Greg Ellifritz – Alternativní pohled na zastavovací účinek zbraní

Featured Image

Přinášíme překlad článku zveřejněného 8.7.2011 na internetové stránce Buckeye Firearms Association. Je jím studie o zastavovacím účinku zbraní, která je v USA hojně citována. Dle některých názorů podává realističtější pohled na věc, než jiné populární studie. Zveřejněno se souhlasem autora.

Odkaz na originál článku

Už dlouhou dobu se zajímám o zastavovací účinek zbraní. Pamatuji si, že jsem se zájmem četl časopis Ruční zbraně (Handguns), v němž koncem 80. let Evan Marshall publikoval své články o provedených studiích, jež se právě zastavovacím účinkem zbraní zabývaly. Když v roce 1992 vyšla první kniha Evana Marshala, hned jsem si ji objednal, ačkoli jsem si jako student vysoké školy tehdy jen stěží mohl dovolit zaplatit 39 dolarů, za které se prodávala. V průběhu let jsem si pořídil všechny další Marshallovy knihy, stejně jako všechno ostatní, co se k danému tématu dalo sehnat. Měl jsem dokonce i první vydání knihy Střelná zranění (Gunshot Injuries) od Luise Lagarda z roku 1915.

Každý zdroj, který jsem četl, obsahoval rozdílná doporučení. Někdo tvrdí, že Marshallovy závěry jsou skvělé. Někdo zase, že z hlediska statistiky není možné k takovým výsledkům dospět. Někdo má rád velké a těžké střelivo. Někdo zase lehčí a rychlejší střelivo. V tématu zastavovací účinek neexistuje žádná shoda, a čím víc jsem se toho o něm dozvídal, tím víc jsem byl zmatený.

Zajímavou věcí, kterou jsem četl a která upoutala moji pozornost, byl článek od Massada Ayooba. Přišel s vlastními závěry, které se týkaly zastavovacího účinku, a to přibližně ve stejném období, v němž byla vydána Marshallova kniha Zastavovací účinek zbraní, viz výše (Handgun Stopping Power). V tomto článku vzkázal Ayoob svým kritikům, že pokud zpochybňují jeho závěry, ať si udělají nějakou vlastní studii. To mi dávalo smysl, takže jsem přesně tohle udělal.

Vždycky jsem měl problém s metodologií, kterou ve výše citované knize používal Marshall a Sanow. Z důvodu konzistence ve své studii zohledňovali POUZE zásahy trupu (nikoli tedy celého těla včetně jeho jakékoli části) a POUZE v těch případech, kdy byl útočník zasažen jedním výstřelem. Vícero zásahů by jim dle jejich vyjádření dělalo nepořádek v datech, takže nebyly brány v potaz. Toto pak vedlo k závěru o nerealisticky vysokém zastavovacím účinku, protože ze studie tak bylo vyloučeno mnoho případů, v nichž útočník nebyl zastaven a nepřestával útočit. Mým záměrem bylo zahrnout do studie zásahy kdekoli na těle a v důsledku toho dospět k realistické představě o zastavovacím účinku, a to bez ohledu na to, kolik zásahů bylo na zastavení útočníka potřeba. Takže jsem začal dávat dohromady podkladová data.

Po dobu více než deseti let jsem sledoval všechny mně dostupné případy, z nichž se dalo usuzovat na zastavovací účinek zbraně. Mluvil jsem s účastníky přestřelek, četl jsem policejní zprávy, byl jsem přítomen u pitev, pročítal jsem noviny, časopisy a internet a pátral po spolehlivých záznamech o tom, co se stane s lidským tělem v případě, kdy je zasaženo střelou.

Zdokumentoval jsem všechno, co jsem mohl; ráži, druh střely (pokud byl znám), místo zásahu, a zda či nikoli došlo ke zneškodnění útočníka. Sledoval jsem také úmrtí a zaznamenával, u kterého střeliva byla větší pravděpodobnost usmrcení a u kterého menší. Byl to poměrně vyčerpávající projekt, ale jsem rád, že jsem ho realizoval a předkládám zde výsledky své studie.

Než se dostanu do většího detailu, dávám čtenářům toto upozornění. Nemám žádný osobní zájem na výsledcích prezentovaných v tomto článku. Nejsem placený žádným výrobcem zbraní ani střeliva. Pro osobní obranu nosím mnoho různých pistolí. V předchozích dvou týdnech jsem nosil .22 magnum, .380 auto, 38 special revolver, tři různé 9mm samonabíjecí pistole, a jednu .45 pistoli. Nemám žádný silný osobní názor na druh zbraně nebo střeliva. Pokud jste spokojení s Vaší 9mm, tak jsem za Vás rád. Pokud jste toho názoru, že každý by měl nosit .45 (protože .46 se nevyrábí), jsem s tím taky v pohodě. Já zde pouze předkládám závěry z dat, která jsem shromáždil. Pokud se Vám to nelíbí, tak prosím přijměte radu od pana Ayooba, a sice, udělejte si svoji vlastní studii.

Několik poznámek k terminologii:

  • Počet zasažených útočníků (netřeba další vysvětlení)

  • Počet zásahů (netřeba další vysvětlení)

  • Procento zásahů, které byly smrtelné.

V těchto případech jsou zohledněny pouze zásahy do trupu nebo hlavy.

  • Průměrný počet výstřelů do zneškodnění

Do tohoto údaje jsem zahrnul zásahy kdekoli na těle útočníka. K posouzení okamžitého zneškodnění útočníka jsem použil podobná kritéria jako Marshall. Pokud útočník fyzicky napadal oběť, nebo po ní střílel, pak za poslední střelu, která útočníka zneškodnila, považuji takovou, která způsobila, že útočník nezasadil další úder nebo nevypálil další střelu. Pokud útočník běžel (ať už směrem k oběti nebo od ní), pak za zneškodnění považuji situaci, kdy útočník padnul po zásahu na zem ne dále než 5 stop od místa, kde byl zasažen. Vyloučil jsem rovněž všechny případy náhodných výstřelů a sebevražd. Každý výstřel zahrnutý v této studii padnul buď při vojenském střetu, nebo při střetu se zločincem.

  • Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni

Jaké procento útočníků nebylo zneškodněno, bez ohledu na to, jaký počet střel je zasáhlo.

  • Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem

Jak je pravděpodobné, že jeden výstřel zneškodní útočníka. Jedná se o počet zneškodnění děleno počtem zásahů, které útočníci utržili. Obdobně jako u Marshalla, jsou zde zohledněny jenom zásahy do trupu nebo do hlavy.

  • Přesnost.

Jaký počet zásahů byl do trupu nebo do hlavy. Tento údaj jsem sledoval proto, abych zjistil, zda rozdíly v tomto údaji ovlivňují zastavovací účinek. Například, pokud měla některá ráže vysoké procento zásahů do podpaží, dá se předpokládat, že tato ráže nemá tak vysoký zastavovací účinek jako ráže, u níž největší počet zásahů byl do hlavy.

  • Procento zneškodněných jedním zásahem

Procento útočníků, kteří byli ihned zastaveni jedním zásahem do hlavy nebo trupu.

Výsledky:

.25ACP    

# Počet zasažených útočníků – 68
# Počet zásahů – 150
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 25%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 2.2
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 35%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 30%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 62%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 49%

.22 (short, long a long rifle)      

# Počet zasažených útočníků – 154
# Počet zásahů – 213
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 34%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 1.38
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 31%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 31%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 76%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 60%

.32 (.32 Long a .32 ACP)       

# Počet zasažených útočníků – 25
# Počet zásahů – 38
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 21%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 1.52
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 40%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 40%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 78%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 72%

.380 ACP     

# Počet zasažených útočníků – 85
# Počet zásahů – 150
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 29%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 1.76
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 16%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 44%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 76%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 62%

.38 Special           

# Počet zasažených útočníků – 199
# Počet zásahů – 373
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 29%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 1.87
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 17%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 39%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 76%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 55%

9mm Luger       

# Počet zasažených útočníků – 456
# Počet zásahů – 1121
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 24%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 2.45
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 13%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 34%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 74%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 47%

.357 (Magnum a Sig)

# Počet zasažených útočníků – 105
# Počet zásahů – 179
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 34%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 1.7
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 9%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 44%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 81%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 61%

.40 S&W                   

# Počet zasažených útočníků – 188
# Počet zásahů – 443
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 25%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 2.36
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 13%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 45%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 76%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 52%

.45 ACP   

# Počet zasažených útočníků – 209
# Počet zásahů – 436
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 29%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 2.08
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 14%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 39%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 85%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 51%

.44 Magnum 

# Počet zasažených útočníků – 24
# Počet zásahů – 41
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 26%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 1.71
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 13%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 59%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 88%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 53%

Pušky

(Všechny se středovým zápalem)

# Počet zasažených útočníků – 126
# Počet zásahů – 176
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 68%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 1.4
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 9%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 58%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 81%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 80%

Brokovnice

(Všechny, s tím, že 90% výsledků tvoří ráže 12)

# Počet zasažených útočníků – 146
# Počet zásahů – 178
% Procento zásahů, které byly smrtelné – 65%
Průměrný počet výstřelů do zneškodnění – 1.22
% Procento útočníků, kteří nebyli zneškodněni – 12%
%Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem- 58%
Přesnost (zásah hlava nebo trup) – 84%
% Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava nebo trup) – 86%

Diskuse

Původně jsem chtěl výsledky podrobněji rozdělit podle druhu střely, ale neměl jsem dostatek dat na to, aby takové rozdělení mělo statistickou relevanci. Opatřit přesná data u téměř 1800 střetů byla tvrdá práce. Takže nakonec jsem si nedovedl představit přesnější rozdělení, než jaké zde prezentuji. Jsem rovněž toho názoru, že data za ráže .25, .32, a .44 magnum by měla být vnímána s obezřetností. V jejich případě jsem neměl dostatek údajů (ve srovnání s jinými rážemi), abych byl schopen dospět k přesnému závěru. Prezentuji zde data, která mám k dispozici, ale upřímně, nevěřím, že .32 ACP má větší zastavovací účinek než .45 ACP.

Počet zasažených útočníků, počet zásahů

Graf 1: Počet zasažených útočníků, počet zásahů

Další věci, která stojí za pozornost, jsou data k ráži 9mm (luger). Velké množství (více než polovina) přestřelek, kde byla použita ráže 9mm, zahrnovalo použití nábojů s kulovou jednotnou střelou (tedy nikoli střelou šokovou nebo střelou se zvýšeným ranivým účinkem). Myslím, že toto mírně zkreslilo výsledky, protože lze důvodně předpokládat, že šoková/ranivá střela by zde zastavovací účinek zvýšila. Mým názorem je, že ráže 9mm má ve skutečnosti vyšší zastavovací účinek, než jaký je zde prezentován, ale na základě překládaných dat si udělejte názor sami.

Graf 2: Procento zneškodněných jedním zásahem (zásah hlava/trup)

 

Některá zajímavá zjištění

Myslím, že nejzajímavějším údajem je, jaké procento útočníků bylo zastaveno jedním zásahem do hlavy nebo trupu. Zde se jednotlivé ráže nijak výrazně nelišily. Co se týče nejobvyklejších obranných ráží (.38, 9mm, .40, .45) rozptyl byl jen několik procentních bodů. Tzn. bez ohledu na to, jakou zbraň a ráži používáte, můžete předpokládat, že jen o něco málo víc než polovina útočníků bude zastavena prvním takovým zásahem.

Graf 3: Procento zásahů, které byly smrtelné (hlava/trup), procento zneškodňujících výstřelů (hlava/trup), procento zneškodněných jedním zásahem (zásah do hlavy/trupu)

 

Průměrný počet výstřelů potřebných ke zneškodnění útočníka byl mezi rážemi rovněž velmi podobný. U všech běžný obranných ráží bylo nutno v průměru vystřelit zhruba dva náboje, aby byl útočník zneškodněn. Dalším parametrem, na který se stojí zato zaměřit, je jak rychle je možné střílet ze zbraně v určité ráži. Dle výsledků má ráže .38 special nejnižší rychlost střelby (obvykle dlouhá a těžká dvoučinná spoušť u revolverů a vysoký zpětný ráz u menších revolverů) a rovněž nejnižší průměrný počet nábojů vystřelených ke zneškodnění útočníka (1.87). Naproti tomu ráže 9mm má z běžných obranných ráží nejvyšší rychlost střelby a také má nejvyšší průměrný počet nábojů vystřelených ke zneškodnění útočníka (2.46). Ráže .40 (2.36) a ráže .45 (2.08) jsou pak někde mezi.

Osobně věřím tomu, že v praxi není mezi uvedenými rážemi žádný zásadní rozdíl. Údaje pouze vyjadřují skutečnost, že ze zbraní v určitých (menších) rážích lze střílet rychleji než ze zbraní v jiných (větších) rážích, což zde ale může být nesprávně vnímáno jako rozdíl v zastavovacím účinku. Nicméně ve skutečnosti to může znamenat, že pokud útočníkovi trvá v průměru 5 sekund, než po zásahu přestane útočit, pak obránce, který používá zbraň v menší ráži a s nižším zpětným rázem, je schopen útočníka v uvedeném období zasáhnout dalšími výstřely. Ve skutečnosti je zřejmě možné útočníka zneškodnit menším počtem zásahů v dané ráži (v daném časovém období), nicméně schopnost střílet rychleji danou ráži znamená, že obránce je schopen zasáhnout útočníka dodatečnými výstřely. Tzn. velikost ráže pak nemusí mít v tomto kontextu souvislost se zastavovacím účinkem.

Graf 4: Průměrný počet výstřelů do zneškodnění

Dalším údajem, který mě vede k závěru, že všechny běžně používané obranné ráže mají podobný zastavovací účinek, je to, že u těchto ráží dochází zhruba ve stejném procentu případů k selhání v zastavení útočníka. Pokud se podíváme na procento případů, u nichž nedošlo ke zneškodnění útočníka, výsledky jsou téměř identické. Ráže .38, 9mm, .40 a .45 mají všechny procento selhání v zastavení útočníka mezi 13% a 17%.

Graf 5: Procento útočníků, kteří nebyli zastaveni

Někteří čtenáři mohou výsledky chápat tak, že jim sděluji, aby nosili ráži 22lr. Takto to ale není. Ačkoli tato studie ukazuje, že procento útočníků zastavených jedním výstřelem je obdobné u všech ráží, je tady jeden další důležitý aspekt. Podívejte se prosím na dvě čísla: procento útočníků, kteří nebyli zastaveni bez ohledu na to, kolik bylo vystřeleno nábojů a pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem. Náboje menších ráží (.22, .25, .32) měly procento selhání, které bylo dvakrát vyšší, než náboje vyšších ráží. Pravděpodobnost zastavení jedním výstřelem (pokud jsem bral v potaz i zásahy všude na těle) bylo obecně vyšší u větších ráží. Z toho podle mého názoru vyplývá následující:

V určitém procentu případů útočník zanechal agresivního jednání poté, co byl zasažen jedním výstřelem, a to bez ohledu na to, o jakou se jednalo ráži a kde byl útočník zasažen. Útočníci v této situaci nejsou fyzicky zastaveni výstřelem, ale prostě už nechtějí, aby na ně někdo dál střílel, a svého agresivního jednání zanechají. Tyto případy můžeme označit za „psychologické zastavení útočníka“. Jakýkoli druh střely nebo ráže má v tomto případě stejný účinek. Naštěstí pro nás, k psychologickému zastavení útočníka v praxi dochází. Problém ale nastává v situaci, kdy se tak nestane. Pokud na nás útočník útočí i nadále bez ohledu na to, že byl zasažen, je nutné se spolehnout na jeho fyzické zastavení a ne na to psychologické. A pokud toho chceme docílit, je nutné narušit jeho centrální nervový systém (mozek a páteř) nebo způsobit tak silné krvácení, že útočník ztratí vědomí. Náboje větší ráže jsou toho pak schopny docílit lépe než náboje menší ráže.

Dalším aspektem, který je nutno zohlednit je, že většina přestřelek v této studii nezahrnovala případy, kdy bylo stříleno přes překážku, pokud se útočník kryl nebo měl silné oblečení. Pokud se dá předpokládat, že ve vašem případě by to mu tak bylo (např. jste-li policistou a může se stát, že budete střílet na někoho, kdo bude v autě), přikláněl bych se k nábojům větší ráže.

Podle mého názoru studie však ukazuje, že ve většině střetů útočník zřídkakdy přestane útočit, pokud není střelou fyzicky zastaven. V takovém případě téměř všechny obranné ráže fungují velmi dobře. Pokud však chcete být připraveni ubránit se někomu, kdo se lehce nevzdá, popř. pokud chcete dostatek výkonu v případech, kdy budete střílet přes překážku, nepoléhal bych na malé ráže .22, .25 a .32.

Teď se podívejme na čísla týkající se srovnání pistolí, pušek a brokovnic. Tady podle mě není prostor pro žádnou diskusi, protože pistole v tomto srovnání neobstojí. Pokud tedy skutečně chcete někoho fyzicky zastavit, pořiďte si pušku nebo brokovnici.

Co je však důležitější než ráže, je umístění zásahu. Napříč všemi rážemi, pokud se podíváme na procento zneškodnění útočníka v závislosti na tom, kde byl zasažen, dospějeme k těmto závěrům.

Zásahy do hlavy = 75% okamžité zastavení útočníka

Zásah do trupu = 41% okamžité zastavení útočníka

Zásah do rukou a nohou = 14% okamžité zastavení útočníka

Takže bez ohledu na ráži, kterou používáte, musíte být schopni zasáhnout důležitou část těla, abyste útočníka zastavili.

Graf 6: Přesnost (% zásahů do hlavy a trupu)

Závěr

Nad vypracováním této studie jsem strávil poměrně hodně času. Nicméně bez ohledu na množství práce, které mě to stálo, jsem rád, že jsem ji byl schopen vytvořit. Výsledky studie si vykládám tak, že neexistuje rozdíl mezi většinou běžných obranných ráží. Žádná z nich není zázračná a většina z nich funguje adekvátně….a to včetně malých „dvacítek“. Přestal jsem se zneklidňovat tím, zda budu někdy schopen najít nejlepší obrannou ráži, protože jsem zjistil, že žádná taková ráže neexistuje. Taky už necítím potřebu při každém opuštění domu nosit něco v ráži .45 ze strachu, že ráže 9mm by neměla dostatečný zastavovací účinek. Takže noste, co chcete. Ráže není zase až tak důležitá.

Doufám, že Vám výsledky této studie pomohou se rozhodnout, jakou zbraň nosit. Bez ohledu na to, jakou zbraň zvolíte, vyberte si tu, která je spolehlivá a trénujte s ní tak dlouho, dokud nebudete schopni dosahovat rychlých a přesných zásahů. O nic jiného ve skutečnosti nejde.

Mohl by Vás zajímat i tento příběh Grega Ellifritze: A Parent’s Guide to School Shootings

Greg Ellifritz pracuje na plný úvazek jako specialista pro zbraně a taktickou obranu pro policejní útvar střední Ohio. Je držitelem certifikátů instruktora pro více než 75 zbraňových systémů, programů taktické obrany a zvláštních policejních dovedností. Greg má vysokoškolský diplom v oblasti veřejná správa a management a je instruktorem Akademie pro výcvik obranných složek a Taktického obranného institutu.

Pro další informace, popř. pokud chcete Grega kontaktovat, navštivte jeho webovou stránku Active Response Training.


13.10.2019 AV


Související články:


12345 (177x hodnoceno, průměr: 1,12 z 5)
12 766x přečteno
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!