pohybuji a je to furt stejná písnička.
3)Ano, mluvím o bezpečnosti jako celku a tomu asistenty značně pomáhají. Můžete se vztekat, nadávat, ale na ABS, ESP, Front assist v běžném zdůrazňuji v běžném provozu opravdu pomáhají.
Front assist je tak zpíčenej systém, že dokáže v situaci, kdy nic nehrozí způsobit krizi takovýho rozsahu, že jde o život. Vyměním jeden front assist za 1000 startstopů, a že startstop nesnáším.
Asi budu v menšině, ale mně tihle asistenti spíš vadí, protože mne efektivně izolují od dění kolem vozidla a pod ním. Jsou vylepšení, která vítám (deformační zóny, výztuhy apod., nebo konečně už mnou dříve zmiňovaný audiosystém s handsfree a ovládáním na volantu / maxidotu), ale bez mnoha se milerád obejdu, pokud bych tu možnost měl. Většinou jsou spíše ke zlosti a rozhodně mi nijak nepomáhají.
Front assist….to je takove to, jak jedes, blizis se k nakladaku pred Tebou, poustis auto, co Te prave predjizdi s tim, ze vis, ze az budes 2 metry od toho nakladaku, tak uz budes mit misto na predjeti a v okamziku, kdy tedy otocis volantem, ze zacnes predjizdet, to auto zacne zurive brzdit, protoze jses moc blizko k nakladaku pred tebou?
To rozhodne chci do auta no, to uzasne zvysuje bezpecnost…
http://www.autoforum.cz/zajimavosti/hammond-sepsul-asistencni-systemy-rizeni-modernich-aut-a-nejhorsi-je-ze-ma-pravdu/
Ice cream
Front assist je tak zpíčenej systém, že dokáže v situaci, kdy nic nehrozí způsobit krizi takovýho rozsahu,
Lojza
ze az budes 2 metry od toho nakladaku,
Primární důvodem je nedodržování bezpečné vzdálenosti, pak to holt otravuje, ale to je pak chyba Běžného Fraty Uživatele.
tvl co je to „bezpecna vzdalenost“ ???
To je neco, co nejakej urednik nekde rozhodl od stolu?
Pro me je bezpecna vzdalenost takova, abych nikoho neohrozil / idealne ani neomezil. A idealne udrzoval plynulej provoz.
Klidne dojedu auto na dalnici na 2-3 metry a pak az predjizdim, protoze me zrovna miji jine auto a ja cekam, az me predjede – a nevlitnu mu tam jak kokot, aby musel brzdit.
tvl co je to „bezpecna vzdalenost“ ???
Vzdálenost, ze které jsi schopen zastavit přes překažkou před tebou.
To je neco, co nejakej urednik nekde rozhodl od stolu?
Pán se jmenuje Darwin a občas to testuje – https://jihlava.idnes.cz/hleda-se-svedek-tragicke-nehody-dm5-/jihlava-zpravy.aspx?c=A170816_122031_jihlava-zpravy_aku
Klidne dojedu auto na dalnici na 2-3 metry a pak az predjizdim, protoze me zrovna miji jine auto a ja cekam, az me predjede – a nevlitnu mu tam jak kokot, aby musel brzdit.
Nelze než doporučit aplikování tohoto chování co nejčastěji hlavně za kaminony….:-)))
S ohledem na to, že brzdná vzdálenost kamionu s nějakou tou desítkou tun na hrbu je po kokot (=odtialto až hentam kadesi do piče), tak v tom nevidím problém. V nejhorším případě si lehce ťukne předek, spíš ale bez potíží zabrzdí, protože jeho zrychlení-zpomalení bude trochu někde jinde i s Thalií.
Behemot: Podcenujes to hezky. Dneska uz vraky z devadesatek na dalnici nepotkas a nove kamiony jsou na tom s brzdenim podstatne lepe i diky ruznym asistentum. Problem ale podle me spociva v trochu necem jinem a to je reakcni doba. Jet prilepeny za kamionem znamena, ze absolutne nevis, co se deje pred nim a odhadovat jak moc zrovna hodla brzdit reakcni dobu znacne prodluzuje. Ale to je kazdeho boj. Ja teda kdybych nevedel co se deje pred autem prede mnou tak uz bych taky parkrat nekomu navstivil kufr. Lepit se na kamion je mi vylozene neprijemne.
Vzhledem k tomu, že se svou plně obsazenou tureckou Dacií (thx HonzaZZR) jezdíš trasu Praha – Brno průměrnou rychlostí 180 km/h, je odhad toho, co míníš vzdáleností „2-3 metry“ velmi obtížný.
pre Lojza 20.12.2017 v 22:14
Ak to predbiehanie realizuješ v danej situácii (púšťaš rýchlejšie auto, ale nechceš sám príliš brzdiť kvôli následnému predbiehajúcemu manévru) na tie 2-3 metre ozaj často, tak je len otázkou času keď dôjde na situáciu, že si minimálne poserieš spoďáry (neprajem ti to, ale štatisticky si k tejto situácii veľmi blízko).
Takéto predbiehanie na diaľnici ako opisuje Lojza je pomerne bežné a aj ja sa snažím nemeniť prudko rýchlosť nejakým brzdením za kamiónom (niekedy to ale inak nejde), ale ozaj na vzdialenosť 2-3 metre som sa dostal asi len dvakrát v živote – držím si odstup väčší. Bohužiaľ moja skúsenosť s adaptívnym tempomatom (Mercedes Benz ML300 CDI r.v. 2010) je v tomto smere veľmi veľmi zlá. Aj pri minimálne nastavenej vzdialenosti (citlivosti) to pri diaľničných 120-130km/h začne znižovať rýchlosť od kamióna pred tebou v takej vzdialenosti, že to ani ten najopatrnejší šofér tak nepredbieha – odhadom okolo 75 metrov. Proste nedokážeš ísť na tom adaptívnom tempomate plynulo ak je na diaľnici hoc aj len slabšia premávka a ty nechceš byť hulvát čo ide v kuse v ľavom pruhu.
120-130km/h začne znižovať rýchlosť od kamióna pred tebou v takej vzdialenosti, že to ani ten najopatrnejší šofér tak nepredbieha – odhadom okolo 75 metrov
Což nečekaně odpovídá bezpečné vzdálenosti pro 130 km/h…
pre Marty 21.12.2017 v 8:59
viem, že ak budeme vychádzať z toho, že pri 130km/h idem 36,111m/s tak pri 2 sekundovom bezpečnom odstupe (ktorý si vycucal raz niekto z prsta – typujem na dopravného experta čo absolvoval Žilinskú univerzitu a pracuje ako „odborník“ na Výskumnom ústave dopravnom) to ozaj vychádza na 72,222 metrov, ale nezabúdajme na fakt, že kamión predo mnou ide 90km/h čo je jeho maximálna povolená rýchlosť na diaľnici u nás aj u Vás.
Tak si to ešte raz prerátame – ja idem 130km/h a kamión predo mnou ide 90km/h takže rozdiel v rýchlosti je závratných 40km/h z čoho mi po prepočte v hlave vychádza 11,111m/s. To jest pri 2 sekundovom bezpečnom odstupe sme na 22,222 metra a to je tak nejak ako aj ja zvyknem na diaľnici obiehať pomalšie vozidlá (nehovoriac o tom, že 130km/h jazdím zriedkavo, pretože jazdím pomalšie). Takže vďaka „múdrym hlavám“ je adaptívny tempomat dokurvený na max. bezpečnosť v rámci nejakých debilných prepočtov a v skutočnosti vyrába zmätky na ceste, lebo tak defenzívne nejazdia ani macedónsky dôchodcovia na rakúskych diaľniciach v strednom pruhu. A ak mi chce niekto argumentovať, že 22,222 metra pri rozdiele rýchlosti 40km/h na diaľnici je nebezpečných tak nech ide na pivo, lebo diaľnica za ktorú platím (niekoľkokrát) má byť v stave aby takýto manéver bol bezpečný. Howgh.
Pokud jedete za někým na dálnici 20 metrů daleko a on začne z nějakého důvodu urputně brzdit, má cca 1 sekundu náskok. Pokud máte stejně účinné brzdy, můžete se akorát modlit, že brzdit přestane, případně změnit pruh, jinak srážce nezabráníte.
Ve vzdálenosti 2-3 metry ten vzadu nestihne ani šlápnout na brzdu.
S takovou jízdou zbývá jen spoléhat na to, že vidím, co se děje před tím přede mnou, že nemá důvod brzdit a že je to rozumný řidič.
Pre Goro 21.12.2017 v 11:22
Ak mám reakčnú dobu 3 sekundy na stlačenie brzdy a moje brzdy nebrzdia, ale len spomaľujú tak nemám čo hľadať 22,222 metre za autom predo mnou – samozrejme to nevylučuje fakt, že ja si môžem nechať tých 70 metrov odstup, ale sa mi tam nasáčkuje najaký šulín.
Stalo sa mi párkrát na diaľnici v BRD+DDR, že som šiel okolo 125km/h (na úseku s neobmezenou maximálkou) a proste sa predo mňa jebol kamión kurva natesno, lebo sa mu to akurát hodilo ako vhodný predbiehací manéver – ubrzdil som s rezervou a bez mokrých spoďárov, ale je pravda, že som mladý, krásny , výkonný s výbornou reakciou a neviezol som sa v aute, kde sú brzdy na ozdobu, ale aj fungujú.
Pri tých 2-3 metroch (ak je to pravda čo píše Lojza) je to ozaj, len o šťastí a sebadôvere – ale ak by aj Lojza zaparkoval osobákom v kufri nejakého náklaďaku ktorý to zaflekuje naostro tak ublíži len sebe, lebo aj ak by išiel 130km/h a kamión by to dal z 90km/h na 60km/h na tak krátkej trase ako sú 3 metre (čomu neverím) tak normálne auto pri rozdiel rýchlosti 70km/h musí náraz absorbovať v pohode.
SatanOkkY: Zkusím to napsat ještě jednou a ještě víc polopaticky.
Jedu v autě po dálnici a přede mnou jede naprosto totožné auto (se stejnými brzdami). Jedu 20 metrů za ním. On na to skočí a brzdí naplno. Moje brzdy brzdí velmi dobře, ale jeho taky. Ta 1 sekunda způsobí, že on má dejme tomu o 30km/h méně. Já začnu brzdit, ale on je pořád cca o 30km/h pomalejší, přibližuju se k němu až do něj narazím.
Kamion neřeším, ten bude brzdit pomaleji, takže mi „dá čas“.
Pre Goro 21.12.2017 v 13:01
Tak ak ide predo mnou totožné auto tak mu do kufra nekukám (nemám to rád ani ja keď mi niekto čumí do kufra). Ja som sa bavil o predbiehaní (hlavne o dosť pomalších vozidiel) a vzdialenosti 22,222 metrov – že mi to nepríde nejak nebezpečné. Ak idem po diaľnici a nieje predo mnou výrazne pomalšie vozidlo tak si nechávam odstup aj viac ako tých „bezpečných“ 2 sekúnd. Ja som narážal pri tých 22,222 metroch, že to sú vlastne 2 sekundy rozostupu pri rozdiely 40km/h.
Goro:
Reakční doba 1 vteřina je nonsens. Zkusil jste si někdy, za provozu, odpočítat „jednadvacet“ jako eventuální dobu pro reakci na nějakou událost?
Reakční doba pro zaregistrování změny situace, rozhodnutí o adekvátní reakci, a reakce samotná (tedy impuls příslušným svalům, aby provedly odpovídající /re/akci) nezabere u normálně disponovaného jedince víc, než 0,3 sekundy, spíš se to pohybuje mezi 0,1 až 0,2 (někde na netu je test s utíkajícími ovečkami, kde si reakční dobu lze ověřit).
A když už někoho tailuju (a přiznávám, že to občas dělám – zejména na „rychlých“ úsecích – v naivní představě, že toho osla přede mnou, jedoucího tachometrových 85 km/h u středové čáry přiměju k rychlejšímu pohybu, nebo alespoň k tomu, aby uhnul), tak mám „oči na šťopkách“ a zcela jistě nesleduji upřeně jen jeho stoplampy, ale sleduji celou situaci na silnici před námi (třeba brzdovky auta předchozího, ale samozřejmě nejen…) – což mi umožňuje reagovat na dopravní situaci s určitým předstihem – přinejmenším přesunutím nohy z pedálu plynu na pedál brzdy.
Ale vraťme se k číslům. Reakční doba (0,25 sec) + nějaká mechanická prodleva může dát dohromady nějakých 0,4 sec, maximálně 0,5 sec. Za tu dobu při 130 km/h ujedete necelých 18 metrů. A znovu zdůrazňuji, že dávám nejvyšší možné tolerance… Ale ani auto před Vámi nezastaví „na fleku“ – i ono pouze lineárně zpomaluje (víceméně lineárně, ale nezabíhejme do úplných detailů).
Z toho mi vyplývá, že i při rozdílu rychlosti 5 km/h (a víc to, při v podstatě „sourychlosní jízdě“, nemůže být) je 20 metrů vzdálenost pohodlně dostačující.
Závěrem: Reakční doba 2 vteřiny, o které hovoří „dopravní eksperťy“ z Besipu, je časový úsek dalece převyšující reakční dobu mojí jedenaosmdesátileté matky, a jako referenční hodnotu je nutno ji zcela opustit. Dokonce i Vámi uváděná 1 sec. je značně nadlimitní, a pokud se někdo chce těšit takovému časovému komfortu, rozhodně nemůže mít ambice někoho tailovat a měl by důsledně držet zákonem zmiňavaný „pravý okraj vozovky“. Respektive – měl by pro svoje přesouvání zvážit možnost (M)HD… ;-)
Jak uz psal Behemot – kamion to nezahamtne na fleku. Kamion si jede tech svych 90…
Mam slabe auto, musim s nim jezdit adekvatne k tomu. Nemuzu si dovolit na dalnici zpomalit na 90 a pak zacit predjizdet kamion. Teda, ne ze bych nemohl – ale to bych se choval fakt jako kokot, protoze nez to moje auto z 90 zrychli na 130-140, tak me davno dojede nekdo , kdo je jeste kilak vzadu a zrovna jede 160 :-)
Takze se snazim jet plynule s tim, ze kamiony klidne predjizdim tim zpusobem, co jsem popisoval.
Cimz nechci rict, ze bych si snad nedej boze nedrzel „bezpecnou vzdalenost“ pri beznem provozu. I kdyz je to jak kdy, podle situace. Stane se mi, ze jedeme na dalnici ve vlacku 150 a mame mezi sebou tak 10-15 metru, a stane se mi, ze mam rozestup mozna 100 metru.
Daleko zajímavější je situace, kdy v ten okamžik začne bezdůvodně brzdit ten co vás zrovna předjíždí. Což se děje docela často, ztratí vás ze zorného pole a přestane udržovat tu šílenou, vražednou rychlost, ke které se vybičoval jen na pár vteřin kvůli předjetí náklaďáku.
2) mne tedy nové generace vozidel uspokojují podstatně méně. Já chci auto, které budu ovládat výhradně já, nikoli auto které se bude ovládat samo a já mu pouze budu moci předávat svá uctivá doporučení.
Tj. pro mne použitelné MY aut končí asi někde okolo roku 2005.
Z evropské produkce použitelnost asi do 2002, ovšem vzhledově přijatelné končí už 1993-4
Jak ktereho uzivatele. Porad je dost uzivatelu, kteri stoji pouze o spolehlivost a jizdni komfort, ktery byl normou nekdy pred 20 lety. Mel jsem ted moznost presednout z moderniho (par let stareho) komfortniho evropskeho garazovaneho mestskeho auticka, vlastneneho velmi peclivym automechanikem, auto je ve stavu predvadeciho modelu, do patnactileteho korejskeho vozu, ktery byl tim nejlevnejsim, co AAA z tech stovek aut nabizelo. Dobre, korejec ma svoje mouchy, uvedene v kupni smlouve, ale co se komfortu tyce, asi by to vyhral. Nebavim se ted o mnohem vyssim vykonu, lepsich materialech v interieru a vzhledu obecne, ale o tom, jak dobre je to odperovane, jak to s clovekem hazi v zatackach, jak se tam nasklada jeden za druheho…
Nebavim se ted o pomeru cena/kvalita, ale ciste o kvalite jako takove. Pochopitelne nove auticko stoji tak ctvrt milionu, zatimco ta stara plechova nadhera mela cenovku, jako iphone, s tim, ze se do toho bude muset vrazit jeste tak hodnota dvou dobrych veceri na servisu.
A to by mi taky nejaky ten milovnik modernich auticek mohl vysvetlit, proc stare auto, ktere vazi o pul tuny vic, ma vic, nez dvojnasobne vetsi objem motoru, vic, nez dvojnasobny vykon a je o dvanact let starsi, ma jen o litr a pul vyssi spotrebu, nez to nove, mnohem mensi a slabsi.
Nejsem ten, koho zadas o info, ale zkusim odpovedet – je docela mozne, ze je to proto, aby ta auta splnovala vserozlicne emisni limity a podobne veci.
Co jsem slysel asi pred 2 roky nejaky rozhovor s jakymsi reditelem nejake automobilky (uz si nevybavim, o koho presne slo), tak ten rikal, ze v dnesni dobe by nebyl nejmensi problem, aby auta stala 1/2 ceny a mela 1/2 spotreby pri zachovani soucasne urovne, ale proste to nemohou udelat, protoze musi plnit to ci ono…
Muj Mountaineer je 2002, Low Emission Vehicle 4.0 V6 a na emisich mi nameri vzdy nula nula hovno nic.
Mountaineer? To mi připomíná mého Explorera. To bylo doslova strašný auto. Taky 4.0 V6…
Hmmm, priklad takejto dvojice by nebol? A rezim v ktorom sa to zrovnava? Pretoze na tom zalezi strasne.
Priklad z domu: Manzelkin ’09 Nissan Altima, 2.5l I4, 130kW/244Nm, 1460 kg v porovnani so synovym ’04 Lincolnom Town Car, 4.6 V8, 178kW, 389Nm, 1920kg.
Na dialnici pri jazde rychlostami tuto beznymi (tak do 140km/h) si Altima vezme 7.5, Lincoln 10.5. Ale pri motkani sa po meste Altime staci desina (11 v zime ked je snehu ako nasrateho), ale Lincoln si cucne 25.
Jedna se v tomto mem pripade o prakticky novy renault clio 1.2 benzin, atmosfera, co jsem si driv pujcoval na svoje jizdy od tchana a starsi hyundai sonatu (2002) 2.7 benzin, atmosfera, co byla mnohem levnejsi, nez ostatni auta, ze stejne doby, se stejnym najezdem, protoze spousta lidi se boji „velke spotreby“. Jizdni rezim prakticky shodny, zejmena mesto a okresky, relativne malo dalnic, vetsinou obsazeno dvema lidmi se strednim mnozstvim kramu. Jizdni rezim „lehka noha“.
Naprosto presnou spotrebu sonaty muzu dodat z teto nadrze, vydycky po natankovani plne nuluju pocitadlo, vychazelo mi to akorat asi o litr a pul vic, nez u toho clia.
Ja nevim, jak ma ktere auto „papirovou“ spotrebu, vetsinou s temi starsimi jezdim za vyrazne min, ale posledni dobou hodne ctu stiznosti lidi se sluzebaky, ze se do te papirove nemuzou vejit.
K tomu viem tazko nieco dodat, teda okrem tej papierovej spotreby. Tam je to uplne jasne, auta su naladene na to aby davali idealnu spotrebu na standardnom okruhu, nie v beznej premavke. Niektori vyrobcovia to dokonca aj otvorene priznali.
Krasne to bolo vidno na aute co som mal pozicane od nedele 10.12 do predvcerajska. Bola to Jetta 1.4 TSi s DSG6, ktora ma udavanu fantasticku spotrebu. Najazdil som na tom 488km, nejaku cast v meste, ale vacsinu po dialnici rychlostami do 120 km/h. A ked som to v utorok vecer pred vratenim Hertzu natankoval, vliezlo tam 40 litrov. BTW, Chrysler300S s 3.6l Pentastarom a prevodovkou 8HP mi pri rovnakom pouzivani zobral o dva litre viac.
Na 1.4 je to docela fantasticka spotreba, to mi zral muj byvaly dvoulitr z devadesatych let, ale ten mel stabilni nahon na vsechna 4 kola a aerodynamiku lednice Calex.
Treba pri mereni spotreby na okruhu vypnou v pulce motor a zbytek co cile skacou na starter. Takova mensi inspirace z testovani hybridnich vozu, kdy jedou velkou cast na elektriku, protoze ta se do spotreby nepocita.
Nie je to zle, ale udavaju tomu 8.5 mesto/6.0 dialnica. K tomu som sa ani len nepriblizil. Co je presne to co hovorim – standardny okruh je nerealisticky. Aj v severnej Amerike, nieto este v Europe.
No me to prijde opravdu dost spatne, kdyz se clovek podiva na veliost toho motoru a na ty penize, co stal ten vyvoj. On totiz ten dvaceti, tricetulety dvoulitr odnekud ze zemi ryzovych poli a bambusovych haju zral stejne a daval podobny vykon. Ne na papire, ale ve skutecnosti.
Chapu, jakym procesem v automobilkach dosli k tomu „hele, nema smysl snizovat spotrebu, staci jen ojebat ten test“.
No ja neviem či Vám pomôžem v tejto spotrebovej dileme, ale skúsme:
Sprosty Podezrely dal jasný príklad – 1,2 liter v malom ľahkom aute vs. 2,7 liter v min. o 10 rokov staršom a ťažšom aute. Väčší motor má dvojnásobok výkonu (papierovo) ako malý motorček + ťahá o 500kg viac. Oba auta jazdil, tankoval a meral jeden človek na približne tej istej trati takže vplyv šoféra na spotrebu je minimálny ak nie nulový. Väčší motor na počudovanie nevykazuje dvojnásobnú spotrebu oproti malému motoru ale len o 1,5 litra väčšiu. Ak by sme si dali do rovnice spotrebu Clia na 7 litrov na sto tak tak Sonata (Arctica) bude na 8,5 l/100km – takže Sonata zožere 21,4285714% viac ako Clio. Ako je to možné ak Sonata má dvojnásobný výkon – no jednoducho preto, lebo obe autá nejdú vkuse na 100% svoho motorového výkonu ale majú počas jazdy často ustálene režimy kde potreba výkonu nieje 120kW (ako je max. výkon motora) ale len 13kW u Clia a 15kW u Sonaty (čísla sú vycucané viacmenej z palca na nohe) takže preto je taký malý rozdiel v spotrebe. Čo vplýva na spotrebu v ustálenom stave: aerodynamika, valivý odpor pneumatík, odpor pohonného príslušenstva….
Problémy s dodržiavaním papierovej spotreby u služobných áut boli už aj v dávnych dobách, ale od príchodu EURO4,5 a 6 je to čoraz vypuklejšie, lebo papierová spotreba sa robí v labáku a nie v realite – ale tomu by mal byť koniec podľa novej pripravovanej vyhlášky o meraní spotreby. Som zvedavý ako to dopadne….
S tou spotrebou to tak je, ale nevim, jestli ten aktualni vykon je v realnem provozu tak maly. Vliv sofera je skutecne zanedbateny, jezdim porad stejne, at chci, nebo nechci,v relativne hustem provozu.
Otazkoupak zustava, jak by se spotreba projevovala na dalnici, kde stara sonata je pri 120 -130km/h otackama dost jinde, nez nove clio, jak by se to chovalo, kdybych nalozil 4 lidi a nahazel do kufru dalsi metracek veci… Mam dojem, ze pro mnohe lidi spotreba muze vyjit stejna u neceho takoveho (sonata je pry stejna trida, jako passat), jako u maleho priblizovadla.
On je o dost vyssi ako Satan spomina, ale aj tak o dost vyssi ako maximlne vykony dnesnuych motorov. Zda sa mi ze som kdesi cital ze kompakt potrebuje na udrzanie 90 km/h na rovine 29 kW na kolesach.
Oprava: o dost nizsi ako maximalne vykony
Edit naozaj chyba…
Jo, tak to by se mi zdalo mozne. Kdyz si to porovnam s motorkou, kde se na hranici vykonu prece jen pri vyssich rychlostech dostavam (na chopper to ma maly motor).
Ale co jsem jeste chtel dodat k sonate 2002 – jako mobil pouzivam nokii 7110, baterka uz neni nic moc, ale jeste porad slouzi dobre. Ted, po nakupu auta jsem narychlo otestoval drzak na mobil (ktery jsem pokladal pouze za nefunkcni pahyl) – piplo to, display se rozsvitil a ukazalo to „car“. Je hezke, kdyz aspon malickosti funguji…
pre Wildcat 21.12.2017 v 19:16
Ako som písal – tie čísla som si vycucal z prsta. Tých 29kW je reálnych čo si ty písal – odpovedá to spotrebe 3,3333 litra na sto kilometrov.
A este by som dodal, ze skor vidim minimalny rozdiel medzi malymi a vacsimi autami co si poziciavam. Ale taky Chrysler 300 ci Dodge Charger s tristokonovym Pentastaom zeru invariabilne menej nez synov 239 hp Lincoln. A to su iba asi tak o 100 kil lahsie nez Town Car. Ale to ze 30% vykonu motora sa nepouziva na ohrievanie prevodoveho oleja jednoducho vidno.
IMHO je většina papírového snižování spotřeby někdy od roku 2000 dána zmenšováním „provozní obálky“. Je to mj. velmi dobře vidět na tom, jak neustále přibývají rychlostní stupně u převodovek.
Felicia 1.3 nám jezdívala standardně za ca 7 litrů, když se naložila nebo honila, tak dejme tomu 9 – a to už ji musel člověk sakra honit. Haťapka jezdí po městě za skvělých 5 až 5,5 litru, jenže když do ní dám tři lidi se zavazadly a vyjedu mimo město, bude najednou žrát víc, než ve stejné situaci žere naše pětimetrové MPV s V6 3,3…
Rozumim tomu tedy spravne, ze u novych aut se nekde napise, ze maji mnohem mensi spotrebu, nizsi emise vseho a pak je akorat problem v tom, aby to pri STK ty silene podminky splnilo? U tech rychlostnich stupnu, ono by to v principu nevadilo, sestka mi casto schazi.
Felicie mi jezdila za 8-10 litru, kdyzi, ale ta byla nejaka upravena na vyssi vykon… Jo, kez by toho mechanika napadlo spis vylepsit brzdy. Hatapka, co s ni bydlel znamy na kopci ve meste (Masarykova ctvrt, Brno), zrala bezne 12 litru, ackoli jezdil hlavne sam. Asi prilis kratke cesty, nebo co.
Šestka Vám schází právě proto, že máte motor s moc malým rozmezím použitelných otáček :-)
Ale jinak ano. Můj V8 4.0 má psanou kombinovanou spotřebu podle nějaké staré normy tuším 12 litrů/100 km. Já s ním jezdím většinou za 10-12 (a to i kratší cesty po menším městě kde nemáme zácpy). Když se hodně snažím, tak za 9 (tj 75 % udávané spotřeby), když na to šlapu, tak 15, (tj. 125 %, ale to dá fakt hodně velkou práci).
Novější a menší auta se na svoji udávanou spotřebu dostanou horko těžko za velmi specifických podmínek, na druhou stranu v suboptimálních podmínkách budou klidně jezdit za násobky té oficiální hodnoty.
Me se muze klidne tykat, ja jsem na internetu od hlubokych devadesatych let…
O ten pouzitelny rozsah nejde, tam se pohybuju, ale jde mi spis o pocit, proste nemam rad, kdyz se to toci nad 2500, nejlip miz zni tak 2000.
To je jak kdybys mluvil o mých dvou autech. Jedno je 2litr, čtyřválec, 206 kW, 1770 kg z loňska, druhé 6litr, 12válec, 412 kW, 2300 kg z roku 2005. Výbava zhruba stejná. Obojí benzín.
První má teď z Prahy do Brna a zpět (mimo špičku) spotřebu 11 a půl, druhé 17 a půl.
Ve městě si v zimě 2litr vezme 13, 6litr 29.
To ale není o litr, že ne… Takže je to dost individuální.
Nicméně velký motor nemusí jít při zátěži do takových otáček jako
malý. Což by asi mohla být odpověď na tvůj dotaz.
2) .. vezmu to z jiné stránky, uživatel se do auta nechce srát, nechce se zajímat, nechce opravovat, chce jenom jezdit nebo nechat věc vyřešit servis .. ok, to je jedna věc … bohužel k tomuhle kroku se právě dostávají lidé který žádný opravy nikdy nezažily a začínají právě na těch high-end verzích za 6k na splátky a když si chtěj něco už třeba opravit tak ne-ne-ne protože pozor záruka. Takže přichází generace která o autech ví jenom to co se dočte na facebooku … což o to, jejich rodiče / prarodiče jim snad ještě něco vtloukli, jenomže nebude dlouho trvat a jejich potomci budou taky na silnici … a to bude teprve něco. :)
Ono by bohatě stačilo, kdyby byl u auta na velkou výdrž naprojektovaný rám a uložení celků a zbytek byl modulární.
Motor s převodovkou by byl Powerpack jako u tanků a kdo by chtěl, mohl by vyměnit EURO1 za EURO5, nebo 60kW za 120kW za pár desítek minut.
Elektronika by byla v podobě „LRU“ zásuvných modulů zapojených do sběrnice jako u letadel a displeje zrovna tak.
Plechy, podběhy apod. by šlo svěsit a vyměnit za nové kdykoli by začaly reznout nebo byly ťuknuté.
Po lehčí havárii by se zmačkané či zničené deformační zóny vyměnily jako modulární pancíř u tanků.
A nebyl by to neudržitelný model, protože automobilky by podle mně na masově prodávaných „upgrade modulech“ za pár šupů vydělaly více, než když prodají běžné rodině jedno auto za 10 let.
Nejmene spolehliva soucastka v elektronice je konektor. Takze spolehlivost modularniho systemu zacina na tom, jak drahe konektory tam nastouchame a ono nejde o nejaky salovy pricitac, ale o stroj, ktery rezne a jezdi ve srackach, plus jim obcas proleze mys, nebo kuna.
Modularni system mechaniky zase vyzaduje urcity zpusob fixace, coz je zase dalsi story o tom, jaky zpusob spojovani je spolehlivy, nevrze, neklepe a nestoji ranec.
Ono u vojenske techniny se pohybujeme trosku v jinych cislech, to se tam ten MIL-SPEC dela paradne.
S konektory problémy nejsou, pokud se používají přiměřeně svému návrhu. Problémy nastávají, když nějaký mamlas oasdí blbé dutinky, dá tam kabely mimo specifikace, honí tím násobky proudů a/nebo si myslí, že kontektor, který je konstruovaný na 50 cyklů jich vydrží 5000.
Pokud bych vzal nejporuchovější elektronické a elektrické díly na svých autech, tak s přehledem vede MOSFET pro regulaci výkonu ventilátoru topení u Chrysleru Grand Voyager. Následují špatně pájené spoje u infocentra na Grand Cherokee. Konektor mi za dvacet let na autech kleknul jediný – u Hallovy sondy na vačce u T613. Takový bílý třipinový ksindl zjevně ještě předlistopadového původu.
Tak si kup poradne japonske nebo nemecke auto avne ty americke shitty.
Na v mém okolí provozovaných německých a japonských autech to bylo spíš ještě horší:
– u Japonců typická situace že se vysype malá součástka, co by byla za pár korun, ale k mání je pouze jako součást velkého a drahého celku. Konkrétní případ: mikrospínač v sestavě spínačů okolo volantu u Hondy, pokud vím, tak podobná je situace u podvozkových sestav.
– u německých aut takové lahůdky jako vačky u Passata V6 2.5 TDi (výměna 105.000), turbo, dvouhmotové setrvačníky, vzduchové podvozky (Mercedes V, BMW), vše minimálně za vyšší desítky tisíc. Vrcholem byla převodovka u Audi (Q7?, nejsem si jist) za tuším 400.000.
to si radši co dva roky vyměním ten MOSFET za 17,50 Kč (a když budu lempl, co neumí pájet, tak koupím celou sestavu za necelých 100 dolarů).
Zatím se mi nejvíc osvědčily americké konstrukce, vyráběné v Rakousku. Je pravda, že u originálů, montovaných soudruhy z UAW problémy s kvalitou občas objevovaly.
U japonců se nechá podvozek rozatomizovat na jednotlivé silenty, ramínka a ostatní pitchoviny v hodnotách pár Kč, a elektronika mi za cca 900tkm na 7 japoncích nikdy nezkukala. Teda krom čidla venkovní teploty na 626, to stálo 300,- a letos v létě na pajeru snímač tlaku oleje(začal pouštět olej) za 75,-Kč.
S konektory opravdu problém nebývá, stačí máznout vazelínou. Častější problém je uklepaný drát za konektorem. Modulární auta údajně měla rozjíždět nějaká čínská značka, četl jsem o tom před pár lety článek, bohužel nic nového už jsem nenašel.
Asi takhle, zrovna XJ je tam kde vznikl bohapusta spotřebka, nikterak drahá. Ojezdit, vyhodit, nebo prodat do indiánské rezervace. Odzibwejske jeepy popírají fyzikální zákony… :-D
Zeptejte se Daveho, na jeho Jeepa, teď jezdí tuším Octavií. Uvědomte si, že každý nadšený XJ jeepar má svářečku a dílnu, anebo zná někoho, kdo to tak má. Mít veterána je krásné, ale na hony daleko od kupříkladu mých představ, tzn. denně s tím do práce, na ryby, do lesa a vracet se jinak než na laně plus údržba 2x ročně a neběhat okolo toho. To Vám žádný třicet let starý pelech prostě nenabídne…
Pravda, teď je Jeep ve věku, kdy začínají odcházet mrňavé, ale celkem důležité součásti, jejichž selhání má vysokou pravděpodobnost smrti motoru. Poslední vzrůšo bylo to, když mi za jízdy praskl ventilek v plastovém vypouštěcím šroubu na chladiči motoru a chladící kapalina se vychlístala ven. Poznal jsem to jen tak, že auto přestalo najednou topit. Je to díl za 75 kaček, ale co může způsobit škody jeho selhání. Přesto si myslím, že důležité části jsou tak robustně postavené, že vydrží podstatně více, než by jeden čekal. Uvidíme, jak se to bude rozvíjet dál, zatím ale na mne jeep udělal opravdu obrovský dojem.
Oktávku používám pro dálkové jízdy, jeepa na každodenní cesty do práce a na záležitosti pracovního rázu (kupříkladu vozík s matrošem pro domek nebo návoz dřeva atp.).
Jeep sucks
No třeba USPS používala XJčka ve velkém jako doručovací vozidla a slyšel/četl jsem na to jen chválu.
Nutno také přiznat, že zejména ty drobné díly, které zmiňuje Dave, u XJ rozhodně na 30 let provozu dimensovány nejsou. Jenže ty se dají klidně co 5 let preventivně měnit, pokud je to auto jako celek navrženo solidně a majitel ví, že zůstane u těchto prkotin za pár korun.
…je mi to známo a tuším dokonce některé s pravostranným řízením, aby mohl pošťák vhodit list přímo do schránky a nemusel vylézat z vozu. Dlužno podotknout, že pokud je mi známo, tak USPS neprovozuje XJ třicetileté ani náhodou, měněním těch drobných dílů které zmiňuje Dave se nikdy nezabývala a všechny svoje XJ zakoupila zcela nová.
Starší Discovery Td5 (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/1999-2000_Land_Rover_Discovery_II_Td5_5-door_wagon_%282011-06-15%29_01.jpg/280px-1999-2000_Land_Rover_Discovery_II_Td5_5-door_wagon_%282011-06-15%29_01.jpg) jezdí dost slušně, ale bacha na interiér. Podélně mi to auto připadá menší (hlavně na kolena) než ve Fabii. Dva 190cm se za sebe nevejdeme, jinak se s tím ale jezdí hezky.
Land Rover. Aneb 2 dny jezdit a měsíc opravovat : )
Tak nějak to je. Už sem ani nebudu přidávat některý z celé řady vtipů na LR, každý už je zná :-) Kupte si cokoliv, ale hlavně ne Land Rover.
It’s not broken, it’s british.
Já jsem velmi pevně přesvědčen, že nafta patří do kamen; takže osobně bych doporučil Disko II V8 — chvíli jsem s tím i jezdil, je to velmi příjemné (a na rozdíl od jiných landroverů celkem málo poruchové).
Pokud ovšem je primární spolehlivost a méně důležitá průchodivost, pak rozhodně ameriku; něco jako připostaršího Blazera, Dodgesku (míval jsem RamChargera, ňuňu!), apod.
Tak. Nafta patri na pole. Autor zcela vynechal fakt, ze zatim lze aplikovat LPG, coz benzinaky dost zasadne vraci do hry. Ted v zimnich mesicich, kdy se snadno stane, ze v palivovych trubkach je spis parafin, nez palivo, benzin vyhrava. Navic udrzba benzinoveho motoru je cenove nekde jinde.
Ameriky, at uz SUV a nebo pickupy, jsou pro ceskeho cloveka na bezne jezdeni terenni az dost. Ted jsem s Mountaineerem stahoval z lesa drivi a nemel s tim nejmensi problem. A kdo chce fakt ofrout, tak na to ani beznej hNissan nestaci.
To je fakt, kombinace benzín+LPG mi taky začíná připadat jako nejlepší. I když spousta lidí to moc neuznává, nemá rádo…
To je dobre. Kdyby to mel kazdy, stat si vzpomene, ze nenaparil tucnou spotrebni dan a ze je to vubec nejak moc levne jezdeni.
To by udělal jen těžko. LPG se používá na vytápění/vaření apod. a tak musí zůstat zdanění relativně malé, jelikož v momentě, kdy by existovaly „dva druhy LPG“ tak tu máme opět na scéně divoká 90. a jejich lehké topné oleje.
A jako LTO by to taky vyřešili, pokud by to zdanění mělo nastat. Pěkně kupujte i s daní a pak každý měsíc vrátíme daň za to, co jste ten měsíc prokazatelně protopil. A pokud budeme mít pochybntosti, tak tu daň vrátíme třeba za půl roku. Když budete drzý, tak ji nevrátíme vůbec a ještě vysmahneme sankci zda pokus o daňový únik.
Existuje jasný plán/roadmap na zrušení daňových úlev pro LPG s cílem dotlačit lidi k CNG. Nebo alespoň takové byly informace před asi 3 lety když jsem na to narazil.
Od začátku se ale počítalo s tím, že daňová úleva pro LPG je pouze „dočasná“.
Jan Mrcasik: Rovněž již existuje plán na zrušení daňových úlev na CNG a udělat z lidí stejné blbce, jak onehdá s přímotopy, s topením na plyn, s CNG.
Vždyť také existují dva druhy LPG, ten u silnic už zatížený spotřební daní je, byť malou. Stáčený topný plyn nikoliv. Známému, který má auto na LPG a zároveň topí LPG se stalo že po „upozornění“ zřejmě sousedů mu do baráku naběhla celní správa a aby náhodou do auta netankoval ze stabilní nádrže, mu zaplombovala všechno co šlo.
Ono LPG ale zase není žádná výhra. Časy, kdy postačil primitivní a spolehlivý podtlak (jednoduše hadica s plynem do sání) jsou už v tahu. Dnes je to téměř výhradně sekvenční vstřikování (alespoň u těch mainstream motorů, které sleduji) a to už jsou +/- docela problémy.
Jestli to nakonec bude v autě fungovat, záleží na konkrétním typu motoru (přičemž celá řada z nich LPG z nějakého důvodu nesnáší) a nakonec i na kvalitě montáže, která bývá občas tristní – hlavně zásahy do elektriky.
Mam LPG ve dvou autech, slape, obcas vymenit filtr plynne faze a jinak o tom nevim. Pboji pres 10 let stare, vstriky. Zaplatilo se nekolikanasobne.
Mám v mém, téměř čtvrtstoletí starém, Jeepu 4.0 sekvenční LPG a zatím jsem na něj najezdil bez nejmenších provozních potíží skoro 100 000 km. Za největších veder nebo nejtužších mrazů, co tady byly. Já jsem osobně extrémně spokojen.
U těch Disco II 4,0V8 praskaly bloky motorů, takže taky žádná výhra. Bohužel.
No a čo tak Fiat Panda 4×4? Kamoš to jazdil v klasickej dvojkolke ako firemné auto a vedelo sa to dostať do ozaj tvrdého offroadu.
No alebo potom stále dostupný Suzuki Jimny – otočíš to na 10-korunáčke, nič to neváži, nežerie veľa aj keď je to benzín a v rôznych „nezávislých“ porovnaniach spoľahlivosti sa to derie na popredné priečky čím je to auto staršie. Navyše máš to na ráme, permanentný pohon zadku plus natvrdo priraditeľný predok bez medzinápravoveho diferenciálu a redukcia k tomu. A komu by bolo málo tak máš vpredu aj vzadu tuhé nápravy – môžeš zdvihnúť podvozok v pohode o 5cm s nejakým prestavbovým kitom.
Nezlob se, ale jsi úplně mimo.
Obzvláště mě zatahala část o Pajeru. Obecně Pajero V60, ideálně z let 2004 – 2006 je neskutečnej stroj a koráb. Podle mě hned po Landcruiserech jeden z nejvšestranějších strojů s absolutně předimenzovaným vším.Poslední pravej OFFROAD svého druhu bez eko serepetiček, auto na kterém se fakt nešetřilo (vyjma klasicky koroze), jako u všeho z Japonska.
Bohužel Vy, stejně jako jiní neznáte problematiku a bohužel tuto neznalost produkujete i v článku.
Motor 3.2Di-D je neskutečnej stroj. Kromě gigantického krouťáku ve spojení s automatem vyniká obzvlášť svou výdrží. Rozvod obrovským zdvojeným řetězem, na kterém by jste mohl tahat lokomotivu. 3.2Di-D NEMÁ PROBLÉMY S ČERPADLEM. Problémy s čerpadlem jsou zapříčiněné špatnou údržbou a opět – překvapivě korozí. Slabina Pajera jsou totiž (a platí to až do roku výroby 2014) špatně vedené rozvody hadiček pro naftu nešikovně nechráněné na podvozku. Zároveň špatná ochrana plnícího hrdla palivové nádrže. Toto časem koroduje (i ze vnitř) a drobné částečky hadiček a trubky se uvolňují do palivového systému – KDE ZADŘOU ČERPADLO, které v tom bývá nevinně. Dá se tomu předejít jednoduchou údržbou a správným mytím na wapkou od bláta, soli atp. Pak máte auto na pořád. Auto se kterým pohodlně cestujete 2000km v kuse aniž by Vás bolela záda, hlava, uši. Auto se kterým můžete do tak těžkého terénu jaký si jen umíte představit, často 99% majitelů Pajer nedosáhne na jejich hranici. Převodovka Super-select 4 je jedna z nejdokonalejších věcí v offroad vozech tohoto typu vůbec. Jasně. Není to dříč jako Patrol…Jenže s Patrolem se zase téměř nedá rozumě jet po silnici, Patrol je neohrabanej traktor, co zvládne lecos – jen né cestovat po asfaltu více než 300km v kuse…
Jinak Terrano je OK. V dané cenové relaci je pravda, že lépe člověk asi nesežene. Ale s Pajerem, Patrolem, Pathfinderem, natož s Lanďákem – do těch má daleko asi jako my na Mars…
https://www.youtube.com/watch?v=3WPsT4p1lE8&t=102s
Zdravím, je to samozřejmě věc názoru, mě připadá že jste zaujatý pro Pajero V60. Mě třeba nesedí vaše „poslední pravej OFFRAD“ u auta co má kastli bez rámu a ani jednu tuhou nápravu. Nechci ho hanit, jezdí se mi s ním krásně, ale motoricky se to prostě moc nepovedlo.(můj názor a zkušenosti)
Nezlob se, ale Pajero V60 JE NA RÁMU. Ještě to řeknu takhle, aniž bych chtěl cokoliv hanit, nebo někoho urazit. Pokud se Ti zdá Terrano v terénu a spolehlivostí dobrý – tak proti Pajeru nemůžeš říct křivého slova, protože věř, že v každém aspektu bude 10x lepší , včetně průchodnosti, včetně jízdních vlastností atd. Chápu, každý má jiný názor, nicméně V60tky poslední ročník kdy se dělala, například 2006 jsou extrémně povedené offroady/cestovní křižníky. Odpovídají tomu naštěstí stále i ceny. nejlevnější, pěkné, v automatech a výbavě nejsou pod 200tis. Občas se objeví i fakt pěkný kousky kolem 220-230tis, jsou pryč do týdne max.
Jinak neadoruji za něj protože ho mám. Měl jsem X offroadů – od Patrola, po Pathfinder a vzal jsem to i přes obrovskou chybu a značku, která se minula povoláním – Land Rover (měly dělat spíše nábytek) a Pajero se nedá rovnat s ničím. Rádoby velká auta typu Cherokee a bohužel i Vaše Terrano do výběru nezařazuji, to jsou prostě taková ořezávátečka.. Jediné, před čím by mohlo Pajero (a všichni ostatní smeknout) je LandCruiser – pouze LC100, případně LC V8. Ty mezimodely jsou děs. Ale stovka Lanďák, to je ještě o level jiný stroj. Ideálně se 4.2TD, nebo 4.7 V8 – auto, které přežije lidstvo a podle mě král všech velkých cestovních offroadů vůbec……………….
Taky se nezlob, nechci do toho tahat nějaké emoce, ale V60 má samonosnou karoserii.
Jsou tam integrované výztuhy, ale klasický rám to prostě není. Jinak souhlas co píšeš…
Poslední Pajero na rámu je 2, tedy od 1991 do cca 2003(poslední ročníky se už kryly s 3. generací. V článku chybí zmínka o motoru 4m40, tedy 2,8TD, nesmrtelný motor, který se dodnes vyrábí a montuje do stavebních strojů. 3,2 je z něj přímo odvozena a motory se dají vzájemně křížit. Generálka čerpadla na 2,8 je za 500,-( pětset) Kč včetně práce a je to na cca 300tkm. Výstřiky vyjdou komplet na 2000,-Kč a opět výdrží 300tkm. Převodovky jsou naprosto bezproblémový, kolem 400tkm začnou hucet ložiska-oprava za 5.000,- Kč. Navíc superselect je geniální. Zadokolka, silniční čtyřkolka, zašperovaná čtyřkolka-to vše řaditelné do 100km/h za jízdy a pak redukce + zadní špéra už při zastavěným autě. Mám hodně už 4 rokem, najel jsem na něm cca 100tkm(nyní 370tkm) jezdil expedice, závody, skákal, tahal, prostě používal.
Jinak i 3 Pájo bez rámu zvládne hodně https://youtu.be/1ml5liWvEPk, ale 2 snese víc https://youtu.be/SmmPsXxmybk
A ještě ke „krátký“ převodovce. Blbost, běžný dálniční přesuny v economy režimu 110-120(spotřeba kolem 10), na hulváta klidně 140+, ale to už si vezme víc jak 12 litránků. Navíc je mi proti srsti pospíchat s autem této kategorie a věku. A i těch pneumatik je mi líto, přeci jen slušná sada 31″ ATček přijde na 15 tKč a pod 10mm jsou v terénu ku prdu. Ano 2,5 má kratší převody v diferácích, ale 2,5 je celkově né zrovna superodolnej a výkonej motor a mě to do baráku nesmí.3,5 jsou parádní, berou do 14 a existují i Pajera 3.g s klasickým MPI, ne jen GDI, ale jsou vzácný.3,0 jsou slabý a užraný. A co mě nejvíc ser.., do pajera kabrio, který nutné „potřebuju“ se dávala jen 2,5 a nebo 3,0 :-/
Vždyť se shodujeme :-) …já zmiňuji: „bohužel u 2.5 TD zase převodovka, hrozně pomalá“ a vy píšete „Ano 2,5 má kratší převody v diferácích, ale 2,5 je celkově né zrovna superodolnej a výkonej motor a mě to do baráku nesmí“ A jestli jste jezdil s 2.5TD a máte srdce, tak víte jak ten motor trpí :-)
Já jen že je krapet nefér hodnotit model vozu dle jeho nejslabší, základní motorizace. A zcela upřímně,raději 2,5 než hNissan veTerano. Osobně mě tento vůz neoslovuje naprosto ničím a jediné, v čem je napřed před pajerem je promořenost kovomorkou.
Ja jsem si do vsech aut dodelal palivovej filtr – takovej plastovej bazmek, co se koupi za par kacek, pruhlednej s papirovym filtrem uvnitr a jen se rozrizne hadicka a prida se to tam. To tady nejde dat?
Trochu pomůže podobný filtr, který má v sobě magnet, ten bych dával asi do všech dieselů, ale třeba tady u Pajera to chce fakt vyměnit nádrž a hrdlo.
A to vám funguje ?
Když si vemu, jak jsou filtry na benzínových autech normálně velké (asi jako plechovka Red Bullu 0,25l) – teda aspoň ty co jsem viděl, tak si neumím představit funkčnost toho pidi filtru na víc než jednotky tisíc km.
tak kolik to vydrzi nevim, holt jednou za cas tan bazmek vymenit, asi lepsi nez vymenovat cerpadlo, ze
To to Pajero 3,2Di-D nemá palivový filter pred vysokotlakým čerpadlom už od výroby? To je ako možné?
Jsou to doslova mikrosupinky. Běžně se dá sehnat nerez hrdlo a je klid. Navíc 90% 3,2 už má tuto závadu za sebou a hrdlo vymeneny.
Filter o veľkosti 5 mikrometrov už zachytáva aj červené krvinky.
Coz by mohlo pusobit jiste problemy ve stodesitce skodovce, model ferat, nebot tam naopak musi byt zajisteno proudeni krvinek pokud mozno co nejhladseji.
Fajn, ale to asi v nafťáku v zimě nechceš ;-) Prostě dat nerez hrdlo a je hotovo. Na dvojkovým pajeru (rotačka) mám taky malej průhlednej předfiltr. Ale mám ho tam hlavně kvůli čerpání v zahraničí při toulkách po Balkánu. To už jsem v něm našel leccos.
No na Nissane PickUp D22 s rotačným čerpadlom mám pred týmto čerpadlom z výroby namontovaný filter na palivo – ten je ale trochu komplikovanejší ako klasicky prietokový filter, lebo má aj spiatočku do nádrže plus odkaľovaciu skrutku. A nepočul som o tom, žeby sa tieto čerpadlá zadierali vplyvom nečistôt v prívodnej hadičke / trubke. No a ani v zime mi v tom filtry nemrzla nafta.
Ale u tej 3,2Di-D ak je tam common-rail systém tak by podľa mňa mal byť filter na vstupe vysokotlakého čerpadla. Riešenie je aj nerezové hrdlo či plastová nádrž, ale….
To má snad každej ropák, jde o propustnost toho filtru. Na před ním mám malej průhlednej průtokáč a rovnou vidím jakej bordel jsem nabral u nějaký pofidérní pumpy. Holt v Romale si pumpu nevybereš.
Vážně existuje offroad, který by nebyl náročný, extrémně nákladný a nespolehlivý jako podnikatelová blonďatá osmnáctiletá dcera? Já jsem offroady už vzdal, když jsem prolezl všechny možné fóra a viděl, jak jsou náročné na údržbu a nakonec vás stejně nechají ve štychu někde daleko od civilizace, a kladivem a šroubovákem to nespravíte.
Kromě toho, že žerou jak tank, až na ty nejmodernější, které nemá smysl kupovat ojeté.
Japonci jsou spolehlivější, ale ojetiny vás finančně sežerou na drahých dílech. Natož něco z roku 2000 co je určeno ke kompletní rekonstrukci, nepo pro fandu, který má vytápěnou obří garáž kde můžete sundat boudu a máte čas rok pod tím ležet a spravovat to.
Ameriky jsou méně spolehlivé, ale zase z améru seženete velmi laciné díly.
Pokud to má rozumnou cenu, tak je to většinou šrot, pokud ne, tak to stejně může být past u které nevíte, kolik ještě do toho nasypete prachů.
Kdysi jsem uvažoval o poměrně populárním malém a docela úsporném Opelu Frontera, ale tam jsou zas nemožné dieselové motory a drahé díly.
Nebo ještě z opačného konce Ford Maverick fbenzínu fLPG. Jenže ten má zbytečně velký výkon, celkově je obří a podvozek má proklatě nízko.
Pokud chcete jezdit v opravdovém terénu, tak to prostě není levná zábava. Jako hračka převážně do terénu stačí nějaký hezký Samurai. Ale jediné opravdu spolehlivé auto do terénu je Toyota Land Cruiser. Pokud převážně do terénu, tak sehnat nějakou hezkou 70 series (např. LC73). Jako rozumný kompromis silnice/terén je ideální LC 100 a ani stará LC 80 není k zahození, pokud to má být víc do terénu a je ve slušném stavu. Kdo chce opici, musí mít na banány…
Do opravdového terénu ať si pořídí koně nebo možná ještě lépe mulu.
To důvěrně znám od nás z Nevady. Jeli jsme hodně upravenými Jeepy na jednu horu v poušti. Dojeli jsme skoro nahoru, ale pak už to opravdu nešlo, takže posledních pár stovek metrů jsme museli pěšky. Nahoře samozřejmě dvě malé holky na koních :-)
Tak není to provozně laciná legrace. Na druhou stranu, nemusí být ani finančně likvidační. Ano mít dost peněz, tak chci LC80. Ale na toyky díly opravdu něco stojí. Na pajero(a i na ostatní běžné Japonce) jsou díly naprosto stejně drahé/laciné, jako na jakékoliv jiné auto. Náklady na takřka 100tkm bez pneumatik mám kolem 50tkc(spojka, turbo, vstriky, komplet tlumiče, všechny čepy a silenty,desky, kotouče, dodělání pneumatického odpružení/měnění světlé výšky na zadku, šnorchl, naviják, ofiko zápis větších pneu 31″ atd, atd. A to beru jen „lepší“ součástky, žádný strachlajn. Třeba Billstein přední tlumiče 1600,-Kč/ks.
No a pneušky vyjdou na cca 15 tKč sada a ta vydrží tak 50 tkm. Z druhý ruky jsou díly za pytlík chipsů. Naštěstí, protože třeba zadní světla v průměru 2x ročně rozbiju. Komplet plechařinu i se světly, dveřmi a okny byla za 3.000,-
Jinak nejzásadnější vliv na náklady spojené s provozováním offu je jeho využití. Mě to jako rodinný přepravník, hlavně v létě využívaný i na cestování po Balkáně mimo silnice a občasný vyjížďky + lehký trial + dělník při samotěžbě dřeva finančně nelikviduje.
Ale ano, tak během 1-2 let plánuju komplet generálku, kde jen díly vyjdou přes 100… Práci krom motoru si udělám sám.
Nemyslim, ze ameriky jsou nespolehlivejsi ve srovnani s evropskymi vozy. Ze jsem jich par mel… zeby klika?
Nas lesak mi rikal, ze cely roky mel Nivy, ale holt ty uz rezave sjizdi z vyrobni linky. Ted jezdi jakousi malou chrchlou, ani nevim poradne co to je, nejaky Korejec ci co, pripinatelne 4×4, myslim, ze i redukci tam snad ma. Je to maly, ale otoci se s tim na traktorce a tuhle jsem sel po jeho stopach ve snehu (hledal jsem, kudy vjizdi do konkretni casi lesa) a vylozene jsem se nasral, kdyz najednou obe stopy objely uprostred stojici a trcici parizek, ktery bych ja se SUVem nedal. A pro UAZe se mi nechtelo.
Bohuzel nevim, co to je, musim se priste podivat.
Taxem mu volal, pry to neni Korejec, ale Jimny. S redukci.
Jimny je nástupce Samuraie, v monohém se Samuraiem vlastně stále shodný. Pokud to někomu stačí prostorově a nevadí mu, jak to jezdí po asfaltu, tak cenově nejlepší možné řešení. jak z hlediska pořizovacíh, tak i provozních nákladů. A často to projede tam, kde neprojede nikdo jiný. Je to maličké, otočí se to na pětníku a je to lehké, takže to nezapadne tam, kde se těžký a velký offroad beznadějně zahrabe. Navíc obrovský fun factor, nejlépe když projedete někde kolem zapadlého Patrola :-)
Ja som nad Jimnym rozmýšľal tiež keď som potreboval druhé auto na jazdenie do roboty, ale pri tých cenách čo chcú za jazdenky (a v akom stave) som radšej zobral starší a väčší Chevrolet Tahoe. Áno viem vyzerám ako ženská, ktorá nevie čo chce a neprestane kým to nedosiahne, pretože skočiť z mini-off-roadu pre dve osoby do full-size SUV amerického štýlu….
Clayton:
To jo, pro průměrně příjmového s rodinou je to hodně nákladná legrace.
a) Moje požadavky byly: snadná údržba, spolehlivost, přijatelná spotřeba.
b) Praktické využití: cesty na chalupu, dovolené na horách v zimě a v odlehlých končinách evropy (Alpy, Balkán, Skandinávie atd).
c) Potenciální využití v nouzi: SHTF a kalamitní události, bo zcela neschopný a rozkradený stát který nezvládl ani malé lokální povodně.
Proto je na 1. místě spolehlivost a snadná údržba.
Uvažoval jsem i o nějakých dodávkách 4×4, MPV 4×4 nebo podobné neofroutové kategorie. Protože dodávky jsou často odolní pracanti a ne kasička co vám vysaje rodinný rozpočet, jako většina offroadů a SUV.
Potíž terénních aut ve střední evropě je v tom, že ho v 95% případů provozujete na silnici, ale občas potřebujete aby vás dostal z nějaké šlamastyky, a tam je třeba co nejlepších terénních vlastností.
Já vím. Také jsem zkoušel ledacos, než jsem kdysi dávno přešel na Toyotu (pro každodenní ježdění, pro extrémně těžký terén mám upravený Wrangler). Ten land Cruiser je sice velká počáteční investice, ale na provozních nákladech se to brzy vrátí.
Přesně pro vás by bylo Terrano :-)
Ideálně původem z Itálie, 2.7tdi facelift, dlouhá verze… a budete max. spokojeni
No a co Duster? Párkrát jsem si byl projet čtyřkolovou verzi a docela se mi to líbilo. Interiér docela pohodlný, motor měl dostatečný výkon (byla to benzínová šestnáctistovka) a celkově se to chovalo i u nás na Chajdě a v kopcích kolem docela sympaticky. Na dlouhých cestách při dálničních rychlostech to holt takové pohodlí neposkytne jako klasický břichoplaz (to koneckonců můj Jeep také ne), ale použít se to dá a nepojede se celou dobu 160 km/h, ale do 130 km/h. Čili mít to jako pracovní auto, co se nelekne lehčího terénu, si dovedu představit.
Tobě se ten benzín líbil? Pro mne zklamání. Oba dva IMHO blbě, jak 1.6 tak ta 1.2.
Možná je to kravina, ale z toho honu na dieselové čarodějnice nabývám dojmu, že benzínové motory budou o něco bezpečnější před úřednickou ekošikanou. Ono to stejně skončí tak, že nám seberou právo řídit a budeme se dopravovat autonomně řízenými bloby pod kontrolou federálního ministerstva dopravy EU, ale do té doby budou benzínové motory IMHO méně na indexu.
Ale tak to bezpochyby.
Jenom konkrétně v Dusteru mě ty malorážky nenadchly…1.6 nejede a 1.2 trochu míň nejede a žere jako prokoplá…
No tá atmosferická 1,6-tka je vraj ozaj slabá – z počutia mám túto info.
Existují dvě verze 1.6
Slabší 8V, ta se dávala někdy do 2015/2016 (to je stará Renaulťácká)
Silnější 16V, označená jako SCe, ta má myslím 80 kW, nebo tak nějak (ta je od Nissanu)
Ani jeden motor jsem nikdy neřídil, takže jen z doslechu – ta slabá, žravá je ta starší 8V, novější 16V prej jede o dost líp (v porovnání s tou starou) a kupodivu že to ani moc nežere. Navíc je to vlastně jeden z mála posledních motorů „staré školy“ (benzín, atmosféra) – pro značnou část řidičů představuje poměrně neodolatelnou nabídku
Najazdil som v Dusteri 4×4 r.v. 2010 s 1,5DCi a okolo 100 000 km na odometri (mal som ho k bezodplatnému užívaniu) asi 5000km, ale nemôžem toto vozidlo niekomu odporučiť. Proste zanechalo vo mne zlé pocity. Samozrejme malo aj dobré stránky – sedelo ozaj veľmi dobre na ceste aj v zime (normálne zimné gumy), ale negatívne stránky prevládali – biedny a hlučný motor, rozsypaná prevodovka (hlavne tretí prevodový stupeň), biedne držiace plasty v interiéry, zlá ergonómia ovládačov, nic moc výhľad z vozidla. Čo ma ale dostalo bolo ostrekovanie predného skla – normálne to funguje tak, že aktivujem ostrek predného skla a ono mi to sklo ostrieka a zotrie stieračmi. Tento rumun, ale okno len ostriekal takže na zotretie si musel aktivovať páčkou funkciu stieračov – na pojebanie.
A pre kaBrnaka:
tvoje požiadavky na auto sú protichodné, takže sa nečuduj, že ti v tvojom výbere nič nefiguruje.
Mě právě neskutečně sere to automatické stírání. Trochu stříknout a 3x setřít – ten poslední tah už je na sucho a ničí lišty. Nedejbože když mě posere pták a potřebuju přidat více vody – to pak jede nasucho klidně i 5 cyklů.
Já měl půjčenou už tu předposlední faceliftovanou verzi. Poslední facelift byl tuším někdy letos, tohle byla verze, co už měla tlačítka ovládání oken na konsoli na dveřích, ne na středovém panelu palubky. Bylo to jen rok a něco staré, verze Arctica. S převodovkou jsem problémy neměl, ale to ještě nemusí znamenat, že se nevysype později. Trhač asfaltu to taky nebyl, ale to od takového auta nečekám. Já to zkoušel spíš ve směru projet i mimo asfaltku na blátě, ledě nebo sněhu do kopce, odtáhnout tamtéž větší vozík s pár metráky dřeva nebo písku či mít rozměry dostatečně kompaktní, aby to projelo portálem vrat do garáže v suterénu mého domku. PLus aby interiér nebyl úplně oholený, ale aby to mělo aspoň elektrická okna, nějakou nenáročnou klimu, tempomat, bluetooth handsfree a centrál na DO, abych nemusel pořád hledat ve tmě klíčovou dírku. Ostřikování jsem ani nevnímal, jak funguje, ale mám pocit, že to snad setřelo automaticky po ostříknutí, fakt už si nepamatuju :).
No a duster v tomhle mém soukromém testu obstál velice dobře.
K tej prevodovke – na jednom suzukifóre to rozoberal chlapík (rozhodoval sa medzi Dusterom a novou Vitarou), že už u testovacieho modelu s 1,6 atmosférou sa mu nezdala ta prevodovka (hlavne tretí prevodový stupeň). Zobral, ale nakoniec Dustera, lebo ho nutne chcel dať do plynu.
kaBrnak: Poč by měl stát zvládat malé lokální povodně? Řešení těchto je v kompenci obcí.
Otázka znie, prečo by mal štát z „mojích“ peňazí sanovať škody po lokálnej povodni u ľudí, ktorý si postavia domy v záplavovom pásme 5 metrov od rieky, lebo sú tam kurva lacné pozemky? To je ako kúpiť lacný pozemok vedľa diaľnice / železnice a potom spisovať petície aby ti (a ostatným špekulantom) štát postavil protihlukovú bariéru za niekoľko mega.
Otázka znie, ako súvisí váš príspevok s mojou pripomienkou.
Nijako, však?
(Aj keď s vaším záverom súhlasím.)
Si tvrdil, že riešenie malých lokálnych povodní má riešiť obec – ja som písal, že sa mi to nepáči ak to rieši štát / obec / neZiskovka z našich (teda aj mojích) daní. Proste dať povolenie stavať v záplavovej oblasti by malo byť trestané guľou do kožucha a za samotné stavanie v záplavovej oblasti vytrestá majiteľa nehnuteľnosti samotná príroda (v prípade, že si prezieravo nepostavil hausbót – vtedy je všetko OK).
Riešenie lokálnych povodní rieši obec, teda samospráva.
Aj keď sa vám to nepáči.
Povolenie stavať hocikde dáva štát, teda štátna správa.
Riešenie lokálnych povodní začína územným plánovaním, v ktorom sa zvykne určiť, ktoré pozemky je vôbec možné zastavať.
Ďalej sa stanovia odtokové množstvá povrchovej vody a navrhnú retenčné plochy a ďalšie opatrenia (pred rokmi takto mesto Pribyslav kúpilo kritické pozemky na svahoch a zatrávnilo ich, takže príjazd do mesta nebol po búrke zanesený bahnom, napríklad).
Chybou je, že mnohí investori vedia navhnuté limity obísť.
Samotné stavanie v záplavovej oblasti nesúvisí s riešením lokálnych povodní.
Otázka: kto iný by mal riešit ochranu pred lokálnymi záplavami než občania posteníctvo samosprávy? Sú to predsa ich obydlia, cesty, záhrady, polia.
Viem, že nie sme v Egypte počas vlády faraónov, ale tam vtedy na záplavy čakali aby im doniesli na vysušené polia závlahu, úrodnú pôdu a prírodne hnojivá, aby im tam potom niečo vyrástlo.
Ale keďže sa každý kto má dieru v riti snaží skrotiť a ojebať prírodu tak to potom tak vyzerá – tam kde pred 100 a viac rokmi tiekol potok celým meandrom sa to zregulovalo a postavili domy. Potom sa ľudia čudujú, že v na hovno zaizolovanej pivnici majú vkuse vodu a že každých 6 rokov prídu 100 či 1000 ročné vody, ktoré im domy zaplavia. A hneď tu máme tým pádom lokálnu povodeň, ktorú treba riešiť. Proste stavať tam kde naši predkovia chodili chytať za dažďov vyplavené ryby je postavené na hlavu a sú zato skrz sanovanie lokálnych záplav trestaní všetci.
Nerobím si ilúzie, žeby v štátnej správe pracovali mozgom takže ma také umelo vytvorené katastrofy vytáčajú neskutočne.
Riešenie lokálnych povodní rieši obec, teda samospráva.
Návrh alebo rozbor podmienok spracováva odborné pracovisko, tedy súkromý sektor.
Kto a čím pracuje v štátnej správe je z tohto hľadiska irelevantné.
Povodne sú pozdĺž vodných tokov typickým javom a dákych sto alebo tisíc let je iba štatistika z podkladov starých okolo päťdesiatich rokov – keď hore v hore stromy vykátia, podmienky odtoku sa zmenia a stoletá voda príde dva razy do mesiaca. A keď nevykátia ludia, aj vietor to vie. Atď.¨
Žialbohu, sto je také pekné guľaté číslo a každý kokot si ho vie zapamätať.
Povodně:
příčiny leží v lidech jen částečně, ale řešení toho, co je reálné zlepšit, o dost více. Osobně jsem zažil kromě lokálních bleskových povodní, které jsou čím dál častější, tři skutečně velké. 1997 – zhruba stoletá povodeň od Krkonoš po Moravu; desítky mrtvých, nefunkční záchranný systém. 2002 – pětisetletá voda na Vltavě: totální selhání a zaplavení Metra, zničení částí vesnic na Mělnicku; naštěstí již lepší záchranný systém a evakuace. Od té doby sát i samospráva řadu věcí provedla (mobilní bariéry; protipovodňové zdi a valy; vylepšení IZS), zpětné klapky na ohrožených kanalizacích; ovšem řada věcí se nedodělala nebo ani nezačla dělat. 2012: neodvratitelná padesátiletá povodeň na Frýdlantsku; škody za 10 MLD, liknavá obnova některých míst probíhá dodnes, protiopatření nejsou skoro reálná kromě toho, že některé domy zůstaly již neobydlené.
Ovšem na druhé straně stojí ty lokální bleskové povodně, kdy během hodiny naprší 100 mm, potok má úzké koryto a na poli je kukuřice, která sjede i s blátem; a tam se toho dá dělat hodně, ví se, co je třeba, a někde se to dělá a někde na to všichni hází bobek a potom jim hasiči tahají bláto ze sklepa.
No a na konci jsou ty zmíněné exktrémy, kdy někdo postavil nevyvýšené domy v místech bývalých rybníků nebo povodňových koryt a tam to je o tom, že přijde pojišťovák, vytáhne si aktualizovanou povodňovou mapu a už nikdo proti povodni barák nepojistí.
Takže o samosprávě, státní správě i majitelích to z určité části je a kdo prevenci podcení, tak bude mít smůlu. Koneckonců i povodí mají své majitele, kteří mají povinnost nějakou údržbu provádět.
Zrovna teď se dostavuje spousta kancelářských budov v na Praze 8 mezi Karlínem a Libní, kde to bylo komplet zatopeno v roce 2002. Developři jistě garantují odolnost proti povodním. Ovšem Metro bylo taky projektováno jako protipovodňový kryt a potom bylo půl roku nebo déle mimo provoz a ve stanici Palmovka tenkrát plavaly rakve z nouzových zásob. Halt nedržely průchodky; netěsnili vrata atd atd.
Ne. Povodí majitele nemají.
Podniky Povodí jsou státní a spravují toky (stejně jako jiné toky spavují Lesy ČR) – uržují koyta, nádrže, břhové porosty.
Pozemky v povodích jsou převážně v soukromém vlasnictví.
U toho Mitsubishi Pajero (gen V60?) zvažte zážehovou V6 (ideálně verzi 3.0). Pokud spočítáte náklady na pořízení, servis, příp. opravy, provoz, vychází spolehlivější bezíňák ekonomicky lépe. Zbytek auta je odolný a spolehlivý dost.
Jenže benzínů je u Pajer extrémně málo v Evropě. A když už nějaký, tak z prvopočátku výroby V60tek někde kolem 2000 – většinou již auta po smrti. Nehledě na to, že 3.5GDI V6 byl docela propadák. Běžně jezdí kolem 20ti, téměř, protože nemá absolutně žádný krouťák to auto vážící 2.6 tuny prostě neutáhne, strašnej lenochod a v terénu abslotuně nepoužitelnej. Ta nafta 3.2DI-D je opravdu v pohodě. Motor je stavěn hodně odolně, pokud se člověk stará o palivovou soustavu a dává běžnou, možná trochu nadprůmněrnou péči o servis – bude jezdit bez extra nákladů do skonání časů…
Vše je jen o údržbě a prevenci.
Ten motor a celková koncepce auta a elektroniky je skvělá, líbí se mi i ta nabubřelost – v autě jsou například 2x 100A baterieco napájí tuhle elektrárnu, téměř vše je tam zdvojené. Strašákem se stalo 3.2DI-D hlavně kvůli zmíněným čerpadlům (které sami o sobě nejsou vadou) a kvůli zase zanedbané údržbě. Třeba málokdo ví, že je třeba každých 60tis nutno měnit vrchní vodící lištu řetězu, která je z nepochopitelného důvodu kovovo-plastová. Plast se vydírá a až se vydře, řetěz přeskočí. Je to součástka asi za 400Kč origo Mitsu a výměna tak na hodinku. Na to každý sere a pak se brečí že to jsou nahovno motory – nejsou. Jsou jen nahovno lidé co to neumí správně udržovat.
Motor, kterej má na sobě stupidní píčovinu co se vydírá a způsobí přeskočení rozvodů, pokud se to pravidelně nemění, je na piče dvě. A kdo to navrhoval je kokot.
Stejně tak měnit nějaký nádrže a hrdla a furt to kontrolovat a hlídat – jste se posral, ne? To je auto na hovno a ne na běžný používání. Samozřejmě za to můžou hlavně burešovo sračky, co do sebe tahají vodu, a místní klimatický podmínky, tak ale žaponec má myslet hlavou, dyž vidí, kam to posílá, a udělat to proboha v plastu. A to kovový pořádně nalakovat.
Ta benzínová V6 3.0 žádnými chronickými problémy netrpí. V Pajeru Sport jezdí za nějakých 14-15 l/100. Fakt je, že jich moc není, chce to hledat.
To ozaj toľko žerie ten trojliter?
Bol som kukať aj jedno Pajero Sport v autobazáre a teda katastrofa – ako jednanie bazárnika a jeho kamaráta tak aj stav auta, ktroé malo byť podľa slov bazárnika v telefóne vo výbornom stave…..Týmto nehaním Pajero Sport ako také – auto sa mi páči a nejdú na neho nejaké zlé reči.
Určitě to půjde i za míň; se spotřebou pod 11 bych ale moc nepočítal.
I dlouhá Frontera 2.2 100kW v lihu brala podle stylu jízdy od 9 do 18l, typicky nějakých 12-13l.
Som sa len začudoval, že jazdím s Chevrolet Tahoe s 5,7 V8 a jednoznačne vyššou pohotovostnou váhou za 13 až 14 litrov na stovku v zmiešanej či diaľničnej premávke.
Objem motora nie je vsetko. Mne tiez berie 2.5 litrovy stvorvalec v pickupe okolo 15 v meste a 11 mimo mesta.
V podstatě s Vámi musím souhlasit… Trochu jsem si to prověřil ještě.
1) Ta vodící lišta řetězu je dokonce v servisním plánu – interval výměny 80tis km, takže vlastně to takovej problém nemusí být. Možná fakt u prvních Pajer, kde si je někdo dnes koupí za pár desítek tisíc na doježdění a diví se, že se to po 400tis km vysere.U těch lepších kousků kolem 2005+ to asi nehrozí.
2) Ano ta ochrana je na píču. Kor u auta kde se tak nějak počítá s tím, že se s ním nebude jezdit po červeném koberečku, ale mnohdy v hodně tvrdém prostředí.
S tím hrdlem to je ještě složitější v tom, že od podběhu je chráněno takovým plastovým krytem. Za kryt se samozřejmě dostává bordel – bahno, sůl atp. Samozřejmě stačí tlakovou wapkou při každém mytí auta pořádně prostříkat i prostor tohoto krytu – krásně je vidět jak z něj ty hovna na druhé straně vytékají. Nátěr a ošetření je také otázka pár desítek minut – ale kurva pravda, tohle má být už z výroby. V tom ostatním se však jedná o příjemně předimenzovanej stroj a je to vidět fakt na všem.
Ak je tá lišta plánovana ako spotrebný diel tak v tom nevidím problém – ak to stojí ozaj 400Kč a výmena je na hodinku tak pri intervale 60 000km je to v pohode. Lepšie ako sa jebať čo 75000 s rozvodovým remeňom (či nedaj-satan s reťazou) a všetkými kladkami.
Že im hrdzavejú palivové trubky a nádrž zvnútra tak to je už ozaj hanba, ale ak by tesne pred vysokotlaké čerpadlo dali palivový filter (ktorý budeš meniť raz za rok) s filtračnou kartušou o veľkosti 2-5 mikrometrov tak by sa tie špony a hrdza do čerpadla nedostali. A kľudne môže byť filter aj pred podávacím palivovým čerpadlom – ak niečo také existuje v Pajere. U vlajkovej lode Mitsubishi je to prúser podľa mňa.