Dnes, 13. června, léta páně dvoutisícího osmého, poslali Irové novou versi ojroústavy, tzv. lisabonskou smlouvu, do horoucích pekel. Jest nutno jim za to vyjádřit poděkování, podobně jako Nizozemcům a (se značným odporem, pravda) i žabožroutům pro jejich přínos svobodě na území evropského kontinentu.
Irsko bývala země svobody. Až do roku 1600 zde neexistovala žádná forma státního zřízení. Pak přišli Angličané a Irsko žilo pod jejich nadvládou celých tři sta let. Irsko proto dobře zná hodnotu svobody. Irská touha po svobodě a nezávislosti byla tak silná, že již v roce 1922 Irská republika získala nezávislost. Irové si dnes vzpoměli na své velikány, kteří za vlast bojovali a nezřídka i nasadili své životy. Na Jeremiaha O’Donovana Rossu nebo na Eamona de Valeru. Na všechna povstání za svobodu, co jich v Irsku v 19. a začátkem 20. století bylo. Na Fenianské bratrstvo. Divocí psi Brian Boru by museli každého pravověrného Ira rozsápat, kdyby jeho volba byla hlasem proti svobodě.
Musím se přiznat, že je mi úplně jedno, zda zde nějaká EU je nebo není. Pokud by EU znamenala méně státu a méně buzerace, nižší daně a více svobody, nemám s ní problém. K tomu, aby neexistovaly kontroly na hranicích, není EU nutná. Ještě před první světovou válkou se hranice prakticky nekontrolovaly a bylo možné je přecházet zcela bez dokladů. Problém je, že současná EU znamená více státu, mnohem více státu, než je nezbytné. A to nejen více státu lokálního, ale k tomu ještě i jeden federalistický superstát nad ním. Chceme-li vyznávat demokracii (každý má právo na nějakou tu úchylku, někdo vyznává Satana nebo Kršnu, někdo demokracii), pak se ovšem nad současnou EU musíme pozastavit, neboť vše od EP výše (tedy Evropská rada i Evropská komise) už nemají s demokracií mnoho společného, tím méně pak rozbujelé evropské instituce, jejichž zaměstnanci mají řadu výhod včetně té, že jsou osvobozeni od daně z příjmu.
Prý evropskou ústavu potřebujeme, aby mohl fungovat volný trh, do něhož nebudou zasahovat jednotlivé členské státy, tvrdí eurooptimisté. Proč ne. Pak tedy navrhuji, abychom si evropskou ústavu pořídili. Jednoduchou, jasnou srozumitelnou. Já jsem vymyslel tuto:
Chapter 1
Each member state shall not limit, in any circumstances, the free movement of goods, services, persons or capital, except criminal cases.
Chapter 2
Each member state shall not restrict any right derivable from Chapter 1.
Pod tuto euroústavu se i já, zarytý euroskeptik a zastánce principu, že nejvyšším suverénem není stát, ale občan, rád podepíši. Zajisté, i tato euroústava umožňuje nějaký kreativní výklad, každopádně jeho obhájení bude při takto jednoduchém a pochopitelném textu poměrně obtížné. Libí se vám tento návrh stejně, jako mě?
V každém případě: Tisíceré díky, Irsko!
(Zatím nikdo nehlasoval)