Česká média nás sporadicky informují o hnutí žlutých vest ve Francii, a to zejména v souvislosti s různými projevy vandalismu a blokování provozu. Nějak v tom zanikla informace, proč se to všechno děje, což se nyní pokusím vynahradit.
V důsledku vládního záměru zdanit fosilní paliva z důvodu ochrany klimatu a životního prostředí byla v roce 2018 zvýšena spotřební daň o 8 eurocentů na naftu a o 4 eurocenty na benzín. V kombinaci s aktuálním vývojem na trhu tedy ve Francii nastalo to, co známe i od nás, totiž že nafta je dražší než benzín. Další zvýšení daní nastane ve Francii od ledna 2019, tentokrát to bude o 6,4 eurocentu na naftu a 2.9 eurocentu za benzín. Celkem tedy jen vládními zásahy vzroste cena paliva asi o 3,50 Kč na litr. Z faktického hlediska se nic moc neděje, cena paliv nedosáhla žádného historického maxima a to ani absolutně, ani v přepočtu na průměrnou mzdu. Stalo se to, že lidem došla trpělivost.
Zvýšení ceny paliv musíme vnímat v kontextu dalších zlodějských daní francouzské vlády, která nastavila celý systém tak, aby spotřebitel preferoval dieselové motory. Při zakoupení nového auta zaplatí konečný zákazník daň (écotaxe additionelle), která je úměrná emisím CO2. Jako základní je brána hodnota 120 g/km, při těchto nebo nižších emisích je daň nulová. Při vyšších emisích silně progresivně roste, při 150 g/km už činí 2.300 EUR a při 185 g/km a více je to 10.000 EUR. Zde si můžete spočítat, kolik by to dělalo třeba pro vaše auto, pro moje to vychází například 2.010 EUR. Člověk by si řekl, moderní auto na benzín, s nepřímým vstřikem, co lepšího může bohyně Gaya chtít?
Od ledna 2019 se prahová hodnota sníží na 117 g/km a počet penalizovaných vozidel tak vzroste ze současných 17% na odhadovaných 27%. Zastánci tohoto ekologického odrbávání veřejnosti argumentují ošklivými SUV a velkými buržoazními sedany.
Daní je celá řada. Všemu dominuje daň z registrace auta (Taxe sur les certificats d’immatriculation des véhicule), kdy se platí 45 EUR za jednoho tzv. fiskálního koně. Běžné osobní auto má asi deset fiskálních koní, počítá se to podle nějakého obskurního vzorce. Dále daň z vlastnictví auta, která dělá 160 EUR ročně flat rate pro soukromé osoby. Ještě horší je to u vozidel registrovaných na firmy (taxe sur les voitures de société), jeden známý mi uvedl příklad jeho firemní dodávky, ze které musí platit 5.662 EUR ročně.
Francouzský řidič je daňový otrok bez naděje na emancipaci.
Celý výběrčí systém je velmi zjevně orientovaný ve prospěch dieselových motorů, které pravidelně dosahují nižších emisí CO2 výměnou za emise jiných látek, které jsou škodlivé skutečně, nikoli pouze politicky. Pravděpodobně je to následek dohod s Adolfínou Merkel, která tradičně jedná v zájmu velkých firem a dieselová technologie pro osobní auta byla výraznou doménou německých výrobců, a to prakticky fungovalo do doby, než se dostavil dieselgate.
Vláda tak vyrobila na občany dokonalou past. Nastavením fiskálních nástrojů nastolila preferenci dieselu a v okamžiku, kdy se tato technologie rozšířila, začali zvyšováním daní šroubovat nahoru cenu paliva. Dalším aspektem této daňové politiky je její nerovnoměrný dopad na populaci. Hlavním cílem tohoto daňového okrádání jsou občané, které potřebují dojíždět autem z venkova nebo příměstských oblastí do města a nemají žádnou jinou alternativu. Tedy kromě knížecích rad úředníků a rudozelených politiků, že si mají koupit auto na elektřinu, které (zatím) zdaněno není a na které beztak nemají peníze.
Samozřejmě že francouzská vláda prostředky vybrané z daní nepoužije na to, aby vtahovala CO2 z atmosféry zpátky do země. Vláda socialistické Francie potřebuje z něčeho financovat náklady na imigraci a přebujelou státní administrativu včetně pochybných megalomanských nápadů prezidenta Macrona.
Tím se dostáváme k dalšímu detailu, na který mě musel upozornit jeden místní, se kterým jsem měl možnost o tom mluvit. Protestující na francouzském území jsou bílá střední třída. Kromě toho vzniká pomalu propojení mezi daněmi z paliv, rostoucími životními náklady a tím, za co francouzský socialistický systém tyto peníze utrácí. Dalším čím dál více zřetelným vedlejším motivem je zbavit se Macrona. Prostě už mají toho zmrda dost a protest se tak stává politickým. Kdo si protesty nakonec „přivlastní“, to je samozřejmě otázka. Možná to bude marxistická opozice, možná odbory, velmi nepravděpodobně Národní fronta. Naopak je čím dál jistější, že je neustojí Macron.
Nabízí se analogie s hnutím červených čepic, které vypuklo v roce 2013 v Bretani poté, co se francouzská vláda rozhodla zdanit náklaďáky ekologickou daní. K výběru daní se používaly mýtné brány, kolem 50 jich protestující zničili a jejich součásti rozprodali jako suvenýry. Někdy se ke komunikaci se státními represívními zařízeními používaly i méně drsné prostředky, jako například omotání kamery fólií nebo nasazení červené čepice na její optiku. Koncem roku 2013 prezident Hollande na celý záměr rezignoval a zavedení daně posunul na neurčito. Mám za to, že právě Hollandův ústupek je hlavním argumentem, proč Macronova administrativa nyní s protestujícímu nekomunikuje a ustoupit nehodlá, v podstatě by ztratila tvář natrvalo.
Vypadá to, že selhání francouzského státu zachází velmi hluboko. V tomto videu vidíme hasiče, jak se otočí ke svým nadřízeným zády a odejdou. V tomto videu si policisté sundavají přilby, aby dali najevo demonstrantům, že proti nim nechtějí zasahovat. To by se v Čechách nestalo, tady si stát kupuje loajalitu uniformovaných složek účinněji. Je také zjevné, že se eurozmrd nedá zadarmo, na tomto videu byl například zachycen sniper s pozorovatelem na jedné ze střech.
Česká vláda by měla protesty ve Francii bedlivě sledovat bez ohledu na to, jak dopadnou a kdo na nich nakonec vytluče nebo promrhá politický kapitál. Je to prototyp občanské války budoucnosti. Přeregulovanost ekonomického prostředí, vysávání sociálních rozpočtů „pozitivně diskriminovanými“ preferovanými příjemci a rostoucí míra zdanění bude čím dál častěji generovat sociální problémy. Kromě toho mají protesty značný evropský přesah, protože pád zmrda Macrona zásadně zamíchá kartami v EU.
04.12.2018 D-FENS
(510x známkováno, průměr: 1,16 z 5)